Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011

Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska trhu práce... 4 1.1 Vývoj míry nezaměstnanosti... 4 1.2 Vývoj počtu volných pracovních míst... 5 2. Vnitrokrajské rozdíly na trhu práce v Plzeňském kraji... 6 2.1 Vývoj míry nezaměstnanosti... 6 2.2 Vývoj počtu volných pracovních míst... 8 3. Struktura nezaměstnaných a volných pracovních míst podle stupně vzdělání v Plzeňském kraji...11 4. Závěr...13 Použité podklady...14 Trh práce v Plzeňském kraji 2

Úvod Studie Trhu práce v Plzeňském kraji si klade za cíl zhodnotit vývoj trhu práce v Plzeňském kraji pomocí hlavních ukazatelů, tj. míry nezaměstnanosti a počtu volných pracovních míst. V prvé řadě bylo shrnuto postavení Plzeňského kraje v rámci České republiky. Dále se analýza zaměřila podrobněji na situaci v Plzeňském kraji v meziokresním srovnání a v neposlední řadě bylo analyzováno, jak se projeví dosažené vzdělání na uplatnění pracovní síly na trhu práce. Zvolené časové období, tj. leden 2004 červen 2011, bylo vybráno s ohledem na hospodářský vývoj, kdy byl počátek hospodářské konjunktury, a přicházela krize. Cílem bylo analyzovat a ukázat, jaké dopady má tento vývoj na situaci na trhu práce v Plzeňském kraji. Pro hodnocení vývoje trhu práce byla využita převážně data Ministerstva práce a sociálních věcí, která jsou volně dosažitelná na portále Zaměstnanost (http://portal.mpsv.cz). Pro větší názornost jsou data prezentována ve studii formou grafů a tabulek. V případě údajů o volných pracovních místech byly použity údaje o místech evidovaných Úřadem práce ČR. Studie slouží k názornějšímu obrazu situace na trhu práce v Plzeňském kraji a také ČR. Všechny grafy použité v této studii jsou zároveň publikovány na portálu projektu Správná volba - http://www.studujvpk.cz/., kde budou i nadále aktualizovány. Trh práce v Plzeňském kraji 3

1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska trhu práce 1.1 Vývoj míry nezaměstnanosti Plzeňský kraj patří dlouhodobě mezi kraje s nízkou nezaměstnaností a také po celé sledované období (leden 2004 červen 2011) měl míru nezaměstnanosti pod průměrnou hodnotou ČR, Plzeňský kraj se pohyboval do 5. místa mezi kraji a v některých měsících byla hodnota míry nezaměstnanosti dokonce druhá nejnižší, a to hned za Prahou, která má trvale nejnižší míru nezaměstnanosti viz graf 1. Graf 1: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti kraje ČR Minimální míry nezaměstnanosti v Plzeňském kraji bylo dosaženo v polovině roku 2008, což byl vrchol hospodářské konjunktury, kdy se hodnota dostala pod 4 % (květen 2008 3,7 %). Na počátku roku 2010, tedy v době hospodářské krize, dosáhla nezaměstnanost v Plzeňském kraji maxima 8,7 %, zároveň bylo překonáno dosavadní maximum z počátku sledovaného období (leden 2004 7,9 %). V této době se také zhoršovalo postavení Plzeňského kraje v rámci ČR. Kraj se dostal na 5. místo, což bylo jeho nejhorší postavení mezi kraji za celé sledované období. Na přelomu roků 2010 a 2011 hodnota míry nezaměstnanosti opět překročila 8 %, ale již nedosáhla hodnoty před rokem a zároveň si kraj vylepšil své postavení mezi kraji ČR a dostal se zpět mezi 3 kraje s nejnižší mírou nezaměstnanosti. V posledních dvou měsících sledovaného období se Plzeňský kraj posunul dokonce na 2. místo za Prahu. Trh práce v Plzeňském kraji 4

1.2 Vývoj počtu volných pracovních míst Z pohledu vývoje počtu pracovních míst evidovaných úřadem práce, resp. počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo (VPM), je na tom Plzeňský kraj lépe než z hlediska míry nezaměstnanosti. Dlouhodobě se držel převážně na 2. místě za Prahou (viz graf 2). Pouze v polovině roku 2010 si pohoršil a byl přechodně na 5. místě. Graf 2: Vývoj počtu dosažitelných uchazečů na 1 VPM kraje ČR Od počátku sledovaného období, kdy bylo v Plzeňském kraji více než 9 nezaměstnaných na 1 VPM (leden 2004-9,4 nezam. na 1 VPM), docházelo k poklesu počtu nezaměstnaných a zároveň k nárůstu počtu pracovních míst. V období od října 2007 až do srpna 2008, tedy v době vrcholící hospodářské konjunktury, bylo v Plzeňském kraji dokonce více pracovních míst než nezaměstnaných. Od druhé poloviny roku 2008 došlo v souvislosti s hospodářskou krizí k velkému úbytku pracovních míst. V Plzeňském kraji byl tento úbytek větší než průměr ČR (v ČR klesl počet VPM 5x, v Plzeňském kraji 9x). Maximální hodnoty počtu nezaměstnaných na 1 VPM bylo dosaženo v kraji na počátku roku 2010, kdy na 1 volné pracovní místo připadalo více než 16 uchazečů o zaměstnání (únor 2010 16,5). V následujícím období došlo k mírnému poklesu, ale počet nezaměstnaných na 1 VPM byl stále více než 10. Na přelomu let 2010 a 2011 došlo opět ke zvýšení počtu nezaměstnaných na 1 VPM (únor 2011 14), ale situace na trhu práce již nebyla tak dramatická jako v únoru 2010. Na konci sledovaného období došlo opět ke zlepšení (červen 2011 8,9 nezaměstnaných na 1 VPM). Trh práce v Plzeňském kraji 5

2. Vnitrokrajské rozdíly na trhu práce v Plzeňském kraji 2.1 Vývoj míry nezaměstnanosti Rozdíly ve vývoji míry nezaměstnanosti v Plzeňském kraji byly sledovány na úrovni okresů. Mezi okresy s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti po celé sledované období patřily okresy Plzeň-jih, Plzeň-město. Okres Tachov je naopak okresem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti po celé sledované období, viz následující graf 3. Graf 3: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti okresy Plzeňského kraje Okres Plzeň-jih byl po více než polovinu sledovaného období od dubna 2004 do ledna 2009 okresem s nejnižší mírou nezaměstnanosti (minimum květen 2008 2,5 %). Ale i zde došlo od konce roku 2008 k nárůstu nezaměstnanosti v souvislosti s již zmíněným nástupem hospodářské krize. Na počátku roku 2010 zde dosáhla míra nezaměstnanosti maxima za celé období (7,4 %) a od té doby se pohybovala okolo 6 %. Dalším okresem s dlouhodobě nízkou mírou nezaměstnanosti je okres Plzeň-město, který jako jediný z okresů Plzeňského kraje zaznamenal maximální hodnotu míry nezaměstnanosti hned na počátku sledovaného období v lednu 2004 a to 7,9 %. V té době byl okres dokonce na 4. místě v kraji. Postupně své postavení zlepšoval a od ledna 2009 byl okresem s nejnižší mírou nezaměstnanosti v kraji s výjimkou období července a srpna 2010 (1. místo okres Plzeň-jih) Na konci sledovaného období, tj. od května 2011, se Plzeň posunula na 3. místo za okresy Plzeň-jih a Rokycany. Okres Plzeň-sever po celé sledované období v podstatě kopíruje průměrné hodnoty nezaměstnanosti Plzeňského kraje. Z počáteční hodnoty 7,1 % postupně klesla nezaměstnanost na minimum 3,5 % v srpnu 2008. V následujícím období, opět v souvislosti s počátkem hospodářské krize, dochází postupně k nárůstu až na maximum na počátku roku Trh práce v Plzeňském kraji 6

2010, kdy v únoru 2010 dosáhla hodnota míry nezaměstnanosti 8,7 %. Poté opět nastal mírný pokles a ve stejném období následujícího roku byla nezaměstnanost na dalším maximu, ale již nedosáhla hodnoty z minulého roku 8,5 %. Na závěr sledovaného období nezaměstnanost klesla na 6,4 %. Okres Rokycany měl ve sledovaném období ze všech okresů Plzeňského kraje nejdynamičtější vývoj míry nezaměstnanosti. Na počátku sledovaného období v letech 2004 2006 byl okresem s třetí nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Od února 2006 se postavení okresu Rokycany mezi ostatními okresy kraje zlepšovalo. Dokonce v srpnu 2007 byl na 2. místě. Minimální míry nezaměstnanosti okres dosáhl v květnu 2008 3,5 %. Od poloviny rolu 2008 kopíroval průměrné hodnoty nezaměstnanosti Plzeňského kraje, a to až do počátku roku 2009, kdy míra nezaměstnanosti v okrese Rokycany rostla rychleji, než byl průměr v kraji. V lednu 2010 míra nezaměstnanosti dosáhla maxima 8,8 %. Od počátku roku 2010 se okres Rokycany zařadil na 3. místo a v závěru sledovaného období byla míra nezaměstnanosti nejnižší v celém kraji. Z grafu 3 je patrné, že nejproblematičtější situace na trhu práce mezi okresy Plzeňského kraje je v příhraničních okresech (Domažlice, Klatovy a především Tachov). Tyto okresy hospodářská krize zasáhla nejvíce. Příhraniční okres Domažlice v průběhu sledovaného období prošel z pohledu míry nezaměstnanosti podobně jako okres Rokycany dynamičtějším vývojem. Na počátku sledovaného období byl jedním z okresů s nejnižší nezaměstnaností (7 % - 2. místo). Pak se dostal na úroveň průměru Plzeňského kraje (zhruba od poloviny roku 2007) a po dosažení minima v srpnu 2008 (3,8 %) zde došlo k velmi prudkému nárůstu míry nezaměstnanosti a okres Domažlice se zařadil mezi okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v kraji. Jeho míra nezaměstnanosti byla druhá, resp. třetí nejvyšší v kraji hned po okresech Tachov, popř. Klatovy. Maximum dosáhla nezaměstnanost až na počátku roku 2011 (10,5 %), pak nezaměstnanost klesá, ale stále byla vyšší než hodnoty nezaměstnanosti pro celý Plzeňský kraj. Mezi okresy s dlouhodobě vysokou mírou nezaměstnanosti patří druhý příhraniční okres Klatovy. Na počátku sledovaného období měl míru nezaměstnanosti 8,8 %. Po celé sledované období byl prakticky stále okresem s druhou nejvyšší mírou nezaměstnanosti, výjimku tvořilo výše zmíněné období, kdy se o předposlední místo střídal s okresem Domažlice. Maxima dosáhl opět na počátku roku 2008, kdy míra nezaměstnanosti překročila 10 %. V polovině roku 2011 klesla hodnota míry nezaměstnanosti pod 8 % (7,7 %). Nejvyšší míru nezaměstnanosti má po celé sledované období okres Tachov. Na počátku sledovaného období byla hodnota míry nezaměstnanosti 10,6 %, pak hodnota klesala k minimu v květnu 2008 na 5,7 %. Maximum bylo dosaženo v lednu 2010 (14,2 %). Na konci sledovaného období klesla hodnota těsně pod 10 % (červen 2011 9,8 %). Okres Tachov patřil na přelomu let 2009 a 2010 mezi prvních deset okresů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v celorepublikovém srovnání a zařadil se tak mezi některé okresy Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Trh práce v Plzeňském kraji 7

2.2 Vývoj počtu volných pracovních míst Od počátku sledovaného období počet volných pracovních míst (VPM) evidovaných úřadem práce v Plzeňském kraji vykazoval rostoucí trend, pouze na konci každého kalendářního roku došlo periodicky k mírnému poklesu. Od počátku roku 2006 docházelo k rychlému tempu růstu VPM. Maxima bylo dosaženo v únoru 2008, kdy bylo v Plzeňském kraji 15 000 volných pracovních míst, tj. 6 krát více než na počátku sledovaného období. V této době bylo dokonce v Plzeňském kraji více VPM než nezaměstnaných, především v okrese Plzeňměsto. Od února do července 2008 následovalo období stagnace počtu VPM a poté došlo k prudkému poklesu počtu VPM, který se zastavil až v první polovině roku 2009, kdy klesl počet VPM na zhruba 3000. V dalších měsících počet VPM stále klesal, ale již výrazně pomaleji, a to až do počátku roku 2010 kdy bylo v únoru dosaženo minima za celé sledované období (méně než 2 000). Od té doby do konce sledovaného období se počet VPM pohybuje okolo 2 000. Z výše zmíněného vývoje počtu VPM je patrné, že změny počtů VPM, resp. jejich razantní úbytek v první polovině roku 2008, již byl prvním projevem nadcházející hospodářské krize. Vzhledem k tomu, že okres Plzeň-město měl nejvíce volných pracovních míst v Plzeňském kraji, v podstatě určoval vývoj VPM celého kraje. Podíl VPM v okrese Plzeň-město na VPM Plzeňského kraje se pohyboval od 50 % až do 70 % (na konci roku 2008). Graf 4: Vývoj počtu volných pracovních míst okresy Plzeňského kraje Co se týká ostatních okresů Plzeňského kraje, většina z nich zaznamenala maximum volných pracovních míst o několik měsíců dříve (na konci roku 2007) než maxima dosáhl okres Plzeň-město, resp. celý kraj. Pouze okres Plzeň-sever kopíroval vývoj okresu Plzeňměsto. Trh práce v Plzeňském kraji 8

Rozpětí počtu volných pracovních míst v jednotlivých okresech ve sledovaném období shrnuje tabulka 1, zároveň také ukazuje, že pokles VPM v Plzeňském kraji byl podstatně vyšší než za celou ČR. V meziokresním srovnání je na tom nejhůře okres Tachov, kde Tabulka 1: Vývoj počtu volných pracovních míst území max.vpm min.vpm podíl Domažlice 1 062 96 11,1 Klatovy 1 691 238 7,1 Plzeň-město 9 798 853 11,5 Plzeň-jih 1 015 102 10,0 Plzeň-sever 1 062 121 8,8 Rokycany 736 72 10,2 Tachov 1 144 92 12,4 Plzeňský kraj 15 094 1 699 8,9 ČR 152 267 30 927 4,9 Zdroj dat: MPSV, portál Zaměstnanost - Statistiky - Nezaměstnanost nabídka klesla více než 12x, v těsném závěsu jsou okresy Domažlice, Plzeň-město s poklesem více jak 11x, desetkrát se snížila nabídka volných míst v okresech Plzeň-jih a Rokycany, méně jak desetkrát poklesl počet VPM v okresech Plzeňsever a Klatovy. Komplexnější pohled na problematiku trhu práce nabízí ukazatel počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo. Tento ukazatel vyjadřuje nesoulad na trhu práce mezi poptávkou a nabídkou. Následující graf 5 názorně ukazuje situaci na trhu práce ve sledovaném období, pro které jsou charakteristické dynamické změny. Graf 5: Vývoj počtu dosažitelných uchazečů na 1 VPM okresy Plzeňského kraje Z grafu 5 vyplývá, že od počátku sledovaného období docházelo k postupnému poklesu počtu uchazečů na 1 VPM v prakticky ve všech okresech Plzeňského kraje, tj. se zvyšovala šance uchazeče o zaměstnání najít si práci. Pouze okresy Tachov a Rokycany měly v průběhu tohoto období dynamyčtější vývoj, ale i zde se situace uklidňovala od poloviny roku 2006. Na vrcholu ekonomické konjunktury (červenec 2007 červenec 2008) měly všechny okresy podobný průběh s velmi malým počtem nezměstnaných na 1 VPM (minimální rozdíl 1,43, maximální 2,35). Trh práce v Plzeňském kraji 9

Od druhé poloviny roku 2008 se situace na trhu práce rapidně zhoršovala. V důsledku nastupující hospodářské krize došlo k prudkému úbytku pracovních míst a zároveň nárůstu počtu nezaměstnaných ve všech okresech Plzeňského kraje. Vývoj od začátku roku 2009 do konce sledovaného období byl v každém okrese kraje odlišný. Lze konstatovat, že pro všechny okresy byl nejkritičtější rok 2009. V okrese Tachov připadalo 50 nezaměstnaných na 1 VPM. V průběhu roku 2010 docházelo k mírnému zlepšení prakticky ve všech okresech, vyjma okresu Rokycany. Okres Plzeň-město byl po celé sledované období okresem s nejvyrovnanějším průběhem, bez výrazných výkyvů ve svém vývoji. Zároveň byl okresem s nejnižším počtem nezaměstnaných na 1 VPM a hodnota počtu nezaměstnaných na 1 VPM nikdy nepřekročila 10. V období od března 2007 až do konce roku 2008 bylo v tomto okrese více pracovních míst než nezaměstnaných a to i 3x. Nejhorší situace byla v tomto okrese na začátku roku 2011, kdy na 1 VPM připadlo téměř 9 nezaměstnaných. Okresy Klatovy, Plzeň-sever a Plzeň-jih od počátku sledovaného období víceméně kopírovaly průměrné počty uchazečů o zaměstnání na 1 VPM celého kraje. Okres Domažlice měl podobný vývoj jako výše zmíněné okresy, a to až do vypuknutí krize, kdy se hodnoty ukazatele okresu Domažlice dostaly vysoko nad průměr kraje a dokonce na přelomu let 2009 a 2010 byl druhým okresem s největším počtem nezaměstnaných na 1 VPM a ve stejném období rok poté byl na 2 měsíce dokonce okresem s nejvyšším počtem nezaměstnaných na 1 VPM. Na konci sledovaného období se situace zklidnila a okres Domažlice se dostal na hodnoty blízké krajskému průměru. Okresy Tachov a Rokycany jsou i z pohledu komplexního ukazatele počtu nezaměstnaných na 1 VPM okresy Plzeňského kraje s nejmenší šancí najít si práci. Již výše byla zmíněná extrémní hodnota, kdy v okrese Tachov na počátku roku 2010 připadlo na 1 VPM až 50 nezaměstnaných (okres Tachov byl i z pohledu tohoto ukazatele nesouladu na trhu práce krátce v první desítce mezi okresy ČR). V následujících měsících se situace rychle zlepšila a od poloviny roku 2010 nepřekročil počet nezaměstnaných na 1 VPM hodnotu 23. Naopak okres Rokycany byl v závěru sledovaného období okresem s nejvyšším počtem nezaměstnaných na 1 VPM, ale za celé období hodnota ukazatele nikdy nepřesáhla 30 uchazečů. I když byl v poslední době okres Rokycany s nejvyšším počtem nezaměstnaných na 1 VPM, hodnota tohoto ukazatele se pohybuje okolo 15. V předchozí kapitole bylo zmíněno, že okres Rokycany byl na konci sledovaného období okresem s velmi nízkou, resp. nejnižší, mírou nezaměstnanosti v kraji. Zároveň byl ve shodném období okresem s nejvyšším počtem nezaměstnaných na 1 VPM. Lze tedy vyvozovat, že okres Rokycany na konci sledovaného období zaostával v tvorbě nových pracovních míst. Trh práce v Plzeňském kraji 10

3. Struktura nezaměstnaných a volných pracovních míst podle stupně vzdělání v Plzeňském kraji Vzdělání je důležitým faktorem pro uplatnění na trhu práce. Pro potřeby této studie je analyzován jak vliv vzdělání uchazečů na jejich uplatnění na trhu práce, tak i struktura volných pracovních míst podle dosaženého vzdělání. Z dlouhodobého pohledu měli nejlepší vyhlídky na uplatnění na trhu práce lidé s vyšším vzděláním, tj. minimálně s maturitou. Podíl nezaměstnaných, kteří své vzdělání zakončili maturitou, se pohyboval okolo 22 %, nezaměstnaných s vysokoškolským vzděláním bylo pouze do 5%. Nezaměstnaní s nižším vzděláním, tj. bez maturity, resp. nejvýše se základním vzděláním, tvořili více než 70 % nezaměstnaných, z nichž středoškolské vzdělání bez maturity mělo něco málo přes 40 %, a přibližně 30 % tvořili lidé s nejvýše základním vzděláním. Pro srovnání z výběrového šetření pracovních sil (2. čtvrtletí 2011) si můžeme udělat představu o struktuře zaměstnaných podle dosaženého vzdělání. Největší podíl na všech zaměstnaných v ČR měla pracovní síla se SŠ bez maturity 38,4 %, s maturitou 37,5 %. Následují vysokoškoláci s téměř 20 % podílem a nejmenší podíl téměř 5 % měla skupina s nejnižším vzděláním, tedy nejvýše základním. Podíly skupin nezaměstnaných podle stupně dosaženého vzdělání se nijak výrazně nezměnily ani během hospodářské krize. Malý nárůst (cca o 3 procentní body) zaznamenala skupina nezaměstnaných se SŠ vzděláním bez maturity. Mírně poklesly (okolo 1 procentního bodu) skupiny nezaměstnaných s maturitou a skupina nezaměstnaných se vzděláním nejvýše základním. Vzhledem k malým počtům skupiny s vyšším odborným vzděláním se jí nebudeme více zabývat. Graf 6: Vývoj počtu volných pracovních míst a nezaměstnaných podle vzdělanostních skupin - Plzeňský kraj Užitečné je srovnání nabídky volných pracovních míst v souvislosti s dosaženým vzděláním pracovní síly a také vývoj struktury této nabídky v letech 2004-2011. Z grafu 6 je patrné, že nejdynamičtějším vývojem prošly počty volných pracovních míst určené pro pracovní sílu s nejvýše základním vzděláním. V době vrcholící konjunktury byla největší poptávka po pracovní síle s nejnižším vzděláním, podíl těchto VPM byl více než 50 %, poté se podíl snížil na polovinu. Volná pracovní místa určená pro vysokoškolsky vzdělanou sílu zaznamenala po celé sledované období minimální změny. Podobně na tom byl i vývoj VPM pro skupinu se SŠ vzděláním zakončeným maturitou. Trh práce v Plzeňském kraji 11

Z tabulky 2 je patrné, která pracovní místa postihl mezi lety 2007 a 2010 největší propad. O téměř 95 % se snížil počet nabízených VPM pro pracovní sílu maximálně se základním vzděláním. O 80 % klesl počet VPM pro skupinu se SŠ bez maturity. Na polovinu klesl počet Tabulka 2: Vývoj počtu volných pracovních míst podle požadovaného vzdělaní Plzeňský kraj (k 31.12) Stupeň dosaženého vzdělání skupinu. 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 index 07/10 nejvyšší zákl. 2 014 1 159 2 193 7 823 3 578 518 418 5,34 střední bez mat. 1 922 2 151 3 941 5 392 3 084 963 1 050 19,47 střední s mat. 351 475 835 950 693 410 488 51,37 VOŠ 8 6 25 27 15 15 15 55,56 vysokoškolské 121 149 220 251 192 172 190 75,70 Celkem VPM 6 420 5 945 9 220 16 450 9 570 4 087 4 171 25,36 Zdroj dat: MPSV, portál Zaměstnanost - Statistiky - Nezaměstnanost VPM určených pro pracovní sílu s maturitním vzděláním. Pouze o 25 % klesla nabídka VPM pro vysokoškolsky vzdělanou pracovní sílu. Lze shrnout, že nejméně na vývoj trhu práce a ekonomiky reagovala nabídka VPM pro pracovní sílu s vyšším vzděláním a naopak nejcitlivěji pro nejméně vzdělanou Graf 7: Vývoj počtu dosažitelných uchazečů na 1 VPM podle stupně dosaženého vzdělání Plzeňský kraj Použijeme-li pro srovnání nabídky a poptávky již dříve použitý ukazatel počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo z pohledu vzdělanostní struktury je patrné, že po většinu sledovaného období byla nejhorší šance najít si zaměstnání pro skupinu s maturitou (viz graf 7). Počet nezaměstnaných s VŠ vzděláním na 1 VPM byl po celé sledované období vyrovnaný a pohyboval se okolo 5 nezaměstnaných na 1 VPM. Změny, které postihly trh práce v průběhu sledovaného období, tedy tuto skupinu zasáhly minimálně. Na počátku sledovaného období byla pro obě skupiny s nejnižším vzděláním nejpříznivější situace na trhu práce a jejich šance uplatnění na trhu práce byly největší (maximálně bylo 5 uchazečů na 1 VPM), situace se stále zlepšovala a v okamžiku vrcholu hospodářské konjunktury byla na 1 uchazeče s nejvýše ZŠ vzděláním k dispozici téměř 2 VPM a pro jednoho uchazeče se SŠ vzděláním bez maturity 1VPM. V souvislosti s hospodářskou krizí docházelo, jak již bylo výše zmíněno, k velkému úbytku pracovních míst především pro tyto dvě vzdělanostní skupiny a během jednoho roku se obě tyto skupiny dostaly přes 10 nezaměstnaných na 1 VPM (14,5 nezaměstnaných s nejvýše ZŠ na 1 VPM, 12,5 nezaměstnaných se SŠ bez maturity). Na konci roku 2010 se pro skupinu s nejvýše základním vzděláním situace nadále zhoršila a na 1 VPM připadalo téměř 18 nezaměstnaných. Naopak pro pracovní sílu se SŠ vzděláním bez maturity se v posledním roce šance na uplatnění na trhu práce zvýšily. Trh práce v Plzeňském kraji 12

4. Závěr Plzeňský kraj je dlouhodobě krajem s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti v porovnání s ostatními kraji ČR, přestože se ho dotkly změny způsobené hospodářským vývojem, který postihl ekonomiku a trh práce celé ČR. Došlo k více jak dvojnásobnému nárůstu míry nezaměstnanosti v období od května 2008 z 3,7 % (vrchol konjunktury) do února 2010 na 8,7 %, přesto si kraj udržel své postavení kraje s nízkou nezaměstnaností v ČR. Relativně příznivou situaci na trhu práce mezi kraji ČR dokládá také počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo, Plzeňský kraj byl od roku 2004 do pololetí 2011 většinou na 2. místě. I když v polovině roku 2010 kraj zaznamenal devítinásobný úbytek pracovních míst (ČR pouze pětkrát), a tím se přechodně Plzeňský kraj dostal na 5. místo v porovnání s ostatními kraji ČR podle počtu nezaměstnaných na 1 VPM. Z vnitrokrajského hlediska byla situace na trhu práce nejsložitější pro příhraniční okresy, především okres Tachov. Po celé sledované období měl nejvyšší míru nezaměstnanosti a s nástupem hospodářské krize se zařadil mezi 10 okresů ČR s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Napětí na trhu práce v tomto okrese vystihuje také velmi vysoký počet nezaměstnaných na 1 VPM (leden 2010-50 nezaměstnaných na 1 VPM). V Plzni a obou příměstských okresech byla situace na trhu práce v rámci kraje nejpříznivější a stabilní po celé sledované období. Naopak dynamickým vývojem prošly okresy Rokycany a Domažlice. Analýza nezaměstnanosti podle vzdělanostní struktury pracovní síly potvrdila skutečnost, že velké problémy na trhu práce má skupina osob s nejnižším vzděláním (nejvýše ZŠ a SŠ bez maturity). Ačkoli v době hospodářské konjunktury měly právě tyto skupiny nejlepší postavení na trhu práce, s nástupem hospodářské krize došlo k obrovskému úbytku pracovních míst pro tyto skupiny a šance na uplatnění těchto osob byly naopak nejhorší. V posledních letech se situace mírně zlepšila pouze pro pracovní sílu se SŠ vzděláním bez maturity. Pracovní síla se středoškolským vzděláním s maturitou měla situaci na trhu práce po celé sledované období relativně stabilní, ale podle poměru nezaměstnaných na 1 VPM byla její situace dlouhodobě nejobtížnější. Příčinou je nedostatek volných pracovních míst evidovaných ÚP. Trh práce v Plzeňském kraji 13

Použité podklady Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Portál Zaměstnanost Statistiky Statistiky nezaměstnanosti. [online]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz. Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil 2. čtvrtletí 2011. Praha. ČSÚ. 2011. [online]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3101-11 Trh práce v Plzeňském kraji v roce 2009. RRA. 2010 Trh práce v Plzeňském kraji 14