Dramaturgický plán 39. sezóny HaDivadla 2013/2014 Hrdinové a monstra Heroes and Monsters today mladá krev a staré kosti HaDivadlo ve své 39. sezóně navazuje na přechozí téma RESTARTU a obrací svoji pozornost do oblasti kulturní mytologie, jejíž topos je tvořen polaritou postav hrdinů a monster v klasických dramatických textech. Texty, které jsou skeletem mohutného organismu zvaného divadlo, však budou v rámci kontinua experimentální dramaturgie a inscenačních přístupů HaDivadla radikálně zkoumány, reinterpretovány, přepisovány a vřazeny do nového kontextu a nečekaných konfigurací a to sice režiséry a dramatiky nejmladší divadelní generace, pro které je výzvou se s těmito klasickými texty vyrovnat. Kromě uměleckého šéfa HaDivadla Mariána Amslera budou režijními hosty HaDivadla v příští sezóně Petra Tejnorová, Ivan Buraj a Lukáš Brutovský, tedy nedávní absolventi tří česko-slovenských divadelních škol (DAMU, JAMU, VŠMU). Na jevišti HaDivadla se představí ikony světové i české divadelní tradice, tvůrci divadelní mytologie, Anton Pavlovič Čechov, William Shakespeare, Franz Kafka a Alois a Vilém Mrštíkovi a také hrdinové a monstra, které ve svých dílech stvořili. Budeme přítomni alchymii divadelní proměny, která učiní z vrahů hrdiny, z hrdinů darebáky a zbědovaná monstra a z monster neškodná zvířátka snící svůj svatojánský sen, abychom nakonec zjistili, že nejděsivějším monstrem je všudypřítomný systém, který láme vaz i nejodvážnějším hrdinům Hrdinové a monstra. Kdysi a dnes. Dnes a kdysi. Mladá krev a staré kosti. 1
Premiéry 39. sezóny HaDivadla 2013/2014: SEŽEREŠ SÁM SEBE (PLATONOV) Na motivy hry Antona Pavloviče Čechova režie: Marián Amsler dramaturgie: Anna Saavedra premiéra: říjen 2013 Člověk, když se narodí, má na vybranou jednu ze tří cest. Žádná další neexistuje: půjdeš napravo sežerou tě vlci, půjdeš nalevo sám sežereš vlky, půjdeš rovně sežereš sám sebe První hra Antona Pavloviče Čechova. Platonov. Bezotcovština. Pokolení bez otců. Mal du siècle. Pjesa bez nazvanya. Drama bez titulního listu. Zapomenuté prázdninové letovisko. Dusná a lepkavá atmosféra krátkých letních nocí. Hmyz, nuda a úpornost. Život jako dovolená bez začátku a konce. Sladká zahálka zmaru a sklíčenosti. A někde hraje hudba. Noční motýli a můry se slétají u dávného plamene. Dolce far niente. Pozvolná cesta člověka k jeho vlastnímu sebezničení. Alois a Vilém Mrštíkovi: MARYŠA Back to the roots režie: Lukáš Brutovský dramaturgie: Miro Dacho premiéra: leden 2014 Maryša podléhá mechanizmům společnosti, ve které žije, a spoluvytváří je. Je obětí tvrdohlavosti a tvrdohlavě trvá na oběti. Je hrdinkou proti svojí vůli a z vůle boží vražedkyní. Je zarputilost, která ji ovládá, dědičná, nebo je výrazem silné osobnosti? A vražda, kterou dnes ráno spáchá, je logickým vyústěním okolností nebo morálním apelem pro další generace diváků a účinkujících? Národní hra národem mnohokrát interpretovaná. Kde končí národ a začíná hra? Maryša. Back to the roots. 2
Lukáš Brutovský (nar. 1988), vystudoval režii a dramaturgii na VŠMU v Bratislavě, kterou absolvoval v roce 2012. V současnosti na Divadelní fakultě pokračuje v doktorandském studiu. V roce 2010 s divadelní hrou Na obed získal 1. místo v soutěži Dráma 2009. V roce 2011 režíroval v Bratislavskom bábkovom divadle hru Dušana Štaudera Palicavonzvreca a v maďarském Cervinus Teátrum v Szarvasi hru Michała Walczaka Pieskovisko. V divadle Lab VŠMU v roku 2010 inscenoval hru ruského dramatika Suchovo-Kobylina Smrt Tarelkina, v roce 2011 zde uvedl titul G. Coopera a E. Albeeho Zahrádkáři.V roce 2012 v Divadle Lab režijně připravil Výnosné místo A. N. Ostrovského a Letní hosty Maxima Gorkého. V roku 2013 pro Divadlo Andreja Bagara v Nitře přeložil a režijně připravil hru L. B. Picarda a F. Schillera Parazit. Lukáš Brutovský získal několik cen na mezinárodních festivalech vysokých škol za režii, byl nominovaný na objev sezóny a za nejlepší režii sezóny v prestižní anketě Dosky 2011. SEN ČAROVNÉ NOCI Na motivy hry Williama Shakespeara Sen noci svatojánské v překladu Jiřího Joska scénář a režie: Petra Tejnorová choreografie: Jaro Viňarský premiéra: březen 2014 Sen čarovné noci je divadelní metaforou věčně proměnlivého světa. Protiklad života a divadla, skutečnosti a snu, to je oblíbené téma Shakespeara-dramatika. Pro tvůrčí tým v čele s režisérkou Petrou Tejnorovou, se tento text stává výchozí inspirací, důležité je téma fyzičnosti, tělesnosti a mystiky v začarovaném lese. V lese, kde zapomenete, kdo a co jste, muž či žena, lidé, zvířata. Na inscenaci bude režisérka spolupracovat s choreografem a tanečníkem Jarem Viňarským, důraz bude kladen na jazyk pohybového a fyzického divadla. Východiskem pro vznik inscenace je klasický text, Shakespearova komedie Sen čarovné noci v překladu Jiřího Joska. V českých zemích je tato hra známa především pod názvem Sen noci svatojánské. Tajemná, kouzelná noc před svátkem Jana Křtitele, je tradičně spojena s pohanskými obyčeji a rituály odpovídajícími atmosféře hry. Problém je ale v tom, že se děj podle přímých odkazů v textu odehrává na přelomu dubna a května. Jiří Josek se ve svém novém překladu rozhodl tento chybný mýtus odstranit, a proto zvolil název Sen čarovné noci. 3
Petra Tejnorová (*1984) ukončila magisterské studium oboru režie na KALD DAMU v roce 2009. Pro svou absolventskou inscenaci si zvolila nejkrvavější Shakespearovu tragédii Titus Andronicus. Již během studia se její inscenace představily na festivalech v zahraničí, ale i v Čechách (cena studentské i profesionální poroty na VIII. Mezinárodním festivalu vysokých loutkářských škol Wroclaw 2006, v témže roce i na festivalu ZLOMVAZ Praha, cena v sekci divadla na Mezinárodním festivalu Zdarzenia Tczew - Europa 2007, cena za režii na festivalu Skupova Plzeň 2008). Zahraniční působení vyvrcholilo vznikem dvou mezinárodních projektů, dvojdílnou divadelní road movie PAMĚŤ KRAJINY KRAJINA PAMĚTI a inscenací OSOBNÍ ANAMNÉZA, která vznikla v rámci projektu Cirkus totality. V roce 2008 byla Tejnorová nominována na Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent a v roce 2009 získala Cenu Josefa Hlávky. V autorských projektech klade Petra Tejnorová důraz na kolektivní tvorbu, devising methods a procesuálnost - vnímání představení jako jedinečné události. Spolupracovala s Novou scénou Národního divadla, Dejvickým divadlem, Divadlem Archa, Divadlem Minor, Alfa, Ponec, Alfred ve dvoře, Roxy/Nod a Disk. Inscenace a autorské projekty Petry Tejnorové se zúčastnily prestižních zahraničních festivalů, kde byly oceňovány jak laickým, tak odborným publikem. (Polsko Wroclav a Varšava, Slovensko Bratislava a Žilina, Itálie - Řím, Maďarsko - Budapešť, Švédsko - Stockholm, Portugalsko Lisabon, Velká Británie - Londýn). V současnosti působí taktéž jako pedagog KALD DAMU. ZÁMEK na motivy románu Franze Kafky režie: Ivan Buraj scénář, dramaturgie: Dagmar Radová premiéra: květen 2014 Kam se v tom věčném ROZDĚLOVÁNÍ, PŘESOUVÁNÍ A SPOJOVÁNÍ podělo POSLÁNÍ? KDE je moje poslání?! Kdo ho kurva vlastní?! Měl jsem na něj přeci právo!!! Nebo ne?... Ne?! Autorský scénický experiment - analýza nové totality dneška inspirovaný posledním románem Franze Kafky Zámek. Práce určuje přívlastek našeho sociálního statusu a stává se základem pro vytváření identity. V západní společnosti začíná převažovat nad fenomény jako politická orientace, náboženství nebo národní či rodinná příslušnost. Základem režijně - dramaturgického konceptu je Kafkovo nazírání, ve kterém se práce, úřad nebo instituce natolik proplétají s každodenním 4
životem, že je nelze od sebe odlišit. Tento prostý fakt je ale příčinou dvou negativních jevů naší současnosti: ztráta kontaktu se smyslem práce a ztráta kontaktu se smyslem života. Jakoby celá naše existence odvíjela jen od toho, zda patříme do kategorie ZAMĚSTNANÍ či NEZAMĚSTNANÍ. A přitom nezaměstnanost napříč Evropou stoupá. Ivan Buraj (nar. 1988 v Bratislavě), od roku 2007 studuje Divadelní fakultu JAMU, obor činoherní režie v ateliéru prof. Oslzlého a prof. Krobota. Bakalářské studium absolvuje inscenací hry Werenera Schwaba Lidumor aneb Má játra beze smyslu. Během studia absolvuje pracovní stáž u Roberta Wilsona v ND Praha na inscenaci Věc Makropulos. Magisterské studium ukončuje inscenací Prince Homburského od Heinricha von Kleista, ve které si jako základní téma formuluje fenomén ubývající skutečnosti. Inscenace byla oceněna na bratislavském festivale divadelních škol Istropolitana speciální cenou poroty. Princ Homburský byl také nominován Petrem Christovem v anketě Divadelních novin na Inscenaci roku. V sezóně 2012/2013 režíruje pro Studio HaDivadla autorskou inscenaci Kreatury a podílí se též na Rozrazilu 2013: O naší nynější krizi. V současnosti studuje doktorandské studium na JAMU, zabývá se tématem: Možnosti současného politického divadla v Čechách a na Slovensku. Stále mu nedávají pokoj témata práce, peníze a každodennost. Statutární město Brno finančně podporuje Centrum experimentálního divadla, příspěvkovou organizaci. Inscenace se uskutečnily za finanční podpory Ministerstva kultury ČR. 5