Autorské právo v lektorské praxi CENTRUM MEDIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Akreditované středisko dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
Právní úprava duševního vlastnictví Duševním vlastnictvím se rozumí výhradní práva k nakládání s autorskými díly, vynálezy a jinými nehmotnými výsledky tvůrčí činnosti fyzických osob, výzkumů a myšlení. Jde o nejrůznější výsledky zpracování více či méně původních myšlenek, námětů, návodů a řešení. Díky své nemateriální podstatě je možné za duševní vlastnictví považovat výhradně to, co je v daném státě chráněno právní úpravou ( výsledky tvorby, výzkumu, či jiné činnosti, které jsou dostatečně jedinečné či původní). Hodnota práv k duševnímu vlastnictví je v podstatné části případů obtížněji určitelná než v případě movitých či nemovitých věcí; primárně závisí na míře jejich následné využitelnosti a přínosu pro jiné osoby či společnost a schopnosti podpořit další tvorbu (materiálního i nemateriálního charakteru). Právo týkající se duševního vlastnictví se v ČR sestává ze dvou celků: jde jednak o autorské právo, jednak o práva průmyslového.
Právní předpisy v oblasti průmyslového vlastnictví (ve znění pozdějších předpisů) Právní předpisy v oblasti autorského práva zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, Právní předpisy v oblasti průmyslového vlastnictví zákon č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, zákon č. 478/1992 Sb. o užitných vzorech, zákon 529/1991 Sb. o ochraně topografií polovodičových výrobků, zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů, zákon č. 408/2000 Sb. o ochraně práv k odrůdám rostlin, zákon 137/1995 Sb. o ochranných známkách, zákon 452/2001 Sb. o ochraně označení původu výrobků.
Právní předpisy související s právy duševního vlastnictví (ve znění pozdějších předpisů) ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, sdělení FMZV č. 209/1992 Sb. o úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (relevantní partie), zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích (relevantní partie), zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (relevantní partie),
Rozdílná právní síla právních předpisů Právní předpisy mají rozdílnou právní sílu. Lze ji vyjádřit v tzv. legislativní pyramidě, kdy předpisy nejvyšší právní síly jsou nejvýše: ústava a ústavní zákony vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách zákony a mezinárodní smlouvy vyhlášené ve sbírce zákonů nařízení vlády obecně závazná nařízení ministerstev a jiných centrálních orgánů státní správy vyhlášky orgánů místní samosprávy Zejména Listina základních práv a svobod, podle Ústavy ČR součást ústavního pořádku, vřadě svých ustanovení zaručuje práva, k jejichž ochraně jsou vydávány jiné právní předpisy včetně tiskového zákona. Některá práva úzce související s problematikou tiskového zákona jsou obecně upravena i v občanském zákoníku a trestním zákoníku. Tiskový zákon má vůči těmto předpisům povahu speciální normy.
Listina základních práv a svobod Čl. 17 (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. (3) Cenzura je nepřípustná. (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. (5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.
Listina základních práv a svobod Čl. 10 (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.
Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod čl. 8 odst. 1 Úmluvy Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. čl. 10 Úmluvy (1) Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice. Tento článek nebrání státům, aby vyžadovaly udělování povolení rozhlasovým, televizním nebo filmovým společnostem. (2) Výkon těchto svobod, protože zahrnuje i povinnosti i odpovědnost, může podléhat takovým formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku důvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci.
Relevantní právní úprava autorského práva (v platném znění) zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejícím s právem autorským (autorský zákon),
Autorské právo upravuje práva autora k jeho autorskému dílu, práva související s právem autorským, právo pořizovatele k jím pořízené databázi, ochranu autorských práv a práv souvisejících s právem autorským, kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským.
Práva související s právem autorským práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu, právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu, právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu, právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho původnímu vysílání, právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv, právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu.
Autorská práva jsou speciálními osobnostními právy, jejichž nositelem není každá osoba, ale pouze osoba, která se na základě výsledku své tvůrčí duševní činnosti stala autorem.
Autorská práva dělí se na výlučná práva osobnostní, která jsou spojena pouze s osobou autora a jeho smrtí zanikají, a výlučná práva majetková, která jsou předmětem dědictví.
Autorská díla rozdělujeme je do dvou základních skupin: díla literární a jiná umělecká díla. díla vědecká jsou jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a jsou vyjádřena v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jejich rozsah, účel nebo význam.
Právo autorské vztahuje se na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, a to včetně názvu a jmen postav, pokud jsou výsledky tvůrčí činnosti autora a jsou objektivně vnímatelné, právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, dílo tedy vzniká neformálně, jeho existenci není zapotřebí nikde oznamovat či registrovat.
Právo autorské Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Tato díla označujeme jako díla odvozená. Zpracováním však není užití námětu či myšlenky, která sama o sobě dílem není. Sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava nebo jiná databáze, je-li souborem nezávislých děl nebo jiných prvků, který je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, je dílem souborným.
Požadavek vnímatelnosti Ne každé autorské dílo musí nutně mít svůj hmotný nosič, tzv. hmotný substrát, protože dílem je např. i skladba či slovesné dílo, které nejsou vždy zaznamenány na notovém či jiném papíru nebo nahrávce. Požadavek vnímatelnosti nemusí být splněn pro všechny osoby, stačí je-li splněn alespoň pro určitou skupinu osob (např. skupinu osob, která vládne určitým jazykem). Jestliže nějaký výsledek splňuje definici pojmu autorského díla, jedná se o autorské dílo vždy a tuto skutečnost nelze dohodou smluvních stran vyloučit.
Autorským dílem není námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf, know-how apod. Dílem není rovněž tzv. formát pořadu, což je určitý typ pořadu, který se opakuje, má daný obsah, grafické ztvárnění studia či typ osob v něm vystupujících a je založen na jednotném know-how. Je ale možné, aby jednotlivé složky formátu byly autorským dílem.
Autorským dílem sice je, ale ochrana podle práva autorského se nevztahuje na a) úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany, b) výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní, c) politický projev a řeč pronesenou při úředním jednání.
Autorské dílo ( 2 odst. 1 a 2 autorského zákona) a) dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem b) dílo hudební, c) dílo dramatické d) dílo hudebně dramatické, e) dílo choreografické f) dílo pantomimické, g) dílo fotografické h) dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, i) dílo audiovizuální (dílo kinematografické), j) dílo výtvarné (dílo malířské, grafické a sochařské), k) dílo architektonické (včetně díla urbanistického), l) dílo užitého umění, m) dílo kartografické, n) počítačový program (je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem).
Speciální kategorie děl z hlediska autorského práva zaměstnanecká, kolektivní, školní, vytvořená na objednávku, soutěžní.
Zaměstnanecké dílo zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem. Zaměstnavatel získává tato práva, neboť umožňuje svým materiálním zázemím vytvoření díla svým zaměstnancům. Autor zaměstnaneckého díla má vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostanou do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku.
Kolektivní dílo dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem (tím se odlišuje od spoluautorství), přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití, a to na rozdíl od díla souborného.
Školní dílo Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla (viz dále). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez závažného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Autor školního díla může své dílo užívat či poskytnout na něj někomu jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení. Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily.
Dílo vytvořené na objednávku a dílo soutěžní Dílo vytvořené na objednávku je dílem vytvořeným na základě smlouvy o dílo. Objednatel může užít dílo vytvořené na objednávku pouze k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy. Autor může dílo vytvořené na objednávku užívat a poskytnout licenci na něj někomu jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele a není-li to vyloučeno smlouvou. To platí obdobně též pro soutěžní dílo, tedy dílo vytvořené na základě veřejné soutěže
Audiovizuální dílo Je dílo vytvořené uspořádáním děl audiovizuálně užitých, ať již zpracovaných či nezpracovaných, které sestává z řady zaznamenaných spolu souvisejících obrazů vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem. Zpracovat dílo a zařadit je do díla audiovizuálního lze jen se svolením autora. Za autora audiovizuálního díla se považuje jeho režisér.
Počítačový program Bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární. Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou autorským právem chráněny.
Autor díla Fyzická osoba, která dílo vytvořila. Autorem dle našeho práva tedy nemůže být (na rozdíl od zemí angloamerického práva) právnická osoba. Jiné osoby, než jsou autoři, tedy i osoby právnické, mohou autorská práva vykonávat, ale nikdy nemohou být nositeli autorského práva. Autorem díla souborného (např. časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava) jako celku je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala.
Anonymní a pseudonymní dílo Pokud je dílo zveřejněno podle projevu vůle autora bez udání jeho jména, jedná se o dílo anonymní. V případě, že je dílo zveřejněno pod krycím jménem nebo pod uměleckou značkou, jedná se o dílo pseudonymní. Pravou totožnost autora pak není dovoleno bez jeho souhlasu prozradit. Dokud se autor díla anonymního nebo díla pseudonymního veřejně neprohlásí za autora díla, zastupuje autora při výkonu a ochraně práv autorských k dílu vlastním jménem a na jeho účet osoba, která dílo zveřejnila.
Spoluautorství Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné. Přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. O dílo spoluautorů jde tedy, pokud jednotlivé části díla nejsou způsobilé samostatného užití, tedy nejsou na rozdíl od souborného díla samostatnými autorskými díly. O spoluautorství také nejde v případě rozdílných autorů hudební a literární složky jednoho díla. V takovém případě se nejedná o spoluautorství, ale o spojení děl. O nakládání s dílem spoluautorů rozhodují spoluautoři jednomyslně.
Nabytí hmotného substrátu díla /neexistence povinnosti dílo udržovat a chránit Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno (tzv. hmotný substrát díla), se automaticky nenabývá oprávnění k výkonu práva dílo užít. Vlastník či jiný uživatel věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, není povinen tuto věc udržovat a chránit před zničením.
Autorská osobnostní práva ( 9-11) autorského zákona zahrnují právo autora rozhodnout o zveřejnění svého díla, osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění jeho díla, na nedotknutelnost jeho díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do jeho díla, na autorský dohled, což je právo na dohled, je-li dílo užíváno způsobem snižujícím hodnotu díla, na odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora, na autorskou korekturu.
Autorská osobnostní práva autor se jich nemůže vzdát jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany se může domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých
Autorská majetková práva ( 12-28) Autor má právo své dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva. Jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případě volného užití a tzv. zákonných licencí. Poskytnutím oprávnění dílo užít právo autorovi nezaniká a vzniká mu pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy.
Právo dílo užít právo na rozmnožování díla právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla právo na sdělování díla veřejnosti právo na odměnu při opětném prodeji originálu uměleckého díla (jako je originální obraz, kresba, malba, koláž, tapiserie, rytina, litografie či jiná grafika, socha, keramika, autorský šperk, fotografie nebo autorská rozmnoženina) právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu
Autorská majetková práva Majetkových práv se autor nemůže vzdát, jsou nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí. Toto však neplatí pro pohledávky z takových majetkových práv vzniklé. Majetková práva jsou předmětem dědictví. Připadnou-li majetková práva takto státu, vykonává je svým jménem Státní fond kultury České republiky, a pokud jde o díla audiovizuální, Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie.
Autorská majetková práva Majetková práva trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil. Majetková práva k dílu anonymnímu a pseudonymnímu trvají 70 let od oprávněného zveřejnění díla. Majetková práva k dílu kolektivnímu trvají 70 let od zveřejnění. Doba trvání majetkových práv k dílu audiovizuálnímu se počítá od smrti poslední přeživší z následujících osob: režisér, autor scénáře, autor dialogů a skladatel hudby zvlášť vytvořené pro užití v audiovizuálním díle. Dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý bez dalšího volně užít.
Omezení autorského práva ( 29-39 autorského práva ) Omezení autorského nastává v případech rozmnožování díla a tzv. volného užití a zákonných licencí. Omezení práva autorského jsou dovolena jen ve zvláštních případech a nemohou být vykonávána způsobem, který by narušoval běžný výkon práv autorských a který by byl neospravedlnitelně na újmu oprávněným zájmům autora.
Omezení autorského práva Autorský zákon zná celou řadu bezúplatných zákonných licencí, které umožňují užití díla bez svolení autora a bez nutnosti platit mu odměnu. Zákonnými licencemi jsou rozmnožování na papír nebo papírový podklad ( 30a) užití díla v souvislosti s předvedením či opravou přístroje zákazníkovi ( 30b) citace ( 31), propagace výstavy uměleckých děl a jejich prodeje (dříve tzv. katalogová licence ( 32)), užití díla umístěného na veřejném prostranství ( 33), úřední a zpravodajská licence ( 34), užití díla v rámci občanských a náboženských obřadů nebo v rámci úředních akcí pořádaných orgány veřejné správy, v rámci školních představení a užití díla školního ( 35), omezení práva autorského k dílu soubornému za účelem přístupu k jeho obsahu a pro běžné využívání jeho obsahu ( 36),
Omezení autorského práva knihovní licence (dříve užití díla rozmnožováním a rozšiřováním rozmnoženin a užití díla půjčováním a pronájmem originálu nebo rozmnoženiny a užití díla půjčováním a pronájmem originálu nebo rozmnoženiny 37), licence pro zdravotně postižené ( 38), licence pro dočasné rozmnoženiny ( 38a), licence pro fotografickou podobiznu ( 38b), nepodstatné vedlejší užití díla ( 38c), licence k dílům užitého umění a dílům architektonickým ( 38d), licence pro sociální zařízení ( 38e), užití originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného, fotografie nebo díla vyjádřeného postupem podobným fotografii jeho vystavením ( 39).
Právní prostředky ochrany autorských práv ( 40-45 autorského zákona) Jakýkoli zásah do osobních či majetkových autorských práv je porušením autorského práva. Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, se může žalobou domáhat určení svého autorství vyslovení zákazu ohrožení svého práva sdělení údajů o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla práva uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl náhrady škody vydání bezdůvodného obohacení nahrazení projevu vůle spoluautora, který brání bez vážného důvodu nakládání s dílem dalších spoluautorů odstranění následků zásahu do práva poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu
Licenční smlouva ( 46-66) Licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném, a nabyvatel se zavazuje poskytnout autorovi odměnu. Autor nemůže poskytnout oprávnění k výkonu práva užít dílo způsobem, který v době uzavření smlouvy ještě není znám Nabyvatel je povinen licenci využít.
Licenční smlouva Licence může být poskytnuta jako výhradní nevýhradní Je-li tak sjednáno ve smlouvě, může nabyvatel oprávnění tvořící součást licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě. V tomto případě hovoříme o poskytnutí tzv. podlicence. Nabyvatel nesmí upravit či jinak měnit dílo, jeho název nebo označení autora. Nevyužívá-li nabyvatel výhradní licenci vůbec nebo využívá-li ji nedostatečně a jsou-li tím značně nepříznivě dotčeny oprávněné zájmy autora, může autor od smlouvy odstoupit.
Práva související s právem autorským ( 67 94 autorského zákona) práva výkonného umělce k uměleckému výkonu ( 67-74), právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu ( 75-78), právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu ( 79-82), právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho původnímu vysílání ( 83-86), právo nakladatele na odměnu v souvislosti s rozmožením jím vydaného díla pro osobní potřebu ( 87), právo pořizovatele databáze ( 88-94).
Trvání majetkových práv u práv souvisejících s právem autorským Majetková práva výkonného umělce trvají 50 let od vytvoření výkonu. Je-li však v této době zveřejněn záznam tohoto výkonu, zanikají práva výkonného umělce až za 50 let od takového zveřejnění. Právo výrobce zvukového záznamu je převoditelné a trvá 50 let od pořízení zvukového záznamu. Je-li však v této době zvukový záznam zveřejněn, zaniká právo výrobce až za 50 let od takového zveřejnění. Právo výrobce zvukově obrazového záznamu je převoditelné a trvá 50 let od pořízení zvukově obrazového záznamu. Je-li však v této době zvukově obrazový záznam zveřejněn, zaniká právo výrobce až za 50 let od takového zveřejnění. Právo vysílatele je převoditelné a trvá 50 let po prvním vysílání. Právo nakladatele trvá 50 let od vydání díla. právo pořizovatele databáze trvá 15 let od pořízení databáze. Je-li však v této době databáze zpřístupněna, zaniká zvláštní právo pořizovatele databáze za 15 let od prvního takového zpřístupnění.
Kolektivní správa práv ( 95-104) Účelem kolektivní správy práv je kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem autorským a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti. Kolektivní správou je zastupování většího počtu osob, jimž přísluší majetkové právo autorské nebo majetkové právo související s právem autorským, oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu nebo výhradní oprávnění k výkonu práva kolektivně spravovaného pro celou dobu trvání majetkových práva alespoň pro území České republiky. Kolektivní správa práv zahrnuje i právo poskytnout podlicenci ke společnému prospěchu autorů
Kolektivní správce Kolektivním správcem je ten, kdo získal oprávnění k výkonu kolektivní správy. Může jím být pouze právnická osoba, která má sídlo v České republice a která přímo či nepřímo sdružuje nositele práv, které při kolektivní správě zastupuje. Kolektivní správce zastupuje nositele práv svým jménem a na jeho účet.
Kolektivní správce V současné době v České republice existuje šest subjektů, které mají oprávnění působit jako kolektivní správce práv. DILIA DIvadelní, LIterární a Audiovizuální agentura OSA Ochranný Svaz Autorský pro práva k dílům hudebním INTERGRAM Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů OOA-S Ochranná Organizace Autorská Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl GESTOR Ochranný svaz autorský Ochranná asociace zvukařů - autorů, občanské sdružení (OAZA). Ministerstvo kultury má dozor nad činností kolektivních správců.