Hříšné tajnosti Nespoutaná také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Portia Da Costa Hříšné tajnosti Nespoutaná e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu majitelů práv.
Věnováno skutečné Alici, která nás opustila, ale my nikdy nezapomeneme.
Call girl na jeden večer Když se Lizzie Aitchisonová v baru hotelu Waverley Grange poprvé setkala s Johnem Smithem, vůbec si neuvědomila, že ji považuje za prostitutku na lovu klienta. Od začátku je to k sobě mocně přitahovalo a Lizzie neodolala Johnově krásné tváři padlého anděla a pružnému tělu v elegantním obleku. Vmžiku se rozhodla hrát nebezpečnou hru využila nedorozumění a na ten jediný večer se rozhodla vydávat za Bettie, luxusní call girl. Lizzie pro změnu okouzlila Johna, vytrhla ho z mnohaleté emocionální letargie. Nečekaně se ho zmocnila touha po blízkosti krásné mladé ženy, jejíž retro vzhled a kuráž okořeněná nezvyklou zranitelností oslovila všechny jeho smysly. Lizzie a John si během jeho pracovního pobytu ve městě užívali vášnivý, trochu zvrhlý románek, jenž jim přinášel mnohem víc rozkoše, než kterýkoliv z nich od vztahu očekával a obzvlášť poté, co Lizzie musela přiznat, že ve skutečnosti není prostitutka. Ovšem původně plánovaný sex pro zábavu se rychle změnil v hlubší vztah, do kterého vstoupily i osobní vazby. A když se John po měsíci odloučení k Lizzie vrátil s návrhem, aby se pokusili o trvalejší milenecký vztah, znamenalo to další etapu jejich společné láskyplné jízdy.
1. Neprobádané území Vrátil se! Vrátil se! A nebylo to jen na chvilku. Vrátil se! Vrátil se! Lizzie šla zavěšená do Johna a nad hlavou jim zářilo vlídné slunce. Jeho dlouhému kroku stačila lehce, jako by do ní vlil prudkou energii. Popravdě, kdyby současně nefungoval i jako její kotva, nejspíš by kolem něho štěstím hopsala jako rozradostněný tenisový míček. A navíc od něho nedokázala odtrhnout oči. Prostě se na něho musela pořád dívat. Nejhezčí muž, jakého kdy viděla, nejsmělejší, fascinující, vzrušující a náročný muž, jakého by si jen dokázala vysnít vrátil se, protože toužil po její společnosti. Neblázni, ženská! Blbneš jako štěně. Bude si myslet, že jsi cvok. V pohodě? John se na ni zazubil a povytáhl plavé obočí. Lizzie si byla jistá, že její potrhlé vzrušení cítí také. Hned od prvního setkání v ní uměl číst jako v knize. Vsadila by se, že John při jejich seznámení v hotelu Waverley ani na chviličku neskočil na hru, že je prostitutka. Ale ani by to nebyl on, kdyby na tak naivní divadýlko nepřistoupil. Jemu to vyhovovalo, a navíc chtěl Lizzie dopřát trochu dobrodružství a zábavy. Ovšem tohle tohle byla nová hra, s novými pravidly. Nesrovnatelně náročnější a vzrušivější. Už jen při tom pomyšlení jí bušilo srdce, buch, buch, buch. Jasně, v pohodě Co mu to nalhává? V pohodě? Mezi námi, připadám si jako ve snu. Nemělo cenu něco maskovat. John by pravdu poznal tak jako tak. John jí stiskl dlaň. Přiznám se, že jsem na tom podobně Nádhera, viď? Naklonil se k Lizzie. Na uchu ucítila jeho teplý dech. Umírám touhou tě ošoustat. Ten měsíc byl dlouhý a hodně těžký, krásko. Myslel jsem, že zoufalstvím umřu. Já taky. Ani to nemělo smysl zapírat. No, už nebudeme čekat dlouho. Jsme tady. Došli k Johnovu autu. Lizzie počítala spíš s limuzínou, ale elegantní černý Bentley Continental byl dostatečně luxusní a prostorný. Bože, John nemá šoféra. Bude řídit sám! Ale já myslela John otevřel dveře, a když Lizzie vklouzla na měkké kožené sedadlo, zkoumavě se na ni podíval. Přepychově pohodlné sedadlo ji objalo, jako by ho vyrobili na míru pro ni. Dveře na straně řidiče tiše klaply a John se uvelebil za volantem. Kupodivu nenastartoval, ale s tázavým, přesto však vážným výrazem v obličeji se obrátil k Lizzie. Od té nehody uběhlo už dvacet let, lásko. Měl pevný pohled a vypadal klidně, ale kdesi hluboko v něm dřímalo cosi neúprosného a melancholického. Snad si nemyslíš, že bych po tom všem ještě někdy riskoval? Denně si na tu hrůzu vzpomenu. Jsi v absolutním bezpečí. Změnil jsem se od základu. Nikdy jsem s ním tuhle věc neprobírala, ne podrobně, ale samozřejmě mu bylo jasné, že jsem si ho našla na Googlu. Asi v pětadvaceti se John totiž vyboural, skončil ve vězení za nebezpečnou jízdu. A na řadu let přišel o řidičský průkaz. Ale já ti věřím. Věřím, že naschvál bys nic špatného neudělal nejsi ten typ. John se krátce, řezavě zasmál. Tak to mě trochu přeceňuješ, děvče. Ale zapni si pás a já tě odvezu do hotelu Waverley pomalu a vzorně jako staropanenská tetička. Přísahám, že nepřekročím padesátku.
Hm, spíš jako bych slyšela vlastní mamku. Lizzie si pobaveně vzpomněla na svou úzkostlivou rodičku. Je ten nejpomalejší řidič na světě. V tom případě řídím jako tvoje máti, zamrkal na ni John spiklenecky. Ale kdyby tušila, jaké plány mám s její dcerou v hotelu, nejspíš by ji kleplo. Ovšem Johnův výraz se během vteřiny změnil, zvážněl. John se soustředil výhradně na cestu před sebou. Křižovatka za výjezdem z parkoviště byla zrádná, ale projeli ji bez problémů a vzápětí už mířili z města k hotelu Waverley Grange Country House. John řídil neuvěřitelně bezpečně. Lizzie se uklidnila. John byl za volantem sebejistý a bezchybný jako ve všem, co dělal. Pravda, Lizzie s ním nenasbírala mnoho zkušeností odjinud než z ložnice a pak z té noci, kdy se její kamarád Brent pokusil o sebevraždu. Šlo o dvě naprosto odlišné situace, ale John obě zvládl naprosto bezkonkurenčně. John řídil mlčky a Lizzie ho raději nevyrušovala vlastním mluvením, aby ho nevytrhla ze soustředění. Jen při čekání na červenou se po ní s úsměvem ohlédl. Raději využila mlčení k tomu, aby Johna hltala očima. A přitom se nenápadně štípla do stehna. Byl to sen? Krásný, zlatovlasý alfa samec s profilem archanděla. Měsíční odloučení Lizzie stačilo, aby sebe sama skoro úplně přesvědčila, že Johna si vysnila, že šlo o výplod její fantazie a že Johnovy e-maily a dárky jsou pouze součástí krásného snu. Ovšem teď se její sen přetavil zpět na skutečnost. Vedle ní seděl multimilionář John Smith, mužný sexuální génius, a odvážel ji do hotelu, aby se s ní nedočkavě, vášnivě pomiloval. A po tomhle všem, kdoví? Neprobádané území John sice držel slovo a nejel příliš rychle, ale do cíle dorazili za chvilku. Opět vešli do hotelu Waverley, do místa, kde se potkali a poprvé a mnohokrát poté se milovali. Tam začal její nový život. Ale hned v hotelové hale John kupodivu zaváhal. Copak je stejný uzlíček nervů jako Lizzie? Pevně jí stiskl ruku. Dáme si tady oběd nebo si něco objednáme na pokoj? Neměla bych mluvit. Neměl by mluvit. Měli bychom se na sebe vrhnout beze slova jako nadržení králíci. Ale přesto vydechla: Uch, pokojovou službu, prosím. Johnovy modré oči se zablýskly. Chvatně, skoro nedžentlmensky vedl Lizzie k výtahu a v dlani jí bolestivě drtil ruku, jako by měl strach, že se mu vytrhne a uteče. Och, lásko, povzdechl si, sotva se dveře výtahu zavřely. Objal Lizzie a políbil ji, ochutnával její rty, och bože, taková nádhera! Lizzie rozevřela ústa, aby ji mohl laskat i jazykem. Ale John ji nelaskal jenom ústy, ale tiskl se k ní i rozkrokem, mocným, ztopořeným údem. Zatajila dech. I během té krátké jízdy se stačil vzrušit natolik, že se sotva dokázal udržet na nohou. Lizzie se mu téměř rozesmála přímo do úst. Tohle byla výtahová scéna, o které žertovala hned ten první večer, co se s Johnem seznámili a z baru přešli do jeho pokoje. John už nemusel Lizzie spěšně táhnout po svém boku. Společně se hnali k jeho dveřím, které za sebou jen taktak zabouchli a už ze sebe navzájem rvali oblečení a skopli střevíce. A pak John začal Lizzie opět líbat a jako studentík zápolil s háčky na její podprsence. Dostrkal ji k posteli a pozpátku ji položil na přikrývku. Och, k čertu! Ano! zavyl John a zakryl Lizzie vlastním tělem. Líbal ji hluboce, nesmírně hluboce, přehluboce, láskyplně prozkoumával její ústa a přitom se jí ocelově tvrdou erekcí třel o kyčel. Ano, ano!
Lizzie, zpola nepříčetná vzrušením, roztáhla nohy, aby se jí John mohl horkým, obřím údem vtisknout přes látku jejich prádla na zvlhlý rozkrok. Johne, och, chci tě Miluju tě, i když to je šílené. V mozku jí vířil chaos, ale nakonec všechny snahy o rozumnou myšlenku vzdala. Božsky voněl. Tělo měl dokonalé. Líbal jako bůh. Lizzie se třásla jako v zimnici, v hlavě jen Johna. Co se to s ní děje? Bylo to příliš. Měla strach, že omdlí. John se vedle ní prudce posadil, jako by jí četl myšlenky. Erekce mu nepolevila a oči měl potemnělé vášní, ale z obličeje mu čišela starost. Lizzie, co je? Jsi v pořádku? Pořád roztřeseně se vytáhla do sedu. Upadla snad do šoku? John sáhl po přikrývce v nohách postele a něžně ji přehodil Lizzie přes ramena. P promiň Jen se cítím divně. Hlas jí zněl dětsky nejistě, ale sotva ji John vzal za ruku, rázem si připadala silnější. Chovám se jako husa. Kdepak. Jsi ta nejrozumnější osoba pod sluncem. John ji konejšivě objal kolem ramen. Tak vyklop, co se stalo? Nic Nevím Sama si nejsem jistá. Byla to pravda. John byl pořád ztělesněné pokušení, ale po měsíci pouhých snů ji Johnova přítomnost a blízkost emocionálně vykolejily. Asi oba potřebujeme skleničku, i když je na ni brzy. John k sobě Lizzie opět kratičce přitiskl a zvedl se. Pokojový bar nabízel význačným hostům bohatý výběr lahví, broušené sklenky a zásobu ledu. Sáhl po známé zelené lahvi a tázavě se po Lizzie ohlédl. Gin. Proč ne? Prosím usmála se. John šplíchl gin do dvou sklenek a prohodil: Ty to máš radši s ledem a tonikem, viď? No vlastně ano. Usmál se a do její sklenky přihodil navrch plátek čerstvé limetky. Na zdraví! Přiťukli si. Lizzie si dlouze lokla a cítila, jak se jí nervy zklidňují. Ten podivný třes ustával. Gin pila naposledy právě s Johnem a náhle si uvědomila, že jí chybělo i tohle pití. Pravda, s ledem a tonikem jí chutnalo mnohem víc. Už zvládáš? Asi jo. Lizzie si přitáhla přikrývku blíž k tělu a znovu si srkla. Promiň. Nějak to se mnou zamávalo. John Lizzie opět objal. Dost jsem se vylekal. Byla jsi bílá jako stěna. Jemně jí prsty přejel po tváři a Lizzie se rozechvěla úplně jiným vzrušením. Máš nádherně smetanovou kůži, ale ta křídová zsinalost byla už přehnaná. Zadíval se jí pátravě, ustaraně do očí. Ale to je k smíchu! Chci, aby se mě zmocnil, a ne aby mi dělal chůvu! V pohodě, Johne. Už mi je skvěle! Prostě jen nejsem zvyklá chodit se sexy milionářem. Mám právo na menší šok! Pootočila hlavu, aby ho mohla políbit do dlaně. Už se cítím líp. Jako znovuzrozená. Ach, Lizzie, Lizzie. Já se taky cítím báječně, dokonce tak moc, že pokud se s tebou okamžitě nepomiluju, vyletím z kůže. V očích Johnovi zajiskřila vášeň. A vykašleme se na pokusy a složité triky, chci si tě vzít hezky klidně, tváří v tvář Aspoň napoprvé Už zase to byl známý uličnický John, kterého Lizzie zbožňovala. Nezdržuj tím klábosením a hurá do akce! Lizzie by ráda pronesla něco vtipného, ale hlavu i rty měla mimo provoz. Ano, otevřela ústa, ale rty se jí samovolně roztáhly do pošetilého úsměvu. Místo slov se
tedy soustředila na Johnovy doteky. Lizzie odložila sklenku, vzala Johna za ruku a dotáhla ho do postele, kde se zády opřela o polštáře. Och, Lizzie, Lizzie, zamumlal a bylo znát, že se musí ovládat, aby se na ni nevrhl jako puberťák poblázněný hormony. Začal ji zběsile líbat a opět se jí erekcí třel o rozkrok a stydkou kost. Vzrušená Lizzie ho oběma rukama popadla za svalnaté hýždě a přitiskla se k němu ještě pevněji a beze studu si o jeho penis dráždila klitoris, protože od vyvrcholení ji dělil jen vlásek, och bože, užuž vyvrcholí, i když to bylo absurdní, ale co nevidět vyvrcholí a neuvěřitelně.