KLICPERÁČEK Úvod Vítáme Vás v novém díle našeho školního časopisu Klicperáček. Dnes se zaměříme na velmi rozrostlé a zajímavé téma HUDBA. A na co se můžete těšit? Dozvíte se něco málo o historii hudebních stylů, přečtete si něco zajímavého o kapelách a známých interpretech. Nebude chybět ani malá hudební anketa. Na závěr můžete zkusit vyřešit nejrůznější hádanky a kvízy a začíst se do dalších dílů populárního příběhu který si u Vás mimochodem získal velikou oblibu Memoáry vraha ve tmě. Naše redakce doufá, že se Vám toto číslo zalíbí a že se něco zajímavého dozvíte. Snad si každý najde to své. Vaše milá redakce (Blanka Nečesaná, Bára Konvalinová, Petra Khorelová) Připravili žáci 2. stupně.
Hudba Co je pro nás hudba? Na tuto otázku každý odpoví jinak, protože ji každý vnímá po svém. Naši prarodiče, rodiče preferují jiné styly než my. Dennodenně koukají a poslouchají Šlágr, kde jim hraje Eva a Vašek. My si mezitím zavirováváme své mozečky popem, hip hopem, rapem, metalem a dalšími novodobými žánry. I když posloucháme jakýkoli žánr, styl, je pro nás všechny hudba něčím, co nás obohacuje, naplňuje, uklidňuje, rozveseluje. Každý poslouchá také hudbu jinak. Například při odpočinku nebo učení, při běhu, při vaření, ale i v práci. Každá hudba také v nás vyvolává různé pocity. Při rychlé hudbě se nám chce hned tančit, při pomalé se nám vybavují vzpomínky a spouštějí se nám z očí slzy. Ale i přes to hudbu každý miluje. Hudba je prostě nezbytnou součástí našich životů. L. Leinerová, B. Víghová Spojování: Spoj interpreta s jeho dílem: Voxel Pocity Tomáš Klus Teď a tady Verona Kolotoč Ben Cristovao V naší ulici Kryštof Celibát Chinaski Hrobař Kabát Křídla z mýdla
Slza Každý ráno Pop music Míša Lehká V případě hudebního stylu pop music se jedná o hudbu obvykle s výraznou zpívanou melodií. Nebývá na poslech příliš složitá, neboť hlavním cílem každé popové písně je stát se hitem a zalíbit se co největšímu počtu posluchačů. Skladby se zpravidla skládají ze slok a refrénů. Texty mívají nenáročná, opakující se témata. Popové skladby bývají nahrávány a vydávány zpravidla s cílem komerčního úspěchu. Pop nejčastěji tvoří mezi hudebními styly kombinace, které značí obvykle zaměření původního stylu na populární způsob interpretace. Často ho lidé nazývají neuměleckým hudebním stylem. Pop jako hudební žánr vznikl na začátku šedesátých let 20. století po ústupu rock & rollu. Za první průkopníky popu lze považovat The Beach Boys, The Four Seasons. Světově známá je skupina Elán, Madonna, Michael Jackson i zpěvák Karel Gott. Vítek Karásek Country Americký hudební styl, který vznikl na konci 18. století, ale oblíbený se stal především ve 20. století. Výrazné ovlivnění country mají na svědomí irští, francouzští a španělští přistěhovalci. Mezi typické nástroje pro country patří kytara, steel kytara, housle, baskytara, bicí, klávesové nástroje a harmonika. Country vzniklo ze směsice stylů jako blues, folk, spirituál, gospel, keltská lidová hudba. Texty písní jsou často inspirovány příběhy Divokého západu nebo každodenním životem.
A co je to steel kytara? Steel kytara je zvláštní elektrofonický hudební nástroj. Jedná se o upravenou havajskou kytaru, která byla konstrukčně doplněna o sadu pedálů a kolenní páku. To umožňuje v průběhu hraní plynule měnit ladění nástroje a měnit jeho jednotlivé tóny. Petra Khorelová a Bára Konvalinová Heavy metal Heavy metal to je výraz boje o život, o vlastní identitu. Kluci si pořizují lepenkové napodobeniny kytar a s nimi drhnou před zrcadlem. Tahle hudba jim dodává sebevědomí a sílu do života. Ian Dury Heavy metal je druh hudby, který se objevil na přelomu 60. let a 70. let ve Velké Británii a USA. Zeppelin a Deep Purple si vybudovali rozsáhlou posluchačskou základnu. Již od svých počátků měl heavy metal velký počet fanoušků, kteří jsou známí jako metalisti, metaláci či metláci. Kořeny má v hardrockových skupinách, které vytvořily nový hudební styl, charakteristický používáním elektrických kytar a bicích. Průkopníci heavy metalu jako Led Od poloviny 90. let získávají ohlas nové styly jako nu metal (mají prvky funku a hip hopu) a metalcore (extrémní metal a hardcore punk). Tyto nové styly posunuly hranice tohoto žánru, ale death metal a black metal zůstaly i nadále záležitostí uměleckého podzemí. Heavy metal je typický energickým tempem a razantností. Strohé, prudké a izolované rytmické části se spojují do rytmických frází s osobitou, často trhavou strukturou. V heavymetalových písních se
používají delší rytmické figury, jako např. celá nota, anebo čtvrťová nota s tečkou nebo delší akordy v pomalých power baladách. Já tenhle styl hudby poslouchala, když mi bylo asi 12 let, ale časem mě omrzel a teď už ho nějak neposlouchám. Nevadí mi tenhle žánr, ale moc ho nevyhledávám. Každopádně představitelé jsou boží. Hip hop Lucie Leinerová Historie Hip hop je název hudebního stylu, který vznikl počátkem 70. let v New Yorku. Jeho kořeny sahají až na ostrov Jamajka, odkud pochází většina prvních hiphoperů. Takzvaný otec hip hopu je DJ Kool Herc a základním hiphopovým mottem jsou čtyři hesla: Peace, Love, Unity, Having Fun (mír, láska, jednotnost a bavení se). Tak je roku 1977 takto stanovil DJ Afrika Bambaataa. Pět základních elementů Hip hopu Deejaying vytváření hudebních mixů (koláží) prostřednictvím dvou gramofonů a mixážního pultu. Emceeing vokální projev postavený hlavně na rytmizaci jazyka, hře se slovy a komunikaci s publikem. Beat boxing napodobování bicích nástrojů za pomoci lidského hlasu. B-boying (Breaking) druh nepárového pouličního tance využívající zejména akrobatické prvky. Graffiti writing : je umění, při kterém se barvami sprejují nevyužívané prostory. Většina lidí to považuje za vandalismus. Dle mého názoru, pokud se graffiti objevují na místech, která jsou k tomu určena, je to v pořádku. V opačném případě se jedná o vandalismus. Hip hop v Česku Prvními experimentem v Česku byla hudební dvojice Manželé. Ti jako první předvedli před českým publikem rap, což byl velký hit, jehož název byl Jižák, Jižák. Jan Pešek Rock a Alternativní rock Rock jako takový je zplozeninou rock n rollu, blues a country, což může znít zvláštně, ale poslouchá se dobře. Vznikl kolem roku 1960 a rozšířil se hlavně ve Velké Británii díky zpěváku Elvise Presleyho a The Beatles. Z rocku
vzniklo mnoho pod-žánrů, kterými jsou: pop rock, blues rock, folk rock a takhle bych mohl pokračovat celý den. V rocku se hraje hlavně na různé druhy kytar, bicí nástroje a klávesové nástroje. Křesťanský rock Další zajímavý podžánr vznikal zajímavě. Vzhledem k tomu, že křesťanství nebere dobře nové žánry hudby a nazývá je satanistické, tak si utvořili vlastní rock, který se překvapivě nazývá křesťanský rock. Alternativní rock Podžánr rocku, který vznikl z punk-rocku kolem roku 1980. Od normálního rocku se liší hlavně stylem hraní na elektrickou kytaru. Ze začátku se alternativní rock hrál hlavně v podzemních místnostech, ale časem se stal populárním i na povrchu. V pozdním 20. století se popularita žánru rozrostla. nejprodávanější album světa je Thriller od Michaela Jacksona (110 mil ks) hudba patří mezi 5 nejoblíbenějších věcí na světě PSY je autorem nejpopulárnější písničky na You Tube Gangnam Style, která má téměř 2,5 miliardy zhlédnutí Miroslav Dohnal Víte, že Gaga znamená v překladu hloupá, stupidní hudbu průměrný věk lidí chodících na koncerty je 28 let 53% studentů poslouchá při učení otec Katy Perry je knězem při poslouchání hudby jsme o 15% aktivnější ve sportu
Beatles použili 613 krát slovo LOVE ve svých písničkách popová hudba narušuje soustředění během učení každá písnička, kterou jsme si oblíbili, je spojena s nějakou naší vzpomínkou Hoggy, a Lukáš Bundil, který mimo jiné je i hlavním zakladatelem této kapely. Slza v Česku působí od roku 2014, kdy na podzim vydala první svůj singl Lhůtu záruční, která si získala velkou popularitu. Minulý rok vydala kapela svoji první desku s názvem Katarze, za niž získali 2x ocenění platinové desky. Petr Lexa se zúčastnil televizní soutěže Hlas, kde se dostal do finále. Poté také 2x zkoušel štěstí v Československé superstar. Petr Lexa prohlásil, že název kapely nemá působit vůbec smutně, protože nejsou jen slzy smutku, ale i slzy štěstí! Slza v červnu 2015 na festivalu Utubering získala cenu diváků. Kapela nahrála hlavní znělku pro český seriál Přístav, ve kterém mimochodem hraje i Petr. Petra Khorelová Slza Věřte nebo ne, pokud si myslíte, že kapelu Slzu neznáte, tak vám řeknu, že určitě znáte! Jejími členy jsou Petr Lexa, na You Tube vystupující jako
Kapelu Slzu si ráda poslechnu v rádiu, ale v mobilu její písničky nemám! Blanka Nečesaná Hudební anketa Tato malá anketa se uskutečnila pouze mezi žáky, kteří patří do redakce Klicperáčku. Odpovídalo dohromady dvanáct žáků, osm dívek a čtyři kluci. Výsledky nás u některých grafů překvapily, ale u některých jsme výsledky předpovídali. A co vy? Překvapily vás nějaké odpovědi?
PSY PSY, vlastním jménem Pak Če-sang je jihokorejský rapper a tanečník, který svoji slávu získal takzvaně skoro přes noc. Jeho nejslavnější song - Gangnam style se stal hitem a dobýval celý svět. Ke dni 26. 1. 2016 měl přesně 2 505 116 314 zhlédnutí na You Tube a přes 10 milionů To se mi líbí. Text tohoto hitu a vlastně i dalších písniček tohoto rappera, je složen převážně v korejštině a obsahuje i pár anglických frází. Gangnam style nazpíval se svojí kapelou. Výslovnost jména PSY [psáj] V rozhovoru prohlásil, že se na rappera vůbec nehodí - je oplácaný, neposiluje, není nejmladší a hezký. Videoklip k písničce Gangnam style je nejsledovanějším videem na serveru You Tube vůbec. Jeho taneční kreace v klipu Gangnam style mají představovat jízdu na koni. Blanka Nečesaná, Petra Khorelová a Bára Konvalinová A jaký je váš názor, líbí se Vám? Lze ho považovat za zpěváka? Přemýšleli jste, proč má tolik zhlédnutí? Blanka Nečesaná
Jak se hudba řekne v jiných jazycích? 1. česky hudba 2. anglicky music 3. německy musik 4. rusky мýзыка 5. francouzsky musique 6. italsky musica 7. španělsky música 8. polsky muzyka 9. řecky μουσική 10. velština cerddoriaeth Míša Lehká Příběhy na pokračování od Lindy Kolčové. Memoáry vraha ve tmě (3. díl) A tak to šlo dál. Den za dnem. Noc za nocí. Moje duše černala a tmavla a z rukou už nešla smývat všechna krev. Viděl jsem ji tam pořád, i když jsem si je umyl nastokrát. Pomalu jsem zapomínal na to, čím jsem byl, a jenom jsem cítil, čím se stávám. Z plnění snad mého osudu se stala závislost. Dávky jsem potřeboval každých pár dní. Pak za mnou ale přijel jeden z mých dobrých přátel. Prý že o mě má strach, když žiju v tomhle městě. Byl to fajn pokec, jenom kdyby se pořád nevyptával na ni. Nechtěl jsem mu říkat, že je mrtvá. Nestál jsem o lítost a poplácávání po rameni. Nestál jsem o další to bude dobré, hlouposti, kterými mě krmilo těch pár, kteří věděli, s kým jsem byl. Ale nešlo to. Ptal se na ni. Jak se má a jak se nám spolu daří. Vpálil jsem mu to do obličeje. To že už nijak, že už není a že už nikdy nebude. Zkoprněl a díval se na mě. Pak vstal a bez slova mě objal. Nic neřekl, jenom mě prostě objal. Pak se odtáhl a zmizel v kuchyni. Když se vrátil, měl ruce lahev whisky. Prý to byl dárek nebo něco takového, ale že se prý teď potřebuju pořádně opít. A tak jsme pili. Na žal. A na smutek. Mlčky jsme pili další a další rundu, až už nebylo nic. Mně to nevadilo. A jak na tom byl on, vážně nevím, protože zařezával na mém gauči.
A já jsem usnul taky. Prospal jsem dva dny. A když jsem se pobudil, můj kamarád tam stále byl. Udělal něco jako snídani a vytáhl mě ven. Vytáhl mě na střelnici a pak ještě do hospody, kde jsem dlouho nebyl. Všichni byli rádi, že tam jsem a mně bylo po pár měsících konečně líp. Možná že jsem začal i normálně žít. Protože, když jsem se podíval ke kalendáři, a zjistil, že jsem už tři týdny nelovil, byl to zvláštně uspokojivý pocit. Šel jsem na hřbitov. Pro svůj nůž. A taky na návštěvu. Vylil jsem si srdce a pak zamířil do útulku. Někoho jsem k sobě potřeboval, samota byla na draka. Koupil jsem si toho nejvíce zablešeného oříška, kterého tam měli. Vedl jsem si ho domů, umyl ho a dal mu jíst. Byl přítulný, tak jsme si spolu sedli na můj trochu otrhaný gauč a koukali do zdi. Já jsem přemýšlel. Tak různě, ale nejvíc o životě. O tom, jak jsem ho bral a o tom, jak se noví lidé rodí. Přemýšlel jsem, proč vlastně zabití člověka se trestá vězením a zabití psa se neřeší nijak, pokud to nikdo nevidí. V čem je vlastně člověk odlišný? Jenom v tom, že umí mluvit a přemýšlet. To je všechno. Ale jak k tomu přijdou ta zvířata, která jsou vlastně jenom obětí evoluce? Není to fér. A nikdy nebylo. Zavrtěl jsem nad tím hlavou. Tohle nevyřeším. Zavřel jsem oči a usnul. Kdybych jenom tušil, že můj znovu získaný život nemá dlouhé trvání. Memoáry vraha ve tmě (4. díl) Hluk. Zmatek. Všechno bylo rozmazané. Slyšel jsem štěkat svého oříška. Nevěděl jsem, co se děje. Ale pak jsem pochopil. Našli mě. Ruce jsem měl za zády, hlavu skloněnou. Něco mi říkali, neposlouchal jsem. Pes se mě pokusil bránit. Udělal jsem dobře, že jsem si ho pořídil. A benga si u mě šplhli, když ho zavřeli do vedlejší místnosti a rovnou mu jednu nevypálili mezi oči, jako to mají ve zvyku. Naložili mě do auta. Někam se mnou jeli. Celou cestu jsem přemýšlel nad svými hříchy. Nad sebou samým. Věděl jsem, že se přiznám, věděl jsem, že mě čeká křeslo. Kolik jich bylo dohromady? Deset? Možná patnáct. Nepamatoval jsem si všechny. Věděl jsem jenom, co dělají, komu ubližují, a že mají být potrestáni. Když jsem vystoupil, všude byli fotografové, reportéři, ale žádný rozzuřený dav. Lidé spíš křičeli milost. Provedli mě kolem nich a rovnou do výslechové místnosti. Usadili mě a poslali na mě nějaké dva ostřílené policajty. Zkoušeli hrát hru hodný a zlý policajt. A tak, když ten zlý s knírkem udeřil už po páté do stolu, nedalo mi to. Nic nepopírám. Všechno přiznávám. Já jsem je zabil. Ale jenom pro to, že vy jste zkorumpovatelní parchanti, kteří se báli. Nemáte zač, shrnul jsem výpověď s důvodem. Bylo to jediné, co jsem jim tam řekl. Ale asi jim to stačilo, protože pak odešli, já zůstal sám O pár dní později, kdy podezřele rychle proběhl soudní proces, jsem už seděl na své tvrdé posteli a koukal do zdi. S nikým jsem se nebavil, jenom jsem přemýšlel. A tak jsem si obstaral papír a tužku a začal jsem psát. Psal jsem o tom, jak to všechno začalo. O tom, co jsem cítil a o tom, co mě k tomu vedlo. Jak mě to změnilo, ale že ničeho nelituju. Psal jsem dny a
noci. Nic jiného jsem nedělal. Kromě povinných vycházek ven nebo prací v kuchyni. Ale jednoho dne jsem dopsal. A věděl, že už tady nic není. Chtěl jsem, aby svět věděl, co jsem byl, ale že jsem tím nikdy být nechtěl. Že jsem nebyl zlý, ale jenom oběť okolností zvané láska a pomsta Úmrtí list Andrew Blacka. Příčina smrti: zlomený vaz Čas a datum smrti: 14. 5. 1984, 6:00 Příčina smrti: Udušení z oběšení Místo: Cela 195, vězení Rikers Island, New York. Policista dopsal poslední řádky a dokument založil do desek s nadpisem Andrew Black. Byl v branži krátce, ale doposud žádný případ v něm nezanechal tolik pocitů jako tento. Přiložil víko a přelepil páskou. Nadepsal fixou datum a uložil do skladu. Když se vrátil k sobě do kanceláře, už tam nebyl sám, ale i se svým velitelem. Uzavřel jste to? Ano, pane. Uzavřel. Ale nemáte z toho radost? Ne. Mohu se zeptat proč? Byl to svým způsobem hrdina, pane, a pohladil fotku své zavražděné manželky. poslední závěrečný díl příště