POLOZEMNICE Z OBDOBI BIVWACSKE KULTUKY V BREZNE U LOUH

Illl amiainozaw

POLOZEMNICE Z OBDOBI BIVWACSKE KULTUKY V BREZNE U LOUH IVAN A PLEINEROVA - MILAN ZAPOTOCKY, Praha, AU 1. UVOD Polozemnice fivnacske kultury (dum XC) byla prvym eneolitickym objektem, ktery jsme v r. 1972 pfi vyzkumu polykulturniho naleziste vychodne od obce Bfezna u Loun objevili. Pozdeji jsme zde odkryli jeste objekty z obdobi raneho a starsiho eneolitu pfedevsim dve unikatni kultovni stavby (Pleinerovd 1980) a dva pudorysy kulovych domu (Pleinerovd 1990). Z obdobl stfednmo eneolitu vsak zminena polozemnice zustala v Bf ezne nalezem jedinym. Zvazujeme-li zdejsi terenni situaci i kvalitu nalezu samych, vidime, ze jde o objev, ktery prispiva k problematice daneho dejinneho obdobi ve vice smerech. Tim prvym je typ a konstrukce fivnacskych obydli, druhym otazka charakteru rovinnych sidlist' teto kultury. Tfetim smerem zde vsak je vypovedni hodnota naseho objektu omezena - je jista regionalni specificnost, kterou pozorujeme v materialech fivnacske kultury na uzemi SZ Cech proti klasicke oblasti stfedoceske. Navic se tu fivnacske osidleni zda byt ponekud slabs! nez v prazsko slanske oblasti a patrne melo i ponekud odlisny raz. Dosavadni nalezovy stav je zde ovsem dosud velmi nizky a polozemnice z Bfezna pfedstavuje vlastne prvy dobfe zachovany objekt tohoto typu, ktery odtud mame k dispozici. 2. POPIS OBJEKTU Polozemnice XC se nachazela ve V casti prozkoumaneho arealu, 115 m na J od soucasneho okraje terasy Ohfe, pfi lipati mirneho svahu skloneneho k Z (obr. 1). Po skryvce o sile mezi 50 a 60 cm se vyrysoval v podlozm sprasi pravidelny ctvercovity objekt vyplneny sedohnedou hlinou. Nalezal se ve vnitfni plose velkeho kiiloveho domu XCI, ktery nalezel obdobi uneticke kultury a ktery tak objekt XC pfekryval. Polozemnice XC (obr. 2 4, 9) se projevila jiz pfi odebirani horniho tmaveho pudniho horizontu 10 15 cm nad hladinou skryvky, a to pomerne cetnymi zlomky keramilcy a zvifecimi kostmi, nikoliv barevnym rozdilem vyplne. Objekt jsme rozdeloi kfizovym blokem na ctyfi sektory, ktere byly postupne vypracovany. Uliazalo se, ze slo o melkou polozemnici, nejhlubsi ve stfedu, a to nejvice 20 cm od hladiny skryvky. Delka jejich stran mefila 425 cm. Uvnitf byly u vsech ctyf rohu zjisteny kulove jamky o prumeru 18 20 cm. Kiily v rozich Z steny dosahovaly hloubky 55 a 65 cm, v obou rozich V steny 40 cm od podlahy domu (obr. 4). Podel sten se uvnitf tahly fadky malych kulovych jamek ve vzdalenosti asi 20 cm od okraje zahloubeni. Jejich rozeznatelnost byla velmi spatna, nebot' barevne splyvaly s belosedym podlozim. Teprve po urcitem casovem odstupu, kdy objekt zustal 280 Archeologicke rozhledy LI, Praha 1999

otevfen, se je podafilo vlivem prosycham lepe rozlisit. Je vsak presto mozne, ze jsme je nezachytih vsechny, coz vyplyva z porovnani s nejpravidelnejsi a patrne liplnou fadkou u V steny. V JZ casti domu smerem ke stfedu jsme zjistili okrouhle ohniste o rozmerech 75 x 70 cm s hlinou do oranzova vypalenou. V jeho stfedu lezely tfi kameny. Blize JZ rohu byly na podlaze nalezeny dva kameny a v jejich blizkosti vetsi pocet kostenych pfedmetu, bud' nastroju, nebo jejich polotovaru ci jen rozstipanych kosti. Na podlaze blize stfedu S steny lezelo dno nadoby. Celkove byla vypln objektu nalezove bohatsi ve svrchni casti nez v casti spodni. Tarn byl nejchudsi SV sektor (IV). 3. NALEZYA JEJICH DATOVANI 3.1. KERAMIKA* Material keramiky je v naproste pfevaze jemnozrnny, piscity a dobfe vypaleny. Pokud se vyskytly vyjimky od tohoto standardu, vyslovne je v nasledujicim soupisu uvadime. Svrchni zdsyp Dzbdny. A. S uchy typu ansa lunata: cast (2 zl.) ucha, Bl, obr. 5: 1. 1 zl. ucha z dalsiho dzbanu, Bl, obr. 5: 2. 4 zl. OH, o. 2, 5 z ruz. dzbanu, Bl, materialove shodne s ansa, obr. 5: 8. B. Typ?: 1 zl. ucha siroce paskoveho, p. 2, obr. 5: 5. Amfora?: 1 zl. T s kratkym paskovym ouskem, B2, obr. 5: 10. KoJKk uneticky: cast (4 zl. OS), Al, O dm. 90 mm, zach. v. 75 mm, obr. 6: 14. Zdsobni hrnce. A. Typ?, povrch slamovany: 1 zl. T, B7. 1 zl. SD, d. 2, C7, obr. 6: 7. - 4 zl. T, BC7. B. S okrajovou listou hluboce prstovanou, telo hlazene: 1 zl. OP, o. 3, C25, obr. 6: 6. C. Typ?, na hladkem tele lista trojuhelnflcoveho profilu pfesekavana obdelnickovym kolkem: 1 zl. V, B21, obr. 6: 13. D. Typ k. lineticke, pfelestene hrdlo odsaz. od zdrsneneho tela listou trojiihel. profilu: 1 zl. HV, B21 (H) - 5 (T), obr. 6: 12. Miska miniaturm, konicka: cast (1 zl. OD), o. 1, d. 4, BC21 p. 25 s dulky po modelaci prsty, v. 23 mm, O dm. 55 nun, obr. 5: 3. 1 Zkratky pfi popisu keramiky: zl. - zlomek, strep, O - okraj, H - hrdlo, P - piece, V - vydut', S spodek, D dno, T telo nadoby, bez blizsflio urceni casti; od techto zkratek jsou odvozeny zkratky slozene, udavajici stupen dochovalosti jednotlivych nadob ci jejich casti, kupr.: 1 zl. OV = zlomek, jehoz profil saha od okraje po vydut'. ORN vyzdoba. Typy okraju (o.) a den (d.) srv. Kalferst Zdpotocky 1991, obr. 17. Povrch a sfla stfepu (alfanumericky lidaj nasledujici po popisu). Povrch: 1 lesteny, 2 hlazeny, 21 jerane hlazeny se stopami pfelesteni ci otrele lesteni, 25 ledabyle, nerovne hlazeny, 20 otfely, korodovany, 3 drsny, 31 jemne blatity, 4 blatity, 5 dto prstovany. 6 dto spachtlovany, 7 slamovany, 8 vostinovany. Sfla stfepu: A mene nez 5 ram, B 5 9 mm, C vice nez 9 mm. Rozmery: v. vyska, d. delka, s. sirka, dm. prumer (O, H, V, D dm. = prumer okraje, hrdla, vydute, dna). /. Pleinerovd M. Zdpotocky: Polozemnice... 281

Obr. 1. Brezno (o. Louny). Prozkoumana cast pravekeho a rane stredovekeho naleziste. 1 zjist'ovaci sondy, 2 souvisle odkryta plocha, 3 poloha polozenrnice XC fivnacske kultury. Tvar? Dna: 1 zl. SD, d. 1, C21. - 1 zl. SD, d. 1, C25. - 2 zl. SD, d. 2, Bl, 2, obr. 5: 20. 1 zl. SD, d. 3, B2. 1 zl. SD, obvod dna prstencovite zesfleny, B25, mat. shodny jako u hrnce obr. 6: 1, D dm. 100 mm, obr. 5: 17. Atypicke: 5 zl. T, B2. - 7 zl. T, B21. - 1 zl. T, B25. - 2 zl. T, B4. - 1 zl. HS, B21 slabe slidnaty, obr. 5: 9. Spodni vrstva Misy. A. Misa esoviteho profilu, hrdlo odsazene zeberkem: 1 zl. HV, Al, obr. 5: 6. B. Misa s prohnutym hrdlem a vyraznou vyduti, na plecich siroke trubkovite ucho: 1 zl. HS, A21, V-dm. ca 180 mm, obr. 5: 7. Hmozdif: 1 zl. SD, dno odsazene uzkou listou, B21, obr. 5: 16. Zdsobnice unetickd s hrdlem odsazenym od drsneho tela schudkem: 1 zl. HV, BCI (hrdlo) - 31 (telo), obr. 6: 11. Zdsobnihmce. A. S prstovanou listou pod okrajem a slamovanym telem: 1 zl. OP, B7, mat. s primesi vetsich svetlych zrn pisku a drobnych kamenku, O dm. 180 mm, obr. 6: 1. B. S povrchem slamovanym az k okraji: 1 zl. OH, B7, obr. 6: 2. C. Typ? Se slamovanym povrchem: 17 zl. T, B7. 21 zl. T, C7. 1 zl. SD, d. 2, C7. D. Typ? Se sirokou hladkou okrajovou listou a hlazenym hrdlem: 1 zl. OH, B21, o-dm. 190 mm, obr. 6: 3. E. Typ?: 1 zl. T s uzkym jazykovitym pupkem, B31, obr. 6: 10. 282 I. Pleinerovd M. Zdpotocky: Polozemnice...

Tvar? Okraje: 1 zl. OH, o. 1 siroce rozevreny, B21, obr. 5: 12. - 3 zl. OH, dto, Bl. - 5 zl. OH, o. 2, Al. - 2 zl. OH, o. 2, hrdlo prohnute, Bl, obr. 5: 13. - 1 zl. OH, o. 3, hrdlo prime, B21, obr. 5: 15. 1 zl. OH, o. 3 obloukovite vyhnuty, B21, obr. 6: 15. - 3 zl. OH, o. 2. - 1 zl. 0, o. 1, C2. Profflovane: 1 zl. HV, Bl, obr. 5: 14. - 1 zl. V, Bl. Ucho siroce paskove: 1 zl., s. 31 mm, p. 21. Dna: 1 dno d. 1 cele, slabe konkavni, C4, D-dm. 180 mm. 1 zl. SD, d. 1, A21. - 1 zl. SD, d. 1, Bl, obr. 5: 19. - 2 zl. SD, d. 2, B4. - 2 zl. SD, d. 3, B21. - 1 zl. SD, d. 3,B3,obr. 5:21. Atypicke: 1 zl. VS, Bl. - 52 zl. T, Al (5 zl.), Bl (1), B21 (18), B2 (22), B3 (4), B31 (1), C4 (1). Mladsi pravek. Soudkovity hrnec (d. steh. narodu?): 1 zl. OT. C21. - Hrnec hradistni: 1 zl. O, B2, obr. 6: 16. Pfeslen mzce konicky: 1 zl., dm. ca 60 mm, obr. 5: 4. Ohniste (v JZ sektoru) Zdsobni hrnec se slamovanym povrchem, tvar?: 1 zl. T, B7. Tvar?: I zl. OH, o. 2, hrdlo prohnute rozevrene, Al. 1 zl. HV, profil mekce esovity, B21 slabe slidnaty. - 1 zl. SD, d. 2, C3. KulC Zdsobni hrnec se slamovanym povrchem, tvar?: 1 zl. T, C7. Kontrolni bloky (svrchni i spodni vrstva) Zdsobni hrnce. A. S okrajovou listou naspodu svisle pf esekavanou a telem hlazenym: 1 zl. OP, B2, obr. 6: 4. B. S telem slamovanym, tvar?: 1 zl. SD, d. 2, C3, 7, obr. 6: 8. -4 zl. T, BC7. Tvar?: 1 zl. OH, o. 2, Bl, obr. 5: 11. - 1 zl. OH, o. 3, Al. - 1 zl. HP, Al, jako obr. 5: 14. - 1 zl. HP, cast nizkeho jazykoviteho pupku, B21, obr. 6: 9. - 4 zl. T, B21. Z celkoveho poctu 204 zlomku je 55 zl. ze svrchni vrstvy, 135 zl. ze spodni vrstvy (vcetne ohniste a kulu) a 14 zl. z kontrolnich bloku. Podfl tvarove urcitelnych a vyraznych zlomku (vcetne tech se slamovanym povrchem) 88 zl., tj. 43 % z celk. poctu stfepu, je relativne vysoky, pficemz naprosta vetsina jich nalezi fivnacske kultufe. Z jejflio repertoaru je tu fada forem beznych na rovinnych i vysinnych sidhstich a datovatelnych vesmes do klasickeho obdobi teto kultury (Ehrich - Pleslovd-Stikovd 1968, 52, tab. A; Pleslovd-Stikovd 1972, 111): 1. Dzbany s uchy typu ansa lunata (obr. 5: 1, 2). 2. Misy dvou typu, obe s esovitym profilem, pficemz u jednoho typu je hrdlo odsazeno zeberkem ctvercoveho prurezu (obr. 5: 6), u druheho je na plecich siroke trubkovite ucho (obr. 5: 7). 3. Hmozdifovity hrnek spodek obr. 5: 16. 4. Zasobnicove hrnce nekolika typu, vesmes se slamovanym povrchem: A. se sirsi okrajovou listou naspodu nehtovanou, obr. 6: 4, 5; B. s okrajovou listou hladkou, obr. 6: 3; C. s lizkou prstovanou listou pod okrajem, obr. 6: 1; D. bez okrajove listy, s povrchem slamovanym az k usti, obr. 6: 2. /. Pleinerovd M. Zdpotocky: Polozemnice... 283

I p II Obr. 2. Brezno (o. Louny). Polozemnice XC. 1 po skryvce, 2 v prubehu vybirani s profilovym knzer 284 /. Pleinerovd - M. Zdpotocky: Polozemnice...

v : v :,. I p " ' B ; - : ;^ -1, : IP Obr. 3. Bfezno (o. Louny). Polozemnice XC. 1 po vypracovani, 2 ohniste v JZ casti. /. Pleinerovd - M. Zdpotocky: Polozemnice... 285

Co se materialu tyce, odchylku od standardni kvality (tj. jemnozrnne, piscite struktury stfepu) jsme pozorovali jen ve dvou pfipadech: okraj zasobnice obr. 6: 1 a zlomek dna obr. 5: 17, s prstencovite zesflenym dnem vykazuji primes vetsich svetlych zrn pisku a kamenku. Takovato kvalita stfepu, pfedevsim ale ono prstencovite odsazeni dna, jsou znaky charakteristicke pro cast produkce k. kulovitych amfor (KKA). V pocetnem souboru keramiky z velkeho sidlistniho objektu KKA z Lovosic patfilo tomuto typu 32 % z celkoveho poctu den (Zdpotocky Dobes v tisku). Naopak zase hrnec s touto formou dna z Homolky pfedstavuje mezi masou tamni fivnacske keramiky vyjimku interpretovanou autory monografie zfejme spravne jako vyrobek KKA (Ehrich - Pleslovd 1968, 236, PI. 34:18). Oba uvedene zlomky jsou tedy indicii, ze obyvatele bfezenske chaty byli v kontaktu s populaci KKA, a to jak pf fmem (import nadoby s prstencovitym dnem z prostf edi KKA), tak i nepfimem (pouziti hrncifske technologie KKA pri vyrobe typicke rivnacske zasobnice). Podobne zjisteni ovsem nepifekvapuje, protoze spolehlivy doklad o dotyku obou kultur je uz znam z nedalekych Blsan (Hrala Simunek 1964; k moznosti existence samostatneho sidelnfho horizontu KKA v SZ Cechach a jeho vztahu k rivnacske kultufe srv. Petrlik Zdpotocky 1992; Dobes 1993), Mladsi primesi, ve zdejsi polykulturni lokalite pochopitelnou, je nekolik stfepu k. lineticke (cast kofliku obr. 6: 14 a stfepy zasobnic obr. 6: 11, 12 a snad i 6: 6), z doby stehovaninarodu (1 zl. soudkoviteho hrnce) a raneho stfedoveku (obr. 6: 16). 3.2. KOSTENAAPAROHOVA INDUSTRIE (osteologicke urcenil. Peske) Svrchni zdsyp Industrie Tercovita ozdoba/spinadlo: polovina ploche, slabe konkavni desticky piiv. kruhove ci siroce ovalne, s dvojici otvoru (3-4 mm) umistenou ponekud asymetricky od stfedu, z celisti tura (Bos primigenius f. taurus), max. dm. 57 mm, obr. 7: 1.,,Dyka" z casti lodyhy jeleniho parohu (Cervus elaphus cornu), d. 153, obr. 7: 3. Hroty ploche, uzce trojiihelnikovite, z ustepu dlouhych kosti: Hrot (neurc. - stfednf savec), d. 44 mm, obr. 8: 2. Dto (OvislCapra tibia diaf.), d. 71 mm, obr. 8: 5. Vyrobni odpad Ustep ploche kosti s nepravidehiymi podelnymi ryhami na horni plose (Bos primigenius f. taurus? humerus diaf.), d. 107 mm. Spodni vrstva (v zdvorce: 5. = c. sektoru, KB = kontrolni blok) Industrie Spachtle ci hladitko: odlomeny hrotity konec, z ustepu parohu jelena (Cervus elaphus cornu), zach. d. 33 mm, obr. 8: 15 (s. III). Hroty-sidla z ustepu dlouhych kosti: Ustep (stfedni savec), d. 56, obr. 8: 1 (s. III). -Dto (Bos primigenius f. taurus, costa), d. 54mm, obr. 8: 3 (s. I). -Dto (Ovis/Capra, tibia diaf.), d. 51 mm, obr. 8: 4 (s. I). Dto, horni cast chybi (Ovis/Capra - tibia diaf.), zach. d. 73 mm, obr. 8: 6 (s. IV). 286 /. Pleinerovd M. Zdpotocky: Polozemnice...

REZ C-D REZ A-B IV 0.5m \J Obr. 4. Bfezno (o. Louny). Polozemnice XC: fez vychodni radou malych kulu, profily rohovych kulu. Hrot sidlo uzce trojiihelnikoveho tvaru ze zebra tura (Bos primigenius f. taurus - costa), A. 76 mm, obr. 8: 9 (KB). Dto z masivni kosti (? Bos primigenius f. taurus), d. 108 mm, obr. 8: 8 (s. I). Dto z listepu trojuhel. profilu (Bos primigenius f. taurus costa), d. 70 mm, obr. 8: 7 (KB). Kratke lizke odstepky pfihrocene: Ustep (neurc.), d. 33 mm, obr. 8: 10 (s. I). Dto (neurc. costa), d. 27 mm, obr. 8: 11 (s. I). Dto (neurc.), d. 31 mm, obr. 8: 13 (s. I). Dto (Ovis/Capra metacarpus diaf., zl.), d. 62 mm, obr. 8: 14 (s. III). - Dto (? Bos primigenius f. taurus zl. zebra), d. 44 mm, obr. 8: 12 (s. I). Sirsi dlatovite hroty: Hrot {neurc., stf edni savec), d. 47 mm, obr. 8: 16 (s. I). Dto (Ovis/Capra tibia diaf. sin.), d. 114 mm, obr. 8: 19 (s. I). - Dto (Ovis/Capra - radius diaf.), d. 61 mm, obr. 8: 21 (s. I). Dto (Ovis/Capra tibia diaf. sin.), d. 84 mm, obr. 8: 20 (s. I). - Dto (Ovis/Capra - tibia diaf.), d. 94 mm, obr. 8: 22 (s. I). Sipka s kuzelovitym hrotem a fapem ctvercoveho profilu (neurc., velky savec, z kompakty velke kosti), d. 76 mm, obr. 7: 2 (KB). Hladitko z sirsi dute kosti, pracovni konec siroce ovalny, (neurc., snad Bos primigenius f. taurus), d. 95 mm, obr. 8: 18 (s. II). Dlatko kratke s pfimym ostfim (Ovis/Capra tibia dist. diaf., zl.), d. 51 mm, obr. 8: 17 (s. II). Polotovary I vyrobni odpad Vetsi ustepy silnych kosti: 1 ustep (Bos primigenius f. taurus tibia diaf.), d. 78 mm (s. I). Dto (Bos primigenius f. taurus ulna dex. diaf., subadultni), d. 78 mm (s. I). Dto (Bos primigenius f. taurus mandibula dist. sin.), d. 115 mm (s. II). Kratke uzke ustepy zahrocene: Ustep (Ovis/Capra ulna diaf.), d. 65 mm (s. I). - Dto (neurc.), d. 45 mm (s. I). - Dto (neurc.), d. 40 mm (s. I). - Dto (neurc.), d. /. Pleinerovd M. Zdpotocky: Polozemnice... 287

33 mm (s. I-JZ roh). Dto (Ovis/Capra?), d. 52 mm (s. III). - Dto (Ovis/Capra), d. 48 mm (s. I). Sirsi ustepy zahrocene: IJstep (neurc., snad B. t. f. t.), d. 58 mm (s. I). Dto (neurc.), d. 65 mm (s. I). - Dto (neurc.), d. 58 mm (s. I). Dto (neurc.), d. 64 mm (s. I JZ roh). Dto (neurc.), d. 48 mm (s. I). - Dto (neurc.), d. 54 mm (s. III). - Dto (neurc.), d. 35 mm (s. III). Drobne ustepy a zlomky kosti: Ovis/Capra (1 zl. metacarpus diaf., 1 zl. tibia diaf., 3 zl. metatarsus diaf., 1 zl. femur diaf.). Bos primigenius f. taurus: 1 zl. costa, 1 zl. pelvis. Velky savec: 1 zl. Neurceno: 15 zlomku (pfevazne ze s. I). Ve vyplni objektu nalezeny dale zvif eci kosti razu bezneho sidlistniho odpadu (2 sacky, neurceny). Kolekce kostenych predmetu sestava celkem ze 70 kusu, z cehoz 25 ks pfipada na industrii (1 ozdoba, 2 zbrane, 22 nastroju) a zbyvajicich 35 ks stepin a zlomku ma charakter polotovaru ci dflenskeho odpadu. Plocha okrouhld desticka obr. 7:1. Tvarove podobne ze Stehelcevse Homolky a dalsich rivnacskych lokalit majf obdobnou velikost, ale jen jeden otvor (Ehrich Pleslovd 1968, 174). Nezdobene, shodne s nasi (tj. s dvojicf otvoru) jsou z hrobu k. snurove (Buchvaldek 1967, 61). Stejne terciky z kosti, musli, jantaru ci medi, zdobene kfizovymi motivy, vystupuji pak ve vice mladoeneolitickych a starobronzovych kulturach; s ohledem na druh vyzdoby se povazuji za slunecni symboly (Moucha 1981). Nas nezdobeny exemplar plnil zfejme jen profanm funkci nasivky ci spinadla. Sipka s kuzelovitym hrotem a fapem ctvercoveho profilu obr. 7: 2 je take typem, s mmz se v souborech eneoliticke kostene Industrie setkavame jen vyjimecne. Sipky stejneho ci podobneho tvaru tj. dvojdflne s tylni partii hranolovitou ci jazykovitou - zname jednak z fivnacskych vysinnych sidhst' (Praha-Bohnice, Slany-Slanska hora, Stehelceves Homolka, Vrany Certovka: Hdjek - Moucha 1983, tab. 37: 7; Pic 1899, tab. 72: 26; Ehrich - Pleslovd-Stikovd 1968, fig. 29: 7; Pleiner a kol. 1978, obr. 64: 24-25), jednak z vysinnych sidlist' k. chamske (Lopata: Jilkovd 1957, obr. 13: 2; Galgenberg b. Kopfham: Ottaway 1983, Abb. 14), strednemecke k. bernburske (Quenstedt S chalk enburg: Behrens Schroter 1980, Abb. 79m o, q, r; Grafentonna Lohberg: Biicke 1986, Abb. 19: 13 14) a na Mohanu (Burgerroth: Spennemann 1984, 92, Taf. 24: 152); napadna je proti tomu jejich absence na Morave, v bohatych materialech k. jevisovicke (Pavelcik 1989, 254). Ukazuje se, ze i kdyz se hroty tohoto typu vyskytuji vcelku vzacne, maji kulturne synchronizacni vyznam: patri k tern necetnym prvkum materialni kultury, ktere spojuji fivnacskou k., celym svym habitem orientovanou na jihovychod, se soudobymi skupinami na Z a SZ od Cech. Parohovd,,dyka" jednoducheho tvaru (obr. 7: 3) je po sipce druhym pfedmetem v nasem souboru, ktery mozno zafadit i kdyz s ohledem na jeji delku (153 mm) jen s urcitou licenci do skupiny zbram. Drobne ndstroje. V kolekci citajici 22 kusu (vesmes se stopami opracovanf) mozno odlisit 6 forem: 1. lizke hroty/sidla d. 44-73 mm (obr. 8: 1^4, 6), 2. sirsi hroty trojiihelnikovite, d. 70-108 mm (obr. 8: 5, 7-9), 3. kratke uzke stepiny zahrocene, d. 27 62 mm (obr. 8: 10 14), 4. dlatka ci uzke dlatkovite hroty, d. 51-114 mm (obr. 8: 16-17, 19-22), 288 I. Pleinerovd M. Zdpotocky: Polozemnice...

5. hladitko z dute kosti tura (?), d. 95 mm (obr. 8: 18), 6. hrot ploche spachtle/hladitka z jeleniho parohu (obr. 8: 15). Vetsi polovinu teto kolekce tedy tvofi hroty ci sidla (14 ks), zbytek dlatovite nastroje (6 ks), hladitko a spachtle (k terminologii a funkci srv. Classon 1985; Rulf 1984; Pavelcik 1989). Pokud bylo mozne urcit druh, s vyjimkou parohove spachtle byly vsechny nastroje vyrobeny z listepu zeber ci dlouhych kosti ovci/koz ci tura; napadna je zde absence nastroju s kloubni hlavici, na jinych eneolitickych lokalitach beznych. Polotovary/vyrobni odpad. Celkem 35 ks stepin a ulomku ruzne vehkosti, vetsinou zahrocenych, ale bez stop opracovani; pokud urceno, pochazeji opet z kosti ovci/koz nebo tura. 3.3. KAMENNA INDUSTRIE Brousky: 1 zl. stfedove casti z puv. kvadru ci jehlanu, zlutave sedy jemnozrnny vapenec/opuka, zach. d. 72 mm a 2 omlete lilomky tvrdeho, jemnozrnneho zeleziteho piskovce, max. dm. 50, 52 mm (svrchni vrstva). 1 zl. rohovy s casti konkavni brusne plochy, zelenave sedy jemnozrnny piskovec, zach. d. 74 mm, obr. 7: 5 (spodni vrstva). 1 zl. zeleziteho piskovce (shodneho s ulomky brousku z povrchove vrstvy), max. dm. 33 mm (ohniste v JZ sektoru). Stipana Industrie. Cepelka lichobeznikovita, puvodne s hrotem (odlomen), svetle sedy pazourek, zach. d. 30 mm, obr. 7: 4 (rohovy kul B). - Odstepek zlutosedeho kvarcitu, max. dm. 31 mm (spodni vrstva). 4. FUNKCE A ZANIK CHATY Nalezy z polozemnice i jeji konstrukce (k te srv. kap. 5) shodne datuji stavbu do doby fivnacske kultury. V nalezovem souboru ziskanem z pomerne melke vyplne (hi. max. 20 cm) zabiraji napadne velky podfl zvif eci kosti, a to ve forme nastroju - pfedevsim ruznych hrotu/sidel a dlatek nebo jejich polotvaru ci vyrobniho odpadu. Obytnych objektu s takto pocetnymi kolekcemi kostene Industrie je znamo ze fivnacskych sidhst' uz nekolili jak z vysinnych lokalit (Homolka u Stehelcevse, Zamky v Praze-Bohnicich), tak i rovinnych poloh (Lysolaje, nove i polozemnice z Hradenina, nepubl.); kolekce z bfezenske chaty je z uvedenych pfipadu nejvetsi. Pocetnost kostene Industrie je obecne napadna i u dalsich kulturnich skupin pozdne badenskeho horizontu. Bezne se uvazuje o speciahzovane, dilenske vyrobe (Ehrich Pleslovd Stikovd 1978; Pleiner a kol. 1978, 277; pro neolit a eneolit Rulf 1984, 252), coz je interpretace, kterou muzeme pfijmout i pro nas objekt. Funkce chaty skoncila patrne jejim opustenim, pficemz nalezova situace napovida, ze pfed tim doslo i k jejimu vykhzeni (coz naznacuje absence celych nadob ci alespofi vetsich fragmentu). Je take zfejme, ze nezanikla pozarem, protoze pak by jeji podlahu kryla uhlikata ci popelovita vrstva ze spalene dfevene konstrukce. Pote nasledovalo zaplnovani hunitym materialem z lirovne fivnac- I. Pleinerovd M. Zdpotocky: Polozemnice... 289

062 \z OL 8

13 \ ^-^_X^ 14 16 Obr. 6. Bfezno (o. Louny). Polozemnice XC: keramika. /. Pleinerovd M. Zdpotocky: Polozemnice... 291

Obr. 6. Bfezno (o. Louny). Polozemnice XC: keramika. /. Pleinerovd M. Zdpotocky: Polozemnice... 291

Obr. 7. Brezno (o. Louny). Polozemnice XC: kostena (1,2), parohova (3) a kamenna (4,5) Industrie. skeho sidelniho horizontu. Ke konecne nivelaci povrchu muselo dojft nejpozdeji ve starsi dobe bronzove, kdy toto mfsto pfekryla stavba kuloveho domu k. uneticke. 5. KONSTRUKCE CHATYA TYPY OBYDLIRIVNACSKE KULTURY Uvazujeme-li o vzhledu a konstrukci stavby, byly zakladnimi prvky ctyfi hlubsi rohove kuly, ktere musely byt propojeny ctyfmi vaznicemi. Tim byla dana vyska sten a vytvofen zaklad pro krov. Ten byl pravdepodobne stanovy vzhledem ke ctvercovitemu tvaru pudorysu, jeho malym rozmerum a vzhledem k umisteni konstrukcnich kulu pouze v rozich. Stredovy kiil nebyl zjisten a ani nebyl pro tuto konstrukci nutny. Steny nemely nosnou funkci, pouze prostor uzaviraly a zajist'ovaly tepelnou izolaci. Jejich pletena licova cast, dolozena malyini kulovymi jamkami uvnitf stavby zhruba 20 cm od hranice zahloubeni, ukazuje na sflu sten. Zjistena hloubka polozemnice max. 20 cm - neodpovida puvodnimu zahloubeni. To bylo vetsi, domnivame se vsak, ze nemohlo pfesahovat 40 50 cm. Vyplyva to z rozboru podminek v miste nalezu pfi upati svahu a dale neprimo i ze srovnani s hloubkami okolnich objektu z riiznych casovych obdobi. Nadzemni cast steny by pak mefila asi 140 cm, coz pfedstavuje spodni moznou mez pro vysku vstupu. Ten se mohl nalezat bud' uprostfed S nebo Z steny domu, kde v obou pfipadech zjist'ujeme v fadce malych kulovych jamek interval 70 cm. Neni vsak jiste, zda tyto odstupy byly skutecne, nebo zda jsou odrazem toho, ze se tarn nepodafilo zachytit vsechny stopy po kulech. Nadto vchod mohl byt i v mistech s huste f azenymi kulovymi jamkami, nebot' pletena stena tarn, kde by byl umisten, mohla dosahovat pouze na liroven povrchu. Celkova vyska stavby by se ve vrcholu krovu pohybovala mezi 350 400 cm. Vzhledem k nevelkym rozmerum rohovych jamek pro kuly, 292 /. Pleinerovd M. Zdpotocky: Polozemnice...

<a 'S u 1N O I PQ CO -a M _ 8 (M

ktere byly zakladnim konstrukcnim prvkem, Ize prumery pouzitych kulatin odhadnout asi na 10 12 cm. Dochazime tak k pf edstave pomerne lehkeho mensiho staveni o plosne vymefe 18 m2. Domy fivnacske kultury z ceskeho uzemi Ize rozdelit na dva zakladm typy: 1. Domy s podlahou na lirovni povrchu, vetsinou ctvercoviteho, avsak i obdelmkoveho pudorysu, s lehci kulovou konstrukcf, v podelne ose casto s fadou stfedovych nosniku. Zatim jsou znamy pouze z vysinnych sidlist', napf. z Homolky u Stehelcevsi (Ehrich Pleslovd-Stikovd 1968). 2. Domy polozemnice s podlahou zahloubenou pod liroven povrchu, vetsinou dosti melee. Jejich pudorys se casteji blizi ctverci, muze vsak byt i obdelnfkovy. Tyto zahloubene domy vystupuji jak na vysinnych sfdlistich, tak v rovinnych polohach. Vetsinou maji o neco mensi plosnou vymeru nez domy s podlahou na lirovni. Existuji vsak i vyjimky, napf. velky zahloubeny objekt protofivnacskeho staff 0 max. rozmerech 10 x 8,25 m z Kamyka (Jakimowicz 1914). U polozemnic Ize v zasade rozlisit dve varianty: a) beze stop po kulove konstrukci; b) s rohovymi kuly, pfipadne s dalsimi stopami po kulech. Pro variantu a) Ize uvest jako pfiklady nektere domy ze Zamku u Bohnic (Hdjek Moucha 1983, obr. 5) nebo jiz zmiiiovany objekt z Kamyku (Jakimowicz 1914). Ohniste neni nekdy v techto objektech zjisteno. Pro variantu b) se ctyfmi rohovymi kuly je charakteristickym znakem ctvercovy pudorys s temef standardni delkou steny kolem 4 m a ohniste nalezane bud' pfimo ve stfedu objektu, nebo alespoii zhruba v jeho stfednf casti. V detailech se nektere domy teto varianty lisi, napf. zdvojenim 1 ztrojemm fad malych kulovych jamek podel vnitfku sten. Je to patrne napf. u S a Z steny domu 40 d ze Zamku u Bohnic (Hdjek Moucha 1985, obr. 20) nebo u domu z Uhohcek, o. Praha-zapad (vyzkum Stfedoceskeho muzea Roztoky 1994 Vojtechovska, Pleinerova). Naopak u chaty III s rohovymi kuly ze Zamku nebyly stopy po fadkach malych kulu zjisteny vubec (Hdjek Moucha 1983, obr. 11). Polozemnice XC z Bfezna je vyraznym zastupcem varianty b). Ma pfesnou analogii v dome z Prahy-Bubence, ktery prozkoumal a popsal A. Knor (1939^6) a vyobrazil J. Bohm (1941, obr. 25: 1). Pfi vyobrazeni nebyla respektovana skutecnost, ze Z stena objektu byla zcela znicena, takze kresba podava zavadejicf informaci. Pudorys domu uvadfme proto znovu s rekonstruovanou Z casti na obr. 10. K variante b) Ize pocitat i objekt z Lysolaji, prozkoumany v r. 1944 techniky Archeologickeho ustavu Millerem a Palmou (Pleslovd 1972, obr. 6, 7). Ma vsechny charakteristicke znaky teto varianty - rozmery, ctvercovy pudorys, rohove kuly, fadky malych kulovych jamek u sten. Navic se vsak v jeho vnitfni plose u stfedu, ponekud excentricky, objevuje kulova(?) jama. Podle profilu se zda, ze slo o stopu po mohutnem sloupu. Po stavebnf strance by pudorys z Lysolaji pfedstavoval primitivnejsi a v podstate nevyhodnejsi f esem konstrukce krovu. Spolu s okolnosti, ze je jedinym takto koncipovanym pudorysem mezi objekty fivnacske kultury, to vede k urcitym pochybnostem o charakteru jamy v jeho stfedu. V techto mistech byvaji totiz v ostatnich polozemnicich umisteny ruzne mensi i vetsi jamy nebo ohniste. Objekty varianty a) jsou pomerne ruznorode, a to jak rozmerove, tak i rozmistenim jam ve vnitfni plose. Mohly mft i jiny ucel, nejen obytny, pro coz by mohlo svedcit, ze v nich nebylo vzdy zjisteno ohniste. Objekty varianty b) pusobi jednotne a Ize je vetsinou povazovat za obydli. 294 I. Pleinerova M. Zdpotocky: Polozemnice...

IS & & e e O S? ic i e e e> > c 6 c e REZ Z-V 1m REZ S-J Obr. 9. Brezno (o. Louny). Polozemnice XC pudorys a rezy. /. Pleinerovd M. Zdpotocky: Polozemnice... 295

6. SITUOVANI v TERENU A OTAZKA STRUKTURY ROVINNYCH SIDLISf RIVNACSKE KULTURY Za dominantnf ci jediny sidelni typ fivnacske kultury se puvodne povazovala vysinna sidliste. Teprve A. Knor (1939/46), N. Masek (1961) a E. Pleslovd-Stikovd (1981) dolozili na konkretnich pffpadech, ze soucasne s chranenymi, strategickymi polohami existovala i cetna sidliste v rovinnych, otevfenych terenech. Podle situace zachycene vyzkumy ve dvou lokalitach v Praze Lysolajich (Denkrova piskovna ca 350 m2, Hergetova piskovna - ca 0,5 ha) a v Klucove (ca 2 ha) pak jmenovana autorka usoudila, ze tato forma sidlist' postradala planovitou koncepci; v uvedenych pfipadech se jednalo o 1 az 4 shluky nekolika malo objektii, pficemz vdalenost mezi nimi mefila od 50 do 100 m. Obr. 10. Praha-Bubenec. Polozemnice rivnacske kultury (podle J. Bohma 1941, obr. 25:1; opraveno na zaklade udaju A. Knora, 1939-1946, vyznam sikmo srafovanych ploch nezjisten). 296 I. Pleinerovd M. Zdpotocky: Polozemnice...

Umisteni polozemnice z Bfezna zda se dobfe odpovidat pozorovanim A. Knora (1939/46), ktery o podobnych objektech v rovinnych polohach pise:... stoji v krajine zcela osamoceny bez dalsich sidlistnich objektu v bezprostf ednim sousedstvi." Souvisle odkryta plocha v Bfezne mefila 4,30 ha, na ni pak navazovala sit' lizkych sond provadenych strojem, jimiz jsme obsahli plochu 3,64 ha, takze jsme informovani temef o 8 ha (obr. 1). Zadna dalsi polozemnice nebo jama fivnacske kultury se na uvedene rozloze uz nevyskytla. Zda se proto, ze v tomto pfipade muzeme uvazovat o jedinem obydli. Zdejsi situace tedy navozuje pfedstavu osidleni sestavajiciho z jednotlivych staveni fidce rozptylenych v krajine, zde konkretne na ploche plani pravobfezni terasy Ohfe. Takovou interpretaci podporuji i nektera pozorovani z dolniho Poohfi, ale tez z Lounska (k identifikaci pravekych,,household clusters" u nas srv. Kuna 1991). Na fivnacske sidelni objekty se pfislo Imp?, i v nedalekych Blsanech, ca 7 km na V od Bfezna. Na svahu nad obci v poloze Na kameni tarn byl v byv. Mrazkove piskovne na c. kat. 166/1 uz v r. 1957 zachranen kostrovy hrob k. kulovitych amfor, v jehoz vybave byl tez fivnacsky koflik (Hrala Simunek 1964). V r. 1960 zde byla na c. kat. 160 odkryta v tezebnim profilu v fezu polozemnice (Pleinerovd - Novak 1966, 718, obr. 224) o zjistene delce 400 cm a hloubce 55 cm, s rovnym dnem a kolmymi stenami. Z teze polohy je uvaden jeste nalez fivnacske jamy zjistene rovnez v profilu pfskovny v r. 1962 (Neustupny 1965, 417, obr. 10). Slo o cast objektu s rovnym dnem, takze neni vylouceno, ze to mohl byt tez zbytek (narozi?) polozemnice. Stezi vsak muzeme pfedpokladat, ze by se jednalo o stejny objekt, jako ten z r. 1960, i kdyz to nelze vzhledem ke zpusobu zamef eni objektu na obou zachrannych akcich ani zcela odmitnout. V r. 1960 a 1963 byly pfi pokracujicich pracich v piskovne zjisteny objekty lineticke kultury. V zasypu dvou jam (10 a 12) se mimo lineticke nalezy vyskytly tez charakteristicke zlomky fivnacske keramiky (Pleinerovd 1960, 522; Pleinerovd - Novak 1966, 724). V jejich blizkosti vsak nebyl zjisten zadny eneohticky objekt. Protoze zachranny vyzkum probihal na plose, kde jiz pfedem byla provedena skryvka horniho tmaveho pudniho horizontu, je zniceni melkych objektu a jmenovite pak kulovych pudorysu mozne. Jamy 10 a 12 se nalezaly ve vzdalenosti zhruba 80 120 m od eneoliticke polozemnice z r. 1960. Zda se tedy, ze v pfipade rovinne polohy u Blsan melo fivnacske osidleni spise raz shluku usedlosti, i kdyz shluku znacne volnych. Vyskyt jednoho izolovaneho objektu v rovinne poloze, jak tomu je v Bfezne i na fade dalsich nalezist', nemusi proto byt jedinou modelovou situaci fivnacskych rovinnych sidlist'. Literatura Behrens, H. Schroter, E. 1980: Siedlungen und Graber der Trichterbcherkultur und Schnurkeraraik bei Halle (Saale). Berlin. Bohni, J. 1941: Kronika objeveneho veku. Praha. Buchvaldek, M. 1967: Die Selinurkeramik in Bohmen. Praha. Biicke, S. 1986: Zwei Siedlungen der Bernburger Kultur im Thiiringer Becken, Alt Thiiringen 21, 26-96. Classon, A. T. 1968: Animal Bones and Implement. In: Enrich Pleslova Stikova 1968, 137 162. Dobes, M. 1993: Sidliste kultury kulovitych amfor u Dolnich Zalezel, okr. Usti n. Labem, Archeologicke rozhledy 45, 561 574. Ehrich, R. W. - Pleslovd-Stikovd, E. 1968: Homolka, An Eneolithic Site in Bohemia. Praha. 7. Pleinerovd M. Zdpotocky: Polozemnice... 297