Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. 470/2001 Sb. a dokumentace Programu revitalizace říčních systémů (Programu 215 110) Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové, říjen 2006
Úvod Na základě článku 12 Metodického návodu odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství a odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí pro postup pořizovatelů plánů oblastí povodí a dalších subjektů podílejících se na procesu plánování v oblasti vod v roce 2006 ve smyslu ustanovení 24 a 25 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů předkládá správce povodí Analýzu potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. 470/2001 Sb. a dokumentace Programu revitalizace říčních systémů (Programu 215 110). Významní správci vodních toků (Povodí Labe, státní podnik, Zemědělská vodohospodářská správa a Lesy České republiky) a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR navrhli soubor revitalizačních opatření na tocích v oblasti povodí Horního a středního Labe. V těchto návrzích byly mimo koryta vodních toků zahrnuty i příbřežní a nivní oblasti poříčních zón a návrh rybích přechodů. V návrhu není přehled vymezen výčtem povodí IV. řádu, ale je předložen jako přehled úseků vodních toků a jejich niv v rámci vodních útvarů povrchových vod, a to se zaměřením na vodní toky v silně ovlivněných vodních útvarech a ve zvlášť chráněných územích. Celý soubor navržených lokalit byl podroben kritické analýze v mnoha kritériích. Základem posouzení byla reálná možnost obnovení říčních ekosystémů jako páteřní složky systémů ekologické stability. Vlastní analýza spočívala v předběžném posouzení předem vytipovaných lokalit včetně hodnocení proveditelnosti z hlediska širších souvislostí. Nebylo však možné detailně posoudit navržené lokality z hlediska majetkoprávních vztahů a jejich technického řešení. Z tohoto důvodu je možné, že i některé návrhy, které v této fázi byly zařazeny mezi lokality doporučené pro realizaci revitalizačních opatření na vodních tocích, nebude tyto možno v navrženém rozsahu realizovat. Výsledkem provedené analýzy je seznam lokalit, které správce povodí, společně se správci toků a AOPK, po vzájemné shodě doporučuje k realizaci revitalizačních opatření na vodních tocích. Tento seznam je tištěnou přílohou této analýzy příloha č. 1. Další soubor lokalit nebyl správcem povodí, či správci toků doporučen pro realizaci revitalizačních opatření z důvodů, které jsou uvedeny dále v textu. Tento soubor (revit_tab_cd.xls, list Lokality ostatní) je přílohou této analýzy na CD v digitální podobě společně s podklady zaslanými správci toků a AOPK v nezměněné podobě. Hodnocené lokality nejsou v přímém rozporu s protipovodňovými opatřeními navrhovanými správcem povodí v rámci programu MZe 129 120 Podpora prevence před povodněmi II. 2
Řešení problematiky revitalizačních opatření na vodních tocích Celkem bylo předloženo 50 návrhů rybích přechodů a 508 lokalit navržených k revitalizaci. Posouzení bylo provedeno komisionálně. Vycházelo ze základních požadavků ochrany přírody a ze znalostí a možností jednotlivých správců vodních toků. Byly vybrány lokality, u kterých došlo ke shodě mezi zástupci ochrany přírody a správci toků. Hodnoceny byly možné střety se stávajícími i plánovanými protipovodňovými opatřeními, průběžně prováděným odstraňováním povodňových škod a v neposlední řadě i významnost navrhované lokality do Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe. Na základě výše uvedeného posouzení provedl správce povodí analýzu zdrojových dat. Provedená analýza odhalila problematičnost možnosti realizace revitalizačních opatření v některých lokalitách. Lokality byly rozděleny do ucelených skupin podle základního zařazení (viz níže). Jako správce toku se ztotožňujeme s názorem, že u některých úseků koryt vodních toků historické důvody pro usměrnění koryt vodních toků pominuly, a jejich tvrdé opevnění a absence porostů jednoznačně vyvolávají potřebu revitalizace, nicméně před plošným plánováním těchto akcí musí být nejprve vyřešeny všechny související právní otázky. Specifikovat revitalizované koryto ve smyslu vodního zákona jako přirozené není možno, tzn. že se jedná o koryto upravené, pokud nebude novelizací vodního zákona považováno zpřírodněné koryto za přirozené, včetně s tím souvisejícího stanovení rozsahu povinností správce toku a vlastníků pozemků. Povinnosti správce jsou nyní stanoveny v 47 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (dále jen VZ), přičemž pod písm. f) je mimo jiné uvedeno, že správce toku má povinnost obnovovat přirozená koryta vodních toků, zejména ve zvlášť chráněných územích a systémech ekologické stability. Výklad pojmu obnova přirozeného koryta je však rozporuplný, neboť koryto vodního toku následkem revitalizačního či jiného antropogenního zásahu přestává být korytem přirozeným a stává se korytem upraveným. Vodními díly jsou ve smyslu 55 odst. 1 písm. b) mj. stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků, a to bez ohledu na stavebnětechnické řešení. Jakýkoliv zásah do koryta vodního toku, jímž se dosavadní parametry mění, je stavbou ve smyslu veřejnoprávním a podléhá stavebnímu řízení u vodoprávního úřadu jako speciálního stavebního úřadu, tzn. že je obvykle nutné územní rozhodnutí (jsou-li prováděny změny druhů pozemků či zásah do pozemků, které dosud koryto vodního toku netvořily), a vždy povolení stavby dle 15 vodního zákona. Obzvlášť rozsáhlé revitalizace celých toků je nutné sladit i s územním plánováním jednotlivých obcí a regionů. Z hlediska občanskoprávního se ovšem stavba, která není se zemí spojena pevným základem, nestává samostatnou věcí, ale je součástí pozemku, na němž se nachází. Z toho vyplývá, že stavby revitalizací mohou být umístěny pouze na pozemcích, u nichž jsou vyřešeny majetkoprávní vztahy. Proto je realizace stavby jednoznačně podmíněna výkupem dotčených pozemků, popř. souhlasem vlastníků pozemků, u nichž se předpokládá nastartování dalšího samovolného vývoje 3
s minimálními zásahy správce toku. V podstatě by měl být již v rámci přípravy sjednocen názor na následnou péči a již ve stavebním povolení musí být obsaženy následné povinnosti vlastníka stavby dle 59 vodního zákona a také stanoven plán péče a parametry, které má stavba splňovat. Pokud tomu tak není, pak vlastně vyplývá zákonná povinnost zakonzervovat stav tak, jak byl projektantem navržen, a bránit dalšímu samovolnému vývoji, a to na základě ustanovení 59 vodního zákona (povinnosti vlastníka vodního díla) a 86 současného stavebního zákona č. 50/1976 Sb., resp. 154 nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Pokud nejsou předem ujasněny vzájemné vztahy mezi investorem, vlastníkem pozemku a správcem toku, může být nastalá situace problematická. V případě revitalizací úprav provedených pro zkapacitnění koryta za účelem protipovodňové ochrany je situace vždy komplikovanější oproti úpravám pořízeným z důvodů meliorací zemědělských pozemků. Kapacita nového neprizmatického koryta se dá stanovit hydrotechnickými výpočty velmi obtížně. Nelze počítat s tím, že dotčená obec, která je ze zákona vždy účastníkem řízení, bude souhlasit s revitalizací, u níž není zřejmé, jaký je navrhovaný průtok, který nové koryto provede, aniž by došlo k ohrožení okolních pozemků, a zda bude kapacitně odpovídat původnímu stavu, popřípadě zlepšovat odtokové poměry. Navržené úseky k revitalizaci koryt vodních toků a jejich ramen (tzn. včetně slepých a mrtvých), údolních niv a jezů jsou tedy ve všech případech podmíněny vyřešením majetkoprávních vztahů v dotčeném území. U některých lokalit lze předpokládat nekonfliktní projednání vzhledem k charakteru revitalizace a jejímu rozsahu (kód 1 v souboru revit_tab_cd.xls), obdobně i v případech zprůchodnění koryt vodních toků pro migraci vodních živočichů na tocích zařazených do Akčního plánu rybích přechodů pro řeky České republiky (kód 0 v souboru revit_tab_cd.xls). Tyto akce doporučujeme k realizaci revitalizačních opatření na vodních tocích, stejně jako akce na vodních tocích ve správě ZVHS, kde byly lokality projednány mezi ZVHS a AOPK (kód 4 v souboru revit_tab_cd.xls). Vzhledem k obecnému pojetí rozsahu některých návrhů revitalizací v předložených podkladech bez bližší územní i technické specifikace nelze v těchto případech jednoznačně s revitalizací souhlasit. Realizace takovýchto akcí se definitivně nevylučuje a je podmíněna vyřešením nejen majetkoprávních vztahů, ale i další problematiky ( kódy 2 a 5 v souboru revit_tab_cd.xls). Zásadně není možno souhlasit s realizací akcí v lokalitách, kde jsou již zřízena nebo navržena vodní díla plnící i funkci protipovodňové ochrany a na ně navazující úpravy, stejně jako s revitalizací hlavního koryta Labe ve splavných úsecích (kód 3 v souboru revit_tab_cd.xls). Z lokalit navržených AOPK byly rovněž vyřazeny ty, které nebylo možné přesně lokalizovat (chybí staničení, popis atd.), nebo je navržena revitalizace přirozených úseků koryt vodních toků (kód 9 v souboru revit_tab_cd.xls). V příloze č. 1 lokality doporučené pro realizaci revitalizačních opatření na vodních tocích je v této fázi zahrnuto 93 ze všech předložených lokalit. Ostatní navržené lokality jsou uvedeny v digitální podobě na přiloženém CD (příloha č. 2) v souboru revit_tab_cd.xls listu lokality ostatní. Sumární přehled všech navrhovaných lokality je také obsahem přílohy č. 2. 4
Příloha č. 1 tab. Lokality doporučené pro realizaci revitalizačních opatření na vodních tocích