Hospodářsk ská politika a perspektivy eurozóny Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB VŠE, Praha Vencovského aula 1. prosince 2010
Struktura prezentace 1 Obecná východiska 2 Stav v oblasti nomináln lních veličin in 3 Reáln lná kriteria 4 Aktuáln lní stav a hospodářskopolitick skopolitické implikace 5 Závěr 2
1 Obecná východiska 3
Základní informace o eurozóně Základní mezníky: 1.1.1999 - Euro bylo zavedeno jako elektronická měna 1.1.2002 do oběhu jsou uvedeny eurobankovky a mince Historie společné měny však sahá zpět do historie: 1950 + : poválečná léta (EPU Evropská platební unie, Římská smlouva - 1957,...) 1969 + : Hágský summit, Wernerova zpráva, Rozpad Bretton-Woodského systému 1978+ : Evropský měnový systém (ECU, ERM) 1986 : Podpis Jednotného evropského aktu (Single European Act) 1989 : Delorsova zpráva (mj. vytvoření ESCB, 3 fáze EMU) 1991-2 : Maastrichtská smlouva 1994 : Začátek druhé fáze EMU (založen European Monetary Institute předchůdce ECB) 1995 : jméno euro a adaptace Madridského scénáře 1997 : Amsterdamské zasedání Evropské rady (Pakt stability a růstu, ERMII) 1998 : Rozhodnutí o prvních členech eurozóny (11 států) : vzniká ECB a nahrazuje tak EMI : nastavení konverzních poměrů měn k euru (31.12.1998) 1999 : zrození eura 2000 : Řecko vstupuje do eurozóny, Dánsko v referendu odmítá euro 2002 : bankovky a mince 2003 : Švédsko v referendu odmítá vstup do eurozóny 2007 : Slovinsko vstupuje do eurozóny 2008 : Malta a Kypr vstupují do eurozóny 2009 : Slovensko vstupuje do eurozóny 2011 : Estonsko vstoupí do eurozóny jako 17 země 4
Hospodářská politika Makroekonomická oblast zabezpečování základních ekonomických cílů společnosti opatření na straně nabídky a poptávky Rozpočtová (fiskální) politika Měnová (monetární) politika Mezinárodní politika Hospodářská politika Sociální politika Důchodová politika Mikroekonomická oblast zvyšování efektivnosti při alokaci zdrojů společnosti Strukturální politika Politika zaměřená na veř. sektor Environmentální politika Ochrana hosp. soutěže 5
Základní informace o eurozóně Estonsko od 2011 6
... 1 Základní informace o eurozóně 7
Základní informace o EU HDP na obyvatele v PPS (EU-27 = 100), údaje za rok 2009 Další údaje za rok 2009 (ČR vs. EU): cenová hladina (71%) prod. práce (72%) mzdy (odhad 30%) Zdroj: Eurostat 8
Postavení ČR v rámci eurozóny Konvergenční kritéria (nominální): 1. Kritérium rium cenové stability 2. Kritérium rium dlouhodobých úrokových sazeb 3. Kurzové konvergenční kritérium rium 4. Kritéria ria udržitelnosti veřejných ejných financí Kritérium rium veřejn ejného deficitu Kritérium rium hrubého ho veřejn ejného dluhu konvergenční kritéria mají zajistit, aby hospodářský rozvoj v rámci hospodářské a měnové unie byl vyvážený a nezpůsobil vznik napětí mezi členskými státy kritéria udržitelnosti veřejných financí vztahující se k rozpočtovému schodku a veřejnému dluhu musí být dodržována i po přijetí eura sledování sladěnosti a připravenosti Konvergenční zprávy ECB + Konvergenční zprávy EK Pakt stability a růstu 9
2 Stav v oblasti nominálních veličin 10
Postavení ČR v rámci eurozóny 1. květen 2004 ČR členem EU ČNB členem ESCB nedílnou součástí přistoupeníčr k EU je i závazek o následném přistoupení k eurozóně: ČLÁNEK 4 (Akt o podmínk nkách přistoupenp istoupení): Každý nový členský stát t se účastní hospodářsk ské a měnovm nové unie ode dne přistoupenp istoupení jako členský stát, t, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES prozatím má ČR status členské země s dočasnou výjimkou pro zavedení eura před zavedením měny euro musí ČR splnit maastrichtská konvergenční kritéria (včetně slučitelnosti právních předpisů v oblasti HMU Hospodářské a měnové unie) časový okamžik pro zavedení eura či pro splnění konvergenčních kritérií evropská legislativa explicitně neupravuje 11
Stav příprav zavedení eura v ČR Stará eurostrategie Strategie přistoupení České republiky k eurozóně schválená vládou 13. října 2003 jako společný dokument vlády a ČNB roční vyhodnocování vládou, podklady z MF, MPO, ČNB na základě vyhodnocení podmínek rozhoduje o přijetí vláda ČR (následně legislativní změny Parlament) Vyhodnocení strategie vládou 25.10.2006 souhlasila s doporučením, aby česká měna v roce 2006 resp. 2007 nevstupovala do kurzového mechanismu ERM II uložila ministru financí ve spolupráci s guvernérem ČNB posoudit strategii přijetí eura Českou republikou a předložit vládě do 31. srpna 2007 výsledky tohoto posouzení Aktualizovaná eurostrategie 12
Stav příprav zavedení eura v ČR Plnění nominálních kritérií v ČR poslední vyhodnocení strategie vládou 21. prosince 2009 již připraveno nové vyhodnocení Kritérium cenové stability ČR v roce 2009 splnila Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ČR plní Formální vyhodnocení kurzového kritéria je možné provádět až po vstupu ČR do kurzového mechanismu ERM II a souvisejícím vyhlášení centrální parity pro kurz koruny Kritérium udržitelnosti veřejných financí ČR neplní 13
Stav příprav zavedení eura v ČR 300,0% 280,0% 260,0% 240,0% mandatorní výdaje stále rostou vysokým tempem a dosahují skoro výše příjmů SR ztratili jsme manévrovací prostor 220,0% 200,0% 180,0% 160,0% 140,0% 120,0% HDP v b.c. Příjmy SR Výdaje SR Mandatorní výdaje 100,0% 14 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
E U R O Z Ó N A Vládní deficit (% HDP) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 EU (27) 0,6-1,4-2,5-3,1-2,9-2,5-1,5-0,9-2,3-6,8 Eurozóna (16) 0,0-1,9-2,6-3,1-2,9-2,5-1,4-0,6-2,0-6,3 Lucembursko 6,0 6,1 2,1 0,5-1,1 0,0 1,4 3,7 3,0-0,7 Finsko 6,8 5,0 4,0 2,4 2,3 2,7 4,0 5,2 4,2-2,5 Německo 1,3-2,8-3,7-4,0-3,8-3,3-1,6 0,3 0,1-3,0 Rakousko -1,7 0,0-0,7-1,4-4,4-1,7-1,5-0,4-0,5-3,5 Malta -6,2-6,4-5,5-9,8-4,7-2,9-2,7-2,3-4,8-3,8 Itálie -0,8-3,1-2,9-3,5-3,5-4,3-3,4-1,5-2,7-5,3 Nizozemí 2,0-0,2-2,1-3,1-1,7-0,3 0,5 0,2 0,6-5,4 Slovinsko -3,7-4,0-2,5-2,7-2,2-1,4-1,3 0,0-1,8-5,8 Belgie 0,0 0,4-0,1-0,1-0,3-2,7 0,2-0,3-1,3-6,0 Kypr -2,3-2,2-4,4-6,5-4,1-2,4-1,2 3,4 0,9-6,0 Francie -1,5-1,5-3,1-4,1-3,6-2,9-2,3-2,7-3,3-7,5 Slovensko -12,3-6,5-8,2-2,8-2,4-2,8-3,2-1,8-2,1-7,9 Portugalsko -2,9-4,3-2,8-2,9-3,4-6,1-4,1-2,8-2,9-9,3 Španělsko -1,0-0,6-0,5-0,2-0,3 1,0 2,0 1,9-4,2-11,1 Irsko 4,8 0,9-0,3 0,4 1,4 1,6 2,9 0,0-7,3-14,4 Řecko -3,7-4,5-4,8-5,6-7,5-5,2-5,7-6,4-9,4-15,4 Švédsko 3,7 1,6-1,2-0,9 0,8 2,3 2,3 3,6 2,2-0,9 Estonsko -0,2-0,1 0,3 1,7 1,6 1,6 2,4 2,5-2,8-1,7 Dánsko 2,3 1,5 0,4 0,1 2,1 5,2 5,2 4,8 3,4-2,7 Maďarsko -3,0-4,0-8,9-7,2-6,4-7,9-9,3-5,0-3,7-4,4 Bulharsko -0,3 0,6-0,8-0,3 1,6 1,9 1,9 1,1 1,7-4,7 Česká republika -3,7-5,6-6,8-6,6-3,0-3,6-2,6-0,7-2,7-5,8 Polsko -3,0-5,3-5,0-6,2-5,4-4,1-3,6-1,9-3,7-7,2 Rumunsko -4,7-3,5-2,0-1,5-1,2-1,2-2,2-2,6-5,7-8,6 Litva -3,2-3,6-1,9-1,3-1,5-0,5-0,4-1,0-3,3-9,2 Lotyšsko -2,8-2,1-2,3-1,6-1,0-0,4-0,5-0,3-4,2-10,2 15 Velká Británie 3,6 0,5-2,1-3,4-3,4-3,4-2,7-2,7-5,0-11,4 zdroj: Eurostat
E U R O Z Ó N A Hrubý veřejný dluh (% HDP) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 EU (27) 61,9 61,0 60,4 61,9 62,2 62,8 61,5 58,8 61,8 74,0 Eurozóna (16) 69,2 68,2 68,0 69,1 69,5 70,1 68,5 66,2 69,8 79,2 Lucembursko 6,2 6,3 6,3 6,1 6,3 6,1 6,7 6,7 13,6 14,5 Slovensko 50,3 48,9 43,4 42,4 41,5 34,2 30,5 29,6 27,8 35,4 Slovinsko : 26,8 28,0 27,5 27,2 27,0 26,7 23,4 22,5 35,4 Finsko 43,8 42,5 41,5 44,5 44,4 41,7 39,7 35,2 34,1 43,8 Španělsko 59,3 55,5 52,5 48,7 46,2 43,0 39,6 36,1 39,8 53,2 Kypr 48,7 52,1 64,6 68,9 70,2 69,1 64,6 58,3 48,3 58,0 Nizozemí 53,8 50,7 50,5 52,0 52,4 51,8 47,4 45,3 58,2 60,8 Irsko 37,8 35,6 32,2 31,0 29,7 27,4 24,8 25,0 44,3 65,5 Rakousko 66,5 67,1 66,5 65,5 64,8 63,9 62,1 59,3 62,5 67,5 Malta 55,9 62,1 60,1 69,3 72,3 70,1 63,4 61,7 63,1 68,6 Německo 59,7 58,8 60,4 63,9 65,8 68,0 67,6 64,9 66,3 73,4 Portugalsko 50,5 52,9 55,6 56,9 58,3 63,6 63,9 62,7 65,3 76,1 Francie 57,3 56,9 58,8 62,9 64,9 66,4 63,7 63,8 67,5 78,1 Belgie 107,9 106,6 103,5 98,5 94,2 92,1 88,1 84,2 89,6 96,2 Řecko 103,4 103,7 101,7 97,4 98,6 100,0 106,1 105,0 110,3 126,8 Itálie 109,2 108,8 105,7 104,4 103,8 105,8 106,6 103,6 106,3 116,0 Estonsko 5,1 4,8 5,7 5,6 5,0 4,6 4,4 3,7 4,6 7,2 Bulharsko 74,3 67,3 53,6 45,9 37,9 29,2 21,6 17,2 13,7 14,7 Rumunsko 22,5 25,7 24,9 21,5 18,7 15,8 12,4 12,6 13,4 23,9 Litva 23,7 23,1 22,3 21,1 19,4 18,4 18,0 16,9 15,6 29,5 České republika 18,5 24,9 28,2 29,8 30,1 29,7 29,4 29,0 30,0 35,3 Lotyšsko 12,3 14,0 13,5 14,6 14,9 12,4 10,7 9,0 19,7 36,7 Dánsko 52,4 49,6 49,5 47,2 45,1 37,8 32,1 27,4 34,2 41,4 Švédsko 53,6 54,4 52,6 52,3 51,1 50,8 45,0 40,0 38,2 41,9 Polsko 36,8 37,6 42,2 47,1 45,7 47,1 47,7 45,0 47,1 50,9 Velká Británie 41,0 37,7 37,5 39,0 40,9 42,5 43,4 44,5 52,1 68,2 16 Maďarsko 55,0 52,0 55,6 58,4 59,1 61,8 65,7 66,1 72,3 78,4 zdroj: Eurostat
E U R O Z Ó N A HDP (mr. zm. v %) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 průměr EU (27) 3,9 2,0 1,2 1,3 2,5 2,0 3,2 3,0 0,5-4,2 1,5 Eurozóna (16) 3,9 1,9 0,9 0,8 2,2 1,7 3,0 2,8 0,5-4,1 1,4 Slovensko 1,4 3,5 4,6 4,8 5,1 6,7 8,5 10,5 5,8-4,8 4,6 Irsko 9,7 5,7 6,5 4,4 4,6 6,0 5,3 5,6-3,5-7,6 3,7 Lucembursko 8,4 2,5 4,1 1,5 4,4 5,4 5,0 6,6 1,4-3,7 3,6 Řecko 4,5 4,2 3,4 5,9 4,4 2,3 4,5 4,3 1,3-2,3 3,3 Kypr 5,0 4,0 2,1 1,9 4,2 3,9 4,1 5,1 3,6-1,7 3,2 Slovinsko 4,4 2,8 4,0 2,8 4,3 4,5 5,9 6,9 3,7-8,1 3,1 Španělsko 5,0 3,6 2,7 3,1 3,3 3,6 4,0 3,6 0,9-3,7 2,6 Finsko 5,3 2,3 1,8 2,0 4,1 2,9 4,4 5,3 0,9-8,0 2,1 Rakousko 3,7 0,5 1,6 0,8 2,5 2,5 3,6 3,7 2,2-3,9 1,7 Nizozemí 3,9 1,9 0,1 0,3 2,2 2,0 3,4 3,9 1,9-3,9 1,6 Belgie 3,7 0,8 1,4 0,8 3,2 1,7 2,7 2,9 1,0-2,8 1,5 Malta : -1,6 2,6-0,3 0,9 4,0 3,6 3,7 2,6-2,1 1,5 Francie 3,9 1,9 1,0 1,1 2,5 1,9 2,2 2,4 0,2-2,6 1,5 Portugalsko 3,9 2,0 0,7-0,9 1,6 0,8 1,4 2,4 0,0-2,6 0,9 Německo 3,2 1,2 0,0-0,2 1,2 0,8 3,4 2,7 1,0-4,7 0,9 Itálie 3,7 1,8 0,5 0,0 1,5 0,7 2,0 1,5-1,3-5,0 0,5 Estonsko 10,0 7,5 7,9 7,6 7,2 9,4 10,6 6,9-5,1-13,9 4,8 Litva 3,3 6,7 6,9 10,2 7,4 7,8 7,8 9,8 2,9-14,7 4,8 Lotyšsko 6,9 8,0 6,5 7,2 8,7 10,6 12,2 10,0-4,2-18,0 4,8 Bulharsko 5,7 4,2 4,7 5,5 6,7 6,4 6,5 6,4 6,2-4,9 4,7 Rumunsko 2,4 5,7 5,1 5,2 8,5 4,2 7,9 6,3 7,3-7,1 4,6 Polsko 4,3 1,2 1,4 3,9 5,3 3,6 6,2 6,8 5,1 1,7 4,0 České republika 3,6 2,5 1,9 3,6 4,5 6,3 6,8 6,1 2,5-4,1 3,4 Maďarsko 4,9 3,8 4,1 4,0 4,5 3,2 3,6 0,8 0,8-6,7 2,3 Švédsko 4,5 1,3 2,5 2,3 4,2 3,2 4,3 3,3-0,4-5,1 2,0 Velká Británie 3,9 2,5 2,1 2,8 3,0 2,2 2,8 2,7-0,1-5,0 1,7 17 Dánsko 3,5 0,7 0,5 0,4 2,3 2,4 3,4 1,6-1,1-5,2 0,9 zdroj: Eurostat Pozn.: průměr pouze aritmetický pro orientaci
3 Reálná kriteria 18
Reálná kriteria Reálné veličiny vysoká míra otevřenosti české ekonomiky velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou i s EU příliv FDI z EU dosažení konvergence v míře inflace dosažení konvergence v nominálních úrokových sazbách dlouhodobá stabilizace veřejných rozpočtů úroveň HDP na obyvatele cenová hladina trh práce regionální mobilita (trh s byty, deregulace, dopravní infrastruktura) mezinárodní mobilita (jazykové bariéry, omezení pracovat v rámci zemí EU) sladěnost ekonomického cyklu 19
Reálná kriteria náklady plynoucí ze ztráty vlastní měnové politiky České republiky budou citelné, zejména v případě, že česká ekonomika nebude sladěna s ekonomikou eurozóny vzroste význam zodpovědnosti fiskální politiky s vyšší sladěností budou rizika přistoupení ČR k eurozóně klesat provázanost ČR-eurozóna: obchodní vlastnická ekonomický cyklus podobnost struktury ekonomické aktivity s eurozónou by měla snižovat riziko výskytu asymetrických ekonomických šoků náklady vs. výnosy 20
Reálná kriteria sladěnost ekonomické aktivity a podobnost ekonomických šoků napomůže účinnému a vhodnému působení jednotné měnové politiky na ekonomiku v měnové unii analýzy signalizují sbližování vývoje celkové ekonomické aktivity v průběhu hospodářského cyklu v České republice a eurozóně 21
Reálná kriteria Česká republika dosahovala v HDP na hlavu 74 % průměru eurozóny a má tak srovnatelnou životní úroveň s jejími nejméně vyspělými členy. Cenová hladina České republiky je však nadále nižší, než by odpovídalo dosažené ekonomické úrovni, když v roce 2009 dosáhla 68 % eurozóny. Srovnatelná cenová hladina (spotřebitelské ceny, EU27=100) Zdroj: Eurostat 22
Reálná kriteria HDP na obyvatele v PPS (EU-27 = 100), údaje za rok 2009 ČR: 80.0 Zdroj: Eurostat 23
Reálná kriteria Produktivita práce na zaměstnanou osobu (EU-27 = 100), údaje za rok 2009 ČR: 71.8 Zdroj: Eurostat 24
Reálná kriteria Světová výroba osobních automobilů 2007 2008 2009 Změna v % Evropa 19 473 139 18 358 696 15 111 199-17,7% z toho: Německo 5 709 139 5 532 030 4 964 523-10,3% Francie 2 550 869 2 145 935 1 819 462-15,2% Itálie 910 680 659 221 661 100 0,3% Španělsko 2 308 774 2 013 861 1 832 999-9,0% Velká Británie 1 534 567 1 446 619 999 460-30,9% NAFTA (USA+Kanada+Mexiko) 15 021 044 12 579 453 8 558 226-32,0% z toho: USA 10 473 193 8 447 493 5 577 148-34,0% Mercosur 3 310 553 3 561 611 3 525 668-1,0% z toho: Brazílie 2 797 321 3 004 535 3 024 755 0,7% Asia 21 947 849 22 294 911 21 797 467-2,2% z toho: Čína 5 382 480 5 677 030 8 379 789 47,6% z toho: Japonsko 9 944 637 9 928 143 6 862 161-30,9% Zbytek světa 667 759 2 305 400 2 104 600-8,7% Celkem 60 420 344 59 100 071 51 097 160-13,5% Zdroj: Německé sdružení automobilového průmyslu (VDA) 25
Reálná kriteria Zdroj: graf převzat od Sdružení automobilového průmyslu Výroba os. aut rok 2009 Obyvatelstvo Poměr ČR 983 992 10 400 000 10,6 Slovensko 463 140 5 400 000 11,7 Německo 4 964 523 82 060 000 16,5 Velká Británie 999 460 58 000 000 58,0 26
Reálná kriteria poměrně vysoká energetická náročnost a téměř úplná závislost české ekonomiky na dovozu ropy jsou důvodem pro analýzu dopadů možného ropného šoku na českou ekonomiku negativní účinek potenciálního ropného šoku bude záviset na velikosti změn ceny ropy a na jejich dopadech na světovou poptávku a poptávku po českém vývozu 155 600 220 135 115 95 75 55 533 467 400 333 267 200 180 160 140 120 100 80 35 200 60 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 Zdroj: Bloomberg, MMF, EIU (předpověď komoditních indexů), výpočty ČNB Průmyslové kovy Ropa Brent Ropa Ural Zemní plyn (pr. osa) Komoditní koš celkem 27 Zemědělské komodity
Reálná kriteria Energetická náročnost ekonomiky, údaje za rok 2008 ČR: 525.30 Pozn: Hrubá tuzemská energetická spotřeba v podílu na HDP. Zdroj: Eurostat 28
Reálná kriteria je stejná výše nominálních úrokových sazeb vhodná pro všechny členy eurozóny?!? viz současné problémy Řecko/Irsko rozdíl mezi českými úrokovými sazbami a úrokovými sazbami eurozóny je již od roku 2002 v podstatě nulový či záporný pokud nedojde k výraznějším změnám, lze ze současného pohledu očekávat spíše malé dopady konvergence úrokových sazeb při budoucím vstupu ČR do eurozóny 29
Reálná kriteria 7 EURO SHORT TERM REPO (ECB) 30/11/10 6 5 Měnověpolitické sazby 4 3 2 1 Eurozóna Česká republika 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 EURO MAIN REFIN. OPERATIONS (ECB) - MIDDLE RATE CZECH REPUBLIC REPO 2 WEEKS - MIDDLE RATE US FEDERAL FUNDS TARGET RATE - MIDDLE RATE Source: Thomson Datastream USA 30
Reálná kriteria 45 CZECH KORUNA TO EURO (CZ) 30/11/10 40 Kurz 35 30 25 EURO 20 15 USD 10 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 CZECH KORUNA TO EURO (CZ) - EXCHANGE RATE CZECH KORUNA TO US $ (CZ) - EXCHANGE RATE Source: Thomson Datastream 31
Reálná kriteria Podíl vývozu do EA-13 na celkovém vývozu (v %) Zdroj: MMF, výpočet ČNB. 32
Počet volných prac. m íst 160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 1/08 1/09 8/10 Reálná kriteria pružnost mezd může přispět ke schopnosti ekonomiky vstřebat šoky, na které nemůže reagovat společná měnová politika. Analýzy ukazují, že pružnost reálných mezd v České republice je v současnosti nízká, podobně jako v ostatních srovnávaných zemích, a v čase se významně nezlepšila vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti (>50 %) 1/07 1/06 1/05 1/04 300 320 340 360 380 400 420 440 460 480 500 520 540 560 580 Počet nezaměstnaných osob Beveridgeova křivka zdroj ČNB 33
Reálná kriteria Dlouhodobá nezaměstnanost, údaje za rok 2009 ČR: 2.0 Pozn: Dlouhodobě nezaměstnaní (12 měs. a více) v podílu na celkové aktivní populaci. Zdroj: Eurostat 34
Reálná kriteria Zdanění příjmů, údaje za rok 2008 ČR: 39.5 Pozn: Podíl daní a sociálního pojištění na celkové (hrubé) mzdě. Zdroj: Eurostat 35
Reálná kriteria stabilita a výkonnost bankovního sektoru je předpokladem jeho schopnosti spolupůsobit při vstřebávání dopadů ekonomických šoků kapitálová přiměřenost dynamické oprávkování testování odolnosti bankovního sektoru 36
Reálná kriteria 40 30 20 10 0 Úvěry podnikům a domácnostem (meziroční změny v %) -10 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10 Úvěry celkem Úvěry nefinančním podnikům Úvěry domácnostem HDP, běžné ceny (pravá osa) 7 6 5 4 3 2 16 12 8 4 0-4 40 30 20 10 0-10 -20-30 Realizační ceny bytů (meziroční změny v %) I/06 II III IV I/07 II III IV I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II ČR Praha ČR bez Prahy Úrokové sazby z úvěrů podnikům (nové obchody, v %) 1 5/07 5/08 5/09 5/10 Do 30 mil. Kč s pohyblivou sazbou a poč.fixací do 1 roku Do 30 mil. Kč s poč. fixací nad 5 let Nad 30 mil. Kč s pohyblivou sazbou a poč. fixací do 1 roku Nad 30 mil. Kč s poč. fixací nad 5 let 3M PRIBOR Výnos 10letého vládního dluhopisu 37
Reálná kriteria poměr primárních vkladů a klientských úvěrů je v ČR příznivější než ve většině nových a zejména původních zemí EU 140 120 100 80 60 40 20 0 CZSK PL BGROHU SI LT EELV BEDEATFR UK SEDK EA EU banky mají dostatek primárních zdrojů pro poskytování úvěrů a nemusí hledat ve velkém rozsahu zdroje na trhu nebo v zahraničí 38
4 Aktuální stav a hospodářskopolitické implikace 39
Společná hospodářská politika? již mnoho let systematicky varuji před hédonistickým pojetím fungování současné Evropy http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/bankovni_rada/cle nove_bankovni_rady/cnb_rezabek.html) především eurozóna vykazuje značnou dávku vnitřní nestability potvrzuje se hypotéza neudržitelné heterogenity uvnitř eurosystému včetně asynchronního chování hospodářských cyklů proto neexistuje vhodná hospodářská politika (měnová / fiskální) hédonistické vládnutí se především odráží ve fiskální části hospodářskopolitického mixu v takovémto systému musí logicky existovat institut černých pasažérů mainstream styl EU / eurozóny prosazování zájmů několika nejsilnějších v rámci klubu (splňují pravidla klubu?) potlačení principů svobody a suverenity vedl k propasti Zdroj: kahi.cz/blog/politicky-rozcestnik + vlastní doplnění 40
Jak dále? krize obnažila nedostatky --- léčba: příčiny vs. následky EK, ECB, vlády: schopnost řešit? návrat ke kořenům alespoň dodržování Paktu stability a růstu dopady na finanční trh: domácnosti, korporace, banky, penzijní fondy,... varianty vývoje: status quo... s tím, že černí pasažéři budou neustále sanováni (kolik? kdo? jak dlouho vydrží?) razantní změny v pravidlech fungování eurosystému (jednotná hospodářská politika?!) vystoupení některých zemí z eurozóny terminace politického projektu společné měny další vývoj ne zcela optimálního a především drahého politického projektu společné měny může z hlediska teorie optimálních měnových zón vést k vytváření nových, opravdu optimálních, geopolitických celků se společnou měnou či dokonce se společnou hospodářskou politikou náklady vs. výnosy (výhody vs. nevýhody) 41
5 Závěr 42
Závěr prozatím existuje politický závazek přijmout euro, podmínky se ale mění (Lisabonská smlouva) existují závazná nominální kritéria (o jejich správnosti můžeme pochybovat, můžeme s nimi i nesouhlasit, ale...) je mnohem důležitější sledovat reálná kritéria a posuzovat výhody a nevýhody velkou otázkou zůstává další směřování EU a eurozóny (centrální řízení vs. svoboda a konkurence) chceme do eurozóny? zavedení eura v ČR podporuje 30 % občanů (vyplývá z výsledků průzkumu agentury STEM - září/2010) chce nás vlastně eurozóna? bude členství v eurozóně přínosem pro ČR a naopak? 43
Závěr - pokračování euro prozatím přežije pouze díky dalším anabolickým dávkám financí... na úkor dlouhodobého růstu dají se očekávat závažné problémy dalších států eurozóny vzhledem k velké angažovanosti ostatních států bude pokračovat finanční sanace (opět bohužel aplikováno politické řešení politického projektu) jak dále v hospodářské politice? (měnové války, fiskální disciplína, mezinárodní hospodářská politika a geopolitické hrozby) hospodářská politika a schopnost její reakce na tržní signály zůstane pod dávky anabolik otupělá problémem hospodářské politiky bude čas od času nestandardní a nesystémová reakce 44
Závěr - pokračování v oblasti mezinárodní hospodářské politiky budou velkou roli hrát globální nerovnováhy určitě se dají očekávat snahy nadnárodních institucí o správné globální řešení (např. G20, dirigismus volného trhu)... avšak současná krize prokázala, že právě globální řešení neexistuje, a když už je aplikováno (např. jednotná měnová politika pro heterogenní uskupení), pak je velmi neefektivní monetární unie --- fiskální unie --- politická unie 45
Závěr Pravidelné komentáře a publikační činnost k tématu: Cimburek, J.;Řežábek, P. (2010). Centrální bankovnictví v kontextu právního řádu na území České republiky. Český finanční a účetní časopis, 2010, roč. 5, č. 2, s. 18-31. ISSN 1802-2200 Řežábek, P. (2010). Jsme zadluženi víc, než si myslíme. Lidové noviny, 16.1.2010, strana 16 Řežábek, P. (2009). Zadlužený stát, Dluhopisy občanům. (ČT 24 6.12.2009, Otázky VM) Řežábek, P. (2009). 20.8.2009 Hospodářské noviny: Volby nevolby, je třeba škrtat Řežábek, P. (2009). The Czech Republic Faces up to the Crisis. Doing Business in the Czech Republic, vol.2009/2010, pp 18-19. Praha: PP Agency Řežábek, P. (2009). Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? Sborník č.29. Seminář Fontes Rerum Řežábek, P. (2009). Jednoletý úvěr jako smrtící past. Bankovnictví 27.1.2009 str. 11 Řežábek, P. (2008): Optimismus z americké krize je nemístný. E15 18.8.2008 str. 12 Řežábek, P. (2007). 10.7.2007 MF Dnes: Nemusíme do euroklubu spěchat Řežábek, P. (2006). 29.5.2006 Hospodářské noviny: Vláda hédonismu: až přijdou zlé časy Řežábek, P. (2006). 12.7.2006 Hospodářské noviny: Proč koalice mlčí o euru? pravidelné úvodní přednášky pro workshopy České bankovní asociace a ČNB k problematice eura od roku 2005 další prezentace a komentáře na: 46 http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/bankovni_rada/clenove_bankovni_rady/cnb_rezabek.html
47
Děkuji za pozornost Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Praha 1. prosince 2010