Elektronické informace mìní vysokoškolské studium Jiøí POTÁÈEK 1. Úvod Poslední desetiletí minulého století pøineslo mnoho zmìn, a to nejen voblasti politické, ale i v dalších oborech, zejména technických. Prudký rozvoj techniky, která je využívána témìø všude, ovlivnil oblasti, kde jsou její produkty, a to zejména elektroniky, používány. Možnosti využívání informaèních technologií jsou totiž závislé na stupni vývoje elektroniky a právì ta vposlední dobì pronikala i do humanitních oborù. Prostøedky výpoèetní techniky, které byly pùvodnì urèeny jen pro poèetní úkony, postupnì rozšíøily své uplatnìní do zpracování textù a tím se dostaly do mnoha dalších lidských èinností. Bylo to i knihovnictví, které nezùstalo stranou a zaèaly se tam používat poèítaèe. Klasické formy byly doplòovány novými prvky, které nabízejí stále více možností pro ukládání, výbìr a zpracování dokumentù. Vysokoškolské knihovny, které byly od nepamìti nutným studijním zázemím, dostaly nové funkce a zmìnila se jejich úloha vpodpoøe studia. 2. Pohled do historie Vysokoškolské studium v našich zemích patøí mezi nejstarší v Evropì. Vždy Karlova univerzita byla založena již v r. 1348 a postupnì pak vznikaly další univerzity a vysoké školy, kterých už je nyní v Èeské republice a na Slovensku, vèetnì soukromých, nìkolik desítek. Snadno si také vybavíme obrázek døívìjšího vysokoškolského studenta, který nesl balíèek knih svázaných øemínkem a vozil je sebou v døevìném kufru. Ale to až po vynálezu knihtisku. V Èínì byl znám tisk z desky již od 8. století a od 11. století tisk pohyblivými typy, na poèátku 15. století se používal v Koreji a v Evropì objeven v polovinì 15. století v Nìmecku J. Gutenbergem, odkud se tehdy zaèal rychle šíøit. Nejstarší známou èesky tištìnou knihou je Kronika trojánská z r. 1468. Takto klasicky psané a tištìné dokumenty byly po dlouhá staletí jedinými studijními materiály až do nedávné minulosti. Vysokoškolské univerzitní knihovny vznikaly obvykle spoleènì se založením pøíslušné univerzity a byly hlavními a prakticky jedinými informaèními zdroji pro vysokoškolskou výuku. Jejich sbírky patøily vždy k nejvìtším a obsahovì nejnovìjším, aby umožnily studovat dosažené poznatky ve vìdì a technice vpøíslušném historickém období. Až do konce dvacátého století probíhala vysokoškolská výuka klasicky skládala se z pøednášek a semináøù, kde si studenti sami zaznamenávali své poznámky z pøednášek a vypracovávali písemnì seminární práce. Kromì relativnì malého poètu uèebnic byla vydávána skripta, jako vysokoškolské studijní texty. Skripta, která mìla být aktualizovaným studijním materiálem, psali vyuèující jednotlivých pøedmìtù a v mnoha pøípadech to byly jediné tiskem vydávané studijní texty. Pøístup k zahranièním dokumentùm byl velmi omezen. Ani pedagogové nemìli mnoho možností pro pohotové získávání informací. Mezinárodní setkání odborníkù urèitých profesí, konference, sborníky pøednášek, èasopisy to byly hlavní zdroje informací pro vysokoškolskou výuku. A záleželo na aktivitì a také vnìjších možnostech každého jednotlivce, aby se mohl akce zúèastnit nebo materiály získat. Také pedagogickou formu tvoøila pøímá výuka a monolog uèitele lektora. Z pøednášek, uèebnic a skript se studenti uèili a pak skládali zkoušky. Samostudium se soustøeïovalo pouze na získávání informací z uèebnic, skript nebo odborných knih, pøípadnì èlánkù v èasopisech a vlastních poznámek, jejichž úroveò záležela vždy na osobnosti, zkušenostech i pedagogických schopnostech pøednášejícího a peèlivosti studenta. Je jasné, že samostatná aktivita studentù byla minimální. 3. Zmìny ve vysokoškolské výuce Tím, že se otevøely po roce 1990 hranice do vyspìlého svìta, zaèaly pronikat i do našich zemí nové metody ve vysokoškolské výuce, které byly podporovány rozvojem informaèních techno- INFOS 2005 115
logií. Nejen otevøená svìtová poèítaèová sí World Wide Web internet, ale také elektronické informaèní zdroje a databáze na elektronických mediích, výraznì ovlivnily zpùsob a formy vysokoškolské výuky. Základním principem moderní vysokoškolské výuky se stává dùraz na vìtší podíl samostudia na úkor pøímé výuky. To však vyžaduje vytvoøení infrastruktury a podmínek pro samostudium, a to zvláštì zpøístupnìním potøebných studijních materiálù a elektronických dokumentù. Vznikají i nové formy studia, jako napø. celoživotní vzdìlávání a univerzity tøetího vìku, kde se uplatòují i metody elektronického uèení e-learningu. Zmìny mezi døívìjším pojetím a novými trendy lze schématicky znázornit v tabulce: Složka Tradièní pojetí Nový trend Úloha uèitele Osobní pøímé pùsobení Prùvodce informaèním prostøedím Tvorba e-learningu Multimedia ve výuce Úloha studenta Pøíjemce pøímých informací Pøíjemce informací z rùzných pramenù Samostatné vyhledávání a zpracování informací Informaèní zdroje Uèebnice Skripta Pedagogem vybrané materiály Studium z elektronických dokumentù Klasické informaèní zdroje Elektronické informaèní zdroje Internet Databáze Osnovy Dùraz na obsah poznání Dùraz na vlastní kompetence studenta Dovednost zacházet s informacemi a rozumìt obsahu Informaèní gramotnost nejvyššího stupnì Hodnocení Jednostranné hodnocení zkoušení studenta Hodnocení uèitelem sebehodnocení rùzné testy s využitím poèítaèù Komunikace Pøevažující monolog lektora Dialog, výmìna informací mezi uèitelem a studentem, Návaznost na poèítaèové sítì Úloha knihovny Poskytování klasických informaèních zdrojù Poskytování klasických i elektronických informaèních zdrojù. Knihovna se stává informaèním centrem Studijní místa s poèítaèi a pøístupem na internet. Pøístup do zahranièních databází. Také ve vybavení vysokoškolských poslucháren, cvièeben a laboratoøí se uplatòuje nyní výpoèetní technika. Pøednášejícímu se dávají k dispozici nástroje, které usnadòují výuku a umožòují využití multimediálních elektronických dokumentù ve výuce. Katedra je vybavena nejen poèítaèem na lokální nebo mezinárodní síti s možností pøehrávání disket, CD ROM a DVD, ale také videopøehrávaèem, vizualizérem a dataprojektorem, takže volba je jen na vyuèujícím, jaké prostøedky pro pøedávání informací pøi své výuce využije. Specializované uèebny jazykové, laboratorní apod. mají poèítaèe i na studentských pracovištích a umožòují komunikaci mezi uèitelem a jednotlivými studenty i mezi studenty navzájem. 4. Elektronické dokumenty ve vysokoškolském studiu Zájem o vysokoškolské studium se neustále zvyšuje a k tomu narùstá i informaèní gramotnost, která vychází již z nižších stupòù studia. Již na støedních školách se studenti seznamují s prací na poèítaèích a jak je využívat ve studiu. Vysokoškolské studium však vyžaduje vìtší samostatnost a musí nauèit vyhledávat potøebné informaèní zdroje k daným tématùm studijních programù. K tomu pøispívá možnost pøístupu do celosvìtové sítì internetu. A byly to pøedevším vysokoškolské knihovny, které se v posledním desetiletí transformovaly na moderní informaèní centra, poskytující nejen klasické, ale i elektronické dokumenty nutné k výuce a studiu, ale také pro vìdecký výzkum uskuteèòovaný na vysokých školách. 116 INFOS 2005
V posledním desetiletí se svìtoví producenti zamìøili na vydávání odborných databází, nejprve na CD ROM s pravidelnou mìsíèní, ètvrtletní nebo roèní aktualizací, pozdìji pak umožnili pøímý pøístup prostøednictvím internetu v rámci poskytnutých licencí. Vysokoškolské knihovny a informaèní centra se staly jedním z prvních míst, která pøístup k elektronickým dokumentùm zaèala zabezpeèovat a znaènì tím rozšíøily poèet nabízených dokumentù a s tím souvisejících služeb. Elektronické dokumenty pøinesly mnoho nových výhod. Zejména je to rychlejší pøístup k informacím, vìtší komplexnost vlivem hypertextových odkazù, získání témìø vyèerpávajících pøehledù na základì zadaných parametrù výbìru témat a hesel, snadnìjší pøístup k informacím prostøednictvím poèítaèových sítí, snížení nákladù ve srovnání s poøizováním duplicitních a multiplicitních exempláøù tištìných dokumentù, možnost pøenosu a pøípadného pøevzetí èástí dokumentù pro citování z vybraných zdrojù, úspora místa depozitáøù a jistì i další výhody. Nespornì jsou zde i nevýhody spoèívající ve vìtších možnostech zneužití a v poøizování nelegálních kopií, jisté zranitelnosti pøenosových cesty zavirováním, dosud neovìøené dobì uchovatelnosti medií a zpùsobu pøechodu na jiné typy médií nebo jiné hardwarové a softwarové vybavení. Každopádnì však došlo k zásadnímu kroku v modernizaci a dosažení vyššího stupnì v poskytování informací na vysokých školách a samozøejmì i v dalších místech, kde jsou vyhledávány a zpracovávány informace. 5. Vysokoškolské knihovny a informaèní centra Vysokoškolská knihovna byla vždy místem urèeným nejen pro prezenèní studium a absenèní vypùjèování studijních materiálù, ale také místem setkávání studentù. Klasické informaèní zdroje byly tvoøeny sbírkami knih, skript, èasopisù, pøípadnì mikrofiší a zvukových dokumentù. Vyhledávalo se v lístkových katalozích jmenných nebo pøedmìtových, abecednì øazených, kde staèilo špatné zaøazení nebo pøehození lístku vkatalogu, aby se titul nikdy nenašel. Pro potøeby pedagogù nebo vìdeckých pracovníkù se zpracovávaly rešerše, tzv. hlavoruèním zpùsobem vyhledáváním ve vlastních lístkových katalozích rešeršních pracovníkù nebo vyhledáváním v referátových èasopisech, které poskytovaly sekundární informace, v lepších pøípadech i s anotacemi. Záleželo nejen na peèlivosti, znalostech problematiky, ale také stupni únavy, jak kvalitnì byla rešerše zpracována, nehledì k èasové nároènosti práce. Ze zákona jsou také knihovny povinny zapùjèovat na omezenou dobu a na základì vyžádání informaèní zdroje jiným knihovnám, které tyto dokumenty nevlastní, ale pro své uživatele potøebují. Tyto meziknihovní výpùjèní a výmìnné služby se realizují nejen v tuzemsku, ale i vmezinárodním mìøítku. Tím, že se vysokoškolské knihovny stávají informaèními centry, stávají se i poskytovatelem stále vìtšího rozsahu komplexních informaèních služeb. Jsou vybaveny nejen poèítaèi pro výbìr z katalogù, ale pøipojením na internet je umožnìn pøístup do souborných katalogù a jiných knihoven, kde je umožnìno vyhledání potøebného titulu. Nabízejí audio a videotéky, databáze na CD ROM a DVD, vèetnì potøebných pøehrávaèù a licenèního software pro zpracování získaných dat. Narùstají tak požadavky na poèet studijních míst nejen pro klasické studium z volného výbìru nabízených publikací, ale vybavených potøebnou technikou pro práci s elektronickými dokumenty. Rešeršní služby pro pedagogiku, vìdu a výzkum získávají nejen vìtší poèet zdrojù, ale také nové nástroje pro výbìr dokumentù. Z databází lze obdržet kvalitní a ucelený pøehled o existujících zdrojích a s pomocí softwarových nástrojù lze vhodnì kombinovat parametry výbìru, prùbìžnì je mìnit a výsledky v elektronické podobì pøedávat žadatelùm. Zásadními promìnami prošly také meziknihovní výmìnné a výpùjèní služby proti døívìjšímu zpùsobu, kdy se tyto publikace na základì písemného požadavku zasílaly poštou žadateli a tento je musel v relativnì krátké dobì opìt poštou vrátit. Pøesto však tento titul v domovské INFOS 2005 117
knihovnì po dobu výpùjèky chybìl a mnohdy se i cestou ztrácel. Nové možnosti sem pøináší systém document delivery, kdy se vyžádaný titul, pøevážnì jen jeho potøebná èást, naskenuje a posílá elektronickou poštou žadateli, takže dokument zùstává neustále u vlastníka, kde je k dispozici uživatelùm a potøebná kopie se dostává prakticky okamžitì tomu, kdo ji požadoval. Ten si ji mùže buï pøeèíst nebo vytisknout nebo pøevzít do svého díla samozøejmì pøi dodržení autorského zákona a povinnosti citování pramene. Zamìstnancùm a studentùm vysoké školy se nabízejí i nové formy pro práci s informacemi. Jde nejen o možnost výbìru z elektronických katalogù, ale také o pøístup do souborných katalogù knihovny vlastní vysoké školy, ale i jiných institucí. Zamìstnanci vysoké školy mají pøístup k informaèním zdrojùm nejen vknihovnì nebo informaèním centru, ale také z vlastního pracovištì. Vybavení poslucháren audiovizuální technikou a jejich pøipojení na lokální a mezinárodní poèítaèovou sí umožòuje demonstrovat pøi vysokoškolské výuce vybrané èásti pøímo z informaèních zdrojù. Studentùm mohou být zadávány úkoly pro zpracování seminárních a diplomových prací tak, aby využívali celou šíøi nabízených informaèních zdrojù. Ve studovnách jsou nabízeny také nové formy studia, napø. e-learning, jsou nabízeny výukové multimediální programy ve spojení poèítaèù a audiovizuálních prostøedkù. Uživatelùm se také poskytují související služby, jako reprografie a tisk, vìtšinou i barevný. Mìní se rovnìž úloha knihovníka, jehož kvalifikace se zvyšuje a který se stává informaèním pracovníkem, schopným poradit uživatelùm, pomáhat najít potøebné prameny v klasické i elektronické podobì a dokázat s jistou servilností komunikovat se spoleèensky mnohem výše postavenými pedagogy a vìdeckými pracovníky. 5. Pøedpokládaný vývoj Vysokoškolská výuka by mìla být organizována s ohledem na to, že bakaláøské studium trvá tøi roky, magisterské studium pak další dva roky, aby absolventi, kteøí opouštìjí vysokou školu, pøinášeli do praxe nejnovìjší poznatky, ale také znalosti, kde získávat informaèní zdroje pro svou odbornou práci a jak s informacemi pracovat. Vybavení knihoven a informaèních center na vysoké škole by tedy mìlo být co nejmodernìjší, aby se pedagogové mohli sami vzdìlávat a pøipravovat výuku s využitím informací, které prùbìžnì získávají z klasických i elektronických informaèních zdrojù. Podobnì i vìdeètí pracovníci musí mít co nejaktuálnìjší informace o stavu a vývoji oboru jejich pùsobnosti a pøedmìtu výzkumné èinnosti, které získávají nejen z odborné literatury, ale i elektronických informaèních zdrojù, u nichž se pøedpokládá pohotová aktualizace. Studenti pak musí být vedeni k samostatnému výbìru dokumentù k vyuèovaným pøedmìtùm, aby nezùstalo jen u studia ze zastaralých uèebnic nebo skript, jejichž vydání rovnìž nemusí být vždy vèas aktualizována. Perspektiva nejbližšího desetiletí ve vysokoškolských informaèních službách se dìlí na dvì skupiny, a to na oblast klasickou a oblast elektronickou. Ukazuje se, že u klasických informaèních zdrojù bude tøeba orientovat se pøedevším na úplnou elektronickou katalogizaci existujících publikací knih, èasopisù, mikrofiší, filmù apod. - od vzniku vysokoškolské knihovny, tedy na úplnou retrospektivní katalogizaci. Mezi klasickými zdroji existuje i øada vzácných dokumentù, které není možno zpøístupnit pro jejich stav ani k prezenènímu, natož k absenènímu studiu. Cestou øešení je jejich digitalizace, což je dalším dùležitým úkolem nejbližšího období. Elektronické informaèní zdroje budou tak zaujímat významnìjší úlohu, i když je tøeba konstatovat, že tištìné neperiodické i periodické informaèní zdroje nezaniknou a budou stále tvoøit základ studijních materiálù. O pøechodu na masové studium textù pøímo z obrazovky lze totiž s vysokou pravdìpodobností pochybovat. Elektronické zdroje umožní jistì rychlejší a kvalitnìjší vyhledávání a také získávání plných textù. Pro studijní i vìdecké úèely však bude potøebný jejich pøevod do tištìné podoby. 118 INFOS 2005
Knihovny a informaèní centra budou pùsobit v oblasti výchovy k informaèní gramotnosti pojem informaèní technologie bude tøeba chápat ne jako používání poèítaèù, ale jako dovednost vyhledávat, tøídit a zpracovávat informace, a to jistì i s využitím poèítaèù, jako jednoho z dùležitých nástrojù. Vysokoškolská knihovna bude nadále základem podpory všech forem vysokoškolského studia a výzkumné a vývojové èinnosti. Bude tøeba zvyšovat poèet studijních míst a jejich vybavení poèítaèi. V neposlední øadì bude tøeba vychovávat uživatele, aby nejen znali podrobnì nabídku informaèních zdrojù, ale dovedli se v ní orientovat a náležitì ji využívat. V personální oblasti bude tøeba, aby informaèní pracovník mìl vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdìlání. Nestaèí, aby mìl znalosti o klasických autorech a zdrojích, ale jeho pøehled o obsahu elektronických zdrojích a zpùsobech pøístupu k nim byl základním pøedpokladem pro výkon této nároèné funkce. S tím souvisí též ohodnocení, kdy bude tøeba všemožnì usilovat o to, aby informatici byli platovì zaøazeni jako vysoce kvalifikovaní pracovníci a jejich platy byly srovnatelné s pedagogy. Bohužel, mùžeme se oprávnìnì domnívat, že mnohé z tìchto perspektiv se v dohledné dobì neuskuteèní, protože nebudou vytvoøeny finanèní, technické ani personální podmínky, Navzdory tomu musíme všichni usilovat o udržení požadované úrovnì knihovnických a informaèních služeb nejen na vysokých školách, aby jak v oblasti vzdìlávání, tak ve vìdì a výzkumu byla vždy odpovídající úroveò informaèního zázemí a informaèních služeb. Pøechod na automatizovaný knihovní systém nové generace (Pøípadová studie) Iva PROCHÁSKOVÁ Úvod Univerzita Pardubice má v souèasnosti ètyøi fakulty a dva celouniverzitní ústavy, na nichž vakademickém roce 2004/2005 studuje témìø 6900 studentù ve ètyøiceti tøech studijních programech. Univerzitní knihovna je centrálním knihovnicko-informaèním pracovištìm Univerzity Pardubice a zajiš uje knihovnické a informaèní služby pro všechny fakulty a ústavy. Sídlí v nové moderní budovì otevøené koncem r. 1997. Budova byla projektována v souladu s moderními trendy zpøístupòování informaèních zdrojù, tj. disponuje odpovídajícími prostory pro volnì pøístupné fondy, dostateèným poètem studijních míst a nìkolika poèítaèovými studovnami s pøipojením na Internet. Poèátkem r. 2002 již bylo zcela zøejmé, že knihovní systémy používané v knihovnì pro zpracování dokumentù a výpùjèní služby jsou nevyhovující jak z hlediska použití zastaralých technologií a nedodržování standardù, tak nekomplexností a malou robustností pøi vysokém zatížení v provozu knihovny. Proto bylo v souladu s Dlouhodobým zámìrem vzdìlávací, vìdecké, výzkumné, vývojové a další tvùrèí èinnosti Univerzity Pardubice rozhodnuto o pøechodu na komplexní automatizovaný knihovní systém nové generace (AKS), který zkvalitní stávající knihovnicko-informaèní služby, zavede nové služby prostøednictvím webového pøístupu, zajistí pro registrované uživatele dostupnost vybraných typù služeb 24 hodin dennì bez ohledu na otevírací dobu knihovny a umožní budoucí rozvoj systému s ohledem na standardy používané v ÈR a EU. Pro zajištìní financování této nároèné investice byl podán v r. 2002 transformaèní projekt do programu MŠMT ÈR pro zkvalitnìní informaèní a technické infrastruktury veøejné vysoké školy. Požadavky na software byly formulovány následovnì: l využití špièkové databázové technologie INFOS 2005 119