EVROPSKO-LATINSKOAMERICKÉ PARLAMENTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ USNESENÍ: Těžební průmysl ve 21. století založený na odpovědném a udržitelném rozvoji Výbor pro udržitelný rozvoj, životní prostředí, energetickou politiku, výzkum, inovace a technologie. Spoluzpravodajka EP: Spoluzpravodaj LAK: Inês Zuber (GUE) Carlos Edward Osorio (Parlandino, Kolumbie) Pátek 5. června 2015 Brusel (Belgie) AT\1064653.doc PE101.590v05-00
EUROLAT Usnesení ze dne 5. června 2015 Brusel (Belgie) Výbor pro udržitelný rozvoj, životní prostředí, energetickou politiku, výzkum, inovace a technologie. Těžební průmysl ve 21. století založený na odpovědném a udržitelném rozvoji Evropsko-latinskoamerické parlamentní shromáždění, s ohledem na prohlášení učiněná na sedmi summitech představitelů států a vlád Latinské Ameriky, Karibiku a Evropské unie, které se konaly v Riu de Janeiru (28. 29. června 1999), v Madridu (17 18. května 2002), v Guadalajaře (28. 29. května 2004), ve Vídni (11. 13. května 2006), v Limě (15. 17. května 2008), v Madridu (18. května 2010) a v Santiagu de Chile (26. 27. ledna 2013), s ohledem na zásadu předběžné opatrnosti stanovenou v Deklaraci z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji a v Úmluvě o biologické rozmanitosti přijaté v Rio de Janeiru v červnu 1992, s ohledem na Deklaraci OSN o udržitelném rozvoji Rio+20: Budoucnost, jakou chceme, konkrétně na jeho body 227 a 228 týkající se hornictví, s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí 1, s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu 2, s ohledem na Praktického průvodce metodami a technikami snižování užívání rtuti v řemeslné těžbě a těžbě malého rozsahu sestaveného Programem OSN pro životní prostředí, s ohledem na doporučení č. 214 Andského parlamentu o Nelegálním těžba v andském regionu, s ohledem na rozhodnutí č. 774 Andského společenství, které obsahuje Andskou politiku boje proti nelegální těžbě, s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 169, s ohledem na Úmluvu OSN o právech původního obyvatelstva, s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv vypracovaných zvláštním zpravodajem OSN pro oblast podnikání a lidských práv, John Ruggie, s ohledem na strategickou iniciativu v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu (EITI), která zajišťuje zveřejňování vládních příjmů z přírodních zdrojů, s ohledem na úmluvu MOP o bezpečnosti a zdraví při práci v dolech, 1 Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s.56 2 Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s.15 PE101.590v05-00 2/7 AT\1064653.doc
s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních finančních výkazech, konsolidovaných finančních výkazech a souvisejících zprávách některých forem podniků 1, s ohledem na prohlášení o lidských právech Meziamerické komise pro lidská práva a usnesení Meziamerické komise pro lidská práva o preventivních opatřeních pro obránce lidských práv v souvislosti s konflikty vznikajícími kvůli těžebnímu průmyslu, A. vzhledem k tomu, že právo na zdravé životní prostředí je lidským právem; B. vzhledem k tomu, že těžba je základním postupem umožňujícím získávání zdrojů, které naše společnosti v současnosti využívají, a že těžení průmysl má význam pro všechny země s nerostným bohatstvím, zejména pak pro rozvojové země; C. vzhledem k tomu, že v mnoha zemích představuje těžební průmysl značné procento HDP a v mnoha případech velkou část příjmů ze zahraničního obchodu i zahraničních investic, a pokud je účinně, účelně, odpovědně, udržitelně a zcela transparentně řízen, nabízí možnost urychlit socioekonomický rozvoj; D. vzhledem k tomu, že hospodářství, které z velké části závisí na těžbě surovin, je kvůli volatilitě jejich cen na mezinárodních trzích mnohem ohroženější; E. vzhledem k tomu, že země mají svrchované právo využívat své nerostné suroviny v souladu se svými vnitrostátními prioritami a nesou za těžbu surovin odpovědnost, jak stanoví zásady z Ria; F. vzhledem k tomu, že ačkoli může těžební průmysl přinášet značné přímé i vedlejší výhody, pokud jde o hospodářský rozvoj na místní i celostátní úrovni, jakož i vytváření pracovních míst, vytváření nových infrastruktur či přispívání k rozvoji kapacit místních podniků, místní obyvatelstvo však z těchto výhod ve skutečnosti často prospěch nemá; G. vzhledem k tomu, že dotčení obyvatelé si nejčastěji stěžují na vážná poškození životního prostředí a vodních zdrojů, negativní dopady na zdraví citelné v okolních obcích, zejména dýchací a kožní potíže, nucené přesidlování obcí a ničení tradičních rodových území původních obyvatel, které pro ně mají duchovní význam a jsou pro ně důležitým dědictvím; H. vzhledem k tomu, že prudký růst cen surovin na mezinárodních trzích, k němuž přispívá poptávka ze strany rozvíjejících se ekonomik, je důležitou pobídkou pro investice do těžebního průmyslu a v Latinské Americe je těžba důležitým zdrojem dynamiky hospodářství a výroby i sociální dynamiky a přispívá k rozvoji infrastruktur; I. vzhledem k tomu, že iniciativa v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu (EITI) má za cíl, aby se bohatství, jež představují přírodní zdroje, odrazilo do lepší úrovně rozvoje místního obyvatelstva se zvláštním zřetelem na zvýšení transparentnosti řízení příjmů s cílem omezit možnosti pro korupci a umožnit spravedlivé rozdělení přínosů; J. vzhledem k tomu, že těžba malého rozsahu se vyznačuje potřebou velkého množství pracovní síly, nízkou úrovní technologického rozvoje, špatnými pracovními, bezpečnostními a hygienickými podmínkami a často i negativním dopadem na životní prostředí, ale zároveň představuje významnou možnost práce pro téměř milion osob v Latinské Americe, často ve 1 Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s.19 AT\1064653.doc 3/7 PE101.590v05-00
venkovských oblastech; K. vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství se v Úmluvě Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 182 zavázalo skoncovat s veškerými formami vykořisťující dětské práce a zakázat až do 18 let věku veškeré formy práce, která ohrožuje zdraví, bezpečnost a morální rozvoj nezletilých; L. vzhledem k tomu, že škodlivý dopad rozsáhlé průmyslové těžby a povrchové těžby na životní prostředí lze snížit pomocí preventivních a kompenzačních opatření prováděných během těžby a obnovou míst po ukončení těžební činnosti; M. vzhledem k tomu, že zisky z těžby a obchodu s určitými surovinami plynou na financování konfliktů v některých regionech světa a že s těmito konfliktními minerály lze na světových trzích, pokud se neposílí náležitá péče v dodavatelském řetězci, snadno obchodovat; N. vzhledem k tomu, že s cílem překonat prokletí přírodních zdrojů musejí země, kde probíhá těžba, zvýšit výkonnost svých institucí a daňových politik, aby zaručily efektivní a transparentní využívání příjmů a vybraných daní, které přispěje k většímu lidskému rozvoji zemí bohatých na zdroje; O. vzhledem k tomu, že těžba v oblastech obydlených etnickými společenstvími a skupinami vyžaduje otevřený a transparentní dialog mezi vládou a představiteli místních společenství, zejména původními obyvateli, a že většina zemí musí za účelem předcházení vážnému poškození zranitelných ekosystémů a zachování přírodních zdrojů pro místní obyvatele uplatňovat účinné územní plánování; 1. uznává význam těžebního průmyslu, který zajišťuje zisk státům i podnikům, je důležitým zdrojem pracovních míst jak přímých, tak nepřímých, a může mít důležitý dopad na boj proti chudobě; zdůrazňuje však, že mezi velké výzvy, před nimiž stojí země, které si přejí, aby se jejich nerostné bohatství odrazilo do hospodářského a sociálního rozvoje, patří: schopnost přilákat investice a přijetí solidních politik v oblasti těžby; vytváření přírodního bohatství a současná ochrana životního prostředí a dalších sociálních a kulturních hodnot; vyvážené sdílení zisků z těžby v rámci společnosti obecně i s místními společenstvími a těžebními podniky a předcházení a řešení potenciálních sociálních konfliktů; 2. připomíná velké nerostné bohatství Latinské Ameriky, její značný podíl na celosvětové produkci i skutečnost, že její země jsou hlavními světovými producenty mnoha hlavních nerostných surovin, jako jsou např. niob, mangan, železo, bauxit, měď, rhenium, molybden, lithium, zlato, stříbro, zinek, wolfram a olovo; 3. vzhledem k tomu, že množství nežádoucích dopadů na životní prostředí a udržitelnost rozvoje těžební činnosti závisí na různých faktorech, naléhá proto na země, aby stanovily transparentní, jasný a konkrétní právní a regulační rámec, který bude zahrnovat všechny fáze těžební činnosti, zejména fázi po ukončení těžební činnosti a revitalizaci území; 4. vyjadřuje své znepokojení nad pracovními podmínkami v hornictví, kde je mnoho pracovních míst nejistých a nedodržují se mezinárodní ani vnitrostátní normy v oblasti práce a životního prostředí; žádá vlády zemí Latinské Ameriky a těžařské společnosti, aby uplatňovaly základní pracovní normy stanovené úmluvami MOP s cílem zaručit všem horníkům důstojnou a bezpečnou práci; považuje za nezbytné právně upravit a začlenit těžbu malého rozsahu do hodnotového řetězce, tak aby přispívala ke snižování chudoby, zvyšovala výnosy a předcházela migraci na venkově i ničení životního prostředí; PE101.590v05-00 4/7 AT\1064653.doc
5. připomíná, že Andské společenství přijalo Andskou politiku boje proti nelegální těžbě, jejímž cílem je komplexně a koordinovaně tomuto fenoménu čelit, optimalizovat kontrolu činností a rozvíjet spolupráci, která přispěje k právní úpravě těžby, která bude posilovat sociální a environmentální odpovědnost a prosazovat udržitelnost odvětví; 6. připomíná, že při těžbě jsou zapotřebí četná preventivní opatření, opatření na zmírňování rizik a dekontaminaci, která zajistí, že koncentrace znečišťujících látek nepřekročí maximální zákonem stanovené hodnoty; dále připomíná, že agentury pro životní prostředí v zemích, které jsou producenty, musejí mít dostatečnou autoritu i schopnost zaručit uplatňování těchto opatření; 7. doporučuje vládám, aby zahájily či zintenzívnily programy podpory pro odvětví těžby malého rozsahu a přijaly opatření pro boj proti protiprávní a nezákonné povaze činností prováděných v jejím rámci; žádá, aby politický program Evropské unie a latinskoamerických zemí zahrnoval jako prioritu mezinárodní spolupráci, jejímž cílem je čelit nezákonné těžbě pomocí vnitrostátních politik, které regulují těžební činnost, a jejichž někdy přílišnou roztříštěnost lze nahradit globálnějším hlediskem; 8. zdůrazňuje navíc, že k omezování využívání přírodních zdrojů je zapotřebí regionální i mezinárodní přístup; povzbuzuje země, aby přijímaly opatření na právní úpravu odvětví těžby malého rozsahu a uplatňovaly územní plánování; vyzdvihuje význam hledání alternativních způsobů rozvoje a diverzifikace hospodářství; 9. s ohledem na své usnesení o obchodu se surovinami mezi EU a Latinskou Amerikou vycházející ze zprávy Výboru pro hospodářské, finanční a obchodní záležitosti schválené dne 29. března 2014; 10. vítá nedávné mnohostranné, dvoustranné a jednostranné dohody, jejichž cílem je posílit zásady náležité péče v celém dodavatelském řetězci surovin související s předcházením používání konfliktních minerálů, jakož i směrnice OECD o náležité péči, článek 1502 Dodd- Frankova zákona Spojených států a návrh Komise na vypracování nařízení, které stanoví evropský systém pro autocertifikaci zodpovědných dovozců cínu, tantalu, wolframu a zlata založenou na náležité péči v rámci dodavatelského řetězce; 11. v této souvislosti zdůrazňuje nezbytnost právních předpisů týkajících se náležité péče v rámci dodavatelského řetězce, která se uplatní na širokou škálu konfliktních minerálů, jak v EU, tak v Latinské Americe a Karibiku; 12. připomíná, že strategická spolupráce mezi EU a Latinskou Amerikou má zásadní význam, vezmeme-li v potaz zájem obou stran na podpoře udržitelného rozvoje a environmentální rovnováhy, a že by měla vést k větší součinnosti na vícestranných fórech v oblasti těžby, jako jsou mise pro růst vysílané Evropskou komisí do zemí Latinské Ameriky, a zahrnuje i mezinárodní spolupráci v oblasti surovin s Argentinou, Brazílií, Chile, Kolumbií, Mexikem, Peru a Uruguayí; trvá na zvýšení úsilí o zlepšování získávání hodnotných látek z městských odpadů a efektivní využívání zdrojů s cílem minimalizovat dopad těžby; 13. je přesvědčen, že těžební průmysl by mohl a měl díky převodu technologií a odpovědnému investování významně přispět ke zmírňování změny klimatu; 14. žádá větší nasazení při parlamentní činnosti v obou regionech s cílem zaměřit se přímo na kontrolu a sledování provádění vlastních politik, plánů a projektů v oblasti těžby; připomíná, že těžební činnost prováděná skupinami působícími na okraji zákona vyžaduje, aby se AT\1064653.doc 5/7 PE101.590v05-00
předcházelo veškerým činům, které ohrožují bezpečnost zemí, obyvatel a životního prostředí, a aby se proti nim bojovalo a kontrolovaly se; 15. naléhavě vyzývá evropské a latinskoamerické orgány, aby zavedly mechanismy pro spolupráci a výměnu osvědčených postupů s cílem posílit schopnosti a rozvinout institucionální a právní rámce, které jsou nezbytné k efektivnímu a transparentnímu řízení a rozdělování zisků z těžebního průmyslu; 16. připomíná význam spolupráce v oblasti geologie a navrhuje, aby příslušné orgány EU byly latinskoamerickým zemím k dispozici v případě, že by si tyto země přály vypracovat mapu kritických surovin v Latinské Americe; 17. vyjadřuje znepokojení nad militarizačními opatřeními některých podniků, které za účelem zajištění vlastní bezpečnosti najímají státní ozbrojené síly nebo soukromé bezpečnostní agentury, a odsuzuje zapojení některých z nich do případů mučení a nezákonného dohledu; 18. připomíná vládám, že těžební činnosti musejí maximalizovat sociální a hospodářské přínosy a mít přímý vliv na místní společenství; 19. rovněž upozorňuje na to, že mohou nastat nepříznivé makroekonomické okolnosti, kdy dojde k vysokým vstupům měny, které ovlivní směnný kurz, čímž dojde kvůli přecenění ke ztrátě konkurenceschopnosti; 20. vyzývá vlády, aby místním subjektům umožnily odpovědně a transparentně spravovat zdroje, které se těží, podporovaly dlouhodobé projekty a prosazovaly udržitelný rozvoj; 21. považuje za zásadní uznat práva i tradiční kulturu původních obyvatel a zaručit jim je při rozvoji těžebního průmyslu v oblastech vysoké přírodní hodnoty, které obývají, a zároveň zajistit, že tito obyvatelé budou konzultováni a předem zapojováni a informováni; vyzývá země, které tak ještě neučinily, aby do svých vnitrostátních právních předpisů provedly Úmluvu MOP č. 169, aby se tak předchozí konzultace staly závaznými, díky čemuž by se usnadnil proces místního rozvoje a účast občanů; vyzývá příslušné orgány, aby vytvořily kapacity pro pořádání konzultací s místními komunitami, řádné posuzování žádostí o koncese, kontrolu míst, kde probíhá těžba, a posuzování jejích hospodářských, environmentálních a sociálních dopadů před udělením koncesí; 22. zdůrazňuje, že je nutné zaručit obětem porušování právních předpisů v sociální a environmentální oblasti účinný přístup ke spravedlnosti; 23. zdůrazňuje, že členské státy EU mají podle mezinárodních a evropských právních předpisů v oblasti lidských práv povinnost zajistit, aby společnosti, které působí vrámci jejich jurisdikce, nezpůsobovaly porušování lidských práv nebo k němu svými aktivitami, ať už přímo či nepřímo, nepřispívaly; 24. připomíná, že pokud jde o ochranu životního prostředí, evropský těžební průmysl v posledních desetiletích značně pokročil, a s uspokojením bere na vědomí, že podniky činné v tomto odvětví obecně přijaly, že musejí svou činnost sladit s udržitelným rozvojem a životním prostředím; vyzývá Evropskou komisi, aby mezi společnostmi z EU podnikajícími v zahraničí aktivně propagovala odpovědné podnikatelské chování a zajišťovala důsledné dodržování všech zákonných povinností, především mezinárodních norem a předpisů v oblasti lidských práv, pracovních podmínek a životního prostředí; PE101.590v05-00 6/7 AT\1064653.doc
25. žádá vlády, aby zavedly transparentní postupy přidělování koncesí, které se budou opírat o zásadu právní jistoty, a to s cílem omezit problémy související s užívacími právy a vlastnickými právy k půdě; žádá orgány, aby do příslušných vnitrostátních právních předpisů zahrnuly průzkum a těžbu nerostných surovin v národních parcích a místech zapsaných na seznam světového dědictví; 26. naléhavě vyzývá vlády a těžařské společnosti, aby prosazovaly neustálé zvyšování odpovědnosti a transparentnosti, včetně pravidelného zveřejňování informací o jejich operacích, jakož i účinnost příslušných již existujících mechanismů s cílem předcházet nezákonným tokům plynoucím z těžební činnosti; 27. naléhavě vyzývá vlády a těžařské společnosti, aby dodržovaly vnitrostátní i mezinárodní právní předpisy v oblasti zdraví a bezpečnosti při práci a aby uznaly nemoci z povolání způsobené prací v hornictví a předcházely jim a zároveň dbaly na to, aby pracovníci i jejich rodiny dostávaly řádnou kompenzaci v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy; 28. naléhavě vyzývá vlády a těžařské společnosti, aby stíhaly vykořisťující dětskou práci v dolech s cílem chránit práva nezletilých; dále naléhavě vyzývá vlády, aby předcházely vykořisťující dětské práci prostřednictvím přiměřených právních předpisů a aby dbaly na jejich dodržování; v této souvislosti také vlády naléhavě vyzývá, aby plně uplatňovaly Úmluvu OSN o právech dítěte a úmluvy Mezinárodní organizace práce o zákazu vykořisťující dětské práce; 29. vyzývá příslušné orgány, aby zajistily prodej nebo vydávání těžebních licencí a jiných aktiv prostřednictvím otevřených a transparentních výběrových řízení; vyzývá tyto orgány, aby za účelem zabránění korupci zveřejňovaly smlouvy včetně příloh, map a veškerých finančních údajů; vyzývá příslušné orgány aspolečnosti, aby zajistily zveřejnění všech plateb vládě jednoduše přístupným způsobem; 30. vítá nedávnou revizi evropských směrnic o transparentnosti a účetnictví, která zavádí pro těžební a dřevařský průmysl povinnost předkládat zprávy o platbách vládám; naléhavě žádá členské státy EU, aby tyto směrnice rychle provedly; vyzývá k tomu, aby údaje o příjmech byly dostupné v otevřeném a přístupném formátu; * * * 31. pověřuje své spolupředsedy, aby toto usnesení předali Radě Evropské unie, Evropské komisi, parlamentům členských států Evropské unie a všech zemí Latinské Ameriky a Karibiku, Latinskoamerickému parlamentu, Středoamerickému parlamentu, Andskému parlamentu, parlamentu Společného jihoamerického trhu (Mercosur), sekretariátu Andského společenství, výboru stálých zástupců Mercosuru, stálému sekretariátu Latinskoamerického ekonomického systému a generálním tajemníkům OAS, UNASUR, Meziamerické rozvojové banky a OSN a jejich specializovaných agentur. AT\1064653.doc 7/7 PE101.590v05-00