Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za rok 2015

Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za rok 2015 Kraj: Sídlo: Podpis zástupce kraje: ský kraj Tř. T. Bati 21, 761 90 Mgr. Taťána Valentová Nersesjan v.r.

Základní informace k vypracování dokumentu Tato příloha obsahuje závaznou osnovu pro vypracování Zprávy o stavu romské menšiny v kraji za rok 2015. Zpráva bude podkladem pro přípravu Zprávy o stavu romské menšiny v České republice za rok 2015, která by měla být v souladu s usnesením vlády České republiky ze dne 26. 10. 2015 č. 874 předložena vládě do 31. 05. 2016. Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za rok 2015 by měla vycházet z výsledků výzkumných studií provedených ve sledovaném období na území kraje a z dalších dat získaných od jiných odborů krajského úřadu, obecních úřadů a dalších institucí spolupracujících při řešení romských záležitostí. Velmi důležité je vždy uvádět zdroje informací. Cennými jsou pro zpracovatele Zprávy o stavu romské menšiny v ČR za rok 2015 údaje krajských koordinátorů pro záležitosti romské menšiny, které vycházejí z jejich dobré znalosti terénu a z praktických zkušeností. Součástí dokumentu by měly být také příklady dobré a špatné praxe v oblasti romské integrace na území kraje a návrhy krajských koordinátorů na koncepční řešení situace Romů v ČR v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu. Zprávu o stavu romské menšiny v kraji za rok 2015 odešlou kraje nejpozději do 21. 03. 2016 do datové schránky Úřadu vlády ČR a rovněž na emailovou adresu doubravsky.zdenek@vlada.cz a to ve formátu MS-Word (nikoli ve formátu PDF). V případě dotazů se prosím obracejte na vládního radu Mgr. Zdeňka Doubravského buď na výše uvedenou emailovou adresu, nebo na telefonní číslo 702 153 414. Děkujeme za spolupráci při tvorbě výše uvedeného vládního dokumentu. 2

Metodický pokyn Připravili jsme tento metodický pokyn, abychom předcházeli případným nepochopením a nedorozuměním. Tímto metodickým pokynem chceme sjednotit postup a výklad zásadních otázek, které se sběrem dat pro účely Zprávy o stavu romské menšiny velmi úzce souvisí. Konzultace s představiteli Romů a NNO Předpokladem vzniku tohoto dokumentu je jeho projednání se zástupci občanské společnosti a s představiteli romské menšiny v kraji (např. v rámci pracovního orgánu krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny. Proč potřebujeme mít etnická data k dispozici Uvědomujeme si složitost a citlivost sběru dat, která mají tzv. etnický základ (etnická data). Za účelem vyhodnocení priorit Strategie integrace Romů do roku 2020 je tento sběr dat, alespoň na úrovni kvalifikovaných odhadů, nezbytný. Pouze za těchto podmínek může Vláda ČR nastavovat nová a upravovat stávající opatření namířená na podporu integrace Romů do společnosti. Získaná data pomohou zásadním způsobem k průběžnému monitorování a hodnocení dopadů implementovaných politik, aktivit či konkrétních programů. Situace romské menšiny patří k nejnaléhavějším otázkám v české společnosti od roku 1989. Je vážnou výzvou ve sféře lidsko-právní, sociálně-ekonomické a v také rovněž v oblasti bezpečnostní. Bohužel se nepodařilo doposud dosáhnout zásadního pozitivního obratu v této oblasti. Stále přetrvávají a v některých aspektech můžeme říci, že i zesilují trendy vedoucí k marginalizaci, sociálnímu vyloučení a k územní segregaci části Romů. Romové čelí denně předsudkům, nesnášenlivosti a diskriminaci bez ohledu na to, zda se jedná o Romy ze sociálně vyloučených lokalit, nebo o Romy v socioekonomické rovině integrované do společnosti. Kdo je příslušník romské menšiny? Za Roma považujeme takového jedince, který se za Roma sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil, a/nebo je za Roma považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů. 1 Jedná se o odborný odhad pozorovatele založený na konkrétní znalosti prostředí a souvislostí. Účelem je získání neadresných (anonymních) informací o počtech osob. V žádném případě nesmí dojít k identifikaci konkrétní osoby. 1 Jedná se o velmi rozšířenou definici, kterou používá např. MŠMT, MPSV či KVOP. Byť byla definice původně použita v Analýze sociálně vyloučených romských lokalit, viz http://www.mpsv.cz/files/clanky/3043/analyza_romskych_lokalit.pdf, domníváme se, že její charakter je univerzální a vztahuje se nejen na sociálně vyloučené Romy, ale také na Romy, kteří jsou integrování do společnosti. Romové integrování do společnosti by neměli být opomíjeni a měli by být zahrnuti do statistik, jelikož i oni čelí předsudkům, nesnášenlivosti a diskriminaci. 3

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SITUACI ROMSKÉ MENŠINY V KRAJI 1.1 Kvalifikovaný odhad počtu Romů v jednotlivých obvodech obcí s rozšířenou působností v kraji v roce 2015 a z toho odhadovaný podíl sociálně vyloučených Romů. Vyplňte do tabulky č. 1. Podíl sociálně vyloučených Romů uvádějte v procentech zaokrouhlených na desítky. Tab. č. 1: Odhad počtu Romů v kraji v roce 2015 a podíl sociálně vyloučených Romů obvod obce s rozšířenou z toho odhad podílu sociálně vyloučených kvalifikovaný odhad počtu Romů působností Romů 200 osob 0 28 osob 0 76 osob 70% 30 40 osob přímo o sociálním vyloučení některých z nich se nedá hovořit 500 osob 0 107 osob 18 osob 120 osob 70 osob 186 osob 80% 172 osob 4,7% 600 osob 65% 300 osob 90 osob 93 osob 7% celkem Vyjádření krajské koordinátorky i přes nízký počet romských občanů, kteří se v roce 2011 přihlásili k romské národnosti lze s jistotou říci, že ve ském kraji žije daleko více romských občanů, než se oficiálně uvádí. Romští občané žijí jak ve velkých městech, tak v malých obcích kraje. Ve ském kraji je 13 obcí s rozšířenou působností. O vyjádření do Zprávy jsem požádala 12 obcí s rozšířenou působností, jelikož v 1 obci téměř žádní Romové nežijí. Počty a odhady sociálního vyloučení, které uvádějí jednotlivé obce, většinou nesouhlasí s opravdovým počtem romských občanů. Je pravdou, že nelze určit přesný počet těchto občanů, jelikož migrují po republice nebo do ciziny. Převážně se vrací po nějaké době zpět do místa svého bydliště, protože tam mají blízké příbuzné. Nesrovnalosti v počtech se liší hlavně proto, že pracovníci měst nedobře chápou charakteristiku sociálního vyloučení. Proto zde uvádím sociální vyloučení dle GAC, spol. s.r.o., která prováděla výzkum sociálně vyloučených lokalit v ČR v roce 2015. Základní charakteristikou sociálního vyloučení je souběh faktorů, které výrazně omezují možnosti k (1) přístupu na otevřený trh práce, (2) přístupu k veřejným službám, včetně sociálních služeb či vzdělávání, (3) kontaktu ze sociálního okolí, (4) řešení osobních krize (zadlužení, nemoc, apod.) a (5) politické participaci či omezují schopnosti a dovednosti těchto možnosti využívat. Specifickou roli v sociálním vyloučení hraje etnicita. Sociální vyloučení je často spojeno a projevuje se zejména (nikoli však pouze): prostorovým vyloučením, symbolickým vyloučením spojeným se stigmatizací jedinců či skupin, nízkou mírou vzdělanosti, ztíženým přístupem k legálním formám lépe finančně ohodnocené výdělečné činnosti, příjmem ze sociálních dávek, a s tím spojenou materiální chudoba, nízkou kvalitou bydlení a špatnými hygienickými poměry, uzavřeným ekonomickým systémem (lichva a tzv. rychlé půjčky), výskytem rizikových forem chování (např. alkoholismu, narkomanie či gamblerství) a kriminality (zvýšeným rizikem stát se pachatelem, ale i obětí trestné činnosti), sníženou sociokulturní kompetencí (např. jazykovou bariérou, nezkušeností či neznalostí vlastních práv a povinností). 2 2 Zdroj: http://www.esfcr.cz/mapa-svl-2015/?page=2 4

1.2 Prostorové rozmístění sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žijí Romové. Uveďte pouze v případě, že se stav v roce 2015 lišil od výsledků Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR z května 2015. Romská menšina je ve ě prostorově nejvíce soustředěna v lokalitách staré Obeciny a 2. segment (, Středová 4786). Jedná se však pouze o jednotlivce nebo max. rodiny, nejedná se o velkou koncentraci Romů. Odhadujeme max. 150 200 osob vč. dětí ze smíšených vztahů a dětí svěřených do pěstounské péče (osvojení) většinových rodin, a to v celém ORP. Všichni bydlí max. 1 km od centra obce, zvýšená koncentrace Romů zde není. Počet obyvatel k 31. 12. 2015 ve správním obvodu činí 23 299 osob. Podle odhadu žije na území obce s rozšířenou působností cca 76 Romů, jedná se převážně o starousedlíky. Rodiny žijí rozptýleny v rámci ORP, k výraznější koncentraci v rámci lokalit nedochází. Nejsme městem s vyšší koncentrací Romů, Romové bydlí v různých částech města. Ulice U Zámečku, sídliště Zachar, Kotojedská ulice, Lutopecká ulice, Oskol č. 3201, Oskol č. 3203. Dále ulice Albertova 11, tzv. Děvín, Ubytovna KAMATO, Moravská ulice, Ubytovna Na Sádkách. Dále bydlí rodiny v domech v obcích Kyselovice, Zdounky, Zborovice, Morkovice, Honětice, Záhlinice. Tepelné hospodářství pronajímalo v r. 2015 Romům celkem 15 bytových jednotek, většina bytů se nachází mimo lokalitu Bořenovská, z toho 7 bytových jednotek se nacházelo v lokalitě Bořenovská, 5 bytů v centru města, 3 byty-všetuly, 3 byty v soukromém vlastnictví, 1 RD v soukromém vlastnictví. 3 rodiny s dětmi bydlí v městském domě, Všetuly, ul. Palackého, 2 rodiny, bydlí v centru města - na ul. Palackého 507 seniorské páry + vnučka /neoficiálně 2 synové bez bydliště/, 1 dvougenerační byt obývá rodina s dětmi byt v RD Novosady, 1 rodina smíšené manželství ul. Tyršova, 2 rodiny s dětmi i seniorka ul. Přerovská, 1 seniorka na Nábřeží. 1 rodina se vrátila z Kojetína - pronajatý dům v centru města /následně migrace Hulín/, 1 pár v pronajatém bytě. V r. 2015 žilo asi 8 osob na ubytovně PST Trade, Tovární, z toho 3 děti. Větší počet Romů se v Bystřici pod Hostýnem soustřeďuje v centru města, kde se nachází ubytovna Hotel Podhoran. Další romské rodiny jsou plošně rozmístěny po městě v ulici Přerovská, Mlýnská a Hostýnská. V přilehlých obcích jsou Romové v Loukově, Osíčku, Chomýži a na Rusavě. Romové jsou v rámci území ORP rozmístění rovnoměrně. Bydlení není soustředěno v jednom místě v Uherském Ostrohu ani ve Starém Městě. Kunovice k problematice uvádí, že většina Romů, kteří mají trvalý pobyt v Kunovicích, bydlí ve vlastních rodinných domech v různých ulicích Na Výšině, Osvobození, Na Rynku. V bytovém domě bydlí na Novém Dvoře. Město má celkem 17 000 obyvatel, z toho 172 Romů. Tito bydlí: ul. Větrná 2060 53 obyvatel, ul. Vazová 2 obyvatelé, rodinné domy ve městě 12 obyvatelů, ubytovny 15 obyvatel, nájemní byty 88 obyvatel, penziony, DPS - 2 obyvatelé. Poschla (cca 180 osob obyvateli pouze Romové) Jiráskova 409 (cca 90 osob obyvateli pouze Romové) Pod Pecníkem (z určitého úhlu pohledu je možné za částečně vyloučenou považovat i tuto lokalitu cca 2/3 obyvatel jsou Romové). Ostatní Romové žijí mezi majoritou v lokalitách, které nejsou segregovány a prostorově vymezeny, lze však říci, že zde žijící Romové jsou na různém stupni sociálního vyloučení. Snahou města je rovnoměrné rozptýlení romské menšiny ve městě. Tyto aktivity ale zejména v posledních letech nenalezly naplnění, jelikož došlo k prodeji většiny nájemních bytů do soukromého vlastnictví. Díky tomuto kroku se většina obyvatel romské menšiny, která žádala a žádá o nájemní byty, soustřeďuje do lokalit, kde jsou přidělovány byty, které zůstaly ve vlastnictví města. 5

Vyšší koncentrace romských rodin: ulice 1. máje, ulice Moravská v Rožnově pod Radhoštěm. Vyjádření krajské koordinátorky v kraji je 13 obcí s rozšířenou působností. Romové v těchto městech žijí jako sociálně vyloučení a v některých městech se k tomu přidává ještě také prostorově vyloučení např. (,, Kunovice, ). Náš kraj patří mezi kraje s nižším zastoupením romských občanů. Podle Mapy sociálně vyloučených lokalit a sociálním vyloučením ohrožených lokalit (GAC s.r.o. 2014-2015) jsou i ve ském kraji sociálně vyloučené lokality, i když to pracovníci městských úřadu tak necítí. Je zde označeno 23 sociálně vyloučených lokalit. Tatáž organizace (GAC s.r.o.) v roce 2006 uváděla pouze 11 lokalit ve ském kraji. Od roku 2006 došlo k 100 % nárůstu vzniku sociálně vyloučených lokalit v kraji. 1.3 Migrace Romů na území kraje. Jaké migrační trendy byly na území kraje zaznamenány? Kolik, odkud a kam Romové migrovali (v rámci kraje, mezi vaším a ostatními kraji, z jiného státu do vašeho kraje)? Identifikujte příčiny a motivy migrace. Zaznamenali jsme minimální migrační trend v rámci ČR, a to především ze a, Přerova, Olomouce a z Čech. Nejedná se však o velkou koncentraci osob, ale o jednotlivce či rodiny. Dále rodiny migrují mezi GB a ČR (ekonomické důvody). V regionu Vizovicko slušovicko jsme žádnou migraci Romů nezaznamenali. Migrace během roku 2015 se týkala 4 rodin - v rámci příbuzenských vazeb: Jedna rodina po krátkodobém pobytu u příbuzných se vrátila zpět na Slovensko. U druhé rodiny došlo k osamostatnění a odstěhování dvou dospělých dětí (v jednom případě do jiného ORP a v druhém případě do jiného kraje). Ve třetím případě žijí dlouhodobě 2 členové i se svými rodinami v zahraničí (Anglie). Ve čtvrtém případě se vrátil jeden člen širší rodiny k příbuznému (z jiného kraje) V roce 2015 jsme nezaznamenali žádné migrační trendy v souvislosti s mi. Větší migrace nebyla zaznamenána. Romové se stěhují v rámci ORP, s ohledem na rodinné vazby. 1 rodina původně místní, smíšené manželství paní slovenská Romka se přestěhovala do a, rodina dostala byt v lokalitě Bořenovská / migrovali po příbuzných SK + ČR/. 1 rodina, původně z a, se vrátila do a z Olomouckého kraje - Kojetín, pronajala si RD od soukromníka, pak koncem roku odchod do Hulína. 1 rodina, původně z a, migrace z Olomouckého kraje, klientka s dětmi pobývala v AD Přerov, v ě se zdržovala střídavě u příbuzných, u dětí řešeno záškoláctví OSPOD, romský poradce. 1 pár z Loukova si pronajal byt od soukromníka, 2 Romové z Olomouckého kraje přišli na ubytovnu PST Trade, Tovární. 2 osoby žena a dítě pobývaly v ě na dlouhodobé návštěvě u sestry v rámci migrace z Jihomoravského kraje. 2 ženy s 2 dětmi se odstěhovaly v rámci Jihomoravského kraje /Brno, Blansko/. Příčiny migrace: ztráta bydlení, rodinné problémy a neshody v rámci komunity. Největší migrace Romů je zaznamenána na ubytovně Podhoran, odkud se lidé vrací zpět do místa trvalého pobytu a dále v rámci dalších krajů za svou rodinou. Mezi nejčastější příčiny migrace patří nejistota bydlení, psychické problémy, nevhodné podmínky pro děti, nezvládání výchovy dětí, lepší bytové a finanční podmínky. během roku 2015 se přistěhovala do Starého Města početná romská rodina slovenských Romů, kteří bydlí v pronajatém bytu rodinného domku uprostřed města. Z Nového Dvora migrovaly rodiny ke svým příbuzným či známým mezi jednotlivými kraji, někteří se vrátili zpět na Slovensko, protože neměli nájemní smlouvy a nemohli být přihlášeni k pobytu a čerpat dávky. Z Uh. Ostrohu se odstěhovala jedna, pěti- 6

členná rodina, a to v rámci kraje šli za samostatným bydlením. Jiná žádná významná migrace nebyla zaznamenána. Celkem 9 migrací. 4 osoby migrovaly na Slovensko, 5 osob migrovalo v rámci okresu. Důvodem bylo vystěhování z bytu pro neplacení nájmu a odstěhování za rodinnými příslušníky. Několik rodin se vrátilo z Velké Británie a našlo si bydlení v okrese ; důvodem je především návrat k rodině. - nezjištěno. - migrace v rámci příbuzenských vztahů v souvislosti s řešením bytové otázky. Vyjádření krajské koordinátorky migrace Romů neustále funguje. Na území ského kraje v menší míře. Nejvíce Romů migruje z Olomouckého kraje, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje nejčastěji do hotelu Podhoran, ale také na jiné ubytovny v kraji. Tyto romské rodiny migrují proto, že přišly o své byty v místě trvalého bydliště a dle jejich vyjádření jim nikdo nepomáhal najít náhradní bydlení. Zajišťování nového bydlení pro romské rodiny je nesnadný úkol a bez pomoci organizací či pracovníků měst a kraje je to neřešitelný úkol. Proto se rozhodli k odchodu do ského kraje. Velmi málo romských rodin odjíždí na nějaký čas do Anglie. Vždy se vrací zpět do místa svého bydliště. Migrace do Anglie je čistě ekonomická záležitost. Romové tam převážně pracují na krátkodobé pracovní úvazky nebo brigády. 1.4 Jaké byly v roce 2015 realizovány nebo publikovány výzkumy, analýzy či sondy veřejného mínění mající vztah k romské menšině žijící na území kraje? Prosím uveďte konkrétní odkazy na tyto publikace, pokud byly publikovány i elektronicky, případně tyto texty prosím přiložte k této zprávě. Žádné. Romská otázka je ve ě marginální záležitostí. Žádné. Neprobíhalo. Nebylo uskutečněno. Nerealizováno. V rámci KPSS města a vypracovaná Koncepce integrace romské komunity v ě 2016 2018. V roce 2015 nebyly realizovány žádné výzkumy zabývající se vztahem k romské menšině žijící na území našeho města. Analýza sociálně vyloučených lokalit (GAC spol. s r.o.) Nebyly žádné realizovány. Žádné. Nerealizováno. Na území ORP nebyly v roce 2015 realizovány žádné výzkumy ani analýzy. Vyjádření krajské koordinátorky ský kraj poskytl na Analýzu romské menšině ve ském kraji ze svého rozpočtu finanční prostředky ARGU, Společnosti dobré vůle, z.s. Tato organizace provádí terénní programy zaměřené na romskou menšinu pro 11 měst v kraji. Analýza byla zaměřena na počty romských obyvatel, na druh bydlení, na zaměstnání a počty dětí. 7

2. INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A POLITIKA ROMSKÉ INTEGRACE NA ÚROVNI KRAJE A OBCÍ 2.1 Počet romských poradců či jiných pracovníků obecních úřadů, kteří zajišťují integraci příslušníků romské menšiny ve správním obvodu obcí s rozšířenou působností v kraji (dále jen romští poradci ). Vyplňte do tabulky č. 2. Vzhledem k tomu, že ne vždy je pracovník zajišťující romskou integraci na úřadě označován za romského poradce, uveďte skutečný název jeho funkce do druhého sloupce tabulky. V případě nestandardní nebo komplikované situace ji zaznamenejte do posledního sloupce. Do posledního řádku uveďte celkový počet. Tab. č. 2: Romští poradci na obcích s rozšířenou působností a jejich pracovní úvazky skutečný název funkce zařazení v rámci počet obec (dle organizačního řádu, obecního úřadu (do úvazek poradců pracovní náplně) organizační složky) vedoucí oddělení sociální odbor sociálních věcí 1 práce 0,00 roky ve funkci komentář vedoucí oddělení odbor sociální vedoucí oddělení, vedoucí oddělení sociální 1 koordinátor pro pomoci 0,50 menšiny vedoucí odboru odbor sociální 1 0,00 vedoucí odboru odbor sociálních věcí referent sociální kurátor pro dospělé 1 sociální pracovnice, kurátor odbor sociálních věcí a 1 pro dospělé zdravotnictví 0,15 romský poradce, opatrovnictví, komunitní plánování, zdravotnictví odbor sociálních věcí a 1 DPS, zvláštní příjemce důchodu 0,20 Bystřice pod odbor sociálních věcí referent 1 Hostýnem 0,10 Uherské hradiště kurátorka pro dospělé, sociální práce, romská problematika oddělení plánování sociálních služeb 1 0,00 sociální pracovnice odbor sociálních věcí 1 0,00 odbor sociálních věcí Terénní sociální pracovnice 1 0,20 0,10 odbor sociálních věcí referent 1 Rožnov pod sociální pomoc a poradenství 0,10 odbor sociální 1 Radhoštěm celkem 12 1,35 organizační složka města terénní práce Úsek sociální práce 2.2 Uveďte obce, v nichž by bylo vhodné/potřebné pracovní úvazek na výkon agendy integrace příslušníků romské menšiny navýšit. Uveďte, zdali nad rámec ORP existují obce, které mají zaměstnance, či pracovníka úřadu, který se touto agendou zabývá. Uveďte, jaké bariéry dle vašeho názoru obcím ztěžují zřízení těchto pracovních míst. Vyjádření krajské koordinátorky na plný pracovní úvazek by měl dle mého názoru a zkušeností pracovat ve funkci romský poradce ve městě ě, i, ě, Bystřici pod Hostýnem, Uherském Hradišti, Uherském Brodě, ě a Valašském Meziříčí. Jedná se o města s větším počtem romských občanů a úřady by měly důsledněji zajišťovat ve svém správním obvodu plnění úkolů napomáhajících výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci příslušníků romské komunity do společnosti. 3 Při současném obsazení nelze výkon romského poradce v těchto městech vykonávat řádně a svědomitě. Mnozí z uvedených pracovníků nemají v pracovní náplni romského poradce, ale zajišťují jen kontaktního pracovníka pro tuto problematiku a to bohužel nestačí. 3 Zdroj: Zákon o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů 8

2.3 Posílení sítě romských poradců. Došlo v roce 2015 k rozvoji a posílení sítě romských poradců v kraji? Jak se kraj, resp. krajský koordinátor pro záležitosti romské menšiny podílel na rozvoji a posílení této sítě? Vyjádření krajské koordinátorky v minulém roce nedošlo k posílení sítě romských poradců. Při pracovních konzultacích na městských úřadech zaznívá argument, že všichni občané jsou si rovni, že žádné výjimky nedělají a pracovníci sociálních odboru jsou zde prý pro všechny občany města. 2.4 Klíčový přínos romských poradců pro obce. Jaké specifické potřeby obcí romský poradce v roce 2015 naplňoval a na které oblasti (konkrétní kauzy) se v roce 2015 zaměřoval, příklady dobré praxe. Vyjádření krajské koordinátorky o žádných přínosech romských poradců pro obce a příkladech dobré praxe nevím. 2.5 Počet kontrol výkonu přenesené působnosti nad plněním úkolů napomáhajícím výkonu práv příslušníků romské menšiny a jejich integraci do společnosti ve vztahu zejména k obcím III. stupně, ale také obcím I. a II. stupně a vyhodnocení těchto kontrol, jaké byly výsledky a doporučení? Vyjádření krajské koordinátorky vzhledem k tomu, že není vytvořena žádná metodika k provádění kontrol v přenesené působnosti a dohlížet nad plněním úkolů napomáhajícím výkonu práv příslušníků romské menšiny a jejich integraci do společnosti ve vztahu k obcím, žádné kontroly k výkonu přenesené působnosti jsem nevykonávala. Ze své iniciativy jsem prováděla metodická jednání na obcích s rozšířenou působností ského kraje. - Seminář Možnosti financování romské problematiky z programovacího období 2014 2020 v ě, dne 14. 4. 2015. Seminář o možnostech čerpání dotací z EU na integraci romské menšiny žijící ve městech ského kraje. Seminář byl určen romským poradcům, pracovníkům sociálního odboru, zástupcům NNO, zástupcům ZŠ, zástupcům PČR a MP. - Seminář Novela zákona o hmotné nouzi a doplatkům na bydlení, dne 9. 6. 2015 (lektor z MPSV ČR). Seminář byl určen pro romské poradce, terénní pracovníky, sociální pracovníky městských úřadů ského kraje. - Dvoudenní vzdělávací seminář pro romské poradce obcí s rozšířenou působností, terénní sociální pracovníky, terénní pracovníky měst i NNO, zástupce neziskového sektoru působících ve ském kraji, dne 25. 26. 6. 2015. - Jednání s místostarostou města o zřízení terénní práce pro romskou menšinu ve Valašském Meziříčí (sociální službu Terénní programy vykonává od 1. 3. 2015 ve městě spolek ARGO, Společnost dobré vůle, z.s., který na výkon sociální služby má registraci od r. 2010 a působí ve 12 městech ského kraje). - Jednání na MěÚ o úhradách dlužných částek na nájmu a domovním odpadu a vysokých doplatcích na energiích, terénní práci a činnosti domovníka v lokalitách ského kraje pro rok 2015, dne 3. 3. 2015. - Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ o pokračování terénní práce pro romskou menšinu a činnosti domovnice, dne 6. 3. 2015. - Jednání s pracovnicí MěÚ Staré Město o romských rodinách a bydlení pro romské občany, o svrabu aj. dne 18. 3. 2015. - Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ o zahájení sociální služby Terénní programy. Službu provozuje spolek ARGO, Společnost dobré vůle, z.s., své působení ve městě začal v roce 2015. - Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ o doplatcích na bydlení pro občany s ubytoven, dne 21. 4. 2015. - Jednání s tajemnicí MěÚ a ředitelem MP o romské problematice dluhy na bydlení, dne 24. 4. 2015. - Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ o romských občanech ubytovaných na hotelu Podhoran (doplatky na bydlení apod.), dne 28. 4. 2015. 9

- Jednání s náměstkyní primátora města a o terénní práci a romské problematice ve ě, dne 3. 6. 2015. - Zajištění semináře pro Agenturu pro sociální začleňování ve ském kraji pro obce ského kraje, dne 7. 9. 2015. - Jednání o terénní práci s vedoucí sociálního odboru MěÚ na rok 2016, dne 8. 9. 2015. - Jednání na ZŠ kvůli docházce romských dětí a možnosti zřízení asistenta pedagoga v ě, dne 21. 9. 2015. - Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ k pokračování soc. služby Terénní programy pro romskou menšinu na rok 2016, dne 14. 10. 2015. - Jednání s náměstkyní primátora města a o pokračování terénní práce a domovnictví pro romskou menšinu žijící ve ě, dne 4. 11. 2015. - Jednání s místostarostou města Staré Město o zřízení terénní práce pro romské občany, dne 20. 11. 2015. - Jednání s vedoucím oddělení sociální práce MěÚ o zajištění terénního programu pro Romy, dne 24. 11. 2015. - Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ o pokračování terénní práce a domovnictví na rok 2016, dne 4. 12. 2015. - Jednání s místostarostou města o pokračování terénní práce a rozšíření domovnictví ve městě na rok 2016, dne 8. 12. 2015. - Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ Kunovice o pokračování terénní práce pro Romy na rok 2016, dne 14. 12. 2015. 2.6 Zapojení krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny do činnosti lokálních partnerství Odboru pro sociální začleňování (Agentura) a zhodnocení dopadu této spolupráce na situaci Romů ve vyloučených lokalitách kraje. Vyjádření krajské koordinátorky nejsem zapojena do žádných lokálních partnerství s Agenturou. Zmiňovaná organizace ve ském kraji nepůsobí. 2.7 Uveďte témata/oblasti, jež se řešily v rámci setkávání se zástupci romských, proromských NNO v roce 2015 s vyhodnocením výstupů jednání. Vyjádření krajské koordinátorky: - ARGO, Společnost dobré vůle, z.s. (rozšíření sociální služby Terénní programy do měst Valašské Meziříčí a ) - ARGO, Společnost dobré vůle, z.s. (rozšíření aktivity Domovník v lokalitách ského kraje do měst 1 domovník a 3 domovníci) - Jednání s romskými podnikateli ze a (zvýšení zaměstnanosti u romských občanů) - Spolek Černobílý život (doučování romských dětí a volnočasové aktivity) - Charita (doučování romských dětí a volnočasové aktivity) - SOS dětské vesničky (volnočasové aktivity pro romské děti z ubytovny Podhoran) - Diakonie ČCE (volnočasové aktivity muzika pro Romy ze a) - Spolek Kadlub (projekt o vsetínských Romech Romské cesty cesty bez svodidel ) - Rodičovské sdružení Na Cestě (volnočasové aktivity pro romské děti) - ZŠ Na Výsluní (volnočasové aktivity pro romské děti) 2.8 Způsob zapojení krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny do nástrojů územní dimenze (např. komunitně vedený místní rozvoj apod., počet setkání, oslovení ke spolupráci apod.). Jakým způsobem spolupracoval krajský koordinátor pro záležitosti romské menšiny s místními akčními skupinami v kraji? Jakým způsobem byl zapojen do stálé regionální konference? Vyjádření krajské koordinátorky s představiteli MAS ve ském kraji bylo domluveno jednání, kde byla zástupcům MAS nabídnuta spolupráce s NNO působícími v romské problematice a pomoc krajské koordiná- 10

torky při vytyčení problémů a možnostech jejich řešení v říjnu 2014. Do dnešního dne nikdo ze zástupců MAS žádnou poradu ani pomoc nepotřeboval. 2.9 Existence specifických strategií romské integrace na úrovni kraje a obcí, nebo existence jiných strategických dokumentů, které se tématu integrace Romů prokazatelně vztahují cíli a prioritami (opatřeními) na úrovni kraje a obcí; zhodnocení míry jejich naplňování ve vztahu k potřebám Romů, pokud takové zhodnocení není možné, uveďte konkrétní důvody. Není. Není zapotřebí. Strategie romské integrace do roku 2015. Zatím se neuvažuje o její obnově. Nemáme. Žádné. V rámci KPSS města a vypracovaná Koncepce integrace romské komunity v ě 2016 2018. Není. Není. Není. Žádné. Žádné. Žádné. Vyjádření krajské koordinátorky ský kraj má v pořadí již 3 krajskou Koncepci romské integrace ve ském kraji na léta 2015 2018 mezi základní cíle koncepce patří: a) odstranění vnějších překážek, které brání začlenění příslušníků romské menšiny do společnosti, především odstranění diskriminace jednotlivců i celých skupin vymezených rasou, barvou pleti, národností, jazykem, příslušností k národu či etnické skupině, b) pomoc při odstraňování vnitřních překážek, které brání začlenění příslušníků romské menšiny do společnosti, tedy především odstranění handicapu ve vzdělání a kvalifikaci, c) zlepšení sociální úrovně příslušníků romské menšiny především ve snížení nezaměstnanosti, zlepšení bytové situace a následně zdravotní situace, předcházení sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků, d) zajištění rozvoje romské kultury a jazyka, e) vytvoření tolerantního prostředí bez předsudků, v němž příslušnost ke skupině vymezené rasou, barvou pleti, národností, jazykem či příslušností k národu není důvodem k odlišnému posuzování jednotlivce a zacházení s ním, f) zajištění bezpečnosti příslušníků romské menšiny. Mezi základní principy této koncepce také náleží maximální zapojení Romů, jelikož obecně nemá smysl realizovat navrhovaná opatření bez zapojení těch, kterých se prioritně týkají, jelikož bez jejich aktivního zapojení jsou odsouzena k neúspěchu. Naplňování krajské koncepce se nedaří. Města si plánují své priority dle svých uvážení a romská integrace není na popředí zájmu měst. To ostatně vyplývá z odpovědi výše uvedených měst. 11

2.10 Romské a proromské nevládní neziskové organizace v kraji a zaměření jejich činnosti (např. kulturní aktivity, emancipace, politická činnost, medializace, vzdělávání atd.). Vyplňte do tabulky č. 3. Tab. č. 3: Romské a proromské organizace působící v kraji územní název sídlo působnost ARGO, Společnost dobré vůle, z.s. Diakonie ČCE, středisko Charita, Nivy II/5358 Strmá 34/2 755 01 Kpt. Zavadila 1345, 757 01 Valašské Meziříčí zaměření komentář (v případě potřeby) celokrajská Sociální služby Registrace sociální služby Sociální služby, okres NZDM Registrace sociální služby okres Sociální služby Registrace sociální služby Černobílý život Rodičovské sdružení Na Cestě ZŠ Na Výsluní Stará Cesta 1781, 755 01 ul. Tukrmenská 1216, 755 01 Na Výsluní 2047, 688 01 Volnočasové aktivity + zaměstnanost Volnočasové aktivity + doučování Volnočasové aktivity SOS dětských vesniček Demokratická aliance Romů ČR Sdružení dětí a mládeže Romů ČR U Prašného mostu 50/4, Praha 1 Sokolská 593/26, 757 01 Obeciny 2992, 760 01 Bystřice pod Hostýnem Valašské Meziříčí Volnočasové aktivity Vzdělávací centrum Kultura a tradice Nespolupracuje ani s městem, ani s krajem S krajem nespolupracuje 2.11 Zapojení Romů do veřejného života v kraji Nemáme žádné informace o tom, že by byli Romové zvoleni nebo jmenování do veřejných politických funkcí. Není. Není. Není nám známo, neexistuje evidence. Z obecných znalostí se míra zapojení Romů do veřejného života v Otrokovicích, blíží limitně nule. Žádné. Město zapojuje romské obyvatele do veřejného dění v rámci VPP, dále se Romové angažují v rámci aktivit Sboru Jednoty bratrské, která provozuje v lokalitě Bořenovská různé volnočasové aktivity a pracuje s romskou komunitou a dětmi. Romové na území ORP nejsou zařazeni do veřejného života a ani o to neprojevují zájem. Žádné. V Uherském Brodě nejsou Romové zapojeni do veřejného života. Žádné. 12

Ve Valašském Meziříčí nejsou Romové zapojeni do činnosti veřejné správy. Žádné. Vyjádření krajské koordinátorky ve veřejné správě pracují 1 Romka na Krajském úřadě ského kraje. Dva Romové pracují u Městské policie ve ě. Další 3 Romové jsou členy Komise Rady ského kraje pro sociálně vyloučené. 2.11 a) Zvolení Romové politických funkcí (např. zastupitelstvo obce či kraje, rada obce či kraje, atd.). Romové jmenovaní do veřejných funkcí (např. předseda výboru či komise rady, kraje či jiné významné pozice ve veřejné správě obecně). Vypište do tabulky č. 4. Kraj nebo příslušnou obec uvádějte podle typu orgánu, např. pokud se jedná o radu obce, uvedete název obce, pokud je to výbor krajského zastupitelstva, uvedete název vašeho kraje. Do tabulky uvádějte pouze ty orgány, ve kterých působí alespoň jeden Rom jako člen (např. zastupitel, radní, starosta, atd.). Do této tabulky však neuvádějte informace spadající do následujících podotázek 2.11 b) a 2.11 c). V ORP nejsou takové výbory nebo komise pro národnostní menšiny ustaveny (marginální). Viz výše. Nejsou. Nejsou. Nemáme. Romské obyvatelstvo nemá zájem zapojovat se do politického a občanského života. Pokud je romské poradkyni známo, jeden poloviční Rom kandidoval do zastupitelstva města a. Romové nezastávají žádné politické funkce. V Bystřici pod Hostýnem není nikdo z řad romské komunity, kdo by byl zaměstnán ve veřejné správě. Nikdo. Žádné. Nikdo. Nikdo. Nikdo. Tab. č. 4: Romové zvoleni nebo jmenování do politických a dalších funkcí obec / kraj orgán počet Romů 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 celkem 0 13

2.11 b) Romové zastoupeni ve výborech nebo komisích pro národnostní menšiny (resp. integraci romské komunity, sociální začleňování, národnostní menšiny názvy se mohou různit) kraje či obcí. Vypište do tabulky č. 5, obdobně jako u otázky 2.11 a). V ORP nejsou takové výbory nebo komise pro národnostní menšiny ustaveny (marginální). Nemáme. Nejsou. Nejsou. Nejsou. Nejsou. nejsou. V našem městě nejsou žádní Romové, kteří by byli zastoupeni ve výborech nebo komisích pro národnostní menšiny. nejsou. žádné. nejsou. Ve Valašském Meziříčí nejsou Romové zastoupeni ve výborech nebo komisích pro národnostní menšiny. Nikdo. Tab. č. 5: Romové zastoupeni ve výborech nebo komisích kraje či obcí obec / kraj, která orgán orgán zřizuje počet Romů ský kraj Komise Rady ského kraje pro sociálně vyloučené 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 celkem 4 2.11 c) Na jakých dalších platformách (neformální pracovní skupiny, poradní sbory, které mají společné cíle, mají pravidelné setkávání) na úrovni kraje a obcí participovali zástupci romské menšiny? Nemáme žádné informace o tom, že by zástupci romské menšiny participovali na úrovních obcí na dalších platformách. Žádné. Není znám případ participace 14

Nejsou. Zástupci romské menšiny nejsou zapojeni do činnosti veřejné správy. Nemáme. Romské obyvatelstvo nemá zájem zapojovat se do politického a občanského života. Pokud je romské poradkyni známo, jeden poloviční Rom kandidoval do zastupitelstva města a. Zástupci romské menšiny nejsou participováni na žádných dalších platformách na úrovni obcí. Nemáme. Romové nejsou zastoupeni. Pracovní skupina Etnické menšiny, která je součástí Komunitního plánování sociálních služeb a péče ORP. PhDr. Petr Tulia předseda občanského sdružení Demokratické aliance Romů. Město zaměstnává preventistu kriminality z romské menšiny. Tento bývá zapojován do diskusí k řešení otázek nájemních bytů, udržování pořádku, řešení bezdomovectví. V případě potřeby se účastní jednání sociální komise či komise bytové. Vyjádření krajské koordinátorky ARGO, Společnost dobré vůle, z.s. zaměstnával v roce 2015 osm terénních pracovníků, kteří byli zváni do různých pracovních skupin měst, kde se řeší romská problematika nebo tvoří dokumenty obcí např. komunitní plány měst. Ve ě pracují tři terénní pracovníci, kteří se také účastní jednání různých komisí města, když se jedná o Romech. Ve ě začala znovu letos fungovat pracovní skupina Etnické menšiny, kde jsou zastoupeni také Romové. V ostatních městech není snaha vybrat romské zástupce do komisí či pracovních skupin. V každém městě s rozšířenou působností jsem doporučovala vznik pracovní skupiny na integraci romské menšiny se zastoupením Romů. Nepodařilo se. Jenom Rada ského kraje má vytvořenu Komisi pro integraci sociálně vyloučených, kde jsou tři Romové zastoupeni. 2.12 Popis dalších forem spolupráce mezi orgány kraje, obcí a zástupci Romů a jejich participace či překážek bránících jejich participaci ve veřejném životě (konkrétně zmínit mimo jiné také spolu-práci se styčným důstojníkem pro menšiny, krajským školským koordinátorem prevence, protidrogový koordinátorem a uvést, přehled aktivit realizovaných ve vzájemné spolupráci v roce 2015 apod.). Nemáme žádné informace o tom, že by zástupci romské menšiny participovali na úrovních obcí na dalších platformách. Nikde. Nebyl zaznamenán zájem o participaci ve veřejném životě. Situace Romů v Otrokovicích je monitorována v rámci PS KPSS Osoby v krizi a nezaměstnaní a sociální práce pracovníků městského úřadu. Dále v rámci komunitního plánování napříč jednotlivými cílovými skupinami (cílové skupiny - senioři, zdravotně postižení, rodiny s dětmi, nezaměstnaní, děti a mládež ohrožené delikvencí, drogově závislí, osoby bez přístřeší a lidé vracející se z výkonu trestu, oběti násilí) se dle situace, do které se romští občané dostanou, tyto situace řeší. Jednotlivé skupiny jsou zatím bez zastoupení romských občanů v pracovních skupinách komunitního plánování, neprojevují o komunitní plánování zájem. Romská komunita je zastoupena prostřednictvím účasti sociálního pracovníka vykonávajícího funkci koordinátora pro menšiny MěÚ. 15

Spolupráce s organizací ARGO, Společnost dobré vůle, s krajským protidrogovým koordinátorem v rámci prevence kriminality (projekt APK). Zástupci města a /starosta, zástupci starosty komunikují s romskými občany, občané mají možnost objednat se a přednést své požadavky vedení města. Romové této možnosti využívají. Problematika romské komunity je řešena ve spolupráci členů pracovní skupiny komunitního plánování sociálních služeb města a Osoby ohrožené sociálním vyloučením, poskytovatelů sociálních služeb - Argo, Charita - SAS, NNO JB, dobrovolníků, Odboru sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ, bytová komise MěÚ. Zástupci romské menšiny nejsou participováni na žádných dalších platformách na úrovni obcí. Bez odpovědi. Bez odpovědi. Bez odpovědi. Vzájemná a pravidelná spolupráce romského terénního asistenta s odborem sociálních věcí ve Valašském Meziříčí navázaná v dubnu 2015, která se zaměřuje zejména na problematiku úhrady dluhů na nájemních bytech ve vlastnictví města Valašského Meziříčí, hledání zaměstnání, řešení sociálních dávek a příspěvků na úřadu práce, aj. Vzhledem k malému počtu Romů v ORP se na participaci ve veřejném životě nepodílí. Vyjádření krajské koordinátorky: - spolupráce se styčným důstojníkem pro národnostní menšiny PČR se vyvíjí na dobré úrovni. Minimálně 2x do roka jednáme o situaci v kraji. Styčný důstojník spolupracuje při vypracovávání Zprávy o stavu romské menšiny ve ském kraji každý rok, dochází také jako host do Komise Rady ského kraje pro sociálně vyloučené, kde přenáší informace z terénu, - v roce 2015 jednala 3x Komise Rady ského kraje pro integraci sociálně vyloučených, kde jsou zastoupeni 3 Romové, - spolupráce s krajskou školskou koordinátorkou funguje bez problémů. Předáváme si informace a zúčastňujeme se akcí pořádaných daným odborem. Účast na konferenci pořádané školskou koordinátorkou Primární prevence rizikového chování, dne 22. 10. 2015, - spolupráce s protidrogovým koordinátorem funguje rovněž, jsme oba zařazeni do oddělení neziskového sektoru v Odboru Kancelář hejtmana. Informace si vzájemně předáváme na týdenních poradách oddělení. Jsem členkou pracovní skupiny pro prevenci kriminality. Každoročně hodnotíme projekty zaměřené na tuto problematiku. 3. SITUACE ROMŮ V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ 3.1 Uveďte základní školy v rámci ORP s vyšším počtem romských dětí, žáků a studentů (nad 30 %), které se nachází na území kraje. Vyplňte do tabulky č. 6. V případě potřeby uveďte ke škole komentář do posledního sloupce. Statutární město není zřizovatelem takovéto školy, Romové jsou na území města a zastoupeni v obyvatelstvu zanedbatelně. To ještě větší měrou platí i o obcích ORP. Nemáme školy s vyšším počtem romských dětí, žáků a studentů, odhadovaný počet romských žáků na všech školách je sedm. 16

Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku integraci neřešíme. Takové školy nemáme. ZŠ Na Výsluní. Výrazně vyšší počty romských dětí nejsou zařazeny v žádné škole na území. Segregované romské školy nejsou zavedeny, podíl romských žáků v jednotlivých školách nelze hodnotit, expertním odhadem je více romských žáků v Základní škole praktické a Základní škole speciální, ul. 1. máje 209 a dále ZŠ Oskol a ZŠ Zachar. Děti romského etnika jsou dle spádovosti žáky ZŠ T.G. Masaryka a ZŠ praktické a ZŠ speciální v Bystřici pod Hostýnem. Na ZŠ Bratrství je minimum romských dětí. Děti z rodin, které žijí v Loukově a Osíčku, dochází do ZŠ Loukov. Školy s vyšším počtem romských dětí v rámci ORP nemáme. V každé ze škol se vzdělává 3 5 ronských dětí. Základní škola, Masarykova 291, Valašské meziříčí, příspěvková organizace. V ORP není ani jedna škola zřizovaná obcí nebo městem s vyšším počtem romských dětí, žáků. Ve školním roce 2014/15 plnilo na základních školách povinnou školní docházku pouze 5 žáků, kteří se hlásili k romskému původu. Přehled o situaci na školách zřizovaných ským krajem má odbor školství KÚ ského kraje. Tab. č. 6: Přehled škol s vyšším počtem romských dětí, žáků a studentů v kraji obvod obce s rozšířenou působností celkový počet škol s procentem romských žáků vyšším 30 % z toho počet škol v sociálně vyloučené lokalitě komentář (v případě potřeby) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 ne ZŠ praktická 60 žáků 1 ne ZŠ Masarykova 0 0 Celkem 3 0 Informace Odboru školství, mládeže a sportu KÚZK taková ZŠ se nachází ve ě. Jedná se o Základní školu a Mateřskou školu, která se však nenachází ve vyloučené lokalitě. Informace krajské koordinátorky v kraji máme základní školu s vysokým zastoupením romských žáků pouze školu ve ě. Ve Valašském Meziříčí romské děti chodí na ZŠ Masarykova, ale 30% zastoupení tam není. V ostatních městech ZK je to stejné. 3.2 Popište kroky, které učinil kraj/obce k zamezení vzniku segregovaných škol (vznik desegregačních plánů), a uveďte problémy, se kterými se zřizovatelé potýkali. Romové jsou na území města a zastoupeni v počtu obyvatelstva zanedbatelně. Neřešíme tento problém. Totéž v celém ORP. Romové jsou na území města a zastoupeni v počtu obyvatelstva zanedbatelně. Neřešíme tento problém. Totéž v celém ORP. 17

Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku neřešíme. Nejedná se o výrazný problém ORP Val Klobouky. Nehrozilo nebezpečí vzniku segregovaných škol. Nemáme segregované školy. Nerealizováno. Systém inkluzivního vzdělávání je podporován, k segregaci romských dětí a studentů nedochází podpora náleží všem stejnou měrou. Nemáme segregované školy. Žádné kroky jsme nečinili, jelikož nemáme segregované školy. Žádné. V Uherském Brodě nejsou segregované školy, ani nebyl plán je budovat. : úprava školských obvodů spádových ZŠ ve ě důsledné provádění přijímacího řízení k povinné školní docházce do 1. ročníku ZŠ ve spolupráci s pracovníky NNO a TSP byli rodiče motivováni pro vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu. Obecně lze říci, že mateřské školy mají k otevření se inkluzivnímu vzdělávání blíže než základní školy na základě dosavadních zkušeností lze konstatovat, že kromě ZŠ Sychrov, ZŠ Integra a částečně ZŠ Luh, nejsou ZŠ příliš proinkluzivně nakloněny, lze spatřovat následující důvody: školy se snaží chovat objektivně a stejně ke všem svým žákům, odmítají zohledňovat nějaké nevýhody školy se musí vypořádat s tlakem ze strany rodičů z majority, kteří hlásí, že své děti přehlásí nebo zapíší na jinou školu, pokud jejich děti budou chodit do třídy s romskými dětmi velkým problémem jsou zakořeněné předsudky, generalizované dílčí zkušenosti, neochota něco měnit odlišný přístup pedagogů někteří jsou ochotni udělat něco i nad rámec svých povinností, jiní toto odmítají s ohledem na vyšší počet žáků ve třídě příklad dobré praxe: ZŠ Sychrov ochotný ředitel školy, přístupný změnám, přizpůsobení se schopnostem žáka). Spolupráce s Charitou v této oblasti (i v rámci Komunitního plánování města). Platforma na úrovni obcí není. 3.3 Uveďte školy, které byly na území kraje postupně transformovány z tzv. romských škol ve školy inkluzivní. Romové jsou na území města a zastoupeni v počtu obyvatelstva zanedbatelně. Neřešíme tento problém. Totéž v celém ORP. Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku neřešíme. Nevyskytují se. Žádná. Žádná. Na území obce neexistuje taková škola. 18

Školy na území města a vytváří podmínky pro rovný přístup dlouhodobě, III. ZŠ od r. 2011- Inkluzivní škola. Dotační podpora nákupu školních pomůcek romským žákům na začátku školního roku, zapojení organizace Argo, Společnost dobré vůle, a jejího terénního pracovníka pro sko a Hulín v oblasti spolupráce školy, romských rodin a školských poradenských zařízení SPC a SPC. Bez odpovědi. K popsané transformaci nedošlo. Ve spolupráci s odborem kultury a školství se v UB v posledních dvou letech snaží děti rovnoměrně rozdělovat do škol, i když ZŠ Na Výsluní stále ještě navštěvuje nejvíce romských dětí. : ZŠ, MŠ a PŠ ; přestože je zde stále převaha romských dětí a žáků, jsou zde zařazovány výhradně děti a žáci se zdravotním postižením o transformaci v pravém slova smyslu nejde, ale v ZŠ Integra a v ZŠ Luh praktikují inkluzivní vzdělávání. Nesledováno. V ORP není ani jedna segregovaná škola zřizovaná obcí nebo městem. Přehled o situaci na školách zřizovaných ským krajem má odbor školství KÚ ského kraje. V ORP nebyla ani jedna tzv. romská škola. Informace Odboru školství, mládeže a sportu KÚZK ský kraj zřizuje základní školy pro žáky se zdravotním postižením v souladu s 181 školského zákona, nikoliv běžné základní školy. Do základních škol zřizovaných ským krajem jsou tedy žáci zapisováni pouze v zákonem definovaných případech. 3.4 Existence platforem (např. pracovní skupiny, poradní sbory, neformální setkávání atp.) na úrovni kraje i obcí zabývajících se tématem segregace romských dětí a žáků, navrhováním a implementací opatření ke zvýšení vzdělanostních šancí romských dětí a žáků (např. působení takto tematicky zaměřených pracovních skupin, včlenění tématu do činností komisí či výborů kraje či obcí, atd.), zhodnocení praktického dopadu jejich činnosti ve vztahu ke zlepšování situace v tématu segregace romských dětí a žáků, role krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny v tématu segregace romských dětí a žáků. Romové jsou na území města a zastoupeni v počtu obyvatelstva zanedbatelně. Neřešíme tento problém. Totéž v celém ORP. Nejsou. Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku neřešíme Nemáme. Nemáme. Vzhledem k tomu, že k segregaci nedochází, nejsou vytvořeny žádné platformy, které by se zabývaly touto problematikou. Také velmi dobře v této problematice funguje činnost Speciálně pedagogického centra, i Pedagogicko-psychologické poradny v i, kteří se zabývají inkluzí pracovníci zde jsou na velmi vysoké odborné úrovni, vydávají doporučení k integraci, pracují s dětmi a s jejich vzdělávacími potřebami bez ohledu na jejich etnickou příslušnost. Nejsou vytvořeny žádné platformy, které by se zabývaly touto problematikou. V této problematice funguje činnost Speciálně pedagogického centra, i Pedagogicko-psychologické poradny 19

v i, kteří se zabývají inkluzí pracovníci zde jsou na velmi vysoké odborné úrovni, vydávají doporučení k integraci, pracují s dětmi a s jejich vzdělávacími potřebami bez ohledu na jejich etnickou příslušnost. Romská poradkyně pracuje s rodinami společně s kolegy z OSPODu, kurátorem pro mládež, aktivisty a dobrovolníky z Jednoty bratrské, SAS Charita terénní práce, s terénním pracovníkem Argo. V ě pracuje komise Sociálně právní ochrany dětí, Komise školská a drogové problematiky. V minulých letech se na školské komisi několikrát mluvilo o romské problematice, nikdy se nic nevyřešilo, dotyční si jen postěžovali. Musíme si uvědomit, že tento proces změny trvá dlouhodobě. Na úrovni naší obce neexistuje žádná platforma, která by se zabývala tématem segregace romských dětí a žáků v oblasti vzdělávání. Bez odpovědi. Komise se nezabývají výhradně Romy. V rámci ZŠ, MŠ a Pš Turkmenská je poskytováno výchovné poradenství, pomoc preventivy kriminality, školního psychologa a speciálního pedagoga Diakonie : příprava dětí v předškolním věku na vstup do MŠ a na zápisy do ZŠ, podpora rodin při zápisech do MŠ a ZŠ (informační kampaň před zápisy, motivace během standardní sociální práce s rodinami, možnost doprovodu) Služba TSP: motivování a informování rodičů dětí průběžně během roku i pravidelně před termíny zápisu o možnostech nástupu do MŠ či ZŠ, o termínech zápisu, průběhu zápisu, požadavcích na děti a finančních požadavcích. Nesledováno. Město získalo v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání, finanční podporu z EU na projekt Zvyšování kvality základního vzdělávání v ORP Rožnov pod Radhoštěm ve výši 16,512 mil. Kč. Primárním cílem projektu byla podpora žáků ohrožených školním neúspěchem nebo předčasným odchodem ze systému vzdělávání, do tohoto projektu byly zahrnuti i žáci romského původu. 3.5 Existence specifických pobídek či podpor kraje a obcí pro ty školy, které vytvářejí podmínky pro rovný přístup dětí a žáků pro kvalitní a inkluzivní vzdělávání (např. formou dotační podpory stravování, zájmových kroužků, poradenství atd., v souladu se Strategií romské integrace do roku 2020) do jaké míry využívá kraj k tomuto účelu finanční prostředky z ESIF. Pokud se takové dítě vyskytne, je mu věnována standardní péče dle platné legislativy. Totéž v celém ORP. Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku neřešíme. Tato potřeba zatím nevyvstala. Nejsou. Tato dotační podpora není realizována. Pro všechny sociálně znevýhodněné děti fungují v i sociálně aktivizační služby např. Rodinné centrum, Oblastní charita Azylový dům pro ženy a matky s dětmi. Tento problém neřešíme a ani jsme neřešili, všechny děti mají stejný přístup ke vzdělání. Dotazníkové šetření ČŠI podzim 2015. V odpoledních hodinách 2x týdně docházeli do lokality Bořenovská dobrovolníci z Jednoty 20

bratrské manželé Matyášovi, kteří doučovali děti. Tyto děti měly ve škole velmi dobré výsledky a škola i odbor SVZ MěÚ pozitivně hodnotí tyto aktivity. V r. 2015 fungovalo /leden duben/ předškolní vzdělávání dětí, zapojily se i matky. Vzdělávání předškolních dětí probíhalo přímo na Bořenovské ulici. Do "miniškolky" docházelo cca 10 předškolních dětí (většinou i se svými rodiči). Děti romského původu vyrůstají ve dvojjazyčném prostředí. Jako klíčovou záležitost proto Jednota bratrská rozvíjí u dětí předškolního věku slovní zásobu v češtině formou her, říkanek, písniček, ale také seznámení s klasickými pohádkami z českého kulturního prostředí. Děti se také učí rozvíjet jemné motorické dovednosti při malování a dalších výtvarných činnostech. Odbor SVZ MěÚ OSPOD, kurátor pro mládež, romský poradce pravidelný kontakt s rodinami. Nemůžeme se vyjádřit, nemáme s tímto žádnou zkušenost. Ze strany MŠMT existují dotační tituly na podporu stravování pro děti ze sociálně slabých rodin, které jsou školami využívány. V Kunovicích jsou zdarma nabízeny zájmové kroužky i školní družina. Co se týká podpory stravování, existuje na ZŠ Na Výsluní celorepublikový projekt Obědy pro děti. Jeho cílem je pomoci těm dětem, nejen romským, které se ocitly v takové životní situaci, kdy si jejich rodiče nemohou dovolit zaplatit jim obědy ve školních jídelnách. Dětem, jejichž situace je dlouhodobá, které nemají vidinu zlepšení situace, a pro které mohou být obědy ve školní jídelně mnohdy jediným, pravidelným teplým jídlem, ač se rodiče tuto situaci snaží řešit. Pomoc je poskytována na základě darovací smlouvy tak, aby se obědy dostaly opravdu k dětem a aby pomoc nemohla být zneužita. Je tedy nutná úzká a aktivní spolupráce se základními školami. Ředitelé škol za spolupráce pedagogů vytipovávají potřebné děti dle své dlouholeté pedagogické praxe. Děti mají uhrazeny obědy až do konce školního roku. Dále na ZŠ Na Výsluní existuje pro romské děti od roku 2010 kroužek romských dětí Větrník, který byl financován z programu na podporu integrace romské komunity ve ském kraji. Kroužek se snaží napomoct morálně-volní výchově dětí z nepodnětného prostředí a jejich zapojení do běžného života vrstevníků, dále na prevenci před diskriminací společnosti a nabízí rodičům pomoc a spolupráci při výchově jejich dětí, při komunikaci se školou a spolupracujícími institucemi, např. odborem soc. věcí. Vedoucím kroužku je paní Dana Janů, asistentka pro děti se sociálním znevýhodněním. Cílem kroužku je zapojení dětí romského původu do pravidelné zájmové činnosti a účasti na nabídkových akcích školy. Rozvoj jejich dovedností z oblasti pracovní, výtvarné, hudební či sportovní, získání návyků na systematickou práci ve škole, hodnotné volno-časové náplni dětí ale i k úspěšnějšímu zvládání školních povinností. Seznamování se se společenským životem a jejich aktivní zapojení do běžného života. Děti přichází pravidelně každé pondělí a 3 hodiny tráví v prostorách klubu při nejrůznějších činnostech. - podány 2 projekty v rámci výzvy Inkluzivní vzdělávání (pro základní vzdělávání žadatel VKCI a pro předškolní děti žadatel Diakonie ČCE středisko ). Nesledováno. Vzhledem k nízkému počtu Romů v ORP nebyly aplikovány žádné specifické pobídky. 3.6 Jaké aktivity byly realizovány na území kraje/obcí na podporu zajištění dostupné infrastruktury pro předškolní vzdělávání v mateřských školách, aby nedocházelo k segregaci romských dětí a zvyšovala se informovanost obcí o možnostech podpory pro navyšování kapacit předškolních zařízení (zejména s příklady způsobů podpory romských rodičů k informovanosti o výhodách běžných mateřských škol, motivace a pomoc se zápisem)? Kapacity MŠ byly v minulých letech postupně navyšovány, jsou nyní dostatečné, vzhledem k nízkému počtu romských dětí v SMZ k segregaci nedocházelo a nedochází. Totéž v celém ORP. Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku neřešíme. 21