Návrh změny právní úpravy používání opatření omezujících pohyb osob 30. dubna 2013, příloha č. 3 Název upravované oblasti Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Dotčená ustanovení stávajícího zákona 89, event. vyhláška 505/2006 Sb. Jméno zpracovatele/ zpracovatelů návrhu Kristýna Mlejnková, Markéta Holečková Odbor 22 Ministerstva práce a sociálních věcí Konzultace s jinými odbory, resorty, experty Návrh byl zpracován ve spolupráci s QUIP Společnost pro změnu a se zástupci dotčených subjektů, tj. poskytovateli sociální služeb, inspektory ÚP, nezávislými experty (zejm. inspektory), pracovníky krajských úřadů, do jejichž agendy patří registrace a kontrola registračních podmínek, atd. Definice problému Současná právní úprava přináší v praxi některé problémy a je problematická s ohledem na standardy mezinárodního práva. Článek 14 a 17 Úmluvy OSN právech osob se zdravotním postižením neumožňují zásah do integrity, či zdraví jedince na základě samotné existence zdravotního postižení. I když se ustanovení 89 týká všech poskytovatelů služeb, v praxi se užívá výhradně vůči lidem se zdravotním postižením. V nedávné zprávě z února 2013 doporučil komisař OSN proti mučení jednoznačně ukončit používání omezujících prostředků vůči lidem se zdravotním postižením (A/HRC/22/53). Je tedy třeba důsledně dbát na dodržení použití těchto opatření jen za situace bezprostředního ohrožení zdraví a života osob a předcházet možnostem jeho zneužití. Revize ustanovení by měla směřovat k vyloučení používání omezujících prostředků, které je v rozporu se standardy mezinárodního práva a také se smyslem a cíli sociálních služeb. I při vědomí úskalí používání omezujících prostředků je zachování jejich právní úpravy v zákoně o sociálních službách alternativou, která může při správném použití předejít hospitalizaci v psychiatrické léčebně či zásahu policie a.umožnit uživateli pokračovat ve využívání služby, sledující jeho sociální začlenění. Nelze odhlédnout od toho, že právní úprava týkající se užití CÍL 1 FINAL Strana 1 (celkem 7)
jiných služeb, např. nájmu bytu, hotelových služeb, apod. žádné specifické ustanovení o použití omezujících prostředků neobsahuje. Situace náhlého ohrožení v jakémkoli případě se řeší obecnou právní úpravou obsaženou především v zákoně č. 273/2008 Sb., o policii, nebo v zákoně 372/2011 Sb., o zdravotních službách, s tím, že jakékoliv omezení musí naplňovat zákonné podmínky pro jejich užití. Zvláštní právní úprava v oblasti sociálních služeb tedy musí oproti úpravě obecné představovat přínos z hlediska účelu tedy zejména podporovat sociální začlenění uživatele, respektive předcházet sociálnímu vyloučení. Ustanovení 89 je v praxi v řadě případů vykládáno šířeji aplikuje se i na jiné situace a postupy, než které 89 předpokládá (tedy nejen na případy incidentu náhlé agrese osoby vůči sobě nebo jiným osobám). Zároveň je při současné úpravě obtížná možnost kontroly uplatňování OOP jednotlivými poskytovateli. Cílem navržených změn je zdůrazněn incidentního charakteru situace opravňující použití těchto opatření, vyjasnění pravidel používání opatření omezujících pohyb a zabránění rozšíření používání OOP jako preventivních opatření. Věcná podstata řešení a cílový stav (Varianta I.) Bod 1) Ustanovení 89 odst. 1: Při poskytování sociálních služeb nelze používat opatření omezující pohyb osob, jimž jsou sociální služby poskytovány, s výjimkou případů přímého ohrožení jejich zdraví a života nebo zdraví a života jiných fyzických osob, a to za dále stanovených podmínek pouze po dobu nezbytně nutnou, která postačuje k odstranění přímého ohrožení jejich zdraví a života a života jiných fyzických osob. Alternativa I Při poskytování sociálních služeb nelze používat opatření omezující pohyb osob, jimž jsou sociální služby poskytovány, s výjimkou případů přímého a bezprostředního ohrožení jejich zdraví a života nebo zdraví a života jiných fyzických osob, a to za dále stanovených podmínek pouze po dobu nezbytně nutnou, která postačuje k odstranění přímého ohrožení jejich zdraví a života a života jiných fyzických osob. Navržená formulace konkrétněji specifikuje situaci opravňující použití OOP jako krajního prostředku. Alternativa II Při poskytování sociálních služeb nelze používat opatření omezující pohyb osob, jimž jsou sociální služby poskytovány, s výjimkou případů přímého ohrožení jejich zdraví a života nebo zdraví a života jiných fyzických osob náhlou agresí uživatele, a to za dále stanovených podmínek pouze po dobu nezbytně nutnou, která postačuje k odstranění přímého ohrožení jejich zdraví a života a života jiných fyzických osob. CÍL 1 FINAL Strana 2 (celkem 7)
Formulace 89 stanoví výslovně, že k použití OOP opravňuje pouze situace incidentního charakteru náhlé agrese. Aplikace 89 na situace dlouhodobé, trvající, nebo dokonce jako opatření preventivního (tedy k zajištění běžného bezpečí uživatele, v neincidentních situacích) je při stávající konstrukci ustanovení krajně nevhodná. Stanovené kontrolní mechanismy jsou v případě takto extenzivního pojetí restriktivních opatření nedostatečné. Jasně vymezenému pojetí OOP by měl odpovídat i obsah doporučovaných postupů. Bod 2) Ustanovení 89 odst. 3: Poskytovatel sociálních služeb je povinen v případě použití opatření omezujících pohyb osob zvolit vždy nejmírnější opatření. Zasáhnout lze nejdříve pomocí fyzických úchopů, poté umístěním osoby do místnosti zřízené k bezpečnému pobytu, popřípadě lze na základě ordinace přivolaného lékaře a za jeho přítomnosti podat léčivé přípravky. Poskytovatel sociálních služeb je povinen v případě použití opatření omezujících pohyb osob zvolit vždy nejmírnější opatření. Zasáhnout lze nejdříve pomocí fyzických úchopů, poté umístěním osoby do místnosti upravené pro bezpečný pobyt (event. umožňující bezpečný pobyt ), popřípadě lze na základě ordinace přivolaného lékaře a za jeho přítomnosti podat léčivé přípravky. Návrh umožňuje použít i místnost bez apriorního zvláštního určení, upravenou pro bezpečný pobyt podle konkrétní situace. Reaguje na situace, kdy není reálné zajistit místnost určenou k bezpečnému pobytu předem. Poskytovatel nemá povinnost takovou místnost zřídit a udržovat v každém případě, i pokud se u uživatelů služby nevyskytuje žádné agresivní chování. Taková situace pak může nastat nečekaně a poskytovatel na ní bude reagovat ad hoc. Při poskytování terénních služeb (podpora samostatného bydlení, osobní asistence, apod.) nelze vůbec předpokládat existenci místnosti zřízení k bezpečnému pobytu na místě, kde se může agresivní chování vyskytnout (např. v domácnosti uživatele). Stávající znění neodpovídá realitě požaduje řešení, které může být neproveditelné. Povaha posledního kroku podání léku jakožto opatření omezujícího pohyb je problematická. Úlohou poskytovatele sociální služby je v tomto případě fakticky jen přivolání lékaře, k čemuž by poskytovatel sociální služby nepotřeboval speciální zmocnění. Ponechání tohoto opatření v uvedeném ustanovení tedy nezakládá nové právo poskytovatele, ale zdůrazňuje hierarchické vnímání posloupnosti opatření při neřešení incidentní situace poskytovatelem sociální služby. Bod 3) Podání léčivého prostředku je považováno za nejvíce omezující opatření. Přitom léčivý přípravek může být podán k řešení incidentní situace, aniž by tento účel byl na první pohled CÍL 1 FINAL Strana 3 (celkem 7)
patrný a aniž by byl kvalifikován jako opatření omezující pohyb. Proto je toto opatření nejsnáze zneužitelné. Pro prevenci zneužití a posílení možnosti kontroly proto navrhujeme, aby bylo použití medikace s uklidňujícími účinky evidováno i v případě, kdy není kvalifikováno jako opatření omezující pohyb. Ustanovení 89 odst. 6 a 7: (6) Poskytovatel sociálních služeb je povinen vést evidenci případů použití opatření omezujících pohyb osob v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození osoby, b) datum, čas počátku a místo použití opatření omezujícího pohyb osob a druh tohoto opatření, c) důvod použití opatření omezujícího pohyb osob, d) jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která opatření omezujícího pohyb osob použila, e) podání léčivého přípravku jako opatření omezujícího pohyb osoby, f) datum a čas ukončení použití opatření omezujícího pohyb osob, g) popis bezprostředně předcházející situace před použitím opatření omezujícího pohyb osob, popis průběhu situace při použití tohoto opatření a její zhodnocení a popis bezprostředně následující situace, h) záznam o splnění povinnosti stanovené v odstavci 5, i) popis případných poranění osob, ke kterým došlo při použití opatření omezujícího pohyb osob, j) popis způsobu informování osoby podle odstavce 2, a umožnit nahlížení do této evidence osobě, u níž bylo použito opatření omezující pohyb osob, fyzické osobě, kterou osoba s jejím předchozím souhlasem určí, zákonnému zástupci osoby nebo osobě jí blízké nebo fyzické osobě, které byla nezletilá osoba svěřena rozhodnutím příslušného orgánu do péče, zřizovateli zařízení, lékaři, členům inspekčního týmu při provádění inspekce poskytování sociálních služeb a Veřejnému ochránci práv. (7) Poskytovatel sociálních služeb, který v průběhu kalendářního pololetí použil opatření omezující pohyb osob, je povinen písemně sdělit registrujícímu orgánu ve lhůtě do 15 dnů po skončení kalendářního pololetí počet osob, u kterých byla tato opatření použita, a četnost jejich použití podle druhů těchto opatření. Alternativa I Ustanovení 89 odst. 6 písm. e): e) podání léčivého přípravku jako opatření omezujícího pohyb osoby, varianta a) e) přivolání lékaře anebo podání léčivého přípravku k řešení situace opravňující k použití opatření omezujícího pohyb osob, varianta b) CÍL 1 FINAL Strana 4 (celkem 7)
e) podání léčivého přípravku jako opatření omezujícího pohyb osoby, příp. jednorázové podání léčivého přípravku s uklidňujícími účinky, Doplňujeme povinnost zaznamenat přivolání lékaře a podání léčivého přípravku i v důsledku situace opravňující k použití OOP. Přestože jde o poskytnutí zdravotní služby, záznam by se tak objevil i v sociální dokumentaci a podléhal by tak kontrole inspekcí. Ustanovení 89 odst. 7: (7) Poskytovatel sociálních služeb, který v průběhu kalendářního pololetí použil opatření omezující pohyb osob, je povinen písemně sdělit registrujícímu orgánu ve lhůtě do 15 dnů po skončení kalendářního pololetí počet osob, u kterých byla tato opatření použita, a četnost jejich použití podle druhů těchto opatření. (7) Poskytovatel sociálních služeb, který v průběhu kalendářního pololetí použil opatření omezující pohyb osob, je povinen písemně sdělit krajské pobočce Úřadu práce ve lhůtě do 15 dnů po skončení kalendářního pololetí počet osob, u kterých byla tato opatření použita, četnost jejich použití podle druhů těchto opatření a četnost jejich použití u jednotlivých osob. Kontrola uplatňování OOP je věcně záležitostí Inspekce vykonávané ÚP. Pro zajištění dostupnosti údajů relevantních pro výkon inspekce je potřeba, aby údaje o používání OOP měly krajské pobočky ÚP místo registrujících orgánů. Navržené rozšíření je odůvodněno tím, že ze současné podoby ohlašovaných údajů nelze rozpoznat četnost použití opatření vůči konkrétní osobě v daném období. Navržená změna ustanovení 89 odst. 7 vychází z právního stavu platného ke 30. 4. 2013. V této době je rovněž projednáván návrh novely zákona o sociálních službách, který počítá s vypuštěním tohoto ustanovení a přesunem agendy do oblasti výkaznictví v odlišném režimu. Aspekt přístupnosti údajů inspekci je v rámci návrhu novely zachován, změna struktury vykazovaných údajů by pak měla být předmětem další debaty. Alternativa II: Navrhuje se přesun ustanovení týkajících se evidence použití opatření omezujících pohyb do prováděcího předpisu: vyhlášky 505/2006 Sb. Ustanovení 89 odst. 6 a 7 CÍL 1 FINAL Strana 5 (celkem 7)
(6) Poskytovatel sociálních služeb je povinen vést evidenci případů použití opatření omezujících pohyb osob v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. (7) Zrušen Do vyhlášky 505/2006 Sb. se vkládá text v jedné z výše navržených alternativ: (1)Rozsah údajů vedených poskytovatelem sociálních služeb v evidenci případů použití opatření omezujících pohyb osob : a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození osoby, b) datum, čas počátku a místo použití opatření omezujícího pohyb osob a druh tohoto opatření, c) důvod použití opatření omezujícího pohyb osob, d) jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která opatření omezujícího pohyb osob použila, e) přivolání lékaře a případné podání léčivého přípravku k řešení situace opravňující k použití opatření omezujících pohyb osoby, f) datum a čas ukončení použití opatření omezujícího pohyb osob, g) popis bezprostředně předcházející situace před použitím opatření omezujícího pohyb osob, popis průběhu situace při použití tohoto opatření a její zhodnocení a popis bezprostředně následující situace, h) záznam o splnění povinnosti stanovené v odstavci 5, i) popis případných poranění osob, ke kterým došlo při použití opatření omezujícího pohyb osob, j) popis způsobu informování osoby podle odstavce 2, a umožnit nahlížení do této evidence osobě, u níž bylo použito opatření omezující pohyb osob, fyzické osobě, kterou osoba s jejím předchozím souhlasem určí, zákonnému zástupci osoby nebo osobě jí blízké nebo fyzické osobě, které byla nezletilá osoba svěřena rozhodnutím příslušného orgánu do péče, zřizovateli zařízení, lékaři, členům inspekčního týmu při provádění inspekce poskytování sociálních služeb a Veřejnému ochránci práv. (2) Poskytovatel sociálních služeb, který v průběhu kalendářního pololetí použil opatření omezující pohyb osob, je povinen písemně sdělit krajské pobočce Úřadu práce ve lhůtě do 15 dnů po skončení kalendářního pololetí počet osob, u kterých byla tato opatření použita, četnost jejich použití podle druhů těchto opatření a četnost jejich použití u jednotlivých osob. Odůvodnění Čl. 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod stanoví, že meze základních práv a svobod lze stanovit pouze zákonem. Navržené rozdělení tento princip respektuje. Poskytovatelům sociálních služeb se zákonem ukládá povinnost vést evidenci použití OOP v rozsahu, který stanoví prováděcí předpis. Do podzákonného předpisu navrhujeme přesunout specifikaci rozsahu údajů vedených v evidenci OOP. Specifikace rozsahu údajů vedených v evidenci podzákonným předpisem by umožnilo v budoucnu flexibilně reagovat na zjištěné potřeby změn, např. v návaznosti na provádění inspekcí. Přineslo by i zestručnění poměrně rozsáhlého textu v současném znění 89. CÍL 1 FINAL Strana 6 (celkem 7)
Dotčené subjekty: Poskytovatelé služeb: Návrh nepředstavuje pro poskytovatele zvýšení administrativní, ani finanční zátěže. Registrační orgán: Odpadá agenda přijímání hlášení poskytovatelů o použitých opatřeních. Úřad práce: Na krajské pobočky ÚP přechází agenda zaslaných hlášení poskytovatelů o použitých opatřeních. CÍL 1 FINAL Strana 7 (celkem 7)