Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010 Nemocenské pojištění v roce 2010
ZÁKON č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 1 Rozsah působnosti Působnost zákona se dotýká všech ekonomicky činných osob, účastných nemocenského pojištění. Došlo ke sjednocení právní úpravy pro zaměstnance a OSVČ, tak i pro skupiny osob, doposud upravených jinými právními předpisy, jako jsou Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR a BIS, Úřadu pro zahraniční styky a informace a voj, z povolání
2 Účast na pojištění Pojištění se účastní fyzické osoby a ) povinně, jde-li o osoby uvedené v 5, písmene a), b) dobrovolně, jde-i o osoby uvedené v 5, písmene b) nebo o zahraniční zaměstnance 3 písm. g Účast na nemocenském pojištění je povinná pro zaměstnance a dobrovolná pro OSVČ. Nově se mohou dobrovolně do nemocenského pojištění přihlásit zahraniční zaměstnanci zahraničních zaměstnavatelů.
3 Vymezení některých pojmů a) pojištěnec-fyzická osoba, která je účastna pojištění, za pojištěnce se považuje též fyzická osoba po zániku pojištění pokud jí plyne ochranná lhůta, uplatňuje dávku na pojištění nebo ji pobírá. b) zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba, organizační složka státu, služební úřad, věznice a vazební věznice,, útvary, složky nebo jinéčásti bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil ČR. c) sídlo zaměstnavatele Právnická osoba - její sídlo nebo sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku. Fyzická osoba-místo jejího trvalého pobytu, jde-li o cizince místo hlášeného pobytu,event. místo jejího podnikání, popřípadě místo výkonu práce těchto zaměstnanců
Mzdová účtárna-útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd a platů zaměstnanců. Započitatelný příjem Dosažený příjem Zaměstnání-právní vztah Osoba samostatně výdělečně činná Samostatně výdělečná činnost Podpůrčí doba Sociální událost Porod Domácký zaměstnanec
4 Druhy dávek a) nemocenská b) peněžitá pomoc v mateřství c) ošetřovné d) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Část druhá Účast na pojištění Hlava I Okruh pojištěných osob 5 Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni : a) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumí 1) zaměstnanci v pracovním poměru 2) příslušníci PČR, H. záchranného sboru ČR,Celní správy ČR,Vězeňské služby ČR, BIS a Úřadu pro zahr. Styky a informace a vojáci z povolání 3) státní zaměstnanci podle služebního zákona 4) členové družstva v družstvech, kde pod. členství je prac.vztah
5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti 6. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle c.právních předpisů 7. soudci 8. členové zastupitelstev územních samosprávných celků 9. poslanci PS a a senátoři Senátu ČR, poslanci EP 10. členové vlády, prezident, viceprezident a členové NKÚ, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. 11. fyzické osoby, které jsou dle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu 12. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby 13. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči.. 14.odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce
15) osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky pro jeho vznik B) osoby samostatně výdělečně činné Okruh pojištěných osob doznal podstatných změn, došlo ke sjednocení právní úpravy nemocenského pojištění jak pro zaměstnance a OSVČ, ale i skupin osob, jejichž účast byla upravena zvláštními právními předpisy-pčr,. Nebudou pojištěni studenti a žáci, jednatelé spol. s.r.o., komandisté komanditních společností.;
HLAVA II ÚČAST ZAMĚSTNANCŮ NA POJIŠTĚNÍ 6 Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění Zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže vykonávají zaměstnání 1) na územíčr ( i přechodný výkon mimo územíčr, je-li místo výkonu práce trvale v ČR. 2) v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na územíčr zaměstnání trvalo, nebo mělo trvat alespoň 15 kal. dnů, a sjednaná částka činí alespoň částku rozhodnou pro účast na pojištěnírozhodný příjem (2000 Kč, dříve pouze 400 Kč.)
8 Pojištění při zaměstnání malého rozsahuzaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu alespoň ve výši rozhodného příjmu. ( 2000,- Kč ) 9 Vynětí zaměstnanců z pojištění a) zaměstnavatel, který požívá diplomatických výsad a imunit a jsou pojištěni v jiném státě b) mezinárodní organizace, které podají orgánu nemocenského pojištění prohlášení o pojištění
10 Vznik, zánik a přerušení pojištění zaměstnanců Pojištění vzniká zaměstnanci : a) dnem, ve kterém nastoupil do práce a zaniká dnem skončení pracovního poměru b) dnem, ve kterém nastoupil k výkonu služby a zaniká dnem skončení služebního poměru atd.. c) Odst, 2 jestliže přestane dosahovat rozhodného příjmu d) Pojištění smluvního zaměstnance vzniká za 270 kalendářních dnů trvání zaměstnání na území ČR pokud nedoloží, že je povinně účasten důchodového pojištění v zemi, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, vzniká jeho pojištění dnem zahájení výkonu práce v ČR
15 Nemocenské náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo po zániku pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění, pokud však trvalo kratší dobu, činí ochranná doba jen tolik dnů, kolik pojištění trvalo.
Výpočet nemocenského Denní vyměřovací základ pro nemocenské se do částky první redukční hranice započítává: 90% Z částky nad první do druhé redukční hranice 60 % A z částky nad druhou do třetí redukční hranice 30 %
Výše redukčních hranic První redukční hranice..791,- Kč Druhá redukční hranice 1186,- Kč Třetí redukční hranice...2371,- Kč Celková výše hranic je vyhlašována MPSV ve Sbírce zákonů. Maximální denní vyměřovací základ činí 1305,Kč
Výpočet denního vyměřovacího základu 791x90 % =711,90 Kč 1186-791 =395.00 Kč ( rozdíl mezi první a druhou redukční hranicí) 395x60 %=237.00 Kč 2371-1186=1185.00 Kč (rozdíl mezi druhou a třetí redukční hranicí) 1185x30 % =355.50 Kč 711.90 Kč+237.00 Kč+355.50 Kč= 1304,40 Kč (Maximální denní vyměřovací základ 1305,00 )
29 Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu 1305x60=783,00
26 Podpůrčí doba u nemocenského Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne : podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak.
56 Režim dočasně práce neschopného pojištěnce a místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti Stanovení léčebného režimu Povinnost zdržovat se v místě pobytu Dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek Možnost uložení pokuty až do v. 20000 Kč
64 Povinnosti a oprávnění dočasně práce neschopného pojištěnce a)dodržovat režim b)umožnit příslušnému orgánu nemocenského pojištění, případně zaměstnavateli c) dostavit se.. d)předkládat e) podrobit se.. f) oznámit orgánu, ev.zaměstnavateli důvod nepřítomnosti
125 Krácení nebo odnětí nemocenského Pojištěnci, který porušil režim dočasně práce neschopného pojištěnce může být nemocenské dočasně kráceno nebo odňato, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti, při níž došlo k porušení tohoto režimu Pokud již bylo nemocenské vyplaceno, považují se částky vyplacené na nemocenském za přeplatek na dávce, který je pojištěnec povinen uhradit plátci dávky Oprávnění orgánu nemocenského pojištění krátit nebo odejmout nemocenské zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy k porušení dočasně práce neschopného pojištěnce došlo.