Obsah PATITUL TITUL VZOR CITACE Úvod Seznam zkratek Část I Text občanského zákoníku č. 89/20 Sb. Část II Judikatura 1. Postoupení pohledávky 1.1. Základní otázky 1. Náležitosti smlouvy o postoupení pohledávky 2. Účinky smlouvy o postoupení pohledávky 3. Nesprávná kvalifikace pohledávky ve smlouvě o postoupení pohledávky 4. Identifikace postoupené pohledávky ve smlouvě 5. Určitost smlouvy o postoupení pohledávky 6. Určení postupované pohledávky odkazem na fakturu 7. Postoupení pohledávky jenom proti jednomu z více spoludlužníků
3/85 8. Postoupení pohledávky jen vůči některému ze solidárních dlužníků 9. Postoupení pohledávky několika osobám 10. Postavení postoupeného dlužníka při cesi několika věřitelům 11. Smlouva o postoupení pohledávky uzavřená správcem konkurzní podstaty 12. Zhojení nedostatku zastoupení 13. Samostatné postoupení příslušenství pohledávky 14. Samostatné postoupení pohledávky z bankovní záruky 15. Převod postupitelových oprávnění na postupníka 16. Vliv cese na možnost postupitele nakládat s pohledávkou 17. Zrušení účinků cese 18. Zrušení smlouvy o postoupení pohledávky poté, co již byla pohledávka splněna postupníku 19. Postup k inkasu 20. Zajišťovací cese 21. Podstata zajišťovací cese 22. Tichá cese 23. Postoupení pohledávky jako splnění dluhu 1.2. Práva nabývaná s pohledávkou 24. Práva postupovaná s pohledávkou
4/85 25. Přechod vedlejších práv na postupníka 26. Postoupení pohledávky zajištěné zástavním právem dlužníkovi 27. Přechod práva domáhat se soudního výkonu rozhodnutí 28. Přechod práva ze směnečného platebního rozkazu při postoupení rektasměnky 29. Úroky z úvěru 30. Výhrada vlastnického práva 1.3. Jaké pohledávky lze či nelze postoupit 31. Postoupení budoucí pohledávky 32. Předpoklady postoupení budoucí pohledávky 33. Předpoklady postoupení budoucí pohledávky II. 34. Postoupení promlčené pohledávky 35. Postoupení sporné pohledávky 36. Zúčtovatelná záloha na členský příspěvek 37. Postoupení pohledávky na požární náhradu 38. Pohledávka ze zápůjčky 39. Cese služebnosti užívání a požívání 40. Služebnost požívání 41. Prolomení bankovního tajemství 42. Smluvní zákaz cese
5/85 43. Účinky smluvního zákazu postupu pohledávky 44. Další postoupení pohledávky postupníkem 45. Kdo se může dovolat smluvního zákazu cese 46. Kdo se může dovolat smluvního zákazu cese II. 47. Postoupení náhrady nákladů řízení a části pohledávky advokátovi 48. Směnka na řad 1.4. Notifikace dlužníka 49. Splnění dluhu postupníkovi 50. Zánik dluhu splněním postupníkovi 51. Plnění třetí osobě 52. Placení postupiteli 53. Placení postupiteli po oznámení cese a zpětný převod pohledávky 54. Vyrozumění dlužníka doložkou na faktuře 55. Postoupení pohledávky z kupní smlouvy 56. Pochybnosti dlužníka o oznámeném postupu 1.5. Námitky dlužníka 57. Námitka rozporu s pravidly poctivého obchodního styku 58. Započtení vzájemné pohledávky vůči postupiteli 59. Započtení postoupené pohledávky po prohlášení konkurzu
6/85 60. Rozsah námitek dlužníka vůči postupníkovi při postoupení pohledávky 61. Význam slov bez zbytečného odkladu v 1884 odst. 1 obč. zák. 62. Poctivost postupníka 63. Započtení nesplatné pohledávky a pohledávka dlužníka vůči postupiteli 64. Započtení pohledávky dlužníka za postupitelem proti postupníkovi 65. Započtení pohledávky proti postupiteli 66. Námitka, že postoupení se stalo jen na oko 1.6. Odpovědnost postupitele 67. Odpovědnost za pravost pohledávky 68. Postoupení pohledávky a obrana dlužníka 69. Splatnost úplaty za postoupení pohledávky 70. Skutečná hodnota pohledávky postoupené za úplatu 71. Uplatnění pohledávky proti postupiteli 72. Kdy postupitel neodpovídá postupníkovi za dobytnost pohledávky 1.7. Vymáhání pohledávky postupitelem 73. Vymáhání na účet postupníka 74. Insolvenční návrh podaný postupitelem
7/85 1.8. Postoupení souboru pohledávek 75. Určitost smlouvy o postoupení několika pohledávek 1.9. Procesní souvislosti 2. Převzetí plnění 76. Účinky právní moci rozsudku na vztah postupníka a dlužníka 77. Míra zkoumání smlouvy o cesi při procesním nástupnictví 78. Smlouva o postoupení pohledávky jako důvod procesního nástupnictví 79. Zneužití cese při procesním nástupnictví 80. Zneužití cese při procesním nástupnictví II. 81. Postoupení zajištěné pohledávky bez zajišťovací směnky 82. Vliv neúčinnosti smlouvy o postoupení pohledávky na procesní nástupnictví 83. Přechod práv nebo povinností při nařízení výkonu rozhodnutí 84. Postoupení pohledávky v průběhu konkursního řízení 85. Hrozba nebezpečí, že věřitel dokročí na dlužníka 86. Způsob splnění povinnosti přejímatele 87. Náhrada škody pro nesplnění závazku 88. Náhrada škody pro nesplnění závazku II. 89. Náhrada škody za nesplnění závazku III.
8/85 3. Převzetí dluhu 90. Nevyužití všech prostředků dlužníkem 91. Převzetí knihovně zajištěného dluhu kupujícím bez souhlasu věřitele 92. Žalobní petit 93. Zabavitelnost a zpeněžitelnost nároku dlužníka vůči přejímateli 94. Souhlas věřitele 95. Adresát prohlášení o převzetí dluhu 96. Převzetí dluhu prodávajícího kupujícím na srážku z kupní ceny 97. Neplatnost dohody o převzetí dluhu 98. Námitky přejímatele 99. Povaha bezúplatného převzetí dluhu 100. Způsob uplatnění převzetí dluhu povinným v exekuci 101. Převzetí hypotéky 102. Převzetí hypotéky II. 103. Výměnkové dávky při převodu nemovitosti 4. Přistoupení k dluhu 104. Forma smlouvy o přistoupení k dluhu 105. Přistoupení k dluhu s rozvazovací podmínkou
9/85 106. Účinky zahájení řízení a pravomocného rozsudku 5. Převzetí majetku 6. Novace 107. Povaha převzetí jmění 108. Převedení části majetku tvořícího samostatnou hospodářskou jednotku 109. Převzetí části jmění 110. Převzetí domu 111. Převod pozemku 112. Nemožnost uspokojení věřitele 113. Dluhy související s převzatým jměním 114. Právní důvod dluhu souvisejícího s převzatým jměním 115. Dobytnost pohledávky; úplatnost převodu 116. Převzetí jmění nezletilým 117. Kogentnost právní úpravy 118. Vztah odpůrčí žaloby a převzetí jmění 119. Neplatnost původního závazku 120. Směnečný platební příkaz 121. Dluh ze závazku a ze směnky 122. Zajišťovací směnka
10/85 123. Placení dluhu ve splátkách 124. Vklad do katastru nemovitostí 125. Nemožnost zrušení již zaniklého závazku 7. Narovnání 126. Funkce narovnání 127. Dohoda o narovnání jako projev autonomie vůle 128. Narovnání podmíněné ustoupením od žaloby 129. Narovnání pouze ohledně jistiny, nikoliv úroků 130. Dohoda o narovnání v souvislosti s rozvodem manželství 131. Rozdíl mezi zcizením dědictví a smírem dědiců 132. Úprava následků neplatné smlouvy 133. Omyl při narovnání 134. Pohnutky vedoucí k uzavření soudního smíru 135. Účinnost smíru pro singulární nástupce 136. Daňové dopady dohody o narovnání Část III Přílohy Důvodová zpráva k občanskému zákoníku č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. Obecný zákoník občanský TIRÁŽ
POZNÁMKY 11/85
PATITUL JUDIKATURA K REKODIFIKACI ZMĚNY ZÁVAZKŮ
TITUL JUDIKATURA K REKODIFIKACI ZMĚNY ZÁVAZKŮ Sestavili Petr Lavický a Petra Polišenská
VZOR CITACE Vzor citace: Lavický, P.; Polišenská, P.: Judikatura k rekodifikaci. Změny závazků. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, s. 232. Wolters Kluwer, a. s., 2015 ISBN (brož.) 978-80-7478-756-0 ISBN (e-pub) 978-80-7478-757-7
ÚVOD V tomto svazku přehledu judikatury k rekodifikaci soukromého práva jsou obsažena rozhodnutí, jež lze použít jako inspiraci při interpretaci ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z. ) ohledně změn závazků. Změny závazků jsou upraveny v 1879 až 1907 o. z. Rozlišují se změny v osobě věřitele či dlužníka na straně jedné a změny v obsahu závazků na straně druhé. Ke změnám ve stranách závazkového právního vzahu se řadí postoupení pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k dluhu, převzetí majetku a postoupení smlouvy. Ke změnám v obsahu patří změna dohodou, novace a narovnání. Postoupením pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele. Dosavadní věřitel (postupitel) může smluvně pohledávku nebo její část postoupit třetí osobě (postupníkovi), a to i bez souhlasu postoupeného dlužníka. Právní úprava cese je v podstatě převzata z předcházejícího občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.; obsahové změny, které stojí za zmínku, jsou pouze dvě. První z nich se týká formy postupní smlouvy. Zatímco 524 odst. 1 dosavadního občanského zákoníku obligatorně vyžadoval písemnou formu, občanský zákoník č. 89/2012 Sb. v souladu s celkovým trendem, který nastolil, ji nepředepisuje explicitně ani pro smlouvu o postoupení pohledávky. Lze však přitakat názoru, že z absence výslovného požadavku formy nelze důkazem z opaku dovozovat, že smlouva o postoupení pohledávky může být vždy bezformální; písemná forma smlouvy totiž může vyplývat ze smyslu a účelu požadavku písemné formy pro původní právní jednání, nebo z kauzy cese. 1 Druhá změna se týká výslovného připuštění možnosti tzv. globální cese, tj. postoupení celého souboru pohledávek ( 1887 o. z.). Možnost globální cese nebyla dosavadním občanským zákoníkem zakázána, a proto na základě zásady vše je dovoleno, co není zakázáno nic teoreticky nebránilo stranám v tom, aby si ji sjednaly. Praktické problémy však vznikaly s tím, jak postupovaný soubor pohledávek, resp. jednotlivé pohledávky z tohoto
16/85 souboru, identifikovat. Nyní se výslovně stanoví, že postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. Změny v osobě dlužníka se týkají převzetí dluhu, přistoupení k dluhu a převzetí majetku. Převzetím dluhu nastupuje na místo dosavadního dlužníka třetí osoba. K tomu je zapotřebí jednak dohody přejímatele dluhu a původního dlužníka o převzetí dluhu, a dále souhlasu věřitele. Nedá-li věřitel souhlas, je dohoda účinná jenom mezi přejímatelem a dlužníkem jako tzv. převzetí plnění ( 1889 o. z.). Nově občanský zákoník reguluje důsledky převodu věci zatížené zástavním právem: podle 1888 odst. 2 o. z. platí, že pokud na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu přejde také zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, vyvratitelně se předpokládá, že nabyvatel převzal také dluh zajištěný jistotou. Přistoupením k dluhu ( 1892 o. z.) nastává nejen změna na straně dlužnické (přibývá další dlužník), ale i změna v samotné povaze závazku (z jednoduchého se stává solidární). K přistoupení k dluhu je zapotřebí dohody třetí osoby a věřitele, pro kterou není předepsána písemná forma. Nevyžaduje se ani souhlasu původního dlužníka. Nový dlužník se stane společným dlužníkem vedle původního, a oba budou zavázáni solidárně. Účinnost této dohody vůči třetí osobě zajišťující dluh může nastat jenom tehdy, bude-li s tím třetí osoba souhlasit, tj. pro neplnění nového dlužníka nelze automaticky realizovat jistotu danou třetí osobou ( 1892 odst. 2 o. z.). Zvláštní případ přistoupení k dluhu je upraven v 1893 o. z. pod rubrikou převzetí majetku. Převezme-li někdo veškerý majetek zcizitele nebo jeho poměrně určenou část, stane se solidárním dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisejí. Účelem tohoto institutu je ochrana věřitelů zcizitele, kteří jsou tím, že se dlužník zbavil majetku, vystaveni riziku, že jejich pohledávky nebude z čeho uspokojit. Dluhy musejí hospodářsky či co do
17/85 svého způsobu vzniku souviset s převáděným majetkem. Předpokladem rovněž je, že nabyvatel o těchto dluzích věděl, nebo musel vědět. Solidární závazek nabyvatele je omezen čistou hodnotou nabytého majetku; je-li však nabyvatelem osoba zciziteli blízká, toto omezení neplatí. Novinkou občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je právní úprava postoupení smlouvy ( 1895 až 1900 o. z.). Tento institut nemá obdoby nejen v dosavadním občanském zákoníku, ale ani v jemu předcházejících civilních kodexech. Jeho podstata spočívá v tom, že po uzavření smlouvy jedna ze stran svá práva a povinnosti ze smlouvy převede na třetí osobu. Dosud by ke stejnému výsledku bylo zapotřebí kombinovat postoupení pohledávky a převzetí dluhu, popř. závazek založený starou dohodou zrušit a uzavřít smlouvu novou. K postoupení smlouvy je zapotřebí, aby jedna smluvní strana uzavřela s třetí osobou dohodu o postoupení smlouvy, dále aby k tomu dala postoupená strana souhlas, a konečně předpokladem také je, že závazek ze smlouvy nebyl dosud splněn. Okamžikem účinnosti postoupení smlouvy se postupitel osvobozuje od svých povinností v rozsahu postoupení. Postoupená strana tomu může zabránit prohlášením, že takové osvobození odmítá. Pokud by pak postupník neplnil převzaté povinnosti, může se postoupená strana domáhat jejich splnění po postupiteli ( 1899 o. z.). Změny v obsahu závazků upravuje občanský zákoník v 1901 až 1907. Podle prvého z těchto ustanovení je stranám ponecháno na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností. Následuje úprava novace, narovnání, jakož i společná pravidla pro novaci a narovnání. Tato systamatika právní úpravy však neznamená, že by novace a narovnání byly jedinými případy změn závazků v obsahu. Je nutno rozlišovat mezi privativní novací, kumulativní novací a ostatními změnami v obsahu závazků. Privativní novací se mění hlavní předmět závazku nebo jeho právní důvod; jde tedy o podstatnou změnu, v důsledku níž se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se závazkem novým. Kumulativní novací dosavadní závazek nezaniká, ale je doplněn dalším závazkem; např. bude dohodnuto, že dluh bude zaplacen směnkou. Vedle toho lze ujednat i další změny, kterými se nemění hlavní předmět závazku a neznamenají ani vznik závazku dalšího. Na ně dopadá 1901.
18/85 Půjde např. o ujednání jiného místa plnění, o jiný čas plnění apod. Konečně narovnáním se upravují práva a povinnosti, ohledně nichž dosud panovaly mezi stranami spory. Ujednání o novaci a narovnání musí mít písemnou formu, činí-li se o právu již promlčeném, nebo byl-li původní závazek zřízen písemně, a to i kdyby se tak stalo jenom na základě vůle stran. Naproti tomu změny v obsahu závazku, které nemají povahu novace a které byly sice založeny z vůle stran písemnou smlouvou, avšak strany si v ní nevyhradily nutnost zachování písemné formy v případě změn či zrušení závazku, lze měnit i bezformálně (viz 564 o. z.). Zajištění se vztahuje i na práva vzniklá na základě novace nebo narovnání; zajištění poskytnuté třetí osobou, která k novaci nebo narovnání nepřistoupila, trvá nejvýše v rozsahu původního závazku ( 1907 o. z.). Dosavadní občanský zákoník mezi změny v obsahu závazků řadil také prodlení dlužníka a prodlení věřitele ( 517 a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v posledním znění). Nová úprava je přimyká k úpravě splnění dluhu ( 1968 a násl. o. z.). Vzhledem k tomu, že přehledy judikatury k rekodifikaci v zájmu co nejjednodušší orientace respektují zákonnou systematiku, předkládají se rozhodnutí vztahující se k prodlení dlužníka či věřitele v samostatném svazku věnovaném zániku závazků. V podrobnostech ohledně nové právní úpravy změn závazků se odkazuje na komentářovou literaturu, která je již nyní k dispozici v dostatečné míře. V Brně v lednu 2015 Autoři
SEZNAM ZKRATEK Prameny: ASPI Automatizovaný systém právních informací, Wolters Kluwer, a. s. Bohuslav (finanční) Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věcech finančních, pořádaná JUDr. Josefem Bohuslavem C Soubor civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu (vydává nakladatelství C. H. Beck) R Rozhodnutí a stanoviska uveřejněná ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu S IV Nejvyšší soud ČSSR, Nejvyšší soud ČSR a Nejvyšší soud SSR o občanském soudním řízení a o řízení před státním notářstvím (Sborník stanovisek, zpráv o rozhodnutí soudů a soudních rozhodnutí Nejvyšších soudů ČSSR, ČSR a SSR 1970 1983). Vydal Nejvyšší soud ČSSR, Praha: SEVT, 1986. Sb. NSS Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (vydává Nejvyšší správní soud v nakladatelství Wolters Kluwer, a. s.) Sb. ÚS Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu (vydává nakladatelství C. H. Beck) SoJ Soudní judikatura z oblasti občanského, obchodního a pracovního práva (vydává nakladatelství Wolters Kluwer, a. s.) Vážný Sbírka rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu (Vážného sbírka) www.nsoud.cz internetové stránky Nejvyššího soudu ČR Právní předpisy:
20/85 c. ř. s. zákon č. 113/1895 ř. z., o soudním řízení v občanských rozepřích právních (civilní řád soudní) o. s. ř. zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád o. z. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník obč. zák. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v hist. souvislostech též císařský patent č. 946/1811 Sb. z. s., Obecný zákoník občanský obch. zák. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Ostatní: KS krajský soud NS Nejvyšší soud ÚS Ústavní soud VS vrchní soud
Část I Text občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Díl 6 Změny závazků Oddíl 1 Změna v osobě věřitele nebo dlužníka Pododdíl 1 Změna v osobě věřitele Postoupení pohledávky 1879 Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
22/85 1880 (1) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 1881 (1) Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. (2) Nelze postoupit pohledávku, která zaniká smrtí nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil. 1882 (1) Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. (2) Postoupil-li postupitel tutéž pohledávku několika osobám, je vůči dlužníkovi účinné to postoupení, o němž se dlužník dozvěděl nejdříve. 1883 Postoupení pohledávky nemá účinky vůči osobě, která dluh zajistila zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, dokud jí postupitel o postoupení pohledávky nevyrozumí nebo dokud jí postupník postoupení pohledávky neprokáže. 1884
23/85 (1) Dlužníku zůstávají i po postoupení zachovány námitky proti pohledávce, které měl v době postoupení. Své vzájemné pohledávky vůči postupiteli může dlužník namítat i vůči postupníkovi, i když v době postoupení ještě nebyly splatné; musí však své pohledávky postupníkovi oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o postoupení dozvěděl. (2) Jestliže však dlužník proti poctivému postupníkovi uznal pohledávku jako pravou, je povinen jej uspokojit jako svého věřitele. 1885 (1) Byla-li pohledávka postoupena za úplatu, odpovídá postupitel postupníkovi až do výše přijaté úplaty s úroky za to, že pohledávka v době postoupení trvala, a ručí za její dobytnost. To neplatí, pokud postupník věděl, že pohledávka je budoucí, nejistá nebo nedobytná. (2) Postupitel neodpovídá za dobytnost postoupené pohledávky, stala-li se nedobytnou až po postoupení buď náhodou, anebo nedopatřením postupníka. Nedopatření lze postupníku přičíst zejména tehdy, pokud nevymáhá pohledávku bez zbytečného odkladu poté, co se stala splatnou nebo odloží-li splatnost pohledávky. (3) Jinak platí o právech a povinnostech postupitele a postupníka přiměřeně ustanovení 1914 až 1925; vadu pohledávky však musí postupník u postupitele vytknout bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl a měl zjistit. 1886 (1) Na žádost postupníka může postupitel vymáhat postoupenou pohledávku svým jménem na účet postupníka; bylo-li postoupení pohledávky dlužníkovi již oznámeno nebo prokázáno, může postupitel pohledávku vymáhat, pokud prokáže souhlas postupníka a pokud postupník pohledávku sám nevymáhá.
24/85 (2) Vymáhá-li postupitel pohledávku, může dlužník namítat proti ní své vzájemné pohledávky, jež má vůči postupiteli, nikoliv však pohledávky, jež má vůči postupníkovi. 1887 Postoupení souboru pohledávek Postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. Rozhodnutí č. 1 až 84. Pododdíl 2 Změna v osobě dlužníka Převzetí dluhu 1888 (1) Kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu. (2) Přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. Po převodu vlastnického práva může zcizitel vyzvat věřitele v písemné formě, aby namísto něho přijal nabyvatele jako nového dlužníka. Neodepře-li věřitel dát k tomu souhlas,
25/85 platí, že souhlas dal, pokud byl na tento následek ve výzvě výslovně upozorněn. 1889 Nepřivolí-li věřitel k převzetí dluhu nebo odmítne-li k němu dát souhlas, nevzniká věřiteli vůči přejímateli dluhu přímé právo; přejímatel dluhu má však vůči dlužníku povinnost zařídit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit. Takovou povinnost má vůči dlužníku i ten, kdo se mu zaváže, že opatří plnění jeho věřiteli. 1890 (1) Obsah závazku se převzetím dluhu nemění. Přejímateli dluhu náleží všechny námitky, které mohl uplatnit původní dlužník. Převzetí dluhu se nedotýká ani vedlejších práv spojených s pohledávkou. (2) Zajištění dluhu poskytnuté třetí osobou však trvá jen tehdy, souhlasí-li třetí osoba se změnou v osobě dlužníka. 1891 Ujednání, kterým namísto dosavadního dlužníka, jehož dluh se ruší, vstupuje nový dlužník s dluhem ze samostatného právního poměru nebo s povinností plnit jiný předmět, nevyvolává následky převzetí dluhu a posoudí se jako novace. Rozhodnutí č. 85 až 103. 1892 Přistoupení k dluhu
26/85 (1) Kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně. (2) Zajistila-li dluh původního dlužníka třetí osoba, nelze proti ní nastoupit pro neplnění dluhu novým dlužníkem, ledaže k tomu dala souhlas. Rozhodnutí č. 104 až 106. 1893 Převzetí majetku (1) Převezme-li někdo od zcizitele veškerý majetek nebo jeho poměrně určenou část, stává se společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisí a o nichž nabyvatel při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět. Nabyvatel však není povinen plnit více, než kolik činí hodnota majetku, jehož takto nabyl. (2) Převezme-li takový majetek osoba zciziteli blízká, stává se společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisí, bez omezení na hodnotu majetku, jehož takto nabyla. To neplatí, prokáže-li, že o určitém dluhu nevěděla, ani vědět nemusela. (3) Opačné ujednání mezi zcizitelem a nabyvatelem je vůči věřiteli neúčinné. 1894 Při přeměně právnické osoby ani při zcizení závodu nebo jeho pobočky se 1893 nepoužije. Rozhodnutí č. 107 až 118.
27/85 Pododdíl 3 Postoupení smlouvy 1895 (1) Nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno. (2) Má-li být plnění ze smlouvy trvající nebo pravidelně se opakující, lze smlouvu postoupit s účinky k tomu, co ještě nebylo splněno. 1896 Při částečném postoupení smlouvy nebo při postoupení smlouvy několika postupníkům nelze zkrátit práva postoupené strany z vedlejších doložek ve smlouvě, jako jsou zejména ujednání o podmínce, záloze, závdavku, smluvní pokutě, odstoupení od smlouvy a odstupném nebo o rozhodčí doložce. 1897 (1) Postoupení smlouvy je vůči postoupené straně účinné od jejího souhlasu. Souhlasila-li předem, je postoupení smlouvy vůči postoupené straně účinné okamžikem, kdy jí postupitel postoupení smlouvy oznámí nebo kdy jí postupník postoupení smlouvy prokáže. (2) Obsahuje-li smlouva uzavřená v písemné formě ujednání, že je uzavřena na řad některé ze stran nebo jiné ujednání stejného významu, pak tato strana postoupí smlouvu rubopisem listiny. O náležitostech rubopisu, jakož i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak své právo prokazuje, platí právní předpisy o směnkách. Podle nich se rovněž posoudí, od koho může požadovat listinu ten, kdo o ni přišel.
28/85 1898 Okamžikem účinnosti postoupení smlouvy vůči postoupené straně se postupitel osvobozuje od svých povinností v rozsahu postoupení. 1899 (1) Následkům podle 1898 může postoupená strana zabránit prohlášením vůči postupiteli, že jeho osvobození odmítá. V tom případě může postoupená strana po postupiteli požadovat, aby plnil, neplní-li postupník převzaté povinnosti. (2) Prohlášení lze učinit do patnácti dnů ode dne, kdy se postoupená strana dozvěděla nebo kdy musela zjistit, že postupník neplnil. Prodlení s prohlášením je sice nezbavuje účinků podle odstavce 1, postoupená strana však nahradí škodu způsobenou prodlením. 1900 Postoupené straně zůstávají zachovány všechny námitky ze smlouvy i proti postupníkovi. Jiné námitky, které tato strana měla vůči postupiteli, jí zůstanou zachovány, vyhradí-li si to ve smlouvě nebo v souhlasu s postoupením smlouvy. Oddíl 2 Změny v obsahu závazků 1901 Stranám je na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností.
29/85 1902 Novace Dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen. Rozhodnutí č. 119 až 125. Narovnání 1903 (1) Dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. (2) Narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vznikl nepoměr mezi vzájemným plněním stran. 1904 Platnost narovnání není dotčena omylem v tom, co bylo mezi stranami sporné nebo pochybné, ledaže omyl vyvolala některá strana lstí. Narovnání dohodnuté v dobré víře nepozbývá platnosti ani tehdy, zjistí-li se na základě skutečností vyšlých najevo dodatečně, že některá ze stran pohledávku neměla. 1905
30/85 Narovnání, kterým mají být mezi stranami upravena veškerá práva, nelze vztahovat k takovým právům, která byla vyloučena, ani k právům, která strany zřejmě nemohly mít na mysli. Rozhodnutí č. 126 až 136. Společná ustanovení 1906 Ujednání o novaci nebo o narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném. 1907 Zajištění práv, která jsou předmětem novace nebo narovnání, se vztahuje i na práva z nich vzniklá. Poskytla-li však zajištění osoba třetí, která k novaci nebo k narovnání nepřistoupila, je zavázána nejvýše v rozsahu původního závazku a zůstávají jí zachovány všechny námitky, které mohla proti pohledávce uplatnit, kdyby k novaci nebo k narovnání nebylo došlo.
Část II Judikatura
1. Postoupení pohledávky
1.1. Základní otázky
1. Náležitosti smlouvy o postoupení pohledávky K platnosti smlouvy o postoupení pohledávky ( 524 a násl. obč. zák.) zákon nevyžaduje, aby v ní byl uveden právní důvod vzniku pohledávky, ani aby v ní byla uvedena právní kvalifikace postupované pohledávky. NS 32 Odo 523/2005, SoJ 110/2006 Z odůvodnění: Dospěl-li totiž odvolací soud k závěru o neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 3. října 2001 uzavřené mezi S. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, a tedy tím i k závěru, že žalobkyně není věřitelem postupované pohledávky, jelikož do práv postupitele nevstoupila, bylo by zcela nadbytečné zjišťovat skutkové okolnosti vyplývající z předmětné faktury, které jsou z pohledu odvolacím soudem zaujatého právního názoru o neplatnosti cese právně nerozhodné, a provádět o nich dokazování, jak se dovolatelka dožaduje. Za tohoto stavu nelze než uzavřít, že řízení dovolatelkou tvrzenou vadou netrpí a že dovolací důvod ve smyslu 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. nebyl v souzené věci naplněn. Stejný závěr však neplatí pro dovolatelkou uplatněný dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jelikož odvolací soud při posuzování platnosti cese ze dne 3. října 2001 právně pochybil. Právní posouzení věci je činnost soudu, spočívající v podřazení zjištěného skutkového stavu pod hypotézu (skutkovou podstatu) vyhledané právní normy, jež vede k učinění závěru, zda a komu soud právo či povinnost přizná či nikoliv. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní
35/85 normu sice správně určenou nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Podle ustanovení 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému (odstavec 1). S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (odstavec 2). Z odůvodnění dovoláním napadeného rozsudku se podává, že odvolací soud založil závěr o neplatnosti cese na nedostatečnosti identifikace postupované pohledávky s tím, že za postačující k její výslovné identifikaci by považoval uvedení právní skutečnosti, z níž nárok vyplývá. Tento jeho názor není správný. Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 20. prosince 2000, sp. zn. 32 Cdo 2306/ 98, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 4/2001, pod poř. číslem 58, vysvětlil, že k obligatorním obsahovým náležitostem smlouvy o postoupení pohledávky vedle vlastního označení účastníků (postupitele a postupníka) patří identifikace postupované pohledávky, která musí zahrnovat řádné označení postupitelova dlužníka a popis pohledávky co do její výše a skutečností, na nichž se zakládá. Dále je v něm uvedeno, že postupovaná pohledávka musí být identifikována dostatečně určitě tak, aby nebyla zaměnitelná s jinou pohledávkou postupitele za stejným dlužníkem a aby mezi smluvními stranami nevznikaly pochybnosti o tom, jaká pohledávka, jak a kdy byla postoupena. Těmto požadavkům včetně vyžadované určitosti postupované pohledávky posuzovaná smlouva o postoupení pohledávky ze dne 3. října 2001 (č. l. 3 spisu) dostála, jelikož z jejího článku I. se podává, že postupovaná pohledávka je určena konkrétní výší (částkou 1 040 000 Kč), odkazem na fakturu ze dne 31. května 2001, smlouvu o dílo ze dne 3. června 1997, smlouvu o postoupení práv a povinností ze dne 2. července 1999, přičemž je i výslovně uvedeno, za jakou činnost (provádění autorského dozoru a provádění úprav a rozšíření projektové dokumentace na akci Rekonstrukce areálu koupaliště v P. C. ) byla postupovaná pohledávka vyfakturována. Za