41 A 87/2014-30 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce: R. Z., bytem XXXX, XXXX, zast. JUDr. Alešem Pillerem, advokátem se sídlem Veselá 237/37, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, PO BOX 9, 110 15 Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 5. 2014, č. j. 298/2014-160-SPR/4, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Včas podanou žalobou žalobce napadl rozhodnutí Ministerstva dopravy, Odboru agend řidičů ze dne 27. 5. 2014, č. j. 298/2014-160-SPR/4, kterým bylo dle ust. 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád) zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru dopravy (dále jen správní orgán prvního stupně) ze dne 31. 10. 2013, č. j. JMK 124735/2013, sp. zn. S-JMK 85116/2013/OD/Ro. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně bylo podle ust. 70 správního řádu v písemném vyhotovení rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru dopravy ze dne 21. 8. 2013, č. j. JMK 85116/2013 o odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru dopravněsprávních činností ze dne 22. 5. 2013, č. j. ODSČ-10935/13-SU/PŘ opraveno ve výrokové části, v odůvodnění ve větě 1. a v rozdělovníku chybně uvedené datum narození obviněného z přestupku R. Z., nar. XXXX, trvale bytem XXXX, XXXX, kdy namísto
pokračování - 2-41A 87/2014 chybně uvedeného data narození XXXX má být správně uvedeno datum narození XXXX. Žalobce namítal, že v rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 21. 8. 2013, č. j. JMK 85116/2013 došlo k zásadní chybě v označení osoby žalobce, jelikož správní orgán uvedl nesprávně den, měsíc i rok narození, a to v záhlaví rozhodnutí, v odůvodnění, i na obálce doporučené zásilky. Žalobce má za to, že žalobou napadeným rozhodnutím došlo k porušení správního řádu v ustanoveních o doručování, a že byl tímto porušením zkrácen v právu využít všechny zákonem dané opravné prostředky a podání správní žaloby. Žalobce se neztotožnil s názorem žalovaného a správního orgánu prvního stupně, že postačila pouze oprava chybných dat narození. Namítá, že správní orgán se nezabýval právem žalobce na řádné a včasné doručení rozhodnutí ze dne 21. 8. 2013. Adresátem byl R. Z., nar. XXXX a nikoliv R. Z., nar. XXXX, rozhodnutí tedy nebylo doručováno jeho osobě. Žalobce namítá, že byl zkrácen na svém právu na řádné doručení zásilky, když na poště mu po předložení občanského průkazu odmítli předat zásilku proto, že není osobou uvedenou na zásilce. Kopii obálky přikládá žalobce v příloze žaloby jako důkaz o oprávněném chování zaměstnance pošty, ale především o zásadním pochybení krajského úřadu. Žalobce namítá, že v důsledku této chyby nemohl rozhodnutí řádně a včas převzít. Odůvodnění rozhodnutí o zamítnutí odvolání proti opravnému usnesení podle názoru žalobce nerespektuje ust. 20 odst. 2 správního řádu a přehlíží, že nelze fikcí doručovat rozhodnutí neexistující osobě. Fikcí mu nemohlo být doručeno, jelikož na adresách, kam bylo doručováno, nebydlí R. Z., nar. XXXX. Jako chybný považuje žalobce názor obou správních orgánů, že mu rozhodnutí ze dne 21. 8. 2013 bylo doručeno řádně v souladu s ust. 23 správního řádu. Správně by podle žalobce měl soud označit opravným usnesením obviněného, tedy adresáta a následně správné osobě doručit opětovně odvolací rozhodnutí již bez zásadní chyby, to se však nestalo. S ohledem na shora uvedené žalobce navrhuje, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil pro nezákonnost a věc vrátil správnímu orgánu k dalšímu řízení. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě především odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalovaný nerozporuje, že namítaným způsobem doručení mohly být žalobci způsobeny nepříjemnosti při doručování rozhodnutí krajského úřadu ze dne 21. 8. 2013, byť jeho tvrzení nejsou ničím podložená. V každém případě má žalovaný za prokázané, že žalobci bylo předmětné rozhodnutí doručeno fikcí, a to 5. 9. 2013, a následně byla zásilka vhozena do domovní schránky. Není tedy možné, že by se rozhodnutí nedostalo do dispozice žalobce, který nadto v odvolání proti opravnému rozhodnutí opětovně napadl věcné otázky řízení o přestupku. Žalovaný konstatuje, že na konkrétní adrese, kam bylo žalobci doručováno, si žalobce přebíral písemnosti do vlastních rukou či na ně vždy reagoval. Jelikož i předmětné rozhodnutí o odvolání bylo doručováno na tutéž adresu a bylo tam následně vhozeno do schránky, není pochyb o tom, že materiální funkce doručení byla naplněna. Tato skutečnost podle názoru žalovaného vyplývá i z tvrzení žalobce v žalobě: Neztotožňuji se s tvrzením žalovaných, že postačila pouze oprava chybných dat narození a tím zásadní pochybení odvolacího orgánu bylo napraveno. Zcela jsem se ale v tomto rozhodnutí ztratil já sám jako účastník řízení se zákonným právem na řádné a včasné doručení rozhodnutí ze dne 21. 8. 2013. Z uvedeného podle něj vyplývá, že se žalobce s rozhodnutím krajského úřadu seznámil. Žalovaný dále konstatuje, že v daném případě byl naplněn účel ust. 70 správního řádu, který slouží k opravě zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení. Na
pokračování - 3-41A 87/2014 podporu svého tvrzení odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 58/2009-541. Žalovaný proto nevybočil ze smyslu právní úpravy, naopak ji plně respektoval. Na základě uvedených skutečností žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. V reakci na vyjádření žalovaného byla soudu doručena replika, v níž žalobce setrval na žalobní argumentaci. Je podle něj bez pochybností, že v jeho případě došlo k záměně účastníka. Úplná změna data narození není jen písařskou chybou, jedná se o zcela jiný subjekt. Písařskou chybou by byla jen záměna některé číslovky v datu narození nebo například písmeno ve slově, nikoliv úplně jiné datum narození opakovaně uváděné v rozhodnutí a na poštovní obálce. Namítá, že povinností žalovaného bylo odstranit tuto zásadní chybu a opětovně řádně žalobci doručit rozhodnutí. Tvrzení o doručování fikcí považuje žalobce za nesmyslné. Pokud by soud připustil takovou opravu písařské chyby, pak by došlo ze strany správního orgánu ke zneužití formy doručování fikcí. Fikcí lze totiž doručovat jen účastníku přesně označenému, jiný výklad by znamenal obcházení zákona. Žalobce namítá, že se nedoručovalo v souladu s ust. 20 odst. 2 správního řádu. Ze správního spisu soud zjistil, že Krajský úřad Jihomoravského kraje dne 21. 8. 2013 vydal rozhodnutí č. j. JMK 85116/2013, sp. zn. S-JMK 85116/2013/OD/Ro, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru dopravněsprávních činností ze dne 22. 5. 2013, č. j. ODSČ-10935/13-SU/PŘ, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Dne 31. 10. 2013 vydal krajský úřad opravné rozhodnutí č. j. JMK 124735/2013, sp. zn. S-JMK 85116/2013/OD/Ro, kterým byla provedena oprava písemného vyhotovení rozhodnutí krajského úřadu ze dne 21. 8. 2013. Proti opravnému rozhodnutí podal žalobce včasné odvolání. O odvolání žalobce rozhodlo Ministerstvo dopravy, Odbor agendy řidičů rozhodnutím ze dne 27. 5. 2014, č. j. 298/2014-160-SPR/4, které je předmětem tohoto soudního přezkumu. Soud konstatuje, že žaloba byla podána včas ( 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen s. ř. s.), osobou oprávněnou ( 65 odst. 1 s. ř. s.), jde o žalobu přípustnou ( 65, 68, 70 s. ř. s.). V souladu s 75 odst. 1, 2 s. ř. s. přezkoumal Krajský soud v Brně napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek ( 51 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba není důvodná. Soud předně konstatuje, že předmětem soudního přezkumu není rozhodnutí o přestupku, ale opravné rozhodnutí podle ust. 70 správního řádu. Podle 70 správního řádu opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením provede správní orgán, který rozhodnutí vydal. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá o tom správní orgán opravné
pokračování - 4-41A 87/2014 rozhodnutí. Prvním úkonem správního orgánu ve věci opravy je vydání tohoto rozhodnutí. Právo podat odvolání proti opravnému usnesení anebo opravnému rozhodnutí má pouze účastník, který jím může být přímo dotčen. Opravné rozhodnutí vydané podle 70 správního řádu, kterým se opravují zřejmé nesprávnosti ve výroku rozhodnutí, má hmotněprávní účinky. Nemělo by však mít vliv na práva nabytá v dobré víře, neboť zásahem do textu rozhodnutí nelze měnit jeho obsah, nejedná se o opravný prostředek ani o nové rozhodnutí (Vedral, J. Správní řád. Komentář, BOVA POLYGON, Praha 2006, s. 418, shodně k 164 o. s. ř. Drápal, L. in Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 6. vydání, C.H. Beck, Praha 2003, s. 164). Jiné vady rozhodnutí, které nenaplňují hypotézu 70 správního řádu, lze napravit jen cestou řádných či mimořádných opravných prostředků, mohou být též předmětem soudního přezkumu. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2009, č. j. 1 As 112/2008 56, dostupný na www.nssoud.cz). V rozsudku ze dne 31. 3. 2010, č. j. 1 Afs 58/2009-541 dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že institut opravy zřejmých nesprávností rozhodnutí podle ust. 70 správního řádu lze aplikovat pouze na zjevné omyly ohledně údajů, které jsou dostatečně podloženy zjištěními prokazujícími jejich správné znění. S odkazem na toto ustanovení nelze naopak měnit vlastní skutková zjištění či jejich právní hodnocení, na jejichž základě bylo věci rozhodnuto. Takový postup by nasvědčoval libovůli rozhodování správního orgánu a byl by jednoznačně v rozporu s principem právní jistoty (obdobně viz např. nález Ústavního soudu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. II. ÚS 237/02, N 38/29 SbNU 327). Tento institut tak umožňuje jen odstraňování chyb, kterých se dopustil správní orgán ve vydaných rozhodnutích, tedy opravy různých méně významných překlepů a zkomolenin, opravy dat a rodných čísel, ale také opravy početních chyb. Opravným rozhodnutím (usnesením) však nemůže dojít ke změně vlastních, opravovaným rozhodnutím stanovených, práv a povinností. V daném případě se provedená oprava týkala výrokové části, odůvodnění a rozdělovníku rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru dopravy ze dne 21. 8. 2013, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí o přestupku ze dne 22. 5. 2013, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Opravným rozhodnutím bylo opraveno chybně uvedené datum narození obviněného z přestupku (zde žalobce), a to tak, že namísto chybně uvedeného data narození XXXX má být správně uvedeno datum narození XXXX. Podle soudu je nepochybné, že původně uvedené datum narození bylo zjevně nesprávné (již s ohledem na datum spáchání přestupku je zřejmé, že datum narození obviněného nemohlo být XXXX). Oprava provedená opravným rozhodnutím však nijak nezasáhla do smyslu ani obsahu výroku rozhodnutí. Oprava rozhodnutí tedy byla provedena v souladu se shora uvedeným smyslem ust. 70 správního řádu, jelikož provedenou opravou nedošlo k žádné změně materiálního obsahu rozhodnutí. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalobce nebrojí proti samotné opravě provedené opravným rozhodnutím (nenamítá, že by v důsledku provedené opravy došlo k zásahu do jeho právní sféry) ale v podstatě zpochybňuje zákonnost doručování rozhodnutí, které bylo opravným rozhodnutím opravováno. Soud má však za to, že smyslem přípustnosti odvolání proti opravnému rozhodnutí a případně žaloby proti tomuto rozhodnutí o odvolání, je právě možnost bránit se opravě provedené opravným rozhodnutím a jejímu eventuálnímu dopadu na původní rozhodnutí a na právní sféru účastníka řízení. Pokud žalobce brojí proti postupu
pokračování - 5-41A 87/2014 Krajského úřadu Jihomoravského kraje při sepisu rozhodnutí ze dne 21. 8. 2013 a při vypravování zásilky, tyto otázky nejsou předmětem tohoto soudního přezkumu. Předmětem tohoto řízení je toliko přezkum zákonnosti opravného rozhodnutí a případný zásah opravného rozhodnutí do právní sféry účastníka řízení, nikoli řešení otázky zákonnosti doručování rozhodnutí krajského úřadu ze dne 21. 8. 2013, okamžiku jeho doručení ani otázky, zda rozhodnutí ze dne 21. 8. 2013 nabylo právní moci či nikoliv. Vydání opravného rozhodnutí nemá na právní moc rozhodnutí o odvolání v přestupkové věci žádný vliv, stejně tak právní moc opravovaného rozhodnutí není podmínkou pro vydání opravného rozhodnutí. Pokud měl žalobce za to, že správní orgán pochybil při doručování rozhodnutí ze dne 21. 8. 2013, měl možnost tuto argumentaci uplatnit v následně probíhajícím trestním řízení, což také učinil, žaloba proti opravnému rozhodnutí však účinným prostředkem ochrany ze shora uvedených důvodů být nemůže. Ani v případě, že by soud žalobci v žalobním návrhu vyhověl a žalobou napadené rozhodnutí (opravné rozhodnutí) zrušil, by se totiž právní postavení žalobce nijak nezměnilo. Ze všech uvedených důvodů soud rozhodl tak, že žalobu žalobce ve smyslu ust. 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. 60 s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, nárok na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení nemá. Žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho běžné úřednické činnosti nevznikly, náklady řízení nežádal, soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Brně dne 21. prosince 2015 Za správnost vyhotovení: Eva Drlová JUDr. Jana Kubenová, v.r. samosoudkyně