Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Na Plachtě Datum zpracování: 30.11.2012
1. Název zvláště chráněného území: Na Plachtě 2. Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území: Přírodní památka (dále jen PP) ve smyslu 36 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění (dále jen zákon). 3. Předmět ochrany a jejich popis: 3.1. Souhrnná charakteristika předmětu ochrany: Předmětem ochrany je druhová ochrana, která se vztahuje na živočichy: čolek velký (Triturus cristatus), modrásek očkovaný (Maculinea teleius) a vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis). 3.2. Popis předmětu ochrany: B. Druhy název druhu čolek velký (Triturus cristatus) modrásek očkovaný (Maculinea teleius) vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ desítky jedinců desítky jedinců desítky jedinců stupeň ohrožení silně ohrožený silně ohrožený silně ohrožený popis biotopu druhu Čolek velký je druhem nižších poloh. Těžiště jeho výskytu v ČR se nalézá ve výškách 200-800 m n.m. Je typickým obyvatelem větších a hlubších vodních nádrží jak přirozeného, tak i umělého původu. Žije především v rybnících, jezírkách v lomech a pískovnách, tůních, vzácněji i v zatopených příkopech, závlahových kanálech, požárních nádržích i vybetonovaných koupalištích. Populace čolků setrvávají v rozmnožovací fázi života (tzv. vodní fázi) přibližně 4-5 měsíců. Dospělí čolci pak vodu opouštějí a žijí na souši pod kameny, padlým dřevem, v mechu, v úkrytech v zemi apod. Rozmnožování předcházejí složité, druhově specifické svatební tance. Samice klade vajíčka na vodní rostliny a různé předměty. Z vajíček se zhruba po dvou týdnech líhnou larvy, které se živí planktonem a přibližně po 3 i více měsících se proměňují v čolky. Velké druhy čolků jsou více vázány na vodu než malé, proto i nedospělé čolky nalezneme jak ve vodě, tak i na souši. Čolci zimují v zemních úkrytech: puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, ve sklepích a na dně vodních nádrží zahrabáni v bahně. Druh vlhkých nehnojených, extenzivně kosených, krvavcových luk. V rámci komplexů vlhkých luk však preferují sušší výslunná místa chráněná před větrem. Dospělci se vyskytují od začátku července do druhé poloviny srpna. Hostitelskou rostlinou housenek je krvavec toten (Sanguisorba officinalis). Samice kladou vajíčka jednotlivě na nerozvité květní hlávky krvavce. První tři instary housenek se vyvíjejí v semenících. Tato fáze vývoje trvá 2-3 týdny. Ve čtvrtém instaru padají housenky na zem, kde jsou vyhledány dělnicemi hostitelských mravenců (druhu Myrmica rubra, méně často Myrmica scabrinodis), které je odnášejí do svých mravenišť. Tam se živí larvami a kuklami mravenců, zhruba po dobu 10 měsíců. Po přezimování se v hnízdech mravenců i kuklí. Modrásek očkovaný je ekologicky velmi podobný příbuznému modrásku bahennímu (Maculinea nausithous), se kterým se na řadě lokalit vyskytuje společně. Vážka jasnoskvrnná obývá různé typy stojatých vod. Nejčastěji osídluje vody se středním obsahem živin, není však příliš vyhraněná. Vyhledává zejména slatiniště, rašeliniště, lesní a luční tůně, jezera nebo extenzivně obhospodařované rybníky. Místně se vyskytuje v tůních vzniklých poklesem po důlní těžbě, pískovnách nebo hlinících. Vyžaduje bohatou litorální vegetaci a doprovodnou vzrostlou zeleň v okolí. Druhové spektrum i charakter makrofytní vegetace jsou velmi pestré, špatně však snáší porosty s převahou rákosu a orobince. Alespoň část vodní hladiny musí být nezarostlá, důležité je i dostatečné oslunění a stálá výška vodní hladiny.
Larvy i dospělci se živí převážně menším vodním hmyzem. Larvy žijí na ponořené vegetaci, rozkládajících se rostlinách nebo v rašelinném bahně, vyvíjejí se 2 roky. Dospělci se vyskytují od první poloviny května do konce července. Početnost populací v průběhu let značně kolísá, především v závislosti na počasí. 4. Cíl ochrany: Prostřednictvím přiměřeného a osvědčeného managementu zachovat stávající charakter diverzity biotopů, vhodnými zásahy a hospodařením zajistit stabilitu populace evropsky významných živočišných druhů čolka velkého (Triturus cristatus), modráska očkovaného (Maculinea teleius) a vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) a podpořit další šíření druhů na lokalitě. Mimo předmětů ochrany brát zřetel na vzácná společenstva druhů vázaných na přírodní stanoviště, která byla předmětem ochrany PP Na Plachtě 1 a PP Na Plachtě 2. Vhodnou aplikací opatření udržovat a dotvářet mozaiku vodních, mokřadních, ale i suchých stanovišť v různých stadiích vývoje. 5. Základní ochranné podmínky: Základní ochranné podmínky pro přírodní památky jsou stanoveny v 36 odst. 2 zákona. 6. Bližší ochranné podmínky: Na základě ustanovení 36, odst. 1 zákona se navrhuje zřizovacím výnosem stanovit k zajištění specifické ochrany území následující bližší ochranné podmínky: Jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody lze: a) měnit druh pozemků, způsob jejich využití, b) umísťovat a povolovat stavby a zařízení, provádět změny staveb a terénní úpravy, c) používat hnojiva a biocidy, *(biocidním přípravkem je přípravek obsahující jednu nebo více účinných látek určený k ničení, odpuzování, zneškodňování, zabránění účinku nebo dosažení jiného regulačního účinku na jakýkoliv škodlivý organismus chemickým nebo biologickým způsobem dle přílohy zákona č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů) s výjimkou atraktantů a repelentů pro ochranu lesa, d) měnit stávající vodní režim *(za změnu vodního režimu jsou považovány zejména činnosti ovlivňující odtokové poměry v území a činnosti, které mohou ovlivnit kvalitu i kvantitu podzemních a povrchových vod ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů), e) zakládat deponie jakéhokoli materiálu, f) vodní dílo odbahňovat či provádět zásahy do jeho litorálních porostů a břehů, g) krmit a přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení, která způsobují kumulaci zvěře (krmelce, lizy apod.), h) rozdělávat ohně (to se nevztahuje na činnosti, které jsou prováděny při hospodaření v lese) a zřizovat tábořiště, pořádat turistické, sportovní a kulturní akce, i) vjíždět a parkovat motorová vozidla a přívěsy mimo místa vyhrazená orgány ochrany přírody (kromě vjezdu a setrvání vozidel orgánů státní správy, požární ochrany, zdravotní a veterinární služby, vozidel vodohospodářských organizací, vlastníků pozemků a vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření), j) nasazovat rybí obsádku, k) vypouštět vodní nádrž nad rámec schváleného manipulačního řádu mimo případy předcházení nebezpečí při havarijních a povodňových stavech a při odvrácení bezprostředního ohrožení života či zdraví nebo majetku. 7. Vymezení ochranného pásma: Pro zabezpečení zvláště chráněného území před rušivými vlivy je v souladu s 37 odst. 1 zákona navrženo vyhlásit ochranné pásmo tvořené pruhem pozemků oddělující lokalitu od komunikace I. třídy.
8. Územně správní zařazení území: 8.1. Přírodní památka: kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Královéhradecký Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Nový Hradec Králové Nový Hradec Králové 9. Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených návrhem PP a OP: 9.1. Přírodní památka: katastrální území Nový Hradec Králové 647187 275, 442/1, 446, 447/1, 451, 454/1, 454/2, 457/3, 455/1, 942/7, 942/185. 9.2. Ochranné pásmo: katastrální území Nový Hradec Králové 647187 293/2, 293/3. 10. Předpokládaná výměra zvláště chráněného území: 39 ha 11. Odůvodnění návrhu: 11.1. Historie ochrany území: - vyhláškou č.9/1998 Sb. s účinností od 5.6.1998 byla zřízena Radou města Hradec Králové přírodní památka Na Plachtě 1. Plocha této části je 10 ha. - Přírodní památka Na Plachtě 2 byla zřízena na pozemcích sloužících obraně státu Ministerstvem životního prostředí vyhláškou č. 81/1998 s účinností od 10.4.1998. Tato část má výměru 29ha. - Nařízením vlády č. 132/2005 Sb. se území navrhované přírodní památky stalo Evropsky významnou lokalitou CZ0523010 Na Plachtě (dále jen EVL ). EVL byla rozhodnutím Evropské komise ze dne 10.1.2011 (2011/64/EU) zařazena do evropského seznamu (podle sdělení MŽP č. 81/2008 Sb.). Nařízením vlády č. 208/2012 ze dne 25. dubna 2012 byla lokalita vyhlášena Evropsky významnou lokalitou CZ0523010 Na Plachtě. 11.2. Hlavní důvody zpracování návrhu na vyhlášení přírodní památky: - Na lokalitě byl opakovaně zaznamenán výskyt populací čolka velkého (Triturus cristatus), modráska očkovaného (Maculinea teleius) a vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) - Jednoznačné vymezení hranice přírodní památky vyhotoveným záznamem podrobného měření změn - Pro vybrané území je nutné dle 45c odst. 4 zajistit předepsanou formu územní ochrany v kategorii stanovené nařízením vlády č. 208/2012 Sb., a to ve lhůtě stanovené v 45c odst. 5 v daném případě do počátku roku 2014 - Vydání zřizovacího předpisu formálně i obsahově odpovídajícího současnému právnímu stavu na úseku ochrany přírody, jímž je dostatečně vymezen předmět ochrany a stanoveny bližší ochranné podmínky pro celé území. 11.3. K názvu přírodní památky: Název přírodní památky vychází z pojmenování lokality pro EVL a vystihuje lokalizaci území, zmiňovanou mj. v některých publikovaných přírodovědných studiích. 11.4. Ke kategorii ochrany zvláště chráněného území: Zvolená kategorie přírodní památky odpovídá pro dané území vymezení kategorií podle zákona. Jedná se o naleziště zvláště chráněných druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým významem. 11.5. K předmětu ochrany: Čolek velký (Triturus cristatus) je druhem nižších poloh. Těžiště jeho výskytu v ČR se nalézá ve výškách 200-800 m n.m. Je typickým obyvatelem větších a hlubších vodních nádrží jak přirozeného, tak i umělého původu. Žije především v rybnících, jezírkách v lomech a
pískovnách, tůních, vzácněji i v zatopených příkopech, závlahových kanálech, požárních nádržích i vybetonovaných koupalištích. Modrásek očkovaný (Maculinea teleius) je druh vlhkých nehnojených, extenzivně kosených, krvavcových luk. V rámci komplexů vlhkých luk však motýli preferují sušší výslunná místa chráněná před větrem. Dospělci se vyskytují od začátku července do druhé poloviny srpna. Sají nektar na krvavci totenu a bobovitých rostlinách. Vývojový cyklus je obdobný jako u modráska bahenního. Hostitelskou rostlinou housenek je krvavec toten (Sanguisorba officinalis). Samice kladou vajíčka jednotlivě na nerozvité květní hlávky krvavce. První tři instary housenek se vyvíjejí v semenících. Tato fáze vývoje trvá 2-3 týdny. Ve čtvrtém instaru padají housenky na zem, kde jsou vyhledány dělnicemi hostitelských mravenců (druhu Myrmica rubra, méně často Myrmica scabrinodis), které je odnášejí do svých mravenišť. Tam se živí larvami a kuklami mravenců, zhruba po dobu 10 měsíců. Po přezimování se v hnízdech mravenců i kuklí. Modrásek očkovaný je ekologicky velmi podobný příbuznému modrásku bahennímu (Maculinea nausithous), se kterým se na řadě lokalit vyskytuje společně. Modrásek očkovaný má však vyhraněnější nároky na stanoviště a je tedy vzácnější. Vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) obývá různé typy stojatých vod. Nejčastěji osídluje vody se středním obsahem živin, není však příliš vyhraněná. Vyhledává zejména slatiniště, rašeliniště, lesní a luční tůně, jezera nebo extenzivně obhospodařované rybníky. Místně se vyskytuje v tůních vzniklých poklesem po důlní těžbě, pískovnách nebo hlinících. Vyžaduje bohatou litorální vegetaci a doprovodnou vzrostlou zeleň v okolí. Druhové spektrum i charakter makrofytní vegetace jsou velmi pestré, špatně však snáší porosty s převahou rákosu a orobince. Alespoň část vodní hladiny musí být nezarostlá, důležité je i dostatečné oslunění a stálá výška vodní hladiny. 11.6. K cílům ochrany: Formulace cíle ochrany vychází z potřeby zajistit zachování vhodným a příznivých podmínek pro populaci předmětu ochrany. 11.7. K návrhům bližších ochranných podmínek: Bližší ochranné podmínky přírodní památky jsou nastaveny tak, aby umožnily orgánu ochrany přírody usměrňovat činnosti, které nejsou ošetřeny zákonem a mohly by vést k nežádoucím změnám zachovaným podmínek biotopu předmětu ochrany. 11.8. K jednotlivým bližším ochranným podmínkám: ad a/ měnit druh pozemků, způsob jejich využití: Předměty ochrany přírodní památky je vázány na mozaiku různých stanovišť od mokřadních po luční biotopy. Proto změna druhu a způsobu využití pozemků znamená potenciální ohrožení předmětů ochrany a je navrhováno vázat ji na souhlas orgánu ochrany přírody. ad b/ umísťovat a povolovat stavby a zařízení, provádět změny staveb a terénní úpravy: Tyto činnosti představují významné riziko poškození předmětu ochrany. Jakákoliv zástavba či změna staveb s sebou nesou riziko poškození předmětu ochrany přírodní památky, proto je nutné vždy posoudit jejich možné důsledky. Terénní úpravy mohou rovněž způsobit změny v rovnováze zvláště chráněného území a způsobit tak nežádoucí změny v druhovém složení společenstev. Terénními úpravami nejsou managementová opatření prováděná dle plánu péče (rozrušování půdního povrchu vojenskou technikou). ad c/ používat hnojiva a biocidy s výjimkou atraktantů a repelentů pro ochranu lesa, *(biocidním přípravkem je přípravek obsahující jednu nebo více účinných látek určený k ničení, odpuzování, zneškodňování, zabránění účinku nebo dosažení jiného regulačního účinku na jakýkoliv škodlivý organismus chemickým nebo biologickým způsobem dle přílohy zákona č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů) s výjimkou atraktantů a repelentů pro ochranu lesa: Používání těchto prostředků může v důsledku nekontrolovatelného užití výrazně změnit podmínky biotopů a ohrozit nebo zničit populace předmětů ochrany. ad d/ měnit stávající vodní režim *(za změnu vodního režimu jsou považovány zejména činnosti ovlivňující odtokové poměry v území a činnosti, které mohou ovlivnit kvalitu i
kvantitu podzemních a povrchových vod ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů): Mokřadní vegetace je vázána na specifický vodní režim. Narušení vodního režimu může znemožnit existenci druhů i společenstev vegetace a představuje jeden z nejzávažnějších faktorů ohrožení předmětů ochrany. ad e/ zakládat deponie jakéhokoli materiálu: Deponie materiálů mohou negativně ovlivnit prostředí přírodní památky a v případě neinertních materiálů i vodní prostředí. Stavební zákon ani zákon o vodách neupravuje uspokojivě případy, kdy osoby na svých pozemcích ukládají např. stavební materiál nebo zeminu pro úpravu povrchu terénu (nejedná se o skládku ani odpad), přičemž touto činností může dojít k negativnímu bodovému ovlivnění předmětu ochrany či biotopů zvláště chráněných druhů. ad f/ vodní dílo odbahňovat či provádět zásahy do jeho litorálních porostů a břehů: Odbahňování rybníků a ostatních vodních ploch a jakékoliv další zásahy do litorálního pásma mohou negativně ovlivnit životní podmínky předmětů ochrany. Odbahnění by mělo probíhat na základě projektu schváleného orgánem ochrany přírody, který stanoví podmínky, za kterých bude možné tyto činnosti provádět. ad g/ krmit a přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení, která způsobují kumulaci zvěře (krmelce, lizy apod.): Je žádoucí zachovat charakter území a lokalitu uchránit před tlakem zvěře, protože nepřirozená kumulace zvěře by mohla způsobit poškozování unikátních biotopů. Při přikrmování zvěře se v půdě nepřímo zvyšuje obsah dusíku a fosforu (jedná se o živiny obsažené v trusu zvířat, která se v místech přikrmování shromažďují). Kumulací zvěře dochází k intenzivnímu sešlapu půdního povrchu a tím i k ničení rostlinného porostu. Dochází tedy lokálně ke zhoršování podmínek. ad h/ rozdělávat ohně (to se nevztahuje na činnosti, které jsou prováděny při hospodaření v lese) a zřizovat tábořiště, pořádat turistické, sportovní a kulturní akce: Při činnostech výše uvedených může docházet k nekontrolovatelným aktivitám, které mohou mít výrazně negativní dopad na charakter a podmínky biotopu. Změny jsou často pak nevratné a není možné je nijak kompenzovat. Zakládání ohňů a zřizování tábořišť je riziková činnost, která může způsobit poškození přírodní památky, např. utužením povrchu terénu, obohacení povrchu půdy minerálními látkami z popela (draslík, fosfor). Výjimkou jsou managementová opatření prováděná dle plánu péče (např. vypalování vřesoviště). Veřejné akce jako takové nejsou rušivým faktorem, ale je nutné před jejich pořádáním stanovit pravidla průběhu a organizace, aby nedošlo k případnému poškození předmětu ochrany přírodní památky. ad i/ vjíždět a parkovat motorová vozidla a přívěsy mimo místa vyhrazená orgány ochrany přírody (kromě vjezdu a setrvání vozidel orgánů státní správy, požární ochrany, zdravotní a veterinární služby, vozidel vodohospodářských organizací, vlastníků pozemků a vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření): Vzhledem k charakteru území jsou výše uvedené činnosti potenciálním nebezpečím poškození nebo ovlivnění podmínek přirozených biotopů. Při větší frekvenci pojezdů motorovými vozidly dochází ke změnám struktury půdy a změnám druhového složení společenstev směrem ke společenstvům a druhům, které jsou k těmto podmínkám tolerantní. Jedná se tedy o činnost, která může mít nepříznivý dopad na předmět ochrany přírodní památky a způsobit tak negativní změny ve druhovém složení lučních porostů. Výjimkou jsou managementová opatření prováděná dle plánu péče. ad j/ nasazovat rybí obsádku: Podmínkou pro zachování populací předmětů ochrany (čolka velkého a vážky jasnoskvrnné) je extenzivní nebo max. polointenzivní způsob hospodaření na rybnících Jáma a Plachta.
Nutná je přítomnost nezhuštěné rybí obsádky ve složení s převahou kapra a doprovodných býložravých ryb. Vysazování ryb do tůní je nepřípustné. ad k/ vypouštět vodní nádrž nad rámec schváleného manipulačního řádu mimo případy předcházení nebezpečí při havarijních a povodňových stavech a při odvrácení bezprostředního ohrožení života či zdraví nebo majetku: Vypouštění nádrže v době rozmnožování obojživelníků a jejich pobytu ve vodě (tj. 15.4. až 15.9. kalendářního roku) je nepřípustné. Vypouštění nádrže v období pobytu obojživelníků ve vodním prostředí znamená potenciální ohrožení populace předmětu ochrany a ostatních zvláště chráněných druhů obojživelníků. 11.9. K vymezení hranice zvláště chráněného území: Hranice přírodní památky je vedena po hranicích stávajících parcel katastru nemovitostí, aby byly do jejího území zahrnuty celé pozemky. Území přírodní památky tak zahrnuje plochy rybníků, plochy mokřadů, vřesovišť, ploch s náletovými dřevinami a lučních porostů. V terénu bude hranice přírodní památky vyznačena pruhovým značením dle vyhlášky č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území, bude tedy provedena jeho obnova a budou rovněž obnoveny či doplněny tabule s malým státním znakem upozorňujícím na přírodní památku. Pro hranici přírodní památky bude vypracován záznam podrobného měření změn dle zákona č. 344/1992 Sb., katastrální zákon a vyhlášky č. 26/2007 Sb., katastrální vyhláška. 11.10. K vymezení ochranného pásma Současně s návrhem na vyhlášení přírodní památky je navrhováno vyhlášení ochranného pásma přírodní památky. Navrhované disjunktní ochranné pásmo bude vyhlášeno dle 37 odst. 1 zákona v prostoru mezi rybníkem Plachta a komunikací I. třídy č. 35 na pozemcích parc. číslo 293/2 a 293/3 v katastrálním území Nový Hradec Králové. Současně vyhlášením ochranného pásma nebude aplikováno ochranné pásmo 50 metrů od hranice přírodní památky, do něhož by spadala i zastavěná území obcí, což by při respektování ochranných podmínek ochranných pásem zvláště chráněných území uvedených v 37 odst. 2 zákona přinášelo nepřiměřenou administrativní zátěž. Přílohy: Příloha č.1 orientační mapa Přírodní památky Na Plachtě 1:10 000 Příloha č.2 katastrální mapa se zákresem přírodní památky Na Plachtě 1:2 000 Příloha č.3 parcelní vymezení přírodní památky Na Plachtě
Příloha č.2 katastrální mapa se zákresem přírodní památky Na Plachtě
Příloha č. 3 Návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území Parcelní vymezení Přírodní památky Na Plachtě Katastrální území: 647187, Nový Hradec Králové Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 275 lesní pozemek 10001 31961 2227 442/1 lesní pozemek 10001 34427 34427 446 vodní plocha rybník 10001 30992 30992 koryto vodního toku přirozené nebo upravené 6 515 515 447/1 vodní plocha 451 lesní pozemek 10001 14993 14993 454/1 lesní pozemek 10001 4012 4012 454/2 lesní pozemek 10001 2636 2636 457/3 vodní plocha rybník 10001 13263 13263 455/1 lesní pozemek 10001 1746 1746 942/7 ostatní plocha 942/185 ostatní plocha sportoviště a rekreační plocha 28592 283514 283514 sportoviště a rekreační plocha 28479 1785 1785 Celkem 390110 Ochranné pásmo: Katastrální území: 647187, Nový Hradec Králové Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 293/3 ostatní plocha ostatní komunikace 10001 3253 3253 293/2 ostatní plocha ostatní komunikace 10001 272 272 Celkem 3525