E-learningový kurz k zákonu o obcích

E-learningový kurz k zákonu o obcích POKROČILÝ MODUL Spolufinancováno z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Tištěná verze e-learningového kurzu dostupného na www.vzdelanyzastupitel.cz

Vážená paní, vážený pane, připravili jsme pro Vás text pokročilého modulu e-learningového vzdělávání, který byl Svazem měst a obcí ČR vytvořen v rámci projektu Vzdělaný zastupitel. Cílem projektu je na základě realizace vzdělávacího programu zvýšit na úrovni měst a obcí efektivitu, transparentnost a kvalitu rozhodovacích procesů, jejichž nositeli jsou místní zastupitelé a zaměstnanci měst a obcí. Plná verze e-learningového kurzu je dostupná na webových stránkách www.vzdelanyzastupitel.cz. Po jeho prostudování máte možnost vyplnit si závěrečný test k ověření získaných znalostí. V případě správného vyplnění obdržíte od Svazu měst a obcí ČR certifikát dokládající jeho splnění. Věříme, že získané znalosti při své práci využijete. Projektový tým Vzdělaného zastupitele Svaz měst a obcí České republiky Praha 2013

POKROČILÝ MODUL 1. Střet zájmů člena zastupitelstva obce Střet zájmů je řešen již samotným zákonem o obcích, podle kterého je člen zastupitelstva povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce, případně jiných orgánů obce (například rady), je-li jejich členem. Zastupitel je povinen plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů obce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce. Pokud u člena zastupitelstva obce nasvědčují skutečnosti, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování o určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě plné moci (to je definice střetu zájmů podle zákona o obcích), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce (zastupitelstvo, rada, jiný zvláštní orgán obce), který má danou záležitost projednávat. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce (zastupitelstvo, rada, jiný zvláštní orgán obce). Z praxe: Pokud nastane situace, tak jak je popsána v odstavci výše, může se zastupitelstvo nebo rada obce maximálně usnést na tom, zda jde o střet zájmů či nikoliv. V žádném případě se však zastupitelstvo nebo rada obce nemohou usnést o vyloučení člena zastupitelstva obce z jednání zastupitelstva nebo rady obce. Právní úprava v zákoně o obcích (viz výše) byla pravděpodobně považována za nedostatečnou, a proto se zákonodárce rozhodl schválit zákon o střetu zájmů, ze kterého vyplývá pro zastupitele řada povinností a každý poučený zastupitel by si měl být těchto povinností vědom. V této kapitole se dozvíte, jaké máte povinnosti z hlediska zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, který je účinný od 1. 1. 2007. Seznam kapitol 1.1. Povinnosti zastupitele v souvislosti se střetem zájmů 1.2. Co zákon o střetu zájmů zastupitelům zakazuje 1.3. Jaké hrozí sankce 1.4. Pro zájemce 1.1. Povinnosti zastupitele v souvislosti se střetem zájmů Na koho se zákon vztahuje Zákon o střetu zájmů se samozřejmě nevztahuje pouze na zastupitele, ale hlavně na poslance, senátory, ministry Nás ale zajímají zastupitelé. Z hlediska zákona o střetu zájmů se veřejným funkcionářem rozumí také: uvolnění členové zastupitelstva obce (ti, kdo vykonávají funkci zastupitele na plný úvazek) starosta, místostarosta, členové rady obce, i když nejsou pro výkon funkce uvolněni Jaké konkrétní povinnosti má zastupitel podle zákona o střetu zájmů: nesmí využívat svého postavení, pravomoci nebo informace, které získal při výkonu své funkce, k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jinou osobu

nesmí se odvolávat na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho osobními zájmy nesmí dát za úplatu nebo jinou výhodu ke komerčním reklamním účelům svolení k uvedení svého jména nebo svolení ke svému vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí. Podle zákona o střetu zájmů má uvolněný zastupitel, starosta, místostarosta a člen rady obce povinnost podat oznámení, která můžeme rozdělit do čtyř kategorií: oznámení o osobním zájmu při projednávání v orgánech obce oznámit, že v dané záležitosti mu může vzniknout osobní výhoda, anebo naopak újma anebo má na věci osobní zájem. Oznámení musí být podáno ústně v průběhu jednání, nejpozději však před tím, než orgán obce přistoupí k hlasování. Oznámení musí být v každém případě součástí zápisu z jednání. oznámení o činnostech uvolněný zastupitel, starosta, místostarosta a člen rady obce musí přesně, pravdivě a úplně písemně oznámit do 30. června následujícího kalendářního roku, že: o podniká nebo provozuje jinou samostatnou výdělečnou činnost + předmět způsob a místo výkonu této činnosti o je společníkem nebo členem podnikající právnické osoby + o jakou podnikající právnickou osobu jde o je statutárním orgánem nebo členem statutárního, řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osob + o jakou podnikající právnickou osobu jde o vykonává činnost v pracovněprávním nebo obdobném poměru nebo je ve služebním poměru, s výjimkou vztahu nebo poměru, kde působí jako veřejný funkcionář oznámení o majetku - v tomto případě jde o sledování pohybu majetku ve vlastnictví veřejných funkcionářů. Uvolněný člen zastupitelstva obce, starosta, místostarosta, člen rady je povinen písemně oznámit do 30. června následujícího roku, že nabyl: o vlastnická nebo jiná věcná práva k nemovitostem + cenu a způsob nabytí o vlastnická práva k movitým věcem, jiná práva nebo jiné majetkové hodnoty, pokud jejich souhrnná hodnota za kalendářní rok přesáhne hodnotu 500 000 Kč + způsob nabytí o cenné papíry nebo práva s nimi spojená, pokud celková výše kupní ceny cenných papírů od jednoho emitenta nebo práv s nimi spojených v době nabytí přesahuje částku 50 000 Kč anebo částku 100 000 Kč v případě více emitentů o jiný podíl v obchodní společnosti (než cenné papíry), pokud hodnota tohoto podílu přesahuje částku 50 000 Kč anebo částku 100 000 Kč, jde-li o podíly u více obchodních společností oznámení o příjmech darech a závazcích oznámení podává uvolněný zastupitel, starosta, místostarosta nebo člen rady, kdy musí uvést výši, druh a zdroj příjmu, druh závazku a osobu věřitele, v termínu do 30. června následujícího roku. Konkrétně se oznamuje: o jaké získal peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody, dary, odměny, příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, dividendy nebo jiné příjmy z účasti na činnosti v podnikajících právnických osobách, pokud souhrnná výše příjmů nebo jiných majetkových výhod přesáhne v kalendářním roce 100 000 Kč, vyjma darů, jejichž hodnota nepřesáhne 10 000 Kč. o nesplacené finanční závazky (úvěry, půjčky, leasingy atd.), pokud souhrnná výše závazků přesáhne k 31. prosinci kalendářního roku, z nějž se oznámení podává, částku 100 000 Kč. Oznámení se odevzdává tajemníkovi obecního úřadu, a v obcích, kde tajemník není, se odevzdává starostovi obce. Oznámení jsou veřejně přístupná a každý má na základě písemné žádosti právo do nich nahlížet a pořizovat si kopie. 1.2. Co zákon o střetu zájmů zastupitelům zakazuje Uvolněnému členu zastupitelstva obce, pokud zastupuje obec v řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby a pokud v nich má obec podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna. Uvolněný člen zastupitelstva, starosta, místostarosta a členové rady obce se nesmí po dobu 1 roku od skončení výkonu funkce stát společníkem anebo působit v orgánech podnikající právnické osoby,

anebo se nechat zaměstnat u podnikající právnické osoby, která v posledních 3 letech před jeho skončením funkce uzavřela smlouvu s obcí nebo právnickou osobou, kterou obec zřídila nebo založila, pokud šlo o nadlimitní veřejnou zakázku a pokud veřejný funkcionář o takové smlouvě rozhodoval. Omluvte, prosím, lehké zjednodušení dost kostrbatého textu zákona, v pochybnostech rozhodně doporučujeme poradit se o těchto záležitostech s právníkem. Pro připomenutí, nadlimitní veřejná zakázka je zakázka na služby (nad 200 000 EURO), stavby (nad 5 000 000 EURO). 1.3. Jaké hrozí sankce Povinnosti podle zákona o střetu zájmů nejsou zcela bez sankcí. Přestupku se tak dopustí uvolněný zastupitel, starosta, místostarosta a radní, pokud: nepodá oznámení o osobním zájmu nedodržel lhůtu k podání oznámení o majetku, o činnostech a o příjmech, darech a závazcích uvedl zjevně nepřesné údaje nebo nepravdivé údaje vykonával funkci nebo činnost, kterou tento zákon stanoví jako neslučitelnou s výkonem funkce veřejného funkcionáře. Za tyto přestupky lze udělit pokutu až 50.000 Kč. Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu a okolnostem jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, době trvání, a tomu, zda se odpovědná osoba přičinila k odstranění následků. Přestupky projednává v přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností, pokuty vymáhá orgán, který je uložil. Mohlo by Vás zajímat: Věděli jste že, nejvíce obyvatel na dnešním území České republiky bylo zjištěno v roce 1930 a to 10 674 386 obyvatel? Toto sčítání bylo druhým sčítáním lidu v samostatném Československu. OTÁZKY K TÉMATU Uvolněnému členovi zastupitelstva obce nenáleží odměna za činnost v obchodní společnosti: kterou sám vlastní kterou vlastní sousední obec kterou spoluvlastní obec, kde je zastupitelem Oznámení o majetku podle zákona o střetu zájmů musí podat: uvolněný zastupitel, starosta, místostarosta, člen rady obce tato povinnost se dotýká jen poslanců, senátorů a ministrů všichni členové zastupitelstva obce 1.4. Pro zájemce Pokud v průběhu kalendářního roku nedošlo ke skutečnostem, které by se měly ohlašovat, je veřejný funkcionář (v našem případě uvolněný člen zastupitelstva obce, starosta, místostarosta a člen rady) povinen i přes tuto skutečnost oznámení podat.

V případě, že veřejný uvolněný zastupitel, starosta, místostarosta nebo člen rady ukončil výkon funkce, je povinen učinit výše uvedená oznámeno nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení funkce.

2. Místní referendum Možnosti přímé demokracie jsou v České republice omezené. Jednou z mála možností je místní lidové hlasování neboli místní referendum. Místní referendum se opírá o Listinu základních práv a svobod, kde je v čl. 21 odst. 1 uvedeno, že občané mají právo podílet se na správě věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Zatímco v jiných kapitolách e-learningu pracujeme především se zákonem o obcích, v případě místního referenda se opíráme o zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu. V místním referendu rozhodují oprávněné osoby formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených otázkách, které patří do samostatné působnosti obce. Seznam kapitol 2.1. Co lze řešit v místním referendu? 2.2. Jak je místní referendum závazné pro obec 2.3. Organizace místního referenda 2.4. Pro zájemce 2.1. Co lze řešit v místním referendu? Právo hlasovat v místním referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce. Hlasovat lze jen o otázkách, které patří do samostatné působnosti obce (až na stanovené výjimky) a otázky musí být formulovány tak, aby na ně bylo možné dopovědět ano nebo ne. Zákon stanoví, o kterých otázkách není možné v místním referendu hlasovat: o místních poplatcích a o rozpočtu obce o zřízení nebo o zrušení orgánů obce a o jejich vnitřním uspořádání o volbě a odvolání starosty, členů rady, zastupitelstva, jakož i volených nebo jmenovaných členů dalších orgánů obce o otázkách, které jsou v rozporu s právními předpisy v případě, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení (například soudním) o uzavření veřejnoprávních smluv k výkonu přenesené působnosti o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky jestliže od platného rozhodnutí v místním referendu do podání návrhu na konání nového místního referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců Z praxe: Ústavní soud dne 13. 3. 2007 konstatoval, že přípustnost konání místního referenda v otázkách územního plánování nelze vyloučit ani s odkazem na zákon o místním referendu, podle něhož nelze místní referendum konat v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení. Ústavní soud v této souvislosti konstatoval, že schvalování územně plánovací dokumentace je v podstatě rozhodováním zastupitelstva obce v samostatné působnosti o záležitostech spojených s působností přenesenou. Územně plánovací dokumentace je totiž výsledkem procesu probíhajícího v přenesené působnosti obce a v samostatné je jen schvalována. 2.2. Jak je místní referendum závazné pro obec Aby bylo možné považovat místní referendum za platné, musí se ho zúčastnit nejméně 35 % ze všech osob oprávněných hlasovat v místním referendu.

Rozhodnutí v místním referendu je závazné, hlasovala-li pro něj alespoň nadpoloviční většina osob, které se zapojily do místního referenda a zároveň alespoň 25 % z osob oprávněných hlasovat v místním referendu. Rozhodnutí v místním referendu je pro zastupitelstvo obce závazné. Vyhlášení místního referenda, vyhlášení výsledků hlasování a provedení rozhodnutí v něm přijatého oznámí starosta obce do 5 dnů od této skutečnosti Ministerstvu vnitra. Stejná oznamovací povinnost platí i pro situaci, kdy není možné rozhodnutí místního referenda provést pro rozpor s právním předpisem. Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v místním referendu může podat u soudu oprávněná osoba nebo přípravný výbor, mají-li za to, že: došlo k takovému porušení ustanovení zákona o místním referendu, které mohlo ovlivnit výsledek místního referenda bylo konáno místní referendum o věci, která nepatří do samostatné působnosti obce bylo konáno místní referendum o věci, o níž místní referendum není možné konat. Z praxe: V místním referendu se rozhoduje o věcech, které patří do samostatné působnosti obce. Zákon připouští jak referendum, v němž se přímo rozhoduje o určité otázce patřící do samostatné působnosti obce, ve které přísluší podle zákona přijmout konečné rozhodnutí, ratifikační referendum (například o rozhodnutí nakládat s obecním majetkem), tak konzultativní referendum, ve kterém se rozhoduje o přijetí stanoviska obce jako územního společenství občanů k určité otázce, k níž má obec v rámci své samostatné působnosti právo se jako dotčený subjekt vyjádřit, nikoliv však o ní sama ve své samostatné působnosti rozhodnout (například těžba nerostů nebo výstavba elektrárny na území obce). 2.3. Organizace místního referenda Místní referendum se koná, jestliže: se na tom usnese zastupitelstvo přípravný výbor složený nejméně ze tří občanů, kteří mohou volit do obecního zastupitelstva, podá návrh na konání místního referenda a zastupitelstvo obce rozhodne o jeho vyhlášení. Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořil svým podpisem v obci nebo její části (pokud se místní referendum koná v části obce) zákonem stanovený počet obyvatel: do 3 000 obyvatel...30 % oprávněných osob, do 20 000 obyvatel...20 % oprávněných osob, do 200 000 obyvatel...10 % oprávněných osob, nad 200 000 obyvatel...6 % oprávněných osob. Je-li referendum vyhlašováno na základě návrhu přípravného výboru, je zastupitelstvo vázáno zněním otázek z návrhu. Místní referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější. Vyhlášením místního referenda se rozumí vyvěšení usnesení zastupitelstva obce o vyhlášení místního referenda na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů. Dnem vyhlášení místního referenda je první den vyvěšení usnesení zastupitelstva obce na úřední desce. Starosta obce zveřejní nejpozději 15 dnů přede dnem konání místního referenda oznámení o době a místě konání místního referenda, a to způsobem v místě obvyklým. Starosta zároveň v oznámení uvede adresy hlasovacích místností a otázky položené k rozhodnutí v místním referendu. Hlasování v místním referendu se koná v jednom dni. Výjimkou je situace, kdy termín místního referenda připadá na datum některých voleb. Pak se místní referendum koná ve stejném termínu, tedy dva dny.

Z praxe: Pokud návrh přípravného výboru nemá vady, je rada obce povinna jej předložit na nejbližší zastupitelstvo obce. Pokud rada obce návrh na vyhlášení místního referenda zastupitelstvu obce nepředložila nebo pokud by zastupitelstvo obce o něm nerozhodlo, popřípadě rozhodlo, že místní referendum nevyhlásí, má přípravný výbor nárok na to, aby o vyhlášení místního referenda rozhodl soud. Mohlo by Vás zajímat: Mohlo by Vás zajímat): Věděli jste, že nejvýše položeným bodem v rámci České republiky je horní plošina televizního vysílače na Pradědu (nejvyšší hora Jeseníků) ve výšce 1653 m.n.m.? OTÁZKY K TÉMATU Kolik občanů obce se musí zúčastnit místního referenda, aby mohlo být považována za platné: 50 % 35 % 25 % O které záležitosti nelze pořádat místní referendum: o odvolání starosty obce o prodeji fotbalového klubu vlastněného obcí o zablokování dopravní komunikace v centru města 2.4. Pro zájemce Jednou z podmínek pro vznik nové obce oddělením části obce je souhlas občanů žijících na území části obce, která se chce oddělit v místním referendu. Považují se za tyto občany i občané členských zemí Evropské unie, kteří jsou v části obce, která se chce oddělit, hlášení k trvalému pobytu? Mezinárodní smlouvy a zákon o obcích přiznávají občanům členských zemí EU, kteří jsou v obci přihlášeni trvalému pobytu, právo podílet se na samosprávě obcí, například právo volit a být volen. Jako nositelé zmíněného volebního práva mohou hlasovat v místním referendu. Jakým způsobem se závaznost rozhodnutí přijatého v místním referendu projeví vůči zastupitelům? Bude to záviset na tom, v rámci jakého konkrétního výkonu své působnosti bude zastupitelstvo výsledek referenda uplatňovat. Zda v souvislosti s vlastní rozhodovací pravomocí, či pouze z pozice účastníka řízení prezentující své stanovisko apod. Tak například v případě vydávání územního plánu by kladný výsledek referenda znamenal, že zastupitelstvo obce nemůže vydat územní plán v podobě odporující výsledku referenda. Oproti tomu v případě územního řízení vedeného stavebním úřadem, jehož je obec účastníkem bez vlastní rozhodovací pravomoci, by respektování výsledků místního referenda znamenalo např. prezentaci vyjádření či uplatnění námitek korespondujících s tímto výsledkem.

3. Pracovněprávní postavení volených představitelů obce Název této kapitoly je trochu zavádějící. Zastupitel obce totiž není v pracovním poměru k obci, ale vykonává veřejnou funkci. Výkon funkce zastupitele zabírá čas, a proto se zákonodárce rozhodl, že vytvoří pro výkon funkce zastupitele podmínky. Při vytváření podmínek se zákonodárce inspiroval z velké části v pracovněprávních vztazích, a proto například uvolněný zastupitel může čerpat dovolenou, i když to tak úplně dovolená není. V této kapitole se tak dozvíte podrobnosti o tom, kdy a jak vznikne nebo zanikne mandát člena zastupitelstva obce, jaký je rozdíl mezi uvolněným a neuvolněným zastupitelem, za jakých podmínek má zastupitel právo na úhradu cestovních nákladů, tzv. dovolenou a mnohé další. Nejdůležitější informací, kterou byste si z této kapitoly měli odnést, je, že v rámci zastupitelstva obce neexistují vztahy nadřízenosti a podřízenosti. A to ani vůči starostovi obce nebo radě obce. Druhou významnou informací je, že jste ve funkci po celou dobu výkonu mandátu a to včetně dovolené, svátků a dokonce i nemoci. Seznam kapitol 3.1. Kdy a jak vznikne a zanikne mandát člena zastupitelstva obce 3.2. Uvolnění a neuvolnění zastupitelé z pohledu pracovního práva 3.3. Pro zájemce 3.1. Kdy a jak vznikne a zanikne mandát člena zastupitelstva obce Mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením. Zvolením rozumíme moment, kdy dojde k ukončení hlasování. Členem zastupitelstva obce může být zvolen každý volič (do obecního zastupitelstva), který není zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo není ve výkonu trestu odnětí svobody. Zastupitel obce však nesmí být zaměstnancem obecního úřadu, pověřeného obecního úřadu, krajského úřadu a finančního úřadu, avšak pouze za podmínky, že: zaměstnanec vykonává státní správu přímo se vztahující k územní působnosti příslušné obce, jde o zaměstnance jmenovaného starostou, hejtmanem nebo radou obce či kraje. Z praxe: Funkce člena zastupitelstva obce je slučitelná s funkcí těch zaměstnanců obce, kteří nejsou zařazeni do obecního úřadu, jde např. o: funkci účetního obecního úřadu, pokud není do funkce jmenován starostou ani radou obce, není ani zařazen do obecního úřadu a z jeho pracovní náplně vyplývá, že nevykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce; zaměstnance obce pracujícího např. jako dělník v lese, který je zaměstnán Úřadem práce na veřejně prospěšné práce; zaměstnance obce zařazeného do obecní policie (obecní strážník). Obecní policie je podle zákona o obecní policii orgánem obce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou. Mandát člena zastupitelstva obce zaniká: odmítnutím složení slibu člena zastupitelstva obce, dnem, kdy starosta obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva obce na mandát zastupitele, nebo dnem, kdy starosta podá rezignaci na jednání zastupitelstva obce (rezignaci nelze vzít zpět), úmrtím zastupitele,

dnem voleb do zastupitelstva obce, dnem sloučení obcí nebo dnem připojení obce k jiné obci. Kromě výše uvedených případů zaniká mandát člena zastupitelstva obce, vysloví-li to příslušné zastupitelstvo obce, z důvodu: pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva obce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, zastupitel přestal být volitelný (výkon trestu, zbavení způsobilosti k právním úkonům, přestal být občanem obce), neslučitelnosti funkcí (stal se zaměstnancem obce; stal se zaměstnancem pověřeného obecního úřadu, krajského úřadu nebo finančního řadu s přímým vlivem na chod obce, kde je zastupitelem). Uvolní-li se místo zastupitele obce, nastupuje na jeho místo náhradník z téže politické strany nebo kandidátky, který se umístil ve volbách v pořadí za zastupitelem, který se mandátu vzdal. 3.2. Uvolnění a neuvolnění zastupitelé z pohledu pracovního práva Funkce člena zastupitelstva obce je veřejnou funkcí. Člen zastupitelstva obce není k obci v pracovněprávním poměru. Zastupitel nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru. Co se rozumí pracovním poměrem, je obecně srozumitelné, obdobným poměrem rozumíme například služební poměr nebo vztah mezi družstvem a jeho členy. Zastupitel nemá stanovenu žádnou pracovní dobu. Ve své funkci je 24 hodin 365 dní v roce. Ani starosta obce není vůči zastupitelům v nadřazeném postavení. Zákonný požadavek, aby zastupitel nebyl zkrácen na svých pracovněprávních nebo obdobných právech, znamená, že zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, kterou je mimo jiné i doba, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon funkce zastupitele. Zastupitele z hlediska rozsahu výkonu jejich funkce rozdělujeme do dvou kategorií: na dlouhodobě uvolněné a dlouhodobě neuvolněné, což má zásadní význam z hlediska jejich odměňování, a rozhodující vliv to má také z hlediska jejich zdanění. Rozdělení na uvolněné a neuvolněné zastupitele však nemá na zastupitele dopad z hlediska jejich práv a povinností, ty jsou u obou kategorií z hlediska práva stejné. Uvolněním zastupitele pro výkon funkce tak zastupitel získává více času, aby se své funkci mohl více věnovat, a za to také uvolněnému členu zastupitelstva náleží vyšší odměna. Uvolněným zastupitelem se podle zákona rozumí takový zastupitel, který: je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn ze svého pracovního poměru, před svým zvolením do funkce nebyl v pracovním poměru (byl důchodce, OSVČ, nezaměstnaný), ale vykonává funkci ve stejném rozsahu jako uvolněný zastupitel. Z praxe: Byť to zákon o obcích výslovně nestanovuje, řadíme do kategorie uvolněných zastupitelů i takové členy zastupitelstva obce, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nejen ze svého pracovního poměru, ale i například ze služebního poměru. O tom, kdo bude nebo nebude uvolněným členem zastupitelstva obce, rozhoduje výlučně zastupitelstvo obce. Zákon nestanoví limit, kolik členů zastupitelstva obce má být uvolněných a kolik neuvolněných. Záleží pouze a jen na rozhodnutí zastupitelstva obce. Velice často není pro výkon funkce uvolněn žádný z členů zastupitelstva. Zjednodušeně řečeno, na uvolněného zastupitele se díváme, jako by funkci vykonával na plný úvazek.

Naopak neuvolnění zastupitelé vykonávají svou funkci vedle své civilní profese. U neuvolněných zastupitelů platí, že pokud jsou v pracovním poměru, poskytne jim zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy. Rozsah doby potřebné k výkonu funkce v konkrétním případě určí obec (rada obce, vyhradit si to může zastupitelstvo obce). Neuplatní se tak příslušný zákoníku práce, podle kterého může být z důvodu výkonu veřejné funkce poskytnuto pracovní volno v rozsahu nejvýše 20 pracovních dnů v kalendářním roce. Náhradu mzdy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, uhradí obec zaměstnavateli neuvolněného člena zastupitelstva obce. Neuvolněným členům zastupitelstva obce, kteří nejsou v pracovním poměru (typicky OSVČ), poskytuje obec ze svého rozpočtu náhradu ušlého výdělku v souvislosti s výkonem funkce paušální částkou, kterou stanoví zastupitelstvo obce na příslušný kalendářní rok. Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva obce, jakož i srážky zodměny se řídí zákoníkem práce. Odměna zastupitele je splatná nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém zastupiteli vznikl nárok na odměnu. Termín výplaty odměny uvolněného zastupitele by tak měl být stejný jako u zaměstnanců obce. Jak uvolněný, tak neuvolněný zastupitel mají nárok na úhradu cestovních náhrad. Postupuje se obdobně jako u zaměstnanců v pracovním poměru. Mezi druhy cestovních náhrad, které je možné členovi zastupitelstva obce poskytnout, náleží zejména jízdní výdaje, výdaje za ubytování, stravné a další nutné vedlejší výdaje. Z praxe: Stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce je vyhrazenou pravomocí zastupitelstva obce. Obsahem těchto zásad může být například úprava podmínek, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad. Například může být upravena doba tuzemské, ale i zahraniční pracovní cesty, růžné druhy ubytování, způsoby dopravy atd. Uvolněný člen zastupitelstva obce má nárok na dovolenou vůči obci. Neuvolněný člen zastupitelstva má nárok na dovolenou vůči svému zaměstnavateli. Uvolněný člen zastupitelstva má nárok na dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok. Pokud funkční období netrvalo po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. Měsíční odměna náleží uvolněnému zastupiteli i po dobu dovolené. Obec poskytne uvolněnému členu zastupitelstva obce také tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním k výkonu funkce. Pokud uvolněný zastupitel nevyčerpal dovolenou před uplynutím doby uvolnění pro výkon funkce, poskytne mu jí uvolňující zaměstnavatel. Z praxe: Dovolenou uvolněného člena zastupitelstva obce nelze zaměňovat s dovolenou zaměstnance podle zákoníku práce, byť je právní úprava v zákoně o obcích podobná. Člen zastupitelstva obce je ve své funkci 24 hodin denně po celý rok, nemá žádnou pracovní dobu. Pokud si nemohl uvolněný člen zastupitelstva obce celou nebo část dovolené vyčerpat v průběhu příslušného kalendářního roku, převádí se mu tento nárok do následujícího kalendářního roku. V takovém případě může uvolněný člen zastupitelstva také požádat obec o náhradu měsíční odměny za nevyčerpanou dovolenou. Mohlo by Vás zajímat: Věděli jste, že v České republice je 1 100 000 státních zaměstnanců? Uvedené číslo zahrnuje úředníky, učitele, lékaře, zaměstnance státních podniků atd. Samotných úředníků je cca 250 000. V České republice je pracovně aktivních cca 4,8 mil. obyvatel.

OTÁZKY K TÉMATU Nadřízeným člena zastupitelstva obce je: nikdo, jako člen zastupitelstva jedná sám za sebe starosta ten, kdo vede jednání zastupitelstva obce Kdy vzniká mandát člena zastupitelstva obce? ukončením hlasování v komunálních volbách složením slibu na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce podpisem do prezenční listiny na prvním zasedání zastupitelstva obce 3.3. Pro zájemce Vzniká členovi zastupitelstva obce pracovní poměr k obci? Má zaměstnavatel povinnost refundovat mzdu či plat? Podle ustanovení 70 zákona o obcích je výkon funkce člena zastupitelstva obce veřejnou funkcí. Člen zastupitelstva obce nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru. Výkonem funkce je přitom třeba rozumět výkon práv a povinností, jež jsou součástí mandátu člena zastupitelstva obce. Podle zákoníku práce je výkon veřejné funkce překážkou v práci na straně zaměstnance z důvodů obecného zájmu (srov. 200 zákoníku práce). V souladu s ustanovením 201 zákoníku práce se výkonem veřejné funkce pro účely tohoto zákona rozumí plnění povinností vyplývajících z funkce, která je a) vymezena funkčním nebo časovým obdobím a b) obsazovaná na základě přímé nebo nepřímé volby nebo jmenováním podle zvláštních právních předpisů. Výkonem veřejné funkce je například výkon funkce poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu, senátora Senátu Parlamentu, člena zastupitelstva územního samosprávného celku nebo přísedícího. Členům zastupitelstva obce, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, nevzniká k obci pracovní poměr, a to ani v případě, že v průběhu funkčního období jejich zaměstnavatel zanikl. Obdobně je třeba posuzovat i ty členy zastupitelstva obce, kteří před zvolením do funkce nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva obce. Podle ustanovení 71 odst. 4 zákona o obcích ostatním členům zastupitelstva obce (tzn. neuvolněným členům zastupitelstva obce), jsou-li v pracovním poměru, poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy; rozsah doby potřebné k výkonu funkce v konkrétním případě určí obec. Neuvolněným členům zastupitelstva obce, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poskytuje obec náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce paušální částkou. Pro úplnost zdůrazňujeme, že výkon funkce člena zastupitelstva obce se řídí zejména zákonem o obcích, ze zákoníku práce lze využít pouze ta ustanovení, ve kterých je výslovně řečeno, že se týkají výkonu veřejné funkce člena územního samosprávného celku. V tomto smyslu je zapotřebí zákon o obcích ve vztahu k zákoníku práce chápat jako zákon speciální, jehož aplikace má přednost před zákoníkem práce. (převzato z ODK MV)

4. Zaměstnanci obce Jak již jsme si ujasnili v předchozí kapitole, členové zastupitelstva obce uvolnění či neuvolnění nejsou zaměstnanci obce, neboť u nich se jedná o výkon veřejné funkce. V této kapitole se tak nebudeme zabývat pracovněprávní problematikou zastupitelů, ale specifiky při zaměstnávání úředníků a dalších zaměstnanců obce. Z praxe: Z hlediska pracovněprávních vztahů je důležité rozlišovat, zda je daná osoba úředníkem či se jedná o tzv. neúředníka. Pracovní poměr úředníka potom podléhá specifikum zákona o úředních územních samosprávných celků, kdežto pracovní poměr neúředníka pouze zákoníku práce. K rozlišení úředníka od neúředníka Úředníkem je zaměstnanec obce podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu. Jedná se tedy především o zaměstnance, prostřednictvím nichž je vykonávána přenesená působnost obce, ale i působnost samostatná. Neúředníkem je potom zaměstnanec obce, který vykonává výhradně pomocné, servisní nebo manuální práce nebo výkon takových prací řídí či se jedná o zaměstnance zařazené do organizačních složek obce. Z praxe: Účetní obce, pokud nevykonává žádné správní činnosti, není úředníkem, jestliže ale např. činí některé úkony podle daňového řádu (vymáhá pohledávky obce) či vykonává správní činnosti při finančním hospodaření obce a jeho přezkumu, již se na ní vztahuje zákon o úřednících územních samosprávných celků. Seznam kapitol 4.1. Oprávnění při ukládání úkolů zaměstnancům obce 4.2. Specifika zákona o úřednících 4.3. Jak přijmout a propustit zaměstnance 4.4. Pro zájemce 4.1. Oprávnění při ukládání úkolů zaměstnancům obce Roli zaměstnavatele (statutárního orgánu zaměstnavatele), tedy personální pravomoc nad zaměstnanci zařazenými do obecního úřadu, plní tajemník. Pokud obec nemá tajemníka, plní tuto funkci starosta. Starosta potom plní roli zaměstnavatele vůči tajemníkovi, ale např. i strážníkům obecní policie. Jako v každé jiné organizaci, i na obecním úřadě musí existovat hierarchické uspořádání v oblasti ukládání pracovních úkolů a jejich kontroly. V čele obecního úřadu stojí starosta a je tedy nadřízený všem zaměstnancům obecního úřadu a je odpovědný za plnění úkolů v samostatné působnosti zastupitelstvu obce. Starosta jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka obecního úřadu a stanoví mu plat. V obcích, kde není tajemník, starosta uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat a pokud není zřízena ani rada obce, jmenuje, odvolává a stanoví plat i vedoucím odborů. Tajemník (vedoucí úřadu), který je manažerem obecního úřadu odpovědný starostovi obce, především: zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu obce plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou stanoví platy všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu

plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele u zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice obecního úřadu, nevydává-li je rada obce Vedoucí odborů (vedoucí úředníci) obecního úřadu jsou jmenováni a odvolávání radou obce a přímo podřízeni tajemníkovi obecního úřadu. Do jejich kompetence patří řízení odboru buď prostřednictvím vedoucích oddělení či přímo zaměstnanců zařazených do odboru. Zaměstnanci zařazení do obecního úřadu se řídí jednak pracovní smlouvou, kterou s nimi uzavírá tajemník (starosta, není-li tajemník), dále vnitřními předpisy a pokyny jeho nadřízených. Plat jim je stanoven na základě platového výměru, který jim upravuje plat dle jejich zařazení do platového tarifu podle nařízení vlády. Podle zákona o úřednících územních samosprávných celků je úředník povinen plnit pokyny vedoucích úředníků, nejsou-li v rozporu s právními předpisy; má-li úředník za to, že vydaný pokyn je v rozporu s právními předpisy, je povinen to bezodkladně oznámit osobě, která mu pokyn vydala, a to písemně, nebo, hrozí-li nebezpečí z prodlení, ústně; poté je úředník povinen splnit daný pokyn pouze tehdy, dostane-li od vedoucího úřadu písemný příkaz tak učinit; úředník nesmí vykonat pokyn ani příkaz, pokud by se tím dopustil trestného činu, přestupku, popřípadě jiného správního deliktu, a tuto skutečnost je povinen bez zbytečného prodlení písemně oznámit vedoucímu úřadu. Z praxe: Pokud jde o tzv. neúředníky, kteří vykonávají např. pomocné či servisní práce pro obec, není u nich v praxi velkého rozdílu při ukládání úkolů, neboť jejich pracovní poměr podléhá zákoníku práce, z něhož též plyne povinnost řídit se pokyny nadřízených pracovníků. Důležitým prvkem při řízení obce jsou vnitřní předpisy. Základním vnitřním předpisem je organizační řád, který nastavuje vztahy nadřízenosti a podřízenosti v obecním úřadě, neboť určuje vnitřní strukturu úřadu, vzájemné vztahy vnitřních útvarů, kompetence jednotlivých odborů (oddělení) a tedy jejich vedoucích pracovníků. Pracovní řád potom konkretizuje práva a povinnosti zaměstnanců obce a je samozřejmě závazný i pro zaměstnavatele. V pracovním řádu jsou především rozvedeny povinnosti zaměstnanců (např. při komunikaci s médii, styky s občany či zachovávání mlčenlivosti), způsob evidence pracovní doby, konkretizace postupů při přijímání zaměstnanců, konkretizace porušení pracovní kázně, úprava povolování a průběhu pracovních cest, ochrana a bezpečnost při práci, čerpání dovolené, specifika určování mzdy, atd. Dalším důležitým prvkem při ukládání úkolů je samozřejmě kontrola jejich plnění. Obec by měla mít nastaveny kontrolní mechanismy, kdy vedle kontroly ze strany kontrolního a finančního výboru zastupitelstva by měly být nastaveny principy vnitřní kontroly i pro obecní úřad. U větších obecních úřadů se tak zpravidla zřizuje kontrolní oddělení přímo podřízené tajemníkovi obce, které vykonává pravidelné či namátkové kontroly jednotlivých zaměstnanců a vedoucích úředníků. Nelze opomenout též finanční kontrolu, kterou je každá obec povinna zavést, a jež obsahuje řídící kontrolu a interní audit. 4.2. Specifika zákona o úřednících Jak již bylo uvedeno výše, speciální kategorií zaměstnanců obce jsou úředníci, kteří se vedle právní úpravy zákoníku práce řídí též ustanoveními zákona o úřednících územních samosprávných celků. Podrobná úprava je věnována především vzniku pracovního poměru úředníka, o němž píšeme v následující kapitole. Zákon o úřednících preferuje u úředníka pracovní poměr na dobu neurčitou a dává pouze omezené možnosti pro uzavření pracovního poměru na dobu určitou, např. z důvodu nahrazení dočasné nepřítomnosti úřednice na mateřské či rodičovské dovolené. Z praxe: V případě uzavření pracovního poměru s úředníkem na dobu určitou není povinnost provádět výběrové řízení. Zákon dále poměrně podrobně upravuje povinnosti úředníka, mezi které např. patří povinnost:

dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané, pokud s nimi byl řádně seznámen hájit při výkonu správních činností veřejný zájem plnit pokyny vedoucích úředníků, nejsou-li v rozporu s právními předpisy; má-li úředník za to, že vydaný pokyn je v rozporu s právními předpisy, je povinen to bezodkladně oznámit osobě, která mu pokyn vydala, a to písemně, nebo, hrozí-li nebezpečí z prodlení, ústně; poté je úředník povinen splnit daný pokyn pouze tehdy, dostane-li od vedoucího úřadu písemný příkaz tak učinit; úředník nesmí vykonat pokyn ani příkaz, pokud by se tím dopustil trestného činu, přestupku, popřípadě jiného správního deliktu, a tuto skutečnost je povinen bez zbytečného prodlení písemně oznámit vedoucímu úřadu prohlubovat si kvalifikaci v rozsahu stanoveném tímto zákonem jednat a rozhodovat nestranně bez ohledu na své přesvědčení a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování zdržet se jednání, jež by závažným způsobem narušilo důvěryhodnost územního samosprávného celku zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných územním samosprávným celkem, u něhož je zaměstnán, nebo na základě právních předpisů a kolektivních smluv při ústním nebo písemném jednání s fyzickými nebo právnickými osobami sdělit své jméno, příjmení, úřad, ve kterém je zařazen k výkonu práce, zařazení v útvaru úřadu; územní samosprávný celek v organizačním řádu může stanovit, pro které funkce a činnosti lze nahradit toto označení uvedením identifikačního čísla úředníka pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností plně využívat pracovní doby a pracovních prostředků k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně, hospodárně a včas pracovní úkoly řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu územním samosprávným celkem a střežit a ochraňovat jeho majetek před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy územního samosprávného celku zachovávat pravidla slušnosti při úředním jednání a vůči ostatním zaměstnancům působícím ve veřejné správě. Úředníci jsou dále omezeni v oblasti podnikání, neboť úředník nesmí být členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání. To neplatí, pokud do takového orgánu byl vyslán územním samosprávným celkem, jehož je zaměstnancem. Úředníkovi, který byl do takového orgánu vyslán tímto územně samosprávným celkem, nenáleží odměna za výkon funkce podle věty první. Tato odměna nesmí být poskytnuta ani po skončení pracovního poměru. Úředník může vykonávat jinou výdělečnou činnost jen s předchozím písemným souhlasem územního samosprávného celku, u něhož je zaměstnán. Úředník je zároveň povinen prohlubovat si kvalifikaci účastí na: vstupním vzdělávání, průběžném vzdělávání přípravě a ověření zvláštní odborné způsobilosti Z praxe: Úředník musí mít stanoven plán vzdělávání na tři roky, v nichž musí absolvovat nejméně 18 dnů vzdělávání v akreditovaných vzdělávacích institucích.

4.3. Jak přijmout a propustit zaměstnance Předpoklady pro vznik a zánik pracovního poměru zaměstnanců obce se liší podle toho, zda se jedná o úředníka či zaměstnance, na nějž se nevztahuje zákon o úřednících územních samosprávných celků. U úředníků je pak nutno rozlišovat vedoucího úřadu (tajemníka), vedoucí zaměstnance (vedoucí odboru, oddělení) a řadové úředníky. Na zaměstnance obce, který nepodléhá úpravě zákona o úřednících územních samosprávných celků, např. údržbáře, se vztahuje plně zákoník práce. Pro vznik pracovního poměru tak například není nutné provádět výběrové řízení. Pracovní poměr vzniká na základě pracovní smlouvy, která musí minimálně obsahovat: druh práce, který má zaměstnanec pro obec vykonávat místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána den nástupu do práce. Pracovní poměr lze skončit dohodou, výpovědí danou zaměstnancem či výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v zákoníku práce. Specifika vzniku a skončení pracovního poměru úředníka Úředníkem se může stát fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, popřípadě fyzická osoba, která je cizím státním občanem a má v České republice trvalý pobyt, dosáhla věku 18 let, je způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná, ovládá jednací jazyk a splňuje další předpoklady pro výkon správních činností stanovené zvláštním právním předpisem. Tajemník (vedoucí úřadu) Pro jmenování do funkce tajemníka je předpokladem nejméně tříletá praxe, která musí být splněna v průběhu 8 let bezprostředně předcházejících jmenování do funkce: jako vedoucí zaměstnanec, nebo při výkonu správních činností v pracovním poměru k územnímu samosprávnému celku nebo při výkonu státní správy v pracovním nebo služebním poměru ke státu ve funkci člena zastupitelstva územního samosprávného celku dlouhodobě uvolněného pro výkon této funkce Z praxe: Pro jmenování tajemníkem postačí tříletá praxe jakéhokoliv vedoucího zaměstnance v jakémkoliv oboru i bez vazby na veřejnou správu. Jmenování musí předcházet výběrové řízení, které vyhlašuje starosta obce a jež musí být potencionálním uchazečům oznámeno nejméně s 15 denním předstihem pro jejich přihlášení. Zaslané přihlášky a uchazeče posuzuje výběrová komise, která obsahuje zejména seznam a pořadí uchazečů. Tajemníka lze odvolat z funkce: pozbyl-li některý z předpokladů pro vznik pracovního poměru úředníka např. bezúhonnost porušil-li závažným způsobem některou ze svých zákonem stanovených povinností nebo dopustil-li se nejméně dvou méně závažných porušení zákonem stanovených povinností v době posledních 6 měsíců neukončil-li vzdělávání vedoucích úředníků v zákonem stanovené lhůtě Tajemníka lze odvolat pouze se souhlasem ředitele krajského úřadu. Odvolání nebo vzdání se funkce musí být písemné a doručené tajemníkovi, jinak je neplatné. Odvolání z funkce musí navíc obsahovat zákonné důvody pro odvolání, jinak je neplatné. Výkon funkce končí dnem následujícím po doručení odvolání nebo vzdání se funkce, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se funkce uveden den pozdější

Z praxe: Ředitel krajského úřadu uděluje souhlas s odvoláním tajemníka ve správním řízení, kde účastníkem je obec a tajemník. Proti souhlasu s odvoláním funkce může tajemník podat odvolání k Ministerstvu vnitra a jedná se tak o poměrně právně složitou a časově náročnou problematiku. Vedoucí odboru Vedoucího odboru jmenuje a odvolává rada obce. Pro jmenování do funkce musí splnit stejné podmínky jako každý jiný úředník a dále musí jeho jmenování předcházet výběrové řízení. Vedoucího odboru lze odvolat z funkce pouze z důvodů, které platí pro odvolání z funkce tajemníka a jsou uvedeny výše. Vedoucí odboru se může též své funkce vzdát či uzavřít dohodu o ukončení pracovního poměru. Z praxe: V případě rozvázání pracovního poměru po odvolání nebo vzdání se funkce vedoucího odboru při organizačních změnách nenáleží vedoucímu odboru odstupné. Vedoucí oddělení Pro vedoucího oddělení platí totéž jako pro vedoucího odboru. Vedoucího oddělení pouze na rozdíl od vedoucího odboru jmenuje a odvolává tajemník. Řadový úředník Pro vznik pracovního poměru na dobu neurčitou je u řadového úředníka podmínkou konání výběrového řízení v případě, že bude zařazen v obecním úřadě obce s rozšířenou působností nebo pověřeném obecním úřadě. Formální náležitosti výběrového řízení, náležitosti přihlášky a písemné zprávy výběrové komise stanoví zákon a jsou prakticky shodné jako u postupu při jmenování vedoucích zaměstnanců. Pro skončení pracovního poměru řadového úředníka neplatí žádná specifika zákona o úřednících územních samosprávných celků, vyjma zlepšení úpravy odstupného. Při výpovědi dané obcí se tak postupuje podle zákoníku práce. OTÁZKY K TÉMATU Tajemníka lze odvolat: pouze se souhlasem ředitele krajského úřadu po projednání s ředitelem krajského úřadu kdykoliv bez udání důvodu Výběrové řízení je zákonnou podmínkou pro jmenování do funkce: vedoucího odboru předsedy kontrolního výboru ředitele Vodovodů a kanalizací Zákon o úřednících územních samosprávných celků se vztahuje na: matrikářku místostarostu ředitele základní školy

4.4. Pro zájemce Podle zákona o úřednících jmenuje vedoucí úředníky vedoucí úřadu. Lze to chápat tak, že se nepostupuje podle zákona o obcích, podle kterého vedoucí odborů jmenuje rada obce? Zákonem č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 264/2006 Sb. ) na základě pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně, bylo do zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 312/2002 Sb. ), vloženo nové ustanovení 2 odst. 6, které ve své druhé větě svěřuje jmenování vedoucích úředníků vedoucímu úřadu. Zákon č. 264/2006 Sb. však nezměnil ustanovení 102 odst. 2 písm. g) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích ), podle kterého vedoucí odborů jmenuje rada obce. Tudíž vložení nově znějícího ustanovení 2 odst. 6 do zákona č. 312/2002 Sb. nic nemění na tom, že jmenovací právo ve vztahu k vedoucím odborů náleží radě obce. Vzhledem k tomu, že ustanovení 102 odst. 2 písm. g) zákona o obcích zůstalo beze změny, druhá věta ustanovení 2 odst. 6 zákona č. 312/2002 Sb., ve znění zákona č. 264/2006 Sb., která stanoví, že jmenování provede vedoucí úřadu, se tak vztahuje na jiné jmenované funkce, než je vedoucí odboru (např. vedoucí oddělení). To znamená, že vedoucí odborů jmenuje rada obce [ 102 odst. 2 písm. g) zákona o obcích] a jiné vedoucí úředníky, než vedoucí odborů, jmenuje vedoucí úřadu (tajemník). (převzato z ODK MV) Má územní samosprávný celek povinnost vyhlásit na uvolněné místo vedoucího úředníka výběrové řízení podle 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 312/2002 Sb., pokud se o takovou funkci uchází některý ze stávajících úředníků územního samosprávného celku? Územní samosprávný celek je povinen na uvolněné místo vedoucího úředníka vyhlásit výběrové řízení podle 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 312/2002 Sb. To platí obecně pro všechny případy. To znamená, že povinnost vyhlásit na uvolněné místo vedoucího úředníka výběrové řízení má územní samosprávný celek i tehdy, když se o funkci vedoucího úředníka uchází některý ze stávajících úředníků územního samosprávného celku. Obsazení uvolněného místa vedoucího úředníka bez předchozího výběrového řízení by bylo porušením zákona a také porušením ústavního principu rovnosti přístupu k veřejným funkcím. Podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod totiž mají občané zaručen přístup k voleným a jiným veřejným funkcím za rovných podmínek. Jmenování vedoucího úředníka musí vždy předcházet výběrové řízení, jinak by bylo takové jmenování neplatné. To plyne z ustanovení 18 zákoníku práce, potažmo z 39 občanského zákoníku, které stanoví, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí. (převzato z ODK MV) Jaký je postup, pokud člen zastupitelstva obce požádá o poskytnutí kopie zpráv vyhotovených v souladu s 9 odst. 2 až 5 zákona č. 312/2002 Sb.? Vzhledem k tomu, že v dotazu není uvedeno nic bližšího, lze zaujmout pouze obecné stanovisko. Existují dva právní režimy režim 82 písm. c) zákona o obcích a režim zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen InfZ ). To, který z těchto právních režimů se v konkrétním případě uplatní, závisí na obsahu žádosti člena zastupitelstva, který si sám může zvolit režim poskytování informací podle 82 zákona o obcích nebo podle InfZ. Avšak vždy se uplatní ochrana osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 101/2000 Sb. ). Pokud požádá člen zastupitelstva obce o kopie zpráv vyhotovených v souladu s 9 odst. 2 až 5 zákona č. 312/2002 Sb. výslovně podle 82 zákona o obcích, pak se bude aplikovat zákon č. 101/2000 Sb. přímo. Pokud člen zastupitelstva obce o totéž požádá podle InfZ, pak se bude postupovat podle ustanovení 8a tohoto zákona, podle něhož informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu.

Zákon č. 101/2000 Sb. vymezuje v ustanovení 4 písm. a) osobní údaj jako jakoukoli informaci týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů (osoba, k níž se údaje vztahují) se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. Vzhledem k tomu, že zprávy podle 9 odst. 3 až 5 zákona č. 312/2002 Sb. obsahují osobní údaje, uplatní se ochrana osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb. Na základě toho se lze přiklonit k názoru, že kopie zpráv vyhotovených v souladu s 9 odst. 2 až 5 zákona č. 312/2002 Sb. v plném rozsahu poskytnout nelze, a to s ohledem na nezbytnost ochrany osobních údajů v nich obsažených (zákon č. 101/2000 Sb.). Určitě je možné poskytnout přehled členů výběrové komise [ 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 312/2002 Sb.]. Pokud jde o uchazeče, se kterým byl uzavřen pracovní poměr, je možné poskytnout informaci o tom, že se výběrového řízení zúčastnil, že předložil úplnou přihlášku, splnil předpoklady podle 4 nebo podle 5 zákona č. 312/2002 Sb. a splnil požadavky stanovené v oznámení o vyhlášení výběrového řízení a že na základě toho byl zařazen do seznamu uchazečů. Ustanovení 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb. totiž umožňuje správci zpracování osobních údajů i bez souhlasu subjektu údajů, pokud poskytuje osobní údaje o zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení. Na druhou stranu, bez souhlasu subjektu údajů by nebylo možno poskytnout údaj o pořadí uchazeče v seznamu, neboť tento údaj svou povahou již překračuje údaj vypovídající o úřední činnosti (nadto zákon ani neukládá uzavřít pracovní poměr pouze s uchazečem umístěným na prvním místě v seznamu uchazečů). Pokud jde o ostatní uchazeče zařazené do seznamu uchazečů, se kterými však nebyl uzavřen pracovní poměr, bez jejich souhlasu (souhlasu subjektu údajů) nelze poskytnout o nich jejich osobní údaje, to znamená ani jejich přehled, ani jejich pořadí. Lze se však domnívat, že nejvýše by bylo možné poskytnout obecný údaj o tom, že se do výběrového řízení přihlásil určitý počet uchazečů, a kolik z nich případně splnilo podmínky pro zařazení do seznamu uchazečů. Ochrana osobních údajů (čl. 10 Listiny základních práv a svobod) představuje důvod pro omezení ústavně zaručeného práva na přístup k informacím (čl. 17 Listiny základních práv a svobod) a máme za to, že zásah do práva na informace v konkrétním případě je z hlediska práva na soukromí a na ochranu osobních údajů nezbytný (princip proporcionality ochrany lidských práv).