UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Matematicko-fyzikální fakulta Žádost o prodloužení akreditace navazujícího magisterského studijního programu Informatika a prodloužení akreditace na dostudování navazujícího magisterského studijního programu Informatika (prezenční i kombinované studium, studium v českém i anglickém jazyce) Praha, únor 2005 1

Evidenční list Vysoká škola: Univerzita Karlova, Ovocný trh 5, 116 36 Praha 1 Fakulta, která návrh předkládá: Matematicko-fyzikální fakulta, Ke Karlovu 3, 121 16 Praha 2 Žádost o prodloužení akreditace Předmět žádosti o prodloužení akreditace: 1. prodloužení akreditace navazujícího magisterského studijního programu Informatika 2. prodloužení akreditace na dostudování navazujícího magisterského studijního programu Informatika Tyto programy jsou již akreditovány v anglickém jazyce. Přesné názvy studijních programů s přihlédnutím k číselníku KKOV: 1. Informatika (N 1801) 2. Informatika (N 1801) 1. Názvy studijních oborů: Teoretická informatika (1801T010) Studia informatica theoretica Theoretical computer science Softwarové systémy (2612T043) Partes programmationis Software systems Matematická lingvistika (1103T012) Linguarum studia mathematice tractata Mathematical linguistics Diskrétní modely a algoritmy (1801T014) Exemplaria discreta atque algorithmorum theoria Discrete models and algorithms Učitelství informatiky pro střední školy v kombinaci s odbornou informatikou (7504T202) Artes paedagogicae ad disciplinam informaticam in scholis mediis praecipiendam applicatae atque disciplina informatica generalis Program for future teachers of computer science for high schools in combination with professional computer science 2

Učitelství informatiky pro střední školy v kombinaci s jiným aprobačním předmětem (7504T201) Artes paedagogicae ad disciplinam informaticam in scholis mediis praecipiendam applicatae Program for future teachers of computer science in combination with another subject for high schools Učitelství informatika-matematika pro střední školy (7504T200) Artes paedagogicae ad mathesim atque discplinam informaticam in scholis mediis praecipiendam applicatae Program for future teachers of computer science and physics for high schools 2. Název studijního oboru: Informatika (1801T001) Studia informatica Computer Science Typy studijních programů: navazující magisterské studium Forma studia: prezenční i kombinované studium Jazyk studia: český jazyk a anglický jazyk Standardní doba studia: navazující magisterské studium 2 roky Kredity: v navazujícím studiu je počet bodů za předmět roven počtu týdenních hodin tohoto předmětu, počet kreditů je 1,5 násobkem počtu bodů Konec stávající akreditace: 2.5.2006 Přiznání akademického titulu: Mgr., rigorózní řízení: ano, titul: RNDr. Předpokládaný počet přijímaných uchazečů: 150 Adresa WWW stránky s textem žádosti: http://www.mff.cuni.cz/vnitro/akreditace Projednáno v Akademickém senátu fakulty: 23.2.2005 Schváleno ve Vědecké radě fakulty: 9.3. 2005 Garant studijních programů: Zpracovatel návrhu: Informatika doc. RNDr. Pavel Töpfer, CSc. prof. RNDr. Jiří Anděl, DrSc., proděkan pro studijní záležitosti MFF, tel. 21911111, e-mail andel@dekanat.mff.cuni.cz Kontaktní osoba: JUDr. Dana Macharová, vedoucí studijního odd. MFF, tel. 221911254 Pořadí předložené verze: 1. verze, 1. února 2005 3

Zdůvodnění návrhu V rámci akreditace, která byla Matematicko-fyzikální fakultě udělena v roce 2002, přešla MFF na tříleté bakalářské studium, dvouleté navazující magisterské studium a tříleté doktorské studium. První posluchači do takto koncipovaného bakalářského studia byli přijati v akademickém roce 2003/2004, takže do navazujícího studia postoupí až v akademickém roce 2006/2007. Ačkoli navazující magisterské studium bylo otevřeno také již v akademickém roce 2003/2004, počet uchazečů o toto studium byl velmi malý a většinou šlo o absolventy bakalářských studijních oborů z jiných fakult a jiných vysokých škol. Předkládané materiály k akreditaci jsou prakticky totožné s těmi, na jejichž základě byla fakultě udělena akreditace v roce 2002. K drobným změnám došlo jednak v případě přechodu z vícesemestrálních předmětů na předměty jednosemestrální s ohledem na připravovaný kreditní systém Univerzity Karlovy, jednak ke změně některých vyučujících s ohledem na drobné změny učitelského kádru na fakultě. Prodloužení akreditace navazujícího magisterského oboru Informatika slouží pouze pro dostudování těch posluchačů, kteří jsou do tohoto studia zapsáni. Odborné a materiální zajištění tohoto studia je stejné jako u nových studijních oborů. Pokud se týče zabezpečení výuky pro prezenční i kombinované studium můžeme konstatovat: 1. Fakulta je vybavena 10 počítačovými laboratořemi, v nichž je studentům k dispozici 350 pracovních míst. Dalších 12 počítačů je pro studenty umístěno ve fyzikálních praktikách a 80 počítačů ve specializovaných fyzikálních laboratořích. Kromě toho je na vysokoškolské koleji 17. listopadu připojeno na vysokorychlostní internet dalších 800 počítačů, které využívají tam ubytovaní studenti MFF. 2. MFF má rozsáhlou knihovnu, do které například v roce 2005 bude investovat více než 9 milionů Kč na nákup nových časopisů a knih. Některé časopisy jsou k dispozici přímo na fakultní síti www. Mnozí učitelé na svých www stránkách dávají k dispozici studentům rozsáhlé studijní materiály. 3. Učitelé MFF jsou zapojeni v projektech distančního studia, které organizuje Univerzita Karlova. V rámci těchto projektů již byly vytvořeny materiály pro Úvodní kurz matematiky a pro Úvodní kurz fyziky. Na přípravě dalších materiálů se dále pracuje. 4. MFF vydává v nakladatelství Matfyzpress a Karolinum řadu učebnic ze základních předmětů. MFF a UK tyto tituly částečně dotují, aby se docílilo přijatelné ceny pro studenty. 5. Pro kombinované studium se pořádají konzultace, které mají převážně individuální charakter. 6. Kromě kmenových učitelů na fakultě působí celá řada renomovaných pracovníků z jiných institucí, zejména z Akademie věd České republiky. Kromě konání přednášek a seminářů tito pracovníci vedou diplomové práce. (Pak také působí v doktorském studiu.) 7. Jazykové vybavení učitelů MFF je na velmi dobré úrovni, o čemž svědčí dlouhodobé a krátkodobé pobyty učitelů v zahraničí, jakož i publikační činnost, která je převážně v anglickém jazyce. Jde nejen o odborné a vědecké články, ale i o rozsáhlé monografie. 4

Obecné zásady bakalářských a navazujících magisterských studijních programů Na MFF je možno studovat jednak v bakalářském studijním programu, jednak v navazujícím magisterském studijním programu. Tyto programy se dále dělí na obory a v rámci jednoho oboru může být několik studijních plánů. Bakalářský studijní program má standardní dobu studia 3 roky a maximální dobu studia 6 let. Studium je ukončeno státní závěrečnou zkouškou a její úspěšné složení vede k získání titulu bakalář. Studium probíhá ve dvou stupních. První stupeň tvoří první ročník, druhý stupeň pak 2. a 3. ročník. Obsah studia v prvním stupni je pevně určen studijními plány a je pro všechny posluchače povinný. Ve druhém stupni si posluchač volí jednotlivé předměty tak, aby vyhověl požadavkům svého studijního plánu, získal počet bodů požadovaných při kontrole studia na konci každého studijního roku a zároveň splnil podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce. Navazující magisterský studijní program má standardní dobu studia 2 roky a maximální dobu studia 5 let. Studium je ukončeno státní závěrečnou zkouškou a její úspěšné složení vede k získání titulu magistr. Během studia si posluchač volí jednotlivé předměty tak, aby vyhověl požadavkům svého studijního plánu, získal počet bodů požadovaných při kontrole studia na konci každého studijního roku a zároveň splnil podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce. Plnění studijních povinností je kontrolováno na konci každého úseku studia. Na prvním stupni bakalářského studia se úseky rozumějí jednotlivé semestry 1. ročníku a kontroluje se, zda student složil úspěšně zkoušky a získal zápočty z tolika povinných předmětů pro tyto úseky, aby získaný počet bodů odpovídal alespoň rozsahu stanovenému pro úspěšné uzavření tohoto úseku. Ve druhém stupni bakalářského studia a v navazujícím magisterském studiu jsou úseky jednotlivé studijní roky. Na konci každého studijního roku se kontroluje jednak to, zda student splnil povinnosti, které mu pro daný úsek studia předepisuje jeho studijní plán (pokud jsou takové), jednak to, zda student dosáhl počtu bodů předepsaného pro úspěšné uzavření příslušného roku studia. Požadované počty bodů jsou uvedeny v následující tabulce. Bakalářské studium Normální/Minimální mez 5 Navazující magisterské studium Normální mez na konci 1. semestru 12/* na konci 2. semestru 24/* 30 na konci 2. roku 64/58 70 na konci 3. roku 104/* 110 na konci 4. roku 144/* 150 na konci 5. roku 184/* * na konci 6. roku /* * Při dosažení normálního počtu bodů má student právo zapsat se do dalšího roku studia. Získá-li pouze minimální počet bodů, může se (pokud studium nepřeruší) zapsat do dalšího roku studia podmíněně. Podrobnosti související s kontrolou studia stanoví Studijní a zkušební řád MFF. Výuka jazyků Výuka cizích jazyků probíhá v bakalářském studiu. Povinná výuka angličtiny probíhá mimo bodový systém. Za absolvování nepovinné výuky cizích jazyků lze body získat, ale nejvýše 8 bodů za celé studium. Student povinně zapisuje nejpozději ve 4. semestru zkoušku z anglického jazyka. Pokud ji nesloží, je povinen ji složit v průběhu 3. roku studia. Děkan může ve výjimečných případech povolit složení této zkoušky později. Její úspěšné absolvování je podmínkou pro to, aby se posluchač mohl přihlásit ke státní zkoušce bakalářského studia.

Pokud posluchač nesloží zkoušku z angličtiny dříve, je povinen si zapsat angličtinu v každém z prvních čtyř semestrů svého studia na MFF v rozsahu alespoň 0/2 a v každém z prvních dvou semestrů z ní získat zápočet. Méně pokročilí studenti mohou zapisovat angličtinu v prvních čtyřech semestrech v rozsahu 0/4. Nesloží-li posluchač zkoušku z angličtiny do konce 4. semestru, zapíše si povinně angličtinu v rozsahu nejméně 0/2 i v 5. a 6. semestru. Tělesná výchova Výuka tělesné výchovy probíhá mimo bodový systém. Tělesná výchova je povinná v 1. a 2. ročníku. Dále musí student získat 2 jednotky, které může obdržet za absolvování: tělesné výchovy v délce jednoho semestru ve 3. ročníku bakalářského studia letního nebo zimního výcvikového kurzu v průběhu bakalářského studia Kromě těchto aktivit nabízí katedra tělesné výchovy zájmovou tělesnou výchovu. Pokud student nezíská dostatečný počet jednotek za tělovýchovné předměty, musí si zapsat podle vlastního výběru další předměty (a složit z nich zkoušky nebo zápočty) tak, aby při započítání jedné jednotky za dvě týdenní hodiny semestrální výuky doplnil počet získaných jednotek na požadované 2 jednotky. Za tyto předměty se neudělují body. 6

Studijní program Informatika (prodloužení akreditace na dostudování navazujícího magisterského studijního programu) Studijní obor Informatika Cíle a charakteristika studijního oboru: Cílem studia je připravit absolventy s hlubokou a dostatečně širokou průpravou v informatice. Konkrétní zaměření studia si posluchač může sám zvolit podle nabídky existujících studijních oborů magisterského studijního programu Informatika. Profil absolventa studijního oboru: Absolvent oboru může pracovat ve výzkumu a na vysokých školách nebo může pokračovat v doktorském studiu. Může také působit v praxi na jakékoli pozici, která vyžaduje logické myšlení, schopnost analýzy, algoritmický přístup a využití moderních metod informatiky. Jeho vzdělání mu také umožňuje pracovat na libovolném programátorském místě. Absolvent oboru má hluboké informatické a matematické znalosti. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: SZZ se skládá ze dvou částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a ústní zkouška. Každý posluchač je zkoušen ze znalostí tří povinných zkušebních okruhů, které jsou společné pro všechny obory (Algoritmy a datové struktury), a dále si student vybírá z těchto předmětů: Teoretická informatika, Softwarové systémy, Matematická lingvistika, Diskrétní modely a algoritmy. Předměty ústní části státní závěrečné zkoušky: 1. Algoritmy a datové struktury (povinný předmět) 2. Teoretická informatika, Softwarové systémy, Matematická lingvistika, Diskrétní modely a algoritmy ( jeden z těchto předmětů dle výběru studenta) Návrh témat diplomové práce: Metody odstraňování fraktálního šumu v obraze Problém vševědoucnosti v multiagentních systémech Metody odstraňování fraktálního šumu v obraze Indexace XML dat HTML editor Vektorový 2D grafický editor sloužící k návrhu půdorysu staveb a jejich vybavení 7

Studijní program Informatika (navazující magisterské studium) Studijní obor Teoretická informatika Cíle a charakteristika studijního oboru: Cílem studia je připravit absolventy s hlubokou a dostatečně širokou průpravou v informatice, která se opírá o dostatečné zvládnutí teoretických základů oboru. Na tento základ navazují profilující předměty, které absolventům dávají dobrý přehled v hlavních oborech informatiky. Hluboké teoretické znalosti pak umožňují absolventům rychleji vstřebávat nové poznatky v rozvíjejících se oblastech informatiky a aktivně se na tomto rozvoji podílet. Profil absolventa studijního oboru: Absolvent oboru může pracovat ve výzkumu a na vysokých školách nebo může pokračovat v doktorském studiu. Může také působit v praxi na jakékoli pozici, která vyžaduje logické myšlení, schopnost analýzy (analytik například ve finančních institucích), algoritmický přístup (využití konkurentních, paralelních a pravděpodobnostních metod) a využití moderních metod informatiky (metody umělé inteligence, deklarativního programování a programování s omezujícími podmínkami a metody neuronových sítí a genetického programování). Jeho vzdělání mu také umožňuje pracovat na libovolném programátorském místě. Absolvent má teoretické znalosti z oboru informatika a je schopen je prakticky aplikovat. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: SZZ se skládá ze dvou částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a ústní zkouška. Každý posluchač je zkoušen ze znalostí tří povinných zkušebních okruhů, které jsou společné pro všechny obory (Algoritmy a datové struktury), a dále ze tří volitelných zkušebních okruhů. Ty jsou specifické pro každý studijní obor (název druhého předmětu je tudíž totožný s názvem studijního oboru). V odůvodněných případech může odpovědný učitel oboru povolit jinou skladbu volitelných zkušebních okruhů (např. zvolit jeden zkušební okruh z jiného oboru studia). V tomto případě je název třetího předmětu odvozen od oboru, ze kterého je zvolen třetí zkušební okruh. Předměty ústní části státní závěrečné zkoušky: 3. Algoritmy a datové struktury (povinný předmět) 4. Teoretická informatika Pokud je povolena jiná skladba volitelných zkušebních okruhů, např. ze dvou oborů, dalším předmětem je jeden z níže uvedených předmětů. 5. Softwarové systémy, Matematická lingvistika, Diskrétní modely a algoritmy Návrh témat diplomové práce: Self-Organizing Feature Maps for Clustering Large Data Sets Počítačové predikace pohybu buněk Řešení úloh heuristickými algoritmy s omezenou pamětí Problém vševědoucnosti v multiagentních systémech Binarization and Partial Evaluation Agentové systémy pro rozvrhování 8

Studijní program Informatika (navazující magisterské studium) Studijní obor Softwarové systémy Cíle a charakteristika studijního oboru: Cílem studia je vychovat odborníky připravené pro týmový vývoj softwarových systémů, tj. jejich analýzu, návrh, implementaci a nasazení v praxi včetně vyhodnocení jejich provozu. Vzhledem k neustálému rozvoji informatiky je studium navrženo tak, aby absolventi uměli pružně reagovat na měnící se podmínky, reagovali na rozvoj nových technologií a uměli kriticky zhodnotit jejich přínos a perspektivu v praxi. Profil absolventa studijního oboru: Absolvent nalezne uplatnění jako počítačový profesionál zejména v oblasti analýzy, návrhu a nasazení rozsáhlých softwarových systémů jak v aplikační sféře, tak při vývoji základního software. Hlubší matematický základ studia umožňuje absolventovi řešit otázky složitosti a škálovatelnosti softwarových systémů, tvorbu a testování potřebných modelů. Absolventi mohou působit i jako řídící pracovní v různých oblastech vývoje a aplikace software, jako vysokoškolští učitelé, nebo jako specialisti výzkumu a vývoje v informace a v oborech, které informatiku využívají. Užší specializaci získávají absolventi oboru v jednom ze čtyř studijních plánů. Studium dává absolventům dostatečné předpoklady pro pokračování v doktorském studiu. Absolvent má rozsáhlé znalosti soudobých softwarových systémech a teoretické znalosti potřebné pro vývoj nových softwarových systémů. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: SZZ se skládá ze dvou částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a ústní zkouška. Každý posluchač je zkoušen ze znalostí tří povinných zkušebních okruhů, které jsou společné pro všechny obory (Algoritmy a datové struktury), a dále ze tří volitelných zkušebních okruhů. Ty jsou specifické pro každý studijní obor (název druhého předmětu je tudíž totožný s názvem studijního oboru). V odůvodněných případech může odpovědný učitel oboru povolit jinou skladbu volitelných zkušebních okruhů (např. zvolit jeden zkušební okruh z jiného oboru studia). V tomto případě je název třetího předmětu odvozen od oboru, ze kterého je zvolen třetí zkušební okruh. Předměty ústní části státní závěrečné zkoušky: 6. Algoritmy a datové struktury (povinný předmět) 7. Softwarové systémy Pokud je povolena jiná skladba volitelných zkušebních okruhů, např. ze dvou oborů, dalším předmětem je jeden z níže uvedených předmětů. 8. Teoretická informatika, Matematická lingvistika, Diskrétní modely a algoritmy Návrh témat diplomové práce: Modelování a zobrazování terénu Poštovní brána s ochranou proti spammingu Automatický nástroj pro testování protokolů Grafické zobrazování funkčních závislostí Open Microsoft Windows Filesystem Interface Nefotorealistické zobrazování 9

Studijní program Informatika (navazující magisterské studium) Studijní obor Matematická lingvistika Cíle a charakteristika studijního oboru: Cílem studia je připravit absolventy na práci při výzkumu, vývoji i aplikačním nasazení systémů využívajících zpracování přirozeného jazyka, a to jak psaného (např. v informačních systémech, vyhledávání informací, strojovém překladu, podpory tvorby psaných dokumentů), tak i mluveného (systémy transkripce diktovaného textu, použití hlasových povelů, telefonní aplikace, syntéza řeči). Profil absolventa studijního oboru: Absolvent získá znalosti z teorie a symbolických i statistických algoritmů automatického zpracování přirozeného jazyka. Bude připraven jak na doktorské studium v tomto oboru, tak na řešení problémů aplikací automatického zpracování přirozeného jazyka, např. ve vyhledávání informací, zodpovídání dotazů, strojovém překladu, tvorbě elektronických slovníků a analýze mluvené řeči, a to jak v češtině, tak i v jakýchkoli jiných přirozených jazycích. Absolvent oboru může pracovat i na místě vyžadujícím všeobecné programátorské znalosti. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: SZZ se skládá ze dvou částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a ústní zkouška. Každý posluchač je zkoušen ze znalostí tří povinných zkušebních okruhů, které jsou společné pro všechny obory (Algoritmy a datové struktury), a dále ze tří volitelných zkušebních okruhů. Ty jsou specifické pro každý studijní obor (název druhého předmětu je tudíž totožný s názvem studijního oboru). V odůvodněných případech může odpovědný učitel oboru povolit jinou skladbu volitelných zkušebních okruhů (např. zvolit jeden zkušební okruh z jiného oboru studia). V tomto případě je název třetího předmětu odvozen od oboru, ze kterého je zvolen třetí zkušební okruh. Předměty ústní části státní závěrečné zkoušky: 9. Algoritmy a datové struktury (povinný předmět) 10. Matematická lingvistika Pokud je povolena jiná skladba volitelných zkušebních okruhů, např. ze dvou oborů, dalším předmětem je jeden z níže uvedených předmětů. 11. Teoretická informatika, Softwarové systémy, Diskrétní modely a algoritmy Návrh témat diplomové práce: Návrh souboru pravidel pro analýzu anafor v českém jazyce Automatické přiřazení tvaroslovných vzorů v češtině Automatizované značkování (středověkých) textů heslová slova, morfologie, komplexy, korelace Počítačový modul stylistického korektoru češtiny Application of Artifical Neural Networks in Computational Linguistics Automatická extrakce lexikálně-syntaktických údajů z korpusu 10

Studijní program Informatika (navazující magisterské studium) Studijní obor Diskrétní modely a algoritmy Cíle a charakteristika studijního oboru: Studijní plány Diskrétní matematika a kombinatorická optimalizace a Matematické struktury informatiky vychovávají odborníky v oblasti aplikované matematiky a informatiky. Důraz je kladen na aktuální teoretické i praktické otázky v dané oblasti. Studijní plány Optimalizace a Matematické ekonomie vychovávají odborníky schopné řešit problémy technické a ekonomické praxe s využitím optimalizačních metod a vhodných matematicko-ekonomických modelů. Profil absolventa studijního oboru: Absolvent bude mít rozsáhlé znalosti základních disciplín aplikované matematiky, zejména s ohledem na aplikace v teoretické informatice. Nabízí se uplatnění ve výzkumu při řešení teoretických i praktických otázek v oblasti aplikované matematiky a informatiky a v mezioborovém výzkumu. Velká část absolventů bude pokračovat v doktorském studiu na MFF i na jiných pracovištích. Absolvent se může dobře uplatnit i na pedagogickém místě. Bude schopen řešit složité rozhodovací problémy v technické a ekonomické praxi. Základem řešení těchto problémů jsou matematické metody jednokriteriální a vícekriteriální optimalizace a metody racionálního řešení konfliktních situací. Absolvent bude mít dobré znalosti matematických metod, které se používají při návrhu matematicko-ekonomických modelů adekvátních pro složité ekonomické situace. Bude mít i potřebné znalosti ze základů ekonomie a matematické mikro- a makroekonomie. Solidní informatické vzdělání umožňuje absolventům efektivní implementaci uvedených postupů s využitím moderní výpočetní techniky. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: SZZ se skládá ze dvou částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a ústní zkouška. Každý posluchač je zkoušen ze znalostí tří povinných zkušebních okruhů, které jsou společné pro všechny obory (Algoritmy a datové struktury), a dále ze tří volitelných zkušebních okruhů. Ty jsou specifické pro každý studijní obor (název druhého předmětu je tudíž totožný s názvem studijního oboru). V odůvodněných případech může odpovědný učitel oboru povolit jinou skladbu volitelných zkušebních okruhů (např. zvolit jeden zkušební okruh z jiného oboru studia). V tomto případě je název třetího předmětu odvozen od oboru, ze kterého je zvolen třetí zkušební okruh. Předměty ústní části státní závěrečné zkoušky: 12. Algoritmy a datové struktury (povinný předmět) 13. Diskrétní modely a algoritmy Pokud je povolena jiná skladba volitelných zkušebních okruhů, např. ze dvou oborů, dalším předmětem je jeden z níže uvedených předmětů. 14. Teoretická informatika, Softwarové systémy, Matematická lingvistika Návrh témat diplomové práce: Sítě typu ART a jejich aplikace Algoritmy na průnikových grafech 11

Algorithms for finding a solution of systems of equalities and inequalities within the (Max,+)- linear algebra Mřížky a kódy Algoritmický pohled na zakódované obrázky Řešení jednoho neexaktního optimalizačního problému 12

Studijní program Informatika (navazující magisterské studium) Studijní obor Učitelství informatiky pro SŠ v kombinaci s odbornou informatikou Cíle a charakteristika studijního oboru: Cílem studia je kvalitní všestranná příprava absolventů pro budoucí povolání učitelů s aprobací informatika. Profil absolventa studijního oboru: Absolvent obdrží kvalifikaci učitele na střední škole a na druhém stupni základní školy pro aprobační předměty informatika a výpočetní technika. V obou aprobačních předmětech získá odborné i didaktické znalosti nezbytné pro práci učitele, seznámí se však i s širším odborným zázemím obou studovaných disciplín. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: SZZ se skládá ze dvou částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a ústní zkouška. Každý posluchač je zkoušen ze znalostí tří povinných zkušebních okruhů, které jsou společné pro všechny obory (Algoritmy a datové struktury), a dále ze tří volitelných zkušebních okruhů. Ty jsou specifické pro každý studijní obor (název druhého předmětu je tudíž totožný s názvem studijního oboru). V odůvodněných případech může odpovědný učitel oboru povolit jinou skladbu volitelných zkušebních okruhů (např. zvolit jeden zkušební okruh z jiného oboru studia). V tomto případě je název třetího předmětu odvozen od oboru, ze kterého je zvolen třetí zkušební okruh. Při druhé ústní zkoušce jsou zkoušena didaktická témata podle požadavků učitelského zkušebního okruhu Informatika a didaktika informatiky. Zkouška z tohoto předmětu je pro tento obor povinná. Předměty ústní části státní závěrečné zkoušky: 15. Algoritmy a datové struktury (povinný předmět) 16. Teoretická informatika, Softwarové systémy, Matematická lingvistika, Diskrétní modely a algoritmy (záleží na tom, jaký obor studuje. Jako druhý předmět je tudíž uveden jeden z těchto předmětů). Pokud je povolena jiná skladba volitelných zkušebních okruhů, např. ze dvou oborů, dalším předmětem je jeden z níže uvedených předmětů. 17. Teoretická informatika, Softwarové systémy, Matematická lingvistika, Diskrétní modely a algoritmy (zde nebude uveden předmět, který je vybrán jako druhý). 18. Informatika a didaktika informatiky Návrh témat diplomové práce: Logical Representation of Language Structures GREN-sítě a extrakce znalostí Enhancing Behavior Protocols Kreslení grafů v rovině Systémy správy prací/workflow systems 13

Studijní program Informatika (navazující magisterské studium) Studijní obor Učitelství informatiky pro SŠ v kombinaci s jiným aprobačním předmětem Cíle a charakteristika studijního oboru: Cílem studia je kvalitní všestranná příprava absolventů pro budoucí povolání učitelů s aprobací informatika (druhý předmět z kmenové fakulty PeF, PřF). Profil absolventa studijního oboru: Absolvent obdrží kvalifikaci učitele na střední škole a na druhém stupni základní školy pro aprobační předměty informatika (a druhý předmět podle kmenové fakulty- PeF., PřF). V obou aprobačních předmětech získá odborné i didaktické znalosti nezbytné pro práci učitele, seznámí se však i s širším odborným zázemím obou studovaných disciplín. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: SZZ se skládá ze tří částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a dvě ústní zkoušky. Předměty ústní části státní závěrečné zkoušky: 19. Podle oboru, který si studuje na kmenové fakultě 20. Informatika a didaktika informatiky Návrh témat diplomové práce: Student si může nechat zadat diplomovou práci na své kmenové fakultě nebo na MFF a pak ji volí podle oboru studijního programu Informatika, který si vybral. 14

Studijní program Informatika (navazující magisterské studium) Studijní obor Učitelství informatika-matematika pro střední školy Cíle a charakteristika studijního oboru: Cílem studia je kvalitní všestranná příprava absolventů pro budoucí povolání učitelů s aprobací matematika informatika. Profil absolventa studijního oboru: Absolvent obdrží kvalifikaci učitele na střední škole a na druhém stupni základní školy pro aprobační předměty matematika-informatika. V obou aprobačních předmětech získá odborné i didaktické znalosti nezbytné pro práci učitele, seznámí se však i s širším odborným zázemím obou studovaných disciplín. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: SZZ se skládá ze tří částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a dvě ústní zkoušky. Ústní části státní závěrečné zkoušky: 21. Informatika a didaktika informatiky 22. Matematika a didaktika matematiky. Návrh témat diplomové práce: Systém pro tvorbu programů Algoritmické problémy a cvičení Komprese obrazu Výuka parametrických křivek s využitím grafického kalkulátoru TI-83 Programy podporující výuku informatiky 15

Seznam vyučujících, kteří jsou na MFF zaměstnáni v hlavním pracovním poměru ve studijní programu INFORMATIKA stav ke dni 1. 2. 2005 titul příjmení jméno titul narození Doc. RNDr. Barták Roman Ph.D. 1970 RNDr. Bednárek David 1968 RNDr. Čepek Ondřej Ph.D. 1964 RNDr. Dvořák Tomáš CSc. 1963 RNDr. Fiala Jiří Ph.D. 1973 RNDr. Forst Libor 1963 RNDr. Galamboš Leo Ph.D. 1974 Doc. RNDr. Grygarová Libuše DrSc. 1941 Doc. RNDr. Hajič Jan Dr. 1960 Prof. PhDr. Hajičová Eva DrSc. 1935 RNDr. Hlaváčová Jaroslava 1960 Mgr. Hnětynka Petr 1977 RNDr. Holan Tomáš Ph.D. 1963 RNDr. Hric Jan 1963 RNDr. Jákl Vojtěch 1952 Doc. Ing. Jirovský Václav CSc. 1947 Doc. RNDr. Klazar Martin Ph.D. 1966 Mgr. Kolman Petr Ph.D. 1971 RNDr. Kopecký Michal Ph.D. 1968 RNDr. Koubková Alena CSc. 1954 RNDr. Koubek Václav DrSc. 1948 Prof. RNDr. Král Jaroslav DrSc. 1935 Prof. RNDr. Kratochvíl Jan CSc. 1959 RNDr. Kryl Rudolf 1945 RNDr. Kuboň Vladislav Ph.D. 1962 Doc. RNDr. Kučera Antonín CSc. 1946 Prof. RNDr. Kučera Luděk DrSc. 1946 Prof. RNDr. Kůrka Petr CSc. 1949 Doc. RNDr. Loebl Martin CSc. 1963 RNDr. Lopatková Markéta Ph.D. 1966 Mgr. Majerech Vladan Dr. 1969 RNDr. Mencl Vladimír Ph.D. 1975 Prof. RNDr. Matoušek Jiří DrSc. 1963 Doc. RNDr. Mlček Josef CSc. 1947 RNDr. Mráz František CSc. 1963 RNDr. Mrazová Iveta CSc. 1966 Prof. RNDr. Nešetřil Jaroslav DrSc. 1946 RNDr. Obdržálek David 1970 RNDr. Palata Jan CSc. 1947 Prof. PhDr. Panevová Jarmila DrSc. 1938 Mgr. Pangrác Ondřej Ph.D. 1976 RNDr. Pelikán Josef 1965 Mgr. Pelikánová Lucie 1969 Prof. Ing. Plašil František DrSc. 1943 Plátek Martin CSc. 1943 Prof. RNDr. Pokorný Jaroslav CSc. 1948 Prof. RNDr. Pultr Aleš DrSc. 1938 RNDr. Ribarov Kiril Ph.D. 1971 RNDr. Říha Antonín CSc. 1943 Prof. RNDr. Simon Petr DrSc. 1944 16

RNDr. Skopal Tomáš Ph.D. 1978 RNDr. Štanclová Jana 1977 Prof. RNDr. Štěpánek Petr DrSc. 1943 Mgr. Tahalová Lenka 1968 Doc. RNDr. Topfer Pavel CSc. 1960 Ing. Tůma Petr Dr. 1971 Mgr. Urban Josef Ph.D. 1973 Doc. RNDr. Valtr Pavel Dr. 1966 Mgr. Vidová-Hladká Barbora Ph.D. 1971 Prof. RNDr. Vlach Milan DrSc. 1936 Mgr. Vomlelová Marta Ph.D. 1970 RNDr. Yaghob Jakub Ph.D. 1967 RNDr. Zavoral Filip Ph.D. 1968 Zeman Daniel Ph.D. 1971 Prof. RNDr. Zimmermann Karel DrSc. 1941 RNDr. Žemlička Michal 1969 17

Seznam externích učitelů pracujících na DPČ ke dni 23.2. 2005 RNDr. Adámek Jiří 1978 Mgr Beneš Antonín Dr. 1971 Prof. Ing. Flusser Jan DrSc. 1962 Prof. RNDr. Hájek Petr DrSc. 1940 Prof. Ing. Hlaváč Václav CSc. 1956 Ing. Janeček Jan CSc. 1949 Prof. Jelinek Frederick Dr.Ph.D.H.C. 1952 Doc. RNDr.PhDr. Kindler Evžen CSc. 1935 Doc. Ing. Kolingerová Ivana Dr. 1964 Doc. RNDr. Křivánek Mirko CSc. 1955 RNDr. Kůrková Věra DrSc. 1948 Mgr. Neruda Roman CSc. 1967 RNDr. Pavelka Jan CSc. 1948 Doc. PhDr. Pavelková Isabella 1948 Prof. RNDr. Peregrin Jaroslav CSc. 1957 Ing. RNDr. Peterka Jiří 1958 RNDr. Pudlák Pavel DrSc. 1952 Doc. RNDr. Rauch Jan CSc. 1948 Doc. Ing. Richta Karel CSc. 1950 RNDr. Ing. Rubač Tomáš 1963 Prof. PhDr. Sgall Petr DrSc. 1926 Doc. RNDr. Sqall Jiří DrSc. 1965 Doc. Ing. Šebesta Václav DrSc. 1945 Doc. RNDr. Šíma Jiří CSc. 1968 Ing. Štuller Július CSc. 1954 Prof. RNDr. Wiedermann Jiří DrSc. 1948 Doc. Ing. Žára Jiří CSc. 1958 18