Návrh zákona o investičních společnostech a investičních fondech květen 2012

Bulletin BBH Návrh zákona o investičních společnostech a investičních fondech květen 2012

Obsah 1. Návrh zákona obecný přehled... 2 2. Východiska navrhované úpravy... 2 3. Členění investičních fondů... 3 4. Rozšíření právních forem fondů a související změny... 3 5. Subjekty upravené v ZISIF... 4 6. Dopady na fondy kvalifikovaných investorů a private equity fondy... 5 1. Návrh zákona obecný přehled Návrh ministerstva financí Ministerstvo financí předložilo na konci března k veřejné diskusi návrh nové právní úpravy kolektivního investování, která je obsažena v návrhu zákona o investičních společnostech a investičních fondech ( ZISIF ) a návrhu nařízení vlády k provedení zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Návrh vychází z předpisů EU, zejména směrnic UCITS 1 a AIFMD 2. Navrhovaná právní úprava vymezuje fondy a další subjekty, které fondy obhospodařují, resp. vykonávají další specifické činnosti, jejich postavení, základní práva a povinnosti a dohled nad jejich dodržováním. Navazující nařízení vlády upravuje podrobnější podmínky pro činnost jednotlivých subjektů a pro investování jednotlivých typů fondů. Vedle reakce na evropské předpisy je však hlavním cílem Ministerstva vytvořit v České republice moderní právní prostředí pro činnost fondů, jejich obhospodařovatelů a poskytovatelů dalších služeb, které by napomohlo vytvořit určitý prostor pro rozvoj lokálního fondového byznysu. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech ZISIF v úvodní části vymezuje subjekty podnikající v sektoru fondového byznysu, jimiž jsou investiční společnost, depozitář investičního fondu, hlavní makléř, centrální administrátor (viz níže) a obhospodařovatel fondu. Předmětem jejich činnosti jsou pak investiční fondy. Pojem investičního fondu je nově používán jako obecná kategorie pro všechny druhy fondů, bez ohledu na jejich právní formu. Podílový fond se tak stává podmnožinou pojmu investiční fond. Návrh vychází ze základního členění, které se odvíjí od toho, zda jsou fondy nabízeny veřejnosti či nikoliv, na základě toho je označuje jako veřejné a neveřejné. Tato dělba se promítá do systematiky návrhu a požadavků na jejich fungování. ZISIF upravuje rovněž dohled ČNB, přičemž u neveřejných fondů se za určitých podmínek navrhuje nižší intenzita dohledu než u fondů veřejných. Nařízení vlády Návrh nařízení upravuje požadavky na řídící a kontrolní systém, stanovuje podrobněji povinnosti administrátora, obhospodařovatele, depozitáře a hlavního makléře (prime broker) a způsob výpočtu aktuální hodnoty akcií a podílových listů, oceňování majetku a závazků investičního fondu. Dále stanoví pravidla pro investování a skladbu majetku investičního fondu pro jednotlivé typy fondů. Za účelem zajištění informovanosti investorů a transparentnosti nařízení upravuje mj. náležitosti statutu investičního fondu, sdělení klíčových informací a pravidla jednání. Návrh nařízení vlády by měl přebrat velkou část úpravy, která je dnes obsažena v prováděcích vyhláškách k ZKI. Další předpokládané kroky Na základě veřejné diskuse Ministerstvo financí upraví návrh ZISIF, který poté předloží do mezirezortního připomínkového řízení a následně ke schválení vládě. Předložení do parlamentu se předpokládá na podzim letošního roku. Finální podoba nového režimu pro fondový byznys tak ještě může doznat celé řady změn a to i vzhledem k připravovaným evropským předpisům, jako je např. prováděcí nařízení k AIFMD či návrh směrnice UCITS V. Účinnost nové právní úpravy se navrhuje na polovinu roku 2013. Právní aktuality Nová pravidla pro fondy v ČR Bulletin květen 2012 Strana 2 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (UCITS). 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (AIFMD). 2. Východiska navrhované úpravy Návrh nové právní úpravy vychází z velké části z předpisů EU, konkrétně ze směrnic UCITS a AIFMD a dále reaguje na připravované nařízení o fondech venture kapitálu 3 a nařízení o fondech investujících do sociálního podniká- 3 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech rizikového kapitálu KOM/2011/0860 ze dne 7.12.2011.

ní. 4 Vzhledem k tomu, že řada otázek, které se dotýkají činnosti fondů, bude řešena přímo závaznými nařízeními Evropské komise, 5 musí nová právní úprava tyto skutečnosti reflektovat a vytvořit podmínky pro efektivní aplikaci těchto nařízení. Návrh nové právní úpravy rovněž bere v potaz zkušenosti zemí s velmi rozvinutým fondovým sektorem jako je Lucembursko či Irsko. To se promítá např. do vytvoření funkce administrátora fondů či do rozšíření přípustných právních forem a investičních strategií speciálních fondů. Návrh ZISIF dopadá na mnohem širší okruh subjektů než stávající ZKI, který má nahradit. V důsledku směrnice AIFMD budou podrobeny nové fondové regulaci všechny entity shromažďující prostředky od více než dvou investorů s omezenými výjimkami, které se uplatní pro holdingové společnosti či společnosti shromažďující prostředky od investorů, které se věnují primárně výrobní či obchodní činnosti, nikoliv investování či akvizicím jiných společností. Nový regulovaný režim bude rovněž dopadat i na fondy ze zemí mimo EU, které by byly aktivně nabízeny investorům na území České republiky včetně případů neveřejné nabídky (private placement). 3. Členění investičních fondů Rozdělení investičních fondů na veřejné a neveřejné má význam pro stanovení některých povinností, dohledových pravomocí ČNB, a také pro úpravu některých specifických požadavků v případě veřejných fondů, které jsou určeny i retailovým investorům. Veřejné fondy 4 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech sociálního podnikání KOM/2011/0862 ze dne 7.12.2011. 5 Např. prováděcí nařízení k AIFMD, jehož vydání se očekává v polovině letošního roku; Nařízení Komise (EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek; Nařízení Komise (EU) č. 584/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o formu a obsah standardního oznámení a osvědčení SKIPCP, využívání elektronické komunikace mezi příslušnými orgány pro účely oznamování a postupy pro ověřování na místě a šetření a výměnu informací mezi příslušnými orgány. Základním definičním znakem veřejných fondů je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti, tj. provozování kolektivního investování. Z hlediska investiční strategie řadí návrh mezi veřejné fondy jednak standardní fondy, jednak speciální fondy. Mezi speciální fondy návrh přebírá stávající fondy cenných papírů, fondy fondů a fondy nemovitostní a také by měl umožnit vytváření nových typů speciálních fondů pro veřejnost, jako jsou např. ETF fondy. Neveřejné fondy U neveřejných fondů rozlišuje ZISIF z hlediska investiční strategie fond kvalifikovaných investorů, kde zákon úpravu investiční strategie ponechává zcela na statutu příslušného fondu a dále fond korporátních investic, jehož investiční strategie spočívá v investování do obchodních společností podle obvyklých standardů private equity. Tyto fondy shromažďují peněžní prostředky výhradně od profesionálních investorů, a proto podléhají mírnějším požadavkům než fondy veřejné. 4. Rozšíření právních forem fondů a související změny Zásadní změnou spojenou se ZISIF je rozšíření právních forem investičních fondů tak, že se umožňují i jiné právní formy než je akciová společnost a podílový fond. U veřejných fondů se připouští právní forma akciové společnosti s proměnlivým kapitálem (SICAV). U neveřejných fondů kvalifikovaných investorů se připouští nejširší škála právních forem 6. Fond korporátních investic má potom mít právní formu komanditní společnosti, a to buď v obecném režimu ObchZ 7 nebo ve speciálním režimu ZISIF jako komanditní společnost na investiční listy. Akciová společnost s proměnlivým kapitálem Právní forma akciových společností s proměnlivým kapitálem (SICAV) se zavádí do návrhu po vzoru lucemburské právní úpravy. Společnost vydává zakladatelské akcie, s nimiž je spojeno právo podílet se na řízení společnosti, ne však právo na odkoupení těchto akcií. Druhým typem jsou investiční akcie, se kterými není spojeno právo hlasovat na valné hromadě, nemají jmenovitou hodnotu, ale je do nich inkorporováno 6 Konkrétně se jedná o formu: a) podílového fondu b) společnosti s ručením omezeným, c) akciové společnosti, d) družstva, e) evropské společnosti, nebo f) evropské družstevní společnosti. 7 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů, resp. do budoucna zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Právní aktuality Nová pravidla pro fondy v ČR Bulletin květen 2012 Strana 3

právo na odkoupení za aktuální hodnotu. Po odkoupení investiční akcie zanikají. Akciová společnost s proměnlivým kapitálem může vytvářet tzv. podfondy, jež mají povahu účetně oddělené části majetku a závazků. Dluhy vzniklé v souvislosti s obhospodařováním podfondu se hradí výlučně z majetku tohoto podfondu. Ke každému podfondu vydává společnost investiční akcie. Pravidla vztahující se k investování podílových fondů se mají podle ZISIF použít pro investování podfondů obdobně. Účelem úpravy podfondu je umožnit investičním fondům s právní formou a.s. s proměnlivým kapitálem, aby vytvořily několik podfondů s různými investičními strategiemi, jak je standardem v řadě fondových center. Komanditní společnost a komanditní společnost na investiční listy Pro fond korporátních investic, se použije speciální úprava komanditní společnosti na investiční listy v ZISIF. Úprava komanditní společnosti na investiční listy v ZISIF mj. umožňuje vtělit podíl komanditistů do cenného papíru, stanoví volnější podmínky odchodu komanditisty ze společnosti. V případě ukončení účasti klíčového společníka poskytuje také silnější ochranu v případě vydání exekučního titulu na podíl společníka. Investiční list je listinným cenným papírem na řad s převoditelností omezenou v rozsahu, v jakém je omezena převoditelnost podílu komanditisty podle obecné právní úpravy a jeho obchodování na veřejném trhu je zakázáno. Přijetí cenných papírů investičních fondů k obchodování na regulovaném trhu Návrh umožňuje, aby podílové listy otevřeného podílového fondu a investiční akcie SICAV za zákonem stanovených podmínek (mj. souhlas obhospodařovatele, existence tvůrce trhu pro investiční nástroj) byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu. 8 5. Subjekty upravené v ZISIF Administrátor a obhospodařovatel ZISIF zavádí po vzoru zahraničních úprav (Lucembursko, Irsko) jako subjekt, který se účastní na fungování investičních fondů tzv. administrátora. Obsahem jeho činnosti je administrace investičního fondu - mj. vedení účetnictví, právní služby, plnění daňových povinností, komuni- 8 Úprava přebírá běžné charakteristiky tzv. exchange traded funds, mezi něž patří zejména existence tzv. creation units a tvůrce trhu dbajícího o to, aby se tržní cena neodchylovala významně od NAV. kace s investory, uveřejňování informací a jejich oznamování ČNB. Obhospodařovatel investičního fondu vykonává portfolio management a související řízení rizik. Zatímco každý investiční fond musí mít svého administrátora, kterým může být licencovaný administrátor nebo investiční společnost, využití obhospodařovatele je fakultativní a fond může rovněž existovat jako fond samosprávný a smlouvu s obhospodařovatelem neuzavřít. Investiční společnost může být zároveň obhospodařovatelem a administrátorem. U speciálních fondů je podle AIFMD možno rozlišit režim pro investiční společnost a samosprávný investiční fond, který překročí rozhodný limit objemu aktiv ve správě 9, kdy se uplatní plná regulace a pro investiční společnosti a samosprávné fondy s menším objemem majetku ve správě je navrhován režim mírnější. Z hlediska regulatorních požadavků je dále navrhováno rozlišovat požadavky na obhospodařovatele speciálních fondů veřejných a fondů neveřejných, na které by se mohl uplatnit mírnější režim. 10 Hlavní makléř (prime broker) Úprava institutu hlavního makléře vychází ze směrnice AIFMD. Jeho činnost spočívá zejména v poskytování finančních služeb pro fond včetně možnosti poskytování úvěrů. V případě některých speciálních fondů může hlavní makléř fungovat též jako depozitář fondu, ovšem za předpokladu existence efektivních čínských zdí. Depozitář Samotná funkce depozitáře spočívající zejména v zajišťování úschovy investičních nástrojů, provádění pokynů obhospodařovatele nebo samosprávného fondu na základě depozitářské smlouvy a v kontrolních povinnostech nedoznává výraznějších modifikací. Nicméně se zpřísňují podmínky pro výkon činnosti depozitáře mj. specifikace plnění povinností depozitář postupovat s odbornou péčí. Výkon činnosti depozitáře je neslučitelný s činností obhospodařovatele fondu a administrátora. Depozitář nesmí vykonávat nebo ovlivňovat činnosti jako je správa portfolia nebo řízení rizik fondu. V případě některých speciálních fondů již není vyhrazena 9 Výše rozhodného limitu aktiv ve správě je 100 mil. EUR, pokud je používán pákový efekt (tzn. přijímány úvěry či půjčky nebo využívány deriváty k investování), bez používání pákového efektu potom 500 mil. EUR. 10 Návrh ZISIF obsahuje dokonce čtyři typy povolení podle toho, zda investiční společnost bude obhospodařovat standardní fondy, speciální fondy veřejné, speciální fondy neveřejné "nad limit AIFMD" a "pod limit" AIFMD. Právní aktuality Nová pravidla pro fondy v ČR Bulletin květen 2012 Strana 4

funkce depozitáře pouze bankám, ale podle AIFMD to mohou být též obchodníci s cennými papíry a pro fondy korporátních investic dokonce i notáři. Zásadní novinkou je v návaznosti na AIFMD zpřísnění odpovědnosti depozitáře za ztrátu investičních nástrojů z majetku speciálního fondu. 6. Dopady na fondy kvalifikovaných investorů a private equity fondy Úprava v ZISIF připouští, aby do neveřejných fondů investovaly pouze dostatečně kvalifikovaní investoři, tj. pouze osoby, které jsou profesionálním zákazníkem nebo jsou za takového zákazníka považovány podle ZPKT, 11 nebo které již jsou společníkem či podílníkem jiného neveřejného investičního fondu. Investovaná částka do neveřejného podílového fondu nebo vklad společníka do neveřejného fondu musí odpovídat minimálně částce 125 tis. EUR. Statut nebo společenská smlouva mohou určit částku vyšší. Investování neveřejných fondů podléhá ve srovnání s veřejnými fondy výrazně benevolentnějším požadavkům. Základním pravidlem je provádění investování tak, jak to určuje nebo připouští statut fondu. Statut stanoví i limity pro rozložení rizika spojeného s investováním, stejně jako pravidla pro přijetí nebo poskytnutí úvěru, zápůjčky, daru, zajištění dluhu třetích osob nebo pro úhradu dluhu. Podmínky jsou odlišné pro fond korporátních investic, jenž musí investovat minimálně 90 % hodnoty majetku do cenných papírů představujících podíl na obchodní společnosti nebo jiné právnické osobě, či do účastí v těchto osobách a rovněž do práv duševního vlastnictví. Fondy korporátních investic Návrh ZISIF stanoví pro fondy korporátních investic obligatorně formu komanditní společnosti, přičemž může jít o k.s. podle úpravy ObchZ nebo k.s. na investiční listy. Tato právní forma by měla představovat obdobu právní formy limited partnership, která je často používanou právní formou pro private equity a venture kapitálové financování. Minimální výše základního kapitálu private equity fondu je 1 mil. EUR. ZISIF rozlišuje dva druhy účasti na private equity fondu: generálního společníka neomezeně ručícího za závazky fondu a investiční společníky, jejichž ručení je omezeno. K.s. na investiční listy může být pouze samosprávným fondem a obligatorně zřizuje poradní komitét jako orgán tvořený 3 7 členy, který poskytuje doporučení generálnímu partnerovi, může vyžadovat vysvětlení od generálního partnera a v zákonem stanovených případech uděluje generálnímu partnerovi souhlas (např. o prodloužení trvání společnosti o 1 rok). Další požadavky na fondy private equity a venture kapitálu Vzhledem k tomu, že ZISIF má transponovat směrnici AIFMD, promítají se zde specifické požadavky na postup obhospodařovatelů vůči společnostem v portfoliu fondů, které jsou ovládané fondem resp. jeho obhospodařovatelem. Ve vztahu k cílovým společnostem se jedná mj. o poskytování informací o obchodních záměrech fondu vůči cílové společnosti, jejím zaměstnancům a ostatním akcionářům či společníkům. Dále je stanoven zákaz vyvádění majetku z cílové společnosti po dobu prvních dvou let trvání ovládání, včetně zákazu výplaty dividend. Výjimka z těchto povinností se uplatní ve vztahu k malým a středním podnikům, které mají méně než 250 zaměstnanců či obrat menší než 50 mil. EUR ročně. Pokud však portfoliové společnosti tvoří tzv. propojené podniky v rámci jedné skupiny, které v souhrnu překročí uvedené limity, výjimka se neaplikuje.. Právní aktuality Nová pravidla pro fondy v ČR Bulletin květen 2012 Strana 5 11 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů

BBH, advokátní kancelář, v. o. s. dlouhodobě poskytuje svým klientům mj. právní poradenství v oblasti práva finančních trhů. V rámci svých služeb nabízí také základní informační servis o nejvýznamnějších aktualitách v oblasti regulace a práva finančního trhu. Bulletin BBH je určen pouze jako obecná informace o některých důležitých novinkách a událostech v oblasti finančních trhů a související právní problematice. Jeho obsah není právním poradenstvím ani doporučením k určitému postupu v konkrétní situaci. V případě zájmu o další informace nebo o individuální poradenství nebo konzultaci nás neváhejte kontaktovat na níže uvedené adrese. Kontakt: BBH, advokátní kancelář, v. o. s. Klimentská 1207/10 110 00 Praha 1 Česká republika Tel.: +420 234 091 355 Fax: +420 234 091 366 E-mail: legal@bbh.cz Web: www.bbh.cz IČO: 26143119 DIČ: CZ26143119 Městský soud v Praze oddíl A, vl. 40439 ID datové schránky: 5e2sxwg Kde nás najdete: Právní aktuality Nová pravidla pro fondy v ČR Bulletin květen 2012 Strana 6