Edvard Beneš na Moravě

GYMNÁZIUM A SOŠ MORAVSKÉ BUDĚJOVICE Edvard Beneš na Moravě Autoři: Michaela Langová, Eliška Čechová Škola: Gymnázium a Střední odborná škola, Tyršova 365, 676 19 Moravské Budějovice Kraj: Kraj Vysočina Konzultant: PhDr. Alena Zina Janáčková Moravské Budějovice 2014

Prohlašujeme, že tato práce je původním dílem a je vypracována samostatně. Všechny použité zdroje, z nichž bylo čerpáno, jsou náležitě citovány a zapsány v seznamu použité literatury. V Moravských Budějovicích dne.... Michaela Langová, Eliška Čechová 2

Poděkování V první řadě bychom chtěly moc poděkovat PhDr. Aleně Zině Janáčkové, která nám dávala užitečné rady během psaní této práce. Dále bychom chtěly poděkovat paní Mgr. Lence Jičínské, archivářce v Moravských Budějovicích, která nám ochotně poskytovala prameny, z nichž jsme při psaní čerpaly. Jednalo se o městské kroniky a školní kroniky našeho města a blízkého okolí. Náš velký dík patří také paní Mgr. Miroslavě Kučerové, která nám vyhledala všechny potřebné fondy v Moravském zemském archivu v Brně, které nám v naší práci velmi pomohly. Děkujeme také paní Mgr. Janě Dostálové, která nám zajistila návštěvu Archivu Kanceláře prezidenta republiky v Praze. Rovněž děkujeme paní Ing. Lucii Bláhové a panu Lukáši Gregorovi, kteří nás provedli zámkem v Náměšti nad Oslavou. Díky této návštěvě jsme měly možnost prohlédnout si prostory letního sídla pana prezidenta Edvarda Beneše. Na závěr bychom rády poděkovaly paní MgA. Naděždě Rezkové Přibylové, která celý tento projekt zrealizovala. 3

Anotace Práce se zabývá druhým prezidentem Československé republiky Edvardem Benešem a jeho působením na Moravě na základě prostudovaných archivních záznamů. Mapuje především dvě cesty prezidenta Edvarda Beneše po Moravě, které byly situované do okolí Moravskobudějovicka a Třebíčska v letech 1936 a 1947. Poskytuje informace o přípravách na cestu prezidenta Beneše na Moravu a následné projevy ve městech věnované Dr. Edvardu Benešovi. Přináší také záznamy z dobových novin, které o cestách pana prezidenta informovaly a taktéž záznamy z kronik měst a školních kronik z okolí Moravskobudějovicka a Třebíčska. Objevují se zde také fotografie pořízené v době příjezdu Edvarda Beneše do různých měst na své trase po Moravě. Klíčová slova: Edvard Beneš; Morava; Moravskobudějovicko; Třebíčsko; 1936; 1947 4

Obsah Úvod... 6 1 Edvard Beneš... 8 2 Cesty Edvarda Beneše po Moravě... 10 2. 1 Vysočina... 11 2.1.1 Moravské Budějovice... 11 2.1.2 Třebíč... 12 2.1.3 Jaroměřice nad Rokytnou... 13 3 Cesta 17. června 1936... 14 3.1 Z pohledu četnictva... 15 3.2 Z pohledu novin a novinářů... 16 3.2.1 Československá strana lidová... 16 3.2.2 Národní socialisté... 17 3. 2. 3 Rozdíly mezi lidoveckou a národosocialistickou verzí... 18 3.3 Z pohledu školních kronik... 19 3.4 Městské pamětní knihy... 20 4 Cesta 13. června 1947... 22 4.1 Z pohledu školních kronik... 23 4.2 Z pohledu městských kronik... 24 4.3 Z pohledu novin... 25 5 Závěr... 27 6 Resume... 28 7 Seznam pramenů a literatury... 29 Archivní prameny... 29 8 Seznam příloh... 32

Úvod Cílem práce je zpracovat téma týkající se cest pana prezidenta Dr. Edvarda Beneše na Moravu a jeho pobytu v této části republiky. Pro kvalitnější zpracování byly zvoleny dva roky a to rok 1936 a 1947, kdy pan prezident učinil cesty do zvolených lokalit Moravskobudějovicka a Třebíčska. Základní metodou byla analýza historických dokumentů, archiválií a map. Na samém počátku výzkumu se procházely a zpracovávaly získané poznatky ze Státního okresního archivu Třebíč, pracoviště Moravské Budějovice a Státního okresního archivu Třebíč, pracoviště Třebíč (dále jen SOkA Třebíč). Zde proběhla práce s Pamětními knihami z Jaroměřic nad Rokytnou, Moravských Budějovic a Jemnice a dále průzkum kronik základních a národních škol chlapeckých i dívčích a kroniky gymnázia. V SOkA Třebíč také proběhla práce s dobovými novinami, které se zmiňovaly o prezidentových návštěvách a informovaly čtenáře o jejich uskutečnění a následně o jejich průběhu. Další výzkum proběhl v Moravském zemském archivu v Brně (dále jen MZA) a v Archivu Kanceláře prezidenta republiky v Praze, kde se bádání zaměřilo především na podrobné plánování cest pana prezidenta na Moravu a jeho program při cestách. V archivu byly poskytnuty k nahlédnutí mapy se zakreslenými místy, kterými pan prezident projížděl a kde se při své trase na jedno z letních sídel v Náměšti nad Oslavou zastavoval. Pro pochopení cílů cest pana Dr. Beneše byla nezbytná také cesta do jeho někdejšího letního sídla, na zámek do Náměště nad Oslavou. Zde proběhla komparace nynější vytvořené expozice s fotografiemi, které byly pořízeny v době, kdy byl Edvard Beneš v prezidentském úřadě. Fotografie zaznamenávají jak místnosti, kde pan prezident pobýval, tak i proměny zámku, které se zde udály za několik posledních desítek let. Neméně hodnotným zdrojem informací se staly fotografie z oslav příjezdu Dr. Edvarda Beneše a záznamy projevů, které byly předneseny při již zmiňovaných návštěvách. Návštěva hlavy státu byla pro obyvatele vybraného regionu velkou událostí, která dokonce inspirovala k napsání veršů, jako jsou tyto 6

Slovutný pane presidente! Josef Rokyta My, děti západní Moravy, vyrostlé ve stínu skalnatých strání, kde nebes azur modravý, se k hranicím Čech sklání, Kde ruka těžká jak kámen našich skal, kde prací tíživou v železo tuhne sval, kde chudoba kvete jako symbol kraje a těžká práce s bídou o závoj si hraje. V ten kraj Vás vítáme my děti, i všechen náš lid, díky Vám vzdáváme za Vaši práci o blaho národa a jeho klid. Za Vaše nezměrné úsilí o věčný mír lidského rodu, kde těžký úděl člověka je zapsán i v mladou jeho skráň, však srdce tím lepší, čím tvrdší je dlaň. o zánik válek a násilí, o světovou svobodu. A zvlášť od nás malých dětí, jichž osud v mlhách je skryt, za Vaši práci o budoucno naše přijměte, pane presidente, náš nejvroucnější dík. Báseň byla otisknuta v regionálních novinách, konkrétně v třebíčských novinách Horácko. Autorem byl místní básník Josef Rokyta. Vzhledem k líbivému obsahu veršů byla báseň přednesena při návštěvě pana prezidenta v Třebíči 17. června 1936 žákem prvního ročníku měšťanské školy Daliborem Povolným. 1 1 Slovutný pane presidente! Horácko: týdeník československé strany národně socialistické pro župu X. (Jihlavskou). 1936, 22. 7

1 Edvard Beneš Druhý československý prezident se narodil 25. 5. 1884 v Kožlanech na Rakovnicku a zemřel 3. 9. 1948 v Sezimově Ústí. Po studiu na vinohradském gymnáziu v Praze odchází studovat na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity. Poté odjíždí studovat do Francie na univerzitu v Sorbonně, kde studuje na Svobodné škole politických a sociálních nauk. Ve Francii zůstává až do roku 1907, poté odjíždí do Berlína. Své studium ukončuje zkouškou v Dijonu 1908 doktorát práv a poté v Praze složením rigorózních zkoušek. 2 Po vypuknutí první světové války Beneš založil domácí odboj Maffie zajišťující kontakt s Tomášem Garriguem Masarykem. 1915 odchází do zahraničí do Francie. Od této doby je jeho jméno úzce spjato s Tomášem Garriguem Masarykem a Milanem Rastislavem Štefánikem. Ve Francii přednášel na pařížské Sorboně o slovanství, psal články do francouzských a českých zahraničních novin a snažil se spolu se Štefánikem o zřízení samostatných československých vojenských jednotek, což jim odsouhlasila a podpořila je jak Francie, tak Itálie a Rusko, kde tyto jednotky vznikly. Podílel se také na vzniku Československé národní rady, kterou Francie, Itálie a Anglie přijaly jako představitele nového československého státu. 3 Po vzniku samostatného Československa 28. 10. 1918 se stává prvním československým ministrem zahraničí. Do Československé republiky se však vrací až v roce 1919 z Francie, mimo jiné kvůli zajišťování jižních hranic Slovenska. Stál u vzniku Společnosti národů, kde prosazoval politiku kolektivní bezpečnosti, uzavřel smlouvu s Francií a dále s Rumunskem a Jugoslávií, které vytvořily tzv. Malou dohodu. Hrál velkou roli jak v mezinárodní, tak ve vnitrostátní politice. 4 V letech 1918-1926 byl ministrem zahraničí, 1921-1922 byl premiérem a od roku 1929 do 1935 poslancem Národního shromáždění. Po odstoupení Masaryka z funkce byl 18. 12. 1935 zvolen prezidentem Československé republiky. Měl blízko k socialistickým myšlenkám, ale marxismus odmítal. V roce 1938 odchází do exilu a prohlašuje mnichovskou dohodu za neplatnou. V exilu si nechává potvrdit od všech spojenců exilovou 2 HAŠKOVEC, Vít. Galerie géniů, aneb, Kdo byl kdo. 2., opr. vyd. Praha: Albatros, 2004, s. 19. ISBN 80-00- 01298-7. 3 Edvard Beneš: 2. československý prezident. Osobnosti.cz [online]. 2009 [cit. 2014-08-20]. Dostupné z: http://www.panovnici.cz/edvard-benes 4 Edvard Beneš. Pražský hrad [online]. 2004 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.hrad.cz/cs/prezidentcr/prezidenti-v-minulosti/edvard-benes.shtml 8

československou vládu. Zabývá se otázkou Němců v Československu a orientací budoucí zahraniční politiky rozhodl se uzavřít v roce 1943 smlouvu se SSSR. 5 Do Prahy se vrátil 16. 5. 1945. Po válce je podepsán pod prvními zákony, známými jako Benešovy dekrety. V zahraniční politice věřil, že ČSR bude mostem mezi SSSR a západní Evropou. Toto tvrzení mu bylo vyvráceno SSSR a KSČ (Komunistickou stranou Československa) v únoru roku 1948. V červnu téhož roku abdikuje a krátce na to umírá v Sezimově Ústí. 6 5 ČORNEJ, Petr. 234 českých osobností. 2. vyd. Brno: Fragment, 2004, s. 56. ISBN 80-253-0024-2. 6 PEČENKA, Marek. Encyklopedie moderní historie. 3. rozšíř. vyd. Praha: Libri, 1999, s. 50. ISBN 8085983958. 9

2 Cesty Edvarda Beneše po Moravě Edvard Beneš v letech 1936-1947 konal cesty do různých koutů Československé republiky a výjimkou nebyla ani Morava a Slezsko. Edvard Beneš se na svých cestách zastavoval v mnoha větších či menších moravských městech, kde ho, dle záznamů z dokumentů, bouřlivě vítal všudypřítomný lid vlaječkami. Na své cestě po Moravě navštívil např. Jihlavu, Telč, Moravské Budějovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Třebíč, Kyjov, Brno, Znojmo, Vranovskou ves, Rosice, Olomouc, Opavu, nebo vzdálenou Ostravu a Moravskou Ostravu Vítkovice. Edvard Beneš si za svoje prezidentské sídlo na Moravě zvolil zámek v Náměšti nad Oslavou, který ale navštívil na svých cestách po Moravě pouze dvakrát. Zámek byl po tehdejším majiteli - hraběti Jindřichu Haugwitzovi upraven tak, aby ve všech směrech vyhovoval prezidentovým požadavkům. 7 Beneš na své návštěvy po Moravě vždy jezdil v doprovodu své choti Hany Benešové. Zámek Náměšť nad Oslavou se také stal počátečním místem jeho tras po Moravě. Neméně známý je také Židlochovický zámek, bývalé letní sídlo hlavy státu, kde pan prezident na svých cestách také pobýval a odkud vyjížděl na své cesty. 8 Na Moravu prezidentský pár vyjel nespočetněkrát, a proto jsme se v práci zaměřily pouze na dvě určité cesty Edvarda a Hany Benešových. Obě dvě tyto cesty vedly na Moravu, na Vysočinu a do námi vytyčeného moravskobudějovického regionu. Pan prezident na těchto cestách zavítal do Moravských Budějovic, Jaroměřic nad Rokytnou a Třebíče. První cestu do těchto destinací provedl v roce 1936, na druhou si tyto obce musely počkat celých jedenáct let až do roku 1947. Během těchto cest se mu dostalo mnoha uznání. V obcích, které navštívil, mu bylo uděleno čestné občanství města, které pan prezident s ochotou velmi rád přijímal (viz Příloha č. 1). Cesty byly zvoleny především pro připomenutí významu Moravských Budějovic a jeho blízkého okolí, protože ne každému městu se poštěstilo, aby mohlo prezidenta přivítat. 7 Historie v datech. Oficiální stránky Zámku Náměšt nad Oslavou [online]. 2014 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.zamek-namest.cz/historie/ 8 HRBEK, Vít. Přestavba zámku v Náměšti nad Oslavou na letní prezidentské sídlo v letech 1946-1948. Brno, 2010. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/74534/ff_m/benes-namest_n.o.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc. 10

2. 1 Vysočina Zelené srdce České republiky, malebná příroda, rozsáhlé lesy. Na druhé straně hospodářská krize a obrovská nezaměstnanost. Možná to byl jeden z důvodů, proč se prezident Edvard Beneš na Moravě objevil pouze 3x za svoji prezidentskou éru. Na Vysočině se nenacházel žádný průmysl a nezaměstnanost dosahovala vysokých čísel. Odjakživa byl tento kraj spíše zemědělsky založený, navíc se tomuto kraji nevyhnuly v letech 1936 1947 různé přírodní katastrofy, ať už to byly povodně z roku 1938, nebo nekončící sucha v roce 1947. Obě události vedly k silné neúrodě v kraji. 9 2.1.1 Moravské Budějovice Malebné městečko ležící na Jižní Moravě po konci skončení první světové války zažívá éru rozkvětu tak, jako celé Československo. Vznikají zde různé spolky a je započata výstavba několika budov Základní školy Tomáše Garrigua Masaryka, gymnázia, probíhá elektrifikace města. 10 Ve 30. letech nastupuje hospodářská krize a roste počet nezaměstnaných v celém moravskobudějovickém regionu. Na politické scéně nedochází k žádným změnám a v Moravských Budějovicích vítězí strana sociálních demokratů. 11 Dochází zde ale k velkému rozvoji spolků a klubů. V roce 1936 sídlí v Moravských Budějovicích v klášteře sestry Boromejky, které zahajují výuku vaření a šití a vytvořily prostory pro 50 dětí mateřské školy. 12 Od téhož roku v místním ochotnickém divadle začíná působit Okresní osvětový sbor. 13 Nejsilnější organizací v Moravských Budějovicích byl tehdy Sokol, který zde fungoval již od roku 1889. V roce 1936 se v Moravských Budějovicích konal dokonce valný sjezd sokolské župy plukovníka Švece s ukázkou cvičení na nářadí. Byly uskutečněny první 9 Sucho jako na Sahaře: zopakuje se rok 1947?. In: TÝDEN.cz [online]. 2007 [cit. 2014-08-20]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/sucho-jako-na-sahare-zopakuje-se-rok- 1947_9126.html?showTab=nejctenejsi-24#.U_PTC6P9WMU 10 Z dějin Moravských Budějovic. Oficiální web města Moravské Budějovice [online]. 2014 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=42807&query=historie 11 Z dějin Moravských Budějovic. Oficiální web města Moravské Budějovice [online]. 2014 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=42807&query=historie 12 Dům sv. Antonína. Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského [online]. 2013 [cit. 2014-08-01]. Dostupné z: http://www.boromejky.cz/25moravske/25.html 13 Geografické celky: Moravské Budějovice. Databáze českého amatérského divadla [online]. 2005 [cit. 2014-08-01]. Dostupné z: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=geo&id=5797 11

Šibřinky a mnoho divadelních představení. V roce 1938 proběhl X. všesokolský slet, kterým sokolstvo ukázalo soudržnost a odhodlání bránit republiku. 14 Konalo se otevření chlapecké školy v Moravských Budějovicích dnešní Masarykovy školy, kterou na památku 60. výročí své existence postavila Městská spořitelna v Moravských Budějovicích. Během druhé světové války byla většina veřejných prostor zabrána německou správou. Po roce 1945 nabízí historický materiál popis města. V městě je vedle obecních a měšťanských škol státní reálné gymnasium, škola pro ženská povolání, učňovská škola a mateřská školka. V přiděleném zámku zřizuje se oblastní archiv a krajinské museum. Sokol je vlastníkem rozsáhlé sokolovny s divadelním sálem. Je tu továrna na hospodářské stroje, koželužna, tovární mlékárna a lihovar, obilní skladiště, dvě parní pily. 15 2.1.2 Třebíč Vzhledem k tomu, že naše práce popisuje cesty Edvarda Beneše po moravskobudějovickém regionu a jeho blízkém okolí, je nutné popsat také vzhled Třebíče v letech 1936 1947. Po první světové válce do Třebíče přichází podnikatel Tomáš Baťa s úmyslem zřídit umělecké dílny a továrnu k výrobě obuvi dnes zde sídlí podnik BOPO a. s. v likvidaci. Ostatní stavební činnost jen zvolna převyšuje standart. 16 Třebíč v 30. letech doprovází hospodářská krize a obrovská nezaměstnanost, kdy je město zadlužené a není schopné své dluhy splácet. Třebíč byla tak zadlužená, že jeden její věřitel Cyrilometodějská záložna v Brně chtěla exekučně zabavit náměstí a přilehlé ulice, které chtěla následně vydražit ve veřejné dražbě. Dluh byl nakonec zaplacen 1936 Zemským úřadem. 17 14 PIDROVÁ, WAAS a NOVÁK. Památník Tělocvičné jednoty Sokol. 1. vyd. Moravské Budějovice: TJ Sokol Moravské Budějovic, 2009. Dostupné z: http://mbsokol.cz/wp-content/uploads/sokol-moravsk%c3%a9- Bud%C4%9Bjovice-1889-2009.pdf 15 Archiv Kanceláře prezidenta republiky, KPR (1919) 1948 1962, i. č. 1820, sig. 125436, kar. 353, Program zájezdu pana presidenta republiky na Moravu ve dnech 8. 24. června 1947, 28. 6. 1947, Praha, s. 309. 16 Historie města Třebíč. Třebíč: město s historií [online]. 2014 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.trebic.cz/historie-mesta-trebic/d-1383/query=historie 17 KRATOCHVÍL, Jan. Správní vývoj města Třebíč v letech 1918-1939. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/330899/ff_b/spravni_vyvoj_mesta_trebic_v_letech_1918_- _1939.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3DT%C5%99eb%C3%AD%C4%8D%26start%3D2. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce PhDr. Jiřina Šouračová 12

zámku. 21 Hraběnka Elvíra z Vrbna zámek roku 1942 prodala Říši. Po válce, roku 1945, se 30. léta jsou také spojena s dostavbou různých budov v Třebíči Městská spořitelna, Říční lázně. 18 Během mobilizace nastupovali muži z Třebíče převážně do Jihlavy nebo do Znojma. Vznikla také potřeba vybudovat protiletecké kryty, které měly být zřízeny na náklady největších třebíčských továren. 19 Po druhé světové válce v Třebíči, tak jako jinde, panuje divoký odsun německého obyvatelstva. V Zámostí je zrušen tábor pro německé kolaboranty a ti jsou přesunuti do Německa. Panovala zde stále velká bída. Po návratu lidí z koncentračních táborů se zde začal šířit břišní tyfus a úplavice. 20 2.1.3 Jaroměřice nad Rokytnou Tak jako téměř všechna města postihla i Jaroměřice nad Rokytnou silná hospodářská krize s obrovským nárůstem nezaměstnanosti. V této době je majitelkou jaroměřického zámku hraběnka Elvíra z Wrbna. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava 18. března 1939 dorazila do Jaroměřic nad Rokytnou německá motorizovaná jednotka a ubytovala se v severním křídle majitelem staly Československé státní dráhy, následně pak stát. 22 Během druhé světové války zde působil odboj, což dokazuje také proces s třemi boňovskými protinacistickými odbojáři z roku 1944. 23 18 Dějiny města v datech. Visit Třebíč [online]. 2014 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.visittrebic.eu/historie/ 19 KRATOCHVÍL, Jan. Správní vývoj města Třebíč v letech 1918-1939. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/330899/ff_b/spravni_vyvoj_mesta_trebic_v_letech_1918_- _1939.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3DT%C5%99eb%C3%AD%C4%8D%26start%3D2. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce PhDr. Jiřina Šouračová 20 MATYSOVÁ, Lenka. Život v Třebíči v letech 1939 1954. Brno, 2013. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/345346/pedf_m/diplomova_prace_535my.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce doc. PhDr. František Čapka, CSc. 21 MELÁNOVÁ, Lucie. Návrh naučné stezky po Jaroměřicích nad Rokytnou. Brno, 2013. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/360653/ff_b/navrh_naucne_stezky_po_jaromericich_nad_rokytnou.pdf. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Mgr. Otakar Kirsch, Ph.D. 22 Historie města Jaroměřice nad Rokytnou. Lysá hora - královna Moravskoslezských Beskyd [online]. 2004 [cit. 2014-08-20]. Dostupné z: http://www.lysahora.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=115905 23 Archiv Kanceláře prezidenta republiky, KPR (1919) 1948 1962, i. č. 1820, sig. 125436, kar. 349, Program zájezdu pana presidenta republiky 1936, Praha, s. 302. 13

3 Cesta 17. června 1936 První cesta Edvarda Beneše ve funkci prezidenta vedla do našeho regionu ve středu 17. června 1936. Prezident republiky dr. Edvard Beneš se svojí chotí Hanou Benešovou započal cestu do Znojma, Moravských Budějovic, Jaroměřic nad Rokytnou, Třebíče a Náměště nad Oslavou. Ze Židlochovic Benešovi vyjeli v 8:30 a do Znojma přijeli v 9:30 dopoledne. Pan prezident do Znojma přijel ulicí Na Vídeňce, pokračoval Náměstím republiky, ulicí Buchbergerovou (dnešní ulice Čermákova) až na náměstí Mariánské, kde průvod pana prezidenta republiky zastavil. Po vystoupení se panu prezidentovi hlásil okresní hejtman pan František Laštůvka. Ten pana prezidenta vyvedl na vyvýšené pódium, kde byly proneseny projevy česky a německy. Blahopřála také školní mládež rovněž česky a německy, která předala paní Haně Benešové květiny. Nakonec představil hejtman panu prezidentovi zástupce korporací a členy Národního shromáždění. Pan prezident opustil Znojmo v 10:00 dopoledne a odjížděl do Bítova. 24 V Bítově šel pan prezident za doprovodu fanfár na vyvýšenou tribunu, kde byl po vyslechnutí státní hymny seznámen se starostou Bítova. Za žáky byl přivítán jednou studentkou a podepsal se do pamětní knihy města Bítova. Poté odešel spolu s průvodem k prvnímu železnému mostu přes přehradní jezero. Odtud pan prezident nasedl do člunu a odjel po přehradním jezeře do Vranova, kde si dal ve 12:20 oběd a po krátkém přivítání odjíždí v 13:35 směrem do Moravských Budějovic. 25 Edvard Beneš s chotí přijel do Moravských Budějovic ve 14:30. Při vjezdu do města hrály fanfáry a byly zvony z věže farního kostela. Pan prezident republiky vystoupil z vozu na Havlíčkově náměstí (dnešní náměstí Míru) a vstoupil na tribunu. Hudba hrála státní hymnu a poté následovalo přivítání okresním hejtmanem, četnickým velitelem, starostou města panem Felixem Burianem, starostou města Jemnice panem Františkem Čermákem a zástupcem legionářských jednotek panem Vladimírem Javůrkem. Poté následovalo přivítání pana prezidenta školní mládeží, při kterém byly předány kytice jak panu prezidentovi, tak jeho choti. Dále se hlava státu zapsala do pamětní knihy města Moravských Budějovic. Po sestoupení pana prezidenta z tribuny mu byli představeni 24 Archiv Kanceláře prezidenta republiky, KPR (1919) 1948 1962, i. č. 1820, sig. 125436, kar. 349, Program zájezdu pana presidenta republiky 1936, Praha, s. 1. 25 Archiv Kanceláře prezidenta republiky, KPR (1919) 1948 1962, i. č. 1820, sig. 125436, kar. 349, Program zájezdu pana presidenta 1936, Praha, s. 2. 14

ostatní zástupci města a korporací. Edvard Beneš opustil Moravské Budějovice ve 14:45 a odjel do blízkých Jaroměřic nad Rokytnou. Do Třebíče přijíždí Edvard Beneš v 15:45. Zde na něj rovněž čekaly tisíce lidí. Po vystoupení na tribunu a vyslechnutí státních hymen byl opět seznámen s vedoucími osobnostmi města, panem starostou Josefem Vaňkem, předsedou starostenského sboru Rudoflem Chalupou a dalšími. Za žáky pronesl proslov Bořivoj Povolný. Poté projde Edvard Beneš špalírem dětí a vydá se na prohlídku baziliky sv. Prokopa v Poklášteří, kde je seznámen s místním farářem. Prohlídka bude trvat 15 minut. Z Třebíče pan prezident odjíždí v 17:00 odpoledne a s malou zastávkou v Náměšti nad Oslavou a Rosicích přijíždí zpět do Židlichovic v 19:30. 26 Z výše uvedeného vyplývá, že návštěvy měst, měly téměř stejný scénář, proto budou v práci cesty prezidenta republiky dra Edvarda Beneše analyzovány z různých pohledů. 3.1 Z pohledu četnictva Cesta prezidenta Beneše na Moravu vyvolala rozruch, ale také radost nejen u obyčejných občanů, ale zajišťování a organizace celého průběhu akce se dotkla především četnictva, které mělo ponejvíc za úkol zajistit poklidný průběh cest. Při příležitosti návštěvy prezidenta Beneše moravskobudějovického regionu měly hlídky četníků z Jihlavy a Dačic, kteří byli přesunuti do Moravských Budějovic, pevně vyznačeny trasy, po kterých se budou pohybovat a také lokality, ve kterých musí zajišťovat pořádek (viz Příloha č. 3, 4). Na tuto akci bylo povoláno 40 četníků, kteří měli hlídat celou trasu cesty, která začínala Grešlovým Mýtem a končila hranicemi třebíčského okresu. Za účelem kontrolování hladkého průběhu cesty dostali přidělení policisté auto kontrolní silniční stanice v Jihlavě. Zajišťování bezproblémového průběhu návštěvy Moravy se zúčastnil i por. František Marek, který se o svém úkolu a nemožnosti splnění služební cesty z důvodu zabezpečovacích opatření, zmiňuje v přiložených historických dokumentech (viz Příloha č. 5). Zajišťování a zabezpečování klidné návštěvy se nejvíc dotklo obyčejných četníků, kteří museli být poučeni přednosty okresních úřadů. Z materiálů Velitelství četnického oddělení v Třebíči vyplývá, že muselo být přesunuto na zajišťovací akce i dalších 50 četníků 26 Archiv Kanceláře prezidenta republiky, KPR (1919) 1948 1962, i. č. 1820, sig. 125436, kar. 349, Program zájezdu pana presidenta republiky 1936, Praha, s. 4. 15

k zajištění průjezdné silnice. Zajímavostí je, že četníci měli být na místa určení dopraveni nákladními auty nebo autobusy. 27 3.2 Z pohledu novin a novinářů Cesta prezidenta Beneše na Moravu nemohla uniknout pozornosti tisku. V průběhu plánování cesty na Moravu se o jeho cestě postupně zmiňovala snad všechna periodika, která byla v té době na trhu. Představitelé měst, která byla vybrána prezidentem k návštěvě, si od tohoto aktu slibovali větší prestiž pro dané město nebo obec. Současně s tímto byla prezidentu Benešovi při průjezdu obcemi udělována čestná občanství dané obce. Zvláštní kapitolu ovšem tvoří periodika jednotlivých politických stran, kterým bude v této práci také věnován prostor. 3.2.1 Československá strana lidová Periodikum československé strany lidové se jmenovalo Stráž. Cesta prezidenta Beneše na Moravu v něm nezůstala nezmíněna. Vzhledem k tomu, že se příznivci československé strany lidové hlásili k ideálům, které vyznával samotný Beneš, byla jeho cesta a také její plány velmi podrobně zaznamenávány. První zmínka o cestě prezidenta Beneše na Moravukonkrétně do Třebíče, pochází z 28. května 1936. V ten samý den vyšla v těchto novinách také krátká zpráva o prezidentových 52. narozeninách s upřímným blahopřáním. 28 Podrobnější zpráva je zaznamenána v témže periodiku dne 10. června 1936, kde je již vyznačen konkrétní program v Moravských Budějovicích. Do Moravských Budějovic měl prezident republiky dorazit 17. června odpoledne, konkrétně byl čas jeho příjezdu stanoven na 14:30. Přípravami žilo celé město. Hlavně politické strany se rozhodly nic nezanedbat, což dokazuje zpráva ve zmíněném periodiku: Obecenstvo se žádá, aby zaujalo svá místa již ve 13:30 hod. a dbalo pokynů pořadatelů opatřených červenobílou páskou na rukávě. ( ) Majitelé domů v ulici Tyršově, na obou náměstích a v Palackého třídě na Podolí, kudy pan president pojede, jakož i v ostatních částech města se vyzývají, aby své domy ozdobili prapory. Kdo ho nemá, obdrží jej na radnici. Majitelé domů v ulici Tyršově, Horního a Dolního náměstí a Podolí, nechť ozdobí své domy chvojím, které každý obdrží v hasičském skladišti, nechť přijdou se svými prapory. 29 27 Moravský zemský archiv Brno, B 72 ZČV Brno, kart. 451, č.j. 397/1936, Program návštěvy pana presidenta republiky, 9. 3. 1937, Brno 28 K narozeninám pana presidenta republiky Dra. Ed. Beneše. Stráž: týdeník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj). 1936, 22. 29 Mor. Budějovicko. Stráž: deník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj). 1936, 24. 16

Velký ohlas zaznamenala návštěva prezidenta Beneše v Třebíči. Zvláště mladí lidovečtí stoupenci se pasovali do role pokračovatelů a následovatelů Benešových ideálů a také si nezapomněli přičíst k dobru jejich rozhodnutí podpořit Edvarda Beneše v jeho politické činnosti. Velmi dojemně je v článku ze 17. června 1936 popisováno nadšení, které doslova tepalo celou Třebíčí. 30 Všichni toužili vidět svého prezidenta. Důkazem tohoto je i udělení čestného občanství města Třebíče druhému československému prezidentovi. Všichni v něm viděli pokračovatele masarykovských myšlenek a ideálů, které pouze povznesl z roviny duchovní do roviny reálné a přetransformoval je na soudobé problémy. Existuje také dobový záznam s přesným programem, který Edvard Beneš v Třebíči a jejím okolní absolvoval. Do Třebíče pan prezident přijel přes Výčapy asi v 15:45. Následuje výstup prezidenta republiky na tribunu v centru města, kde jej přivítali přední představitelé Třebíče. Po státních hymnách uvítá pana presidenta republiky starosta obce Josef Vaněk, předseda starostenského sboru Rudolf Chalupa, zástupce legionářů a italské domobrany učitel Antonín Sedlák a žák měšťanské školy Dalibor Povolný. 31 Poté prezident prošel špalírem dětí základních škol, které jej zdravily mávátky. Dalším bodem programu byla návštěva baziliky sv. Prokopa, která dodnes patří k chloubám Třebíče. Návštěvu Třebíče ukončil pan prezident asi v 17:00, načež dál pokračoval přes Vladislav do Náměště nad Oslavou. 3.2.2 Národní socialisté Ani národní socialisté si nenechali ujít příležitost a náležitě poreferovali o chystané cestě prezidenta Beneše na Moravu. V týdeníku Horácko vyšly před jeho cestou na Moravu dva články, přičemž první z nich se více zaobíral politickým programem a teprve až druhý z nich referoval o tom, jak se především Třebíč chystá na příjezd svého prezidenta. V prvním článku, který byl vydán 29. května 1936, je vzdán hold Benešovi, jakožto pokračovateli masarykovských ideálů. Národním socialistům je také blízký Benešův volební program, který je v článku podrobně uveřejněn. Přikládají do něj však i vlastní myšlenky- o směřování k socialismu a o demokracii hospodářské. Na tyto myšlenky však nikde v Benešově programu odkaz není a lze předpokládat, že národní socialisté pouze chtěli 30 Město Třebíč vítá slavně presidenta republiky!. Stráž:týdeník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj). 1936, 25. 31 Zájezd pana presidenta republiky do okresu třebíčského dne 17. června 1936. Stráž: deník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj). 1936, 25. 17

vyzdvihnout vlastní program a zásady. Na konci tohoto článku je také krátké blahopřání prezidentovi k jeho 52. narozeninám. 32 Druhý článek z 12. května 1936 se již podrobněji zabývá detaily cesty prezidenta Beneše do Třebíče, kde se na příjezd prezidenta řádně připravili a uvítání nepodcenili. Při příjezdu na hranice třebíčského katastru začnou vyzvánět všechny zvony na všech věžích a kostelích, tovární sirény začnou houkat, aby oznámili příjezd p. presidenta do města Třebíče. Na Znojemské třídě bude první slavobrána a příjezd pana presidenta bude očekávat selská jízda u Vernerových první skupina krojovaných spolků. 33 Při příjezdu na třebíčské Karlovo náměstí měly sirény přestat houkat, zvony znít a trubači měli z věže zatroubit famfáry z Libuše. Prezident bude do města uveden za zpěvu dětského sboru Janáček a za asistence představitelů města. Všechny projevy, které pan prezident v Třebíči učiní, budou vysílány místním rozhlasem. Dalším bodem programu bude podpis do pamětní knihy města, drobné občerstvení v městské spořitelně a dále pak zastávka u třebíčské baziliky sv. Prokopa. Také v tomto článku je naznačeno, jak velké popularitě se prezident Beneš těší u běžných občanů. Z toho důvodu také budou všechny továrny a obchodníci požádáni, aby v době pobytu pana presidenta v Třebíči dali možnost zaměstnancům, aby se vítání hlavy státu zúčastnili. Všechny školy venkovské se též vítání zúčastní, a protože se počítá s velkou návštěvou obyvatel z celého okolí, bude přítomno uvítání pana presidenta v Třebíči několik tisíc občanů. 34 3. 2. 3 Rozdíly mezi lidoveckou a národosocialistickou verzí Obě verze se příliš neliší. Více méně se shodují v časech i v místech prezidentových návštěv. Program popisují obě strany trochu odlišně, nutno ovšem dodat, že národně socialistická strana jej má detailnější. Z dobových materiálů vyplývají mnohé neshody - mezi nejčastější patří rozdílná jména aktérů. 32 Mladí za Benešem! Horácko: týdeník československé strany národně socialistické pro župu X. (Jihlavskou). 1936, 22. 33 Návštěva pana presidenta Dra E. Beneše v Třebíči. Horácko: týdeník československé strany národně socialistické pro župu X. (Jihlavskou). 1936, 24. 34 Návštěva pana presidenta Dra E. Beneše v Třebíči. Horácko: týdeník československé strany národně socialistické pro župu X. (Jihlavskou). 1936, 24. 18