Spolufinancováno z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. www.strukturalni-fondy.cz/iop

Spolufinancováno z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj www.strukturalni-fondy.cz/iop PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ MOST TEXTOVÁ ČÁST T-Mapy, spol. s r.o. DHV CR, spol. s r.o. Listopad 2008

T-mapy, spol. s r.o. a DHV CR, spol. s r.o., 2008

Zadavatel Město Most Radniční 1 434 69 Most Pořizovatel Magistrát města Mostu Odbor rozvoje a územního plánu Radniční 1 434 69 Most Zodpovědná osoba: Ing. Iva Mazurová Zhotovitel T-Mapy, spol. s r. o. Špitálská 150, 500 03 Hradec Králové 3 Ředitel společnosti: Vedoucí projektant: Ing. Milan Novotný Ing. Pavlína Antlová tel.: 498 511 111 e-mail: pavlina.antlova@tmapy.cz DHV CR, spol. s r.o. Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8 Ředitel společnosti: Zodpovědný projektant: Ing. Radim Gill RNDr. Milan Svoboda tel.: 236 080 554 e-mail: milan.svoboda@dhv.com Autorský tým T-Mapy, spol. s r. o. Ing. Pavlína Antlová, vedoucí projektu DHV CR, spol. s r.o. RNDr. Milan Svoboda, vedoucí týmu DHV CR Mgr. Bohdan Baron Ing. arch. Monika Boháčová Mgr. Ondřej Habr Mgr. Kateřina Jačková Mgr. Vladimíra Khajlová Ing. Tereza Maříková Mgr. Radka Neudertová Mgr. Tomáš Seidl

Obsah 1. Základní východiska... 1 1.1 Pojetí udržitelného rozvoje... 1 1.2 Podklady... 2 1.2.1 Údaje od poskytovatelů... 2 1.2.2 Zjištění z průzkumů v území... 2 1.2.3 Další dostupné informace... 3 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území 2. Stav a vývoj území správního obvodu ORP Most... 7 2.1 Základní údaje o území... 7 2.1.1 Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura... 7 2.1.2 Širší vztahy území... 9 2.2 Environmentální pilíř... 10 2.2.1 Přírodní podmínky... 10 2.2.2 Hygienické aspekty životního prostředí v ORP Most... 15 2.3 Pilíř sociální soudržnosti... 20 2.3.1 Obyvatelstvo... 20 2.3.2 Bydlení... 23 2.3.3 Dopravní infrastruktura, doprava... 26 2.3.4 Vybavenost obcí technickou infrastrukturou... 30 2.3.5 Vybavenost obcí sociální infrastrukturou... 30 2.4 Ekonomický pilíř... 32 2.4.1 Ekonomické subjekty... 32 2.4.2 Trh práce... 33 2.4.3 Cestovní ruch... 35 3. Přehled hodnot území, limitů využití území a záměrů na provedení změn v území v ORP Most... 37 3.1 Bečov... 37 3.2 Bělušice... 40 3.3 Braňany... 43 3.4 Havraň... 45 3.5 Korozluky... 48 3.6 Lišnice... 50 3.7 Lužice... 53 3.8 Malé Březno... 55 3.9 Most... 58 3.10 Obrnice... 67 3.11 Patokryje... 69 3.12 Polerady... 70 3.13 Skršín... 72 3.14 Volevčice... 74 3.15 Želenice... 76 Rozbor udržitelného rozvoje území 4. SWOT analýza... 81 5. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území... 87 6. Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci... 89

6.1 Problémy definované na základě rozboru udržitelného rozvoje území... 89 6.2 Střety záměrů s hodnotami, limity a vzájemné střety záměrů... 90 6.2.1 Bečov... 90 6.2.2 Bělušice... 92 6.2.3 Braňany... 92 6.2.4 Havraň... 93 6.2.5 Korozluky... 101 6.2.6 Lišnice... 102 6.2.7 Lužice... 103 6.2.8 Malé Březno... 104 6.2.9 Most... 105 6.2.10 Obrnice... 110 6.2.11 Patokryje... 112 6.2.12 Polerady... 113 6.2.13 Skršín... 113 6.2.14 Volevčice... 114 6.2.15 Želenice... 114 7. Závěry rozboru udržitelného rozvoje správního území ORP Most... 116 7.1 Souhrnná SWOT analýza ORP Most... 116 7.2 Základní limity a dlouhodobé cíle udržitelného rozvoje území... 117 7.2.1 Limity... 117 7.2.2 Dlouhodobé cíle... 117 7.3 Významné deficity, rizika a trendy očekávaného vývoje území... 117 7.4 Varianty rozvoje území... 118 7.5 Varianty řešení územních střetů... 118 7.6 Problémy k řešení v Politice územního rozvoje ČR a v územně plánovacích dokumentacích... 119 7.6.1 Problémy k řešení v Politice územního rozvoje... 119 7.6.2 Problémy k dořešení v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje... 119 7.6.3 Problémy k řešení v územních plánech... 119 7.6.4 Problémy k řešení v regulačních plánech... 119 7.7 Indikátory udržitelného rozvoje... 119 7.7.1 Pilíř příznivého životního prostředí... 120 7.7.2 Pilíř soudržnosti společenství obyvatel... 120 7.7.3 Pilíř hospodářského rozvoje... 120 7.8 Omezení změn v území vyplývající z veřejných zájmů... 121 Přílohy Příloha č. 1: SWOT analýzy jednotlivých obcí... 123 P2/1 Bečov... 125 P2/2 Bělušice... 129 P2/3 Braňany... 133 P2/4 Havraň... 137 P2/5 Korozluky... 141 P2/6 Lužice... 145 P2/7 Lišnice... 149 P2/8 Malé Březno... 153 P2/9 Most... 157 P2/10 Obrnice... 161

P2/11 Patokryje... 165 P2/12 Polerady... 169 P2/13 Skršín... 173 P2/14 Volevčice... 177 P2/15 Želenice... 181 Příloha č. 2: Kartogramy vybraných jevů... 185 1. Míra nezaměstnanosti 2. Podnikatelské subjekty 3. Věková struktura 4. Vývoj počtu obyvatel 5. Koeficient ekologické stability 6. Struktura vzdělání 7.1 Kvalita bydlení 7.2 Kvalita bydlení - dokončené byty 8. Kvalita ovzduší Samostatné výkresy: 1. Výkres hodnot území 1:10 000 2. Výkres limitů využití území 1:10 000 3. Výkres záměrů na provedení změn v území 1:10 000 4. Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích 1:10 000

1. Základní východiska 1.1 Pojetí udržitelného rozvoje Udržitelný rozvoj je v legislativě pro oblast územního plánování vnímán jako rozvoj spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území a který uspokojuje potřeby současné generace a generací budoucích 1. Tomuto přístupu se podřizuje zpracování územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace po stránce věcné i formální. Uvedená definice udržitelného rozvoje území vychází zčásti z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z roku 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby příštích generací. Definice udržitelného rozvoje založená na pojmu potřeby příštích generací však naráží na problém, jak tyto budoucí potřeby při současné dynamice vývoje ve všech oblastech lidského života definovat. Příkladem mohou být představy, které panovaly o realitě první dekády 21. století v šedesátých a sedmdesátých letech století dvacátého ve srovnání se současným stavem. Obsah pojmu udržitelný rozvoj se během uplynulých dvaceti let vyvíjel. Světový summit o udržitelném rozvoji (Johannesburg 2002), zdůraznil, že cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilo jeho heslo: lidé, planeta, prosperita. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů: - sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech; - účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; - udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Tato definice obsahuje těžko uchopitelný pojem potřeby všech, což v podstatě znemožňuje její použitelnost. Pro praktické použití v oblasti plánování rozvoje bylo nutno nalézt operativní tvar, který by umožnil jednoduchým způsobem alespoň posuzovat, zda vývoj směřuje k udržitelnosti, nebo se od ní vzdaluje. Je zřejmé, že tento tvar je do značné míry zjednodušením reality, s nímž je při posuzování udržitelnosti nutno počítat. Vymezení prakticky použitelného tvaru vychází z faktu, že prostor, jež je předmětem zájmu (město, kraj, země), je dynamickým systémem (resp. jeho součástí). U každého systému je klíčovou charakteristikou rovnováha. Systém, který je schopen zachovat rovnováhu, je udržitelný, systém, který se vzdaluje od rovnováhy, se dříve či později zhroutí, respektive se přesune do jiného rovnovážného stavu. Nerovnovážné systémy existují pouze díky externí intervenci zajišťující jejich přetrvávání. Pro účely územního plánování a analýz udržitelného rozvoje území je cílem snaha o dosažení co nejvyšší dynamické rovnováhy mezi územními podmínkami pro příznivé životní prostředí (dále též environmentální pilíř ), pro soudržnost společenství obyvatel (dále též sociální pilíř ) a pro hospodářský rozvoj (dále též ekonomický pilíř ). Názorným a snadno srozumitelným vyjádřením ideální rovnováhy je rovnostranný trojúhelník. Podmínky pro příznivé životní prostředí (environmentální pilíř) Podmínky pro hospodářský rozvoj (ekonomický pilíř) Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel (sociální pilíř) Podstatným krokem je definovat, co je to vyváženost vztahu jednotlivých pilířů. Z logiky územního rozvoje a územního plánování vyplývá, že není možné na všechna území pohlížet stejně a požadovat jakousi unifikovanou podobu prostoru. Je zřejmé, že město Most má z hlediska udržitelného rozvoje zcela jiné charakteristiky a problémy než např. obec Lužice. V Mostě nepatří mezi základní problémy 1 18 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu 1

neexistence kanalizace, či vybavenosti pro vzdělávání. Naopak zde nelze uvažovat o dosažení takového stavu krajiny, který odpovídá venkovským sídlům. Je tedy jasné, že na rovnováhu či vyváženost nemůžeme pohlížet jako na rovnocennost. Rovnostranný trojúhelník uvedený výše je tedy spíše symbolem než reálně dosažitelným stavem. Analýzy stavu a vývoje území a vyváženosti jednotlivých pilířů, tak jak jsou vyžadován platnou legislativou v oblasti územního plánování, musí být prováděny vždy z úhlu požadovaného žádoucího stavu území, k němuž má rozvoj směřovat. 1.2 Podklady Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného rozvoje území představují analytickou část územně analytických podkladů ORP Most. Jsou zpracovány v souladu s ustanovením 26 a 27 zákona č. 183/2006 Sb., o územní plánování a stavebním řádu (dále též stavební zákon ), 4, odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti a dále na základě požadavků pořizovatele. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného rozvoje území navázaly na zpracování údajů o území a zjištění vyplývajících z průzkumů území, které zajistil pořizovatel ve spolupráci s dalšími odborníky. Odbornou garanci nad zpracování dat měl zhotovitel společnost T-Mapy, spol. s r.o. 1.2.1 Údaje od poskytovatelů Údaje o území od poskytovatelů představují jevy podle přílohy č. 1a vyhlášky č. 500/2006 Sb. Údaje od poskytovatelů jsou zpracovány pořizovatelem v datové podobě v GIS v požadované struktuře datového modelu. V analytické podobě jsou údaje od poskytovatelů zpracovány ve výkresech č. 1 3 (podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území) a ve výkresu č. 4 (rozbor udržitelného rozvoje území) a v textové části (kapitoly 3. a 6.). 1.2.2 Zjištění z průzkumů v území Zjištění z průzkumů v území zahrnují údaje nad rámec dat poskytovaných poskytovateli. Zjištění z průzkumů jsou shodně jako údaje od poskytovatelů zpracovány pořizovatelem ve spolupráci s architekty, kteří zpracovávají územní plány jendotlivých obcí. Zjištění jsou zpracována v datové podobě v GIS v požadované struktuře datového modelu. V analytické podobě jsou zjištění z průzkumů obsažena ve výkresech č. 1 3 (podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území) a ve výkresu č. 4 (rozbor udržitelného rozvoje území) a v textové části (kapitoly 2., 3. a 6.). V souvislosti s průzkumy území a je nutné zmínit několik faktů: 1. Zastavěná území jsou vymezována v souladu s ustanovením 2, odst. 1, písm. d) stavebního zákona. Vzhledem k tomu, že vymezení zastavěného území má vliv na některé postupy dle zmíněného zákona, není možné v rámci ÚAP zastavěné území jakkoliv upravovat či aktualizovat. Z toho vyplývá nesoulad mezi skutečnosti v území a zákresu zastavěného území. Zastavěné území není zakresleno u obce Braňany. V podkladových datech nebylo uvedeno. Obec pořizuje nový územní plán, v němž bude zastavěné území vymezeno a následně při aktualizaci doplněno do ÚAP. 2. Vymezení zastavitelných ploch je provedeno z územních plánů v souladu s ustanovením 2, odst. 1, písm. j) stavebního zákona. Rovněž v případě zastavitelných ploch není možné provádět v rámci ÚAP jakékoliv úpravy a jejich vymezení lze měnit pouze v ÚPD. Častým jevem tedy je, že zastavitelné plochy vymezené dle ÚPD a zakreslené ve výkresech č. 1 4 jsou již v reálu zastavěné. 3. Vymezení záměrů vychází z údajů od poskytovatelů, z územně plánovací dokumentace a z údajů poskytnutých zástupci samospráv obcí. Ve výkresech č. 3 a 4 jsou rozlišeny záměry z ÚPD a záměry od poskytovatelů (kam jsou zařazeny i záměry z obcí). Záměry představují aktuální pohled na rozvoj obcí. Mezi záměry jsou zařazena i zastavitelná území, která dosud 2

nejsou zastavěna a zakreslení záměrů do značné míry odstraňuje problém nemožnosti aktualizace vymezení zastavitelných ploch v ÚAP. 1.2.3 Další dostupné informace Jako další podklady pro zpracování analytických výstupů ÚAP byla využity informace a data z databází a publikací Českého statistického úřadu, Agentury ochrany přírody a krajiny, Ministerstva životního prostředí České republiky, agentury Cenia, České geologické služby, Národního památkového ústavu, Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů a dalších institucí. Cenným zdrojem informací byly www stránky obcí, turistické internetové portály, turistické mapy a v neposlední řadě též informace od pořizovatele. Informace z uvedených zdrojů byly použity zejména pro popis stavu a vývoje území uvedený v kap. 2. 3

4

ČÁST I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 5

6

2. Stav a vývoj území správního obvodu ORP Most 2.1 Základní údaje o území 2.1.1 Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura Správní území obce s rozšířenou působností Most (dále též ORP Most ) leží v severozápadních Čechách, ve střední části Ústeckého kraje. ORP Most vznikl z jižní části okresu Most. Převážnou část území ORP Most zaujímá Mostecká kotlina, pouze jihovýchodní část náleží do chráněné krajinné oblasti Českého středohoří. ORP Most sousedí s pěti správními obvody Ústeckého kraje ORP Litvínov (severozápad), Bílina (východ), Louny (jihovýchod), Źatec (jihozápad) a Chomutov (západ). Rozloha ORP Most je 23 113 ha (231,13 km 2 ), což představuje 4,3 % rozlohy kraje. ORP Most je rozlohou třetím nejmenším obvodem v Ústeckém kraji. Správní obvod ORP Most zahrnuje 15 obcí, 39 částí obcí a 49 katastrálních území. Z těchto obcí má statut města pouze Most. Počet obyvatel ORP Most je 76 346. V počtu obyvatel se ORP Most řadí na páté místo v rámci Ústeckého kraje 2. Obcemi v ORP Most jsou: - Bečov části obce BečoV - Milá a Zaječice; - Bělušice části obce Bedřichův Světec, Bělušice a Odolice; - Braňany části obce Brňany a Kaňkov; - Havraň části obce Havraň, Moravěves a Saběnice; - Korozluky části obce Korozluky a Sedlec; - Lišnice části obce Koporeč, Lišnice a Nemilkov; - Lužice - části obce Lužice a Svinčice; - Malé Březno části obce Malé Březno a Vysoké Březno; - Most části obce Čepirohy, Komořany, Most, Velebudice, Vtelno, Rudolice, Starý Most, Souš; - Obrnice České Zlatníky, Chanov a Obrnice; - Patokryje; - Polerady; - Skršín části obce Dobrčice, Chrámce a Skršín; - Volevčice; - Želenice části obce Liběšice a Želenice. Nejvýznamnějším sídlem je statutární město Most, které tvoří přirozené správní centrum ORP. Jedná se o dřívější okresní město, ve kterém byla koncentrována většina ekonomických aktivit a občanské vybavenosti v území. Tuto funkci si ponechává město Most dosud, je jediným výrazným centrem osídlení, koncentruje se zde 88 % (67 543) obyvatel ORP Most. Svým významem překračuje hranice ORP i okresu. Poloha centra v území je z geografického pohledu příznivá, město Most se rozprostírá od severozápadní hranice území po centrální část a představuje skoro polovinu rozlohy správního obvodu. Správní centrum Most je vedle obce s rozšířenou působností také pověřeným obecním úřadem, na který jako na jediný je přenesena státní pravomoc. Větším centrem osídlení jsou kromě Mostu, také obce Obrnice (2 620) a Bečov (1 962). Nejmenšími obcemi (dle počtu obyvatel) jsou Volevčice (100), dále Korozluky (156) a Bělušice (180). Nejvíce obcí spadá do velikostní kategorie 200 499 obyvatel (6 obcí), dále do velikostní kategorie obcí do 199 obyvatel (4 obce), dále (23 obcí) a nejméně do velikostní kategorie 500 999 obyvatel (viz tabulku č. 1). 2 veškeré údaje o obyvatelstvu dle databází ČSÚ k 1. 1. 2008 (pokud není uvedeno jinak). 7

Hustota zalidnění je výrazně vyšší než průměr kraje (154,3 obyvatel/km 2 ), činí 330,3 obyvatel/km 2 (průměr v Česku 130,4 obyvatel/ km 2 ). V rámci ČR patří mezi regiony s velmi vysokou hustotou zalidnění. Podle indexu rozdrobenosti sídlení struktury (IR) 3, který činí v ORP Most 8,7 lze sídelní strukturu charakterizovat jako stejnorodou. Patří mezi obvody s nejnižší hodnotou IR, vykazuje dvakrát nižší hodnotu než je IR Ústeckého kraje 19,8 (IR ČR 27,3). Obrázek č. 1 Administrativní členění ORP Most Zdroj: www. ČSÚ Tabulka č. 1 Základní charakteristiky obcí v ORP Most obce Počet částí obce Rozloha v ha Počet obyvatel Bečov 3 2 823 1 962 Bělušice 3 1 081 180 Braňany 2 613 1 188 Havraň 3 1 716 490 Korozluky 2 639 156 Lišnice 3 853 183 Lužice 2 880 435 Malé Březno 2 1 909 212 Most 8 8 694 67 543 Obrnice 3 746 2 620 Patokryje 1 263 397 3 index rozdrobenosti sídelní struktury je váženým průměrem, založeným na podílech obyvatel v nejmenších obcích (z celkového počtu obyvatel) 8

Tabulka č. 1 Základní charakteristiky obcí v ORP Most obce Počet částí obce Rozloha v ha Počet obyvatel Polerady 1 708 207 Skršín 3 698 217 Volevčice 1 513 100 Želenice 2 975 456 ORP Most 39 23 113 76 346 Zdroj: ČSÚ 2.1.2 Širší vztahy území Území ORP Most je lokalizováno ve střední části Ústeckého kraje (viz obrázek č. 2). Obrázek č. 2 Geografická pozice ORP Most v Ústeckém kraji Zdroj: ČSÚ Vazby města Most na sousední regionální centra Teplice a Chomutov zprostředkovává zejména silnice I/13 (Karlovy Vary Chomutov Most Ústí nad Labem), která je součástí nejvýznamnějšího dopravního koridoru v Podkrušnohoří. Význam tohoto koridoru posilují železniční trati č. 130 (Ústí nad Labem Chomutov) a č. 140 (Chomutov Cheb - SRN). Silnice I/13 umožňuje napojení na dálniční síť (D8 mimo ORP) a I/7 (R7) ve směru na hl. město Praha (mimo ORP). Územím dále prochází silnice I/27 (Dubí Litvínov Most Havraň Žatec), dále směřuje do Plzně. Další napojení regionálních center umožňuje silnice I/15 (Most Skršín Lovosice). Ve Skršíně také začíná silnice I/28, která spojuje ORP Most s dalším regionálním centrem Louny. 9

Vazby na nižší centra osídlení umožňují silnice II. třídy II/251 procházející jihozápadní části území, II/255 směřující na Postoloprty (ORP Louny) a silnice II/256 ze Želenic do Lomu (ORP Litvínov). Město Most je důležitým železničním uzlem. Prochází jím významný železniční koridor, který spojuje nejen okolní regionální centra, ale také umožňuje spojení s významnými centry v SRN. Součástí tohoto koridoru je trať č. 130 Ústí nad Labem Most Chomutov. Další významnou tratí je trať č. 123 Most Obrnice Žatec, na kterou navazuje trať č. 160 do Plzně. Spojení na regionální úrovni umožňují železniční trati č. 135 Most Louka u Litvínova, č. 126 Most Louny a č. 113 Most Obrnice Lovosice, na níž není provozována v současné době osobní přeprava. Z hlediska územního plánování je důležité, že území ORP Most je v Politice územního rozvoje ČR z roku 2006 (PÚR 2006) zahrnuto do rozvojové osy republikového významu OS8 Rozvojová osa Ústí nad Labem Most Chomutov Karlovy Vary Cheb hranice ČR, která prochází Podkrušnohorským prostorem ve vazbě na zmíněné železniční tratě a silnici I/13. Jedná se o rozvojovou osu, která zohledňuje roli zdrojů hnědého uhlí. V případě rozšíření těžby je předpoklad zvýšených požadavků na změny v území, a to jak přímo (povrchové lomy), tak nepřímo (koncentrace energetiky a chemického průmyslu). Tato rozvojová osa Navazuje na rozvojovou osu v zahraničí. Nová Politika územního rozvoje ČR připravená ke schválení ve vládě ČR v roce 2008 tuto osu zachovává, ale označuje ji jako OS7). Důvody k vymezení této rozvojové osy byly stejné jako v PÚR 2006, s požadavkem na vytvoření územních podmínek pro řešení přestavby vybraných úseků silnice I/13 mezi Ústím nad Labem a Chomutovem. ORP Most je dle PÚR 2006 zároveň součástí specifické oblasti SOB 6 Mostecko, která je vymezená z důvodu strukturálních problémů plynoucích z jednostranného zaměření ekonomické základny na těžbu uhlí, energetiku a chemický průmysl. Tato odvětví se dále nemohou extenzivně rozvíjet nad mez únosnosti území a jejich dominantnost by měla být omezena a nahrazena diverzifikovanou ekonomickou strukturou. Zmíněné ekonomické aktivity vedly v minulosti k významnému zatížení životního prostředí, v současné době jsou rovněž zdrojem problémů v ekonomickém a sociálním pilíři, neboť dochází k útlumu těžby. Politika územního rozvoje 2008 upřesňuje vymezení specifické oblasti Mostecko a eviduje ho pod označení SOB 5. ORP Most je zařazena do specifické oblasti pouze západní část. 2.2 Environmentální pilíř 2.2.1 Přírodní podmínky Z hlediska přírodním podmínek lze v ORP Most vylišit dvě odlišná území jednak okrajovou část Českého středohoří s typickým reliéfem neovulkanických kuželů a hřbítků, a pak Mosteckou pánev zásadně ovlivněnou těžební činností. I. Geomorfologické poměry Celé území náleží dle geomorfologického členění do systému Hercynského, do provincie Česká Vysočina, subprovincie Krušnohorská soustava, oblast Podkrušnohorská oblast. Na nižší úrovni geomorfologické klasifikace lze vymezit dvě oblasti s odlišnou morfologií. Západní část území ORP Most (hranice prochází obcemi Braňany, Most, BečoV - Volevčice) patří do celku Mostecká pánev. Jižní území Mostecké pánve náleží do podcelku Žatecká pánev a severní do Chomutovsko-teplické pánve. Původní reliéf lze charakterizovat jako mírně členitou pahorkatinou na nezpevněných sedimentech. Vlivem masivní těžební činnosti byl reliéf výrazně přemodelován a dnes převažují antropogenní tvary - výsypky, těžební jámy, porekultivační tabulové vyvýšeniny a sníženiny mnohdy vyplněné vodou. V současné době probíhají, či jsou plánovány rozsáhlé rekultivace v těžebních oblastech, na nichž závisí budoucí tvář krajiny území a kvalita života v něm. Na severu se reliéf příkře zvedá do Krušných hor, kam zasahuje severozápadní výběžek území Mostu. Východní část náleží do celku České středohoří, podcelku Milešovské středohoří. Jedná se o vrchovinu v severní části členitou, v jižní spíše rovinatou s již patrným přechodem do České tabule. Krajina je typická výskytem výrazných vulkanických vyvýšenin kuželů, kup, krátkých hřbetů. Hojné jsou vypreparované výplně sopečných komínů, žíly a lakolity (původně podpovrchová vulkanická tělesa). 4 4 dle geoportálu CENIA 10

Nejvyšším bodem je vrch Zlatník (522 m n.m.) v jihovýchodní části ORP. Mezi další významné vrcholy patří například Koňský vrch (Ressl, 413 m n.m) a Hněvín (399 m n. m) v Mostě. Nejnižší přirozená nadmořská výška se nachází v místě, kde Bílina odtéká z území (cca 230 m n.m.). II. Geologické poměry Geologické podloží tvoří v západní části náležící do Mostecké pánve třetihorní nezpevněné sedimenty (jíly, jílovce, písky), překrývající významnou hnědouhelnou sloj (mocnost cca 16 24 m). Ve východní části patřící k Českému středohoří převažují druhohorní zpevněné sedimenty pískovce, jílovce, slínovce a spraše. Třetihorní vulkanismus se v území projevil hojným výskytem mohutných vyvřelých těles - především znělců a čedičů. Výrazný je zejména severojižní pruh vulkanických hornin procházející středem území. Čtvrtohorní sedimenty představují aluviální písky a štěrkopísky, svahové hlíny a spraše. 5 S geologickým podložím souvisí i limitující faktory ovlivňující možnost rozvoje obcí. Jedná se zejména o tzv. radonové riziko 6, což je míra pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloží proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech. Zároveň indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. V ORP Most není identifikováno vysoké radonové riziko. Střední se vyskytuje zejména v územích třetihorních vulkanických hornin (severojižní pruh středem území). Lokálně se tedy nachází na území všech obcí, především v Braňanech, západní části Polerad a Bečova a ve východní části Mostu. Celkově se jedná cca o čtvrtinu ORP. Na území ORP je evidováno poměrně velké množství sesuvných území. Jde o plochy s narušenou stabilitou reliéfu přemodelováním těžbou a také o lokality svahů neovulkanických vyvýšenin s navětralým podložím. Následkem těžby jsou i poměrně rozsáhlá poddolovaná území v Mostecké pánvi (zejména na severozápadě a jihozápadě) a stará důlní díla. III. Nerostné suroviny 7 Samostatnou problematikou ve vazbě na geologické podloží jsou nerostné suroviny. Z nerostných surovin je nejvýznamnější poměrně kvalitní hnědouhelná sloj, díky níž Mostecko patří k nejvýznamnějším těžebním regionům v Česku. Rozsáhlá těžba hnědého uhlí zcela přeměnila ráz této oblasti. Území několika obcí (včetně původního Mostu) bylo postoupeno těžbě. Nyní jsou již zásoby hnědého uhlí do značné míry vytěženy, v mnoha dobývacích prostorech je ukončena činnost a probíhá rekultivace. Těžba stále probíhá v Malém Březnu (např. ložisko Vršany, Holešice), Mostě (např. Ervěnice Velkolom ČSA) a na severu Brňan, kam zasahuje bílinský Velkolom M. Gorkij. Dalším významným zdrojem jsou i ložiska bentonitu. Ten je v současné době těžen v Malých Braňanech (ložisko Černý Vrch, Braňany II.) a Bečově (ložisko Stránce). Mezi další nerostné suroviny na území ORP náleží např. žáruvzdorné jíly (např. dosud netěžené ložisko u Havraně), čedič (prognózní zdroj ve Volevčicích) či písky a štěrky (prognózní zdroj ve Volevčicích a Poleradech). V ORP Most je vyhlášeno 11 chráněných ložiskových území. Především jde o ochranu zásob hnědého uhlí (Mostecká pánev) a bentonitu (Braňansko). K ochraně ložisek hnědého uhlí jsou určeny CHLÚ Most (Most), Holešice (Malé Březno, Most), Polerady (Polerady, BečoV - Lišnice), Bílina (Most, Braňany), Havraň I. (Lišnice, Havraň, Malé Březno), na kterou navazuje CHLÚ Havraň (Havraň, Malé Březno) se zásobami hnědého uhlí a keramických jílů. Diskuze o rozšiřování těžebních limitů není ukončena. Zásoby bentonitu jsou chráněny CHLÚ Braňany (Braňany), Černý Vrch (Braňany), Střimice (Braňany a Most), Obrnice (Obrnice, Most, Korozluky) a Liběšice (Želenice). 5 dle geoportálu CENIA 6 dle map radonového rizika České geologické služby 7 dle geoportálu CENIA a údajů o území ÚAP ORP Most 11

IV. Klimatické poměry Dle Quittovy klasifikace patří téměř celý ORP do teplé oblasti T2, pouze severovýchodní cíp Mostu a severovýchodní část Skršína do mírně teplé oblasti MT11. ORP patří v rámci ČR mezi teplejší území s nízkým srážkovým úhrnem, který je dán polohou ve srážkovém stínu Krušných hor. Léta jsou spíše dlouhá, teplá, suchá a zimy mírně teplé a sušší. Vlivem reliéfu převažuje jihozápadní větrné proudění. Tabulka č. 2 - Charakteristiky klimatických oblastí dle Quitta Ukazatel Oblast: T2 MT11 počet letních dnů 50-60 40-50 počet dnů s min. 10 C 160-170 140-160 počet mrazových dnů 100-110 110-130 počet ledových dnů 30-40 30-40 průměrné lednové teploty -2 až -3 C -2 až -3 C průměrné červencové teploty 18 až 19 C 17 až 18 C srážky ve vegetačním období 350-400 350-400 srážky v zimním období 200-300 200-250 počet dnů se sněhem 40-50 50-60 počet zamračených dnů 120-140 120-150 počet jasných dnů 40-50 40-50 V. Pedologické poměry Přirozeně převažujícími půdami zde jsou eutrofní kambizemě, černozem (typická a pelická) a hnědozem. V místech mocných pokryvů zvětralých svahovin a slínů se vyskytují pararendziny, podél vodních toků lužní půdy. Vlivem těžební činnosti převládají v západní a severní části ORP plochy nerozlišených půd (povrchové lomy, výsypky) a kultizemí, tj. půd vzniklých činností člověka. Při rekultivacích jsou tělesa výsypek a zavážek překryta ornicí různého původu. Takto vzniklý horizont je před zapojením vegetace velmi náchylný k erozi. Na Mostecku je výrazná kontaminace půd arsenem. 8 45% zemědělského půdního fondu patří do I. a II. třídy ochrany půd. 9 VI. Hydrologické a hydrogeologické poměry Téměř celé území patří do povodí Bíliny. Pouze jižní okraj obce Havraň spadá do povodí Chomutovky a jižní okraj obce Bělušice náleží do povodí Hrádeckého potoka. Nejvýznamnějším vodním tokem je Bílina protékající východo-západním směrem přes obce Most, Obrnice a Želenice. V Obrnicích přibírá jediný významnější přítok Srpinu. Celkově je jihozápadní a severozápadní část území na vodní toky chudá. Kromě Srpiny, která protéká od jihozápadu k jihovýchodu, jsou zde její méně vodné přítoky Luční potok, Slatinský potok a Sušánský potok. Ve východní části ORP Most (východně od silnice I/27) se nachází větší množství potoků a říček, z nichž většina je rovněž přítokem Srpiny. Největší je z nich Lužický potok, dalšími jsou Počeradský potok, Bečovský potok, Zaječický potok a Korozlucký potok. Kromě Srpiny jsou přítokem Bíliny Liběšický potok (pravostranný) a Braňanský potok (levostranný). Koryta vodních toků v Mostecké pánvi prodělala zásadní technické úpravy. Jedná se o přeložky, regulace, nádrže a místy dokonce zatrubnění za účelem zabezpečení a uvolnění lomových prostorů. Odtokové poměry Bíliny jsou navíc ovlivňovány přísunem vody z Ohře pomocí umělých přivaděčů. Důsledkem jsou extrémně nepříznivé ekologické poměry vegetace podél toků je minimální, druhové složení vodních ekosystémů velmi chudé. Ohrožení záplavami vzhledem ke stavu, hustotě toků a reliéfových parametrech není významné. Záplavové území je stanoveno na celém toku Bíliny. Vodní plochy se soustředí především na území obce Most. Jedná se o uměle vytvořené nádrže v rámci rekultivací (zatopené lomy apod.). Patří mezi ně např. Matylda (38,7 ha, Most - Souš), Mládkův IV (5 ha, Most Starý Most), Kačák (2,7 ha, Most - Komořany), Čepirohy (3,5 ha, Most 8 viz např. http://stary.biom.cz/sborniky/sb95vana/ustjak.html 9 dle údajů o území ÚAP ORP Most 12