Návrh změn dálkové sítě cyklotras ČR

Návrh změn dálkové sítě cyklotras ČR LISTOPAD 2010

OBSAH 1 ÚVODEM PROČ ZMĚNA?...4 2 NÁVRH PRACOVNÍHO POSTUPU K USKUTEČNĚNÍ ZMĚN...6 3 ZÁKLADNÍ SÍŤ CYKLOTRAS ČR ROLE KČT...7 4 MAPOVÁNÍ CYKLOTRAS...12 4.1 Analýza mapování cyklotras v krajích (2009)... 12 4.2 Aplikace VectorMap... 16 5 SHRNUTÍ NAVRHOVANÝCH ZMĚN (1. NÁVRH K DISKUSI)...19 6 PRACOVNÍ PODKLADY K NAVRHOVANÝM ZMĚNÁM...26 6.1 Cyklotrasa č.1; Praha Brno... 26 6.1.1 Středočeský kraj...26 6.1.2 kraj Vysočina...27 6.1.3 Jihomoravský kraj...27 6.2 Cyklotrasa č.2; Děčín Praha (Labsko / Vltavská stezka)... 28 6.2.1 Ústecký kraj...29 6.2.2 Středočeský kraj...30 6.3 Cyklotrasa č.3; Praha Plzeň Folmava... 32 6.3.1 Středočeský kraj...32 6.3.2 Plzeňský kraj...32 6.4 Cyklotrasa č.4; Brno - Hevlín... 33 6.5 Cyklotrasa č.5; Brno Olomouc Ostrava (Jantarova stezka)... 35 6.5.1 Jihomoravský kraj...35 6.5.2 Olomoucký kraj...35 6.5.3 Cyklostezka Bečva (Olomoucký kraj)...36 6.5.4 Moravskoslezský kraj...36 6.6 Cyklotrasa č.6; nové ČÍSLO - Cyklostezka Ohře... 37 6.6.1 Karlovarský kraj...37 6.6.2 Ústecký kraj...38 6.7 Cyklotrasa č.7; nové ČÍSLO - Cyklostezka Vsetínská Bečva... 39 6.8 Cyklotrasa č.11; Vltavská stezka... 41 6.9 Cyklotrasa č.12; Vltavská stezka... 43 6.9.1 Návrh nového vedení Středočeského kraje (tzv. Vltavská jižní):...44 6.9.2 Přeznačení v Jihočeském kraji...46 6.10 Cyklotrasa č.13; NOVÉ ČÍSLO - tzv. Otavská stezka... 47 6.11 Cyklotrasa č.14 nové trasování; Směr na HK, tzv. Žitavská stezka... 47 6.12 Cyklotrasa č.15 (nebo 21); zelená magistrála Ploučnice... 49 6.13 Cyklotrasa č.16; Cyklistická cesta: Jihlava Třebíč - Raabs... 50 6.14 Cyklotrasa č.17; Greenway Jizera (Liberecký a Středočeský kraj)... 50 2

6.15 Cyklotrasa č.18; přes Ústí nad Orlicí... 51 6.16 Cyklotrasa č.19; Posázavská cyklotrasa... 51 6.17 Cyklotrasa č.22... 52 6.18 Cyklotrasa č.24+ Labská stezka... 53 6.18.1 Středočský kraj...53 6.18.2 Pardubický kraj...54 6.18.3 Královéhradecký kraj...55 6.19 Cyklotrasa č.33... 57 6.20 Cyklotrasa č.36... 57 6.21 Cyklotrasa č.37... 58 6.22 Cyklotrasa č.38... 59 6.23 Cyklotrasy č. 54, 53, 51, 47, 45, 43; Moravská stezka... 60 6.23.1 Olomoucký kraj...60 6.23.2 Zlínský kraj...61 6.23.3 Jihomoravský kraj...63 6.24 Cyklotrasa č.55; tzv. Slezská magistrála... 63 6.25 Cyklotrasa č.59; Cyklotrasa Olše... 64 7 NAVRH NA ZCELA NOVÉ TRASY...66 7.1 cyklotrasa EV 4 Jihomoravským krajem... 66 7.2 Cyklotrasa: Hradec Králové Česká Třebová - Zábřeh... 67 7.2.1 Orlická cyklistická cesta v Královéhradeckém kraji...67 7.2.2 Cyklotrasy Orlicko-Třebovska...68 7.2.3 Cyklotrasa Zábřešska Koridor trasy 6232 Zábřeh Hoštejn - Krasíkov...68 7.3 Cyklotrasa: Karlovy Vary - Rakovník Beroun (EV 4)... 69 7.4 Cyklotrasa: Rožňavská Bečva... 70 7.5 Cyklotrasa: Cyklistická cesta Střecha Evropy... 70 8 MEZINÁRODNÍ SÍŤ CYKLOTRAS EUROVELO...71 8.1 Základní informace... 71 8.2 Mezinárodní trasy EuroVelo v ČR... 73 3

1 ÚVODEM PROČ ZMĚNA? Díky aktivitám krajů a regionů vzniklo v ČR v posledních letech mnoho kilometrů nových cyklotras 1. Vytvářejí se nové a bezpečné koridory pro cyklisty, které na sebe stahují stále víc uživatelů. Současný systém značení, který byl navržen před 13 lety přestává korespondovat se skutečným stavem v terénu, neboť hlavní cyklistické koridory mnohdy vznikly mimo původně navržené hlavní cyklotrasy. V ČR by měly být v nejbližších letech také proznačeny tzv. EuroVelo trasy, tedy transevropské dálkové cyklotrasy. Systém je tedy třeba změnit, aby odpovídal současné situaci a požadavkům pro další vývoj. Nutnost změnit naše značení cyklotras stále narůstá. Vedou k tomu hlavně dva důvody: Prvním je budování dlouhých souvislých úseků cyklostezek zejména podél řek, druhým pak potřeba proznačit v ČR také mezinárodní EuroVelo trasy. Dosud byl systém číslovaných cyklotras v ČR ve správě KČT, který také přiděloval čtyřciferná čísla novým lokálním trasám. Mezinárodní a nadreginální trasy mají tak čísla jedno a dvojciferná, regionální trasy trojciferná, lokální pak čtyřciferná. Systém číslování dálkových a regionálních tras (jedno, dvoj a trojciferné) vytvořilo v roce 1997 CDV. Lokální čtyřciferné cyklotrasy začínaly v každém kraji jiným číslem. Z čísla ale nelze vyčíst kvalitu trasy ani její případné vedení mimo komunikace s motorovou dopravou. Některé jednociferné trasy, jako například CT 1 z Prahy do Brna, dosud nejsou ani propojeny, zatímco jiné trojciferné jsou již v kvalitě cyklostezky (CT 204 Ohře). Některé trasy jsou ovšem označeny logy (Moravské vinařské trasy, Vltavská) nebo písmeny (Praha, Ostrava). V současné době je řada hlavních cyklotras vedena pořád v koridorech, které byly určené v roce 1997, to už není déle udržitelné. Mapa č.1 Schématická síť dákových cyklotras ČR z roku 1997 1 Zjednodušené vysvětlení rozdílu: Cyklostezka (stavební úpravy) je tudíž cyklistický hardware. Cyklotrasa (směrové značení v terénu) je možno přirovnat k software. 4

Samotným podkladem pro změnu dálkové sítě cyklotras se stal monitoring stavu realizace a připravenosti vybraných 30 velkých cyklistických projektů, který byl definován v roce 2007 a upřesněn začátkem roku 2010. Jedná se vesměs o projekty, které jsou v současné chvíli realizovány ze Strukturálních fondů EU, případně se jejich výstavba plánuje. Monitoring vybraných projektů dokumentuje stav realizace a předkládá výhled na možnosti dokončení daných záměrů. Základní přehled vybraných cyklistických projektů je uveden na webovém portále www.cyklostrategie.cz, kdy ke každému projektu je zpracována krátká zpráva, tzv. projektový list, informující o současném stavu. Mapa č.2 Přehled 30 monitorovaných úseků 5

2 NÁVRH PRACOVNÍHO POSTUPU K USKUTEČNĚNÍ ZMĚN Je jednoznačné, že reformu číselného označení tras v ČR bude možné udělat jen ve spolupráci se všemi hlavními partnery jako jsou MMR, MD, Klub českých turistů, Centrum dopravního výzkumu, Nadace Partnerství, ale také ve spolupráci s kraji a regiony, které stezky pro cyklisty budují. Proto bude nutné vytvořil pracovní skupinu ze zástupců hlavních partnerů, která by o návrzích jednala. V této chvíli byl vytvořen první návrh změn a to pouze ze strany Centra dopravního výzkumu (viz. kapitoly 5. a 6.). Ten je samozřejmě nutné podrobit velké diskusi. Byl navržen i termín této další porady a to ve středu 12.1.2010 v Brně (den před zahájením veletrhu cestovního ruchu Regiontour). Připomínky k prvnímu návrhu je možné posílat na jaroslav.martinek@cdv.cz. Pro definování koridorů cyklistických tras v území ČR, které budou co nejvhodněji pokrývat potřeby cykloturistiky a volnočasové cyklistiky, bude nutné vytvořit podklad v podobě analytické mapy, která bude ukazovat návštěvnost jednotlivých míst, resp. Regionů. Nástrojem bude webová aplikace VectorMap, která bude sloužit i jako nástroj pro on-line aktualizaci sítě cyklotras v ČR. Jejím cílem je umožnit investorům cyklotras a cyklostezek z regionů nově vytvořené trasy přímo zanášet do mapy ČR a novinky tak zpřístupnit všem tvůrcům map (více viz. kapitola 4.2.) Dále vzhledem k několika existujícím systémům a způsobům značení dálkových i lokálních cyklistických tras (Greenways, ciferný systém KČT, tématické trasy s logy, lokální a městské systémy v kombinacích čísel a písmen a dále se plánují vyznačit loga EuroVelo a další panevropské trasy) bude nutné vytvořit ucelenou metodiku. Technické podmínky pro značení tras na území ČR obsahují pouze obecné informace a nezabývají se kombinováním jednotlivých způsobů značení. Pro značení tras v systému EuroVelo je podobný metodický pokyn již zpracován, tedy je z čeho vycházet. Výsledkem jednotného způsobu vyznačování budou nižší finanční náročnost a přehlednost, včetně dořešení systematické údržby. 6

3 ZÁKLADNÍ SÍŤ CYKLOTRAS ČR ROLE KČT Role KČT v cykloznačení je dobře popsána v 1. kapitole učebních textů pro značkaře, ze které citujeme základní informace. Hned v úvodu je ale třeba zdůraznit, že KČT provádí údržbu jen číslovaných cyklotras v ČR mimo Jihočeského a Libereckého kraje a Prahy, kde z vlastního rozhodnutí je to řešeno kraji jinak. Postavení a úloha KČT jako garanta značených cyklotras v ČR. 1) KČT spolupracuje s ostatními zřizovateli cyklotras a koordinuje vznik ucelené sítě značených cyklotras v ČR 2) KČT přiděluje nově vzniklým cyklotrasám celostátně platná evidenční čísla 3) KČT vede evidenci všech vyznačených cyklotras v ČR 4) KČT je schopen provádět pravidelnou kontrolu a doznačení stávajících cyklotras v ČR za předpokladu poskytnutí finančních prostředků pro tuto činnost 5) KČT je ochoten se podílet na propagaci vyznačených cyklotras i cykloturistiky 6) KČT je ochoten spolupracovat při budování značených tras pro bikery Za metodické a organizační řízení značení v rámci celého KČT odpovídá Rada značení ÚV KČT, jejíž pokyny jsou závazné pro všechny nižší značkařské složky. S ohledem na rozsah své činnosti vytváří odborné sekce: sekci turistického značení, sekci cykloznačení. Rada značení (dále jen RZ ): zodpovídá ve smyslu metodiky značení za jednotné provádění značení, spolupracuje s přesunovými sekcemi při zpracování metodiky značení jednotlivých přesunů. Na krajské úrovni při jednotlivých oblastních výborech KČT se zřizují krajské komise turistického značení a komise cykloznačení (KKZ). Ty jsou detašovanými pracovišti jednotlivých sekcí v daném kraji a pracují v rámci svých kompetencí samostatně. Každá KKZ se pak dělí na značkařské obvody (ZO), které přímo zajišťují potřebné značkařské práce v terénu. Podrobný rozpis činností jednotlivých složek RZ ÚV KČT obsahují Učební texty pro značkaře, díl E. Financování značení Financování značení se děje v současné době z více zdrojů: dotace ministerstva pro místní rozvoj dotace krajů dotace mikroregionů dotace od sponzorů RZ zajišťuje na základě podkladů z nižších složek rozdělení financí, které KČT získá, na jednotlivé oblasti KČT, které z nich (na základě pokynů KKZ) proplácejí cestovní náklady a náhrady značkařům i další nutné výdaje dle schválených směrnic KČT. Úržba značení cyklotras KČT již dlouho provádí také kontrolu a následnou údržbu cyklotras. K této činnosti ovšem potřebuje zajistit nezbytné podmínky jednak legislativní a jednak finanční. Od 1.1.2001 platí zákon č. 361/2000 Sb. O provozu na pozemních komunikacích a také prováděcí vyhláška k němu č. 30/2001 Sb. V ní jsou prvky značení cyklotras zobrazeny a 7

zařazeny mezi tzv. informativní dopravní značky. Mají označení IS 19, IS 20 a IS 21. Novelizované TP č. 65: Zásady umísťování dopravních značek a dopravních zařízení pak stanovují i základní způsob bočního, výškového a směrového umístění jednotlivých dopravních značek (tedy i značek pro cyklisty), jejich vzdálenosti, uspořádání a kombinace. Žádný závazný předpis však dosud neřeší způsob používání jednotlivých druhů značek pro cyklisty, tedy kde přesně používat směrové tabule pro cyklisty IS 19, kde návěsti před křižovatkou pro cyklisty IS 20 a kde směrové tabulky pro cyklisty IS 21 a v jaké hustotě je osazovat. Důsledkem toho je velká rozdílnost způsobu značení cyklotras v jednotlivých regionech, kde jednotliví zřizovatelé cyklotras často volí velmi odlišnou hustotu značení a také jiný způsob používání jednotlivých druhů značek pro cyklisty. Podstatným problémem značených cyklotras u nás je problém spojený s jejich údržbou, přesněji s financováním této údržby. Dle zkušeností KČT z posledních pěti let, je potřeba na údržbu značení vynaložit na 1 km vyznačené cyklotrasy 300,- Kč za rok. Klub českých turistů již několik let dostává na údržbu značených tras z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj ČR částku 7 mil. Kč. Je to částka, která s určitými úspornými opatřeními a částečným dofinancováním ze zdrojů jednotlivých KÚ pokryje pouze údržbu pěších a lyžařských značených tras. Jako možné východisko z této nedobré situace je možnost financování údržby značení cyklotras i z rozpočtu krajského úřadu, příp. velkých měst. Představa KČT je tato: 1) U cyklotras značených dopravními značkami pro cyklisty: - údržbu značení cyklotras na silnicích ve správě Krajských správ silnic by zajišťovaly samy tyto správy a také by hradily náklady s tím spojené, - údržbu značení cyklotras na území velkých měst, kde jsou zřízeny TS, by zajišťoval sama tato města prostřednictvím svých TS a také by hradila náklady s tím spojené, - údržbu značení cyklotras mimo silnic ve správě Krajských správ silnic a mimo území velkých měst by zajišťoval Klub českých turistů prostřednictvím svých vyškolených značkařů a náklady s tím spojené by dostával od příslušného KÚ. 2) U cyklotras značených pásovými značkami pro cyklisty: - údržbu značení cyklotras by zajišťoval Klub českých turistů prostřednictvím svých vyškolených značkařů a náklady s tím spojené by byly hrazeny z rozpočtu MMR ČR. Značené cyklotasy ČR stav k 1.1.2010 V níže přiložených tabulkách je uveden přehled jedno a dvojciferných číslovaných cyklotras v ČR, které jsou vyznačené k 1.1.2010 (resp. cyklotrasy, které si KČT vede ve své evidenci jako vyznačené trasy). Evidenční Průběh trasy Trasa Odbočky Celkem číslo km km km 1 Praha, Národní divadlo - Praha, Královice 27 0 27 1 Mukařov - Jevany - Nučice - Dobré Pole 26 0 26 1 Žleby - Hostovice - Čáslav - Třebešice - Kutná Hora 28 0 28 1 Nový Dvůr Tišnov Hlinsko Seč Ronov n. D. 149 0 149 2 Kralupy n. Vlt. Mělník - Litoměřice - Ústí n. L. - Velké Březno - - Děčín - Dolní Žleb Dolní Žleb (CZ/D) 138 0 138 3 Praha, Výtoň - Černošice Hořovice - Strašice - Dobřív - Hrádek - - Rokycany - Ejpovice - Červený Hrádek - Plzeň - Merklín - Koloveč - - Kdyně - Všeruby (CZ/D) 185 1 186 8

4 Hevlín (CZ/A) Novosedly Židlochovice Brno 71 0 71 5 Brno - Blansko - Prostějov - Olomouc - Přerov Lipník n. B. St. Jičín Ostrava Hlučín Hať (CZ/PL) 244 6 250 CELKEM 875 Evidenční Průběh trasy Trasa Odbočky Celkem číslo km km km 11 Praha, Újezd Týnec n.s.- Neveklov Sedlčany Sedlec-Prčice - Tábor Lom 111 0 111 12 Lom - Želeč - Hluboká n.vlt.- Č. Budějovice Č. Krumlov Dolní Dvořiště (CZ/A) 117 0 117 14 Hrádek n.n. (CZ/PL) Chrastava - Liberec Sychrov Turnov Pleskotský mlýn - Jičín - Libáň - Dětenice 132 0 132 14 Praha, Hostovice - H. Počernice - Zeleneč 11 0 11 16 Hlinsko Jihlava Telč Slavonice 125 0 125 18 Hlinsko Skuteč Vysoké Mýto - Choceň - Žamberk - Č. Petrovice 98 0 98 19 Lísek Nové Město n.mor. - Žďár n.sáz. Havlíčkův Brod Zruč n. Sáz. Týnec Davle 241 0 241 21 Hřensko Vysoká Lípa - Jetřichovice - Č. Kamenice - H. Kamenice - - Kytlice - Mařenice - Jablonné v P. - Andělská Hora - Chrastava 84 0 84 22 Chrastava - Oldřichov n. H. Hřebínek Smědava Jizerka - Horní Polubný - Rokytnice n.j. - Jilemnice - H. Branná - Vrchlabí 87 0 87 22 Fořt - Černý Důl - Svoboda nad Úpou 13 0 13 22 Trutnov - Poříčí - Chvaleč - Adršpašské skály - Police n. Met. - Hronov - - Náchod - Olešnice v O.h. 82 0 82 23 Měděnec Hora Sv. Šebestiána (CZ/D) - Kalek - Cínovec - Tisá - - Děčín, Přípeř 138 5 143 24 Vrchlabí - Hostinné - Debrné - Dvůr Králové n. L. - Kuks - Jaroměř - - Smiřice - Skalička 64,5 0 64,5 24 Vysoká n.l. - Pardubice - Týnec n.l. - Kolín - Poděbrady - Nymburk - Stará Boleslav - Neratovice - Mělník - Brozánky 162 0 162 25 Brandov - Litvínov - Most Měrunice Řisuty - Vlastislav - Opárno - M. Žernoseky 82 0 82 25 Doksy - Kuřivody - Osečná - Křižany - Hrádek n. N. (CZ/D) 64 0 64 31 Plzeň, Koterov Šťáhlavy Blovice Nepomuk, žst. Lnáře - - Blatná - Mirotice - Kučeř - Bernartice - Stádlec - Malšice - Lom 148 7 155 32 Lom Dírná Jindř. Hradec Nová Bystřice Landštejn Slavonice 91 0 91 33 Všeruby - Hadrava - Nýrsko - Špičák, sedlo 40 0 40 33 Gerlova Huť Kvilda - Nová Pec Frymburk Lipno Vyšší Brod 159 0 159 34 Č. Velenice (CZ/A) Nové Hrady (CZ/A) Nové Hrady - Horní Stropnice D. Voda - Žofín - Leopoldov - D. Dvořiště - Vyšší Brod 96 0 96 35 Měděnec Kadaň - Valeč - Žlutice - Plzeň 125 0 125 36 Všeruby - Železná - Tachov - Halže - Přední Žďár - Broumov - D. Žandov - - Cheb - Skalná - Kraslice - Bublava - Horní Blatná - Boží Dar - Měděnec 278 10 288 37 Železná (CZ/D) - Bělá n.r. - Kladruby - Stříbro - Plzeň 102 0 102 38 Hubenov - Klatovy - Švihov - Merklín 43 0 43 41 Nový Přerov Mikulov Břeclav 38 0 38 42 Poštorná (CZ/A) Poštorná Břeclav 8 0 8 43 Břeclav Lanžhot Mikulčice 25 7 32 9

44 Mikulčice Lanžhot 29 0 29 45 Mikulčice - Hodonín 8 0 8 46 Sudoměřice n.mor.(cz/sk) Strážnice Velká n.vel. Žitková - Vizovice Vsetín Ostravice Český Těšín (CZ/PL) 249 0 249 47 Hodonín Veselí n.mor. Uherské Hradiště Kroměříž Olomouc 124 29 153 48 Slavonice Vranov n.d. Hnanice Jaroslavice Hevlín 116 2 118 49 Pitín Brumov Nedašova Lhota (CZ/SK) 30 0 30 51 Olomouc Litovel Mohelnice Bludov Hanušovice 84 0 84 52 Hanušovice - Králíky - Lichkov - Č. Petrovice 33 0 33 53 Hanušovice Jeseník Písečná 43 0 43 54 Písečná Mikulovice (CZ/PL) 9 0 9 55 Kravaře - Opava - Úvalno Krnov Město Albrechtice - Heřmanovice - Jeseník 88 2 90 56 Bohumín (CZ/PL) Havířov Střítež Jablunkov Bukovec (CZ/PL) 88 0 88 CELKEM 3727,5 Dále KČT poskytl seznam dálkových cyklotras (včetně vybraných trojciferných cyklotras), které byly zařazeny do systému sítě dálkových tras až po roce 2000 a to na základě poptávky vybraných regionů (neznamená to však, že daná cyklotrasa byla současně i vyznačena): č. 19: Posázavská cyklotrasa č. 24: Labská cyklotrasa č. 25: Brandlov - Hora sv. Kateřiny - Most Doksy Ralsko Křižany Hrádek n. Nisou č. 37: Plzeň Kladruby Bělá n. Radb. Železná (CZ/D) č. 38: Dobřany Přeštice Švihov Klatovy Běšiny Železná Ruda (CZ/D) č. 59: Ostrava (od CT č. 5) Vratimov Frýdek-Místek Frýdlant n.o. Ostravice - Staré Hamry Bílá (rozc.) Konečná (CZ/SK) č.204: Podél Ohře: Litoměřice Louny Kadaň K. Vary Cheb CZ/D č.223: Klášter-Hradiště n. J. Turnov Železný Brod Semily Jablonec n. J. - Harrachov (CZ/PL) č.241: Jizerská cyklotrasa: Praha Benátky n.j. Ml.Boleslav Klášter Hradiště Mimoň Stráž p. R. Lemberk Petrovice (CZ/D) (S-132) č.251: Ploučnická: Děčín Česká Lípa Mimoň - Osečná č.308: Vižina Dobříš Prostřední Lhota 10

Mapa č.3 Přehled stávající sítě dálkových cyklotras ČR 11

4 MAPOVÁNÍ CYKLOTRAS 4.1 ANALÝZA MAPOVÁNÍ CYKLOTRAS V KRAJÍCH (2009) Již v roce 20009 byla zpracována analýza mapování cyklotras v krajích, která byla zaměřena na monitoring jedno až tří trojciferených cyklotras. Tyto trasy by měly v budoucnu představovat kvalitní národní a mezinárodní turistický produkt, který bude přinášet zájemcům o cykloturistiku potěšení z bezpečné jízdy atraktivní krajinou. Protože je vedení sítě na mnoha místech stále ještě v souběhu s pozemními komunikacemi, byla provede analýzu délky těchto souběhů a jejich zobrazení do mapy, aby byly identifikovány tyto potenciálně nebezpečné úseky. Správa této sítě není možná bez kvalitních prostorových dat, která jsou spravována v GIS jednotlivých poskytovatelů krajských úřadů. Srovnáním jednotlivých zdrojů jsme se zabývali v poslední části této analýzy. Jako podkladová data byla, pro účely vytvoření analytické mapy, použita Digitální rastrová Mapa České republiky v měřítku 1 : 1 000 000 ve formátu TIFF s doprovodným souborem TFW, který zajišťuje správné umístění rastru v prostoru (tzv. georeferencování). Vlastní mapový podklad je složen ze šesti vrstev: polohopisu, textového popisu, vodstva, lesů, železnic a výplně silnic. Mapa byla georeferencována v souřadnicovém systému JTSK. Tiskový výstup byl připraven pro formát papíru A2. Tematická data vedení cyklistické sítě v ČR byla poskytnuta v roce 2009 ze strany krajských úřadů. S výjimkou dat z Moravskoslezského kraje (MS) jsme měli k dispozici aktuální vedení všech cyklokomunikací, které KÚ vlastnily k červnu 2009. Ze strany MS kraje nám byly poskytnuty generalizované průběhy páteřních cyklotras. Mapa č.4 Analýza sítě dálkových cyklotras z roku 2009 12

600 500 400 km 300 200 100 0 HMP JČ JM KV KH LB MS OL PA PL SČ ÚS VY ZL Kraje a Hl.m. Praha Graf č.1 - Délka páteřní a stávající dálkové cyklistické sítě v krajích a Hl. městě Praha (HMP) Udržování informací o síti cyklotras ČR Uvedená síť cyklotras vychází, jak již bylo uvedeno, z analýzy dostupných datových zdrojů, které byly poskytnuty jednotlivými krajskými úřady. Při zpracování mapového podkladu jsme se museli také zaměřit na polohové a atributové srovnání těchto dat. Vzhledem k tomu, že si každý kraj spravuje vlastní databázi, dochází na hranicích mezi sousedními kraji k nehomogenitám, na které bychom chtěli upozornit a přispět tak ke zkvalitnění těchto dat. Výsledkem chybějící koordinace jsou výrazné kvantitativní a kvalitativní rozdíly prostorových dat. Za současného stavu lze jen velmi obtížně získat celkový přehled o cyklistické infrastruktuře v ČR, a to ve formě jedné mapy s jednotnou legendou, základní obsahovou náplní a geometrickou návazností průběhu tras. V zájmu sjednocení průběhu, návaznosti a popisné složky dat o cyklotrasách vydalo CDV metodiku Jednotná GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR (JGD, 2008). Obsahem JGD je jednotná struktura popisných údajů, popis systému mapování cyklotras, návod na zpracování dat v GIS a doporučení pro správu a vizualizaci prostorových dat. Tento nástroj již využily některé kraje za účelem jednotného mapování a evidence cyklotras v příslušném územním rozsahu. Postupně tak dochází k realizaci myšlenky jednotné evidence a správy dat. Problémy s geometrickou složkou dat Na hranici krajů se často vyskytují topologické nespojitosti v průběhu vedení cyklotras (viz níže uvedené obrázky). Příčinou tohoto stavu může být nekoordinace sběru dat mezi zpracovateli, mapování jedné trasy dvakrát, ale s odlišnou přesností, nebo také rozdílné představy správců o vhodném průběhu trasy při hranici administrativní jednotky. 13

Mapa č.5 - Odlišný průběh téže cyklotrasy Hranice krajů Zdánlivě chybějící úsek Mapa č.6 - Původně souvislá trasa se při zobrazení, dle atributu kategorie, rozpadá na nespojité úseky Problémy s popisnou složkou dat Ani v případech, kdy na sebe linie cyklotras na hranicích krajů topologicky navazují, není zaručeno, že budou též jednotně zobrazeny (viz níže uvedený obr). Příčinou je odlišnost popisné (atributové) části dat. Některé kraje mají kvalitní a bohatou popisnou složku, u jiných naopak téměř chybí (viz. níže uvedený obrázek Vzhledem k tomu, že metodika JGD nebyla dosud aplikována ve všech krajích, jsou některá pole v databázi krajů sice významově shodná, ale odlišně značená, s jinými datovými formáty apod. Tato skutečnost je značena žlutou barvou, stejně jako případy, kdy mapování právě probíhá. 14

Trojciferná trasa Hranice krajů Dvouciferná trasa Mapa č.7 - Na hranici krajů se mění číslo cyklotrasa, a tedy i úroveň trasy. Příčinou je odlišné číslování téže cyklokomunikace. Pokud číslo vyjadřuje zároveň význam trasy, může dojít je zmatení Zdroj pro tuto kapitolu: Bíl, M., Bílová, M. Jednotná GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR. Vyd. UP, Olomouc, 2008. 60 s. ISBN 978-80-244-2062-2 15

4.2 APLIKACE VECTORMAP Významným nástrojem pro on-line aktualizaci sítě cyklotras v ČR může být webová aplikace VectorMap (VM), která byla vytvořena úsekem geoinformatiky CDV. Cílem aplikace VM je umožnit investorům cyklotras a cyklostezek z regionů nově vytvořené trasy přímo zanášet do mapy ČR a novinky tak zpřístupnit všem tvůrcům map. Daná aplikace pracuje s daty a to ve formátu SHP (shapefile) včetně popisných (atributových) informací. Aplikace je na http://cyklo.vectormap.cz/ a http://www.cyklostrategie.cz/cyklodata/vyzkum/vyzkum-v-oblasti-mapovani-cyklotras/. Jak vypadá testovací verze? Přihlášení: Vkládat nové linie můžou jen přihlášení uživatelé, hned po spuštění automaticky vyskočí přihlašovací dialog, údaje pro uživatele jsou předvyplněny, stačí jen odkliknou "Přihlásit", jinak údaje jsou: Přihlašovací jméno: tester Heslo: betatesting Výpis již vložených záznamů Je v levém panelu, po kliknutí na záznam se objeví bublina s infem a tlačítky (upravit + odstranit /pokud seš tvůrce položky/, poslat emailem /pokud je položka veřejná/) 16

Vkládání / úprava záznamu Pro vkládání je tlačítko "Přidat záznam" v levém panelu, pro editaci je potřeba otevřít bublinu stávající záznamu (buď kliknutím na položku ve výpisu v levém boxu nebo přímo kliknutím na danou linii) Jsou zde pouze tři pole: Název (povinné), Přístup (povinné), Poznámka (nepovinné) 17

Jak na vkládání linií? Jsou tři možnosti: 1) Nakreslit linii (po aktivaci tlačítka se promázne stávající linii - pokud již existuje) - po kliknutí do mapy začne kurzor kreslit, kreslení se ukončuje dvojklikem nebo opětovným "odtlačením" zatlačeného tlačítka "Nakreslit novou linii", po ukončení kreslení nové linie ji lze editovat (viz dále) 2) Importovat soubor GPX (po úspěšném importu promázne stávající linii - pokud již existuje) - vyskočí dialogové okno omezené pouze na gpx soubory, uploaduje soubor, zparsuje ho a zjistí jestli tam existuje "track" nebo "route", pokud je vše splněno, vykreslí linii připravenou k editaci (viz dále) 3) Upravit věběrem (po úspěšném načtení existujícíhoo úseku promázne stávající linii - pokud již existuje) - tak tohle jsem implementoval na poslední chvíli, ten název tlačítka je hodně zavádějící, zkrátka jde o to, že po zamáčknutí toho tlačítka se zaktivní dlaždice s cyklotrasami a po najetí kurzorem na kteroukoliv cyklotrasu na dlaždici se ukáže packa, po kliknutí dojde k natažení daného úseku (ty dlaždice zkrátka obsahují dost informací, které umí předat aplikaci), vykreslí se linii připravená k editaci (viz dále), musel jsem znovu přeřezat všechny dlaždice, ještě předtím jsem rozřezal některé šílené úseky do maximálního počtu 50 vertexů, aby to vykreslování pak bylo rychlé Jak na editaci linií? Linie je tvořena vertexy (ty modré kolečka), které se dají klasickým drag&drop přesouvat, pro odstranění vertexu je potřeba na kolečko dvojkliknout, pro přidání nového vertexu je potřeba najet na linii mezi vertexy, po najetí se vykreslí nové kolečko, pokud se stiskne myšítko a někam se potáhne stane se z něj nový vertex Pokud budete mít zájem tuto palikaci používat, zažádejte si na e-mail michal.bil@cdv.cz o přihlašovací údaje. 18

5 SHRNUTÍ NAVRHOVANÝCH ZMĚN (1. NÁVRH K DISKUSI) Jak již bylo napsáno v kapitole 2, je nutné vytvořil pracovní skupinu ze zástupců hlavních partnerů, která by jednala o reformě číselného označení tras v ČR. Tato kapitola pak přináší první návrh, který by měl sloužit jako podklad pro první kolo připomínek a pro další pracovní poradu k této záležitosti. Mezi hlavní principy navrhovaných změn páteřní sítě dálkových cyklotras ČR lze zařadit tyto: PRINCIP CESTY JEDNODUCHÝCH ZMĚN. Jedná se o změny, které vychází z regionálních a krajských koncepcí. Nejedná se tedy o nové a převratné změny. Většinou jsou spojené s výstavbou nových cyklostezek a na jejich přeložení již dnes panuje shoda: o Buď cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky (například cyklotrasy č.2, č.4, č.47 apod.). o V některých případech ale nové cyklostezky tak zasáhnou do krajiny, že je výhodnější přeložit cyklotrasu do nového koridoru, kdy by vedla přes nová města (např. cyklotrasa č.3 přes Beroun, č.16 přes Třebíč, č.18 přes Ústí nad Orlicí apod.) PRINCIP CESTY REVOLUČNÍCH ZMĚN. Vzhledem k silnému marketingové potenciálu vybraných dálkových tras, které by byly propagovány jako cykloprodukty v rámci projektu Česko jede, se nabízí varianta, aby byly vyznačeny pouze pod jedním číslem. Týkalo by se to zejména Labské stezky (např. jako cyklotrasa č.2 od Děčína až po Vrchlabí), Vltavské stezky (např. jako cyklotrasa č.11 od Mělníka až do jižních Čech), cyklostezky Ohře (návrh na číslo 6), cyklostezky Bečvy (návrh na číslo 7), Moravské stezky (ta jen pro zajímavost se skládá z čísel 54,53,51,47,45,43), cyklostezky Ploučnice (návrh na číslo 15), cyklostezky Otavy (návrh na číslo 13), Greenway Jizera (návrh na číslo 17). Podobně takto již bylo přiděleno číslo 19 Posázavské stezce. Samozřejmě tato varianta si již vyžaduje součinnost ve značení mezi jednotlivými kraji a garanci ze strany MMR, včetně i účelové dotace na přeznačení těchto koridorů. PRINCIP ROZDĚLENÍ CYKLOTRAS PODLE KATEGORIÍ. Navrhuje se, aby za dálkové trasy, neboli cyklotrasy I.třídy, byly považovány všechny jedno a dvojciferné cyklotrasy, bez rozdílu, neboli například cyklotrasa č.3 bude mít stejnou váhu a prioritu v propagaci jako např. cyklotrasa č.14. Trojmístné cyklotrasy budou pak považovány za cyklotrasy II. třídy, jako regionální a čtyřmístné cyklotrasy budou považovány za cyklotrasy III. třídy, jako místní. PRINCIP ZAČLENĚNÍ PROJEKTU EUROVELO DO ČESKÝCH PODMÍNEK. o EuroVelo, evropská síť cyklotras je projektem Evropské cyklistické federace (ECF). Projekt rozvíjí 13 trans-evropských cyklotras s celkovou délkou na 66.000km (45.000km tras je již zrealizovaných) spojujících všechny země Evropy a jeho podstatnou část tvoří již stávající státní regionální a místní cyklotrasy. Čtyři z těchto tras procházející Českou republikou. I když se nepředpokládá, že po samotných cyklotrasách EuroVelo budou jezdit davy cykloturistů, tak se jedná o další marketingový nástroj, který může upozornit na cykloturistické produkty v České republice. Tím například získá na hodnotě Vltavsko-labská EV7, Jantarová stezka EV9, Moravská stezka EV4 a příhraniční 19

EV13. Všechny tyto koridory jsou považovány za dobré a vhodné k rozvoji a dá se očekávat, že na to podnikatelé časem zareagují a cestovky tam začnou vozit skupiny. V tomto kontextu návrh tedy přichází se začleněním dvou nových cyklotras do systému dálkových tras ČR, po kterých by vedla také evropská trasa EuroVelo 4. Konkrétně se jedná o dva návrhy: Propojení Karlových Varů s Rakovníkem a Berounem Vedení trasy Jihomoravským krajem. V ostatních případech už trasy EuroVelo vedou po stávající síti dálkových tras ČR. PRINCIP PŘIDĚLOVÁNÍ DALŠÍCH NOVÝCH ČÍSEL. Při přidělování dalších nových čísel dálkových cyklotras se bude přihlížet k té skutečnosti, že v daném koridoru se postavily a nebo postaví nové cyklostezky a budoucí cyklotrasa bude tvořit ucelý produkt vhodný k nabídkám pro dálkovou cykloturistiku. Mezi takové nové cyklotrasy patří: o Cyklotrasa Hradec Králové Česká Třebová Zábřeh. o Cyklotrasa Střecha Evropy o Cyklotrasa cyklostezka Rožnovská Bečva. PRINCIP UPŘESNĚNÍ JEDNOTLIVÝCH CYKLOTRAS. Pokud se bude v návrhu jednat o vedení zcela nové cyklotrasy, tak v této chvíli není potřeba znát přesné vedení této cyklotrasy, nýbrž pouze její koridor (obce, turistické body, linie řek, apod.). Samotné upřesnění bude provedeno až na základě detailní studie, nebo projektu, který bude realizován příslušným krajem, případně zainteresovaným regionem. o Například v Jihomoravském kraji je situace taková, že sice je dnes známo, kudy povede EV9, EV13 a částečně EV4, ale každá z těchto tras počítá s úpravami a přeložením některých úseků na nově budované části nebo na části o kterých se ví, že je potřebné je řešit, ale neví se, kdy to nastane. Souhrn komentářů k navrhovaným změnám k dálkovým trasám Evidenční Číslo Průběh trasy Komentáře Jsou navrhovány jen menší změny, které vychází z návrhu generelu Středočeského kraje. Další změny jsou realizovány na území Jihomoravského kraje. 1 Praha - Kutná Hora Brno Poznámka: Cyklotrasa bez silného marketingového náboje, ale na výrazné přesměrování této trasy nebude asi politická vůle (např. odebrání čísla 1 a dát jej jiné cyklotrase). Existují dva návrhy: 1) Jsou navrhovány jen minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. 2 Praha - Kralupy n. Vlt. Mělník - Ústí n. L. - Děčín - Dolní Žleb (CZ/D) 2) Revoluční návrh, se kterým přichází i HK kraj: Vzhledem k silné marketingové síle Labské stezky se nabízí varianta, aby cyklotrasa č.2 by vedla dále od Mělníka proti proudu Labe jako cyklotrasa č.2 (nahradila by tak číslo 24). Z Mělníka do Prahy by pak mohla vést prodloužená cyklotrasa č.3 a nebo 11. Navrhuje se přeložení cyklotrasy na Beroun. Změna vychází z návrhu generelu Středočeského kraje. 3 Praha Beroun - Plzeň Domažlice - Folmava Další změna se navrhuje v Plzeňském kraji, kdy cyklotrasa 20

4 Hevlín (CZ/A) Novosedly Židlochovice Brno 5 6 7 8 9 10 11 Brno - Blansko - Prostějov Olomouc - Přerov Lipník n. B. Hranice Ostrava Bohumím Nové označení cyklotrasy CYKLOSTEZKA OHŘE (bývalá cyklotrasa č.204) Nové označení cyklotrasy CYKLOSTEZKA BEČVA Velké Karlovice Vsetín Valašské Meziříčí Hustopeče (bývalé cyklotrasy č.471 a 501) Praha, Újezd Týnec n.s.- Neveklov Sedlčany Sedlec-Prčice - Tábor Lom povede přes Domažlice. Jsou zde však ještě nedořešené úseky pro konečné přeznačení cyklotrasy č.3. Jsou navrhovány jen minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. Jsou navrhovány minimální změny v JM kraji, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. Větší změny jsou navrhovány v OL kraji, které vychází z návrhu jejich generelu např. přeložení cyklotrasy do Repešsského žlebu, případně přeložení cyklotrasy na Přáslavice a Velký Újezd. Přeznačení cyklotrasy č.5 k řece Bečva. Větší změny jsou navrhovány i v MS kraji, které vychází z návrhu jejich generelu a generelu města Ostravy, neboli vést trasu z Ostravy na Bohumím, nikoliv na Hlučín a Hať. Minimální změny jsou pak spojené s výstavbou cyklostezek v CHKO Poodří. NAVRHUJE SE PŘEČÍSLOVÁNÍ REGIONÁLNÍ TRASY 204 NA DÁLKOVOU TRASU 6 (případně jiné číslo) NAVRHUJE SE PŘEČÍSLOVÁNÍ REGIONÁLNÍ TRAS 471 a 501 NA DÁLKOVOU TRASU 7 (případně jiné číslo) Po dodatečné dohodě s KČT zatím necháme tato čísla volná a jejich doplnění bude upřesněno na další pracovní poradě Jsou navrhovány jen minimální změny, které vychází z návrhu generelu Středočeského kraje. Návrh: Vzhledem k silné marketingové síle Vltavské stezky se nabízí varianta, aby cyklotrasa č.12 byla převedena do daného koridoru a teprve až v Rožmitále na Šumavě by opustila Vltavskou stezku a dále by vedla na Dolní Dvořiště. 12 13 14 15 Po trase Vltavské stezky, nebo podle návrhu generelu Středočeského kraje Nová cyklotrasa OTAVSKÁ STEZKA (bývalé místní cyklotrasy převedeny na dálkovou cyklotrasu Hrádek n.n. (CZ/PL) Chrastava - Liberec Sychrov Turnov Pleskotský mlýn - Jičín Hradec Králové Nové označení cyklotrasy CYKLOSTEZKA PLOUČNICE (bývalá regionální cyklotrasa 251) Určitým revolučním návrhem by pak bylo, aby celá Vltavská stezka, tedy od Mělníka byla vedena pod jedním číslem (stejně, jak se to navrhuje pro Labskou, či Moravskou stezku). Související změna: cyklotrasa Lom - Želeč - Hluboká n.vlt. by byla změněna na regionální cyklotrasu. NAVRHUJE SE PŘEČÍSLOVÁNÍ NĚKOLIKA MÍSTNÍCH TRAS NA jednu DÁLKOVOU TRASU 13 (případně jiné číslo) Navrhuje se výraznější změna, která byla vznesena na jednání dne 10.11.2010. Bylo navrženo, aby trasa č.14 byla převedena do koridoru ve směru na Hradec Králové, tzv. Žitavské stezky. Související změna: Praha, Hostovice - H. Počernice Zeleneč by byla změněna na místní cyklotrasu. NAVRHUJE SE PŘEČÍSLOVÁNÍ REGIONÁLNÍ TRASY 251 NA DÁLKOVOU TRASU 15 (případně jiné číslo); č.251 je již dnes označená jako tzv. Ploučnická cyklotrasa: Děčín Česká Lípa Mimoň Osečná. Při jednání na Ústeckém kraji v 08/10 padl i další návrh a to označení Ploučnice stávajícím číslem 21. Pro UL je prioritou tato trasa a tak je logické, že by tato trasa měla přednost i v číselném označení. Pokud by tedy došlo k 21

16 Hlinsko Jihlava Třebíč Raabs 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 Nové označení cyklotrasy CYKLOSTEZKA JIZERA bývalé regionální cyklotrasy, převedeny na dálkovou cyklotrasu Hlinsko Skuteč Vysoké Mýto - Choceň Ústí nad Orlicí - Žamberk - Č. Petroviče Lísek Nové Město n.mor. - Žďár n.sáz. Havlíčkův Brod Zruč n. Sáz. Týnec Davle Hřensko Vysoká Lípa - Č. Kamenice - H. Kamenice - Jablonné v P. - Andělská Hora Chrastava Chrastava - Oldřichov n. H. - Rokytnice n.j. Jilemnice Vrchlabí - Svoboda nad Úpou Trutnov - Poříčí - Chvaleč - Adršpašské skály - Police n. Met. - Hronov - Náchod - Olešnice v O.h. Měděnec Hora Sv. Šebestiána (CZ/D) - Kalek - Cínovec - Tisá - - Děčín, Přípeř Labská stezka - Vrchlabí Hradec Králové - Pardubice - Kolín - Mělník Brozánky Brandov - Litvínov - Most Měrunice Řisuty - Vlastislav - Opárno - Doksy - Kuřivody - Osečná přeznačení cyklotrasy č. 21, tak stávající cyklotrasa by měla např. nové číslo 212. Návrh: Vzhledem k silné marketingové síle projektu Jihlava Třebíč - Rasbs se nabízí varianta, aby cyklotrasa č.16 byla převedena do daného koridoru. V trase Jihlava Hlinsko by zůstala. Související změna: cyklotrasa Jihlava Telč Slavonie by byla změněna na regionální cyklotrasu NOVINKA NÁVRH PŘEČÍSLOVÁNÍ REGIONÁLNÍCH TRAS NA JEDNU DÁLKOVOU TRASU, která by vznikla kombinací úseků cyklotrasy č.223: Klášter-Hradiště n. J. Turnov Železný Brod Semily Jablonec n. J. Harrachov (CZ/PL) a č.241:praha Benátky n.j. Ml.Boleslav Klášter Hradiště Návrh: Vzhledem k silné marketingové síle projektu Víceúčelové komunikace údolím Tiché Orlice a Třebovky se nabízí varianta, aby cyklotrasa č.18 byla vedena z Chocně do Ústí nad Orlicí a dále přes Letohrad do Žamberka, kde by se opět napojila na současné vedení cyklotrasy č.18. Byla by využita stávající 4048. Související změna: stávající úsek cyklotrasy Choceň - Žamberk.by bya změněn na místní cyklotrasu Menší změny, které vychází z návrhu generelu Středočeského kraje. Po dodatečné dohodě s KČT zatím necháme tato číslo volná a jejich doplnění bude upřesněno na další pracovní poradě Buď beze změny, anebo by toto číslo bylo použito pro vedení Cyklostezky Ploučnice, která je prioritou Ústeckého kraje. Předěžně o této změně bylo diskutováno v srpnu 2010. V místě kde se stávající cyklotrasa č.21 spojí s cyklotrasu Cyklostezka Ploučnice by již dále pokračovala jako cyklotrasa č.21. Minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. Minimální změny, které jsou spojené s návrhem změn dle koncepce Ústeckého kraje Minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. A nebo by mohl být zrealizován revoluční návrh: Vzhledem k silné marketingové síle Labské stezky se nabízí varianta, aby cyklotrasa č.2 Menší změna, od obce Osečná již by trasa vedla pod číslem cyklostezky Ploučnice Po dodatečné dohodě s KČT zatím necháme tato čísla volná a jejich doplnění bude upřesněno na další pracovní poradě Plzeň, Koterov Šťáhlavy Blovice Nepomuk, žst. Lnáře - Blatná - Mirotice - Kučeř - Bernartice - Stádlec - Malšice - Lom Beze změny, menší marketingový potenciál Lom Dírná Jindř. Hradec Nová Bystřice Landštejn Slavonie Beze změny, menší marketingový potenciál 33 Všeruby - Hadrava - Nýrsko - Špičák, sedlo - Minimální změny, které jsou spojené s výstavbou 22

Gerlova Huť Kvilda - Nová Pec Frymburk Lipno Vyšší Brod cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. 34 Č. Velenice (CZ/A) Nové Hrady (CZ/A) Nové Hrady Stropnice D. Voda - Žofín - Leopoldov - D. Dvořiště - Vyšší Brod Návrh: aby z Č. Velenic cyklotrasa 34 dále pokračovala, až by se napojila na trasu č.32 (dnes jsou tyto úseky vyznačeny jako cyklotrasy 341 a 322). Vzhledem k zachování koridoru EuroVelo 13 se to jeví jako vhodná varianta. 35 Měděnec Kadaň - Valeč - Žlutice - Plzeň Beze změny, menší marketingový potenciál Všeruby - Železná - Tachov - Halže - Přední Žďár - Broumov - D. Žandov - Cheb - Skalná - Kraslice - Minimální změny, které jsou spojené s návrhem výstavby 36 Bublava - Horní Blatná - Boží Dar Měděnec cyklostezek především v Plzeňském kraji. 37 Železná (CZ/D) - Bělá n.r. - Kladruby - Stříbro - Plzeň Minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. Silný marketickogový produkt pro danou cyklotrasu. 38 39 40 Dobřany Přeštice Švihov Klatovy Běšiny Železná Ruda 41 Nový Přerov Mikulov Břeclav 42 Poštorná (CZ/A) Poštorná Břeclav 43 Břeclav Lanžhot Mikulčice Moravská stezka 45 Mikulčice - Hodonín Hodonín Veselí n.mor. Uherské Hradiště 47 Kroměříž Olomouc Minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. Po dodatečné dohodě s KČT zatím necháme tato čísla volná a jejich doplnění bude upřesněno na další pracovní poradě Beze změny 51 Olomouc Litovel Mohelnice Bludov Hanušovice 53 Hanušovice Jeseník Písečná 54 Písečná Mikulovice (CZ/PL) Minimální změny ve vedení trasy, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. Silný marketickogový produkt pro danou cyklotrasu (Moravská cyklostezka) Revoluční návrh ve vztahu k jednotnému označení Moravské stezky: Vzhledem k silné marketingové síle Moravské stezky se nabízí varianta, aby cyklotrasy č. 43, 45, 47, 51, 53, 54 č.2 by byly označeny pod jedním číslem. 44 Mikulčice Lanžhot Bez změny 46 Sudoměřice n.mor.(cz/sk) Strážnice Velká n.vel. Žitková Vizovice Vsetín Ostravice Český Těšín (CZ/PL) Minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. 48 Slavonice Vranov n.d. Hnanice Jaroslavice Hevlín 49 Pitín Brumov Nedašova Lhota (CZ/SK) Minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. 52 Hanušovice - Králíky - Lichkov - Č. Petroviče Bez změny 55 56 57 58 Ostrava Hlučín - Velké Hoštice - Opava - Úvalno Krnov Město Albrechtice Heřmanovice - Jeseník Bohumín (CZ/PL) Karviná - Havířov Střítež Jablunkov Bukovec (CZ/PL) Minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek v úseku Opava Krnov Změna: doporučuje se vést cyklotrasu 55 ve směru na Hlučín a do Ostravy Změna v trasování na základě aktivit obcí bude trasa vedena podél řeky Olše a z Bohumína povede do Karviné. Budou vybudovány nové úseky cyklostezek. Po dodatečné dohodě s KČT zatím necháme tato čísla volná a jejich doplnění bude upřesněno na další pracovní poradě 23

59 Ostrava (od CT č. 5) Vratimov Frýdek-Místek Frýdlant n.o. Ostravice Staré Hamry Bílá (rozc.) Konečná (CZ/SK) Bez změny - dle návrhu obcí a kraje V přiloženém seznamu je pak několik volných čísel, které mohou být použity pro očíslování nově navržených dálkových tras. Přiřazení čísel pak proběhne v rámci dalších porad. Jedná se zatím o tyto nové cyklotrasy: Cyklotrasa EV 4 Jihomoravským krajem - návrh vyznačení cyklotrasy vzešel z myšlenky, že přes území Jihomoravského kraje by v tomto koridoru měla vést evropská trasa EuroVelo 4 - (viz. mapa a oranžová trasa). Bližší údaje zatím nejsou k dispozici. Do níže uvedeny mapy pak byla cyklotrasa zanesena pod číslem 8 a to pouze jako pracovbbní podklad pro jednání dne 10.11.2010. Cyklotrasa: Hradec Králové Česká Třebová Zábřeh - myšlenka na vznik nové trasy byl odvozen ze skutečnosti, že jak v Královéhradeckém, Pardubickém a Olomouckém kraji vznikají zajímavé projekty, které by se mohly propojit do jedné, nesmírně atraktivní trasy. Do níže uvedeny mapy pak byla cyklotrasa zanesena pod číslem 10 a to pouze jako pracovbbní podklad pro jednání dne 10.11.2010. Cyklotrasa: Karlovy Vary - Rakovník Beroun (EV 4) - návrh vyznačení nové cyklotrasy vzešel z myšlenky, že je potřeba od Chebu navrhnout atraktivní trasu ve směru na Prahu, kudy by měla vést evropská trasa EuroVelo 4. Do níže uvedeny mapy pak byla cyklotrasa zanesena pod číslem 39 a to pouze jako pracovbbní podklad pro jednání dne 10.11.2010. Cyklotrasa: Rožňavská Bečva - návrh vyznačení nové cyklotrasy vzešel z myšlenky, že se jedná o významnou větev Vsetínské Bečvy, která je nověnavržena do sítě dálkových cyklotras ČR. Do níže uvedeny mapy pak byla cyklotrasa zanesena pod číslem 71 a to pouze jako pracovbbní podklad pro jednání dne 10.11.2010. Cyklotrasa: Cyklistická cesta Střecha Evropy - návrh vyznačení nové cyklotrasy vzešel z myšlenky, že se připravuje k realizaci stejnojmenný projekt, který by začínal v Hranicích a dále by vedl přes Odry do Budišov n/b, s možností napojení na Slezskou Hartu, Bruntál a Krnov. Do níže uvedeny mapy pak byla cyklotrasa zanesena pod číslem 99 a to pouze jako pracovbbní podklad pro jednání dne 10.11.2010. 24

Mapa č.8 Přehled návrhu nové sítě dálkových cyklotras ČR, který byl předložen k projednání dne 10.11.2010 25

6 PRACOVNÍ PODKLADY K NAVRHOVANÝM ZMĚNÁM 6.1 CYKLOTRASA Č.1; PRAHA BRNO Jsou navrhovány jen menší změny, které vychází z návrhu generelu Středočeského kraje. Další změny jsou realizovány na území Jihomoravského kraje. Poznámka: Cyklotrasa bez silného marketingového náboje, ale na výrazné přesměrování této trasy nebude asi politická vůle (např. odebrání čísla 1 a dát jej jiné cyklotrase). 6.1.1 Středočeský kraj Změny jsou zmapovány v koncepčním dokumentu kraje. Základním problémem cyklotreasy č.1 je ten fakt v současném vedení je pro cykloturistickou nabídku velmi neatraktivní trasou, (je vedena převážně po silnicích), i když spojuje dvě největší města Prahu s Brnem. Proto i sám aktualizovaný Generel cyklodopravy Středočeského kraje přichází s myšlenkou, že by současné vedení trasy č.1 přeznačil na trojcifernou trasu. V úvahu tak přichází dvě varianty. Varianta č.1: Z Prahy by vedla cyklotrasa č.1 podél Rokytky (CT A26, A43, A25) a po trase Kyje Satalice (CT A263) Vinoř Podolanka Cvrčovice Popovice až do Brandýsa nad Labem. Zde by v souběhu s Labskou stezkou po trase č.24 vedla až do Kolína odkud by vedla dále na Kutnou Horu Bystřice nad Pernštejnem Nedvědice (CT 1) - Kuřim Brno. Varianta č.2: došlo by jen k malé změně vedení trasy (směr by zůstal stejný) Ve své stávající trase bude vycházet z Prahy přes Křenice a Březí do Babic. Zde se doporučuje trasu napřímit, tj. z Babic do Žernovky vést po lesní cestě (1,8 km) a tím se vyhnout nejen silnici III. třídy, ale hlavně silnici II/113. Dále pokračovat po polních a lesních cestách (2,5 km) a po silnici III. třídy do Kozojed (částečně ve své dnešní stopě) a pak po CT 0090 a 0088 po silnicích III. třídy do Kostelce nad Černými Lesy. Odtud lesní cestou do Svatbína a poté opět silnicemi III. třídy peřs Brník do Dobrého Pole, kde se napojí na stávají CT 1 a pokračuje v dnešní trase až do Kouřimi. Zde se vyhne silnici II/334 a pokračuje místními komunikacemi, posléze cestou podél potoka Strašík, dle plánu Kouřimska částečně po cyklostezce. Ze Zásmuk vede beze změny přes Kutnou Horu za hranice kraje. Trasy 0090 a 0088 budou zkráceny ke k_ížení s CT 1. 26

6.1.2 kraj Vysočina beze změny 6.1.3 Jihomoravský kraj Posouzení trasy č.1 je řešen v koncepčním dokumentu kraje. Určitou kompikací je, že trasa EutroVelo n.4 vede trochu v jiné linii než je vyznačená trasa č.1. Proto se doporučuje, aby Jihomoravský kraj si zvolil prioritu, kud povede trasu č.1 ( a tím i současně trasu EuroVelo 4) a druhá varianta by pak byla označena trojciferným číslem (viz. obrázek fialovou barvou je vyznačena stávající trasa č.1, oranžovanou je pak vyznačena navrhovaná trasa EuroVelo 4). Popis vedení trasy 1 Jihomoravským krajem: Trasa s číslem 1, označovaná také jako Pražská stezka, vede z centra Brna podél Svratky okolo Brněnské přehrady po jejím pravém břehu do Veverské Bítýšky a poté do Čebína a Tišnova. Poté významně opouští údolí Svratky, přes Lomnici míří do Doubravníku. U Nedvědic a hradu Pernštejna opouští území kraje. K silným stránkám trasy nesporně patří její úmysl být páteřní spojnicí dvou největších měst ČR a být současně jejich spojnicí s Vysočinou. Na trase leží významné památky hrady Pernštejn a Veveří, trasa může v okolí Veverské Bítýšky a Tišnova řešit dojíždění za prací. Trasa vede rekreační oblastí Brněnské přehrady. Na území Brna v úseku centrum Bystrc na několika dílčích úsecích je vybudována cyklostezka nebo alespoň trasa vede po komunikacích s minimálním kontaktem s motorovou dopravou, takže obyvatelé po ní vcelku rádi v hojném počtu jezdí do práce či za nákupy nebo o víkendech na rekreační jízdy. Silnou stránkou je, že pro město Tišnov je jednoznačnou prioritou vytvoření bezpečné Cyklostezky kolem řeky Svratky spojující Brno, Brněnskou přehradu, hrad Veveří, Veverskou Bítýšku, Heroltice, Březinu, Tišnov, Předklášteří - Porta coeli, Štěpánovice, Borač, Doubravník, Nedvědice, hrad Pernštejn. Samo město doporučuje v úseku Tišnov-Doubravník přeložit trasu do přirozenějšího směru (přes Předklášteří, Štěpánovice, Borač Doubravník), přičemž by nebyl vynechán atraktivní turistický cíl Porta coeli. 27

Na koridoru leží jeden zajímavý úsek, a to levobřežní komunikace podél přehrady v úseku Veverská Bítýška, most Junácká louka Zouvala, která má do jisté míry charakter singltreku a současně je na ní turistická pěší trasa. Samoregulace smíšeného provozu chodců a cyklistů zde v některých obdobích funguje, jindy nikoliv. O podobě tohoto úseku by se měla vést diskuse na úrovni všech zainteresovaných skupin (KČT, ČeMBA, majitelé pozemků, ). Vedení koridoru na úseku Veverská Bítýška Tišnov bude nutno ještě významně diskutovat. Trasa podél Svratky přes Heroltice je velmi pěkná, mohla by vést v rovinném profilu, je nejkratší, ale současně může při její realizaci nastat kolize se zájmy ochrany přírody. Také lze předpokládat, že díky terénním poměrům nebude technicky jednoduchá a levná. Trasa přes Čebín je více kopcovitá, spojuje více sídel a bude na ní nutno jednou bezkolizně překonat frekventovanou silnici II. třídy a není zřejmé kde a jak. Slabými stránkami je, že trasa neřeší problém dojíždění za prací v aglomeraci Tišnov Kuřim jako celku. Z Rakovce do Veverské Bítýšky trasa vede v délce více než 10 km po frekventované silnici II. tř., takže problém bezpečnosti provozu cyklistů v oblasti Brněnské přehrady provozem této trasy není řešen. Přesto, že ve městě Brně je provoz cyklistů od motorové dopravy víceméně separován, nejvíce kolizní úsek Brno, Komín, sokolovna Brno, Letenská lávka vede po chodníku, který byl prohlášen za cyklostezku. Doporučení z roku 2007 pro trasu 1: Ve vyhledávací studii definovat vedení koridoru a zvážit po diskusích s místními samosprávami a iniciativami, cyklokluby, zástupci zájmových skupin terénních jezdců, zda by koridor mohl fungovat hned s několika větvemi. Např. Jedna větev Brno, centrum Brno, Bystrc Veverská Bítýška Čebín a druhá větev Brno, centrum Brno, Řečkovice Česká Kuřim Čebín s propojovacími větvemi Kuřim Veverská Bítýška (po trase bývalé železnice) a Brno, Bystrc Jinačovice Kuřim. Jde o to, že všechna tato spojení mají téměř stejné důvody: velká koncentrace obyvatel, dojížďky do zaměstnání i za rekreací a nebývale velký místní zájem o řešení problému cyklistů. Podobně severně od Tišnova lze uvažovat o vedení koridoru hned dvěma větvemi současně. Jedna na linii Tišnov Předklášteří Lomnice Doubravník a druhá na linii Tišnov Předklášteří Borač Prudká Doubravník. Důvody jsou stejné jako na Kuřimsku. Navíc okolí koridoru je nebývale vhodné pro možné budování cest blízkých přírodě, např. na linii Brno, Bystrc nebo Brno, Komín hřbet Baby Kuřim či výše zmíněná obalst Zouvalky. Veškerá řešení na tomto koridoru, a to na asfaltových i neasfaltových variantách by byly dle názoru autorů této Studie relativně levná 6.2 CYKLOTRASA Č.2; DĚČÍN PRAHA (LABSKO / VLTAVSKÁ STEZKA) Existují dva návrhy: 1) Jsou navrhovány jen Minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. 2) Revoluční návrh, se kterým přichází i HK kraj : Vzhledem k silné marketingové síle Labské stezky se nabízí varianta, aby cyklotrasa č.2 by vedla dále od Mělníka proti proudu Labe jako cyklotrasa č.2 (nahradila by tak číslo 24). Z Mělníka do Prahy by pak mohla vést prodloužená cyklotrasa č.3 a nebo 11. 28

6.2.1 Ústecký kraj Přeznačování dálkové trasy č.2 probíhá za koordinace Ústeckého kraje. Změny jsou zmapovány v aktualizovém dokumentu kraje Aktualizace sítě cyklistických tras v UL kraji V Ústeckém kraji je v současně době výstavba dálkové cyklotrasy č.2 koordinována Ústeckým krajem, který zajistil jak projektovou dokumentaci, tak i její financování. Díky koncepčnímu dokumentu má kraj jasnou představu o tom, jakým zpsůobem dojde k přeznačení trasy č.2. Jako příklad je uveden jeden projekční list z koncepčního dokumentu a to převední trasy č.2 u Roudnice nad Labem. Podrobnosti k Labské stezce č.2 v Ústeckém kraji: (soubor ke stažení 1.) - http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ Webové stránky - http://www.labskastezka.cz/ 29

6.2.2 Středočeský kraj Trasu doporučuje k přeznačení Koncepce rozvoje cyklodopravy Středočeského kraje z Prahy vést po pravém břehu Vltavy, v Řeži ji po lávce převést na druhý břeh a v trase plánovaného Velkého Přemyslovského okruhu ji vést do Libčic a do Dolan. Odtud pokračovat po 0080 a následně po 0081 a 0082 do Kralup nad Vltavou, kde se napojí na svou stávající trasu. Levobřežní variantu Řež Kralupy se doporučuje neopouštět, po povolení průchodu NPR Větrušická rokle ji využít pro možné zokruhování, do roku 2013 se však pravděpodobn_ nestihne realizovat. V Nelahozevsi je třeba vyřešit souběh s frekventovanou silnicí III/24021. Od konce Dvořákovy stezky postavit samostatnou cyklostezku až k lávce v Hleďsebe I. Doporučuje se od Černého Mlýna vést trasu po hrázích a Vltavu překonat v Lužci nad Vltavou po lávce, která je již plánována (zdroj obec Hořín), a pokračovat po potahové cestě do k.ú Zelčín, kde naváže na cyklostezku, která byla dokončena na podzim 2010. Tato cyklostezka vede po lesních, polních a potahových cestách, výjimečně v obcích po místních komunikacích po levém břehu Vltavy a za Hořínem po břehu Labe až na konec Středočeského kraje. 30

Podrobnosti k cyklotrase č.2 ve Středočeském kraji: (soubor ke stažení 7.) - http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ Webové stránky - www.vltavska-cyklostezka.cz 31

6.3 CYKLOTRASA Č.3; PRAHA PLZEŇ FOLMAVA Navrhuje se přeložení cyklotrasy na Beroun. Změna vychází z návrhu generelu Středočeského kraje. Další změna se navrhuje v Plzeňském kraji, kdy cyklotrasa povede přes Domažlice. Jsou zde však ještě nedořešené úseky pro konečné přeznačení cyklotrasy č.3. 6.3.1 Středočeský kraj Přeznačování dálkové trasy č.3 bude probíhat spíše na náklady jednotlivých zainteresovaných mikroregionů Změny jsou zmapovány v koncepčním dokumentu kraje. Trasa je až do Hořovic řešena v rámci Berounska. V úseku Řevnice Hořovice bude trasa přeložena podle projektu Po stopách českých králů, který vzniká. Trasa povede přes Karlštejn, Beroun, Králův Dvůr, Žebrák a Točník. Podrobnosti k cyklotrase č. 3: (soubor ke stažení 9.) - http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ Monitoring se pak zaměřuje ve Středočeském kraji zejména na Berounsko. 6.3.2 Plzeňský kraj Změny jsou zmapovány v koncepčním dokumentu kraje. Cílový stav Po řadě koncepčních přehodnocení byla tato nadřazená trasa navržena jako cyklistická komunikace vyšší generace" s navazující sítí služeb a vybavenosti. Cílem je zachování historické hmotné i duchovní struktury krajiny a průchozích sídel, trvale udržitelný vývoj 32

životního i přírodního prostředí a přeshraniční rozvoj vzájemné kulturně společenské spolupráce. Dálková trasa je dosud vedena v koridoru historické zemské cesty do Regensburgu s přechodem na Bavorskou stranu v prostoru Folmavy. Koridor, zpracovaný ideovou studií (2004), využívá po přestavbě stávající polní a lesní cesty, případě některé místní komunikace, v dílčích úsecích je trasa navrhována v samostatných trasách (stezkách) s cílem maximální segregace cyklistů od automobilové dopravy. Návrh opatření Mezinárodní cyklistická stezka CT 3 je na území okresu Rokycany a města Plzně v samostatné trase dokončená a územně vymezená (vyznačená). V okresech Plzeň jih a Domažlice je stezka součástí schválené ÚPD, postupně projekčně připravovaná a realizovaná. Projektová dokumentace k jednotlivým stavbám cyklostezky CT3 v dílčích úsecích Plzeň - Folmava Specifikace navrhovaných staveb a záměrů Střednědobý do r. 2020 Cyklistická stezka CT3 v úseku Plzeň Folmava v segregované trase Podrobnosti k cyklotrase č. 3: (soubor ke stažení 9.) - http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ Monitoring se pak zaměřuje v Plzeňském kraji na Domažlicko, kde se nejvíce mění cyklotrasa v bezpečnou cyklostezku. Více také na webu: www.plzenskonakole.cz 6.4 CYKLOTRASA Č.4; BRNO - HEVLÍN Jsou navrhovány jen minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. POPIS: Jednou z priorit koncepčního materiálu kraje je cyklistický produkt cyklostezky Brno Wien. Realizace projektu v úseku Brno Hevlín/Laa an Der Thaya (délka 70,6 km) byla zahájena v roce 1998, kdy byla vypracována studie směrového vedení trasy a v roce 2000 byla zrealizována I. etapa v nákladech 21 mil. Kč s finanční podporou ze zdrojů PHARE CBC. Realizace této etapy byl kompromis mezi technicky vhodným a finančně možným v rozsahu kompletního vyznačení trasy v terénu, a to po méně dopravně frekventovaných silnicích a vybudování nových dopravně bezpečných úseků v místech s vysokým dopravním zatížením. V rámci I. etapy byly stavebně realizované cyklostezky v celkové délce 30,44 km a 40,16 km zůstaly úseky v typu cyklotrasy. Projekt je každoročně podporován, a to již od roku 2000, cyklistickou veřejností při propagačních akcích typu zahájení a ukončení sezóny na cyklostezce Brno Vídeň, které organizuje vybraná členská obec Cyklistické stezky Brno Vídeň, které jsou oblíbené a hojně také navštěvované. Pro propagaci projektu je také funkční webová stránka www.cyklobrnowien.cz. 33

Aktuálním záměrem je dostavba bezpečných úseků na cyklotrase mezi Brnem a hraničním přechodem do Rakouska v Hevlíně/Laa an der Thaya. Hlavním důvodem je, že s nárůstem počtu cyklistů se v poslední době některé úseky jeví jako méně vhodné, a to zejména z důvodu bezpečnosti, která je ohrožena na úsecích, kde jsou cyklisti vedeni s ostatní motorovou dopravou. Orgány dobrovolného svazku obcí se proto usnesly, že je třeba cyklotrasu přehodnotit, najít vhodná bezpečná řešení a výsledkem bylo zadání Studie technických opatření ke zvýšení bezpečnosti na cyklotrase Brno-Vídeň na území ČR. Výstupy ze studie jsou: 1. celková délka cyklotrasy byla upravena na 77,705 km, z toho je 39,86 km ve stávající stopě 2. po dokončení bude 55,175 km ve formě cyklostezky a 22,53 km ve formě vyhovující cyklotrasy 3. orientační náklady na realizaci 138 mil. Kč (vložit soubor trasa CSBV) Celková délka nové výstavby cyklostezek 39,725 km 34

6.5 CYKLOTRASA Č.5; BRNO OLOMOUC OSTRAVA (JANTAROVA STEZKA) Jsou navrhovány minimální změny v JM kraji, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. Větší změny jsou navrhovány v OL kraji, které vychází z návrhu jejich generelu např. přeložení cyklotrasy do Repešsského žlebu, případně přeložení cyklotrasy na Přáslavice a Velký Újezd. Přeznačení cyklotrasy č.5 k řece Bečva. Větší změny jsou navrhovány i v MS kraji, které vychází z návrhu jejich generelu a generelu města Ostravy, neboli vést trasu z Ostravy na Bohumím, nikoliv na Hlučín a Hať. Minimální změny jsou pak spojené s výstavbou cyklostezek v CHKO Poodří. 6.5.1 Jihomoravský kraj Trasa č. 5 severně od Brna vede nejprve údolím Svitavy, poté Moravským krasem a nakonec pěknou, lesnatou krajinou severně od Sloupu, těsně míjí rekreační rybník Suchý. Změny pro jihomoravskou část vychází z cyklokoncepce kraje Silnou stránkou trasy je, že na ní leží turisticky hojně navštěvovaná místa Blansko, Skalní mlýn, Kateřinská jeskyně, jeskyně Balcarka, Sloupsko-šošůvské jeskyně. Výhodou také je, že mezi Brnem a rozcestím pod Novým hradem je slabý nebo žádný automobilový provoz. Je známo, že do Adamova i Blanska řada lidí do místních podniků jezdí za prací na kole. Slabou stránkou trasy je stav ve městě Brně, kde podél Svitavy chybí souvislá cyklostezka. Dalším velmi problémovým úsekem je úsek Rozcestí pod Novým hradem Blansko a Blansko, soutok Punkvy se Svitavou Blansko, Starohraběcí huť, kde cyklisté jezdí po velmi frekventovaných silnicích II. tř. V Moravském krasu trasa zcela nesmyslně vede mimo Macochu a Punkevní jeskyně. Severně od Moravského krasu, již mimo území kraje, mezi Protivanovem a Prostějovem trasa vede po velmi frekventované silnici II. tř. Další slabou stránkou je ten fakt, že jen město Blansko uvažuje o realizaci opatření ve prospěch cyklistů. Daný koridor pak nemá svého manažera. Významným počinem byla úprava povrchu trasy jižně od Bílovic ve směru na Brno. 6.5.2 Olomoucký kraj Změny pro olomouckou část vychází z cyklokoncepce kraje, ve které jsou navrženy úpravy a změny, mezi kterými jsou tato: zvýšit bezpečnost trasy v úseku Přerov Čekyně, vyznačit přeložku trasy z Penčic přes Lipňany do Vacanovic, dobudovat přeložky, provést úpravu povrchu a přeznačit vedení trasy přes město Olomouc, po opravě povrchu přeznačit trasu na účelovou komunikaci z Nemilan do Nedvězí, úprava povrchu a přeznačení trasy v Čelechovicích na Hané a do Smržic, úprava povrchu a vedení trasy přes město Prostějov, po vybudování přeznačit trasu na novou cyklostezku v úseku Prostějov Mostkovice, přeznačit vedení trasy podél Plumlovské přehrady (zrušit jednosměrné vedení lesem nad přehradou), přeznačit trasu na účelovou komunikaci přes Repešský žleb. 35

6.5.3 Cyklostezka Bečva (Olomoucký kraj) Přeznačování dálkové trasy č.5 proběhlo za koordinace Olomouckého kraje. Je nutné také pamatovat na propojení města Přerova s obcí Troubky, kde by trasa navázala na Moravskou stezku. Trasa č. 5 vede z Hustopečí nad Bečvou - Teplice nad Bečvou - Hranice na Moravě - Lipník nad Bečvou do Přerov. - Troubky, zde navazuje na Moravskou stezku. Trasa je vedena převážně po cyklistických komunikacích, případně po místních komunikacích se zklidněným provozem, povrch je ve většině případu zpevněný. Díky tomu se řadí cyklostezka Bečva mezi nejatraktivnější cyklostezky v celé ČR. Podrobnosti k cyklostezce Bečva, k cyklotrase č. 5: (soubor ke stažení 22.) - http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ Monitoring se zaměřuje na detailní analýzu výstavby cyklostezek v Olomouckém kraji. Web: www.cyklostezkabecva.com 6.5.4 Moravskoslezský kraj V Moravskoslezském kraji bude trasa mírně měněna dle připravené projektové dokumentace. Kompletace trasy po jednotlivých částech se předpokládá do roku 2013, maximálně do roku 2015. Délka trasy mezi Bohumínem a Hranicemi je cca 90 km. Náklady na tuto trasu se liší podle druhu povrchu, odborný odhad se pohybuje mezi 90 až 180 miliony Kč. Trasa bude sloužit jako významné propojení s krajem Olomouckým i jako přivaděč cyklistické dopravy z Ostravska do prostoru Oderských vrchů. Výhodou bude, že trasa sleduje železniční 36

koridor, po němž jezdí vlaky se zjednodušenou přepravou jízdních kol, takže si cykloturista může naplánovat cestu podle svých schopností s jistotou možností návratu vlakem v případě např. špatného počasí. Greenway je však trasována tak, aby podchytila i vazby denního charakteru, tj. zaměstnaneckou dopravu nebo dojíždění do škol mezi jednotlivými obcemi. Proto je tak velký důraz kladen na bezpečnost trasy, tj. snahou všech zúčastněných partnerů na projektu je maximální separace cyklistické, příp. pěší a jiné šetrné dopravy od dopravy motorových vozidel. Trasa sleduje od hranic s Polskem přibližně linii tzv. Moravské brány od Bohumína přes Ostravu, Studénku, Suchdol nad Odrou do Bělotína, kde trasa vchází do Olomouckého kraje. Unikátem trasy bude průchod Chráněnou krajinnou oblastí Poodří, kde se trasa vyhýbá sice nejcennějším lokalitám s přísnou ochranou, ale prochází v těsné blízkosti údolní nivy s lužními lesy a loukami. Na druhé straně trasa využije i migračních koridorů pro zvěř podél budované dálnice či u jejich přivaděčů. Trasa je na území kraje zakomponována i do probíhajících komplexních pozemkových úprav, realizace bude o to jednodušší, protože je převážně v souladu s územními plány. Podrobnosti k moravskoslezské části, k cyklotrase č. 5: (soubor ke stažení 27.) - http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ 6.6 CYKLOTRASA Č.6; NOVÉ ČÍSLO - CYKLOSTEZKA OHŘE NAVRHUJE SE PŘEČÍSLOVÁNÍ REGIONÁLNÍ TRASY 204 NA DÁLKOVOU TRASU 6 (případně jiné číslo). 6.6.1 Karlovarský kraj Dálková trasa podél řeky Ohře spojuje zatím po cyklotrase č.204 státní hranici s Německem s Chebem a dále vede přes Kynšperk, Sokolov, Loket až do Karlových Varů. Trasa je vedena převážně po cyklostezkách mimo komunikace, částečně je už nyní provedena s kvalitním asfaltovým povrchem. Státní hranice se SRN Slapany Cheb cca 7 km + 3 km průjezd Chebem. Z Chebu je to pak do Kynšperka 16 km, Dalších 17km je z Kynšperka do Sokolova, dalších 11 km je to do Lokte a z Lokte do centra K. Varů pak asi 15 km. Po průjezdu Karlovými Vary do Dalovic cca 3 km se v Dalovicích 204 prozatím odklání od řeky a vede do Boru, Stráně a Radošova. Zde překračuje řeku a podél ní po komunikaci vede do Velichova. Více: http://www.kr-karlovarsky.cz/cyklo/cyklotrasy/popisy_cheb/popis_204.htm 37

Podrobnosti ke stezce Ohře č.6 (204) v Karlovarském kraji: (soubor ke stažení 5.) - http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ 6.6.2 Ústecký kraj Ústecký kraj pracoval se změnou vedení trasy č. 204 v samostatné studii. Změny jsou zmapovány v aktualizovém dokumentu kraje Aktualizace sítě cyklistických tras v UL kraji 38

Podrobnosti ke stezce Ohře č.6 (204) v Karlovarském a Ústeckém kraji: (soubory ke stažení 5., 6.) - http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ 6.7 CYKLOTRASA Č.7; NOVÉ ČÍSLO - CYKLOSTEZKA VSETÍNSKÁ BEČVA NAVRHUJE SE PŘEČÍSLOVÁNÍ REGIONÁLNÍ TRAS 471 a 501 NA DÁLKOVOU TRASU 7 (případně jiné číslo) č.7: nově vyznačený úsek Valašské Meziříčí Hustopeče nad Bečvou č.501: ponechat úsek Valašské Meziříčí - Palačov Trasa vedená kolem Bečvy, spojuje hornaté Valašsko s rovinatou Hanou. Trasa vede těmito obcemi Velké Karlovice - Vsetín - Valašské Meziříčí - Hustopeče nad Bečvou. Trasa je vedena převážně po cyklistických komunikacích, případně po místních komunikacích se zklidněným provozem, povrch je ve většině případu zpevněný. Díky tomu se řadí cyklostezka Bečva mezi nejatraktivnější cyklostezky v celé ČR. 39

Podrobnosti k Vsetínské cyklostezce Bečva (soubor ke stažení 21.) - http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ Monitoring se zaměřuje na detailní analýzu výstavby cyklostezek ve Zlínském kraji. Web: www.cyklostezkabecva.com 40

6.8 CYKLOTRASA Č.11; VLTAVSKÁ STEZKA Jsou navrhovány jen minimální změny, které vychází z návrhu generelu Středočeského kraje. Popis: Koncepce cyklodopravy Středočeského kraje doporučuje za Petříkovem v místě napojení na II/107 tuto komunikaci pouze překřížit a pokračovat lesní cestou na Brtnici. Zde vést trasu v krátkém úseku po silnici III. třídy a poté účelovou komunikací na Krámský. U Dubu se napojit na trasu dnešní CT 0028 a vést do Pyšel. Zde se napojit na CT 0030 a vést v této trase po silnici III. třídy. Od Nespek vést trasu podél Sázavy v souběhu s CT 19 až do Týnce, kde by se trasa napojila na stávající vedení. Alternativně lze vést trasu z Radějovic do Sulice, Kostelce u Křížku a přes Skuheř se v Těptíně napojit na stávající CT 0029 a od Grybly v trase dnešní CT 19 pokračovat k Sázavě. Lávka je v projekci. Trasou podél Neveklovského potoka se vyhnout silnici II/105. Dále mezi Jesenicí a Sedlcem-Prčice se doporučuje vést po silnici III. t_ídy a polních cestách podél Sedleckého potoka a navázat na návrh města Sedlec - Prčice. Délka doplňkové trasy je 3,2 km, z toho 1,6 km po polních cestách. Mezi Kosovou Horou a Janovem trasu napřímit a vést ji po účelové komunikaci namísto po silnicích III. třídy. Trasu 111 tedy protáhnout do Kosovy Hory po účelové komunikaci z Červeného Hrádku a dále po cestě podél potoka Mastník. Úsek Sedlec - Prčice Brandíra zajistit cyklostezkou a vyhnout se vedení po silnici II/120. 41

42

6.9 CYKLOTRASA Č.12; VLTAVSKÁ STEZKA Návrh: Vzhledem k silné marketingové síle Vltavské stezky se nabízí varianta, aby cyklotrasa č.12 byla převedena do daného koridoru a teprve až v Rožmitále na Šumavě by opustila Vltavskou stezku a dále by vedla na Dolní Dvořiště. Určitým revolučním návrhem by pak bylo, aby celá Vltavská stezka, tedy od Mělníka byla vedena pod jedním číslem (stejně, jak se to navrhuje pro Labskou, či Moravskou stezku). Související změna: cyklotrasa Lom - Želeč - Hluboká n.vlt. by byla změněna na regionální cyklotrasu. 43

6.9.1 Návrh nového vedení Středočeského kraje (tzv. Vltavská jižní): Koncepce cyklodopravy Středočeského kraje doporučuje vést páteřní trasu od Pražského kola ve Vraném nad Vltavou přes Březovou Oleško a Davli, po červené vést podél Sázavy do Pikovic (Petrova) a po silnici III. třídy serpentýnami a po zelené do Štěchovic. Dále po zelené a modré turistické trase k hrázi Slapské přehrady, po III/1097 do obce Slapy a po červené trase po silnici III/10217 do obce Buš. Trasa 301 vede z Buše do Cholína (od Záhorky vést po žluté turistické trase). Tento návrh by byl tedy využit a logicky prodloužen. Z Cholína se navrhuje vedení po žluté turistické trase. Zde je nutné překonat Vltavu a to využitím přemostění I/18. Dále trasa pokračuje po červené turistické trase podél Vltavy přes Kamýk nad Vltavou do Solenic. Zde dochází ke křížení s trasami 302 a 111. Po žluté turistické trase k hrázi Orlické nádrže, vystoupat k bývalé vlečce Třebsko - Orlík a od Laviček pokračovat po cestách podél nádrže k Anenskému dvoru, za kterým se napojí na zelenou turistickou trasu. Po té bude pokračovat až do obce Orlík nad Vltavou v Jihočeském kraji. Tento návrh tvoří nejen spojnici stávajících a navrhovaných tras a stezek v jižní části Středočeského kraje, ale také prochází krajinou velice zajímavou jak z přírodního, tak kulturního a historického hlediska. Trasu se doporučuje vést jako trasu II. třídy. Trasa je navrhována po silnicích III. tříd nebo po značených turistických trasách. Je třeba provést průzkum a zmapovat možnosti vedení, případně doporučit technické změny za účelem zvýšení bezpečnosti cyklistů a neohrožování pěších. 44

45

6.9.2 Přeznačení v Jihočeském kraji I v Jihočeském kraji by mělo dojít k přeznačení cyklotrasy 12 a to podle návrhu Nadace Jihočeské cyklostezky, v koridoru Vltavské stezky viz. www.vltavskastezka.cz do následující trasy: Kamýk nad Vltavou - Zvíkovské Podhradí 1055, 1054, 8140, 111,301 Zvíkovské Podhradí Týn nad Bečvou - 1017 Týn nad Bečvou Líšnice 1060 a 1061 Od Líšnic až do Českých Budějovic by měla vést po stávající trase č.12. Z Českých Budějovic by pak měla vést po trase Velešín Štekře (1018 a 1097) a odsud znovu po trase č.12 až do Dolního Dvořiště. Upozornění: Vltavská stezka označená logem v Rožmitále na Šumavě opouští značenou cyklotrasu č.12 a dále vede po trase č. 1188 ve směru na Vyšší Brod. Cyklotrasa č.12 vede dále beze změny na Dvolní Dvořiště. 46

Poznámka k výstavbě cyklostezky: Hluboká nad Vltavou Týn nad Vltavou Úsek pod vrchem Baba, cca 2 km, cyklostezka, rozpočet 28 mil. Kč, finance zajištěny z ROP, SFDI, NJC. Realizací dojde k dostavbě chybějícího úseku a tím ke vzniku uceleného 20 km úseku cyklostezky ČB - Hluboká n.v. - Purkarec po levém břehu Vltavy v rámci VCC Úsek Litoradlice Týn nad Vltavou cca 9 km. Plán. rozpočet 22 mil.kč, bude podána žádost do poslední výzvy ROP v únoru 2010. Spoluúčast město Týn n.v a NJC. Realizací by se vyřešil významný úsek VCC a souvislá cyklostezka by vedla z ČB přes Hlubokou n.v. až do Týna n.v. Tento projekt byl již podán do ROP neúspěšně Poznámka ke stávající trase č.12 Lom u Tábora Líšnice. Tento úsek musí být přeznačen. 6.10 CYKLOTRASA Č.13; NOVÉ ČÍSLO - TZV. OTAVSKÁ STEZKA NAVRHUJE SE PŘEČÍSLOVÁNÍ NĚKOLIKA MÍSTNÍCH TRAS NA jednu DÁLKOVOU TRASU 13 (případně jiné číslo) Otavská cyklistická cesta je jedna z pilířových cyklostezek jihočeského kraje. Trasa je vedena z Modravy - resp. od Hrablového mostu nad Antýglem podél plavebního kanálu až do Srní, Mechova a dále do Velkého Boru. Otavská cyklostezka odtud pokračuje a prochází přes Hartmanice, Sušici, Horažďovice, Strakonice a Písek a končí na Zvíkovském Podhradí - při soutoku řek Otavy a Vltavy. Jedná se o cyklostezku o délce cca 166 km, která prochází územím Plzeňského, a zejména pak Jihočeského kraje. Monitoring díky vyhledávající studii Nadace Jihočeské cyklostezky detailně monitoruje připravenost jednotlivých úseků Otavské cyklistické cesty. Zejména se zaměřuje na popis hotových úseků v Sušici, ve Strakonicích a v Písku. Podrobnosti k Otavské stezce v Plzeňském a Jihočeském kraji: (soubor ke stažení 10.) - http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ Bez webové stránky. 6.11 CYKLOTRASA Č.14 NOVÉ TRASOVÁNÍ; SMĚR NA HK, TZV. ŽITAVSKÁ STEZKA Navrhuje se výraznější změna, která byla vznesena na jednání dne 10.11.2010. Bylo navrženo, aby trasa č.14 byla převedena do koridoru ve směru na Hradec Králové, tzv. Žitavské stezky. Související změna: Praha, Hostovice - H. Počernice Zeleneč by byla změněna na místní cyklotrasu. Popis: Na jednání dne 10.11.2010 bylo navrženo, aby došlo k přeznačení cyklotrasy č.14 a aby vedla na Hradec Králové. V současné době je vyznačena cyklotrasa č. 14, vedoucí od hranic republiky v Hrádku nad Nisou a spojující Liberecko se středními Čechami. Z Liberce pokračuje přes Turnov do Českého ráje, kde v údolí Žehrovky vstupuje do Královéhradeckého kraje. 47

Protíná severojižním směrem západní část Jičínska, nejdále k východu zasahuje až do Jičína. Zde navržená mezinárodní cyklotrasa přechází na navrženou cyklotrasu Hradec Králové Jičín (cyklotrasa č. 14 pokračuje dále do Středočeského kraje). Cyklotrasa Jičín Hradec Králové je vedena po silnicích III. třídy rovinatým terénem jen s malými výškovými převýšeními až do Hradce Králové. Vyznačení cyklotrasy je již částečně provedeno silničními značkami. Žitavská stezka - Cyklotrasa č.181 (První část): Hradec Králové Jičín Cyklotrasa spojuje Hradec Králové s Jičínem a s využitím cyklotrasy č. 14 s Českým rájem. Současně tato cyklotrasa umožňuje souvislé napojení jihovýchodní Moravy (cyklotrasa Hradec Králové - Břeclav) na Český ráj a Liberecko. Cyklotrasa je vedena po silnicích III. třídy rovinatým, jen mírně zvlněným terénem. Její délka činí 50 km a je vyznačena zatím pouze v úseku Stěžery Chomutice za použití silničních značek. Návrh cyklotrasy zpracovala firma SURPMO, Ateliér, Hradec Králové. Na cyklotrase je vybudována zatím pouze jediná cyklostezka v úseku Nechanice Staré Nechanice. Další cyklostezky jsou plánovány v úsecích Hradec Králové Stěžery a Popovice Jičín. Aktuálně vyznačení cyklotrasy č. 181 Obora Stěžery (návrh na přeznačení na cyklotrasu 14 + doznačení chybějícího úseku) km Obora v Cholticích 4.00 km Ohnišťany, (245.00 m.n.m.) 7.00 km Šaplava, (255.00 m.n.m.) 10.00 km Myštěves, (245.00 m.n.m.) 13.00 km Petrovice, (250.00 m.n.m.) 16.00 km Lodín, (250.00 m.n.m.) 19.00 km Staré Nechanice 20.00 km Nechanice, (250.00 m.n.m.) 48

24.00 km Zámek Hrádek u Nechanic 25.00 km Hrádek 27.00 km Radíkovice 31.00 km Stěžery 6.12 CYKLOTRASA Č.15 (NEBO 21); ZELENÁ MAGISTRÁLA PLOUČNICE NAVRHUJE SE PŘEČÍSLOVÁNÍ REGIONÁLNÍ TRASY 251 NA DÁLKOVOU TRASU 15 (případně jiné číslo); č.251 je již dnes označená jako tzv. Ploučnická cyklotrasa: Děčín Česká Lípa Mimoň Osečná. Při jednání na Ústeckém kraji v 08/10 padl i další návrh a to označení Ploučnice stávajícím číslem 21. Pro UL je prioritou tato trasa a tak je logické, že by tato trasa měla přednost i v číselném označení. Pokud by tedy došlo k přeznačení cyklotrasy č. 21, tak stávající cyklotrasa by měla např. nové číslo 212. POPIS: Poznámka k návrhu označení trasy číslem 21. Ploučnice, která je jedna z prioritních tras Ústeckého kraje, je možné také použít číslo 21. Předěžně o této změně bylo diskutováno v srpnu 2010. V místě kde se stávající cyklotrasa č.21 spojí s cyklotrasu Cyklostezka Ploučnice by již dále pokračovala jako cyklotrasa č.21. (více k trase 21) Cyklomagistrála propojuje oblast severovýchodních Čech Libereckého kraje s krajem Ústeckým. Navržená cyklotrasa kopírující tok říčky Ploučnice vede od jejích pramenů v Osečné až do Děčína, kde se Ploučnice vlévá do Labe. V Děčíně se cyklostezka napojí na plánovanou cyklostezku Labe, která je součástí cyklomagistrály začínající v německém Hamburku, a také se plánuje její napojení na cyklomagistrálu Středočeského kraje. Krajina je členitá a velmi rozmanitá. Na území se nachází pět chráněných oblastí. Národní park Ještěd, chráněné krajinné oblasti Lužické hory, Kokořínsku, České středohoří a Labské pískovce. Řeka Ploučnice propojuje atraktivní oblasti Máchova jezera, Ralska, Holanské rybníky, Podještědí a úbočí Lužických hor. Celková délka magistrály bude 85 km. Monitoring je zaměřen především na stav plánování v Ústeckém a Libereckém kraji. V rámci Libereckého kraje byl v roce 2008 realizován první úsek Cyklookruh města Stráže pod Ralskem a část magistrály Lesní Domky Lázně Kundratice. Podrobnosti k Zelené magistrále Ploučnice v Libereckém a Ústeckém kraji: (soubor ke stažení 15.) - http://www.cyklostrategie.cdvinfo.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ Více informací k projektu na stránkách - http://www.podralsko.info/mikroregionpodralsko/zelena-cyklomagistrala-ploucnice/zakladni-informace-o-projektu/ 49

6.13 CYKLOTRASA Č.16; CYKLISTICKÁ CESTA: JIHLAVA TŘEBÍČ - RAABS Návrh: Vzhledem k silné marketingové síle projektu Jihlava Třebíč - Rasbs se nabízí varianta, aby cyklotrasa č.16 byla převedena do daného koridoru. V trase Jihlava Hlinsko by zůstala. Související změna: cyklotrasa Jihlava Telč Slavonie by byla změněna na regionální cyklotrasu. POPIS: Myšlenka vybudovat cyklostezku vedoucí z Jihlavy do Raabs an der Thaya vznikla v roce 2002. Na rakouské straně by měla cyklotrasa navázat na stávající systém značení cyklotras a cyklostezek. Označením cyklotrasy o celkové délce cca 130 km. V současné době je v parametrech cyklostezek vybudováno celkem 16 km. Dalších cca 18 km je v projektové přípravě. Odhadem je v rámci cyklotrasy využito dalších ccan10 km stávajících cyklostezek. Realizací druhé etapy bude asi 1/3 cyklotrasy v kvalitě cyklostezek. Podrobnosti k cyklotrase: (soubor ke stažení 28.) - http://www.cyklostrategie.cdvinfo.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ 6.14 CYKLOTRASA Č.17; GREENWAY JIZERA (LIBERECKÝ A STŘEDOČESKÝ KRAJ) NÁVRH PŘEČÍSLOVÁNÍ REGIONÁLNÍCH TRAS 223 a částečně 241 NA JEDNU DÁLKOVOU TRASU, která by vznikla kombinací úseků cyklotrasy č.223: Klášter-Hradiště n. J. Turnov Železný Brod Semily Jablonec n. J. Harrachov (CZ/PL) č.241: Jizerská cyklotrasa: Praha Benátky n.j. Ml.Boleslav Klášter Hradiště Vyznačena by zůstala cyklotrasa 241 v úseku Mimoň Stráž p. R. Lemberk Petrovice (CZ/D) (S-132) Nadregionální trasa délky 170 km podél toku řeky Jizery spojující Prahu s Polabím, Českým rájem, Krkonošemi, Jizerskými horami a Polskem. Trasa je vedena zčásti po stávajících komunikacích a silnicích nižších tříd, zčásti po polních a lesních cestách. Stezky mají asfaltový i přírodní povrch. Monitoring se pak zaměřuje především na plánování výstavby jednotlivých úseků s rozdlěním na Středočeský a Liberecký kraj. Podrobnosti k Greenway Jizera v Libereckém a Středočeském kraji: (soubor ke stažení 14.) - http://www.cyklostrategie.cdvinfo.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ 50