-= ~--=-=--=--=------=.,

Čislo 1 / 74 ( 16 ) -=--- --------------------------------------~--=-=--=--=------=., Za soudruhem Zdenkem Liěkou Uplynul mčoi.c od rozloučení a předsedou MNV soudruhem Zdenkem Liškou. Je to st6.le neuvěřitelné a při každé vzpomínce překvapující. Soudruh Zdeni?k Liška byl jedním z těch,~kterým práce pro bu - dování socialigtické společnosti byla vším. Casto jsme ho slýchá - vali vyslovovat přesvědčení, že svědomitá práce každého občana je tím nejopravdověj~ím výrazem uvčdomglého vztahu k naší společnosti. V harmonickém, komplexním rozvíjení tohoto přesvě dčení usiloval o to, aby se na veřejn~ správě,st.:ile ve VGtěí m:!ře aktivně pod:!lely široké vrstvy občanů, aby se 2,;vyšo-val jejich zájam o spole~enské zó.leži t octi. Vysoce oceňoval dob:2ovolnou brigádn.ickou pr.ici při plněn:! vo - lebního programu. Vítal každý námět k dalšímu zvelebení životního prostředí a snažil se v torato smyslu aktivně rozvíjet iniciativu n1rodního výboru, společenských organizací a všech občanů. Dbal, aby žádný z věcných podnětů nezůstal nepovšimnut, aby se jím národní výbor zabýval a doplnil volebni program o ty návrhy, které je možné realizovat. Byl přesvědčen, že takový přistup k podnět&>. pracujících nejen zvýší autoritu n1rodniho výboru, ale současně bude n~vým pod - nětem k bezprostřední účasti lidí na zvelebení obce. Téměř od samotných voleb stál na čele národního výboru, kde funkce tajemníka nebyla obsazena. Při tom však vynaložil nemalé Ú i - lí k tomu, aby činnost národního výboru se stále zlepšovala, nebot si uvědomoval, že má velký, výrazný politický dopad. Uvědomoval si na zcela konkrétních případech, jak právě občané prostřednictvím národního výboru přicházejí nejčgstěji do styku se státem a jak fungováni národního výboi- u ovlivnuje jejich názor na celé naše so - cialistické zřízení a jejich vztah k němu. S nesmírným zármutkem si uvědomujeme, že se uzavřel život člověka zcela zasvěcený lidem a sž po povrch naplněný prací - člověka, jenž si dovedl po:cadi t tje všemi těžkostmi, kteťý žil pro rad~st, za ní bojoval svým srdcem a svou prací. S hlubokou úctou se skl.inime před jeho památkou 1

- 2 - C e 1 o o b. e c n í z 1 v a z e k Místního :1.í:,_-:,cJ.ního vjbo1'u v 0~chdole nad Li.1žn:1.cí, uzavřený na počest JO~, )r oč::c oavobozeni noší vlc.1s-~i Sovots!I:ou ai: m..íc.ou k 11spčš - nómu plngní volebního programu v r. 1~74. Hlavní t'.m~r-y a cíle zj.vazku 1. Pol.i ticko- o:..,::::2.:.:ii z.5.torsl:.:'- pr:-ice, pro jejíž U Dle tň.ov.5.ní z, ol.íme cy t.j ťo:~,.:,-j ' a/ oeobni st;yl:: pos:i.0,1ců s o'.jčun;y b/ n3 3ornou Dtitílci cl zv.:.1š-~ní rel3ce míst~ího rozhlasu d/ 1:1:í..stního " Zprav oja je 11 2. Kulturnč- 1Jchovni činnost : a/ prohloubíme spolupr ici se Socialistickým jeho Pi_onýrs!:ou organizací, svazem.mládeže a s b/ zajistí~e čokonalou kulturních zařízení spolupráci a využití všech vjchjv~j~h? c/ všestran~č podpoříme rozvoj tělesné výchovy v obci 3. Zlepšoviní životního prostředí a VJ'b8venosti výstavbou obce: V roce 1974 dokončíme a/ Pfest~vba kina tyto rozest, včné akce: b/ Prodejna Jednoty na Huti c/ Klubovna SSM v roce 1974 zah:ijíme a dokončíme a~--::ce a/ Chodr:ílcy b/ Bezprašn:t úp.t'ava kor:mnilrncí c/ Zpevnění Alšovy ulice d/ D1 obn6 8 n2n.s.ročné \J.pravy veřejnjch prostranství, zakl.j:-1:iní a rozšiř'ov 5.ní zeleaě obce podle závazků společens:<:jch org2 nizací é/ Rozšíření hřbitov3 a dalai jeho úpravy f/ Rozš:~ření veřejného osvětlení v ul. 23. října a v Benitl~ic~ 4. Rozvoj služeb, obchodu a cestovního :cuch...1: a/ BudemG pol:e.:. 0 L1č:,v3t v2 f:maze o další pj.gc?-njch :JJ.UŽGJ a obd10d.u. rozěířeni a zl'.:valitnční b/ Podpoříi118 tj Tatr-an pl i bu6oviní turistické.., 1 7... I,.. '., b t v,,.! z:.:vlauny - cn.::novc110 1: ', o.r a irn, ZJ :.1p:cavime C 8G ty }:: t-1b OTU. rekreační př 1 i_s tl-1pc,: ó c/ Vyri:13zírne prostory pro veřejnj. tábořiště a v;ypra~ujer:.e zisar5,/ k jejich uží 1 jní.. ' Tento celoobecní zivazek je vyjjdřením cílů v činnosti nejp.n > JNH 1... l, h 1 v,, ',, '- v 1v v, a e i s.::r:::1nic.r_:,rc a spo e,cens.i!:._ycn ort:~anizaci v mj.s"l,e, z Jt"' - jichž socialiatj_c':/c11 z6.vazkú b;yl ses t~av2no ---000 ---

- 3 - ď n o r o v é o s 1 a v y 26. výročí Vítězného února oslaví občané Suchdola ve středu 27. února od 19 hod. v hotelu Lužnice. Po sl_vnostnú, p:::'ojevu vys, toupí v estrádníal pořadu " Písničky za groš, y esele a v i~ně!i skupina II,. Pau1ětníci z Ces. Budějovic. --- Zdejší pionýrsk1.skupina oslaví toto výročí rovnšž 27c února slavnostním shromážděním při němž složí noví pi~njf~ a jigki'y slib. V rirnci únorových oslav uspořj.dají pražštf ic.:ricúcj_ koncert pro žáky ZDŠ 27. 2.,starší z..1ci navštíví dne 26 2~ filh'.3:rmonický koncert v Chlumu. Kromě tčchto a~cí bude v každé třídě věnována 1 vyučovací hodina vzpomínce na Unor 1948, pro starší že.ky "oude uspořádána beseda se členem LM. Bleskový turnaj v šachu v rámci únorových oslav 5 se us'<uteční pravděpodobně 2. března. XIV. sjezd KSČ v z:.ívěru svého jedn.5.ní se zabýval i sr--,olečenskými organizacemi. Ivíezi tyto společenské organizace patří i požó.rní sbory, tedy i místní pož~rni sbor v Suchdole nad Lužnicí. Místní nirodni výbor zodpovídá za požární ochranu v obci a po -!ární sbor je jeho výkonnii složka, kteró. providí preventivní opatře - ní proti požirům. Toto preventivní opatření spočívi v to~, že místní požárníci prov :Hlěj{ každým rokem protipož.irní.,.prohl:cdk;:t v obci, při kterých dělají i pohovory s občanyt jak zabrano:vat vzni~u požárů. Tyto prohlídky provcidějí v obytných budovj.ch, v malých provozovnách ev obchodech. Těmto prohlídkám věnovalo svúj volný čas 31 členů po celý den. Místní požir'il'í sbor má k disposici jedno v ozj_dl 0 speció.l Tatra 805 s přílllušenstvím a jedno cistei'novó vozidlo. 3 těmito vozidly- vyjíždějí pož..irníci k zásahům nejen v m:.c.sté, ale i do okol - ních vesnic. Technika, kterou pož:irníci ma.j í, je j j_ž G ta2:"'1 a vy žadu - je si mnoho volného času na údržbu oď našich řid:i.čů i našeho autorne - chanika, aby byla vždy akceschopná a přip~ evena k výjezduc. V něsíci červnu dostali pož.3.rníci novou přenosnou stříkačku?,:; 12 Veške:cou jim svěřenou techniku mají požárníci ve své socialjstic1~,~ ~óčio Jako středisková obec by měla být vybavena novější tecl'l:. u!:-'j 1 vr:: v::izidlech. Vždyt jenom letošniho roku vyjížděla pož1rní dru~\etva i_ ll zilcahům. Místní požárnici uzavřeli v roce 1972 soutgž o n9j~. c.p::'i:! ')C~J:::ni sbor na okrese, kde se umístnili na I~ místěo Rovněž p~~15hsji v plnoní volebního progrr1;nu v obci. Dále odevzjali pro naš9 l 1.~ ~2 :3"660 tg železného šrotu. Při své výroční členské schůzi uzavi"eli pož;.:rníc~ z~~.vazek na počest 26. výročí Vítězného února odpracovat 533 hodin, 60 Qnešního dne bylo odpracov1no včetně pracovních smčn 10173 hcdin~ ~~orně to - hoto závazku mají ještě pož.5.rníci záv.jzek svúj vl.el:tnf. 32) hodin, který je téměř také již splněn.. _ Domovní protipožární prohlídky si v;yž.-ádely od čleeů pož:irníh.ó sboru 248 hodin. Při požárech 211 hodin a při sbčr~ 3Gle7,r,ého šrotu 98 hodin

- 4 - újl pož 1 nici proškolili zaměstnance ~SS.S v Suchdole nad Lu~"př-ede žn. mi po str..ínce požárn:í. Okresem pověřeni a vyškole~1í naši čj..enové rov >,ji 11. praktické zaměstnáni C_O i v okolních chc.:ícli,,!...lo dne ního dn m~ji proškoleno v civilní obraně 450 občanůo Toto všechno vylcon,\vnji požárníci ve svém volném čase a dobrovolnč ~ K poži:cům vy - jížd Ji za každého počasí, ve dne i v noci. Místní požární ebor má k dnešnímu dni 72 členů, z toho je něko - lik členů již u sboru vice jak 50 let, někteří 40 Jet a 30 let o 'l'i to členové nezůstávají v nečinnosti, ale svou dlouholetou praxí v po - ž rním sboru jsou příkladem a rádcem členwn mladším, Za jejich vgr - nost požirnír.o.u sbo1 u byli vyznamenáni zlatými vérno.stní111i medailemi. PožJ.rní sbor by potřeboval omladit své řady k zvlidnutí njročnjch úkolů, k zajištění požární ochrany pro celou naši společno,tt. Pož,3.r - nici mají mezi sebou i školní mlidež ve věku od 8 do 12 let. Jejich vedoucím je Pavel Duga, který oe o tyto děti velice dobře stará a nelituje svého volného času. Na soutěžích Mladých pož,j.rníků dociluje s dětmi dobrých výsledků v rámci okresu. V roce 1974 má Suchdol nad Luž. 90. leté výročí zaj.oženi požir - niho sboru. Výbor. požárního ' Příroda Such do 1 a ke V. - popisuje s. Hadač. Písky. ~- -------- sboru o Suchdolsko a Vítoresko platilo odedávna za kraj chudý, Slabi vrstva ornice, pod ní písek nebo hlína. Milo výnosné zemědčls tv~, průmyslu málo, příležitostí k výdělku málo, bědný život. Teprve socialistická epocha naši vlasti, charakterisované. rychlým rozvojem prt1ncyslu, zemědělství, stavebnictví, vyhled:.iv::5. nová ložiska surovin> st~vebních hmot, nerostů. Na 8uchdolslcu, v Tušti, HaLím.kách, Majdaleně se o_bjevuje nesmírné bohatství.. Obrovské zisoby písku a ště! kopisku. Vyrostla z nich elektrárna v ' 1 isové, " Prefa " ns Plzensku a Berounsku z nich chrlí p~nely, stavební bytová družstva předávají v celých jihozápadních éech'ch byty novým rodinám, PřibJvá z nich dálnice mezi Prahou a J-:;rneiTJ.:, na plážích Lipna i třebonského Světa se opalují na suchd.ols~{mm písku. Zásobovač, ze zjpadočeské uhelné pánve na.mi tne : 11Copak L1hlí,. takhle kclyb~/chorn měli dostatek písku." J3,sizděky njs napadne otázka : Odkud se vzal všechen t2.n 0isek? OdpovGd na tuto otázku nám dá 1:;eologie. Je třeba si uv8c:on~'---ť~ kde žijeme : Suchdolsko i Vitora~sko je součásti Třebenské pánv0~ V t~eti - horách, v době od nás vzdálené asi 60 milionů roků. vlivsm hl:,o - tvorného pochodu alpinského, který vyvrásnil z tehdejší.ho 1 zemního,.:; t-,:." ec.o- moře " / 'l'eteys/postupně vysoká p.ísemná poho.řf / 1,lpy. Kar paty/, došlo podél tektonických linii ke zdvihu některých z2mských ker a k poklesu jiných a tím ke vzniku rozsáhlé p:ánve_.jihoče3ké, později rozdělené ve dvě J menší, ale hlubší pánev Ceskobud~jo - vickou a větší pánev Třebonskou. Na zdvižených okolních krich došlo k intenzivnímu odnosu měkkých zvětralin starého podloží, ze zvětra --~ lých hornin byly ~yplachov::iny, uvolněné součástky a uklád/,'.'1.y jo}ro jíly a písky ve vzniklych prohlubnich.

- 5 - Tyto prohlubně se-staly koncentračními středisky okolních vod, nebot sem stékaly jihoče.ské řek;y, např. horni tok Nežárky a Lužnice. Tr adovaný názor, že jíl ovito písčité sedimenty jihočes - kých pánví jsou uloženiny jediného souvislého rozsáhlého jezera, se zdá být neudržitelný a spíše lze předpokl1dat soustavu různě velkých, nestejně starých jezerních p1nví, z nichž mnohé byly v určitých obdobích spo jeny většími či menš:ími toky. Odtok vod ze Suchdolske se dál asi t.zv. Vitorazskou branou/ kolem č. Ve - lenic / po Rakouskat kam zasahoval z.5.liv třetihorního moře. Tak by - la Třebenská pánev ao konce třetihor postupně zanes~na až 200 m moc - nými nánosy písků, jílů a hlin. Nejhlubší dno Třebenské pánve 280 m pod povrchem leží v prostoru mezi novohradským nádražím, Hracho - vištěmi a Jílovicemi. Směrem k východu stoupá dno pánve na 120 m. Vrt v z1meckém parl.~u v Třeboni dos1hl dna pánve v hloubce 106 m, vrt na Kopečku; 1953 / v hloubce 105 m. Za vesnicí Lužnice stou -. ná dno p6.nve na necelých 5 O ru ped pov:ech. Jev erně od Lomn'ice klesá, ale d~le na sever pak rychle změlčuje. Tektonické pohyby na konci třetihor způsobily úklon krajiny k seve:i.'u, odtok vod a přeměnu naši k 1 ajin.y v nepatrně zvlněnou kotlinu o nadmořské výšce cca 440 m. Pozvolné zvedání ~3Ského ma - sivu mělo za nisledek oživení říční činnosti a Lužnice posouvá sv6 pramenné oblasti až do hraničních hor. Po čtvrtohorním, ochlazení, kdy se náš kraj podobal tajze s tundrovým podnebím, tundrovým živočišstvem a i ašelinnou květe - nou, přišlo oteplení. V této době dokončují poslední modelaci na - ší krajiny řeky, jejichž soustava se ustálila.lužnice nanesla své oba břehy n.ánosy vytvář'ející řj.čni plošiny - terasy. To jsou naše 11 Zatory-" na suchdolské i tušt8kó straně Lužnice, tak bohaté na krásné písjr..y a štěrkopísky. Silná větrná činnost v poledové době/ převážně východní vítr/ vytvoř!l~ na těchto teras1ch pískové přesypy. Byla jich celá řada / poušt v malém/ a rozklidaly se od st. hraníc přes Halámky, Tušt, Suchdol 1vlajdalenu k Třeboni a dále až k Veseli. / U obce Vlkova je chráněna jako geologická paillátka /. Většina presypů byia v poz - dějěi době zalesněna a polním hospodářstvím zarovnána/ např. v Ha - lámkách, Tušti, Suchdole, Majdaleně i Třeboni/., To jsou tedy stručné dějiny" pískových ložisek na Suchdol - sku. V padesátých l9tech počíná soustavný a velmi podrobný geolo - gický prt\zl<:urn Třebonst:é pánve Nasi přední odbornici A. 1\1rázek, F. Němejc, Pacl tov,á, Setlík, Spinar provádějí paleontologický, paleobotanický, stratigrafický výzkum a výsledky publikují. Mění se i názory na stáří jihočeských pánví. Pravděpodobnější označení než jihočeské třetihorní p1nve bude asi jihočeské druhohorní/ kři - dové / pánve, jak dokazují nálezy otisků druhohorních rostlin i schr1nek živočichů ve vrtu v C. Velenicích, Od roku 1955 těží štěrkopísky na teras:ich mézi Hutí a Tuští n.p. Z:ipadočeské kamenolomy a štěrkopísky. venně vyváží 2 vlaky a spoustu m3 nákladními auty do západní poloviny Čech. Za tu dobu vytěžily jezero cca. kilometr dlouhé asi JOO m ěirokém,2-4 m hlu - boké.

- 6 - V létě je zda nádherné koupání. Voda teplá jako nikdy v Lužnici/ až 26 stup./, mtkkj nejčistší v cel~m okolí, je zde zatígi největší klid, nejméně komá:ců a ovjdů& Krátce samá nej ;_;koda, že zde zatím platí zilrnz koup;ání l Jezero je vel - mi dobře os.:izeno ryba:1li. Viděl jsem ulovit 6 kg štiku, ale nad - šený Suchdolák ji daro~al život. Na píscích v okolí jezera loví ředitel Nriedl drobné vosičky a pochvaluje si, co je zde druh11. Písečné plochy jsou chudě po - rostlé, odborníci zde nachjzejí opecielní suchomj_lné druhy rostlin. Náruživí hleuači tu objevili vltavíny. Nejvíce se zdé setkáme s milovníky slunc 9 a dobrého koupání. Můj dobrý přítel z ml1.d,í, bydlící v se 1ern.ích Cec:1.5-ch:.\cterý byl u Cerného, Baltického, Jaderského, Ligurského i Egejského moře vychvaluje naší,1 pískovnu II a tvrdí, že si zde nejlépe odpočine. Po všech cest1ch se rekreuje na pískovně. Větší než pískovna ~uchdolská je pískovna v MajGaleně. Foma T lu se přibližuje k Suchdolu. Nlé. už uprtwené a zalesněné břehy. Je hlubší, ale v písku je větší množství jílu, kteeý zbarvuje vodu, takže se nehodí ke koupání. V poslední době byla otevřena pískovna v Halám~~á8he Je tu lo!isko živce draselňého / or toklas / nejbohatšího v celé republice. Jeho využiti se teprve očekává. Zatím se těží jen štěrkopísek. Stačí však jej prohodit řídkým sítem, písek prodat a zby1é " Kameny " umět využít. Zbylé II kameny II jsou totiž ony vyhledáva - né vyrostlice. ortoklasu. Živec draselný se hledi jako surovina draslíku, tolik využité.ho v zemědělství i průnwslu. Nejsme tedy tak chuůí, jak se na první pohled zdi. Potřebu - jeme nové propagatoťy, nové b:ásníky našeho malého " Suchdolského moře "a jeho pobřežních pláží. Doufáme jen, že n.p. Štěrkopísky než skončí v našich pís - kovnách těžbu, upraví a.zalesní bř'ehy, aby se pak jezera dalo využít ke koupání, pro vodní (sporty a rekreaci. Byl by to pak kousek pozemského ráje na Juchdolsku. K r o n i k a Suchdola bude pokračovat v příštím čísle. ------------- Vydává MNV ~lchdol nad Lužnicí. hídí redakční rnda 0 V3 šlo 19. února 197 L1.