Z P R A V O D A J 1/2004

Z P R A V O D A J 1/2004 Společnost radiační onkologie, biologie a fyziky O B S A H Úvodní slovo Zápis ze schůze výboru SROBF konané 30.9.2003 Zápis ze schůze výboru SROBF konané 19.11.2003 Tabulka radioterapií v ČR k 1.12.2003 Vyjádření SROBF a ČOS k protonovému centru Záznam z pracovního setkání s pilotní přednáškou Prof. Nuesslina Požadavky na kvalifikaci Radiační průkazy Zpráva ze služební cesty (Madrid) Radiační onkologie v Liberci historie a současnost Přehled akcí na rok 2004 Zprávy, oznámení, různé

Vážení přátelé, snad nastává v radioterapii obrat směrem k lepším časům. V naší republice přibylo 9 nových lineárních akcelerátorů ( Pardubice, Chomutov, Cheb, Plzeň, Nový Jičín, Jihlava, Masarykův onkologický ústav, České Budějovice, Bulovka). Poměr funkčních lineárních akcelerátorů na počet obyvatel se pronikavě zlepšil. Chybí jich ještě 6, aby vycházel 1 akcelerátor na 350 000 obyvatel, což by nás přiblížilo Evropské unii, kde je přibližně 1 urychlovač na 250 000 obyvatel. Kvantitativní navýšení ozařovací techniky by mělo být důvodem ke snaze o zlepšení kvality v radioterapii, nejen po stránce fyzikálního programu jakosti, ale i po stránce klinické, tj. uvážených indikací k radioterapii, pečlivého určování cílových objemů, specifikování dávek dle ICRU doporučení, sledování kontroly nádoru i akutní a pozdní toxicity, vyhodnocování výsledků, participaci na mezinárodních studiích, iniciaci vlastního klinického výzkumu. Konečně se zlepšilo přístrojové vybavení. Je třeba, aby přineslo výstupy ve zlepšení výsledků onkologické léčby. K tomu by měl přispět i program Ministerstva zdravotnictví ČR na vytvoření standardů v radiační onkologii/radioterapii, který by měl být do druhé třetiny roku publikován ve Věstníku MZ ČR a nad jehož dodržováním budou bdít klinické audity. Na jednání Vědecké rady MZ ČR dne 15.12.2003 byla ukončena roční diskuse o vzniku privátního protonového centra na Bulovce. Stanovisko Vědecké rady bylo zamítavé. Naše Společnost vznik protonového centra nepodpořila. Protonová terapie má stále charakter experimentálního výzkumu a ne standardní léčby. Její teoretický přínos se týká jen malého procenta pacientů. V podmínkách, kdy u nás není patřičně vybavena stávající síť radioterapeutických pracovišť, financování léčby zářením je podhodnoceno a v ekonomické oblasti dochází k restrikcím, je vybudování protonového centra mimo celoevropskou koncepci sítě protonových pracovišť nebezpečným podnikem, který by mohl mít katastrofální důsledky pro českou klasickou radioterapii a onkologii. Radiační onkologie je součástí komplexní léčby onkologických nemocných. Je to úžasný obor a zvláště high tech radioterapie svádí, aby se stala počítačovou hrou na virtuálně 3D rekonstruovaném pacientovi. Ale radiační onkologie je už tradičně především onkologií, proto radiační onkolog musí ovládat molekulární biologii nádorů, epidemiologii, klinickou onkologii, možnosti soudobé medikamentózní terapie, a navíc, být suverénní ve čtení CT a NMR snímků, plánování a hodnocení ozařovacích plánů. Jsem si jist, že Katedra radiační onkologie IPVZ v čele s Doc. Josefem Kovaříkem bude schopna vychovávat špičkové odborníky, kteří se ctí vyjdou z jakékoli mezinárodní konfrontace v rámci Evropské unie. V úterý 3.2. 2004 se bude ve VZP projednávat návrh na změnu kalkulačních listů pro radioterapii. Přepracování všech kalkulačních listů byla úmorná týmová práce, jejímž cílem je, aby radioterapeutická oddělení byla schopna vydělat nejen na provoz, ale zejména na obměnu a inovaci radiační techniky a nemusela se doprošovat dotací. Držte nám prosím při jednání palce. Česká onkologická společnost má nový výbor. Spolupráce obou onkologických společností se dostala na kvalitativně novou úroveň. Preferování různých modalit onkologické péče bylo překonáno a cílem se stala spolupráce na optimalizovaných léčebných postupech. Zlepšila se koordinace i s dalšími institucemi, jako je Národní onkologický registr, který nám poskytuje data přesnější než v jiných zemích, či s Ligou proti rakovině, která značnou měrou přispívá k propagaci prevence nádorových onemocnění, ale i k rehabilitaci onkologických pacientů a podporuje výzkumné projekty. Doba nabídla šanci, která se hned tak neopakuje. Využijme ji. Fortuna má na čele bohatou kštici, vzadu holou lebku. Když nás mine, už ji neuchopíme. 1

ZÁPIS ZE SCHŮZE VÝBORU SROBF KONANÉ DNE 30.9.2003 V PRAZE Doc. MUDr. Jiří Petera Ph.D. Přítomni: doc. MUDr. J. Petera PhD., MUDr. H. Stankušová CSc., MUDr.M.Dolečková, RNDr. L. Judas PhD., Ing. I. Horáková CSc., doc. MUDr.J. Kovařík, MUDr. M. Kubecová, MUDr. M. Macháňová Omluveni: MUDr. J. Stejskal, MUDr. W. Strzondala, doc. MUDr. P. Šlampa CSc. Program: 1) MUDr. Stankušová předala informace z ESTRO: a) Urgence dotazníků o brachyterapii z jednotlivých pracovišť. Z ČR do databáze ESTRO budou hlášena pouze ta pracoviště, která provádějí léčbu ZN, nikoliv ta, kde je prováděna pouze radioterapie nenádorových chorob. Hlášení se týká celkem 28 pracovišť, z nichž 11 brachyterapii neprovádí. b) Novým prezidentem ESTRO je M.Brada, který přislíbil další prohloubení spolupráce této organizace se zeměmi střední a východní Evropy. c) Onkologický program není t.č. mezi nosnými zdravotnickými programy evropské komise. d) Informace o připravované konferenci ESTRO Pokroky v radiační onkologii, která se bude konat ve dnech 21.-22. listopadu v Drážďanech. e) Informace o nabídce Dr. J. Bauera za firmu Shering-Plough na sponzorování členství v ESTRO několika českým lékařům. Doporučeno upřednostnit mladé lékaře. f) Snaha získat pro Prahu organizování jednoho z kurzů ESTRO v nejbližších letech. Celkově nutné prohloubit spolupráci s ESTRO, zapojit více lékařů a fyziků, zejména mladé kolegy. Úkol průběžný pro všechny členy výboru. 2) Výbor SROBF navrhuje do panelu pro jednání na Bauerově dni, který se bude konat dne 30.11.2003 doc. MUDr. J. Peteru PhD. a MUDr. Martinu Kubecovou. a) Zodpovídají: doc. MUDr. J. Petera PhD., MUDr. M. Kubecová. b) Termín 30.11.2003. 3) Doc. MUDr. J. Petera PhD poblahopřál doc. MUDr. J. Kovaříkovi k jmenování vedoucím katedry radioterapie IPVZ. a) Doc. MUDr. J. Kovařík seznámil členy výboru se svými záměry pro další práci katedry, včetně snahy o přejmenování katedry z radioterapie na katedru radiační onkologie/radioterapie. Dále členy výboru seznámil s připravovaným curiculem postgraduální specializační přípravy pro obor radiační onkologie/radioterapie, které by mělo být plně srovnatelné s těmi, které jsou v zemích EU. b) V následné diskusi ve výboru vzešly další připomínky a návrhy: i) Doporučeno do atestační komise přizvat jako hosta zástupce České onkologické společnosti. ii) Nezbytné je řešit vzdělávání fyziků. iii) Nutné je řešit umístění školicích míst. Změnu názvu katedry IPVZ na katedru radiační onkologie/radioterapie je nutno iniciovat výborem SROBF, a to písemnou formou. Zodpovídá: doc. MUDr. J. Kovařík, doc. MUDr. J. Petera PhD. Termín do příští schůze výboru. 2

4) Koncepce oboru radiační onkologie. a) Výbor doporučuje ponechat beze změn koncepci roztřídění pracovišť na kategorie I, IIA, IIB a III. b) Dle doporučení výboru radikální radioterapie má být prováděna pouze na pracovištích typu I a IIA, což se však neděje. Následně výbor diskutoval o tom,.že technické vybavení některých pracovišť I. typu neodpovídá kategorii, do které jsou zařazena, a to nejen počtem ozařovačů, ale i kvalitou a nedostatkem dalších přístrojů. V rámci vnitrokrajské spolupráce mezi jednotlivými pracovišti by měla probíhat hlubší spolupráce v distribuci pacientů vhodných pro ozáření podle technického vybavení pracoviště. Z pracovišť III. kategorie již do této doby některá zanikla ( např. v Ústí nad Orlicí, v Praze v Klimentské ulici). Kategorizace pracovišť v rámci koncepce oboru bude dodatečně rozeslána jako příloha zápisu s uvedením jejich současného vybavení. Následně bude pak uveřejněna na webových stránkách SROBF. Zodpovídá doc. MUDr. J.Petera PhD. a správce webových stránek. 5) Doc. MUDr. J. Petera PhD. seznámil výbor s hospodařením a rozpočtem společnosti. a) Předpokládaný příjem z členských příspěvků činí v roce 2003 32.000 Kč. b) Do výdajů bude zakalkulováno vydávání a rozesílání zpravodaje SROBF. c) Členy výboru byla odsouhlasena úprava členských příspěvků: i) Řádní členové 200 Kč/rok beze změn. ii) Mladí členové do 32 let 100 Kč/rok beze změn. iii) Důchodci 200 Kč/rok sleva individuálně na základě podané žádosti. Informovat členskou základnu v dalším čísle Zpravodaje.Zodpovídá Ing. I. Horáková CSc. 6) Ing. I. Horáková CSc. informovala členy výboru o novém čísle Zpravodaje SROBF, které je nyní připraveno k rozeslání jednotlivým členům. 7) Členové výboru se seznámili se zprávou MUDr. W. Strzondaly z kategorizační komise o navrhovaných změnách v kategorizaci léčiv. Změny navrhované SROBF týkající se změn preskripčního omezení (Zofran Zydis, mesalazin, Hylak forte,) nebyly z úsporných důvodů pojišťovnou přijaty. Laktuloźa p.o.(lactulosa Infusia, Duphalac sir) - Kategorizační komise doporučila vytvořit P tzn. Preskripce na vymezené indikace a snížit úhradu až o 50% stávající ceny. Výbor bere na vědomí. Zůstává jako návrh pro eventuální další jednání. 8) Doc. MUDr. J. Petera PhD. informoval o kalendáři akcí pod záštitou SROBF, který je připraven na rok 2004. Bez připomínek. 9) Postupy zabezpečení kvality v radiační onkologii/radioterapii a příprava národních standardů. V období od poslední schůze výboru na problematice pracovali MUDr. Stankušová CSc., Ing. Horáková CSc. a MUDr. Stejskal. Všichni členové byli průběžně seznámeni s jimi vypracovanými materiály. Předseda společnosti informoval výbor, že Ligou proti rakovině byl odborné společnosti 3

na tuto činnost přidělen grant ve výši 300 000 Kč. Předsedou společnosti byla navržena a výborem dále projednána a odsouhlasena struktura připravovaných standardů, kdy v obecné části bude provedeno členění na 1. radikální léčbu v radiační onkologii, 2. paliativní léčbu v radiační onkologii, 3. brachyterapii a 4. radiote-rapii nenádorových chorob. Jednotlivé části pak budou dále zpracovány dle základní osnovy: 1. indikační přehled, 2. technické předpoklady a 3. personální předpoklady. Při přípravě standardů budou využívány obecné materiály, které jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví České Republiky a dále materiály uveřejněné na www.mediquali.cz a zahraniční materiály ESTRA na www.estro.be (oddíl publikace). Následně budou zpracovávány standardy dle jednotlivých diagnóz: nádory prsu MUDr. Dolečková, nádory čípku děložního MUDr. Stankušová CSc., nádory těla děložního MUDr. Kubecová, plicní nádory MUDr. Čoupek, nádory v ORL a orofacionální oblasti doc. MUDr. Šlampa PhD, nádory prostaty MUDr. Odrážka PhD, mozkové nádory dospělých MUDr. Macháňová a MUDr. Emmerová. Za přípravu materiálů obecné části zodpovídají: a) radikální léčba v radiační onkologii doc.mudr.petera PhD.,doc. MUDr. P. Šlampa CSc, MUDr. Odrážka PhD., MUDr. Vošmík b) paliativní léčba v radiační onkologii MUDr. Macháňová, MUDr.Emmerová, MUDr. Cvejnová c) brachyterapie MUDr. Stankušová CSc. d) radioterapie nenádorových chorob bude osloven MUDr. Josef Kvěch. Termín do příští schůze výboru SROBF s pracovním datem 11.11.2003. Zapsala: MUDr. M. Macháňová Doplnil a schválil: Doc. MUDr. J. Petera PhD., Předseda SROBF ČLS JEP 4

ZÁPIS ZE SCHŮZE VÝBORU SROBF ZE DNE 19.11.2003 KONANÉ NA ODDĚLENÍ RADIOTERAPIE A ONKOLOGIE KRAJSKÉ NEMOCNICE LIBEREC Přítomní: Petera, Stankušová, Horáková, Macháňová, Judas, Kovařík, Stejskal, Šlampa, za RK: Strzondala, Šnobr Omluvení: Dolečková, Kubecová Hosté: Václav Laštovka (jednatel Proton Therapy Center Czech, s.r.o.) a Volker Schirrmeister (společnost IBA Belgie) oba k bodu 2) Schůzi vedl předseda, doc.mudr. J.Petera, Ph.D. Program: 1) Doc. Petera oznámil, že Ing. A.Kindlová rezignovala na funkci člena revizní komise SROBF, a proto v souladu s výsledky voleb z 30.11.2002 byl do revizní komise kooptován Ing. Jaromír Šnobr, CSc. (Nemocnice Jihlava). 2) Protonové centrum: a) Všichni členové výboru a RK s předstihem obdrželi společné kritické stanovisko předsedy výboru SROBF, předsedy výboru ČOS a přednosty Katedry radioterapie IPVZ k projektu protonového centra v ČR, které vychází z hluboké analýzy oboru radiační onkologie/radioterapie u nás. V předchozím období se Výbor opakovaně k uvedenému projektu vyjadřoval, a to vždy zamítavě s ohledem na stav vybavení radioterapie v ČR. b) Doc. Petera přečetl dopis-reakci jednatele společnosti Proton Therapy Center Czech, s.r.o., p. V.Laštovky, na výše zmíněné stanovisko. c) Po dohodě členů výboru byl dán prostor p. Laštovkovi a p. Schirrmeisterovi k stručné obhajobě projektu protonového centra. Poté pokračovala cca hodinová diskuse, ve které m.j. zástupce PTC sdělil, že úhrada za léčbu jednoho pacienta je kalkulována na 10-12 tisíc EUR a že tato úhrada je již předjednána na VZP. Firma dále sdělila, že není zapojena do žádné celoevropské sítě hadronových center a že doposud vybudovala 1 centrum v Korei a 2 centra v Číně, jednání o výstavbě probíhají v Saudské Arabii. Dále z diskuse vyplynulo, že investor není příliš dobře seznámen se stávající sítí radioterapeuticko-onkologických center v ČR a rovněž specifika financování a organizace českého zdravotnictví jsou mu vesměs neznámá. d) Výbor posléze potvrdil své dřívější stanovisko, že výstavba protonového centra na čistě komerční bázi pro stávající potřeby radiačně onkologické léčby v ČR je za neutěšeného technického i personálního vybavení oboru velmi problematická a vedla by k neefektivnímu odčerpávání veřejných zdravotních prostředků při sporném přínosu pro většinu onkologicky nemocných. Podivuhodný se zdá být příslib VZP o úhradě protonové terapie, kdy úhrada za 1 nemocného je až 10x vyšší ve srovnání s platbou za fotonovou terapii. V EU je přitom tento index 2.4 (protonová vs fotonová terapie). Vypracováním stručného písemného stanoviska pro PTC Czech s.r.o. byl pověřen doc. Petera. 3) Kategorizace RT-pracovišť: Ing. Horáková a spol. vypracovala tabulku RT pracovišť s aktuálním přístrojovým vybavením a z toho vyplývajícím zařazením do jednotlivých kategorií (typů). Dr. Stankušová připomněla, že kategorie/typy RT-pracovišť a jejich definice vznikly v r. 1999 při výběrových řízeních na typ poskytované LPP jednotlivými zařízeními na základě konsenzu MZ, odborných společností a příslušných zdravotnických zařízení. Po diskusi výbor doporučuje znovu uveřejnit rozdělení RT pracovišť podle 5

dohodnutých kriterií a zároveň označit ta pracoviště, která svým, technickým vybavením neodpovídají schváleným kriteriím na vybraný typ léčby (tj zejména léčba kurativní a paliativní) (viz samostatná tabulka). 4) Doc. Petera informoval o jednání v Komisi MZ pro vybranou přístrojovou techniku, kde se dne 10.11.03 opět projednávala žádost dr. Zajíce (Holešov) o schválení instalace linacu a žádost Krajské Baťovy nemocnice Zlín o schválení projektu na výstavbu nového radioterapeutického centra II.A typu. Rozhodnutí bylo na žádost SROBF (doc.petera) odloženo až do opětovného projednání na Výboru SROBF. Po diskusi Výbor rozhodl se vyslovit ve prospěch žádosti dr. Zajíce (Holešov), byť se jedná o pracoviště mimonemocniční a bez lůžkového zázemí, z důvodů poměrně dobré připravenosti a možnosti v celkem krátké době uspokojovat potřebu radiační léčby v regionu. Žádost Nemocnice Zlín t.č. nezaručuje praktickou realizaci projektu v dohledné době (nevyjasněné financování, personální zajištění). Účastí za SROBF na jednání Komise MZ pro vybranou přístrojovou techniku dne 24.11.2003 byl místo nepřítomného doc. Petery pověřen doc. Kovařík 5) Od 1.1.2004 budou v platnosti nové rozšířené platové třídy. Na upozornění Ing. Frencla (ÚRO Praha 8) výbor SROBF schválil odeslání dopisu na MZ ČR, upozorňující na chybu v kategorii radiologický fyzik, které také přináleží platové třídy 14 a 15, a se žádostí o opravu. Odesláním pověřen: doc. Petera. 6) Profesionální riziko v radiační onkologii/radioterapii: platí obecné hygienické předpisy o pracovních rizicích, v jejich rámci příplatek v souvislosti s ionizujícím zářením je stanoven rozmezím 300-700 Kč (jeho definitivní výši určuje zaměstnavatel a horní hranici může překročit). Profesionální rizika se sčítají. 7) Informace doc. Kovaříka o pracovní schůzce s doc.ing. T.Čechákem, CSc., vedoucím Katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření ČVUT, v souvislosti s výukou oboru radiologický fyzik. Požadavkem studia je 60 hod. praxe na klinických pracovištích bude rozděleno mezi jednotlivá pražská pracoviště. Dále pro potřeby atestačních komisí v oboru radiologický fyzik Výbor z řad členů SROBF doporučuje: doc. Novotný (Praha), dr. Judas (Praha), dr. Šimíček (Brno), dr. Horáková (Praha), ing. Žáčková (Praha), dále souhlasí: s doc. Čechákem (Praha), doc. Mohrsteinem (Brno). 8) Na MZ se bude 27.1.2003 konat schůzka o otázkách lékařského ozáření. Za SROBF byl na jednání delegován prim. Stejskal. 9) Standardy léčebné péče. Jejich příprava pokračuje dle předchozího zadání se základním rozdělením na kurativní radioterapii, paliativní radioterapii, brachyterapii a ozařování nenádorových onemocnění. S jejich doporučenou strukturou seznámil doc. Petera (obsah strukturální části a procedurální části, vlastní rozsah). Podrobné osnovy budou rozeslány mailem. 10) Doc. Petera informoval, že návrhy oprav a nových kalkulačních listů pro náš obor stále čekají na projednání v dohodovacím řízení. Za ČLS JEP je dohadovacím řízením s pojišťovnou pověřena prof. MUDr. Seemanová, se kterou je potřebné udržovat styk (Doc. Šlampa, Doc. Petera). 11) ČLS JEP konstituuje subkomise pro kategorizaci zdravotnických prostředků, do které je za SROBF delegován dr Strzondala. 12) Doc. Kovařík informoval, že podal žádost na změnu názvu Katedry radioterapie IPVZ na Katedra radiační onkologie, nicméně změnu musí potvrdit až nová vyhláška MZ. Dále oznámil, že katedra radioterapie má připravené curriculum postgraduálního vzdělávání, 6

které je plně kompatibilní s EU. 13) Prim. Stejskal informoval, že jeho pracoviště změnilo název na odd. radiační onkologie Nemocnice Jihlava. 14) Doc. Šlampa sdělil plánovaná témata pro Brněnské onkologické dny (květen 2004), kde m.j. pro tématický okruh Algoritmy klinických postupů výbor doporučil připravit k prezentaci: a) Klinický audit pro radiační onkologii/radioterapii (připraví Stankušová, Macháňová, Horáková), b) Standardy v radiační onkologii obecně (Petera a kol). 15) V závěru doc. Petera poděkoval prim. Macháňové za skvělé zajištění schůze na jejím pracovišti v Liberci. 16) Předpokládaný termín příští schůze: 16.1.2004 v Brně (během sympozia Onkologie v gynekologii a mammologii). Pozvánky rozešle sekretariát doc. Petery. Zapsal: dr.strzondala v Liberci 19.11.2003 Doplnil a schválil: doc.petera 7

RADIOTERAPIE V ČR, STAV K 1.12.2003 č. RT pracoviště LA Kobalt Cesium Rtg Brachy typ pracoviště I IIA IIB III 1. FNKV Praha 10 Clinac 2100 C Teragam Gammamed HDR x 2. VFN Praha 2 Theratronics Cesioterax Gulmay Selektron LDR x 3. FTN Praha 4 Chisobalt Cesioterax x Clinac 2100 C Gammamed HDR x 4. FNM Praha 5 Clinac 600 C 5. FNB ÚRO Praha 8 Clinac 600 C Orion 6 Orion 5 RT 250 Selektron LDR Mikroselekt. LDR Mikroselekt. HDR 6. Kladno Chisostat Cesioterax x 7. Pleš Teragam x 8. České Budějovice Clinac 2100C/D* WH 225 Gammamed HDR x Clinac 600 C 9. FN Plzeň Elekta precise Teragam Cesioterax Mikroselekt. HDR x 10. Cheb Siemens Primus Chisobalt TUR 250 manuální BRT x 11. Sušice Chisostat x 12. Ústí nad Labem Mevatron MD-2 Teragam TUR 250 Selektron LDR x 13. Chomutov Elekta precise DA Teragam TUR 250 Gammamed HDR x 14. Liberec Philips Elekta Chisobalt TH 200 manuální BRT Cs-137 Clinac 2100 C Therapax Gammamed HDR Clinac 600 C Philips x 15. FN Hradec Králové Siemens 16. Pardubice Clinac 2100 C/D Teragam Cesioterax manuální BRT x 17. Trutnov Teragam Cesioterax TUR 250 x Chaoul 18. Jičín Teragam Cesioterax x 19. Havlíčkův Brod Teragam Cesioterax THX 250 x 20. MOÚ Brno Clinac 2100 Gulmay Selektron x Clinac 600 C Varisource HDR 21. FN Porodnice Brno Chisostat Gammamed HDR x 22. FN u sv.anny Brno Philips SL20 Teragam x 23. Jihlava Clinac 2100C/D* Chisobalt Stabilipan Varisource HDR* x 24. Znojmo Chisostat THX 250 x 25. Prostějov Chisobalt Cesioterax x 26. Holešov Teragam x 27. FN Ostrava Poruba Mevatron Teragam Cesioterax Microselect. HDR x 28. FN Ostrava Paskov Chisobalt Cesioterax Chisostat 29. FN Olomouc Philips SLi 20+ Teragam Cesioterax rtg Metalix Mikroselekt. HDR x Siemens Primus 30. Nový Jičín Clinac 2100* x 31. Chmelová, Praha 10 Cesioterax x 32. Písek Cesioterax x 33. Pelhřimov Cesioterax x 34. Lázně Jáchymov Stabilipan x 35. Zlín Gulmay x 36. Náchod TUR 250 x 37. Kartouzská, Praha 5 TUR 250 x 38. Doubravka, Plzeň TUR 250 x 39. Přerov TUR 250 x 40. Šumperk TUR 250 x Tabulka zahrnuje všechna současná radioterapeutická pracoviště v ČR (lůžková, ambulantní, státní, soukromá, pracoviště s vysokoenergetickými i nízkoenergetickými zdroji). Šedě označená pracoviště neodpovídají svým přístrojovým vybavením požadavkům pro zařazení do příslušné kategorie. Šrafovaně označená pracoviště jsou vybavena pouze ozařovači, jimž končí povolení v roce 2005 (Chisostat, Chisobalt, Cesioterax). * Ozařovač se uvádí do provozu. x x

PRO A PROTI PROTONOVÉMU TERAPEUTICKÉMU CENTRU PRAHA Vyjádření SROBF a ČOS pro tisk, ZN 22.1.2004 Úvod Firma Proton Therapy Center Czech s.r.o. předložila Komisi pro posuzování rozmístění přístrojů vybrané zdravotnické techniky MZ a Vědecké radě MZ projekt vybudování protonového centra v Praze. Přes negativní vyjádření Onkologické společnosti a Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky se tento projekt opakovaně objevuje v programech jednání výše uvedených institucí. Autoři článku se domnívají, že před eventuálním schválením Protonového centra by měla proběhnout široká diskuze odborné veřejnosti, která by měla posoudit všechny medicínsko/ekonomické aspekty. Diskuse by se měla zaměřit na: 1. Analýzu přínosu protonové terapie obecně. 2. Analýzu přínosu protonové terapie v podmínkách ČR. 3. Ekonomické aspekty. 4. Dopad provozu Protonového centra na standard radioterapie v ČR. Diskuse by měla odpovědět na otázku, zda vůbec potřebujeme protonovou terapii a jestli ano, v jaké rozsahu a za jakých podmínek by měla být provozována. Co je to protonová terapie? Protonová terapie reprezentuje vrchol technického pokroku v radioterapii. Na rozdíl od běžně používaných fotonů lineárních urychlovačů je zde používáno protonů těžkých částic se specifickým fyzikálním chováním. Hlavní výhodou protonového svazku je, že největší část své energie předává v oblasti tzv. Braggova píku, tj. na konci doběhu částice. Zde též dochází k maximálnímu poškození tkáně. Tkáně ležící před Braggovým píkem jsou zasaženy výrazně menší dávkou a tkáně ležící za ním nejsou zasaženy prakticky vůbec. Poloha maxima je dána energií částic a použitím speciálních filtrů lze Braggův pík rozšířit do požadovaných rozměrů tak, aby pokrýval celé nádorové ložisko. Je tedy možné dosáhnout vysoké (tumorocidní dávky) v nádorovém ložisku při maximálním šetření okolních, zdravých tkání. Je nesporným faktem, že protony díky svým jedinečným fyzikálním vlastnostem poskytují nejlepší distribuci dávky záření v těle pacienta. Ad 1. Analýza přínosu protonové terapie. V současné době na světě existuje přibližně 30 pracovišť využívajících protonovou terapii. Literární údaje o celkovém počtu pacientů léčených protony se různí, ale je pravděpodobné, že v polovině roku 2001 bylo léčeno přibližně 32 tisíc pacientů touto léčebnou modalitou. V propagačních materiálech Protonového centra se zdůrazňuje význam protonové terapie v léčbě dětských nádorů, se zdůrazněním snížení rizika vzniku sekundárních nádorů. Velmi často je citována práce Mirabella z roku 2002. Autoři článku upozorňují, že tato práce je v podstatě popisem ozařovacích podmínek dvou dětských pacientů (chlapce s embryonálním rhabdomyosarkomem paranasálního sinu a chlapce s meduloblastomem), který následuje matematický model výpočtu pravděpodobnosti vývoje sekundárního nádoru dle Schneidera, postavený na rozdílu integrální dávky a objemu ozářené kostní dřeně. V žádném případě nejde o práci popisující dlouhodobé výsledky dvou porovnatelných skupin pacientů se signifikantním 9

rozdílem ve výskytu sekundárních malignit a nenapadnutelným závěrem. V žádném léčebném protokolu pediatricko-onkologických diagnóz není protonová terapie standardem. Vztah a perspektivy IMRT (Intensity Modulated RadioTherapy radioterapie s modulovanou intenzitou svazku) a protonové terapie. První pacient byl radioterapií s modulovanou intenzitou svazku léčen v roce 1994 a od té doby s tato léčebná modalita rozšířila po celém světě. Zdrojem záření jsou fotony lineárního urychlovače a vysoké konformity je dosaženo použitím dynamického listového kolimátoru. Pomocí IMRT je možné ozařovat konkávní objemy. Použitím techniky tzv. inverzního plánování se dosahuje vynikající distribuce dávky v tom smyslu, že při ozáření nádoru vysokou dávkou jsou maximálně šetřeny okolní zdravé tkáně (léčba má minimální vedlejší účinky). Obvykle se uvádí poměr nákladů protonové terapie versus IMRT 2.4, tj. ozáření pacienta protony je 2.4 x dražší, než ozáření téhož pacienta pomocí IMRT. V těchto nákladech ale není vzat v úvahu jeden základní fakt, a to že urychlovač s kolimátorem pro IMRT může sloužit většinu času jak na radikální konformní terapii, tak na běžnou terapii. Zařízení, která poskytují IMRT, jsou tč. v ČR dvě Hradec Králové a Pardubice. Zdá se, že IMRT může nahradit protonovou terapii v naprosté většině klinických situací a s postupujícím technologickým rozvojem může význam protonové terapie klesat. Autoři ovšem připomínají, že není k dispozici studie porovnávající účinnost těchto dvou terapeutických modalit. Ad 2. Analýza přínosu protonové terapie v podmínkách ČR. Situace radiační onkologie v ČR je neuspokojivá. Dle koncepce Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky, vycházející z doporučení IAEA a ESTRO a kalkulace incidence zhoubných nádorů, by mělo být v České republie 56 vysokoenergetických zářičů, nejlépe lineárních urychlovačů. Přehled vybavení pracovišť ozařovací technikou již byl na stránkách ZN publikován: pracoviště vybavení uvedeno do provozu komentář urychlovač kobalt (rok) 1. Radioterapeutická a onk. Clinac 2100 C Teragam 100 1999, 2001 klinika FNKV Praha 2. Onkologická klinika Theratronics 1995 VFN Praha 3. RTO Motol Clinac 2100C 1997 Praha Clinac 600C 1997 Clinac 600C 1997 4. ÚRO Bulovka Saturne 43 1990 nefunkční Praha Orion 6 1990 nefunkční Orion 5 1996 5. RTO Ústí nad Labem Mevatron Teragam 2001, 2001 6. RTO České Budějovice Clinac 2100C 1991 nefunkční Clinac 600C 1992 7. RTO FN Plzeň Clinac 2100C 1991 8. Radioterap. a onk. Clinac 2100C 1997 FN Hradec Králové Clinac 600C 1997 9. RTO Chomutov Teragam 80 1998 Precise (Electa) 2002 10. RTO Havl. Brod Teragam 80 1996 11. MOÚ Brno Clinac 2100C 1995 Clinac 600C 1998 12. RTO FN Sv. Anna Brno Philips SL20 Teragam 80 1996, 1996 13. Radioterap. a onk. Philips Teragam 100 Klinika FN Olomouc Primus (Siemens) 2002 10

14. RTO FN Ostrava Mevatron Teragam 1992, 2000 15. Radioterapie Holešov Teragam 80 2001 16. RTO Liberec Precise (Electa) 2002 17. RTO Cheb Precise (Electa) 2003 18. RTO Pardubice Clinac 2100C Teragam 80 2003, 2000 19. RTO Jičín Teragam 80 2001 Z tabulky vyplývá, že vybavení pracovišť ozařovací technikou je nedostatečné a je jednou z příčin, proč jsou výsledky protinádorové terapie v ČR neuspokojivé signifikantně horší než výsledky v západní Evropě. V současné době je v západní Evropě léčeno radioterapií 60-65% onkologicky nemocných pacientů. V ČR je to pouze 34%. Z tohoto hlediska by se mohlo zdát, že vybudování Protonového centra Praha by mohlo vyřešit neuspokojivou situaci v přístrojovém vybavení radioterapeuticko-onkologických oddělení, a že Společnost radiační onkologie, biologie a fyziky spolu s Onkologickou společností by naopak měly podporovat vybudování takového zařízení. Odborným společnostem ovšem jde o optimalizaci celku a ne o maximalizaci části. Protonové centrum Praha naprosto nezapadá do koncepce oboru radiační onkologie/radioterapie, jejímž cílem je především vybudování efektivní sítě onkologických pracovišť, která by zajišťovala standardní radioterapii dobré kvality, která by měla být dostupná pro všechny onkologické pacienty v ČR. Ad 3. Ekonomické aspekty analýza provozních nákladů Protonového centra Obecné ekonomické studie prokazují, že v rámci společných rozpočtů jsou v praxi výrazně preferovány situace, u kterých je nižší podíl iniciální investice při časově rozložené platbě. V případě velké iniciální investice do radioterapeutického zařízení je takové rozhodnutí kolektivním a procedurálním aktem zohledňujícím dlouhodobé potřeby, a je proto odkládáno. Vybudování Protonového centra Praha je klasickým příkladem takové situace. Argument, že Protonové centrum nic nestojí, protože je financováno soukromým investorem, naprosto neobstojí. Soukromý investor bude chtít svou investici zpět a Centrum bude odčerpávat značné prostředky ze zdrojů zdravotních pojišťoven. V současné době není k dispozici vyčerpávající analýza provozních nákladů Protonového centra. Je předpoklad, že tyto budou velmi vysoké. Provoz cyklotronu je sám o sobě vysoce nákladný, přičemž cyklotron je pouze součástí diagnosticko-terapeutického řetězce zahrnujícího přístroje pro přesnou identifikaci nádorového ložiska a plánování distribuce dávky (CT,NMR,PET). V současných analýzách postrádáme kalkulaci nákladů na terapii jednoho pacienta. Společnost Proton Therapy Center Czech s.r.o. uvádí kapacitu 2.500 pacientů/rok, k dispozici jsou však pouze odhady. Je však naprosto nutné mít k dispozici přesné a nenapadnutelné podklady. Autoři považují kladný postoj zdravotních pojišťoven k projektu vybudování Centra v situaci, kdy není k dispozici analýza, kolik vlastně bude terapie stát, za naprosto nezodpovědný. Údaj o odhadovaných 2.500 nových pacientech/rok je možné považovat za nadnesený až absurdní. Je omylem se domnívat, že zde budou léčeni pacienti ze západní Evropy. Česká radioterapie a zdravotnictví vůbec nemá tak vysoký mezinárodní kredit, aby bylo možné přiliv pacientů ze zahraničí očekávat. Poptávka ze zemí centrální a východní Evropy může být analogicky odhadnuta ze situace kolem gama nože v nemocnici Na Homolce. Za celou dobu existence tohoto zařízení byla na pracovišti léčena jedna pacientka z Irska a několik zámožných občanů ze zemí bývalého Sovětského Svazu. 11

Situace může být analogická i v jiném aspektu. Paliativní radioterapie mozkových metastáz, která je i na špičkových světových pracovištích prováděna na kobaltových ozařovačích nebo lineárních urychlovačích, je na gama noži prováděna s podobných výsledkem za přibližně desetinásobnou cenu. Bude-li tato terapie prováděna pomocí protonů, můžeme očekávat požadavek na platbu od zdravotních pojišťoven ještě o řád vyšší (samozřejmě nemáme v současné době k dispozici žádný důkaz o tom, že mezi třemi výše uvedenými terapeutickými modalitami je signifikantní rozdíl v přežití pacientů). Ad 4. Dopad provozu Protonového centra Praha na standard radioterapie v ČR. Autoři článku se obávají, že vybudování a provoz Protonového centra Praha bude odčerpávat značné prostředky ze zdrojů zdravotnických pojišťoven za situace, kdy v ČR není vybudována síť moderně vybavených radiačně-onkologických pracovišť. Současná potřeba investic do radioterapie v této zemi je odhadována na přibližně 800 mil. Kč. Problémem zásadního významu je personální vybavení Centra a dopad přesunu erudovaných specialistů (radiačních onkologů, radiologických laborantů a především radiačních fyziků) na provoz radioterapeuticko-onkologických oddělení ostatních pražských nemocnic. Již v současné době je personální vybavení těchto oddělení nedostatečné. Přitom Protonové centrum nemá možnost tyto pracovníky získat odjinud, jelikož prostě fyzicky nejsou. Protonové centrum plánuje zaměstnat 12 lékařů, 42 RTG laborantů, 26 techniků a 8 fyziků (celkem s podpůrným personálem více než 90 zaměstnanců). Problém budou především radiační fyzici a laboranti, v ČR jich není v současné době k dispozici tolik, aby spuštění Protonového centra nezpůsobilo kolaps standardní radioterapie v regionu. Závěr Autoři článku naléhavě doporučují odpovědným úředníkům státní správy, aby zvážili svůj souhlas s vybudováním Protonového centra Praha za situace, kdy není přístrojově vybavena základní síť radioterapeuticko-onkologických pracovišť. Prezident European Society for Therapeutic Radiology and Oncology Dr. M. Brada se vyjádřil velmi přiléhavě, když byl informován o záměru vybudovat Protonové centrum v Praze,: Vždy, když stavím pyramidu, musím začít od základů a postupovat nahoru ke špici. Není možné mít špici pyramidy bez jejích základů. Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, Csc. Předseda Onkologické společnosti a člen Vědecké rady ministryně zdravotnictví ČR za obor klinická onkologie Doc. MUDr. Jiří Petera, PhD. Předseda Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky Doc. MUDr. Josef Kovařík, PhD. Přednosta Katedry radiační onkologie Institutu pro postgraduální vzdělávání lékařů a farmaceutů v Praze 12

ZÁZNAM Z PRACOVNÍHO SETKÁNÍ S PILOTNÍ PŘEDNÁŠKOU PROF. NUESSLINA Úvod Dne 10.12.2003 se na ČVUT FJFI v Praze sešli významní představitelé radiologické fyziky v České republice včetně zástupců zainteresovaných odborných společností k pracovnímu jednání s pilotní přednáškou Prof. Dr. Nuesslina z University of Tuebingen, SRN, bývalého prezidenta Německé společnosti lékařské fyziky (DGMP) a Evropské federace organizací lékařské fyziky EFOMP (European Federation of Organizations for Medical Physics) a současného vysokého představitele Mezinárodní organizace lékařské fyziky IOMP (International Organization of Medical Physics). Tématem setkání byla problematika kompetencí, postavení a vzdělávání radiologických fyziků ve zdravotnictví v EU a v České republice. Na setkání vystoupili: Prof. Dr. Fridtjof Nuesslin: Medical Physics in Europe: challenges for education and training Doc. MUDr. Jan Šprindrich, CSc., předseda Radiologické společnosti ČLS JEP: Radiation Protection in the Czech Republic, equipments and procedures in radiodiagnostic and interventional radiology Ing. Helena Žáčková (SÚRO): Harmonization of Czech legislation with the legislation of EC. Impact on medical (radiological) physics profession RNDr. Libor Judas, PhD (SROBF): Departments of Medical Physics in the Czech Republic and their role in education (training) Ing. Lubomír Frencl (IPVZ): Postgraduate education, specialization radiological physics Ing. Pavel Dvořák (ČVUT FJFI): Minimum requirements for Ministry of Health certified educational programs for radiological physicists Všechny příspěvky byly diskutovány. Celé setkání proběhlo v anglickém jazyce. Seznam všech účastníků je uveden na přiloženém zvláštním listu. V následujících bodech je uveden stručný obsah příspěvků a diskuse se vztahem k návrhu Zákona o nelékařských zdravotnických povoláních a souvisejících vyhlášek. Znění tohoto návrhu zákona schválené již Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR bude během několika dnů dostupné i na adrese: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&t=128. Evropská federace organizací pro lékařskou fyziku EFOMP EFOMP je regionální evropská organizace Mezinárodní organizace lékařské fyziky IOMP, která má vazby na UNESCO. Jedním z hlavních cílů sdružení EFOMP je i pomáhat při definování postavení lékařských fyziků v jednotlivých členských zemích EU. EFOMP poskytuje doporučení vzdělávacích programů, programů pro praktický výcvik a akreditačních programů lékařských fyziků. EFOMP upřednostňuje harmonizaci vzdělávacích programů před doporučováním nějakého vlastního detailního schématu. Jednotlivé členské organizace EFOMP mohou u této organizace požádat o registraci vzdělávacího programu a programu praktického výcviku po splnění následujících požadavků: 1) Definované cíle národního vzdělávacího programu a praktického výcviku 2) Registrační výbor (organizace) 3) Jasná kritéria očekávaných vědeckých znalostí a praktických dovedností 4) Dostupnost výcvikového programu konzistentního se zásadami EFOMP 5) Pravidla pro identifikaci odborné oblasti registrovaných osob 13

6) Pravidla pro pravidelnou reakrediatci a kontrolu 7) Souhlasná pravidla pro profesionálního jednání 8) Interpretace neprofesionálního jednání Radiologický fyzik (přednáška Prof. Nuesslin) Radiologický fyzik je osoba s univerzitním nebo ekvivalentním vzděláním zejména v oblasti fyziky, absolvující program dalšího specializačního vzdělávání a praktický výcvik v oblasti metod a techniky aplikované fyziky ve zdravotnictví a využívající vědeckých fyzikálních metod a prostředků. Pracuje v těsném kontaktu s lékaři ve zdravotnických zařízeních, používá a vyvíjí zdravotnické přístroje pro prevenci, diagnostiku a léčbu lidských onemocnění a organizuje kurzy radiologické fyziky a souvisejících disciplín pro fyziky, lékaře, inženýry a techniky (definice IOMP 2003). Další související informace: radiologický fyzik musí být uznán (registrován) státními institucemi (EC Directive 97/43/EURATOM - článek 2), členské státy zajistí adekvátní teoretickou i praktickou přípravu (..., článek 7), členské státy zajistí odpovídající náplň vzdělání (..., článek 7), členské státy po ustavení profese zajistí program celoživotního vzdělávání a praktického výcviku (..., článek 7). Dále bylo zdůrazněno, že radiologický fyzik je jednoznačně zdravotnické povolání, srovnatelné s povoláním lékaře vzhledem k akademické povaze profese (důraz na vědecké metody práce, požadavky soustavného vzdělávání vzhledem k prudkému rozvoji poznatků vědy a techniky, podíl na vzdělávání dalších osob v rámci souvisejících oborů, vývoj a implementace nových metod na pracovišti, apod.), narozdíl od servisních a jiných technických, nebo i jiných zdravotnických profesí jako např. radiologický či farmaceutický asistent, zdravotní laborant, zdravotní sestra apod. V souvislosti s nedostatkem radiologických fyziků v Evropě obecně (a obecně klesajícím zájmem o fyzikální obory např. v Německu) nakonec zmínil potřebu využít beze zbytku vysokou kvalifikaci a odborné vzdělání radiologických fyziků, čímž je myšleno zejména, že nemá vykonávat práci např. radiologických asistentů, případně techniků, ale pouze tu práci, kde plně uplatní svou kvalifikaci. Situace, kdy tomu tak není je značně neefektivní a v konečném důsledku znamená plýtvání finančních prostředků. (příspěvek Doc. Šprindrich) jasně deklaroval potřebu radiologických fyziků v rentgenové diagnostice (pozn. Prof. Nuesslin: zejména při vyšetřeních, kde je potenciálně největší riziko vysoké radiační zátěže pacienta, např. CT a intervenční radiologie), kteří najdou uplatnění podobně jako jejich kolegové v nukleární medicíně a radioterapii. Dále zmínil, že vzhledem k tomu, že rentgenová diagnostika představuje oblast s nejvyšším zastoupením kolektivní dávky, je žádoucí, aby zdroje ionizujícího záření byly používány pod dohledem odborníka vysoce vzdělaného v oblasti radiační ochrany resp. v jejích fyzikálních principech. Dále zdůraznil potřebu postupného nahrazování klasických přístrojů moderní digitální technikou a z toho plynoucí potřebou kvalifikovaných odborníků v oboru. (pozn. Prof. Nuesslin: v této souvislosti často postrádá např. tématiku molekulární biologie, zpracování obrazu a signálu a související technickou problematiku v náplních konkrétních vzdělávacích programů, v konečném důsledku apeloval 14

na velký význam detailních náplní vzdělávacích programů a jejich časté aktualizace v souvislosti s vývojem v oboru.) (příspěvek Ing.Žáčková) - promluvila o právních předpisech EU (směrnice 97/43/EUROATOM, 93/42/EEC) a české legislativě související s využitím ionizujícího záření, zejména Atomový zákon a připravovaný Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních, který zavede povolání radiologický fyzik jako povolání zdravotnické. Požadavky na vzdělání a získání odborné způsobilosti spolu se specializací na jednu z oblastí radiodiagnostika, nukleární medicína nebo radioterapie na několika úrovních radiologického fyzika (MP, QMP a MPE) jsou řešeny v připravovaném Zákoně o nelékařských zdravotnických povoláních a v jeho prováděcích předpisech. V souvislosti se současným stavem vzdělávání v oboru zmínila magisterský studijní program Radiologická fyzika na ČVUT FJFI, akreditovaný MŠMT a potřebu adaptace náplně oboru postgraduálního specializačního vzdělávání Technická spolupráce v oborech nukleární medicíny, radiodiagnostiky a radioterapie podle doporučení EFOMP. Dále byl zmíněn současný neuspokojivý stav s počtem radiologických fyziků pracujících v radiodiagnostice (v porovnání s radioterapií a nukleární medicínou) a také vznik několika prvních oddělení radiologické fyziky (radiační ochrany, lékařské fyziky,...) v České republice a podpora jejich vzniku od MZ ČR, SÚJB. Naposled zmínila neatraktivitu povolání radiologický fyzik z důvodu neodpovídajícího finančního ohodnocení, souvisejícího mimo jiné i s platovým zařazením v novém tarifním systému zaváděném od 1.1.2004! Vzdělávací systém a praktický výcvik (přednáška Prof. Nuesslin) V EU neexistuje jednotný systém vzdělávání radiologických fyziků vzhledem k variabilitě univerzitních resp. vysokoškolských vzdělávacích modelů. Analogie odpovídající českému vzdělávacímu systému: 1) Vysokoškolský magisterský program fyzikálního směru + tříletý postgraduální vzdělávací program a praktický výcvik (teorie 300-400 hodin, praktický výcvik v klinickém prostředí v délce trvání minimálně 2 roky pod vedením klinického radiologického fyzika-experta resp medical physicist-expert ) 2) Vysokoškolský bakalářský program ve fyzice + vysokoškolský magisterský program v radiologické fyzice + postgraduální praktický výcvik v klinickém prostředí v délce trvání 1-2 roky pod vedením klinického radiologického fyzika-experta resp medical physicist-expert (oproti bodu 1 je část teorie obsažena již v magisterském studijním programu) Dále, veškeré vzdělávací modely musí být odvozeny od podrobných obsahů studijních programů, které musí být pravidelně aktualizovány tak, aby odrážely nejnovější stav oboru. Podrobný obsah studijního programu resp. oboru či zaměření nejlépe vypovídá o profilu absolventa, a může tak být využit při hledání souvislostí mezi vzděláním a náplní činnosti konkrétního (zdravotnického) povolání. Dále bylo zmíněno, že náplň výuky týkající se radiologických fyziků by měli navrhovat zejména radiologičtí fyzici. (pozn. Doc. Kovařík: Vyjádřil nespokojenost se současným stavem postgraduálního vzdělávání radiologických (lékařských) fyziků) 15

(příspěvek RNDr. Judas) -promluvil na téma oddělení radiologické (lékařské) fyziky v České republice, zkušenosti s nimi a jejich význam ve vzdělávání a praktickém výcviku radiologických fyziků. Mezi silné stránky zařadil existenci magisterského studijního programu Radiologická fyzika na ČVUT FJFI, a tím zajištění přísunu nových radiologických fyziků každý rok, aktivity SÚJB spojené s fyzikálními aspekty radiační ochrany, existenci aktivní skupiny radiologických fyziků v ČR, pracujících zejména v oblasti radioterapie, a mezinárodní spolupráci. Mezi slabiny zařadil neexistenci profesní organizace radiologické fyziky, která by reprezentovala ČR v EFOMP, často se měnící politické prostředí, nedostatečné technické vybavení v nemocnicích a nedostatek zkušených garantů výuky oboru. Vyjádřil naději v nové absolventy zmíněného oboru a jejich příležitosti k získávání zkušeností v rámci účasti na mezinárodních vzdělávacích programech, kurzech, konferencích apod. Zmínil jejich velkou výhodu oproti jejich starším kolegům, a to jejich vzájemnou osobní znalost, právě díky absolvování většinou stejného magisterského studijního programu na stejné fakultě. Dále zdůraznil radiologickou fyziku jako typicky mezioborový vědní obor, vyžadující úzkou spolupráci vysokých škol technického typu, lékařských fakult, výzkumných ústavů a právě oddělení radiologické fyziky v nemocnicích ve všech oblastech vzdělávání a praktického výcviku. Za slabiny vzdělávání radiologických fyziků v ČR označil chybějící definici role a postavení oddělení radiologické fyziky v nemocnicích, neoptimální spolupráci Ministerstev školství a zdravotnictví a nedostatek zkušených garantů výuky oboru. Jako nutnou podmínku úspěšného řešení problému zmínil potřebu ustavení profesní organizace radiologické fyziky v ČR s dostatečným mandátem. (příspěvek Ing. Frencl) -představil historii a současný model postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví zajišťovaný IPVZ, konkrétně obor Technická spolupráce v oborech nukleární medicíny, radiodiagnostiky a radioterapie. Postupně představil základní požadavky pro přijetí do programu a detailní náplň celého vzdělávacího programu. Na závěr informoval i o Nařízení vlády...katalog prací a kvalifikační předpoklady, platném od 1.1.2004, přičemž kritizoval nedostatečné finanční ohodnocení povolání radiologického fyzika neadekvátním rozsahem tarifních tříd. (příspěvek Ing. Dvořák) - představil návrh vyhlášky o minimálních požadavcích na akreditované zdravotnické magisterské studijní programy pro radiologického fyzika, a současný studijní plán s několika změnami platnými od příštího akademického roku pro navazující magisterský studijní program (zaměření) Radiologická fyzika nabízený ČVUT FJFI. Zdůraznil základní požadavek matematicko-fyzikálně-technického zaměření oboru radiologická fyzika. V souvislosti s minimálními požadavky... zmínil potřebu vyřešit problém spojený s přijetím Boloňské deklarace týkající se rozdělení vysokoškolského studia na bakalářský a magisterský stupeň s tím, že vyhláška musí postihovat zmíněný model i model stávající (nedělený magisterský program). Dále vysvětlil problematiku kvantifikace kvality studijního programu a představil návrh vyhlášky. Nakonec požádal všechny zúčastněné o komentáře jak k návrhu minimálních požadavků, tak ke studijnímu plánu. (pozn. Prof. Nuesslin zmínil důležitost ponechání dostatečného prostoru vyučujícímu pro uplatnění vlastní koncepce před příliš striktními a svazujícími pravidly). 16