Nezávazná příručka pro správnou praxi pro porozumění a provádění směrnice 92/57/EHS

Nezávazná příručka pro správnou praxi pro porozumění a provádění směrnice 92/57/EHS o staveništích Sociální Evropa Evropská komise

Tato publikace vychází v rámci programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální solidaritu PROGRESS (2007 2013). Tento program provádí Evropská komise. Jeho účelem je finančně podporovat plnění cílů Evropské unie v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a rovných příležitostí, a přispívat tak k naplňování cílů strategie Evropa 2020 v uvedené oblasti. Tento sedmiletý program je zacílen na všechny zúčastněné strany, které mohou pomoci při vytváření vhodných a účinných právních předpisů a politik v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí v celé EU-27, ESVO/EHP a v kandidátských zemích pro členství v EU a zemích usilujících o status kandidátské země. Více informací naleznete na této adrese: http://ec.europa.eu/progress

Nezávazná příručka pro správnou praxi pro porozumění a provádění směrnice 92/57/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích Evropská komise Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování Oddělení F4 Rukopis dokončen v prosinci 2010

Evropská komise ani nikdo jiný jednající jménem Evropské komise nemůže být činěn zodpovědným za jednání, které by se mohlo řídit informacemi obsaženými v této publikaci. COMMON Gesellschaft für Kommunikation und Öffentlichkeitsarbeit mbh, D - Frankfurt am Main, www.common.de, info@common.de: obálka a obrázky na s. 7, s. 17, s. 19, s. 20 (horní levý sloupec a pravý sloupec), s. 21, s. 31, s. 33, s. 35, s. 51, s. 52 (levý sloupec), s. 55, s. 64, s. 65 (pravý sloupec), s. 66 (mimo dole vlevo), s. 69, s. 70 (sloupec dole vlevo), s. 71 (mimo dole vpravo), s. 72 (mimo dole vpravo), s. 73, s. 74, s. 75 (sloupec dole vpravo a nahoře vlevo), s. 76, s. 79, s. 96 (pravý sloupec), s. 97 (nahoře), s. 98 (levý sloupec), s. 99, s. 100 (levý sloupec), s. 101 (levý sloupec), s. 102 (vpravo), s. 104, s. 105, s. 108, s. 110 (pravý sloupec), s. 115, s. 119. Bruno Bisson: s. 36, s. 43, s. 71 (sloupec dole vpravo), s. 101 (sloupec vpravo), s. 110 (levý sloupec). INRS-Yves Cousson: s. 94, s. 96 (levý sloupec), s. 100 (pravý sloupec). HSE (http://www.hse.gov.uk/pubns/indg344.pdf): s. 20 (dolní levý sloupec), s. 52 (pravý sloupec), s. 70 (pravý sloupec), s. 82, s. 91, s. 97 (dole), s. 98 (pravý sloupec), s. 106. V případě použití nebo reprodukce fotografií, na které se nevztahují autorská práva Evropské unie, je nutné žádat o svolení přímo vlastníka autorských práv. Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie. Bezplatná telefonní linka (*): 00 800 6 7 8 9 10 11 (*) Někteří operátoři mobilních sítí neumožňují přístup k číslům 00 800 nebo mohou tyto hovory účtovat. Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu). Katalogové údaje a výtah jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2011 ISBN 978-92-79-19382-8 doi:10.2767/21576 Evropská unie, 2011 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje.

Úvod Úvod Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v odvětví stavebnictví Stavebnictví je jedním z největších průmyslových odvětví v Evropě. V roce 2007 zaměstnávalo 16,4 milionu lidí (což představuje 7,2 % celkové zaměstnanosti v Evropě). Odvětví se skládá hlavně z malých a středních podniků. Evropská federace stavebního průmyslu (FIEC) odhaduje, že 95 % těchto malých a středních podniků zaměstnává méně než dvacet zaměstnanců. Výsledky dosažené ve stavebnictví v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou velmi znepokojující. Lidské a finanční náklady jsou značné jak pro společnost, tak pro hospodářství. I když bylo v tomto odvětví dosaženo významného pokroku v oblasti zlepšování pracovních podmínek a bezpečnosti, zbývá ještě mnohé udělat. Uvážíme-li hlavní hospodářská odvětví s vysokým počtem pracovních sil, byla míra výskytu smrtelných úrazů a úrazů bez následku smrti v desetiletém období 1995 až 2005 ( 1 ) nejvyšší právě ve stavebnictví. Oproti průměru v jiných odvětvích existuje u pracovníků ve stavebnictví dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se stanou obětí úrazu bez následku smrti. Uklouznutí, zakopnutí a pád na stejné úrovni a ztráta kontroly nad nářadím a předměty drženými v ruce jsou nejvíce se opakujícími chybami (tedy příčinami), které vedou k úrazům bez následku smrti. Podle posledních dostupných ročních údajů Evropské statistiky pracovních úrazů došlo v odvětví stavebnictví za rok 2007 v zemích EU-15 k více než 700 000 pracovních úrazů, které si vyžádaly více než třídenní pracovní neschopnost. Nejvyšší míra výskytu smrtelných i jiných než smrtelných pracovních úrazů byla zaznamenána v odvětví stavebnictví (5 239 úrazů s delší než třídenní pracovní neschopností a 8,1 smrtelných úrazů) ( 2 ). V důsledku úrazu zemře každý rok asi 1 500 pracovníků což je dvakrát více než průměr ve všech odvětvích. Pády osob z výšky, pády předmětů shora a ztráta kontroly nad dopravními prostředky nebo manipulačním zařízením jsou nejběžnějšími příčinami smrtelných úrazů v odvětví stavebnictví. V deseti nových členských státech (kromě Rumunska a Bulharska) vzniklo rok před jejich přistoupením k Evropské unii 20 % pracovních úrazů v odvětví stavebnictví ( 3 ). Časová ztráta v důsledku nemocí z povolání je podstatná a obecně se má za to, že je několikanásobná oproti ztrátě z důvodu zranění. ( 1 ) Zdroj: Příčiny a okolnosti pracovních úrazů v EU, GŘ EMPL 2009 (http://ec.europa.eu/social). ( 2 ) Míra výskytu odráží riziko utrpění pracovního úrazu, tj. počet pracovních úrazů za rok na každých 100 000 zaměstnaných osob. ( 3 ) Construction in Europe, 2008 FIEC (http://www.fiec.org). Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, která se nachází v Dublinu, provedla v roce 2005 čtvrtý průzkum týkající se pracovních podmínek v Evropě ( 4 ). Velmi významné místo mezi nemocemi z povolání zaujímají i nadále muskuloskeletální problémy: 24,7 % dotázaných osob trpělo bolestmi v zádech a 22,8 % svalovými bolestmi, což platí pro všechna odvětví dohromady. Odvětví stavebnictví hlásí nejvyšší úroveň vystavení všem souborům rizik: ergonomickým rizikovým faktorům, biologickým a chemickým rizikovým faktorům i hlukovým/teplotním rizikovým faktorům. Směrnice 92/57/EHS o staveništích Směrnice 92/57/EHS ( 5 ) o staveništích stanoví minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví pro všechna dočasná nebo mobilní staveniště, bez ohledu na jejich rozsah a složitost. Tato směrnice se nevztahuje na vrtání a těžbu v odvětví těžebního průmyslu. Je třeba uvést, že rámcová směrnice, směrnice 89/391/ EHS ( 6 ), se vztahuje v plném rozsahu na dočasná a mobilní staveniště, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení směrnice 92/57/EHS. Prevence je řídící zásadou evropských právních předpisů týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví. Kromě toho, že zajišťují ochranu pro pracovníky, umožňují společnostem fungujícím na evropském trhu také pracovat za stejných podmínek. Jelikož směrnice 92/57/EHS předpokládá možnost členských států povolit flexibilitu nebo zavést omezené odchylky, a protože členské státy mohou stanovit přísnější normy než vyžaduje směrnice, je vždy třeba nahlédnout do vnitrostátních předpisů. Směrnice 92/57/EHS dala podnět k významnějším změnám v oblasti předcházení pracovním rizikům v odvětví stavebnictví tím, že: zavedla požadavek na koordinaci bezpečnosti a ochrany zdraví jak při vypracovávání projektu stavby, tak i během provádění stavby, ujasnila úlohy a povinnosti různých zúčastněných stran, zavedla požadavek na přípravu omezeného počtu dokumentů, které přispívají k zajištění dobrých pracovních podmínek a ( 4 ) Čtvrtý evropský průzkum o pracovních podmínkách, Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, 2007, Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, ISBN 92-897-0974-X. ( 5 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 92/57/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci) Úř. věst. L 245, 26.8.1992 viz Příloha 7 Právní předpisy Evropské unie, s. 132. ( 6 ) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1 8, viz Příloha 7 Právní předpisy Evropské unie, s. 132. 3

Nezávazná příručka pro správnou praxi pro porozumění a provádění směrnice 92/57/EHS o staveništích na všechny subjekty zapojené do stavebních projektů rozšířila zásady rámcové směrnice pro podniky, které sdílejí pracoviště, a to spolupracovat při prevenci pracovních rizik a koordinovat ji. Avšak sdělení Komise z roku 2008 ( 7 ) konstatovalo, že některé aspekty směrnice nejsou správně chápány či uplatňovány. Toto sdělení vychází především z národních zpráv vydaných jednotlivými členskými státy a dále z posudku nezávislých odborníků, v němž je analyzováno provádění směrnice o staveništích ve všech dotčených hospodářských oblastech jak soukromého, tak veřejného charakteru. Sdělení se rovněž opírá o výsledky evropských inspekčních akcí zabývajících se bezpečností práce ve stavebnictví, jež proběhly v patnácti členských státech v průběhu let 2003 a 2004. Východiskem pro sdělení byly rovněž výsledky nedávné evropské statistiky týkající se pracovních úrazů a dále zkušenosti, které Komise získala při sledování transpozice a uplatňování této směrnice. Členské státy musí transponovat směrnice Společenství do národní legislativy. Právě na stavební projekty se vztahují vnitrostátní právní předpisy a vždy je třeba do nich nahlédnout. Nová strategie Společenství Hlavním cílem nové strategie Společenství na období 2007 2012 je průběžné zlepšování bezpečnostních a zdravotních podmínek zaměstnanců, zejména trvalým snižováním úrazů a nemocí z povolání. Komise stanovila, že pro dosažení tohoto cíle je nutné posílit správné a účinné provádění právních předpisů Společenství a že je třeba poskytnout podporu malým a středním podnikům, zejména v oblasti vysoce rizikových odvětví, například stavebnictví, zemědělství, rybolovu a dopravy. Tato nezávazná příručka pro správnou praxi Směrnice Evropského parlamentu a Rady 92/57/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (směrnice o staveništích) stanoví minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví pro všechna dočasná nebo mobilní staveniště. Cílem této nezávazné příručky je přispět k tomu, aby všechny strany zapojené do stavby (včetně stavebníků, vedoucích stavby, projektantů, koordinátorů, zhotovitelů a dalších zaměstnavatelů, zaměstnanců, dodavatelů atd.) porozuměly ustanovením směrnice a prováděly je. Příručka obsahuje znění směrnice, které stanoví její minimální požadavky, a uvádí vysvětlivky. Zahrnuje také některé návrhy a příklady osvědčených postupů. Čtenáři by měli vzít v úvahu vnitrostátní právní předpisy, protože ty mohou stanovovat přísnější povinnosti než směrnice. Cílem této příručky je pomoci různým zúčastněným stranám: porozumět a uplatňovat obecné zásady prevence (kapitola 1), porozumět požadavkům směrnice na bezpečnost a ochranu zdraví, včetně toho, kdy a na co se uplatní, povinnostem a úkolům zúčastněných stran a požadované dokumentaci (kapitola 2), tím, že označuje některá typická nebezpečí a rizika během stavebních prací (kapitola 3), při řízení rizik po dobu trvání stavby, od vypracovávání projektu stavby, v průběhu stavby, až po fázi po provedení stavby (kapitola 4) a tím, že shrnuje povinnosti zúčastněných stran po jednotlivých fázích (kapitola 5). Následující oddíl Jak číst příručku uvedený na straně 5 slouží jako pomůcka k co nejlepšímu využití této příručky. Strategie Společenství zahrnuje vypracování praktických příruček ke správnému uplatňování směrnic, zejména pokud jde o směrnici 92/57/EHS. Tato příručka splňuje uvedený cíl. ( 7 ) Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o praktickém provádění směrnic v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 92/57/EHS (na dočasných a mobilních staveništích) a 92/58/EHS (bezpečnostní značky na pracovišti) KOM(2008) 698 viz Příloha 7 Právní předpisy Evropské unie, s. 214. 4

Úvod Jak číst příručku Existuje několik způsobů, jak číst tuto příručku a nalézt v ní požadované informace: 1. Obecný obsah Příručka je rozdělena do pěti kapitol, které můžete číst podle oblasti svého zájmu samostatně. Každá kapitola je na okrajích stránek opatřena pruhy různých barev. Všechny kapitoly jsou rozděleny do číslovaných odstavců zahrnujících samostatné téma, což umožňuje přístup ke každé informaci. Viz Obsah, s. 7 2. Klíčové otázky k důležitým tématům Seznam klíčových otázek zahrnuje témata, která jsou zásadní pro každou zúčastněnou stranu. Možná jej shledáte užitečným při vyhledávání určité pasáže textu. Viz Klíčové otázky k důležitým tématům, s. 8 3. Tematický rejstřík Prostřednictvím seznamu témat nebo klíčových slov se můžete dostat přímo ke kapitolám příručky, kde najdete odkazy k danému tématu. 5. Slovníček pojmů Směrnice o staveništích obsahuje řadu definic (např. definici stavebníka) použitých ve znění směrnice. Tyto definice jsou uvedeny v příloze 1 spolu s některými dalšími definicemi obsaženými v rámcové směrnici. Viz Příloha 1 Slovníček pojmů, s. 120 6. Celková tabulka povinností V tabulce jsou shrnuty povinnosti zúčastněných stran uvedené ve směrnici. Viz 5., Celková tabulka povinností všech zúčastněných stran v průběhu stavebního projektu, s. 115 7. Vysvětlení textového značení Výtahy z evropských směrnic 89/391/EHS a 92/57/EHS jsou uvedeny v modrých rámečcích a opatřeny tímto logem. V místech zobrazení tohoto loga lze nalézt nezávazné osvědčené postupy. V místech zobrazení tohoto loga lze nalézt vysvětlující příklady. Viz Tematický rejstřík, s. 13 4. Tabulka příkladů Informace ke konkrétním tématům můžete najít také pomocí referenčního seznamu praktických příkladů uvedených v příručce. Seznam přesně určuje rozsah projektu a druh řešených rizik. Viz Příloha 2 Tabulka příkladů, s. 121 5

Obsah Obsah Úvod...3 Jak číst příručku...5 Klíčové otázky k důležitým tématům...8 Tematický rejstřík...13 Úvod...15 1. Obecné zásady prevence týkající se bezpečnosti a zdraví při práci...17 1.1 Co se rozumí nebezpečím? Co se rozumí rizikem?... 18 1.2 Obecné zásady prevence... 18 1.3 Hodnocení rizik... 22 1.4 Další příklady uplatňování obecných zásad prevence... 26 2. Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích...31 2.1 Co se rozumí staveništěm?... 32 2.2 Co se rozumí stavebními pracemi?... 32 2.3 Zúčastněné strany stavebního projektu... 35 2.4 Dokumenty potřebné k prevenci... 57 2.5 Práce spojené se zvláštními/specifickými riziky... 63 3. Nebezpečí a rizika během všech fází stavebního projektu některé příklady...69 3.1 Pády... 70 3.2 Rizika spojená s elektřinou... 70 3.3 Rizika spojená s plynem... 71 3.4 Rizika spojená s dopravou... 71 3.5 Rizika spojená se stavebním strojním zařízením... 71 3.6 Rizika spojená s úkony ruční manipulace... 72 3.7 Rizika spojená s nevhodně zaujímanými postoji... 72 3.8 Rizika spojená s používáním výbušnin... 72 3.9 Rizika spojená s nestabilitou... 72 3.10 Rizika související se zdravím... 72 3.11 Doprava... 76 3.12 Hygiena... 76 3.13 Jiná rizika... 76 4. Řízení rizik v průběhu stavebních projektů...79 4.1 Fáze vypracovávání projektu stavby... 80 4.2 Fáze provádění stavby...103 5. Celková tabulka povinností všech zúčastněných stran v průběhu stavebního projektu... 115 PŘÍLOHY... 119 Příloha 1 Slovníček pojmů...120 Příloha 2 Tabulka příkladů...121 Příloha 3 Záznamový list hodnocení rizik...124 Příloha 4 Záznamový list návrhu...125 Příloha 5 Plán bezpečnosti a ochrany zdraví: doporučený obsah...126 Příloha 6 Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví: doporučený obsah...130 Příloha 7 Právní předpisy Evropské unie...132 Příloha 8 Další informace...178 7

Nezávazná příručka pro správnou praxi pro porozumění a provádění směrnice 92/57/EHS o staveništích Klíčové otázky k důležitým tématům Tento oddíl obsahuje seznam klíčových otázek seřazených pod níže uvedenými názvy. Otázky zahrnují témata zásadní pro každou zúčastněnou stranu. Možná je shledáte užitečnými při hledání textu, který potřebujete. Stavebníci Koordinátoři Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby Projektanti Zaměstnavatelé Zaměstnavatelé, kteří provádějí stavební práce sami Obecné otázky Velká staveniště Středně velká staveniště Předběžné oznámení Vedoucí stavby Plán bezpečnosti a ochrany zdraví Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví Malá staveniště Osoby samostatně výdělečně činné Zaměstnanci a jejich zástupci Obecné otázky Viz otázky 30 až 51 Viz otázky 52 až 66 Viz otázky 52 až 59 Viz otázky 60 až 66 Viz otázky 67 až 73 Viz otázky 74 až 85 Viz otázka 86 Viz otázky 1 až 14 Viz otázky 25 až 29 Viz otázky 20 až 24 Viz otázky 91 až 93 Viz otázky 88 až 89 Viz otázky 94 až 96 Viz otázky 97 až 99 Viz otázky 15 až 19 Viz otázka 87 Viz otázka 90 1 Rada: Kde mohu získat více informací a pomoc? Viz příloha 8 Další informace s. 178 2 Příloha IV stavební směrnice: co se jí rozumí? Viz 4.2.1, článek 8 a příloha IV směrnice 92/57/EHS s. 106 a článek 6 rámcové směrnice 89/391/EHS 3 Stavební projekt: co se jím rozumí? Viz 2.1, Co se rozumí staveništěm? s. 32 4 Staveniště: co se jím rozumí? Viz 2.1, Co se rozumí staveništěm? s. 32 5 Stavební práce: co se jimi rozumí? Viz 2.2, Co se rozumí stavebními pracemi? s. 32 6 Odborná způsobilost: co se jí rozumí a jak ji mohu Viz 2.3.5, Koordinátoři pro otázky bezpečnosti s. 41 posoudit u osob, které zaměstnám nebo určím? a ochrany zdraví 7 Směrnice: čeho se týká, proč je potřebná a jaké má Viz Úvod s. 3 pro mě důsledky? 8 Směrnice: bude se vztahovat na můj stavební projekt Viz 2.2, Co se rozumí stavebními pracemi? s. 32 nebo stavební práce? 9 Obecné zásady prevence: o jaké zásady se jedná? Viz 1.2, Obecné zásady prevence s. 18 10 Právní předpisy: které další směrnice týkající se bezpečnosti Viz příloha 7 Právní předpisy Evropské unie s. 132 a ochrany zdraví při práci jsou příslušné? 11 Zvláštní rizika: u kterých dalších prací se má za to, že Viz 2.5.1, Práce spojené se zvláštními riziky pro bezpečnost s. 63 zahrnují zvláštní rizika? a zdraví zaměstnanců 12 Projektový tým a spolupráce Viz 2.3.1, Úvodní poznámky s. 35 13 Hodnocení rizik: co se tím rozumí? Viz 1.3, Hodnocení rizik s. 22 14 Shrnutí úkolů všech dotčených stran Viz 5, Celková tabulka povinností všech zúčastněných stran v průběhu stavebního projektu s. 115 Otázky týkající se malých stavenišť 15 Vztahuje se směrnice na malé projekty stavby? Viz Úvod s. 3 16 Kde mohu najít příklady vhodné pro malá staveniště? Viz příloha 2 Tabulka příkladů s. 121 17 Potřebuji pro malý projekt předběžné oznámení? Viz 2.4.1, Předběžné oznámení s. 58 18 Potřebuji pro malý projekt plán bezpečnosti a ochrany Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví s. 59 zdraví? 19 Potřebuji pro malý projekt dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví? Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví s. 61 8

Úvod Otázky týkající se středně velkých stavenišť 20 Vztahuje se směrnice na středně velké projekty stavby? Viz Úvod s. 3 21 Kde mohu najít příklady vhodné pro středně velká staveniště? Viz příloha 2 Tabulka příkladů s. 121 22 Potřebuji pro středně velký projekt předběžné oznámení? Viz 2.4.1, Předběžné oznámení s. 58 23 Potřebuji pro středně velký projekt plán bezpečnosti Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví s. 59 a ochrany zdraví? 24 Potřebuji pro středně velký projekt dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví? Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví s. 61 Otázky týkající se velkých stavenišť 25 Vztahuje se směrnice na rozsáhlé projekty stavby? Viz Úvod s. 3 26 Kde mohu najít příklady vhodné pro velká staveniště? Viz příloha 2 Tabulka příkladů s. 121 27 Potřebuji pro velký projekt předběžné oznámení? Viz 2.4.1, Předběžné oznámení s. 58 28 Potřebuji pro velký projekt plán bezpečnosti a ochrany Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví s. 59 zdraví? 29 Potřebuji pro velký projekt dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví? Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví s. 61 Otázky týkající se stavebníků Definice 30 Jsem stavebníkem? Viz 2.3.2, Stavebník s. 36 Dokumenty 31 Předběžné oznámení: co se jím rozumí a co musím udělat? Viz 2.4.1, Předběžné oznámení s. 58 32 Co se rozumí plánem bezpečnosti a ochrany zdraví? Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví s. 59 33 Jak mohu přispět k plánu bezpečnosti a ochrany zdraví? Viz 2.3.2 c), Úkoly stavebníka s. 36 34 K čemu slouží dokumentace týkající se bezpečnosti Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti s. 61 a ochrany zdraví? a ochrany zdraví 35 Co mám udělat s vypracovanou dokumentací týkající se Viz 4.2.3, Fáze po provedení stavby s. 111 bezpečnosti a ochrany zdraví? Povinnosti 36 Co musí udělat stavebník? Viz 2.3.2 c), Úkoly stavebníka s. 36 37 Co musím udělat při navrhování projektu? Viz 4.1.2, Fáze navrhování projektu s. 82 38 Co musím udělat při vypracovávání projektu? Viz 4.1.3, Dokončení příprav před zahájením s. 92 stavebních prací 39 Co musím uvážit při rozhodování, jakou dobu zakalkulovat Viz 2.3.5 h), Koordinace uplatňování obecných s. 46 pro projekt stavby? zásad prevence 40 Co musím udělat ve fázi provádění stavby? Viz 4.2, Fáze provádění stavby s. 103 Vztahy s ostatními zúčastněnými stranami 41 Jaké informace bych měl poskytnout těm, které určím? Viz 2.4, Dokumenty potřebné k prevenci s. 57 42 Jak může stavebník spolupracovat s ostatními zúčastněnými Viz 2.3.1, Úvodní poznámky s. 35 stranami? Zhotovitelé 43 Musím je určit, a pokud ano, jak mám postupovat? Viz 4.3.1 a), Sestavení projektových týmů s potřebnou s. 92 odbornou způsobilostí Koordinátoři 44 Kdo se rozumí koordinátorem? Viz 2.3.5, Koordinátoři pro otázky bezpečnosti s. 41 a ochrany zdraví 45 Musím určit koordinátory, a pokud ano, jak mám postupovatnosti Viz Určování koordinátorů pro otázky bezpeč- s. 37 a ochrany zdraví 46 Jsem zbaven odpovědnosti, pokud jsem určil koordinátory? Viz Odpovědnosti stavebníků s. 39 47 Kolik koordinátorů musím určit? Viz Počet koordinátorů s. 38 48 Co mohu udělat, když směrnice nevyžaduje, abych určil koordinátory? Viz 2.3.5 a), Kdy je nutné určit koordinátory pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví? s. 41 9

Nezávazná příručka pro správnou praxi pro porozumění a provádění směrnice 92/57/EHS o staveništích Projektanti 49 Musím je určit, a pokud ano, jak mám postupovat? Viz 4.1.2, Fáze navrhování projektu s. 82 Vedoucí stavby 50 Kdo se rozumí vedoucím stavby? Viz 2.3.3, Vedoucí stavby s. 39 51 Vedoucí stavby: Měl bych někoho určit, a pokud ano, jak postupovat? Viz Určení vedoucího stavby s. 39 Otázky týkající se koordinátorů 52 Kdo se rozumí koordinátory? Viz 2.3.5, Koordinátoři pro otázky bezpečnosti s. 41 a ochrany zdraví Koordinátor pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby 53 Jak tento koordinátor koordinuje dodržování obecných Viz Zajištění uplatňování obecných zásad prevence s. 44 zásad prevence? 54 Jak tento koordinátor sestavuje plán bezpečnosti Viz Sestavování plánů bezpečnosti a ochrany s. 45 a ochrany zdraví? zdraví 55 Jak tento koordinátor zahajuje vypracovávání dokumentace Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti s. 61 týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví? a ochrany zdraví 56 Co se rozumí pravidly na staveništích? Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví s. 59 57 Jaké povinnosti má tento koordinátor? Viz 2.3.5 g), Jaké jsou úkoly koordinátorů pro s. 44 otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby? 58 Jak musí tento koordinátor postupovat při posuzování Viz 2.3.5 h), Koordinace uplatňování obecných s. 46 doby trvání projektu stavby? zásad prevence 59 Jaké povinnosti má tento koordinátor během provádění Viz 5, Celková tabulka povinností všech zúčast- s. 115 stavby? něných stran v průběhu stavebního projektu Koordinátor pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby 60 Jak tento koordinátor koordinuje dodržování obecných Viz 2.3.5 h), Koordinace uplatňování obecných s. 46 zásad prevence? zásad prevence 61 Jaké povinnosti má tento koordinátor? Viz 2.3.5 h), Jaké jsou úkoly koordinátorů pro s. 46 otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby? 62 Jaké povinnosti má tento koordinátor při vypracovávání Viz 2.3.5 f), Kdy by měli být koordinátoři pro s. 43 projektu? otázky bezpečnosti a ochrany zdraví určeni a kdy končí jejich povinnosti? 63 Jaké úkoly má tento koordinátor při posuzování doby Viz 4.1.3 g), Odhad přiměřené doby potřebné s. 93 trvání prací? pro dokončení dotčené práce. Stavebníci nebo jejich vedoucí stavby plní své úkoly. 64 Jaké povinnosti má tento koordinátor během provádění Viz 2.3.5 h), Jaké jsou úkoly koordinátorů pro s. 46 stavby? otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby? 65 Co musí tento koordinátor udělat, pokud jde o plán bezpečnosti Viz 4.2.1 d), Aktualizace plánů bezpečnosti s. 107 a ochrany zdraví při provádění stavby? a ochrany zdraví 66 Co musí tento koordinátor udělat, pokud jde o dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví? Viz 4.2.1 e), Aktualizace dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví s. 108 Otázky týkající se projektantů 67 Kdo se rozumí projektantem? Viz 2.3.4, Projektanti s. 40 68 Co může projektant udělat a jak? Viz 4.1.2 c), Navrhování pro bezpečnost ostatních s. 84 69 Jak může projektant zohlednit obecné zásady prevence? Viz 4.1.2 l), Zohlednění obecných zásad prevence s. 87 70 Jak může projektant spolupracovat s ostatními zúčastněnými Viz 4.1.2 a), Zúčastněné strany s. 83 stranami projektu? 71 Jaké užitečné informace může projektant poskytnout Viz 4.1.2 g), Zjišťování nebezpečí a řízení rizik s. 84 svým návrhem? 72 Jak může projektant přispět k plánu bezpečnosti Viz 4.1.2 k), Zjišťování nebezpečí, která se mohou s. 86 a ochrany zdraví a dokumentaci? vyskytnout v průběhu celé doby životnosti zařízení: a rovněž, užívá-li se jako pracoviště 73 Co mohu udělat, když směrnice nevyžaduje určení koordinátorů? Viz 4.1.2 g), Zjišťování nebezpečí a řízení rizik s. 84 10

Úvod Otázky týkající se zaměstnavatelů 74 Co musí zaměstnavatelé stavebních pracovníků udělat Viz 5, Celková tabulka povinností všech zúčastněných s. 115 ve fázi plánování a vypracovávání projektu stavby? stran v průběhu stavebního projektu 75 Co se rozumí plánem bezpečnosti a ochrany zdraví a co Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví s. 59 musím udělat? 76 Co musí udělat zaměstnavatelé stavebních pracovníků Viz 5, Celková tabulka povinností všech zúčastněných s. 115 při provádění stavby? stran v průběhu stavebního projektu 77 Jak může zaměstnavatel spolupracovat s ostatními zúčastněnými Viz Organizace spolupráce mezi zaměstnava- s. 48 stranami projektu? teli včetně osob samostatně výdělečně činných 78 Co když jsem zaměstnavatelem a uzavřu subdodavatelskou Viz 2.3.7, Zhotovitelé a subdodavatelé s. 54 smlouvu s jinými zaměstnavateli? 79 Co když jsem zaměstnavatelem a uzavřu subdodavatelskou Viz 2.3.7, Zhotovitelé a subdodavatelé s. 54 smlouvu s jinými zaměstnavateli? 80 Co musím udělat jako zaměstnavatel, který je subdodavatelem? Viz 4.2.1, Stavební fáze s. 103 81 Co se rozumí přílohou IV směrnice 92/57/EHS? Viz 4.2.1 b), článek 8 a příloha IV směrnice s. 106 92/57/EHS a článek 6 rámcové směrnice 89/391/EHS 82 Co se rozumí plánem bezpečnosti a ochrany zdraví? Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví s. 59 83 Co se rozumí dokumentací týkající se bezpečnosti Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti s. 61 a ochrany zdraví? a ochrany zdraví 84 Jak s touto směrnicí souvisí mé povinnosti podle rámcové Viz Uplatňování článku 6 směrnice 89/391/EHS s. 51 směrnice? 85 Jaké mám odpovědnosti podle rámcové směrnice? Viz 2.3.6 d), Odpovědnost zaměstnavatelů podle rámcové směrnice 89/391/EHS s. 54 Otázky týkající se zaměstnavatelů, kteří provádějí stavební práce sami 86 Co musí udělat zaměstnavatelé, kteří provádějí stavební práce sami? Viz 2.3.6 c), Zaměstnavatel, který se osobně zapojí do pracovní činnosti Otázky týkající se osob samostatně výdělečně činných 87 Co musí udělat osoby samostatně výdělečně činné, které pracují na stavbách? Otázky týkající se vedoucího stavby s. 53 Viz 2.3.8, Osoby samostatně výdělečně činné s. 54 88 Kdo se rozumí vedoucím stavby? Viz 2.3.3, Vedoucí stavby s. 39 89 Co musí vedoucí stavby udělat? Viz 2.3.3 b), Úkoly vedoucího stavby s. 40 Otázky týkající se zaměstnanců a zástupců zaměstnanců 90 Jsem stavebním pracovníkem. V čem je směrnice pro mě přínosná a co musím udělat? Otázky týkající se předběžných oznámení Viz 2.3.9, Zaměstnanci a jejich zástupci s. 55 91 Co se rozumí předběžným oznámením? Viz 2.4.1, Předběžné oznámení s. 58 92 Kdo připravuje předběžné oznámení? Viz 2.4.1, Předběžné oznámení s. 58 93 Kdy, jak a komu musí být zasláno? Viz 2.4.1, Předběžné oznámení s. 58 Otázky týkající se plánu bezpečnosti a ochrany zdraví 94 Co se rozumí plánem bezpečnosti a ochrany zdraví? Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví s. 59 95 Kdo jej sestavuje? Viz Sestavování plánů bezpečnosti a ochrany s. 45 zdraví 96 Kdy a jak se aktualizuje? Viz 2.4.2 f), Aktualizace s. 61 11

Nezávazná příručka pro správnou praxi pro porozumění a provádění směrnice 92/57/EHS o staveništích Otázky ohledně dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví 97 Co se rozumí dokumentací týkající se bezpečnosti Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti s. 61 a ochrany zdraví? a ochrany zdraví 98 Kdo ji vypracovává? Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti s. 61 a ochrany zdraví 99 Co se s ní stane po dokončení stavby? Viz 2.4.3 d), Aktualizace dokumentace s. 63 12

Úvod Tematický rejstřík Téma Kde mohu najít hlavní informace k tomuto tématu Asanace s. 33 Asfyxie s. 75 Biologické látky s. 63, s. 64 Celá doba životnosti s. 84, s. 86 Další práce s. 34, s. 88 Demolice s. 35 Dodavatel s. 56 Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví s. 61, s. 130 Doprava s. 76 Dopravní provoz s. 71, s. 96 Elektřina s. 70 Fáze navrhování projektu s. 82 Fáze po provedení stavby s. 111 Fáze provádění stavby s. 103 Fáze vypracovávání projektu stavby s. 80 Fáze zahájení projektu s. 80 Hierarchie prevence s. 85 Hluk s. 72, s. 107 Hodnocení rizik s. 22, s. 124 Hygiena s. 76 Chemické látky s. 65 Ionizační záření s. 65 Kesony s. 63, s. 66 Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví s. 41 Koordinátor pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění s. 46 stavby Koordinátor pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání s. 44 projektu stavby Nebezpečí s. 18 26, s. 69, s. 86, s. 90 Nestabilita s. 72 Obecné zásady prevence s. 17 29 Obnova s. 35 Odstrojování stavby s. 35 Opravy s. 35 Osoba samostatně výdělečně činná s. 54 Osobní ochranné prostředky s. 22, s. 98 Pády s. 64, s. 70 Plán bezpečnosti a ochrany zdraví s. 59, s. 126 Plyn s. 71 Pohyby s. 72 Popáleniny s. 70 74 Potápění s. 66 13

Nezávazná příručka pro správnou praxi pro porozumění a provádění směrnice 92/57/EHS o staveništích Téma Kde mohu najít hlavní informace k tomuto tématu Povětrnostní podmínky s. 74, s. 74 Požár s. 75 Prach s. 74, s. 107 Prefabrikované díly s. 34, s. 66 Projektanti s. 40 Prostředky kolektivní ochrany s. 18, s. 21, s. 28, s. 101, s. 103 Předběžné oznámení s. 58 Přestavba s. 84 Přípravná fáze s. 80 Přípravné práce s. 82, s. 94 Rámcová směrnice 89/391/EHS s. 3, s. 18, s. 32, s. 70, s. 80, s. 132 Riziko s. 18, s. 69 Ruční manipulace s. 72 Směrnice 92/57/EHS s. 3, s. 18, s. 32, s. 70, s. 80, s. 132 Stavební práce s. 32 Stavební úpravy s. 34 Stavebník s. 36, s. 85, s. 93 Staveniště s. 32 Studnařské práce, podzemní práce a stavba tunelů s. 65 Subdodavatelé s. 54 Školení zaměstnanců s. 24, s. 98, s. 101 Teplota s. 73 Údržba s. 35 Ukončení fáze provádění stavby s. 109 Utonutí s. 65 Uváznutí v bažinaté půdě s. 64 Vedoucí stavby s. 39 Vibrace s. 72, s. 73, s. 100, s. 107 Vybavování s. 34 Výbušniny s. 66, s. 72 Výkopové práce s. 33 Zaměstnanec s. 54, s. 55, s. 63, s. 115 Zaměstnavatel s. 4, s. 18, s. 50 Zařízení vysokého napětí s. 65, s. 70, s. 82 Zástupce zaměstnanců s. 55 Zavalení zeminou s. 64, s. 108 Zdraví s. 72 Zemní práce s. 33, s. 65 Zhotovitel (včetně subdodavatelů) s. 54 14

Úvod Úvod Z nejnovějších dostupných údajů jasně vyplývá, že počty pracovníků v odvětví stavebnictví, kteří jsou oběťmi pracovních úrazů či trpí nemocemi z povolání, jsou i nadále znepokojivě vysoké. Každý rok přijde o život zhruba 1 500 pracovníků tj. dvakrát více, než činí průměr za všechna odvětví. Stejně tak pravděpodobnost, že utrpí úraz bez následku smrti, je u pracovníků v odvětví stavebnictví dvojnásobná ve srovnání s průměrnými údaji v ostatních odvětvích. Každý rok dojde v odvětví stavebnictví v zemích EU-15 k více než 700 000 vážných pracovních úrazů, jež si vyžádají více než třídenní pracovní neschopnost ( 1 ). To znamená nejen značný dopad na jednotlivé pracovníky, jejich rodiny a zaměstnavatele, ale i vysoké finanční náklady pro hospodářství jako celek. Ačkoli již bylo dosaženo významného pokroku, pokud jde o zlepšování pracovních podmínek v tomto odvětví, zbývá stále ještě mnoho práce. Vícerozměrný charakter tohoto odvětví a skutečnost, že pracovníci tak mohou být vystaveni široké škále různých nebezpečí a rizik (mj. práce ve výšce, fyzikální činitele, jako např. vibrace a hluk, ruční manipulace s břemeny, přeprava, nebezpečné chemické látky a azbest), si v zájmu minimalizace těchto rizik a prevence úrazů a dlouhodobých zdravotních problémů vyžadují vysokou úroveň plánování a kontroly. Kromě toho existuje celá řada dalších faktorů, jež mohou vytvářet psychický tlak s dlouhodobými důsledky. Takovými faktory mohou být osamělá práce, krátké termíny a práce přesčas. Ve strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007 2012 ( 2 ) a ve sdělení Komise o praktickém provádění směrnic v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 92/57/EHS a 92/58/EHS ( 3 ) se uznává, že je třeba posílit účinné provádění směrnice 92/57/EHS ( 4 ), o staveništích, chceme-li zlepšit všeobecné pracovní podmínky v tomto odvětví. Mimo jiné je třeba podpořit malé a střední podniky, a to tím, že budou mít k dispozici nezávaznou příručku pro správnou praxi. Tato příručka poskytuje informace a uvádí příklady týkající se správné praxe v souvislosti s prováděním směrnice 92/57/EHS. Nastiňuje rovněž aspekty nezbytné pro zajištění správných postupů řízení rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci během všech fází projektu stavby. Kromě toho tato příručka jakožto příspěvek v rámci programu pro lepší právní úpravu ke snížení administrativní zátěže obsahuje také obecné příklady dokumentace vyžadované právními předpisy. Evropská unie se spolu s členskými státy musí postavit čelem výzvě, kterou představuje zlepšení všeobecných pracovních podmínek. K vytvoření bezpečného, zdravého a celkově lepšího pracovního prostředí pro všechny je nutné snížit počet úrazů a výskyt nemocí z povolání v odvětví stavebnictví. K dosažení tohoto cíle je nezbytné zapojit všechny strany, jichž se tento problém týká, tzn. mimo jiné stavebníky, projektanty, vedoucí stavby, koordinátory, zhotovitele a další zaměstnavatele, zaměstnance, zástupce zaměstnanců, dodavatele, pojišťovny, veřejné orgány a inspektoráty práce. Jsem přesvědčen, že tato příručka významně přispěje k podpoře bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v odvětví stavebnictví. A doufám, že všem zúčastněným stranám pomůže k tomu, aby ustanovení směrnice uplatňovaly účinněji a hospodárněji. Robert Verrue generální ředitel Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti ( 1 ) Evropská statistika pracovních úrazů nejnovější dostupné údaje za rok 2007, EUROSTAT. ( 2 ) KOM(2007) 62. ( 3 ) KOM(2008) 698. ( 4 ) Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), Úř. věst. L 245, 26.8.1992, s. 6 22. 15

1. Obecné zásady prevence týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 1.1 Co se rozumí nebezpečím? Co se rozumí rizikem?...18 1.2 Obecné zásady prevence...18 1.2.1 Vyhýbat se rizikům... 19 1.2.2 Vyhodnotit nevyhnutelná rizika... 19 1.2.3 Odstraňovat rizika u zdroje... 20 1.2.4 Přizpůsobit práci jednotlivci... 20 1.2.5 Přizpůsobovat se technickému pokroku... 20 1.2.6 Nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným... 20 1.2.7 Zavést komplexní systém prevence rizik... 21 1.2.8 Dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany... 21 1.2.9 Udílet zaměstnancům vhodné pokyny... 22 1.3 Hodnocení rizik...22 1.3.1 Krok 1 Zjistit nebezpečí a ohrožené osoby... 23 1.3.2 Krok 2 Vyhodnotit rizika a posoudit jejich relativní závažnost... 23 1.3.3 Krok 3 Rozhodnout o preventivních opatřeních... 24 1.3.4 Krok 4 Přijmout opatření... 24 1.3.5 Krok 5 Sledovat a přezkoumávat... 24 1.3.6 Jednotné registry rizik... 25 1.4 Další příklady uplatňování obecných zásad prevence...26 17

Nezávazná příručka pro správnou praxi pro porozumění a provádění směrnice 92/57/EHS o staveništích Obecné zásady prevence jsou těžištěm přístupu právních předpisů Evropské unie (EU) k bezpečnosti pracovníků. Směrnice 89/391/EHS, často nazývaná rámcovou směrnicí, zavádí opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví všech zaměstnanců při práci a stanoví obecnou strategii pro kontrolu rizik na všech pracovištích. Učinila obecné zásady prevence, hodnocení rizik a řízení rizik výchozím bodem pro zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Právě tato strategie je zakotvena ve směrnici o staveništích 92/57/EHS a jednotlivé zúčastněné strany, které jsou ve směrnici uvedené, ji musí zohlednit. Co se tedy rozumí nebezpečím, co se rozumí rizikem a jaké jsou obecné zásady prevence? Jak se vztahují na hodnocení rizik a na řízení rizik? A co musí stavební průmysl udělat? 1.1 Co se rozumí nebezpečím? Co se rozumí rizikem? Co se rozumí nebezpečím? Nebezpečím se rozumí všechno, co může způsobit újmu, v tomto případě na bezpečnosti a ochraně zdraví osob vykonávajících pracovní činnosti nebo jimi ohrožených. 1.2 Obecné zásady prevence Co říká směrnice 89/391/EHS? Článek 6 [ ] 2. Zaměstnavatel provádí opatření uvedená v odst. 1 prvním pododstavci na základě těchto obecných zásad prevence: a) vyhýbat se rizikům; b) vyhodnotit nevyhnutelná rizika; c) odstraňovat rizika u zdroje; d) přizpůsobit práci jednotlivci, zejména s ohledem na uspořádání pracovních míst, výběr pracovního zařízení a volbu pracovních a výrobních metod, zejména za účelem ulehčení jednotvárné práce a práce při pracovním rytmu určovaném strojem a zmírnění jejich účinků na zdraví; e) přizpůsobovat se technickému pokroku; f) nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným; Příklad č. 1: Porušené plochy, na nichž mohou lidé uklouznout nebo zakopnout, nechráněné okraje, z nichž mohou lidé spadnout, padající materiály nebo pohybující se vozidla, která mohou najet do lidí, ostré hrany, elektřina, požáry, výbuchy a podobně, jsou typickými příklady nebezpečí, jež ohrožují bezpečnost lidí. Příklad č. 2: Existují také nebezpečí související s prací, která mohou vážně ohrozit zdraví lidí, jako karcinogenní látky, prach (expozice těmto látkám může vést k onemocnění dýchacího ústrojí), jiné škodlivé látky (práce s nimi by mohla způsobit onemocnění, například dermatitidu), hluk (může vést ke ztrátě sluchu v souvislosti s prací), vibrace, vystavení extrémním teplotám a těžké předměty (manipulace s nimi může způsobit muskuloskeletální problémy). Riziko znamená pravděpodobnost, že zaměstnanci (nebo ostatní osoby) budou poškozeni daným nebezpečím spolu s mírou závažnosti újmy způsobené jako důsledek bezprostředního zranění nebo dlouhodobější nemoci. g) zavést komplexní systém prevence rizik, který zahrnuje výrobní postup, organizaci práce, pracovní podmínky, sociální vztahy a vliv pracovního prostředí; h) dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany; i) udílet zaměstnancům vhodné pokyny. Obecné zásady prevence se týkají opatření, která by měla být přijata na ochranu bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. (Poskytují také rámec pro zohlednění bezpečnosti a ochrany zdraví ostatních osob, kterých se pracovní činnosti dotýkají). 18

1.2.1 Vyhýbat se rizikům Jedním způsobem, jak se vyhnout rizikům, je zcela odstranit nebezpečí, které vyvolává riziko. Příklad č. 3: Existují nebezpečí plynoucí ze vstupu do omezených prostor v čistírnách odpadních vod, jako jsou podzemní komory spojené se systémy povrchových a průmyslových odpadních vod. Jestliže se však provede změna tak, aby taková místa umožňovala celkový přístup ovzduší a dobré větrání, pak taková nebezpečí hrozit nebudou. 1.2.2 Vyhodnotit nevyhnutelná rizika K vyhodnocování rizik je třeba zaujmout strukturovaný přístup. Hodnocení rizik je postupem o pěti krocích: Obecné zásady prevence týkající se bezpečnosti a zdraví při práci Příklad č. 4: Architekt navrhl pro jednu malou domovní přístavbu použít suchou omítku a předejít tak nutnosti vyřezávat a vysekávat do zdiva instalační drážky pro elektrické a jiné instalace. Tím byla vyloučena rizika pro zdraví zaměstnanců v důsledku prachu, hluku a vibrací. Pokud nelze nebezpečí odstranit, je stále ještě možné některým rizikům předejít. Existují například nebezpečí spojená s řadou pracovních činností, která nelze zcela vyloučit často však existují alternativní způsoby provádění prací, které vylučují některá rizika, pokud ne všechna. Je vhodné uvažovat co nejvšestranněji a neomezovat se na zvyklosti a obvyklé postupy. Příklad č. 5: Zdění tvárnicového zdiva vyžaduje opakované úkony zvedání. Zvedání masivních těžkých tvárnic může způsobit muskuloskeletální problémy. Riziko úrazu lze snížit stanovením alternativních řešení, například menšími nebo lehčími tvárnicemi. Příklad č. 6: Nebezpečí související s přemísťováním těžkých materiálů budou existovat vždy, avšak rizika spojená s ruční manipulací je možné snížit pečlivým zvážením způsobu balení, vykládání, skladování a přesouvání materiálů a také zaváděním mechanických metod manipulace, např. portálů, jeřábů, zvedáků, paletových vozíků atd. Krok 1 Zjistit nebezpečí a ohrožené osoby. Krok 2 Vyhodnotit rizika a posoudit jejich relativní závažnost. Krok 3 Rozhodnout o preventivních opatřeních. Krok 4 Přijmout opatření. Krok 5 Sledovat a přezkoumávat. Je třeba vyhotovit písemný záznam pro předávání zásadních informací ostatním k tomu, aby bylo jasné, co je třeba udělat, a aby byla k dispozici informační základna pro vykonávání přezkumů. Viz 1.3, Hodnocení rizik, s. 22 Příklad č. 7: Při rekonstrukčních pracích je nutné odstranit značné množství starého olovnatého nátěru Krok 1 Zjistit nebezpečí: přítomnost olova. Možná expozice olovu by mohla způsobit zdravotní problémy. Ohroženými osobami jsou zaměstnanci, kteří tyto práce provádějí, jiní zaměstnanci pracující poblíž a další lidé, kteří se mohou nacházet v blízkosti, zejména zranitelné osoby. Krok 2 Vyhodnotit riziko a posoudit jeho relativní závažnost. Posoudit pravděpodobnost expozice olovu. Uvážit, kdo bude poškozen, a také míru újmy. Vzít v úvahu možné cesty, jakými by olovo mohlo vniknout do těla (např. vdechnutím, požitím). Zvážit možné způsoby, jak snížit expozici zaměstnanců i ostatních osob vhodným výběrem pracovních metod a dalších souvisejících bezpečnostních opatření. Krok 3 Rozhodnout o preventivních opatřeních, která zabezpečí ochranu zdraví při práci zaměstnanců i ostatních osob. Určit potřebná opatření sledování a kontroly (např. neopalování plamenem, používání mokré metody odstraňování nátěrů / chemických odstraňovačů nátěrů, ochranný oděv, dobré sociální zařízení s umývárnami, ochrana dýchacích cest, pokyny a dozor, monitorování ovzduší, zdravotní dohled atd.). Krok 4 Zajistit potřebné materiály, ochranné vybavení, sociální zařízení, režimy udílení pokynů, dozoru a sledování. Krok 5 Provádět sledování podle plánu. Přezkoumat výsledky sledování vzduchu a rozborů hodnot olova v krvi. Přehodnotit rizika a provést potřebné úpravy pracovních metod. 19

Nezávazná příručka pro správnou praxi pro porozumění a provádění směrnice 92/57/EHS o staveništích 1.2.3 Odstraňovat rizika u zdroje Odstraňování rizika u zdroje vyžaduje, aby byla po ruce kontrolní opatření pro případ újmy, která by při jejím omezování byla účinná. Příklad č. 8: Dřevěný prach může být při vdechování škodlivý: opatřit kotoučové pily mechanickými odsávacími systémy prachu, aby byl prach zachycován hned při svém vzniku. Příklad č. 9: Prach vznikající při bourání může vyvolávat řadu nebezpečí. Může být škodlivý při vdechování a může snižovat viditelnost: rozstřik vody směrovaný na pracovní plochy pomůže předejít tvoření prachových oblaků. 1.2.4 Přizpůsobit práci jednotlivci Při přizpůsobování práce jednotlivci je zásadní zvážit uspořádání pracovních míst, výběr pracovního zařízení a volbu pracovních a výrobních metod, zejména za účelem ulehčení jednotvárné práce a práce při pracovním rytmu určovaném strojem a zmírnění jejich účinků na zdraví. Lidé jsou fyzicky omezeni v tom, jak daleko mohou dosáhnout, kolik toho jsou schopni zvednout a jak dobře vidí za různých podmínek osvětlení. Jsou omezeni i ve svých schopnostech analyzovat sdělné údaje, jako jsou pokyny, údaje přístrojů atd. Dalším zátěžovým faktorem může být pracovní prostředí, například je-li příliš horké, příliš chladné nebo příliš hlučné. Také opakující se jednotvárné úkoly mohou být zátěžovým faktorem. Zkuste se vžít do situace osoby, která tuto práci vykonává. Ještě lepší je zeptat se osob provádějících takovou práci, čím by jim mohla být usnadněna. Uznat, že existují jisté hranice pro hmotnost břemen, která lze bezpečně zvedat. 1.2.5 Přizpůsobovat se technickému pokroku To znamená mít při provádění stavby informace o nejnovějších technických poznatcích a využívat je (při výběru pracovních metod, vybavení, materiálů a pracovního zařízení atd.). Obecně vede technický rozvoj k vyšší výkonnosti, lepší ergonomii a ke snížení rizik. Příklad č. 11: Práce v omezených prostorech může vystavovat osoby nedýchatelnému ovzduší a toxickým a hořlavým plynům. Kdysi bylo monitorovací zařízení drahé a jeho používání vyžadovalo vysokou odbornost. Nyní jsou multifunkční plynové detektory mnohem méně nákladné a většina zaměstnanců je umí efektivně využívat. Nové technologie přinesly videosystémy, které mohou dálkově kontrolovat omezené prostory, například kanalizaci. Příklad č. 12: Mechanické zhutňování zásypových materiálů v základových jámách může způsobit zdravotní problémy v důsledku vibrací ruky a paže. Nyní jsou k dispozici rádiově ovládané zhutňovače, které toto nebezpečí vylučují. 1.2.6 Nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným Toto je známo jako nahrazování. Znamená to posoudit dostupné možnosti a potom vybrat ty, které pro zaměstnance buď nepředstavují žádné nebezpečí, nebo jejichž nebezpečí jsou omezena a stupeň rizika je přijatelný. Je třeba uvážit nebezpečí pracovního prostředí, činností a materiálů, zařízení a nástrojů. Připustit, že lidé mohou pracovat mnohem snadněji, mají-li vhodná pracoviště. Střídat úkoly v rámci pracovní skupiny tak, aby opakované pohyby nevyvolaly syndrom z opakovaného přetížení. Příklad č. 10: Snížit hmotnost pytlů s cementem a drceným kamenivem dodávaných na stavbu, aby se snížila pravděpodobnost úrazu. Příklad č. 13: Nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným: Mohou se vyskytnout případy, kdy systémy mechanické fixace sníží celkové riziko oproti alternativním chemickým fixačním systémům. Při provádění malířských a natěračských prací nahradit nátěry obsahující škodlivá ředidla za nátěry ředitelné vodou. Používání nízkoteplotního asfaltu při silničních pracích pomůže zabránit expozici toxickým látkám. 20

1.2.7 Zavést komplexní systém prevence rizik Pro účely zvládnutí rizik je nutné vzít v úvahu celkový systém bezpečnosti: jednotlivce, činnost, zařízení a vybavení, organizaci řízení a opatření jednotlivých zúčastněných stran a řízení celého projektu stavby, širší okolní prostředí a jejich vzájemné vztahy. Technologie, ergonomie a společenské vědy mohou přispět k vypracování strategie prevence. Obtížné to není. Důležité je zaměřit se nejen na bezprostřední nebezpečí, která jsou tomuto odvětví společná stejně tak je třeba zjistit základní faktory způsobující poškození zdraví. Ty vždy souvisejí s kulturou v organizaci nebo na stavbě. Ta má silný vliv na postoje a chování všech zúčastněných. a) Lidská chyba a porušování osobních práv Úvahy o tom, jak a proč lidé chybují a vědomě neudělají to, co se od nich vyžaduje (porušení), mohou nastolit složité otázky. Chyby lze omezit zajištěním vhodného pracovního prostředí a řešením: mimořádného pracovního nasazení (vysoká pracovní zátěž, vysoká bdělost, časová tíseň), sociálních a organizačních zátěžových faktorů (počet pracovníků, konfliktní postoje), individuálních zátěžových faktorů (školení, zkušenosti, únava) a zátěžových faktorů zařízení (kontroly, pokyny, postupy). Porušování osobních práv lze omezit jasně danou kulturou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, k níž patří: spoluodpovědnost zaměstnanců, zlepšování pracovního prostředí, existence pravidel, která jsou: relevantní a praktická, vysvětlena těm, kdo se jimi musí řídit, omezena na nezbytné minimum tím, že se vyloučí nepodstatná pravidla, zajištění potřebného pracovního zařízení, zlepšování vztahů mezi lidmi, zlepšování koncepce a plánování pracovních míst, zlepšování dozoru a sledování, snižování časové tísně, zabránění požívání alkoholu, omamných a návykových látek. b) Organizační chyby a systematické nedostatky Zkušenosti ukazují, že pravděpodobnost nezdaru lze snížit tam, kde existuje kultura bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti. Ta patrně panuje v organizacích, kde je plně angažované vrcholové vedení, které: z vedoucí pozice zajišťuje účinné řízení, uznává, že správné řízení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci přispívá k dosažení podnikových cílů, chápe rizika, zavedlo účinné kontroly rizika, má jasné požadavky na výkonnost, účinně komunikuje a je učící se organizací, která naslouchá, přezkoumává a učí se z dosažených výsledků. Příklad č. 14: Jeden zhotovitel zavedl program změn chování, který byl řízen nejvyšším vedením organizace. Závazek přijali vedoucí pracovníci na všech úrovních a kultura bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi se zvýšila. Iniciativa změn se stala významnou součástí procesu přijímání na stavbu, aby si nově nastupující zaměstnanci od samého počátku uvědomovali, že povinnosti a očekávání jsou vysoce nadstandardní. 1.2.8 Dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany Prostředky kolektivní ochrany by měly být prioritou, protože mohou vyloučit rizika pro více než jednu osobu a mají větší výhody než prostředky individuální ochrany. Příklad č. 15: Zábradlí na okraji pracovní plošiny chrání před pádem každého a nevyžaduje žádné úkony od zaměstnanců, pro které je užitečné. Jednotlivci používající bezpečnostní postroj potřebují vhodná ukotvení a zachycovače pádu, které musí být k dispozici a náležitě udržovány. Postroje často způsobují při jejich používání v praxi značné potíže. Proto je málo pravděpodobné, že bezpečnostní postroj dosáhne při předcházení úrazům stejných výsledků jako zábradlí. Osobní ochranné prostředky navíc zřídka zabrání vzniku úrazů. Spíše zmírňují důsledky. Například ochranné přilby sice mohou minimalizovat zranění v důsledku pádu materiálu, ale nezabrání této události na rozdíl od kolektivních opatření, například ochranných sítí nebo lešeňových zarážek na nechráněných okrajích pracovních plošin. Obecné zásady prevence týkající se bezpečnosti a zdraví při práci 21