Číslo 2/2010 Senohrabský nezávislý občasník vydává Senohrabská beseda Cena: 5 Kč Sportovní dění str. 2,3 Co se dělo, - SDH - Vltava Ride str. 4-6 Názory str. 7 - kaple - zastupitelstvo Hřiště str. 4 Zůstane plovárna tak, jak ji známe? str. 8-9 Akce na prázdniny, str. 10 Plovárna v čase Malebné údolí Mnichovky a především její soutok se Zlatou řekou, jak nazývali Sázavu trempové ve 20. a 30. letech 20. století, patří dodnes k oblíbeným cílům celoročních výletů. Nejinak tomu bývalo dříve. Zdejší brod se nacházel na významné spojnici přemyslovského pohraničního hradiště Lštění z 10. - 12. století s pražskou kotlinou. V polovině 13. století stál na svahu nad Mnichovkou bezejmenný dřevohlinitý hrad, po jehož zániku byl na protějším kopci v závěru 13. století postaven známý hrad Zlenice (lidově nazývaný Hláska). Již nepochybně v tomto období zdejší potok i řeka sloužily obyvatelům těchto opevněných sídel k hospodářským aktivitám (hamr, mlýn, snaha o separaci zlata ze zdejších říčních kamenů) a samozřejmě k praní prádla a očistě. Odtud i zřejmě nejstarší pojmenování zdejšího areálu na přelomu 19. a 20. století koupadla. Výstavbou železnice a letních i trvalejších sídel pražské honorace v okolí tehdy ještě čistě agrární vesnice vzrostl v tomtéž období i zájem o turistiku, rekreaci a sport. Koupadla či říční lázně splňovaly tato kritéria beze zbytku. To si uvědomili i tehdejší místní developeři (A. Šimek, V. Lada) společně s architektem a stavitelem O. Dvořákem a kameníkem A. Puppem. V roce 1899 byl těmito společníky založen Okrašlovací spolek, který inicioval úpravu cest k lázním, výsadbu okrasných stromů, instalaci laviček i lávek a především výstavbu boudy ke svlékání s oddělením pro muže a ženy. Následně byla v roce 1906 realizována výstavba velkých lázní podle projektu architekta O. Dvořáka za 1.400 Kč. Přestože bylo z rozhodnutí panství Komorní Hrádek nutno v roce 1913 lázně vyklidit a zdejší objekty demolovat, hned následný rok byla realizována výstavba druhých lázní, které byly slavnostně otevřeny 26. 6. 1914 (okrašlovací spolek si pronajal zdejší pozemky na 15 let). Po 1. světové válce bylo nutno lázně obnovit a jejich třetí etapa se začala psát hned v roce 1918, kdy bylo postaveno 50 nových kabin. V letech 1930-32 byly zakoupeny pozemky na obou březích řeky (za 49.000 Kč), správce lázní byl p. Rudolf Kopsa (z čp. 40) a ve spolupráci s obcí Zlenice byl v roce 1931 vybudován domek pro plavčíka, koupeny dvě lodě a na zlenické straně vybudovány dva kurty, benzínová pumpa a převlékárny. Rozšířen byl i název zdejšího spolku na Okrašlovací spolek pro Senohraby, Zlenice a okolí se sídlem v Senohrabech. Po válečných útrapách byl zdejší spolek v červnu roku 1957 začleněn do MNV Senohraby a zdejší přívoz, jehož tradice sahá až do roku 1920, i říční lázně s plovárnou byly spravovány přímo obcí. Plovárna se stala oblíbeným místem úniků před tuhou normalizací především v 70. a 80. letech 20. století, avšak období porevoluční přineslo nejen dramatický odliv zájmu o tento způsob rekreace, ale také devastaci mobiliáře plovárny. Změnu přinesl až vznik bohulibého Občanského sdružení pro obnovu provozu senohrabské plovárny a zachování přívozu v roce 1997. Toto sdružení se dodnes snaží udržet provoz říčních lázní i přívozu a zachovat jeho neopakovatelnou atmosféru i budoucím generacím. Vojtěch Kašpar oficiální stránky Senohrabské besedy: www.senohraby-deni.cz
str. 2, SPORT SPORT SPORT SPORT SPORT SPORT SPORT TURNAJ PŘÍPRAVEK Den se sešel se dnem a byl tu zase dětský víkend v Senohrabech. V sobotu 19.6. se konal na místním fotbalovém hřišti tradiční fotbalový turnaj přípravek, kterého se letos zúčastnilo 12 mužstev. Letošní 11. ročník zahájil slavnostním výkopem Antonín Panenka, legenda československého a zelenobílého Vršovické- ho fotbalu. O logistiku a organizaci celého turnaje se staral ředitel Karel Kumsta. Aby děti vydržely celý den v plné kondici se postaraly naše maminky v kuchyni: Hedvika Halíková, Jana Bělková, Jana Příplatová a Miluška Pantáková, které připravily občerstvení pro všechny malé hráče. O rodiče fotbalového potěru se v našem garážovém bufetu letos starali naši bufeťáci Milan Panták, Petr Štolba, Magda Bílková a Martina Rudišarová. Na hřišti dohlíželi na hladký průběh všech utkání hvězdní rozhodčí. Tradiční arbitr Jarda Sova, Jirka Hanzl a Roman Kűnzel. Celý turnaj proběhl hladce a vygradoval finálovým zápasem mezi mužstvy Říčan a Louňovic. Po penaltovém rozstřelu strhli vedení na svojí stranu hráči Říčan a stali se vítězi turnaje. Po penaltách byly vidět slzy štěstí i smutku nejen u hráčů, ale i u rodičů. Emoce vítězství a smutku zkrátka fungují. Pro takové zážitky má cenu turnaj pořádat. Boj o třetí místo zvládli hráči Votic, kteří porazili hráče Průhonic. Našim malým fotbalistům se turnaj nevydařil dle jejich představ a v boji o 11. místo podlehli mužstvu Kunic. Po finálovém zápase proběhlo slavnostní vyhlašování výsledků, kde byli odměněni všichni účastníci turnaje. Jedna akce pro fotbalový potěr skončila a druhá, nedělní (Senohrabské pohádkování) se pomalu rozjížděla. Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří se na bezchybném průběhu turnaje podíleli. Bez vaší práce by takové akce nebylo možné uspořádat. Pohár malých atletů Hlásíme se vám ze Senohrab. Tentokrát z fotbalového hřiště, kde je přítomno 150 dětí, které se utkají o putovní pohár tří škol o pohár malých atletů. Letošní turnaj uspořádal TJ Sokol Senohraby společně se školou a pozor, tři školy již mají připraveny své reprezentanty. Jsou to školy z Mirošovic, Mnichovic a ze Senohrab. Ano, mají dokonce už i zavázané tkaničky a už už vybíhají první závodníci na trasu 60m. Ano a teď háže reprezentant Mirošovic, ano to byla opravdu dálka. Senohrabská závodnice ve skoku do dálky se právě procvičuje. A v závěrečném poslední rozběhu na 150 metrů změří své síly. Ano, přímý komentář ze závodů by vypadal asi takto. A o tom, že děti bojovaly statečně s nadšením a fér nebylo vůbec pochyb. Vzájemně si fandily, pomáhaly, vítězily i prohrávaly a učily se, že nejen vítězství přináší radost ze sportu. Pohár putoval ze Senohrab do Mnichovic a my se těšíme na příští rok, protože si ho zcela určitě vybojujeme nazpátek. Lenka Průšová Podrobné výsledky na www. sokolsenohraby.sweb.cz Michal Kučaba
SPORT SPORT SPORT SPORT SPORT SPORT SPORT, str. 3 SKOKANSKÝ MŮSTEK OPĚT V SENOHRABECH? Studie obnovy senohrabského skokanského můstku V atelieru Jan Hendrycha a Jiřího Janďourka na Fakultě umění a architektury Technické univerzity Liberec byla studentům zadána úloha obnovit skokanský můstek v Hrušově. Jedna z prací, kterou vytvořil student Aleš Vojkůvka, je zde představena. Řešeny jsou spíše širší vztahy, tedy i zázemí včetně nádrže, určené pro zásobu vody k umělému zasněžování malé sjezdovky a případně v létě ke koupání. V tubusu je umístěno občerstvení a místnosti pro lyžaře. Rozhodně zajímavým prvkem je rozhledna, která je určena hlavně turistům. Informace je uvedena jako zajimavý studentský projekt vytvořený pro ůčely výuky. Patrik Líbal Pohár v běhu do vrchu Běh: Ondřejov-Hvězdonice, 10.7. 2010 Pořadatel TJ Sokol Senohraby, TJ Sokol Ondřejov, Kopec Praha Závod se konal na standardní trati z Hvězdonic do Ondřejova v délce 5,8 km za extrémně teplého počasí (35 C). Do závodu se přihlásilo 57 běžců a všichni zdárně dokončili. Na zdárné organizaci závodu se podíleli členové Sokola Ondřejov pod vedením Ivy Staňkové (časomíra a občerstvení v cíli), Jarmila Zeidlerová a její kamarádka Eva (prezentace a zpracování výsledků), Pavel Matějovský (navigace na trati), Josef Spurný (vytvoření nádherných diplomů). Všem závodníkům a pomocníkům děkuji. Jan Oberländer, ředitel závodu, TJ Sokol S. Výsledky na www.behy.cz DODATEK: Při žádosti o autorizaci textu vznikla milá korespondence, která se mi na tolik líbila, že ji k doplnění informací přikládám: Zakladatelka závodu je Jana Požgayová z Prahy. Už jí to ale nebavilo, tak mi organizátoři poháru v běhu do vrchu v Praze a okolí navrhli pořadatelství závodu.trochu se směju sám sobě jako řediteli závodu (neřikám, kdybych byl třeba ředitelem Vítkovických železáren), v tomto případě je to ale trochu nemístné slovo. Hodí se spíše koordinátor akce což se mi povedlo celkem dobře, neb jsem angažoval šikovnější spolupracovníky, než jsem sám. - Obík -
str. 4, DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ Místo kde se budeme setkávat Byla jednou jedna vesnice a v té vesnici, jak už to tak bývá, žily i děti. A ty děti si neměly kde hrát. Ale naštěstí ty děti měly rodiče a těm to nebylo jedno. A tak se rodiče spojili a udělali dětem hřiště. Zní to jako pohádka, nebo možná jako science fi ction, ale tak to skutečně bylo, tedy zjednodušeně, ale tak jednoduché to samozřejmě nebylo. U zrodu obnovy senohrabského dětského hřiště bylo pár maminek, které v kulturní komisi začaly společně páchat dobro a tak došlo i na hřiště. Výchozí situace byla mizerná hřiště bylo zpustlé a téměř bez prolézaček a my téměř bez p r o s t ř e d k ů. Ale světe div se, i ve vesnici, kde v té době o děti pečovala převážně škola, se našlo mnoho nadšenců ochotných pomoci. V první řadě - obecní úřad nám dal téměř volnou ruku a tak se začalo. Vyčlenilo se místo, které potřebovali hasiči a zbytek zbyl pro nás. Ve spolupráci se školou se podařilo najít opravdu velkou skupinu rodičů, kteří přispěli, a to nejen prací, ale i fi nančně. Další fi nanční prostředky jsme shromáždili na našich akcích kinokavárna, pohádkování aj. Dohromady se nám sešlo cca 150 tisíc korun, za které se nakoupily stávající prolézačky. Několik brigád bylo na hřišti okamžitě znát. Vyklestilo se všechno přebytečné, ale zároveň se vysázelo mnoho nového. Podařilo se sehnat dřevo, postavili jsme domeček a vyrobili z kulatiny vláček a lavičky. Alespoň částečně se podařilo upravit herní povrch, na nějž škola získala grant, zbytek doplatila obec. A dál jsme hřiště udržovali, uklízeli a opravovali. Podali jsme i žádost o několik grantů ale poslední z nich, na kterém jsem ještě jako zastupitel spolupracovala s Bárou Čmelíkovou ze sdružení Posázaví (jmenoval se Moudrá bouda a děti si do něj také vybíraly prolézačky), bohužel nevyšel. Ale teď to hlavní. Na hřišti spolupracovala během několika let bezmála stovka nadšenců z celé vesnice - ať už to byli rodiče, babičky, dědečkové, podnikatelé, fotbalisté i někteří zastupitelé. Dělali to společně a hlavně rádi. Dělali to pro ostatní bez nároku na odměnu a vděčnost. Za své peníze a ve svém volném čase. Osobně si myslím, že tohle byl pro vesnici daleko větší přínos, než cokoliv jiného. Všichni ti lidé pak měli dobrý pocit, že pro ostatní něco udělali. Vzniklého prostoru si vážili nejen oni ale i děti, protože viděly že nic není samozřejmé a zadarmo. A v neposlední řadě vznikla i nová přátelství a pro změnu nejen mezi dětmi. A o tom to je. Takové hřiště má smysl. Lenka Průšová Školní akademie Úklid Mnichovky O letošní akademii, která se skutečně povedla, se dočtete na webu školy, ale my bychom chtěli upozornit na letošní film páťáků. Tématem byla šikana a protože se film zabývá aktuálním problémem, přihlašujeme ho do několika soutěží - Aerokraťas a ještě studentské festivaly. Chcete-li film vidět, můžete ho najít na you-tube. Určitě vám ho pustíme i jako předfilm na podzimní kinokavárně. -lp- Letos asi už potřicáté se sešla ráno 1.máje u Hrušova parta, tentokrát posílená několika senohrabskými turisty, aby uklidila Mnichovku a její břehy. Odpadků - igelitů, hadrů, plechovek a hlavně pet lahví - bylo jako každý rok dost, asi šest pytlů. Oheň a opékání vuřtů na plovárně zakončilo také jako každý rok letošní první májové dopoledne. (Na fotografii chybí manželé Syrovatští) Míťa Bláhová
DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ, str. 5 Sbor dobrovolných hasičů Senohraby Kdo byl v sobotu 5. června na školním hřišti, mohl si užít příjemnou atmosféru již třetího ročníku Dobrovolného železného hasiče. 45 mužů a 11 žen soutěžilo v náročných disciplinách TFA. Za mohutného povzbuzování všech přítomných diváků soutěžili i zástupci senohrabských hasičů. V soutěži družstev se nejlépe umístilo družstvo Senohraby B na osmém místě, mezi ženami byla nejlepší Tereza Rutová na druhém místě a mezi muži získal nejlepší umístění Vilém Šelicha na dvacátém osmém místě. Gratulujeme! Letos poprvé se akce zúčastnily aktivně i děti. Pořadatelé připravili novou soutěž Dětský železný hasič, která měla velký ohlas u soutěžících i u diváků. Podobně jako starší kolegové, musely děti zvládnout náročné disciplíny v co nejkratším čase. Děti nastoupily v kategoriích: přípravka do šesti let, mladší do deseti let a starší do čtrnácti let. Na prvních třech místech v kategorii nejmenších (přípravky) se umístily senohrabské děti: Jan Průša, Nikola Bělková a Anna Růžičková. V kategorii mladší hasiči a hasičky obsadily Senohraby také první tři místa: Marek Halík, Filip Bělka a Mirek Kršek. V nejstarší kategorii uhájila třetí místo na bedně Anna Kloužková. Všem moc gratulujeme! Luboš Vrba Senohrabská pohádka, díl osmý Bylo jednou jedno království. Kupodivu to bylo Senohrabské královstí, ale mohlo to být jakékoliv království, protože zlo a dobro je všude. Senohrabskému králi se letos při cestách světem ztratilo královské jablko, bez kterého, jak jistě uznáte, se nedá vládnout. A protože v Senohrabském království se nenašel nikdo, kdo by jablko donesl, přišly na pomoc děti. Nejen ty senohrabské, sjely se sem děti z široka daleka. Nejdřív se snažily přesvědčit Líného Honzu, aby šel s nimi a ve světě získal trochu potřebného nadhledu. Ale protože tahle typická česká postava, je opravdu líná, neslezl z pece. Alespoň však dětem poradil a ukázal jim cestu do světa. A tak děti na své cestě potkaly eskymáky i indiány, prošly Čínou, Mexikem i Austrálií, dostaly se i do pohádky o princezně Zubejdě a do ruské pohádky o Nastěnce a Ivánkovi. Pak se děti ještě vydaly ke zlatokopům a navštívily egyptskou královnu Kleopatru a římského císaře Césara. A kde nakonec bylo ztracené jablko? To schovával ve svém hradě v Rumunských Karpatech v podzemní hrobce samotný hrabě Drákula. A protože téměř každá pohádka dobře dopadne, dopadla dobře i ta naše. Děti společně pomohly nalézt jablko a vrátit ho králi, za což se jim král bohatě odměnil. A nám ostatním byly největší odměnou rozzářené dětské oči a pocit, že společně a s úsměvem jde všechno líp. Ještě jednou děkujeme všem (téměř stovce) účastníků a všem (téměř 2000) návštěvníkům a za rok se těšíme na shledanou. Další fotky a povídání na www.senohraby-deni.cz. Lenka Průšová PS: O prázdninách bude naše Pohádkování i součástí dokumentu Toulavá kamera: Říčansko.
str. 6, Ve dnech 9. až 11. července 2010 se konal již třináctý ročník motocyklové jízdy Vltava Ride. Tato svým způsobem ojedinělá motoakce se úzce dotýká i senohrabského dění, protože naši spoluobčané jsou nejen řadovými účastníky této jízdy, ale ze Senohrab pocházejí i dva hlavní organizátoři a zakladatelé Zdeněk Hňup a Marek Žádník. Navíc, úplný závěr akce probíhá v Restauraci U Andělů... Jaká tedy byla letošní Vltava Ride? Můžeme říci, že díky tropickým teplotám snad nejžhavější v historii, někdy to opravdu připomínalo onu pověstnou Highway to Hell (dálnice do pekla skladba od AC/DC, která při hlavním zábavném programu v sobotu večer zazněla dokonce dvakrát...). Zároveň byla teprve druhou, kdy vltavské jezdce nezkropila ani kapka dešťové vody. A také si vybrala svou daň za nešťastné pořadové číslo 13 ještě v pátek odpoledne cestou na Šumavu došlo k nehodě, při níž se protijedoucí motocyklista srazil s jedním z našich doprovodných jezdců z policejního motoklubu. Výsledkem byly dva nepojízdné motocykly, jejich řidiči naštěstí bez zranění... Scénář akce, v podstatě od prvopočátků neměnný, vypadá následovně: V pátek (den nula, jakýsi prolog) sraz v Mirošovicích U Císaře a ve 14 hodin odjezd v koloně směr Benešov, Tábor, Písek, Putim, Vimperk do šumavské obce Borová Lada. Tady jezdci postaví stany DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ VLTAVA RIDE 2010 v tábořišti Zahrádky a večeří v Restauraci Borůvka na Borových Ladách. Den jedna, sobota, začíná brzy ráno (pro některé noční vytrvalce až moc brzy...) snídaní, balením stanů a přesunem do horské obce Kvilda, kterážto jako místo nejbližší k prameni Vltavy, je místem skutečného startu Vltava Ride. Zde proběhne první část symbolického ceremoniálu, kdy oba otcové-zakladatelé připijí řece (v tomto místě tedy spíš potoku) Vltavě a všem jezdcům na zdraví a do lahve naberou čirou vltavskou vodu, která pak s kolonou putuje celou trasou až do druhé části ceremoniálu. Potom se kolona motocyklů (letos ji tvořilo přes 100 motocyklů, 150 jezdců a doprovodná vozidla) vydá na svou pouť po cestách souběžných s naší národní řekou Vltavou směrem na Prahu. Cesta vede přes Horní Vltavici, Lenoru, Volary, kolem lipenské přehrady do Frymburka, (zde je zpestření v podobě plavby přes přehradu přívozem), a pak do Vyššího Brodu, kde je polední pauza a společný oběd všech účastníků. Po odpočinku ve stínu stromů v parku na náměstí se had strojů a lidí vydává na snad nejkrásnější úsek celé trasy silnici vinoucí se podél řeky od Vyššího Brodu přes Rožmberk do Českého Krumlova. Dalšími průjezdními místy jsou Zlatá koruna, Křemže, Hluboká nad Vltavou, rychlostní vložka kolem jaderné elektrárny Temelín, Týn nad Vltavou, Albrechtice, Záhoří, Zvíkov, Kamýk nad Vltavou a pak už po 300 km dlouhé jízdě notně unavené jezdce čeká vysvobození v podobě kempu Roviště. Ale to už je večer, chystá se pódium pro vystoupení kapel, pro motorkáře bigbít, jak jinak. Opět se staví stany, jezdci smývají prach cesty ze svých těl buď v nedaleké Vltavě nebo v děsivých kempových sprchách, někteří podřimují ve stínu borovic, jiní už zdatně doplňují žárem dne ztracené tekutiny. A pak už se stmívá, na grilu začnou prskat první klobásy a steaky a večerní poklid autokempu proříznou první tóny ostré muziky. To začíná kapela PRO- JEKT 76 své vystoupení a netrvá dlouho a prostor před pódiem se slušně zaplňuje. Najednou jakoby všichni na únavu zapomněli... Po 23. hodině Projekty vystřídá kapela ROCKASS a v rychlém tepmu se pokračuje dál skoro až do 2. hodiny ranní. Neděle, druhý den Vltava Ride, je jakýmsi epilogem. Zbývá posledních cca 70 km poměrně nezáživnou krajinou z Roviště na Hříměždice, Chotilsko, Slapy, Rabyni a přes Štěchovice do Davle. Kontaktu s řekou je zde už pomálu, pouze přejezd hráze slapské přehrady a posledních 5 km podél řeky. V Davli probíhá druhá část ceremoniálu, kdy je voda cestující v láhvi ze Šumavy symbolicky vrácena zpět do svého koryta a tím Vltava Ride ukončena. Letos do koryta Vltavy byli vráceni i oba organizátoři nutno dodat, že byli na koupel připraveni a ochlazení v polední výhni jim vůbec nevadilo... Pak rychlý přesun do Senohrab k Andělům na guláš a pivo a máme to za sebou, sláva! A i když jsou všichni vyčerpaní a u konce svých sil, přesto se z nepochopitelných důvodů už těší na příští ročník Vltava Ride, kdy si ve stejné době a na stejné trase zopakují to martyrium, které je všechny spojuje už 13 let. Tak nám přijďte za rok zase zamávat na most... Marek Žádník Této jízdy (a ani žádné další) už se bohužel nezúčastnil Vladimír Tichý, od mládí motorkář tělem i duší. Nedávno měl bohužel dopravní nehodu a i když nebyla způsobena jeho vinou, pro něj byly následky tragické. Všichni, kdo ho znali, mu teď přejí suchý asfalt na highway to heaven.
NÁZORY NÁZORY NÁZORY NÁZORY NÁZORY str. 7 spolu- vážení Samo- Vážení občané, čtenáři hlásky, ráda bych Vás touto cestou pozdravila a dovolila si napsat malý příspěvek do tohoto časopisu, neboť se mně v měsíci lednu 2010 nepodařilo (spíše mně nebylo umožněno vedením obce) vytisknutí příspěvku do naší Senohrabské hlásky. Jak je vidět, cenzura stále ještě někde existuje. Jsme malá obec, kde se skoro všichni známe, ale věřte, všichni se opravdu tak dobře neznáme a občas poznáme, že jsme narazili. Blíží se nám volby do obecních zastupitelstev. Z vlastní zkušenosti zastupitelky, kterou jsem se stala na základě odstoupení skoro poloviny původních zastupitelů (o čem to asi svědčí?), chci napsat pár řádků, než začneme s navrhováním členů na kandidátní listiny pro příští volby. Řeknete si, co se komu může nelíbit? Když se podíváte kolem sebe, je vidět v obci přece jen nějaká změna. Jsou zde chodníky, vysekané meze, vystříhané křoví, v zimě protažené komunikace atd. Ale co vše se za tím skrývá nevidíte a neslyšíte. Sama jsem poznala, co každé jednání, především pracovní, obnáší, a proč odstoupili z původního zastupitelstva hned čtyři členové. A proto píši tento příspěvek. Byla bych ráda a jistě ne já sama, kdyby ti, co navrhují své kandidáty na kandidátní listiny do voleb a znají člověka, kterého doporučují, aby jeho kandidaturu řádně zvážili. Byla bych ráda, kdybyste kandidáty vybírali tak, aby byli nejen pracovití, měli zájem pro obec pracovat, ale hlavně i hospodařit s finančním prostředky obce tak, jak je schválí zastupitelstvo, jak je odsouhlasen rozpočet na rok, naslouchali Vám občanům a snažili se problémy s Vámi vyřešit, ale především měli slušné vystupování a dobré charakterové a osobní vlastnosti a aby hájili zájmy obce a Vás občanů. Je jen na Vás, pro koho se rozhodnete, o kom víte, že tuto práci bude dobře vykonávat a bude vizitkou naší obce. Přeji Vám slunné léto, na které jistě všichni čekáme, příjemné dovolené a dětem krásné prázdniny. L. Kubelová Pane starosto Senohrab a pane starosto Mirošovic, v Senohrabech se bude stavět kaplička kaple, již se na její stavbu vybírají peníze. Určitě bohulibý čin. Obzvláště, když již byla její výstavba několikrát v historii Senohrab uvažována, jak píše pan Michal Tomek v Hlásce v prosinci 2009. Jedním z důvodů této stavby byl v roce 1945, cituji z článku:..uctít památku mrtvých a padlých... Předpokládám proto, že o mrtvých věděli občané Senohrab již hned po válce. Ne o nějakých úplně anonymních, ale i o těch mrtvých a zmrzlých ve vlaku a pohozených okolo železniční trati v únoru 1945, o mrtvých z transportu smrti. Fašisté je poházeli okolo trati jako odpad, místní občané je pohřbili u plotu Mirošovického hřbitova...uctít památku mrtvých a padlých... Na Mirošovickém hřbitově jsou pohřběni mrtví jak z Mirošovic tak ze Senohrab a možná i odjinud. A ještě u plotu, v tom nejvzdálenějším rohu, leží ti zmrzlí a vyhublí mrtví z vlaku transportu smrti. Stav hrobu je tristní. Není pro mne problémem, dát při každé návštěvě mého hrobu svíčku i na hrob v nejvzdálenějším rohu hřbitova. Vždy mi je však před tímto hrobem nesmírně trapně, v současnosti o to víc, že v Senohrabech bude kaple a na rozpadlém a rozvaleném hrobě rezne mříž...uctít památku mrtvých a padlých... Ti mrtví by za svého života určitě byli příznivci stavby kaple, určitě se na svém pochodu smrti zoufale a bohužel marně modlili. Bylo by na místě, aby jim ti živí alespoň opravili hrob. A na závěr si dovolím opět citaci z článku pana Michala Tomka, byť se vztahuje ke kapli:...nemusíme být zrovna v programové opozici k současnému vývoji, abychom neviděli, že mnoho z věcí, které dnes zažíváme, není v souladu s naší představou o slušnosti a morálce... Věřím, že se nad mým dopisem zamyslíte. S pozdravem Ivana Svobodová OZNÁMENÍ ZAHÁJENÍ ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ A POZVÁNÍ K VEŘEJNÉMU ÚSTNÍ- MU JEDNÁNÍ Obec Senohraby, IČ 240737, Příčná č.p. 61, 251 66 Senohraby (dále jen žadatel ) podal dne 8.6.2010 žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby: Kaple - objekt pro plnění společenských funkcí obce na pozemku parc. č. 524 v katastrálním území Senohraby. Uvedeným dnem bylo zahájeno územní řízení. Městský úřad Mnichovice, stavební úřad, jako stavební úřad příslušný podle 13 odst. 1 písm. g) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ), oznamuje podle 87 odst. 1 stavebního zákona zahájení územního řízení a současně nařizuje k projednání žádosti veřejné ústní jednání na den 22. července 2010 (čtv) v 10.30 hodin se schůzkou pozvaných na SÚ Mnichovice. Závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. Účastníci řízení mohou nahlížet do podkladů rozhodnutí (Městský úřad Mnichovice, stavební úřad, úřední dny: pondělí a středa od 8,00-12,00 a 13,00-17,00 hod.). celý text na www.mnichovice.info/udeska/ data/fi le_2353.pdf
str. 8, PLOVÁRNA PLOVÁRNA PLOVÁRNA PLOVÁRNA Zůstane senohrabská plovárna tak, jak ji známe? Provoz a údržbu zdejší plovárny zajišťuje od roku 1997 Občanské sdružení pro obnovu provozu senohrabské plovárny a zachování přívozu, které má areál v pronájmu od obce Senohraby. Především neudržitelná hygienická situace, související s absencí sociálního zařízení, vedlo stávající zastupitelstvo k přípravě projektu výstavby záchodků, celkové revitalizace areálu a zřízení vodáckého tábořiště. Na akci se podařilo získat prostředky z Regionálního operačního programu Střední Čechy a tak se v průběhu května a června proměnila senohrabská plovárna v jedno velké staveniště. Podél toku Mnichovky byla zbudována cyklostezka, nově bylo upraveno hřiště, byla vyvrtána nová studna a především byla realizována výstavba sociálního zařízení se zemní jímkou a pískovým filtrem. Zemní práce prováděla společnost Archaia o.s., která v rámci výkopových prací provedla také záchran- ný archeologický výzkum, který potvrdil intenzivní vrcholně středověké osídlení plochy plovárny. Zachyceno bylo několik objektů zaniklých v průběhu 14. a 15. století, kdy se v tomto prostoru nacházelo hospodářské zázemí hradu Zlenice, známé již ze starších archeologických výzkumů. Přestože stávající stavební aktivity do značné míry poškodily idylický obraz zdejšího místa, v současné době probíhají finální terénní úpravy, které společně s vysazeným vegetačním pokryvem snad brzy většinu zásahů velkoryse ukryjí. Výjimku představuje vlastní budova sociálních zařízení, která je na první pohled nejvýraznějším zásahem do stávající podoby lázní. Přestože občanské sdružení předložilo vlastní projekt sociálního zařízení s výrazně menším dopadem do hmoty i dispozice stávajících plovárenských staveb (autor ing. arch. Martin Líbal), byla dána přednost projektu ing. Ladislava Pecky. Výsledkem byly vedle nadměrných hmotových dispozic projektovaného objektu i výrazně rozsáhlejší zemní práce a zásahy do prostoru vlastní plovárny. Vlastní průběh prací však probíhal ve vynikající spolupráci s prováděcí firmou, která si počínala velmi obezřetně, kultivovaně a s pokorou k místu, kde byly stavební práce prováděny, byť to znamenalo nepochybně komplikaci vlastních prací. V době, kdy se stavební aktivity chýlí ke konci, je možno konstatovat, že provedené práce byly potřebné a s odstupem času nepochybně zhodnotíme jejich realizaci. Přesto se nelze ubránit dojmu, že pokud by se o věcech diskutovalo v dosta- tečném předstihu, akce se důkladně naplánovala a aktivity mnoha lidí by se soustředily jedním směrem, mohly být bohulibé úmysly realizovány v méně hektickém duchu, citlivěji a s větší pokorou k místu, kterým senohrabská plovárna je. Je nutno si uvědomit, že areál říčních lázní a jejich okolí je jednou z nejvýznamnějších (neli úplně nejvýznamnější) archeologickou a historickou památkou zdejší obce s neopakovatelnou atmosférou, autentickým dojmem i geniem loci na období 1. republiky i dobu normalizační. Z tohoto důvodu je nutno provádět veškeré zásahy či opravy s pokorou a úctou k tomuto místu a respektovat hmotovou i dispoziční podobu celého areálu. Jen tak bude zachována autenticita a duch tohoto místa. Zásahy by měly být kultivované, promyšlené a měly by se zcela minimálně opticky projevovat. S výjimkou drobných lázeňských objektů by měly být vyloučeny nevratné stavební aktivity většího rozsahu a jakékoli zásahy, stavby či projekty by měly být konzultovány se snahou hledat optimální řešení s ohledem na charakter plovárny jako ojedinělou kulturní památku. Na stávající změny si nepochybně zvykneme, k čemuž doufejme přispěje i promyšlená a soustavná péče o vegetační pokryv. Právě každodenní a málo viditelná práce a údržba totiž může toto místo zachránit a uchovat ho budoucím generacím. Jakýkoli sebelépe myšlený rozsáhlý investiční zásah nemůže nahradit pravidelnou péči o celý areál. Na závěr ale nutno říci, že plovárna sociální zařízení potřebovala a společně s realizací dětského hřiště, výstavbou cyklostezky, úpravou svahu směrem k potoku i bývalého hřiště je zaděláno na další krásná léta na tomto neopakovatelném místě. Vojtěch Kašpar
DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ, str. 9 Výzva k zachování původního rázu Senohrabské plovárny Senohrabská plovárna u Sázavy je místo s neopakovatelnou atmosférou, připomínající Vančurovo Rozmarné léto. O tom, že to není jen náš názor, svědčí zmínky v literatuře a na internetu. Je jasné, že stav sociálního zařízení a přísunu vody je nevyhovující, ale vše by mělo být prováděno s respektem ke geniu loci plovárny. Proto požadujeme: 1) Aby nedošlo k demolici žádných dřevěných staveb na plovárně. 2) Aby příp. nové stavby vznikly na místě starších, tedy po obvodu plovárny. 3) Aby nedošlo k devastaci terénu na plovárně a všechny zemní práce se prováděly malou mechanizací nebo manuálně. 4) Aby se z plovárny nestalo běžné koupaliště nebo tábořiště, kterých jsou v České republice stovky, ale aby se zachovala její jedinečnost. Obyvatelé, návštěvníci a přátelé Senohrab Víte že: Výzvu již podepsalo mnoho občanů Senohrab, pro podpis či další informace kontaktujte Václava Krebse ml.. Tradiční Archeokemp proběhne letos mezi 26.7. - 15.8. Bude se pokračovat v archeologickém výzkumu z let minulých, přijďte se podívat. Je připraven i dětský den na sobotu 7.8. 2010 od 14h, s názvem Hrad plný pověstí. Stavební firma BDS Benešov, která staví záchodky na plovárně již prováděla několik stavebních činností v obci (např. škola, chodníky, rekonstrukce starostovy nemovitosti). GLOSA GLOSA GLOSA GLOSA GLOSA GLOSA str. 9 Senohrabské střípky Věrni úmyslům, o kterých jsme psali v prvním čísle Samohlásky, necháváme se inspirovat knihou Zdeňka Jirotky Saturnin a sice té kapitoly, kdy Saturnin s dědečkem uvádějí příběhy na pravou míru. Tak vzhůru. V zápisu ze zasedání ZO z prosince 2009 se uvádí: je schválen příspěvek Sokolu na rok 2009 (!) ve výši 60.000 Kč s podmínkou předložení faktur k proplacení. Čtete správně, neřádil tiskařský šotek v datu, letopočtu a zápis usnesení ZO odpovídá uvedené realitě. A tak si lze jen domyslet, že kdyby už během celého roku 2009 nebyly dávno faktury řádně propláceny Sokolem, nosili by teď dobrovolníci ze Senohrab odsouzeným neplatičům faktur Sokola do kriminálu buchty a čisté prádlo. Jejda. Poslední Hláska vyšla obšírně, v hezkém literárním provedení s pěknými fotkami méně známých i známých tváří. Právě mě napadá jaksi snad tedy mimo mísu anekdota z doby komunistů. Pán povídá: Já jsem zoufalý. Otevřu radio Lenin, Otevřu televizi Lenin. Otevřu noviny Lenin. Já už se bojím otevřít konzervu! Dobrá, žejo? A drobeček do třetice. Ve Strategii rozvoje obce na roky 2009 2014 na internetu jsou mj. údaje o strategii akcí kulturních, společenských a sportovních. Tato strategie byla schválena zastupitelstvem obce. Je snad dobré si uvědomit, že je báječné, že se zastupitelé mohou zcela spolehnout na to, že velkou řadu akcí, která je na internetu uvedena jako (jejich) ofi ciální plán rozvoje obce, si aktivně vymýšlejí a provádějí samy jednotlivé organizace (kupř. Sokol, Senohrabská beseda apod.) a to buď úplně ve vlastní fi nanční režii, nebo zadarmo. Je dobré vědět, že obec tedy v dobrých věcech žije i svým vlastním životem. A v bibli (Genesis) v tuto chvíli Bůh říká: a je to tak dobré. -DRK-
str. 10, KULTURA KULTURA KULTURA KULTURA KULTURA Přehled akcí 26.7. - 15.8 Archeocamp Zlenice 2010, na Hlásce a na plovárně 1.7.-20.8.2010, Oldřich Škácha: Havel, Schwarzenberg & spol. (aneb od tanků k demokracii cesta dlouhá ) OS CHLUM Čerčany, Infocentrum a obec Čerčany si Vás dovolují pozvat na výstavu fotografií z let 1968 2010 24.7., od 10-17h, Rytíři na Berchtoldu aneb dětské dobové slavnosti, soutěže pro děti - hlavní prázdninová akce se svěcením zvonu 7.8., 14h, Dětský den na Hlásce, Hrad plný pověstí na Hlásce 28.8. sobota, od 10-24h Rockování, již 5. ročník rockového open air festivalu v Mnichovicích v areálu Salašák. Tentokrát vystoupí např. Michal Pavlíček trio, Matahari, Visací zámek, Egotrip a spousta dalších kapel. KINO ČERČANY 23.7. pátek, 20h, Sex ve městě 2 24.7. sobota, 17:30h, Kouzelná chůva a velký třesk, pro děti 24.7., 20h, Ženy v pokušení, film ČR 30.7. pátek, 20h Kick-exx, akční komedie 31.7. sobota, 17:30h, Kuky se vrací, ČR, Jan Svěřák 31.7. 20h, Exmanželka za odměnu, akční komedie 7.8., 17:30h Toy-story 3, Hrady a zámky Zámek Konopiště 21.7., 21:00 Večerní prohlídky 24.7., 10:30 a 14:00 Pohádkové prázdniny na Konopišti, Staré pověsti české 31.7., 10:30 a 14:00 Pohádkové prázdniny na Konopišti, O rytíři Ríšovi pohádkové prázdniny pokračují i v srpnu, více informací na Podrobné informace o programu na http://www.zamek-konopiste. cz/akce-na-konopisti/ Hrad Krakovec 24.7., 17:00 Koncert Dagmar Voňkové Andrtové 31.7., 18:00 Oldřich Janota Zámek Březnice: 31.7., 15:00-20.00: Komedianti se Shakespearem - Teátr Víti Marčíka, kejklíř Vojta Vrtek, orchestr Péro za kloboukem Hrad Křivoklát 21. 23.7., 20:00 Řidič paní Daisy, divadlo Ungelt 24.7., 20:00 Vivaldiano, J. Svěcený, M. Dvořák 30.7., 19:30 Petr Kolář 31.7., 20:00 - Spirituál Kvintet Klášter Sázava 24.7., 20:00 Koncert Jaroslava Hutky Rusalka Monumental open air se závěrečným ohňostrojem, A. Dvořák Pá 23/07 zámek Třebon ve 21 h So 24/07 zámek Hradec n. / Mor. Pá 30/07 zámek Bechyně So 31/07 zámek Sychrov Pá 13/08 zámek Boskovice So 14/08 zámek Roudnice n. / Labem Pá 20/08 zámek Bečov nad Teplou So 21/08 zámek Orlík nad Vltavou So 28/08 zámek Bor u Tachova Představení začínají ve 20 hodin. www.rusalkanazamcich.cz Benice Divadelní pohádkové léto na Benicích pro malé i velké vás zve každý prázdninový pátek na nádvoří hřebčína Favory. Letošní páteční představení připadají na následující termíny: 2., 9., 16., 23., 30. července a 6., 13., 20., 27. srpna 2010. Hrajeme v každém počasí! Šternberk 29. 5. (sobota) 29. 8. (neděle) Výstava Babiččiny kočárky Výstava historických kočárků pro děti a panenky z let 1860-1960. Kromě kočárků si návštěvníci budou moci prohlédnout i dobové oblečení na miminka, zavinovačky, polštářky, ukázky dětských pokojíčků, nádobí pro panenky. Jemniště páteční pohádky na Jemništi, 23. a 30.7, 6.8, 13.8, 20.8, 27.8 od 17h, více na www.jemniste.cz Občasník Samohláska vydává Senohrabská beseda, IČO: 43751547, Školní 378, 251 66 Senohraby. Příspěvky na e-mail: prusova@zlp.cz, jana@senohraby.cz, tel.: 603 852 078. Povolení MK ČR E 18908. Vychází 16.7.2010. Cena 5 Kč.