5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 5.4.1 Ochrana přírody Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněné území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Mezi maloplošná zvláště chráněná území se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. V České republice tvoří velkoplošná chráněná území 16 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 2004-2010). Tabulka č. 5.4.1: Rozloha velkoplošných zvláště chráněných území v KHK (v km 2 ) a jejich % podíl na celkové ploše území Obce s Evropsky Ptačí Podíl rozšířenou význ.lokality oblasti Chráněná Rozloha plochy Hodnocení NP CHKO působností vně CHKO a vně území ORP v (ORP) NP CHKO celkem km 2 chr. území indikátoru v % a NP Broumov 259,2 259,2 259,5 100,0 1 Dobruška 59,3 1,6 60,9 273,4 22,0 1 Dvůr Králové n. Labem 0 257,9 0,0-1 Hořice 0 187,9 0,0-1 Hradec Králové 10,0 1,2 11,2 683,1 1,6-1 Jaroměř 0 138,6 0,0-1 Jičín 50,3 20,1 17,2 87,6 602,0 14,5 0 Kostelec n. Orlicí 0 223,6 0,0-1 Náchod 132,2 1,6 133,8 360,0 37,0 1 Nová Paka 0 97,0 0,0-1 Nové Město n. Metují 4,9 4,9 93,6 5,2-1 Nový Bydžov 2,8 2,8 214,2 1,3-1 Rychnov n/kněžnou 168,7 168,7 479,5 35,0 1 Trutnov 167,7 40,7 208,4 604,8 34,4 1 Vrchlabí 184,3 184,3 284,2 64,5 1 KHK 352,0 710,4 41,0 18,4 1121,8 4759,3 23,5 1 Pozn: Hodnocení indikátoru - vzhledem k ČR (podíl plochy chráněných území na plochu celé ČR je 16 %) -1 pod 14 % 0 14-18 % 1 nad 18 % 50
Celková plocha velkoplošných ZCHÚ v Královéhradeckém kraji činí 1121,8 km 2, což představuje 23,5 % plochy území celého kraje. Ve smyslu celého kraje a ve vztahu s celorepublikovým průměrem se jedná o nadprůměrný stav indikátoru. Téměř čtvrtinu rozlohy kraje pokrývají velkoplošná zvláště chráněná území Národní park Krkonoše, CHKO Broumovsko, CHKO Orlické hory a CHKO Český Ráj. Další plošně rozsáhlá území jsou v soustavě evropsky chráněných území NATURA 2000 Ptačí oblasti Krkonoše, Broumovsko, Orlické záhoří, Rožďalovické rybníky a některé Evropsky významné lokality. V rámci rozdělení kraje na obce s rozšířenou působností se projevují značné disproporce mezi jednotlivými ORP. Nejvíce chráněných ploch leží v ORP Broumov, kde téměř 100 % území pokrývá CHKO Broumovsko a v ORP Vrchlabí z 65 % v Národním parku Krkonoše. Významné pokrytí chráněnými přírodními oblastmi je také v ORP Náchod, Trutnov a Rychnov nad Kněžnou. Průměrné pokrytí je v ORP Jičín. Naproti tomu existují 3 ORP, kde se chráněná území téměř nevyskytují Hradec Králové, Nový Bydžov a Nové Město nad Metují. A do pěti ORP nezasahují přírodně chráněná území vůbec Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Jaroměř, Kostelec n. Orlicí a Nová Paka. Z hlediska vývoje se nepředpokládá další navýšení ploch v kategorii se zvláštní ochranou přírody, neboť zásadní navýšení bylo již provedeno v rámci soustavy NATURA 2000 v letech 2004-2006. Vzhledem k tomu, že chráněných ploch je ve srovnání s celostátním průměrem hodně, je vhodné do budoucna vytvořit reprezentativní soustavu chráněných území a zajistit v nich kvalitní ochranu a péči. Potřebné digitální vrstvy z ÚAP: národní park včetně zón a ochranného pásma, chráněná krajinná oblast včetně zón NATURA 2000 - evropsky významná lokalita, NATURA 2000 ptačí oblast Obrázek č. 5.4.1: Chráněná území přírody (velkoplošná + NATURA 2000) 51
5.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, ovocné sady, vinice 1, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy Ekologicky nestabilní plochy: zastavěná plocha, orná půda, chmelnice 2 Klasifikace území na základě hodnoty KES Krajinný typ A krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní 1 Vinice patří do ekologicky stabilních ploch, neboť se jedná o plochu zatravněnou. 2 Chmelnice patří do ekologicky nestabilních ploch, neboť se rozorává každý rok. 52
Tabulka č. 5.4.2: Hodnocení ekologické stability Obce s rozšířenou působností (ORP) KES Hodnocení indikátoru Broumov 1,23 0 Dobruška 1,00 0 Dvůr Králové n/labem 1,16 0 Hořice 0,60-1 Hradec Králové 0,43-1 Jaroměř 0,45-1 Jičín 0,58-1 Kostelec n. Orlicí 1,65 0 Nová Paka 1,49 0 Nové Město n/metují 0,67-1 Nový Bydžov 0,42-1 Náchod 1,48 0 Rychnov n/kněžnou 1,75 0 Trutnov 2,24 0 Vrchlabí 3,06 1 Královéhradecký kraj 1,03 0 Pozn.: Hodnocení indikátoru: -1 KES pod 0,9 - území ekologicky nestabilní neudržitelné 0 KES 0,9 2,99 - území ekologicky mírně stabilní 1 KES nad 3,0 - území ekologicky stabilní V rámci Královéhradeckého kraje se pohybuje koeficient ekologické stability v 9 z 15 ORP nad stanoveným limitem udržitelnosti KES = 0,9. Celkově lze z tohoto hlediska považovat rozvoj kraje za udržitelný. Z hlediska srovnání s Českou republikou je KES Královéhradeckého kraje v podstatě roven celorepublikovému průměru (KES ČR, = 1,04). 53
Obrázek č. 5.4.2: Hodnocení koeficientu ekologické stability 5.4.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou téměř čtvrtina kraje leží v systému zvláště chráněných území (severní a východní části kraje). PŘÍLEŽITOSTI Kvalitní péče o chráněná území. V dlouhodobém výhledu možnost zlepšení stavu chráněných území kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, financování péče z dotačních titulů MŽP, ŽP. Snížení podílu orné půdy. SLABÉ STRÁNKY Z hlediska KES je kraj těsně nad hranicí udržitelnosti ekologické stability krajiny. Vysoký podíl zorněné půdy v nižších polohách. HROZBY Nebezpečí postupující devastace lesů, zejména v horských oblastech. Přetrvávající trend zemědělského hospodaření. Střety s výstavbou v krajině - dělení souvislých zachovalých ploch na menší části. Přírodní katastrofy přemnožení škůdců, záplavy. 5.4.4 Problémy k řešení v rámci územního plánování Zásadním předpokladem rozvoje využívání území je zachování mimořádných přírodních hodnot řešeného území (CHKO, maloplošná ZCHÚ, přírodní parky, atd.). Vzhledem k vysokému podílu chráněných ploch jsou velmi časté střety se zájmy územního rozvoje a navazujících aktivit. Základní charakteristikou životního prostředí Královéhradeckého kraje je jeho relativní zachovalost a dobrá kvalita přírody ve srovnání s jinými kraji České republiky. Tato charakteristika předurčuje kraj pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu. To zároveň představuje 54
i největší problém. V rámci ZÚR, ale i v rámci jiných dokumentů a procesů, bude nezbytné hledat vyvážený kompromis, který umožní ekonomicky pozitivní způsob využívání krajiny pro potřeby turistiky a cestovního ruchu a zároveň zajistí zachování, případně rozšíření všech hodnot. Důležitým faktorem je vedení všech navrhovaných tras dopravní infrastruktury (silniční komunikace, železnice, energovody, produktovody), mimo zvláště chráněná území všech kategorií. Budování nových liniových staveb s sebou přináší zvýšenou fragmentaci území a zhoršení prostupnosti pro biotu. Uvedené negativní vlivy je nutno kompenzovat technickými a organizačními opatřeními. 55