ŠPERKAŘ Roč. 10 Č. 1 1
ReGenerace: Brož. Autor Pvael Filip ReGenerace: Náramky. Autorka Markéta Šílená Na přední sraně: ReGenerace: Kožený přívěšek s křišťálem a ametystem Jan Kroupa. Foto RhDr. Miroslav Cogan. 2
REGIONÁLNÍ A KULTURNÍ ČASOPIS LIBERECKÉHO KRAJE PRO ZLATNÍKY A PŘÍBUZNÁ ŘEMESLA LIBEREC, Jablonec nad NISOU, ŽELEZNÝ BROD, TURNO Obsah: Výstava: Hodiny a klenoty pokračování z předešlého čísla RNDr. Ivan Turnovec: Broušení drahokamů na dvoře Rudolfa II DOC. RNDr. Ľudmila Illašová PhDr.: Obsidián Ing. M. Frydrych: Návštěva Městského muzea v Nové Pace Právo: Ložisko českých granátů nad očekávání RNDr. I. Turnovec: Slovenské terciérní opály Ing. M. Frydrych: ReGenerace 4 v turnovském Muzeu Českého ráje ReGenerace: autor objektu Karel Votipka ŠPERKAŘ/ Vydává atelier PEGA, Turnov/ Redakce:RNDr Ivan Turnovec; Drahokam,Turnov a Ing. Miloslav Frydrych s kolektivem, Turnov; PhDr. Cogan MČR, Turnov/ Schváleno Ministerstvem kultury ČR. č.j. 20 569/ 2020 č. Jediný zlatnický časopis v ČR. 3
Hodiny a klenoty na výstavišti PVA v Letňanech Praha 201 (pokračování) RNDr. Ivan Turnovec: Broušení drahokamů na dvoře císaře Rudolfa II. Pro zvýšení lesku císařského dvora, který sídlil v Praze, císař Rudolf II. povolal špičkové umělce z celé Evropy. Mimo jiných umělců, povolal z Itálie rod Miseroniů, kteří již byli známi svým brusičským uměním. Tím Rudolf II. navázal na tradici broušení v zemích České koruny za císaře Karla IV. V době rudolfínské se začaly ve větší míře používat i české granáty. Lékař Rudolfa II., Boetius de Boodt ve své knize pojednávající o drahých kamenech, označil jako Granatus Bohemiene pyropy z Českého středohoří a z Podkrkonoší. České granáty byly v té době získávány sběrem na polích Českého středohoří a byly používány pouze pro potřeby císařského dvora a potřeby devociální (vazby biblí a evangelií). Brusičské dílny vznikly v tzv. Císařských mlýnech, které složily Miserionům i jako glyptická dílna. Již v té době byly Čechy označovány jako Lapidia Bohemica tj. jako země drahokamů. Tento název byl oprávněný, protože takovým množstvím drahokamů neoplývala žádná evropská země. Miseroniové vybrušovali své práce hlavně z českých achátů, jaspisů, a křišťálů. 4
Unikátní jsou jejich práce z jaspisů a poháry vybroušené z křišťálů. Jimi byla také zhotovena skříňka tabernákl na ukládání nejsvětější svátosti. Byl zhotovený z různých druhů mramorů a jaspisů. Krásné předměty Miserionové tvořili v období pozdní renesance. Byly ozdobou Rudolfových uměleckých sbírek v tzv. Kunstkomoře. I když sbírky Rudolfa II. byly za třicetileté války odvezeny do Vídně, nebo švédskými vojsky rozchváceny, zůstalo zde do dnešní doby dost předmětů, abychom se mohli obdivovat tehdejšímu brusičskému umění. To, že je Česko země drahokamů dokazuje i nedávný vyhledávací průzkum iniciovaný tehdejším Ústředním geologickým úřadem a o který se zasloužil ing. Jaroslav Žežulka. Těžební skupina ustanovená v d. u. v. Granát a vedená RNDr. Ivanem Turnovcem, prokázala i novou existenci drobných ložisek drahých kamenů. Vedle klasických nalezišť polodrahokamů v oblasti Podkrkonoší, nalezla porcenality, vltavíny, vrančický jaspis, moravský mechovec, různé druhy prachovců, hyalit, chryzopras, krevel a olivín. Tyto kameny vybrousila SUPŠ v Turnově a zároveň zasadila do stříbrných šperků. Jaroslav Žežulka tuto sbírku věnoval Muzeu Českého ráje, který je prezentuje při různých příležitostech. DOC.RNDr Ľudmila Illášová OBSIDIÁN PhDr: Ľudmila Illášová nás v přednášce na začátku seznámila s výskytem obsidiánu v lokalitě Viničky u Prešova. Na obrazovce ukázala i původní sopku, ze které se obsidian dostal na jmenovanou lokalitu. Dále provedla exkurz s obrázky o výrobě obsidiánových nástrojů v paleolitu (asi 40 000 let p.n.l. a v holocénu. Doložila to archeologickými artefakty. Byl to jediný kámen lehce dostupný. S obsidiánovou industrií se obchodovalo až do vzdálenosti 800 km od ložiska. Možné je sledovat tuto industrii v Rumunsku, Maďarsku a Ukrajině. Zdejší obsidián je totiž lehce identifikovatelný podle charakteristických stopových prvků. To bylo inspirativní i pro dnešek a proto byla Univerzitou Konštantýna filozófa v Nitře vyhlášena soutěž v několika kategoriích a to: Umělecký šperk, komerční šperk a použití v dekorativních podmětech. 5
Soutěže se zúčastnily umělecké školy a také výtvarníci ze Slovenska, a z Čech. Kvalitu soutěžních exponátů posoudila mezinárodní porota, která vyhlásila ceny v jednotlivých kategoriích. Pani Illášová na obrazovce ukázala některé exponáty ze soutěže. Konstatovala však, že se nepodařilo komerčně obsidiánový šperk prosadit do výroby V minulém čísle jsem se zabýval přednáškami, které odezněly v křesle pro hosta. Pro úplnost v přednáškovém sále zazněla ještě přednáška Vladimíra Kondratěnka: Diamanty. V přednášce zasvěcoval posluchače do problematiky kvality diamantů a jejich certifikací. Další astrologické přednášky byly v diskusním sále a to přednáška Účinky drahých kamenů na čakry Mgr. Marcely Tůmové a Drahé kameny v umění, legendách a magické zkušenosti starověkých civilizací pana Roberta Nového. Výstavní pavilon byl rozdělen na sekci hodinek, kde vystavovaly firmy Elton, Herrison a Schediwy. Byla zde předváděna ruční výroba hodinek. předešlé výstavě v Holešovicích. Byly vystavovány i nástěnné a kyvadlové hodiny. Nebyly zde vystaveny věžní časoměrné stroje, jak tomu bylo na Hodin a klenotů Nás však více zajímala sekce klenotů a hlavně naše české a slovenské firmy. Bylo 6
potěšitelné, že zde opět vystavovalo Centrum zlatníků v Praze, které mělo také v Holešovicích absenci. Tradiční přehlídka Made in Jablonec se nekonala. Chybělo totiž klasické molo. Uskutečnila se však přehlídka šperků. Ze školy a střediska praktického vyučování Solunka. Fotografie šperků nebyly na modelkách detailně vidět. Zde po instrukci přináším fotku odvážných modelek s lektorkou před stánkem školy. Prezentované šperky bylo možné si na stánku prohlédnout a konzultovat s tvůrci Mimo Solunky se nezúčastnilo žádné další Středisko praktického vyučování. Solunka rovněž předváděla práci s materiálem a prezentovala některé práce učňů, což vidíte na dalších obrázcích: 7
Střední uměleckoprůmyslové školy byly zastoupeny školou v Turnově. Fotografie prací žáků a křišťálová miska na ovoce. Železný Brod upoutal svojí expozicí nazvanou Skleněné městečko. Šlo o prezentaci Střední umělecko průmyslové školy sklářské a místního sklářského průmyslu. Tradičně se prezentoval také stánek D.U.V. Granát. Ve vitrínách měl ve skle zatavované české granáty a také bohatou kolekci granátových šperků v kombinaci s vltavíny. Novinkou stánku byla prodejna, kde si mohl zákazník také přímo zakoupit granátový šperk nebo dekorační sklo s českým granátem. 8
Družstvo Granát však nebylo jedinou firmou, turnovské firmy zastupovala 9
Byla zde Vltavín granát, která prodávala vltavínové a granátové šperky. Mine art, který v uzavřeném stánku prodával broušené kameny, perlové šňůry a volné kameny. TakéMinerály Purkart zabývající se prodejem drahokamů a přírodnin. Ze zahraničních firem prodávající kameny to byla polská firma Jubilex, nabízející hlavně jantarové šperky. Belgická firma Orogen Antwerp nabízela briliantové šperky. Soutěž Šperk roku již tradičně proběhl a vítězové byli vyhlášeni první den konání výstavy. Nebyl však zveřejněn na internetových stránkách Sdružení hodinářů ČR a proto nemůžeme 10
spolehlivě zveřejnit pořadí soutěžících. Orientačne se dobře umístily ze škol Solunka Praha a SUPŠ Turnov. Z podniků zaměstnanci Granátu a Soliteru z Jablonce. Ilustrativní obrázky vítězných šperků: 11
Vedle tradičních vystavovatelů se objevily i novinky. Prezentovaly se zde Slovenské opálové doly v Dubníku. Byly vystaveny šperky se slovenským opálem a soutěžilo se o nejkrásnější opálový šperk. Jak je vidět na obrázku zájem byl nevšední. Na závěr výstavy byl, vyhodnocen nejkrásnější opálový šperk, který zde vidíte na obrázku. Byl vybrán diváckou anketou. Anketa byla na závěr výstavy, a která byla vyhlášena výtvar-níkem K. Votipkou a DOC. RNDr L.Illášovou PhDr. U vstupu do haly byla firma Starlit, distributor šperků pro Českou republiku. Zastoupeno bylo Zlatnícke študio ze Slovenské republiky, které nabízelo zlatnické nářadí, a také pomůcky k leštění šperků a zlatnické polotovary. 12
Tradičně nechyběla firma Evolution. Swarovského Jedinou publikací byla odborná kniha o moldavitech ve stánku nabízející vltavíny. Nechyběly tradiční zahraniční firmy viz foto:
Překvapením byla firma Stefany z Turnova, která vystavovala poprvé na českém výstavišti Zajímavá byla malá firma zhotovující prolamované šperky z bakelitu. Dá se říci, že výstava v novém pavilonu PVA v Letňanech předčila moje očekávání. Byla velice vkusně a účelně instalována. Doufám že se v roce 2021 na výstavu opět podívám. (Ing. M. Frydrych, Foto: RNDr. I.Turnovec, Aleš Hladký.) Návštěva Městského muzea v Nové Pace. Ing. Miloslav Frydrych. Je občas dobré se podívat za hranice Libereckého kraje. Zvědavost mi nedala podívat se do tamního Městského muzea města Nové Paky. Nová Paka je hornaté město s pěkným starobylým náměstím s podloubími. Nedaleko náměstí je Pokladnice, jak je napsáno na vstupním portálu Muzea. Je blízko náměstí, proti domu sochaře Suchardy. V Pokladnici jsem předpokládal, že zde budou palentologocké nálezy 14
vyhynulých zástupců fauny a flóry. V přízemí jsou sbírky zkamenělin vyhynulých živočichů a jejich rekonstrukce v podobě nákresů, sádrových výlitků nebo barevných obrázků. Na obrázku vidíte podobiznu Dronta mauricijského zvaného Dodo vyhynulého před 300 lety a paleogenního předka a jeho kosti. Výlitek části šišky z období paleogénu (65 23 mil. let) V triasu( 251 199,6 mil let) se objevují žáby, dole jsou zkamenělé žraločí zuby. Na tomto obrázku jsou různé druhy ježovek, které se objevují v křídovém moři ( prvohory 542448 mil. let), Otisky ryb v kamení svědčí o jejich existenci v Juře ( 250 65 mil let) v druhohorách. Jsou zde i otisky různých druhů škeblí v Devonu (416 359 mil. let. Vznikají pralesy a jsou zde otisky listů, st v Triasu (251 65 mil. let ) 15
Obrázek ukazuje otisky a obrázky hlavonožců a také různé zkamenělé kosti vyhynulých zvířat Jsou zde k vidění různé nábrusy a průřezy stromů v Triasu( 251 199,6 mil. let ) Různé zkameněliny zbytků stromů a zkamenělá rašelina. Nábrusy průřezů částí větví a kmenů přesliček a kapraďovitých rostlin 16
V Permu, (200 250 mil. let) se již objevují první živočichové. Na posledním obrázku jsou zkamenělé kmeny stromů Ve vestibulu jsou vystaveny drahé kameny acháty. První patro muzea bylo pro mě překvapení. Byly zde acháty členěné podle lokality:
Zajímavé byly i výbrusy šperkových kamenů z achátů, chalcedonů a jaspisů z jednotlivých lokalit. 18
19
V dalším sále byly kolekce zakoupené nebo darované sběrately: Přehled ze zahraničních lokalit Na tablech bylo demonstrováno využití domácích drahých kamenů pro šperkové účely: 20
Na druhém podlaží muzea je expozice okultizmu, tohoto fenoménu Podkrkonoší. O novopacké Pokladnici a jejich sbírkách existuje publikace, která je ke koupi v pokladně muzea. 21
Ložisko českých očekávání. granátů nad Zmínku o novém nalezišti českých granátů jsme zveřejnili ve Šperkaři č. 4/2019. V sobotu 26. října v Právu, Vladimír Prouza napsal podrobnější článek o nové těžbě. Citujeme z jeho článku: Ložisko českých granátů otevřené letos v květnu ( v r. 2019) v Dolní Olešnici na Trutnovsku zatím předčilo všechna očekávání. Těžaři za necelého půl roku vytěžili o 20% více pyropů než předpokládali za celoroční těžbu. Drahokamy mají většinou optimální velikost vhodnou na tvorbu šperků. // Výnos těžby pokrývá provozní náklady, konstatoval Jiří Boudný z Družstva umělecké výroby Granát (technolog broušení drahokamů ). Dvouhektarové ložisko v Dolní Olešnici může podle geologického průzkumu vydat okolo sedmi set kilogramů vzácné suroviny. // Těžaři pomocí povrchové těžby odkryli zlomek podkrkonošského naleziště. Unikát mezi vytěženými drahokamy představuje dvojice pyropů delších než sedm milimetrů. Doposud jsme z celé těžby v Dolní Olešnici získali pět podobných kamenů považovaných za skutečnou raritu. //Pyropy ze severočeských Podsedic většinou mají podobnou velikost, ale o něco vyšší kvalitu, srovnává Boudný. // Mocnost zdejšího ložiska láká zlatokopy, kteří zde léta české granáty rýžovali. Turnovské družstvo muselo těžební prostor zabezpečit proti prospektorům kamerami. // Těžit se bude minimálně čtyři roky. Granát v Dolní Olešnici zaměstná pět lidí se zkušenostmi ze sousední lokality Vestřev, kde těžba před několika lety skončila. 22
Slovenské tercierní opály Ivan Turnovec Na produkty tercierního vulkanizmu na Slovensku jsou vázány opálové výskyty Ďuďa, Pauliš (2006). S celou škálou kolomorfních hmot, počínaje hyalitem, se setkáváme převážně v andezitových, méně i ryolitových tufech a tufitech. Jde o materiály, které slouží pro individuální šperkovou výrobu. Významné místo mezi těmito kolomorfními křemitými hmotami mají tzv. dřevní opály. Jde o silicifikovanou, respektive opalizovanou dřevní hmotu. Není dosud jednoznačně vyřešena otázka jejich vzniku ani podmínky opalizace. Na tomto místě je vhodné upozornit, že podíl vegetace je nejvyšší objemově i hmotnostně nejen v rámci současné biosféry, ale i mezi jejími fosilními pozůstatky. Hlavní podíly tvoří zuhelnatělá dřevní hmota, (od antracitu, přes černé a hnědé uhlí až po lignit). Nicméně významně jsou v zemské kůře zastoupeny i partie silicifikované, mezi které patří i slovenské dřevní opály. Zajímavý výskyt dřevních opálů jsme objevili v roce 2006. Nalézá se 24 km od Nitry na pravé straně cesty mezi obcemi Veľký Ďur a Rohožnica. Úlomky jsou v andezitových tufitech sarmatského stáří. V zářezu svahu jsou v tufitu koncentrovány natolik, že lze předpokládat jejich výrazné akumulace během transportu do sedimentační jezerní pánve. Jde většinou o drobnější úlomky větví a kmenů, vzácnější jsou kořenové části (obr. 1). Lze předpokládat, že sopečné exploze měly ve středním Slovensku devastující vliv na třetihorní subtropickou vegetaci. Porušené zbytky kmenů byly splavovány s tufitickým materiálem do průtočných jezerních pánví, kde došlo k jejich kolomorfní silicifikaci volnou kyselinou křemičitou. Je otázkou jak označit horniny, ve kterých dnes dřevní opály nalézáme. Jde spíš o horniny hostitelské než matečné, i když k mobilizaci gelů a následné postupné silicifikaci docházelo během diageneze. Materiál z Velkého Ďuru byl porovnáván se vzorky opálů z okolí z 23
Mochoviec. Na RTG difrakčních záznamech se projevují reflexy nízkoteplotního a křemene, tridymitu a cristobalitu. Záznamy dřevních opálů se od opálů obecných (které pracovně označujeme jako více temperované) liší, přestože ve všech studovaných vzorcích potvrdily přítomnost krystalických fází SiO2. Nejvyšší krystalinitu - projevující se výraznými vrcholy difrakčního záznamu, které odpovídají nízkoteplotnímu křemeni, resp. tridymitu - mají opály z Mochoviec. Dřevní opál z Velkého Ďůru se jeví jako kolomorfní až středně "krystalický". Otázkou zatím zůstává zda byla mobilizace kolomorfní křemenné fáze přímým produktem doznívajícího vulkanického projevu, nebo šlo o procesy podmíněné i organickým podílem a aktivními alkaliemi, které nejsou diagenetické (tomu by mohla nasvědčovat přítomnost nízkoteplotních SiO2 forem zjištěných rentgenovou difrakcí) Turnovec, Illášová (2006). Poznání mechanismu silicifikace by mělo přispět k objasnění jak dochází k petrifikaci organické dřevní hmoty, ať již během diageneze, nebo nezávisle na ní. Podle literárních údajů permineralizace (intuskrustace) nahrazuje dřevní hmotu anorganickými roztoky, které lokálně prostoupují jednotlivými pletivy dřevních tkání. Zachovává se tak textura i struktura původního dřeva (obr. 2). Křemité hmoty (opál, rohovec, křemen a jeho odrůdy včetně chalcedonu) jako permineralizátory mladopaleozoických rostlin uvádí Březinová (1970) a znovu Matysová (2006). Mechanismy samotné permineralizace jsou mnohdy nejasné nebo neznámé, a často se v jejich souvislosti jen vágně mluví o impregnaci odumřelého organismu roztoky, k čemuž jsou zapotřebí specifické podmínky prostředí, jako např. dostupnost vody a minerálů, fyzikální a chemický charakter sedimentů, teplota, tlak, aktivita fluid a (to si dovoluji podtrhnout) v neposlední řadě vlastní dřevní hmota, respektive celý rostlinný organismus. Svou významnou roli patrně hrála organická hmota a to nejen při vzniku dřevních opálů, ale také všech dalších hmot hyalitem počínaje. Přítomnost organické hmoty v hostitelských pyroklastikách byla prokázána u opálových výskytů Mochovce i v okolí Herlan. 24
LITERATURA: Březinová D. (1970): Přehled dosavadních nálezů fosilních dřev na území Československa zpracovaných na základě literárních pramenů. MS, Národní muzeum, 36 str., Praha Ďuďa R., Pauliš P. (2006): Opály Slovenské a České republiky a možnosti jejich sběru. 92 str., Nakl. KUTTNA, Kutná Hora Gaál L., Iždinský L., Radinger F. (2006): Výskyt zaujímavých stromových jaskýň na južnom Slovensku. Aragonit, str. 7-9, Košice Matysová P. (2006): Permokarbonská silicifikovaná dřeva z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve. Systematika a instrumentální analýza. Diplomová práce, 202 str., PFUK v Praze Pauliš P., Mlejnek R. (2003): Nález dřevního opálu v pohoří Ostrožky a jeho význam pro vysvětlení geneze některých pseudokrasových jeskyní ve vulkanitech. Natura Carpatica, 44, str. 237-242, Košice Turnovec, I., Ilášová, Ľ. (2006): Dřevité opály z Velkého Ďuru; Mineral XIV, 3, str. 246-247, Brno ReGenerace 4 v turnovském Muzeu českého ráje. Výstava byla zahájena ve čtvrtek 28.11 2019. V 17.00 svým proslovem výstavu zahájil pan PhDr. Miroslav Cogan. Zdůraznil, že vedle turnovského okruhu výtvarníků a zlatníků se výstavy zúčastnili i pražští výtvarníci. Tím se výstava stala zajímavější s novými náměty. Akademická sochařka Jana Válková Střílková, která ještě doplnila, že výstavy se zúčastnilo na dvacet výtvarníků, což je zatím 25
nejvyšší účast vystavovatelů. Účast na vernisáži byla značná. Zúčastnili se jí také vystavující výtvarníci. Po zahájení proběhla neformální diskuse zúčastněných. Dalšími záběry dokumentuji vystavené šperky a výtvarné objekty: JanaVálková Střílková Pavel Filip 26
Marta Švajdová René Hora Jolana Krédlová Nováková
Světlana Dudková Kamila Mizerová Housová Aleš Bartoš Simona Kafková
Pavla Soukupová Pavel Vogel Štěpán Klas Karel Votipka Kamila Mizerová Housová 29
Tomáš Procházka Marta Havlíčková Markéta Mikulová Celkem bylo vystaveno na 250 šperků a šperkařských objektů. Zhotoveny byly zlatnickou technikou a alternativní technikou. Bylo použito jak stříbro, tak i kůže, dřevo, plasty, sláma a jiné přírodní materiály, sklo a drahokamy. Tato v pořadí již třetí Regenerace byla nejlepší za poslední roky, co do zastoupení výtvarníků. Některé jména se zde objevily po prvé spolu s již známými jmény 30
Regenerace: Autor Markéta Mikulová brože: Časopis lze zakoupit: Turnov -Trafika U Vildy, Skálova 71; Muzeum Českého ráje, Skálova 71; Galerie Granát náměstí Českého ráje 4; Infostředisko, náměstí Českého ráje 26; K. C. Střelnice, Markova 3; Prodej na stáncích denního tisku v Turnově. Železný BrodInfostředisko, náměstí 1. Května. Jablonec n. Nisou Infostředisko, u Anenského kostela. Liberec-Severočeské muzeum v Liberci. Lomnice nad Popelkou Městské muzeum a galerie; Husovo náměstí 43/ 44 Časopis je na internetových stránkách: Turnovec. CZ/ SPERKAR / ReGenerace: autorka brože Marta Havlíčková. Foto: PhDr. Miroslav Cogan Na zadní straně: Regenerace: autorka slamněného objektu : Jana Válková Střílková. 31
Cena 30 Kč 32