zimní semestr 2010/2011 Aplikovaná botanika BOT/ABP Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra botaniky 4. setkání 11. října 2010
Klasifikace polních plevelů 1. podle botanického členění - není praktická (v jednotlivých čeledích, rodech druhy odlišných vlastností a hospodářského významu) 2. podle převládajícího výskytu (např. plevele v obilninách) není výstižná, protože výskyt plevelů není přímo vázán na určité plodiny (např. druhy považované za plevele obilnin se vyskytují i v okopaninách např. oves hluchý v řepě a opačně laskavec v obilninách např. v kolejových řádcích) 3. další hlediska např. podle nebezpečnosti, podle potence rozmnožování, podle vzrůstu 4. podle hlavních biologických vlastností (podle doby masového vzcházení semen, schopnosti přezimovat, podle charakteru vegetativního rozmnožování) nejvýznamnější pro zem. výzkum a praxi
Skupiny plevelů podle hlavních biologických vlastností řazení v rámci skupin podle čeledí významné jsou údaje pro poznání hospodářského významu a způsobu regulace jednotlivých druhů názvy jsou uvedeny podle Klíče ke květeně ČR (Kubát et al., 2002) vědecké názvy a jejich výslovnost viz Šmíd M., 2002. Průvodce odbornými názvy rostlin. Brázda, Praha, 316 p.
výslovnost odborných názvů: 1. všechny hlásky se vyslovují zřetelně, neredukují se (Papaver) 2. skupina ae, oe se většinou čte jako dlouhé é (caespitosus) 3. dvojhláska eu se čte jako eu nikoliv oj (Deutzia) 4. dvojhláska ie se čte jako i-e (nikoliv í) 5. slabiky di, ti, ni se vyslovují dy, ty, ny (raphanistrum) 6. dvojhlásky sp,st se čtou jako sp, st 7. ch se čte jako ch, sch jako sch 8. ti před samohláskou se čte jako ci (elatior) 9. C před e,i,y,ae, oe se čte jako c (Cirsium) 10. c před a,o,u a na konci slova se čte jako K (Campanula) 11. S jako s se čte na začátku a na konci slova (Stellaria, repens) 12. má-li se uvnitř slova mezi samohláskami číst s, píše se jako ss 13. s jako z se čte je-li napsáno jako jediné mezi samohláskami (speciosus) 14. s jako z se čte ve skupinách ns, rs, ls (arvensis) 15. ph ve slovech řeckého původu se čte jako f (Delphinium) 16. su před samohláskou se čta jako sv (suaveolens) 17. zdvojené souhlásky se vylovují obě (Potentilla)
1. Plevele zelené (vyživující se autotrofně) 1.1. Jednoleté plevele (jedna vegetační sezóna, některé po přezimování) 1.1.1. Efemérní plevele - vykvetou a přinesou semena během krátké vegetační doby - vzcházejí na podzim, v zimě nebo brzy na jaře - vyžadují prosvětlený porost - rozvoj ukončí na jaře - výskyt obvykle ve víceletých pícninách a ozimech zástupci: osívka jarní (Erophilla verna), huseníček polní (Arabidopsis thaliana), rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia)
1.1.2. Časné jarní plevele - klíčí již při teplotě málo nad 0 C - zaplevelují hlavně časné jařiny - nepřežijí zimní období zástupci: kolenec rolní pravý (Spergula arvensis spp. arvensis), truskavec ptačí (rdesno ptačí) (Polygonum aviculare), opletka obecná (Fallopia convolvulus) velká biologická aktivita i v létě, hořčice polní (Sinapis arvensis), ředkev ohnice (Raphanus raphanistrum), oves hluchý (Avena fatua) dormance až 7 měsíců, křižitelný s ovsem setým fatuoidy
1.1.3. Pozdní jarní plevele - optimum pro klíčení obvykle nad 10 C (4 C až 45 C) - některé klíčí časně na jaře např. merlík bílý, ale masově klíčí i při vyšších teplotách, tj. v pozdním jaru nebo v létě - často způsobují druhotné zaplevelení okopanin zástupci: šrucha zelná (Portulaca oleracea), merlík bílý (Chenopodium album) mnoho nažek, dlouhá perzistence v půdě, snáší i husté a zapojené porosty, tvarově proměnlivý; lebeda lesklá (Atriplex sagittata) světlomilná, rumištní druh; A. patula (velmi rozšířená), laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus), lilek černý (Solanum nigrum) nebezpečný v bramborách a rajčatech, hostitel mandelinky b., přenašeč viróz, rakoviny brambor, durman obecný (Datura stramonium); pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora) současná populace je potomstvem jedinců dovezených v 18. stol. do Evropských botanických zahrad z Peru a Chile, problémy v zahradnictví, anemochorie; ježatka kuří noha (Echinochloa crusgalii) kosmopolitní, rýžová pole, dormance 2-5 měsíců, životaschopnost až 6 let, vzchází i pod vodou; bér sivý (Setaria pumilla)
1.1.4. Ozimé (přezimující) plevele - schopnost přežít nízké teploty v libovolné fázi růstu - některé druhy jsou označovány jako jednoleté, některé jako dvouleté - působení nízkých teplot (jarovizace) pro některé druhy nezbytné - teplotní amplituda pro klíčení široká zástupci: ptačinec žabinec (Stellaria media) plazivé lodyhy mohou zakořeňovat, také vegetativní množení, krátká veget. doba 40 dní, ročně 2-3 generace; koukol polní (Agrostemma githago), mák vlčí (Papaver rhoeas), penízek rolní (Thlaspi arvense), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris), úhorník mnohodílný (Descurainia sophia) hnojení N; tetlucha kozí pysk (Aethusa cynapium), violka rolní (Viola arvensis), svízel přítula (Galium aparine) původní druh, vysoká konkurenční schopnost, plasticita, postupné dozrávání semen; hluchavka nachová (Lamium purpureum), turanka kanadská (Conyza canadensis) (Conygeron x) z Kanady 1655 vyseta v pařížské botan. zahradě; rmen rolní (Anthemis arvensis), heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum) kvete do podzimu, regeneruje po posečení, nepravidelná doprmanci, nechutná dobytku, u náš všude; starček obecný (Senecio vulgaris) kvete i za mírné zimy, jedovaté alkaloidy, kosmopolitní, úporný; locika kompasová (Lactuca serriola), chundelka metlice (Apera spica-venti)
1.2.1. Dvouleté a vytrvalé plevele rozmnožující se převážně generativně - většina druhů schopná veget. množení (není ale tak významné) zástupci: šťovík kadeřavý (Rumex crispus) dostatek N, dvouletý (ve 3. roce většina rostlin odumírá), velká konkurenční schopnost, nažky nesbírají ptáci; bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) JV Asie, vysazován v parcích 1862 Lázně Kynžvart, vysoká konkurenční schopnost, jedovatost; mrkev obecná (Daucus carota subsp. carota), kostival lékařský (Symphytum officinale), jitrocel větší (Plantago major), j. kopinatý, pampeliška lékařská (Taraxacum officinale; samostatné druhy sekce Ruderalia); pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), bodlák obecný (Carduus acanthoides)
1.2.2. Vytrvalé plevele rozmnožující se převážně vegetativně významné je i generativní rozmnožování 1.2.2.1. Oddenky zástupci: přeslička rolní (Equisetum arvense), křídlatka japonská (Reynoutria japonica) u nás pouze samičí rostliny, čistec bahenní (Stachys palustris), máta rolní (Mentha arvensis), podběl obecný (Tussilago farfara), pýr plazivý (Elytrigia repens) podmítka, hl. orba nad 24 cm, agropyren fytotoixicita; čirok halebský (Sorghum halepense)
1.2.2.2. Kořenové výběžky zástupci: vesnovka obecná (Lepidium draba), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), pcháč oset (Cirsium arvense) - dvoudomý, stimulace rašení pupenů orbou, raší až poč. dubna, úspěšná aplikace herbicidu výška 15 cm, mléč rolní (Sonchus arvensis)
1.2.2.3. Hlízy zástupci: hrachor hlíznatý (Lathyrus tuberosus), zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) méně kultivovaná půda; kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus) vysoká hladina spodní vody 1.2.2.4. Cibule zástupci: česnek viničný (Allium vineale) podzemní i pacibulky 1.2.2.5. Zakořeňující šlahouny zástupci: pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), mochna husí (Potentilla anserina), popenec břečťanovitý (Glechome hederacea)
2. Poloparazitické plevele autotrofní výživa, současně heterotrofie vodivá pletiva hostitele zástupci: černýš rolní (Melampyrum arvense) dřevní svazky hostitelů na kořenech, hlavně v obilninách; kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolopus) vzácně, obilniny, listové růžice přezimují
3. Nezelené (heterotrofní) parazitické plevele zástupci: kokotice povázka (Cuscuta epithymum) jeteloviny, v teplejších oblastech, semena klíčí na povrchu půdy, pokud se do 2-3 týdnů nezachytí hostitele, hynou, v zeleném stavu jedovatá pro koně, skot, prasata, šíření osivem, vegetativní množení části lodyh zachycené na kořen. krčku hostitelů, mohou přezimovat; záraza menší (Orobanche minor) na jetelovinách, druh vnitřní karantény, klíček na kořen hostitele, hlíza, za rok lodyha a květ, provokační výsevy jetele likvidace půdní zásoby semen po vzejití se zaořou