Veřejný ochránce práv kdo, proč a jak? veřejný ochránce práv VOP ombudsman ochránce - 1-1. KDO Kdo se jím může stát? Kdo jím už byl a kdo je jím aktuálně? Jak se může osoba stát ochráncem? Na jak dlouho jím může být navždy? Kde sídlí? Úkol č. 1: Napiš cokoli, co se ti vybaví, když se řekne veřejný ochránce práv. 1) 6) 2) 7) 3) 8) 4) 9) 5) 10) Postavení, působnost, činnost a veškerá oprávnění a povinnosti ochránce musí být stanovena zákonem, v tomto případě se jedná o zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv. Můžeme zjednodušeně říci, že ochránce je člověk nestranný a nezávislý, který šetří docela neformálně protiprávnost nebo jiná pochybení, která se dějí při jednání veřejné správy.
Historie českých ochránců : JUDr. Otakar.. funkční období 18. 12. 2000 9. 5. 2010 JUDr. Pavel. funkční období 13. 9. 2010 doposud Předpoklady pro výkon funkce: Zákon o ochránci stanovuje podmínky pro výkon této funkce nepřímo. Říká, že se musí jednat o osobu volitelnou do Senátu. Nicméně tyto podmínky není těžké zjistit. Podmínky pro výkon této funkce tedy jsou: 1. 2. 3. Každý, kdo splňuje předpoklady pro výkon funkce ochránce, se jím však v některých případech stát nemůže. Ochráncem nemůže být například osoba, která je zároveň: prezident republiky, poslanec, senátor nebo soudce. Další omezení, která jsou na ochránce kladena, jsou například ta, že ochránce nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí.
Kdo vybírá osobu, která se stane ochráncem? Ochránce je volen Poslaneckou sněmovnou. Dva kandidáty navrhne prezident a dva Senát. Poslanecká sněmovna vybírá maximálně ze 4 kandidátů. Ochránce se ujme výkonu své funkce až poté, co složí slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. Ochránce je poté odpovědný při výkonu své funkce právě Poslanecké sněmovně, která ho zvolila a která má předsedu, do jehož rukou složil nově zvolený ochránce slib. Slib ochránce zní: Slibuji na svou čest a svědomí, že svou funkci budu vykonávat nezávisle a nestranně, v souladu s Ústavou a ostatními zákony a že budu chránit neporušitelnost práv. Období, na které je ochránce volen neboli funkční období ochránce Funkční období je.. Ochránce může být zvolen za sebou maximálně na dvě bezprostředně po sobě jdoucí funkční období, tedy maximálně 12 let nepřetržitě po sobě. Co se děje v případě nepřítomnosti ochránce? V případě nepřítomnosti ochránce jej zastupuje v plném rozsahu jeho zástupce; pokud je ochránce přítomen, může pověřit svého zástupce výkonem některých svých úkolů. Sídlo ochránce Zákon stanoví jako sídlo ochránce Brno. Konkrétně se jedná v praxi aktuálně o tuto adresu: Kancelář veřejného ochránce práv, Údolní 39, 602 00 Brno.
2. PROČ Z jakého důvodu ochránce máme? Veřejná správa (různé úřady) někdy neuspokojivě nebo chybně vyřizují stížnosti a podněty občanů. Může se jednat například o postup úředníka, který je v rozporu s právem, anebo se také může jednat o postup, který není v rozporu s právem, ale trpí jinými vadami např. se může jednat o diskriminační přístup úředníka, jeho arogantnost, nezdvořilost nebo necitlivé jednání. Ochránce tedy působí k ochraně osob před jednáním úřadů, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod. Existují však instituce, kde ochránce své úkoly a poslání nemůže plnit. Jedná se např. o: Parlament (tedy Poslaneckou sněmovnu i Senát), prezidenta republiky, vládu, Nejvyšší kontrolní úřad, státní zastupitelství či soudy. 3. JAK? Na základě čeho začne ochránce jednat? A jak tedy jedná? Kdy může ochránce začít v daném případě jednat? Ochránce jedná vždy: 1) na základě podnětu (fyzické nebo právnické osoby) 2) z vlastní iniciativy
Poté, co ochránce získá podnět k činnosti, začne jeho činnost tím, že si zjistí předběžné informace k dané věci odborně lze říci, učiní předběžnou analýzu věci. V této fázi zjišťuje, jestli má podnět všechny náležitosti, které má mít, např. jestli je odůvodněný. Zkoumá i, zda se podnět netýká instituce, vůči které on nemůže své úkoly plnit. Pokud by tomu tak bylo, nemůže se takovým podnětem zabývat. Jakmile však ochránce zjistí, že není důvod, proč by se podnětem neměl zabývat, začne jeho vlastní šetření. Ochránce tedy vyšetřuje podnět. Ze své pozice může vstupovat do různých úřadů ( jde do terénu ), může po úřadech chtít důležité písemné dokumenty, různé informace a stanoviska. Výsledek šetření ochránce může být jak negativní, tak pozitivní. Pokud ochránce zjistí protiprávní jednání úřadu, sdělí mu to. Úřad se k tomu vyjádří a sdělí, jestli se děje náprava, nebo se náprava dít nebude. Pokud je náprava nedostatečná nebo není žádná, vydá ochránce závěrečné stanovisko. Toto stanovisko však není závazné rozhodnutí, je to jen určité doporučení. Není to rozkaz od ochránce úřadu, ale je to spíše přátelská rada. Každý rok vydává ochránce souhrnnou zprávu o své činnosti. Souhrnné zprávy a jiné zajímavé informace o ochránci je možno na internetové stránce www.ochrance.cz
Vědomostní čtyřlístek