Střípky z našeho domova Březen 2016 Za Domov Velvary Bc. Ocásková Lucie, Dis.
Úvodní slova Následující řádky připravila paní Helena Burešová klientka našeho domova. Měsíc březen nám přinesl mnoho zajímavých věcí a akcí, kterých se rádi účastníme. Cvičíme, promítáme si filmy, chodí k nám i knihovnice z Velvar, kde se též dozvídáme mnoho zajímavých věcí. Rádi chodíme do naší kuchyňky, kde si uvaříme či upečeme něco dobrého ke kávě. Zahrajeme si různé hry, pobavíme se a je nám tam dobře. Dne 17. března jsme se zúčastnili výstavy v Muzeu technických hraček ve Velvarech. Moc se nám tam líbilo, bylo tam mnoho zajímavých věcí.
V pátek 18. března jsme opět v naší kulturní místnosti přivítali naše oblíbené harmonikáře, pana Ježka s vnukem. Pěkně nám hráli a společně s nimi jsme si zazpívali, bylo to velice pěkné a máme na co vzpomínat. Dále bych touto cestou chtěla poděkovat všem zaměstnancům Domova Velvary, kteří se o nás pěkně starají. Díky patří všem, ať kuchaři a kuchařkám, uklízečkám, sestřičkám či vedení Domova Velvary. Helena Buřešová, klientka Domova Velvary Březen nám ale přinesl mnohem více akcí a nejen to, přinesl jaro, sluníčko, ale také déšť, což už k Aprílu prostě patří. V úterý 8. března v našem domově vystoupili žáci ZŠ Černuc k příležitosti MDŽ. Děti měly připravené krásné pásmo složené z básní, zpěvu, ženám rozdávaly výrobky v podobě květin i srdcí.
Dne 11. března nás navštívila paní Kratochvílová Anna, která naše zařízení navštěvuje v rámci trénování paměti. Tímto bychom jí chtěli poděkovat, za její snahu a ochotu. Dále bychom chtěli poděkovat zaměstnankyním firmy BRALEP, s.r.o. (český výrobce stavební chemie), které přijely potěšit naše klienty a přivezly každému z nich velikonoční pozornost. Tato akce nebyla sponzorována firmou, ale jejich dobrým srdcem. Děkujeme. Ve středu 23. března jsme se zúčastnili tradiční velikonoční prodejní výstavy, která je pořádaná Středočeským krajem a to v budově Krajského úřadu. Výstavy se účastní mnoho středočeských zařízení, k prodeji jsou zde různé velikonoční dekorace. Výtěžek z prodeje našich výrobků je použit na nákup materiálu k další činnosti našich klientů. Co nás čeká nadále: V pátek 22. 4. 2016 nás navštíví paní Srbková se svým čtyřnohým kamarádem. Můžeme se těšit na zájmovou a aktivizační práci se psem.
Dne 27. 4. 2016 se koná výlet na horu Říp, klienti budou vyvezeni motorovým vozidlem až na vrchol, který zdobí rotunda sv. Jiřího. V pátek 29. 4. 2016 si v parku našeho domova opečeme vuřty aneb Pálení čarodějnic o den dříve. Všichni jste srdečně zváni. V dubnu oslaví narozeniny: Fajgl Jiří Horová Anna Němcová Věra Štefaniková Marie Tychna Václav Všem srdečně blahopřejeme...
Zajímavosti z Velvarského okolí Hora Říp Prs úrodné matky Země, středočeský Olymp, srdce národa českého nebo zkrátka jen boulovitá halda čediče, náhodně kdysi vyvržená uprostřed roviny? Ať už je váš vztah k památné hoře Říp jakýkoliv, faktem zůstává, že většina návštěvníků na její vrchol směřuje právě proto, čím je, a nikoliv kvůli tomu, jaká je. A přesto, že dnes už asi obrozenecky buditelské heslo Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp vyvolá spíše úsměv, pro mnoho Čechů skutečně kopec u Roudnice nad Labem představuje místo, které je alespoň jednou za život třeba navštívit. I když jsou vám vlastenecky vzedmuté city lhostejné, je to vcelku příjemná procházka. Zjara se zelený koberec na svazích hory rozzáří květy, v létě slunce stéká na stříbrné kmeny buků přes klenbu jejich listoví a na podzim se les na úbočích zbarví dozlatova. I zima má cosi do sebe, jen výstup příkrou cestou k vrcholu je trochu náročnější. Pokud vyrazíte s kompasem a střelka se najednou zmateně roztočí, nelekejte se: nejste na severním pólu, to jen příměs magnetovce v místním čediči si s vámi pohrává. Naštěstí vede nahoru na horu turisticky značená trasa.
Pokud se nespokojíte s krátkou procházkou, máte možnost se přesvědčit, že Podřipsko oplývá krom mléka a strdí i spoustou malých divů, které byste v tomto kraji snad ani nečekali. Téměř každá vesnička tohoto odpradávna obydleného kraje skrývá nějakou pamětihodnost či tajemné zákoutí nic oslnivého, za čím by se hrnuly davy turistů s blýskajícími fotoaparáty. Zato ale dlouhá řada míst, kterou může procházet plesající srdce poutníkovo s vědomím, že pod schýlenými korunami vrb na venkovských návsích prosakuje historie. A ať už pátráte po rustikální idyle nebo torzu nedostavěného chrámu za vsí, v kterém je údajně centrum pozitivní energie, budete mít nakonec chuť se sem vracet. Na konci tohoto výletu se možná přenesete přes vtipy o legendárním praotci, který byl příliš líný na to, aby došel k moři, a pochopíte, proč se zastavil zrovna tady. Zdroj: http://www.hora-rip.cz/index.php V příštím měsíčníku si můžete přečíst o rotundě sv. Jiří, která horu Říp zdobí, ale možná se o ní dozvíte dříve z našeho výletu.
Prvorepublikoví herci a herečky jejich životy, jejich osudy Věra Ferbasová Věra Ferbasová komik v sukních, jak jí často říkávali, představitelka uličnic, falešných kočiček, děvčátek z venkova, nebo vdoviček spadlých z nebe. Bylo jí necelých 20 let, když přišla z Plzně do Prahy, kde se účastnila soutěže v kráse a získala titul Miss západočeské metropole. Její strýc jí obstaral místo sekretářky v divadle Vlasty Buriana, ale ten prohlásil, že je jí na sekretářku škoda, a okamžitě jí angažoval do menší role ve frašce Mušketýři z katakomb, později zfilmované. Za nedlouho se už objevila Ferbasová před filmovou kamerou, kdy nejdříve pracovala s Janem Svitákem, u kterého hrála jenom malé role,
a až teprve Vladimír Slavinský z ní udělal pravou filmovou hvězdu. I když jí kritiky velice "utíraly" za různé nedostatky, nedala se odradit, a výsledkem byly kasovní úspěchy od Mravnosti nade vše, přes Uličnici až po film Panna. Ferbasové se šily role přímo na tělo a není zanedbatelné, že jejími filmovými partnery byla taková jména jako: Lamač, Borský, Haas, Nový, Schránil, Boháč, Novotný, Dohnal, se kterým hrávala nejčastěji. Jejím posledním filmem byl v roce 1942 film Zlaté dno, kde už jenom sekundovala Vlastu Burianovi, a pak se na dlouhou dobu odmlčela. Odmítla hrát v německých filmech, a tak zmizela z filmových ateliérů, aby se v nich ukázala o hodně později v rolích, při kterých mohla už jenom nostalgicky vzpomínat a její diváci s ní. Velkolepý návrat se nekonal, a v poválečném filmu hrála už jen malé role, za všechny v roli poslední, kdy hrála větší roli - tetičku ve filmu: Jáchyme hoď ho do stroje. Věra Ferbasová je pohřbena na Jičínském hřbitově. Věra Ferbasová hrála např. ve filmech: - Komediantská princezna - Děvčátko z venkova - Na tý louce zelený - Sextánka - Uličnice - Falešná kočička
- Andula vyhrála - Žabec - Dceruška k pohledání - Slávko, nedej se! - Mravnost nade vše - Penzión pro svobodné pány - Hudba srdcí - Matka Kráčmerka -Jedna z milionu - Studentská máma - Tři muži ve sněhu - Dědeček proti své vůli - Zlaté dno - Jáchyme, hoď ho do stroje Zdroj: http://zivotopis.osobnosti.cz/vera-ferbasova.php