Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Vrbenské rybníky Datum zpracování: listopad 2012 - leden 2013
1. Název zvláště chráněného území: Vrbenské rybníky 2. Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území: Přírodní rezervace (dále jen PR ) ve smyslu 33 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). 3. Předměty ochrany a jejich popis: 3.1. Souhrnná charakteristika předmětů ochrany: Předmětem ochrany je zachování rozsáhlého komplexu vodních, mokřadních, lučních a lesních ekosystémů vysoké přírodovědné hodnoty v těsném sousedství krajského města s výskytem vzácných, chráněných a biogeograficky významných druhů rostlin a živočichů. Dále jsou předmětem ochrany druhy a stanoviště evropsky významné lokality Vrbenské rybníky (CZ0313138), která byla vyhlášena za účelem ochrany druhů kuňky obecné (Bombina bombina) a páchníka hnědého (Osmoderma eremita) a stanovišť 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition, 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae. Současně jsou předmětem ochrany i druhy chráněné jako předměty ochrany v rámci ptačí oblasti CZ0311037 Českobudějovické rybníky, se kterou je nově navrhovaná přírodní rezervace v překryvu: kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), rybák obecný (Sterna hirundo), husa velká (Anser anser), kopřivka obecná (Anas strepera) a slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula). 3.2. Popis hlavních předmětů ochrany: název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení/ kategorie dle vyhlášky 395/1992 Sb. popis biotopu druhu kuňka obecná (Bombina bombina) páchník hnědý (Osmoderma eremita) kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) rybák obecný (Sterna hirundo) husa velká (Anser anser) kopřivka obecná (Anas strepera) slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula) mnoho desítek vokalizujících samců EN především extenzivně obdělávané rybníky a tůně na bývalém tankovém cvičišti nehojně CR hlavně dutiny dubů na hrázi Nového Vrbenského rybníka 150 200 párů (v EN hnízdí v křovinách na ostrůvcích Nového posledním desetiletí Vrbenského a Dominu, loví v rybnících výrazně přibývající) donedávna hnízdění EN ostrůvky rybníka Domin několika párů, pravidelný výskyt v době hnízdění Hnízdění několika desítek párů, letní shromažddiště až 500 ex. EN Hnízdění na rybničních ostrůvcích (především ryb. Černiš) a v litorálních porostech, letní shromaždiště především na Dominu 10 20 párů VU hnízdí na rybnících, především na ostrůvcích občasné pravděpodobné EN litorální porosty Starého Vrbenského a hnízdění 1-3 párů Šnejdlíku 4. Cíl ochrany: Cílem ochrany PR Vrbenské rybníky je udržení podmínek přírodního prostředí ve stavu, který umožňuje trvalou přítomnost biotopů předmětu ochrany, tím také jednotlivým společenstvům a druhům vázaným na zmiňované biotopy.
5. Základní ochranné podmínky: Základní ochranné podmínky přírodních rezervací jsou stanoveny v 34 zákona: (1) Na celém území přírodních rezervací je zakázáno a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch, b) používat biocidy, c) povolovat a umisťovat nové stavby, d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, e) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů, f) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace. (2) Výkon práva myslivosti a rybářství může příslušný orgán omezit, pokud tento výkon je v rozporu s podmínkami ochrany území přírodní rezervace. 6. Návrh bližších ochranných podmínek: V souladu s ustanovením 33 odst. (1) zákona se navrhuje, aby na území nově navržené PR bylo možno jen se souhlasem orgánu ochrany přírody provádět tyto činnosti a zásahy: a. na pozemcích určených k plnění funkce lesa kácet a odstraňovat stromy označené jako biotop zvláště chráněných druhů, kácet nebo odstraňovat části takto označených stromů (např. torza, větve) o průměru větším než 30 cm, b. mimo pozemky určené k plnění funkce lesa kácet a odstraňovat listnaté stromy o obvodu kmene větším než 80 cm ve výši 130 cm nad zemí, kácet nebo odstraňovat části listnatých stromů (např. torza, větve) o průměru větším než 30 cm, c. ustanovení písm. a. a písm. b se nevztahuje na zásahy nezbytně nutné v mimořádné situaci nebo podle zvláštních právních předpisů (např. je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu). Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení. Pokácenou hmotu lze trvale odstranit z území přírodní rezervace pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody, d. vjíždět na jízdních kolech a jiných bezmotorových dopravních prostředcích mimo stávající cesty, vjíždět motorovými a přípojnými vozidly na území přírodní rezervace mimo vyznačené a stávající cesty, s výjimkou vozidel orgánů veřejné správy, Policie České republiky, záchranných sborů, obrany státu, veterinární služby, vozidel nezbytných pro zajištění péče o zemědělské a lesní pozemky či porosty a vozidel vlastníků nebo nájemců pozemků nacházejících se na území přírodní rezervace, e. zřizovat jakékoli skládky, a to i přechodně s výjimkou krátkodobého uložení dřevní hmoty na lesních pozemcích, f. zřizovat myslivecká zařízení pro krmení a vábení zvěře, chovat nebo vypouštět odchovanou zvěř (s výjimkou uznané bažantnice), g. provádět obnovu lučních porostů a pastvin (včetně rychloobnovy a dosevu), aplikovat na tyto plochy průmyslová i statková hnojiva, h. manipulovat s hladinou rybníků způsobem, který by mohl ohrozit hnízdění vodního ptactva, vývoj obojživelníků nebo existenci mokřadních rostlin, používat rybníky pro chov vodní drůbeže i. nasazovat ryby do vodních ploch a toků s výjimkou rybníků,
7. Vymezení hranice přírodní rezervace a jejího ochranného pásma: 7.1. Navrhovaná hranice přírodní rezervace: Hranice přírodní rezervace byla navržena tak, aby při zachování potřebných ploch pro zachování a rozvoj předmětů ochrany maximálně respektovala vymezení evropsky významné lokality stanovené příslušným nařízením vlády. V některých částech, kde to nebránilo zachování ploch pro předměty ochrany, byla hranice nově navrhované přírodní rezervace zarovnána na hranice parcel. Nově navržená PR rozšiřuje stávající PR Vrbenské rybníky hlavně v její jižní části, kde zahrnuje plochy původního vojenského cvičiště. V severozápadní části je stávající PR rozšířena o rybník Šnejdlík. 7.2. Vymezení ochranného pásma přírodní rezervace: Ochranné pásmo je vymezeno formou dvou samostatných polygonů. V jižní části navazuje na nově vymezenou hranici PR, přičemž zahrnuje zbývající část území EVL a výběžek ptačí oblasti, které touto částí prochází. Končí na linii navrhované spojovací komunikace. V severní části OP rozšiřuje území PR o komplex podmáčených luk, vodních kanálů a rybník Dasenský včetně jeho výtopy a litorálního pásma. 7.3. Získání informace o vymezení přírodní rezervace a jejího ochranného pásma: Zákres hranice přírodní rezervace je přílohou číslo 3 tohoto návrhu. Návrh hranic je dále k dispozici na www.kraj-jihocesky.cz, ve složce Krajský úřad Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Ochrana přírody a krajiny Zřizování zvláště chráněných území (ve formátu pdf), nebo na mapovém serveru jihočeského kraje na adrese http://gis.krajjihocesky.cz/mchu.jsp. 8. Územně správní zařazení území: 8.1. Přírodní rezervace: kraj: Jihočeský okres: České Budějovice obec s rozšířenou působností: České Budějovice obec: České Budějovice katastrální území: České Vrbné, České Budějovice 2, Haklovy Dvory 8.2. Ochranné pásmo přírodní rezervace: kraj: Jihočeský okres: České Budějovice obec s rozšířenou působností: České Budějovice obec: České Budějovice, Dasný, Hluboká nad Vltavou katastrální území: České Vrbné, České Budějovice 2, Haklovy Dvory, Bavorovice, Dasný 9. Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených návrhem přírodní rezervace a ochranného pásma přírodní rezervace: Podrobný výčet parcel, výměr a listů vlastnictví je uveden v příloze číslo 2. 10. Předpokládaná výměra zvláště chráněného území*: Přírodní rezervace: 315,78 ha Ochranné pásmo: 52,21 ha Celkem: 367,99 ha * výměra byla stanovena výpočtem z mapových podkladů (v programu ArcGIS) 11. Odůvodnění návrhu: 11.1. Historie ochrany území, vymezení PR: Jedná se o nové vyhlášení stávajícího zvláště chráněného území. Maloplošné zvláště chráněné území Vrbenské rybníky bylo zřízeno dne 1.4.1990 vyhláškou ONV v Českých Budějovicích v kategorii chráněný přírodní výtvor o výměře 245,8 ha. Vyhláškou č. 395/1992 Sb. bylo území zařazeno do kategorie přírodní rezervace o stejné výměře. Zřizovací předpis a vymezení stávající PR zůstává v platnosti do doby vydání nového nařízení rady kraje, které původní předpis zruší.
Nařízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit ze dne 22.12 2004, ve znění nařízení vlády č. 371/2009 kterým se mění nařízení vlády č. 132/2005 Sb. ze dne 6.10. 2009 se území navrhované PR stalo Evropsky významnou lokalitou CZ 0313138 Vrbenské rybníky (dále jen EVL ). EVL byla rozhodnutím Evropské komise ze dne 13. 11. 2007 zařazena do evropského seznamu (dle sdělení MŽP č. 81/2008 Sb.). Nařízením vlády č. 405/2009 Sb., ze dne 26. října 2009 byla vymezena ptačí oblast Českobudějovické rybníky, která pokrývá území nově navrhované PR i jejího ochranného pásma. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků ( populace kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax), rybáka obecného (Sterna hirundo), slavíka modráčka (Luscinia svecica), husy velké (Anser anser) a kopřivky obecné (Anas strepera) a jejich biotopy) v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany. 11.2. Hlavní důvody zpracování návrhu na vyhlášení PR: Hlavním důvodem vyhlášení PR je splnění požadavku na implementaci soustavy Natura 2000 tak, jak to plyne z příslušných ustanovení zákona a aktualizace původního zřizovacího předpisu podle současného stavu legislativy a aktuálního stavu ekosystému. 11.3. K názvu zvláště chráněného území: Navrhovaná PR je pod tímto názvem evidována v rámci EVL i jako stávající zvláště chráněné území. Název EVL považujeme za jednoznačný a výstižný a proto je navrhován i pro opětovně zřizovanou PR. 11.4. Ke kategorii ochrany zvláště chráněného území: Vzhledem k charakteru lokality a na základě metodiky MŽP pro stanovení kategorií zvláště chráněných území je navrhována v souladu s navrženou kategorií EVL přírodní rezervace. 11.5. K předmětům ochrany: Zdroje informací: Dendrologický průzkum Evropsky významné lokality Vrbenské rybníky, Mott MacDonald: Ing. Klára Jandečková, 2011 1.1 zpracování plánu péče o navrženou EVL, Mott MacDonald CZ, spol. s r.o., RNDr. Lukáš Šimek a kolektiv autorů, 2012 1.2.30 inventarizační průzkum obratlovci, NaturaServis s. r.o.: Mgr. Aleš Svoboda editor, Karel Rozínek batrachologický průzkum, Karel Rozínek ml. batrachologický průzkum, RNDr. Petr Bürger ornitologický průzkum, 2012 1.2.32 inventarizační průzkum hydrologie, NaturaServis s.r.o.: Mgr. Aleš Svoboda editor, odběr vzorků vody, zjištění obsádek, RNDr. Richard Faina průzkum stavu zooplanktonu, Mgr. David Fischer kontrola při výlovu, zjištění obsádek, Ing. Martina Kubečková odběr vzorků vody, RNDr. Jitka Svobodová vyhodnocení jakosti vody, Jan Švorc odběr vzorků vody, 2012 1.2.10 inventarizační průzkum páchník, NaturaServis s. r.o.: Zdeněk Papoušek, 2012 1.2.23 inventarizační průzkum kuňka, NaturaServis s. r.o.: Karel Rozínek batrachologický průzkum, 2012
Dendrologický průzkum a páchník hnědý: Dendrologický průzkum byl proveden v rámci projektu Implementace soustavy Natura 2000 v Jihočeském kraji v roce 2011 a 2012. Cílem práce byl doplňkový průzkum k průzkumu entomologickému - mapování výskytu vhodných biotopů pro předmět ochrany v EVL Vrbenské rybníky páchníka hnědého (Osmoderma eremita). Vzhledem k biologii tohoto druhu se jedná především o statné listnaté stromy na hrázích rybníků s rozvojem vhodných dutin. V zájmovém území se celkově vyskytuje poměrně velké množství velmi vhodných dřevin pro osídlení páchníkem hnědým, nebo již osídlených. Z pohledu předmětu ochrany páchníka hnědého jsou významné především staré aleje mohutných dubů na hrázích a okrajích rybníků. Tyto letité dřeviny jsou jako biotop pro páchníka hnědého ideální. Mohutné kmeny dubů a dalších listnatých stromů mají často rozvinuté dutiny s trouchem, kam nezatéká a kmeny jsou alespoň částečně osluněné. Vyhodnocením nálezů pro celou EVL lze dojít k závěru, že podle předpokladu se největší množství osídlených, pravděpodobných či potenciálních biotopů PO nachází na hrázích a březích rybníků rybniční soustavy, které lze také považovat za nejperspektivnější části z hlediska celé populace. Do této kategorie bezpochyby náleží aleje uváděné pod označením A, D a F, tj. hráze Starého a Nového Vrbenského rybníka, rybníka Domin a rybníka Černiš. Zde se páchník hnědý prokazatelně vyskytuje a velmi pravděpodobně není v blízké době ohrožena jeho existence. Populace zdá se není omezena jen na jednotlivé stromy, neboť potenciálních biotopů vhodných parametrů se zde nachází poměrně velké množství, což je pro tento druh velmi významné.
V menší míře se sledovaný druh vyskytuje podél cest, na okrajích lesních celků nebo vodních útvarů i v dalších částech lokality, i když zde se jednoznačných údajů o jeho výskytu podařilo shromáždit mnohem méně. Na tomto místě by bylo možno jmenovat téměř všechny vymezené části EVL, i když skutečně příznivé podmínky se nacházejí jen na omezených plochách příslušné části. Z hlediska četnosti a prostorového zastoupení vhodných dutin jsou tyto plochy samozřejmě méně příznivé a hůře zajišťují dlouhodobou existenci PO. Samostatnou kategorií jsou zapojené porosty bažantnice Černiš nebo porostů v části E, kde se pravděpodobně druh na některých místech rovněž vyskytuje, ale jeho ověření je z důvodu životní strategie páchníka velmi obtížné. Další významné druhy hmyzu a jejich nároky Lepidoptera: Batolec duhový Apatura iris O Na okraji bažantnice byl v průběhu června 2011 zaznamenán výskyt dvou dospělých exemplářů batolce duhového. Tento denní motýl se zatím poměrně hojně vyskytuje v lesních údolích, v blízkosti lemů a cest podél vodotečí, kdy živnou rostlinou jsou převážně různé druhy vrb. Pravděpodobně díky svému nápadnému vzezření byl tento druh zařazen mezi druhy zvláště chráněné, neboť jinak není bezprostředně ohrožen vyhubením. S velkou pravděpodobností se v širším okolí vyskytuje stabilní populace tohoto druhu. Provádění managementu v zájmu zachování předmětu ochrany EVL by nemělo ovlivnit výskyt batolce duhového, neboť lze očekávat zachování dostatečného množství živných rostlin i vhodných mikrohabitatů, kdy druh preferuje zejména střídavě osluněná místa v blízkosti vodních ploch. Hymenoptera: čmelák zemní - Bombus terrestris - O Na území EVL se pravděpodobně vyskytuje více druhů tohoto rodu, jednoznačně byl ale identifikován pouze čmelák zemní, který zároveň patří mezi nejhojnější druhy čmeláků na našem území. Tento druh se téměř plošně vyskytuje na většině území státu včetně agrocenóz a přestože je spolu s ostatními zástupci rodu Bombus zařazen mezi zvláště chráněné druhy, nelze jen považovat za druh bezprostředně ohrožený. Na různých místech lokality byly opakovaně zaznamenány desítky až stovky dělnic tohoto druhu, který na všech otevřených a sušších částech EVL zcela jistě nalézá dostatek potravy. Realizace managementu v zájmu zachování předmětu ochrany EVL by v žádném případě neměla ovlivnit výskyt čmeláka zemního a dalších pravděpodobně se vyskytujících druhů čmeláků, případně spíše pozitivně, konkrétně v souvislosti s odstraňováním náletových dřevin a vytvářením potenciálních hnízdních příležitostí na disturbovaných plochách. mravenec otročící Formica fusca O mravenec trávníkový Formica rufibarbis O Oba druhy je možno zařadit mezi běžné až velmi běžné zástupce tohoto rodu. Osidlují široké spektrum biotopů, přičemž většinou preferují otevřená a teplá stanoviště s dostatkem potravy. Provádění managementu v zájmu zachování předmětu ochrany EVL by nemělo ovlivnit výskyt zjištěných druhů. Stejně jako v případě čmeláků se i u tohoto velmi hojně vyskytujícího se rodu dá očekávat výskyt některých dalších druhů téhož stupně ochrany. střevlík Scheidlerův Carabus scheidleri - O Tento druh střevlíka se ojediněle vyskytuje v lesích, na polích, loukách a pastvinách, přičemž preferuje spíše otevřená stanoviště. Na mnoha místech byl stejně jako jiné druhy střevlíků postižen chemizací, a byl proto zařazen mezi zvláště chráněné druhy, byť v současnosti není bezprostředně ohrožen. V rámci jižních Čech se nacházejí poměrně početné populace tohoto druhu, proto není žádným překvapením ani jeho výskyt v rámci EVL Vrbenské rybníky. Na zpevněných plochách v různých částech EVL bylo zaznamenáno několik přejetých jedinců tohoto druhu. Pravděpodobně se jedná o poměrně hojného zástupce místní fauny, který by neměl být ohrožen v souvislosti s realizací managementu.
kovařík Ampedus brunnicornis VU Relativně vzácný druh kovaříka, který vyhledává staré, narušené solitérní duby, lokálně se vyskytující na celém území státu. Ojediněle (pouze 2 kusy) byl nalezen v dubech v západní části hráze Starého Vrbenského rybníka. Provádění managementu v zájmu předmětu ochrany (včetně zachování starých doupných stromů) by nemělo ohrozit výskyt tohoto druhu kovaříka. kovařík Ampedus pomorum VU Relativně vzácný druh kovaříka, který se vyvíjí ve vlhkém trouchnivějícím dřevě listnatých stromů a preferuje polohy pravidelně zaplavovaných a podmáčených lužních lesů. Dodatečně byl identifikován jeden exemplář pocházející ze sběrů ze dne 31.5.2012 z území bažantnice a to bez přímé vazby na biotop. Druh se ojediněle vyskytuje na celém území státu, častěji v povodí velkých řek. Prioritou je ponechávání dostatečného množství odumřelé dřevní hmoty v rámci lesního hospodaření, což by režim bažantnice mohl splňovat. Tesařík obrovský Cerambyx cerdo O, EN Na sledovaném území byly ojediněle nalezeny pouze pobytové znaky tesaříka obrovského, konkrétně na dvou stromech v aleji D1 a jednom stromě v aleji F2. Některé z výletových otvorů jsou poměrně recentního data, takže se dá předpokládat, že tento druh se na lokalitě stále vyskytuje, stejně jako v širším okolí Českých Budějovic a Hluboké nad Vltavou. Stejně jako páchník hnědý a mnoho dalších druhů vázaných na odumírající dřevní hmotu je i tesařík obrovský ohrožen zejména likvidací starých dubů. Z tohoto důvodu by management zaměřený na podporu PO neměl ohrožovat případnou populaci tesaříka obrovského. zlatohlávek skvrnitý - Oxythyrea funesta O Na sledovaném území byly opakovaně nalézány jednotlivé exempláře (celkem cca 10 ks) tohoto druhu. Jde o dříve relativně vzácný druh zlatohlávka lesostepních lokalit středních Čech a Moravy, který v posledních letech nebývale expandoval do všech teplých částí České republiky. I když pravděpodobně dochází ke značným fluktuacím početnosti, stabilní populace tohoto druhu lze zaznamenat na značné části území. Těžiště výskytu zlatohlávka skvrnitého se nachází na mezích a lesních okrajích, ale nevyhýbá se ani antropicky ovlivněným biotopům. Dospělce lze příležitostně nalézt na květech, larvy se živí různými typy organických substrátů v zemi. Vzhledem k postupnému šíření a nárůstu početnosti tohoto druhu pravděpodobně nejsou nutná opatření ve prospěch tohoto zvláště chráněného druhu a nejinak tomu bude i na území EVL Vrbenské rybníky. Kuňka obecná (Bombina bombina) Na území EVL je kuňka obecná rozšířena hlavně v jižní části. Její výskyt je ale spíše mozaikovitý a ne plošný, i když charakter biotopu je pro tento druh vhodný na velké části tohoto území. Nejvíce kuněk obývá oblast tůní na bývalém vojenském cvičišti a širší okolí Velkého Vávrovského rybníka. Na území vojenského cvičiště je výskyt soustředěn do okolí několika tůní. Jejich rozmístění je zde ale dosti mozaikovité. Z některých tůní se v noci ozýval chór vokalizujících samců a v sousední tůni nebyl zaznamenán žádný exemplář. Přitom se oba biotopy zdály být prakticky totožné. V oblasti Velkého Vávrovského rybníka je nejvíce zvířat soustředěno na jeho jihovýchodním břehu, který přímo sousedí s plochou cvičiště. Další exempláře byly zaznamenány v tůních převážně listnatého lesa u severovýchodního břehu tohoto rybníka. Na jaře byly tyto tůně zcela bez vody, ale v létě (červen 2012) měly vody dostatek (viz obr. 37 a 38). Zdejší kuňky se pravděpodobně prolínají se zvířaty z okolí malého rybníku pod hrází Velkého Vávrovského rybníku. Zde rovněž obývají okolní lesní tůňky, které jsou od předchozích odděleny pouze lesní cestou a úzkým pruhem okolního lesa. Je překvapivé, že tak výrazně heliofilní druh, jako jsou kuňky obecné, zde dává přednost těmto silně zastíněným tůním před osluněným a mělkým rybníčkem s přiměřeným množstvím litorální vegetace, který leží v jejich těsném sousedství. Další oddělená oblast výskytu kuněk obývá rozsáhlé území jižně a jihozápadně od lesa Bažantnice. Jednotliví samci se ozývají z louky severně od odchovny bažantů a další zvířata pak v celém jižním pásu pásu na rozhraní polí a okraje zájmového území. V tomto pásu lze odhadnout počet kuněk na vyšší desítky exemplářů. Další jednotlivé exempláře pak vokalizovaly z luk jižně od rybníka Šnejdlík, ale žádné zvíře přímo z prostoru tohoto rybníku.
V severní části zájmového území obývají kuňky jižní oddíl Nového Vrbenského rybníku. Centrem jejich rozšíření jsou litorální porosty orobince severního zálivu. Zde podle odhadu vokalizovalo do 10 samců. V rybníčku u rybářské bašty byli zaslechnuti pouze 2 samci. Tato lokalita leží na rozmezí všech předchozích lokalit. Nejblíže odtud se kuňky vyskytují na severu vojenského cvičiště a na Novém Vrbenském rybníku. Věkové složení populace nebylo možné přesně zjistit, protože zdejší lokality obývané kuňkou jsou značně nepřehledné. Většina biotopů je zarostlá hustou vegetací, která způsobovala, že zvířata byla během pátrání vyrušena a ukryla se mezi hustou vegetací. Pouze v tůních v lese, které jsou téměř bez vegetace, byla situace přehlednější. Jelikož ale tyto tůně byly na jaře bez vody, tak první vlna rozmnožování pravděpodobně proběhla v nedalekém rybníku a tůně byly obsazeny adultními jedinci sekundárně při migraci do okolí. V těchto lesních tůních nebyl zaznamenán žádný pulec, ale jejich dno je pokryto velkou vrstvou spadaného listí, které značně znesnadňovalo odchyt malých pulců kuněk. Přesto je dosti pravděpodobné, že i zde dochází k rozmnožování, protože kuňky se rozmnožují v průběhu roku opakovaně (Opatrný in Baruš a kol., 1992). Nálezy pulců byly učiněny jen v několika tůních vojenského cvičiště, kde bylo celkem odchyceno a pozorováno do 10 pulců. Mláďata byla pozorována rovněž v tůních na cvičišti a v litorálních porostech Velkého Vávrovského rybníka. I přes tyto nízké počty pulců a juvenilů se lze domnívat, že se daný druh v prostoru zájmové lokality úspěšně rozmnožuje na všech místech, kde je odpovídající kumulace adultních jedinců. Populace na území EVL Vrbenské rybníky je pravděpodobně prozatím životaschopná, ale počty kuněk zde nejsou nijak mimořádně velké. Celkový počet zvířat byl velmi přibližně odhadnut na stovky jedinců. Mozaikovitost výskytu napovídá, že zde pravděpodobně kuňky ubývají, protože lokalita je z minulosti uváděna jako jedna z nejvýznamnějších jihočeských lokalit (www.nature.cz). Obratlovci: Přehled aktuálně zjištěných druhů obojživelníků na EVL Vrbenské rybníky s uvedením kategorie ochrany a postavením v rámci červeného seznamu, počtu nalezených jedinců (snůšek) a orientačním odhadem početnosti jejich populací (myšleno adultních a subadultních jedinců, nikoliv larev). Druh česky Druh latinsky Kategorie ochrany Odhad početnosti populace (vyhláška MŽP (nalezení jedinci, popř. snůšky/odhad 395/1992 Sb. / početnosti populace) červený seznam) Čolek obecný Lissotriton vulgaris SO / LC Jednotlivé exempláře / pravděpodobně = Triturus vulgaris stovky (až tisíce?) exemplářů Čolek velký Triturus cristatus SO / EN Jednotlivé exempláře / pravděpodobně desítky až nižší stovky exemplářů Kuňka obecná Bombina bombina SO / EN Nižší stovky vokalizujících samců / stovky (až vyšší stovky?) exemplářů Skokan štíhlý Rana dalmatina SO / EN Stovky snůšek a jednotliví adultní ex./ tisíce exemplářů Skokan ostronosý Rana arvalis KO / EN Jednotlivé snůšky / desítky (?) exemplářů Skokan zelený Pelophylax esculentus = Rana kl. esculenta SO / NT Vyšší desítky exemplářů / stovky exemplářů Skokan skřehotavý Pelophylax ridibundus = Rana ridibunda SO / NT Stovky exemplářů / vyšší stovky exemplářů Ropucha obecná Bufo bufo O / LC Nižší desítky adultů / stovky až tisíce (?) exemplářů Rosnička zelená Hyla arborea SO / NT Vyšší desítky vokalizujících samců / stovky exemplářů
Přehled aktuálně zjištěných plazů na EVL Vrbenské rybníky s uvedením kategorie ochrany a postavením v červeném seznamu, počtu nalezených jedinců a odhadem početnosti jejich populací. Druh česky Druh latinsky Kategorie ochrany (vyhláška MŽP 395/1992 Sb. / červený seznam) Odhad početnosti populace (nalezení jedinci, popř. snůšky/odhad početnosti populace) Ještěrka obecná Lacerta agilis SO / TN Nižší desítky exemplářů / stovky exemplářů Slepýš křehký Anguis fragilis SO / LC Jednotlivé exempláře / stovky exemplářů Užovka obojková Natrix natrix O / LC Asi 15 exemplářů / stovky exemplářů Předpokládané a nedoložené druhy Ropucha zelená (Bufo viridis) Tento druh nebyl během průzkumů na území EVL ani v jeho okolí zaznamenán. Přitom podmínky na bývalém cvičišti odpovídají jejím životním nárokům. Ropucha zelená ale na některých místech v České republice značně ubývá. Obdobná situace je například na podobné lokalitě Plachta u Hradce králové. Také zde se jedná o bývalé cvičiště a tento dříve velmi hojný druh zde v posledních letech vymizel (K. Rozínek vlastní údaje). Ropucha zelená byla hlášena z lokality Zavadilka (Vosátková, 2007), která leží v těsném sousedství hranice EVL poblíž rybníku Mladohaklovský. Vzdálenější lokality v Českých Budějovicích jsou Rožnov (Pirisinová, 2008 in vvv.biolib.cz) a Čtyři Dvory (Vrba, 2011 in www.biolib.cz). Další starší nález je z nedalekých Vrbenských tůní (Vlček, 1989 in Moravec, 1994). Na této lokalitě byl na jaře 2011 rovněž proveden informativní průzkum, ale ropuchu zelenou se nepodařilo nalézt. Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) Blatnice nebyla během průzkumu v celém prostoru EVL Vrbenské rybníky zaznamenána. Její výskyt ale lze na zájmové lokalitě dosti pravděpodobně očekávat. Charakter biotopu zcela odpovídá životním nárokům tohoto druhu, který je v širším okolí dosti běžný. Z prostoru vojenského cvičiště existuje starší údaj (Pokorný, 1987) a další z nedaleké PP Vrbenská tůň (Vlček, 1989), oboje v in Moravec (1994). Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) V dubnu 2012 byly zaznamenány poblíž hráze na jižním břehu Velkého Vávrovského rybníka (GPS N48 59.543 E14 26.265) celkem 3 exempláře malých ještěrek. Bohužel se vždy jednalo pouze o letmé pozorování a zvířata zmizela ve vysoké a nepřehledné trávě. Při následných kontrolách provedených ještě tento den i při následných exkurzích se už žádné zvíře nepodařilo objevit. Proto nebylo možné provést přesnou determinaci. Přestože byla ve všech třech případech zvířata identifikována jako ještěrka živorodá, tak nelze zcela jednoznačně vyloučit, že se nemohlo jednat o subadultní jedince ještěrky obecné. Přímo na tomto biotopu nebyla ještěrka obecná vůbec zaznamenána. Nejbližší autorovi známá lokalita ještěrky živorodé leží asi 5,5 km severně u Hluboké nad Vltavou (Jerhotová, 2010 in www.biolib.cz). Čolek horský (Triturus alpestris) Zcela jednoznačně nelze vyloučit ani výskyt tohoto čolka. Jeho nejbližší lokality se nacházejí v okolí Hluboké nad Vltavou (např. PP Blana u Zlivi) Funk 2012 in www.biolib.cz, vlastní pozorování autora 2012. Vzdušnou čarou je tato oblast vzdálená od Vrbenských rybníků pouze asi 8 km severozápadním směrem. Na celém území EVL Vrbenské rybníky bylo v průběhu průzkumu zjištěno celkem 9 druhů zástupců batrachofauny a 3 druhy herpetofauny. Další dva druhy batrachofauny se na lokalitě v minulosti vyskytovaly a nelze vyloučit, že pouze unikly pozornosti (obzvláště blatnice skvrnitá). Naturový druh kuňka obecná je na území EVL Vrbenské rybníky běžným druhem. V minulosti byla tato lokalita považována za jednu z nejvýznamnějších v rámci jižních Čech (www.nature.cz). Ale její mozaikovité rozšíření indukuje situaci, že zde patrně dochází k poklesu její početnosti.
Situace většiny ostatních druhů obojživelníků je prozatím uspokojivá, ale absence nebo minimální počty zástupců komplexu zelených skokanů na některých velkých rybnících je znepokojivá. Plazům prozatím na území EVL Vrbenské rybníky nehrozí žádné zjevné nebezpečí. Nejvážnějším problémem může být velkoplošné vypalování trávy v oblasti bývalého vojenského cvičiště. Je nutné provést management na území bývalého vojenského cvičiště. Nejen pro zvýšení životaschopnosti zdejší populace kuněk je hlavně zapotřebí uskutečnit odstranění náletových dřevin. ORNITOLOGICKÝ PRŮZKUM Na rybnících bylo zjištěno 15 zvláště chráněných druhů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Kriticky ohrožené druhy (1): kolpík bílý Silně ohrožené druhy (7): kvakoš noční, volavka stříbřitá, lžičák pestrý, čírka modrá, hohol severní, rybák obecný, chřástal vodní Ohrožené druhy (7): potápka černokrká, potápka malá, potápka roháč, kormorán velký, moták pochop, kopřivka obecná, čírka obecná Na Červeném seznamu ptáků ČR (Šťastný a Bejček 2003) je uvedeno 23 druhů zjištěných vodních ptáků Kriticky ohrožené druhy, CR (5 druhů): volavka stříbřitá, kolpík bílý, čírka obecná, čírka modrá, lžičák pestrý Ohrožené druhy, EN (6 druhů): potápka černokrká, kvakoš noční, husa velká, zrzohlávka rudozobá, hohol severní, rybák obecný Zranitelné druhy, VU (11 druhů): potápka malá, potápka roháč, kormorán velký, labuť velká, moták pochop, kopřivka obecná, kulík říční, čejka chocholatá, pisila čáponohá, chřástal vodní, racek chechtavý Téměř ohrožené druhy, NT (2 druhy): volavka popelavá, slípka zelenonohá V EVL Vrbenské rybníky byl průzkumem v letech 2011 a 2012 zjištěn výskyt celkem 74 druhů ptáků. 19 druhů je zvláště chráněno vyhláškou č. 395/1992 Sb. a 33 druhů je zařazeno v Červeném seznamu ptáků České republiky. V tab. 9 je podán přehled všech zjištěných druhů, stupeň prokázaného hnízdění, vazba na biotop a statut ochrany podle norem ochrany přírody. Dosažené výsledky dokazují velký význam území EVL Vrbenské rybníky z hlediska ochrany diverzity ptactva. Velký počet zjištěných druhů (74), z nichž 19 patří mezi zvláště chráněné druhy podle vyhl. č. 395/1992 Sb. a 3š je uvedeno na Červeném seznamu ptáků ČR dokládají význam území pro ochranu ptactva a jeho vyhlášení jako přírodní rezervace, území EVL a Ptačí oblast Českobudějovické rybníky, jejíž je nejvýznamnější součástí. Nejvýznamnější a nejohroženější složkou avifauny EVL Vrbenské rybníky je vodní ptactvo. Avifauna vodních ptáků Vrbenských rybníků je jedinečná vysokým zastoupením zvláště chráněných druhů ptáků a druhů zařazených do Červeného seznamu ptáků ČR. Z celkového počtu 30 druhů, zjištěných v letech 2011-2012, patří 15 druhů (50 %) mezi zvláště chráněné druhy a 24 druhů (80 %) je zařazeno do Červeného seznamu ptáků ČR, z toho 4 druhy v kategorii kriticky ohrožených (volavka stříbřitá, kolpík bílý, čírka obecná, čírka modrá). Podrobněji k těmto druhům viz kap. 3.4.6. a 3.4.7. Pouhých pět druhů není nějakým způsobem ohrožených (není na žádném seznamu) - kachna divoká, polák velký, polák chocholačka, lyska černá, rákosník obecný a rákosník zpěvný. S výjimkou obou druhů rákosníků se vesměs jedná o lovné druhy vodních ptáků. Lov vodních ptáků je však v PR Vrbenské rybníky celoročně zakázán. Ibis hnědý, jehož výskyt je v ČR zcela výjimečný a jehož hnízdění dosud nebylo prokázáno, nebyl dosud mezi zvláště chráněné druhy ani zařazen. Významným fenoménem území EVL jsou dubové aleje na hrázích rybníků. Ptačí společenstvo těchto dubových alejí není zdaleka tak bohaté na ohrožené druhy, jako je tomu v případě vlastních rybníků, tedy vodního ptactva. Nevyskytuje se zde žádný kriticky ohrožený druh a počet zvláště chráněných druhů nebo druhů uvedených na Červeném seznamu ptáků ČR je pouze 6, a to většinou v nižších kategoriích ohrožení. Přesto jsou dubové hráze významné pro populace některých skupin ptáků a to především pro dutinové druhy, které zde dosahují vysoké početnosti (tvoří zde 65 % celkové populace) a vzhledem k úbytku dutin v krajině je lze považovat za obecně ohrožené. Významná je zejména místní populace lejska bělokrkého, který je nejpočetnějším a typickým druhem
starých dubových porostů. Jeho dominance zde dosahuje 14,3 %, a absolutní početnost je kolem 18 párů. K dynamice populace lejska bělokrkého viz kap. 3.4.7. Značnou část plochy EVL zaujímají přírodě blízké bažinné olšiny, které se zachovaly zejména na západním břehu rybníka Černiš a jsou jedinečné zejména svou unikátní entomofaunou (Jaroš a Spitzer 1987). Ptačí fauna bažinných olšin nemá zdaleka tak jedinečný charakter a i když ji tvoří 31 druhů, jsou to povětšinu běžné lesní druhy a významnější chráněné druhy jsou zde jen ojedinělé. Ochranářský význam z hlediska ptáků je tedy malý, i když ho zvyšuje přítomnost kolonie cca 95 párů volavek popelavých v severní partii olšiny. V minulosti zde byl rovněž zjištěn výskyt sluky lesní v hnízdní době (Brandl a kol. 2002) a jsou jistá podezření na vhodnost tohoto biotopu na zahnízdění jeřába popelavého (Kubelka 2012). Také avifauna bývalého vojenského cvičiště je druhově poměrně bohatá, ale zvláště chráněné druhy, které se na tomto území vyskytují, jsou jen velmi málo početné a v území se vyskytují vesměs po jednom páru. Jeho ornitologický význam je proto v současné době omezený. Významné bylo toto území v 90. letech, kdy zde vznikla populace slavíka modráčka středoevropského, která kulminovala v roce 2001 přítomností více jak 10 zpívajících samců. Od té doby však populace slavíka modráčka postupně klesá, až k roku 2011 zcela zaniká. Příčinou bude zřejmě rychlá sukcese a vznik téměř zapojených porostů křovinných vrb a zazemňování a zánik komplexu místních tůní. Botanika: Plošně nejrozsáhlejšími biotopy EVL Vrbenské rybníky jsou: V1F makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, T1.9 střídavě vlhké bezkolencové louky a L1 mokřadní olšiny. Současně jsou také nejcennější z hlediska výskytu ohrožených druhů a druhů regionálně významných. Soustava středně velkých a menších mělkých rybníků s dubovými alejemi na hrázích (X13, resp. L7.1), rozsáhlými litorálními porosty (M1.1, M1.7) a ostrůvky, které jsou hnízdištěm mnoha druhů vodních a mokřadních ptáků. Na výtopy některých rybníků navazují bažinné olšiny (L1), mezi rybníky se nacházejí kosené i nekosené ovsíkové (T1.1) a bezkolencové louky (T1.9.). Nejvýznamnějším vegetačním typem z hlediska soustavy Natura 2000 jsou společenstva bezkolencových luk svazu Molinion (T1.9, převážně as. Sanguisorbo-Festucetum pratensis, řidčeji rovněž as. Junco-Molinietum), s hojným výskytem druhů ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), ocún jesenní (Colchicum autumnale), bukvice lékařská (Betonica officinalis), svízel severní (Galium boreale), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), čertkus luční (Succisa pratensis), roztroušeně i žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum). Směrem k litorálům rybníků přecházejí vlhké louky k porostům vysokých ostřic (M1.7, as. Caricetum gracilis, as. Calamagrostietum lanceolatae), místy i k rákosinám (M1.1, as. Phragmitetum communis, as. Typhetum latifoliae, as. Glycerietum maximae). Vegetace vodních makrofyt (V1F) je nejlépe vyvinuta na menším rybníku Šnejdlík, kde je reprezentovaná především velmi početnou populací plavínu štítnatého (as. Nymphoidetum peltatae). Z ostatních druhů se okrajově vyskytují rdest vzplývavý (Potamogeton natans), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia). Podél břehů je vytvořen úzký lem rákosin (M1.1) a vysokých ostřic (M1.7), rozšiřující se v širší pásmo v jižní části výtopy rybníka; vegetačně významné jsou zde zejména kompaktní porosty ostřice vyvýšené (Carex elata). V jižní části lokality se nacházejí sukcesní plochy bývalého vojenského cvičiště, zarůstající nálety listnatých stromů a křovin, s četnými tůněmi (makrofytní vegetace mělkých stojatých vod, V2C) a několika malými rybníky. V minulosti se zde vyskytovala jednoletá vegetace písčin (T5.1) s populací mrvky myší ocásek (Vulpia myuros). Dlouhodobým výzkumem bylo v území zjištěno přes 900 druhů motýlů, mnoho nálezů je faunisticky významných. Brouci Helophorus obscurus a Xyleborus pfeili se zde vyskytují na jediném místě na území Čech, pozoruhodný je i výskyt slunéčka Sospita vigintiguttata (např. v Bavorsku je na červeném seznamu). Z dvoukřídlého hmyzu je významný např. výskyt stínomilky Trigonometopus frontalis (navržena jako zvlášť chráněný druh), smutnice Zygoneura sciarina (jedna ze tří známých lokalit v ČR) a některých druhů tiplíkovitých (Ceratopogonidae). Byla zde také zkoumána fauna chrostíků (databáze je uložena u prof. Z. Soldána, Entomologický ústav AVČR). Z hlediska ochrany evropsky významných druhů živočichů mají význam hlavně tato stanoviště: Litorální porosty rákosin a vysokých ostřic (M1.1, M1.7), makrofytní vegetace mělkých stojatých vod (V2C) - kuňka ohnivá (Bombina bombina); liniové porosty listnáčů (X13) - páchník hnědý (Osmoderma eremita).
11.6. K cílům ochrany: Cíle ochrany jsou formulovány v souladu s ustanoveními 33 tak, aby bylo zajištěno zachování předmětů ochrany v příznivém stavu. 11.7. K návrhu bližších ochranných podmínek: Bližší ochranné podmínky PR jsou navrženy v souladu s ustanovením 33 odst. 1 zákona a jsou nastaveny tak, aby umožnily orgánu ochrany přírody usměrňovat činnosti, které nejsou zcela ošetřeny základními ochrannými podmínkami PR a mohly by vést k nežádoucím změnám dochovaného stavu přírodního prostředí. 11.8. K jednotlivým bližším ochranným podmínkám: a. na pozemcích určených k plnění funkce lesa kácet a odstraňovat stromy označené jako biotop zvláště chráněných druhů, kácet nebo odstraňovat části takto označených stromů (např. torza, větve) o průměru větším než 30 cm, Na lesní pozemky se nevztahuje ustanovení zákona o kácení dřevin, proto je nutno zajistit ochranu stromů, které jsou nezbytné pro zachování populace předmětu ochrany jiným způsobem. V rámci provedených inventarizačních průzkumů lokality byl vytvořen seznam stromů s jejich polohou a popisem a tento bude v určitém časovém intervalu (doporučeno 5 let) aktualizován. Seznam stromů, na které se vztahuje toto omezení bude předán vlastníkům lesa. Vzhledem k tomu, že se jedná o omezení lesnického hospodaření v souladu s ustanovením 58 zákona, lze za tuto újmu požadovat kompenzaci. b. mimo pozemky určené k plnění funkce lesa kácet a odstraňovat listnaté stromy o obvodu kmene větším než 80 cm ve výši 130 cm nad zemí, kácet nebo odstraňovat části listnatých stromů (např. torza, větve) o průměru větším než 30 cm, Podle současného stavu legislativy přechází vyhlášením zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma kompetence podle 8 na příslušný orgán ochrany přírody. V případě, že by došlo ke změně (původně i ve zvláště chráněných územích povolovala kácení dřevin příslušná obec), je nutné zajistit stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody k tomu, aby nedošlo k poškození biotopu předmětu ochrany. c. ustanovení písm. a. a písm. b se nevztahuje na zásahy nezbytně nutné v mimořádné situaci nebo podle zvláštních právních předpisů (např. je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu). Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení. Pokácenou hmotu lze trvale odstranit z území přírodní rezervace pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody. Toto ustanovení řeší mimořádné situace, kdy je zejména z důvodu bezpečnosti nebo nastalé mimořádné situace nutné pokácet strom bez ohledu na to, zda se v něm vyskytuje předmět ochrany. Při tom lze strom nebo jeho část pokácet a odsunout na místo, kde nebude představovat nebezpečí. Úplně odstranění takto vzniklé hmoty lze až po souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody i dřevní hmota ponechaná na místě může dále sloužit jako biotop druhu, pokud místní situace umožňuje hmotu na místě ponechat. d. vjíždět na jízdních kolech a jiných bezmotorových dopravních prostředcích mimo stávající cesty, vjíždět motorovými a přípojnými vozidly na území přírodní rezervace mimo vyznačené a stávající cesty, s výjimkou vozidel orgánů veřejné správy, Policie České republiky, záchranných sborů, obrany státu, veterinární služby, vozidel nezbytných pro zajištění péče o zemědělské a lesní pozemky či porosty a vozidel vlastníků nebo nájemců pozemků nacházejících se na území přírodní rezervace, Zejména při vjezdu motorovými vozidly dochází při větší frekvenci pojezdů ke změnám struktury půdy a změnám druhového složení společenstev, směrem ke společenstvům a druhům, které jsou k těmto podmínkám tolerantní. Jedná se tedy o činnost, která může mít nepříznivý dopad na předmět ochrany PR. Nezanedbatelné je i vyrušování předmětů ochrany a dalších druhů (hlavně ptačích druhů). Uvedené ustanovení neomezuje vlastníky, nájemce ani jiné subjekty, které v rámci svých povinností potřebují do území PR zajíždět.
e. zřizovat jakékoli skládky, a to i přechodně s výjimkou krátkodobého uložení dřevní hmoty na lesních pozemcích, Biotopy výskytu druhů tvořících hlavní předmět ochrany PR mohou být nevhodným umístěním skládky i malého rozsahu nebo krátké doby trvání vážně poškozeny nebo zcela zničeny. f. zřizovat myslivecká zařízení pro krmení a vábení zvěře, chovat nebo vypouštět odchovanou zvěř (s výjimkou uznané bažantnice), Vzhledem k tomu, že biotop příznivý pro předměty ochrany je citlivý na zvýšený obsah dusíku a fosforu v půdě a při přikrmování zvěře se obsah těchto látek v půdě zvyšuje (jedná se o živiny obsažené v přikrmovacích komponentech nebo živiny obsažené v trusu zvířat, která se v místech přikrmování shromažďují), dochází přikrmováním zvěře lokálně ke zhoršování podmínek pro společenstva a druhy předmětu ochrany. Cílem tohoto opatření není vyloučení mysliveckého hospodaření z plochy přírodní rezervace, pouze jeho drobné usměrnění na místa, kde zřízení nebude mít negativní dopad na biotopy PR a předměty ochrany. Chov polodivokých kachen má na rybniční ekosystémy řadu silně negativních dopadů (likvidace litorálních porostů, predační tlak na snůšky a larvy obojživelníků, eutrofizace vody atd.) a pokračování v tomto trendu by mohlo místní populace obojživelníků velmi vážně ohrozit, v extrémním případě i eliminovat. g. provádět obnovu lučních porostů a pastvin (včetně rychloobnovy a dosevu), aplikovat na tyto plochy průmyslová i statková hnojiva, Luční porosty ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu jsou významným biotopem předmětů ochrany, tvoří jejich terestrická stanoviště, slouží k migraci, v určitých částech nebo pro některé druhy je to přímo domovský biotop, nebo jsou přímo předmětem ochrany. Na tyto plochy nelze aplikovat žádné pesticidy, biocidy či syntetická hnojiva. Vyloučeno je i např. vyvážení digestátů z bioplynových stanic, močůvky či kejdy. Jediný možný způsob přihnojování je aplikace chlévské mrvy (na základě souhlasu OOP a nikoliv na botanicky cenné podmáčené plochy). Louky a travní porosty nelze rozorávat či válcovat. Zcela nepřípustná je aplikace tzv. rychloobnovy luk (aplikace neselektivního herbicidu, rozorání a osetí kulturními travinami). Uvedené nežádoucí zásahy povedou jednak k přímému usmrcení zvláště chráněných druhů nebo mohou výrazně omezit kvalitu prostředí pro jejich příznivý rozvoj. h. manipulovat s hladinou rybníků způsobem, který by mohl ohrozit hnízdění vodního ptactva, vývoj obojživelníků nebo existenci mokřadních rostlin, používat rybníky pro chov vodní drůbeže Změna způsobu manipulace s vodní hladinou u nádrží (jarní či letní vypouštění, úplné zimování či letnění, pokud je ve výjimečných případech např. z důvodu likvidace nežádoucích rybích populací nenařídí OOP) může výrazným způsobem poškodit populace předmětů ochrany při jejich rozmnožování. U druhů zimujících ve vodním prostředí pak může v případě zimování rybníka dojít k úhynu značné části populace. Případný chov vodní drůbeže má pro populace předmětů ochrany stejný účinek jako chov a vypouštění polodivokých kachen viz výše. i. nasazovat ryby do vodních ploch a toků s výjimkou rybníků, Tato část bližších ochranných podmínek se týká hlavně tůní a soustavy vodních kanálů v jejich okolí. Pro zachování populace předmětů ochrany (zejména obojživelníků) je případné nasazení ryb do vodních ploch a toků naprosto vyloučené (přímá predace u dravých ryb, změna charakteru a biotopu u býložravých).
11.9. K vymezení hranice zvláště chráněného území: Nově navržená hranice PR a OP PR je vedena převážně po hranicích stávajících parcel katastru nemovitostí nebo po výrazných terénních útvarech. Zároveň je tato hranice zpravidla dobře zřetelná i v terénu, jako hranice různých druhů pozemků. Hranice byla navržena tak, aby všechny významné fenomény předmětu ochrany byly v území zahrnuty. Pro hranici PR byl vypracován záznam podrobného měření změn. Po vyhlášení bude nová hranice označena pruhovým značením a hraničníky. Přílohy: číslo 1: Orientační mapa PR Vrbenské rybníky a jejího ochranného pásma číslo 2: Seznam dotčených parcel číslo 3: Zákres hranice PR a jejího ochranného pásma do katastrální mapy
Příloha číslo 1:
Příloha číslo 2: Seznam dotčených parcel katastrální území PP nebo OP Číslo parcely podle KN LV Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN celková výměra (m2) výměra v PP/OP (m2)* Bavorovice OP 1636 182 trvalý travní porost 1 092 1 092 Bavorovice OP 227 184/9 trvalý travní porost 3 528 3 528 Bavorovice OP 751 325/32 vodní plocha Bavorovice OP 235 326/1 vodní plocha Bavorovice OP 374 326/10 vodní plocha Bavorovice OP 235 326/11 vodní plocha Bavorovice OP 1669 326/12 vodní plocha Bavorovice OP 235 326/13 vodní plocha Bavorovice OP 1669 326/14 vodní plocha Bavorovice OP 235 326/15 vodní plocha Bavorovice OP 235 326/16 vodní plocha Bavorovice OP 10002 326/17 vodní plocha Bavorovice OP 235 326/18 vodní plocha Bavorovice OP 748 326/19 vodní plocha Bavorovice OP 216 326/2 vodní plocha Bavorovice OP 748 326/20 vodní plocha Bavorovice OP 748 326/21 vodní plocha Bavorovice OP 748 326/22 vodní plocha Bavorovice OP 10002 326/24 vodní plocha Bavorovice OP 10002 326/3 vodní plocha Bavorovice OP 235 326/4 vodní plocha Bavorovice OP 10002 326/5 vodní plocha Bavorovice OP 235 326/6 vodní plocha Bavorovice OP 364 326/7 vodní plocha Bavorovice OP 235 326/8 vodní plocha Bavorovice OP 637 326/9 vodní plocha 25 0 1 211 1 211 138 138 1 817 1 817 493 493 447 447 540 540 516 516 395 395 471 471 58 58 1 791 1 791 78 78 198 198 64 64 180 180 514 514 285 285 373 373 147 147 615 615 159 159 431 431 187 187 České Budějovice 2 PR 1 2079 trvalý travní porost 3 582 3 502 České Budějovice 2 PR 1 2080 vodní plocha rybník 39 626 39 225 České Budějovice 2 PR 1709 2081 ostatní plocha jiná plocha 3 882 3 706 České Budějovice 2 PR 1 2082 ostatní plocha jiná plocha 1 446 1 446 České Budějovice 2 PR 1 2083 orná půda 5 916 5 916 České Budějovice 2 PR 1 2085 trvalý travní porost 511 470 České Budějovice 2 PR 1 2092 ostatní plocha jiná plocha 3 261 3 066 České Budějovice 2 PR 1 2093 vodní plocha rybník 90 126 90 126 České Budějovice 2 PR 1709 2094 ostatní plocha jiná plocha 1 910 1 383 České Budějovice 2 PR 1 2095 vodní plocha 1 109 1 087 České Budějovice 2 PR 1077 2096 ostatní plocha jiná plocha 496 496 České Budějovice 2 PR 1 2097 vodní plocha zamokřená plocha 20 467 20 467 České Budějovice 2 PR 1682 2098 lesní pozemek 12 025 12 025 České Budějovice 2 PR 1 2100 vodní plocha 3 269 2 106 České Budějovice 2 PR 1893 2099/1 ostatní plocha manipulační plocha 77 881 62 562 České Budějovice 2 PR 1682 2099/115 ostatní plocha manipulační plocha 69 434 69 434 České Budějovice 2 OP 1 2099/149 ostatní plocha jiná plocha 1 452 644 České Budějovice 2 OP 1 2099/150 ostatní plocha jiná plocha 757 757
České Budějovice 2 PR 1 2099/152 ostatní plocha jiná plocha 642 456 České Budějovice 2 PR 1709 2099/153 ostatní plocha manipulační plocha 34 469 14 810 České Budějovice 2 PR 1709 2099/154 ostatní plocha manipulační plocha 35 942 35 685 České Budějovice 2 OP 1709 2099/155 ostatní plocha manipulační plocha 16 810 16 810 České Budějovice 2 OP 1709 2099/156 ostatní plocha manipulační plocha 133 759 133 759 České Budějovice 2 PR 1 2099/184 ostatní plocha manipulační plocha 3 744 3 736 České Budějovice 2 PR 1 2099/185 ostatní plocha manipulační plocha 2 697 2 640 České Budějovice 2 PR 1707 2099/186 ostatní plocha manipulační plocha 4 896 4 896 České Budějovice 2 PR 1893 2099/188 ostatní plocha manipulační plocha 493 493 České Budějovice 2 PR 7424 2099/191 ostatní plocha manipulační plocha 38 934 13 135 České Vrbné PR 1 266 ostatní plocha neplodná půda 4 691 4 691 České Vrbné PR 438 268 trvalý travní porost 9 994 9 994 České Vrbné PR 1 269 ostatní plocha neplodná půda 1 633 1 633 České Vrbné PR 1 270 vodní plocha rybník 130 453 130 453 České Vrbné PR 1 271 ostatní plocha ostatní komunikace 1 059 769 České Vrbné OP 1 272 ostatní plocha jiná plocha 1 826 0 České Vrbné PR 1 285 ostatní plocha neplodná půda 5 887 5 314 České Vrbné PR 1 286 ostatní plocha ostatní komunikace 4 607 4 590 České Vrbné PR 1 287 ostatní plocha neplodná půda 5 888 5 888 České Vrbné PR 1 288 vodní plocha rybník 220 651 220 651 České Vrbné PR 1 289 vodní plocha zamokřená plocha 40 337 40 337 České Vrbné PR 90 290 trvalý travní porost 39 459 39 459 České Vrbné PR 90 291 vodní plocha České Vrbné PR 1 295 vodní plocha 556 556 505 505 České Vrbné PR 97 299 ostatní plocha jiná plocha 368 368 České Vrbné PR 1 302 vodní plocha rybník 84 526 84 394 České Vrbné PR 1 303 vodní plocha rybník 133 610 133 610 České Vrbné PR 1 304 vodní plocha rybník 35 837 35 734 České Vrbné PR 1 305 ostatní plocha sportoviště a rekreační plocha 23 647 1 458 České Vrbné PR 1 331 vodní plocha rybník 4 712 4 673 České Vrbné PR 1 332 vodní plocha 457 416 České Vrbné PR 83 333 ostatní plocha jiná plocha 1 377 1 377 České Vrbné PR 83 334 ostatní plocha jiná plocha 7 738 7 738 České Vrbné PR 1 335 ostatní plocha ostatní komunikace 1 707 1 702 České Vrbné PR 83 337 ostatní plocha jiná plocha 2 644 2 644 České Vrbné PR 83 339 ostatní plocha ostatní komunikace 553 553 České Vrbné PR 214 342 ostatní plocha jiná plocha 30 662 30 662 České Vrbné PR 1 348 ostatní plocha ostatní komunikace 13 341 13 243 České Vrbné PR 1 349 vodní plocha rybník 427 214 427 214 České Vrbné PR 1 350 ostatní plocha neplodná půda 3 983 3 983 České Vrbné PR 1 351 ostatní plocha neplodná půda 7 167 6 749 České Vrbné PR 1 352 lesní pozemek 107 622 107 622 České Vrbné PR 1 353 orná půda 4 994 4 994 České Vrbné PR 1 354 ostatní plocha ostatní komunikace 1 920 1 845 České Vrbné PR 1 361 lesní pozemek 7 974 7 974 České Vrbné PR 1 362 ostatní plocha ostatní komunikace 2 690 2 533 České Vrbné PR 1 363 lesní pozemek 81 815 81 815 České Vrbné PR 1 364 ostatní plocha ostatní komunikace 1 823 1 823 České Vrbné PR 1 365 lesní pozemek 53 718 53 718 České Vrbné PR 1 366 ostatní plocha ostatní komunikace 1 367 1 367 České Vrbné PR 1 367 ostatní plocha ostatní komunikace 3 077 3 077 České Vrbné PR 1 369 lesní pozemek 51 647 51 647 České Vrbné PR 1 370 ostatní plocha ostatní komunikace 1 884 1 884
České Vrbné PR 1 371 lesní pozemek 94 322 94 290 České Vrbné PR 1 374 ostatní plocha ostatní komunikace 4 838 4 828 České Vrbné PR 83 382 ostatní plocha jiná plocha 22 699 22 590 České Vrbné PR 83 386 vodní plocha 791 791 České Vrbné PR 1 389 ostatní plocha neplodná půda 951 940 České Vrbné PR 1 390 vodní plocha rybník 9 197 9 108 České Vrbné PR 357.340 zastavěná plocha a nádvoří zbořeniště 29 29 České Vrbné PR 27.397/7 zastavěná plocha a nádvoří zbořeniště 16 12 České Vrbné PR 1 262/1 ostatní plocha jiná plocha 1 618 1 564 České Vrbné PR 26 262/4 ostatní plocha jiná plocha 449 391 České Vrbné PR 378 262/5 ostatní plocha jiná plocha 875 830 České Vrbné PR 10002 262/6 ostatní plocha jiná plocha 939 901 České Vrbné PR 513 262/8 ostatní plocha jiná plocha 1 621 1 498 České Vrbné PR 1 263/1 vodní plocha rybník 132 618 132 193 České Vrbné OP 378 274/11 trvalý travní porost 6 262 3 České Vrbné OP 27 274/18 trvalý travní porost 507 1 České Vrbné OP 512 275/1 trvalý travní porost 13 857 13 857 České Vrbné OP 277 275/10 trvalý travní porost 169 169 České Vrbné PR 1 275/11 trvalý travní porost 295 182 České Vrbné OP 282 275/2 trvalý travní porost 189 189 České Vrbné OP 277 275/3 trvalý travní porost 97 97 České Vrbné OP 282 275/4 trvalý travní porost 353 353 České Vrbné OP 10002 275/5 trvalý travní porost 43 43 České Vrbné OP 139 275/6 trvalý travní porost 75 75 České Vrbné OP 282 275/7 trvalý travní porost 118 118 České Vrbné OP 10002 275/8 trvalý travní porost 37 37 České Vrbné OP 282 275/9 trvalý travní porost 17 17 České Vrbné OP 512 277/1 vodní plocha České Vrbné OP 10002 277/2 vodní plocha České Vrbné OP 282 277/3 vodní plocha České Vrbné OP 282 277/4 vodní plocha České Vrbné PR 1 277/5 vodní plocha 444 444 13 13 75 75 9 9 10 6 České Vrbné OP 512 278/1 trvalý travní porost 9 419 9 419 České Vrbné OP 10002 278/10 trvalý travní porost 246 246 České Vrbné OP 282 278/11 trvalý travní porost 1 470 1 470 České Vrbné OP 282 278/12 trvalý travní porost 828 828 České Vrbné OP 277 278/13 trvalý travní porost 104 104 České Vrbné OP 282 278/14 trvalý travní porost 5 5 České Vrbné OP 10002 278/15 trvalý travní porost 18 18 České Vrbné PR 1 278/16 trvalý travní porost 484 305 České Vrbné OP 221 278/2 trvalý travní porost 1 766 1 766 České Vrbné OP 10002 278/3 trvalý travní porost 81 81 České Vrbné OP 10002 278/4 trvalý travní porost 763 763 České Vrbné OP 378 278/5 trvalý travní porost 5 409 5 409 České Vrbné OP 221 278/6 trvalý travní porost 436 436 České Vrbné OP 277 278/7 trvalý travní porost 124 124 České Vrbné OP 139 278/8 trvalý travní porost 145 145 České Vrbné OP 139 278/9 trvalý travní porost 135 135 České Vrbné OP 221 280/1 vodní plocha České Vrbné OP 10002 280/2 vodní plocha 404 404 14 14
České Vrbné OP 10002 280/3 vodní plocha České Vrbné PR 1 280/4 vodní plocha 110 110 23 18 České Vrbné OP 223 282/1 trvalý travní porost 10 711 10 711 České Vrbné OP 223 282/10 trvalý travní porost 643 643 České Vrbné OP 444 282/11 trvalý travní porost 2 631 2 631 České Vrbné OP 366 282/12 trvalý travní porost 351 351 České Vrbné OP 223 282/13 trvalý travní porost 81 81 České Vrbné OP 365 282/14 trvalý travní porost 198 198 České Vrbné OP 277 282/15 trvalý travní porost 122 122 České Vrbné OP 124 282/16 trvalý travní porost 59 59 České Vrbné OP 225 282/17 trvalý travní porost 453 453 České Vrbné OP 10002 282/18 trvalý travní porost 120 120 České Vrbné OP 277 282/19 trvalý travní porost 57 57 České Vrbné OP 258 282/2 trvalý travní porost 5 839 5 839 České Vrbné OP 221 282/20 trvalý travní porost 70 70 České Vrbné OP 124 282/21 trvalý travní porost 828 828 České Vrbné OP 284 282/22 trvalý travní porost 1 108 1 108 České Vrbné OP 10002 282/23 trvalý travní porost 297 297 České Vrbné OP 277 282/24 trvalý travní porost 65 65 České Vrbné OP 364 282/25 trvalý travní porost 113 113 České Vrbné OP 292 282/26 trvalý travní porost 769 769 České Vrbné OP 221 282/27 trvalý travní porost 16 495 16 495 České Vrbné OP 10002 282/28 trvalý travní porost 21 21 České Vrbné OP 10002 282/29 trvalý travní porost 156 156 České Vrbné PR 1 282/3 trvalý travní porost 649 498 České Vrbné PR 1 282/30 trvalý travní porost 387 188 České Vrbné OP 10002 282/31 trvalý travní porost 82 82 České Vrbné OP 348 282/32 trvalý travní porost 81 81 České Vrbné OP 213 282/4 trvalý travní porost 246 246 České Vrbné OP 260 282/5 trvalý travní porost 128 128 České Vrbné OP 253 282/6 trvalý travní porost 51 51 České Vrbné OP 224 282/7 trvalý travní porost 12 513 12 513 České Vrbné OP 221 282/8 trvalý travní porost 328 328 České Vrbné OP 291 282/9 trvalý travní porost 602 602 České Vrbné OP 258 283/1 vodní plocha České Vrbné OP 223 283/2 vodní plocha České Vrbné PR 1 283/3 vodní plocha 353 353 344 344 25 19 České Vrbné OP 258 284/1 trvalý travní porost 10 733 10 733 České Vrbné OP 10002 284/2 trvalý travní porost 5 107 5 107 České Vrbné PR 1 284/3 trvalý travní porost 248 165 České Vrbné OP 293 284/4 trvalý travní porost 223 223 České Vrbné OP 10002 284/5 trvalý travní porost 126 126 České Vrbné OP 223 284/6 trvalý travní porost 2 732 2 732 České Vrbné PR 277 292/1 vodní plocha zamokřená plocha 24 148 24 148 České Vrbné PR 87 292/2 vodní plocha zamokřená plocha 11 246 11 246 České Vrbné PR 1 292/3 vodní plocha zamokřená plocha 173 173 České Vrbné PR 87 293/1 lesní pozemek 20 127 20 127 České Vrbné PR 87 293/2 lesní pozemek 754 754 České Vrbné PR 1 293/3 lesní pozemek 4 787 4 787 České Vrbné PR 87 293/4 lesní pozemek 3 275 3 275 České Vrbné PR 438 294/1 trvalý travní porost 6 460 6 460