UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Matematicko-fyzikální fakulta Žádost o prodloužení akreditace navazujícího magisterského studijního programu Fyzika (prezenční i kombinované studium, studium v českém i anglickém jazyce) Praha, únor 2005 1

Evidenční list Vysoká škola: Univerzita Karlova, Ovocný trh 5, 116 36 Praha 1 Fakulta, která návrh předkládá: Matematicko-fyzikální fakulta, Ke Karlovu 3, 121 16 Praha 2 Žádost o prodloužení akreditace Předmět žádosti o prodloužení akreditace: prodloužení akreditace navazujícího magisterského studijního programu Fyzika Tento program je již akreditován v anglickém jazyce. Přesný název studijního programu s přihlédnutím k číselníku KKOV: Fyzika (N 1701) Physica Physics Názvy studijních oborů: Astronomie a astrofyzika (1701T038) Astronomia et astrophysica Astronomy and astrophysics Biofyzika a chemická fyzika (1702T007) Biophysica atque physica chemice tractata Biophysics and chemical physics Fyzika kondenzovaných soustav a materiálů (1701T041) Physica systematum atque materiarum condensatarum Physics of condensed and macromolecular matter Fyzika povrchů a ionizovaných prostředí (1701T042) Physica superficiei ac materiae iontizatae Physics of surfaces and ionized media Geofyzika (1701T017) Geophysica Geophysics Jaderná a subjaderná fyzika (1701T019) Physica nuclearis atque subnuclearis Nuclear and subnuclear physics Matematické a počítačové modelování ve fyzice a technice (1103T027) Exemplaria mathematica atque computatoria usui disciplinae physicae atque arti technicae applicata Mathematical and Computer Modelling in Physics and Engineering 2

Meteorologie a klimatologie (1701T024) Meteorologia et climatologia Meteorology and climatology Optika a optoelektronika (1701T029) Disciplina optica atque optoelectronica Optics and optoelectronics Teoretická fyzika (1701T034) Physica theoretica Theoretical physics Učitelství fyziky pro střední školy v kombinaci s odbornou fyzikou (7504T189) Artes paedagogicae ad physicam in scholis mediis praecipiendam applicatae atque physica generalis Program for future teachers of physics for high schools in combination with professional physics Učitelství fyzika matematika pro střední školy (7504T187) Artes paedagogicae ad physicam atque mathesim in scholis mediis praecipiendam applicatae Program for future teachers of physics and mathematics for high schools Učitelství matematiky pro střední školy v kombinaci s jiným aprobačním předmětem (7504T188) Artes paedagogicae ad physicam in scholis mediis praecipiendam applicatae (+ druhý obor) Program for future teachers of physics in combination with another subject for high schools Učitelství fyzika matematika pro 2. stupeň základních škol (7503T123) Artes paedagogicae ad physicam atque mathesim in scholis litterariis praecipiendam applicatae Program for future teachers of physics and mathematics for level 2 of elementary schools 3

Typ studijního programu: navazující magisterské studium Forma studia: prezenční i kombinované studium Jazyk studia: čeština i angličtina Standardní doba studia: navazující magisterské studium 2 roky V navazujícím studiju je počet bodů za předmět roven počtu týdenních hodin tohoto předmětu, počet kreditů je 1,5 násobkem počtu bodů. Konec stávající akreditace: 2. 5. 2006 Přiznání akademického titulu: Mgr., rigorózní řízení: ano, titul: RNDr. Předpokládaný počet přijímaných uchazečů: 110 Adresa WWW stránky s textem žádosti: http://www.mff.cuni.cz/vnitro/akreditace/ Projednáno v Akademickém senátu fakulty: 23. 2. 2005 Schváleno ve Vědecké radě fakulty: 9. 3. 2005 Garant studijního programu: Fyzika doc. RNDr. Jiří Podolský, CSc. Zpracovatel návrhu: prof. RNDr. Jiří Anděl, DrSc., proděkan pro studijní záležitosti MFF, tel. 21911111, e-mail andel@dekanat.mff.cuni.cz Kontaktní osoba: JUDr. Dana Macharová, vedoucí studijního odd. MFF, tel. 221911254 Pořadí předložené verze: 1. verze, 1. února 2005 Adresa akreditačních materiálů: http://www.mff.cuni.cz/vnitro/akreditace 4

Zdůvodnění návrhu V rámci akreditace, která byla Matematicko-fyzikální fakultě udělena v roce 2002, přešla MFF na tříleté bakalářské studium, dvouleté navazující magisterské studium a tříleté doktorské studium. První posluchači do takto koncipovaného bakalářského studia byli přijati v akademickém roce 2003/2004, takže do navazujícího studia postoupí až v akademickém roce 2006/2007. Ačkoli navazující magisterské studium bylo otevřeno také již v akademickém roce 2003/2004, počet uchazečů o toto studium byl velmi malý a většinou šlo o absolventy bakalářských studijních oborů z jiných fakult a jiných vysokých škol. Předkládané materiály k akreditaci jsou prakticky totožné s těmi, na jejichž základě byla fakultě udělena akreditace v roce 2002. K drobným změnám došlo jednak v případě přechodu z vícesemestrálních předmětů na předměty jednosemestrální s ohledem na připravovaný kreditní systém Univerzity Karlovy, jednak ke změně některých vyučujících s ohledem na drobné změny učitelského kádru na fakultě. Pokud se týče zabezpečení výuky pro prezenční i kombinované studium můžeme konstatovat: 1. Fakulta je vybavena 10 počítačovými laboratořemi, v nichž je studentům k dispozici 350 pracovních míst. Dalších 12 počítačů je pro studenty umístěno ve fyzikálních praktikách a 80 počítačů ve specializovaných fyzikálních laboratořích. Kromě toho je na vysokoškolské koleji 17. listopadu připojeno na vysokorychlostní internet dalších 800 počítačů, které využívají tam ubytovaní studenti MFF. 2. MFF má rozsáhlou knihovnu, do které například v roce 2005 bude investovat více než 9 milionů Kč na nákup nových časopisů a knih. Některé časopisy jsou k dispozici přímo na fakultní síti www. Mnozí učitelé na svých www stránkách dávají k dispozici studentům rozsáhlé studijní materiály. 3. Učitelé MFF jsou zapojeni v projektech distančního studia, které organizuje Univerzita Karlova. V rámci těchto projektů již byly vytvořeny materiály pro Úvodní kurz matematiky a pro Úvodní kurz fyziky. Na přípravě dalších materiálů se dále pracuje. 4. MFF vydává v nakladatelství Matfyzpress a Karolinum řadu učebnic ze základních předmětů. MFF a UK tyto tituly částečně dotují, aby se docílilo přijatelné ceny pro studenty. 5. Pro kombinované studium se pořádají konzultace, které mají převážně individuální charakter. 6. Kromě kmenových učitelů na fakultě působí celá řada renomovaných pracovníků z jiných institucí, zejména z Akademie věd České republiky. Kromě konání přednášek a seminářů tito pracovníci vedou diplomové práce. (Pak také působí v doktorském studiu.) 7. Jazykové vybavení učitelů MFF je na velmi dobré úrovni, o čemž svědčí dlouhodobé a krátkodobé pobyty učitelů v zahraničí, jakož i publikační činnost, která je převážně v anglickém jazyce. Jde nejen o odborné a vědecké články, ale i o rozsáhlé monografie. 5

Obecné zásady bakalářských a navazujících magisterských studijních programů Na MFF je možno studovat jednak v bakalářském studijním programu, jednak v navazujícím magisterském studijním programu. Tyto programy se dále dělí na obory a v rámci jednoho oboru může být několik studijních plánů. Bakalářský studijní program má standardní dobu studia 3 roky a maximální dobu studia 6 let. Studium je ukončeno státní závěrečnou zkouškou a její úspěšné složení vede k získání titulu bakalář. Studium probíhá ve dvou stupních. První stupeň tvoří první ročník, druhý stupeň pak 2. a 3. ročník. Obsah studia v prvním stupni je pevně určen studijními plány a je pro všechny posluchače povinný. Ve druhém stupni si posluchač volí jednotlivé předměty tak, aby vyhověl požadavkům svého studijního plánu, získal počet bodů požadovaných při kontrole studia na konci každého studijního roku a zároveň splnil podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce. Navazující magisterský studijní program má standardní dobu studia 2 roky a maximální dobu studia 5 let. Studium je ukončeno státní závěrečnou zkouškou a její úspěšné složení vede k získání titulu magistr. Během studia si posluchač volí jednotlivé předměty tak, aby vyhověl požadavkům svého studijního plánu, získal počet bodů požadovaných při kontrole studia na konci každého studijního roku a zároveň splnil podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce. Plnění studijních povinností je kontrolováno na konci každého úseku studia. Na prvním stupni bakalářského studia se úseky rozumějí jednotlivé semestry 1. ročníku a kontroluje se, zda student složil úspěšně zkoušky a získal zápočty z tolika povinných předmětů pro tyto úseky, aby získaný počet bodů odpovídal alespoň rozsahu stanovenému pro úspěšné uzavření tohoto úseku. Ve druhém stupni bakalářského studia a v navazujícím magisterském studiu jsou úseky jednotlivé studijní roky. Na konci každého studijního roku se kontroluje jednak to, zda student splnil povinnosti, které mu pro daný úsek studia předepisuje jeho studijní plán (pokud jsou takové), jednak to, zda student dosáhl počtu bodů předepsaného pro úspěšné uzavření příslušného roku studia. Požadované počty bodů jsou uvedeny v následující tabulce. Bakalářské studium Normální/Minimální mez Navazující magisterské studium Normální mez na konci 1. semestru 12/* na konci 2. semestru 24/* 30 na konci 2. roku 64/58 70 na konci 3. roku 104/* 110 na konci 4. roku 144/* 150 na konci 5. roku 184/* * na konci 6. roku /* * Při dosažení normálního počtu bodů má student právo zapsat se do dalšího roku studia. Získáli pouze minimální počet bodů, může se (pokud studium nepřeruší) zapsat do dalšího roku studia podmíněně. Podrobnosti související s kontrolou studia stanoví Studijní a zkušební řád MFF. Výuka jazyků Výuka cizích jazyků probíhá v bakalářském studiu. Povinná výuka angličtiny probíhá mimo bodový systém. Za absolvování nepovinné výuky cizích jazyků lze body získat, ale nejvýše 8 bodů za celé studium. Student povinně zapisuje nejpozději ve 4. semestru zkoušku z anglického jazyka. Pokud ji nesloží, je povinen ji složit v průběhu 3. roku studia. Děkan může ve výjimečných případech povolit složení této zkoušky později. Její úspěšné absolvování 6

je podmínkou pro to, aby se posluchač mohl přihlásit ke státní zkoušce bakalářského studia. Pokud posluchač nesloží zkoušku z angličtiny dříve, je povinen si zapsat angličtinu v každém z prvních čtyř semestrů svého studia na MFF v rozsahu alespoň 0/2 a v každém z prvních dvou semestrů z ní získat zápočet. Méně pokročilí studenti mohou zapisovat angličtinu v prvních čtyřech semestrech v rozsahu 0/4. Nesloží-li posluchač zkoušku z angličtiny do konce 4. semestru, zapíše si povinně angličtinu v rozsahu nejméně 0/2 i v 5. a 6. semestru. Tělesná výchova Výuka tělesné výchovy probíhá mimo bodový systém. Tělesná výchova je povinná v 1. a 2. ročníku. Dále musí student získat 2 jednotky, které může obdržet za absolvování: tělesné výchovy v délce jednoho semestru ve 3. ročníku bakalářského studia letního nebo zimního výcvikového kurzu v průběhu bakalářského studia Kromě těchto aktivit nabízí katedra tělesné výchovy zájmovou tělesnou výchovu. Pokud student nezíská dostatečný počet jednotek za tělovýchovné předměty, musí si zapsat podle vlastního výběru další předměty (a složit z nich zkoušky nebo zápočty) tak, aby při započítání jedné jednotky za dvě týdenní hodiny semestrální výuky doplnil počet získaných jednotek na požadované 2 jednotky. Za tyto předměty se neudělují body. 7

Studijní program: Fyzika (navazující magisterské studium) Studijní obor: Astronomie a astrofyzika Cíle a charakteristika studijního oboru: Obor připravuje studenty především k profesionální vědecké kariéře, cílem je získat přehled o klasických i moderních oblastech výzkumu vesmíru a osvojit si návyky potřebné k vlastní vědecké práci. Studijní plán navazuje na základní přednášky z fyziky, zejména teoretickou mechaniku, termodynamiku, statistickou fyziku, kvantovou fyziku a relativitu, rozvíjí jejich aplikace na objekty ve vesmíru a využívá přitom i předchozí průpravu v matematice a ve výpočetních metodách. Obor astronomie a astrofyzika navazuje na základní znalosti z fyziky, matematiky a programování. Studium začíná šestým semestrem. Studenti získávají základní znalosti z oborů klasické astronomie, jako je astrometrie a nebeská mechanika, a klasické astrofyziky t.j. o fyzikálních vlastnostech astrofyzikálního plazmatu, stavbě a vývoji hvězd a hvězdných soustav a o teorii hvězdných atmosfér, o fyzice těles sluneční soustavy a o stavbě a dynamice galaxií. Seznamují se rovněž se sluneční fyzikou, relativistickou astrofyzikou, extragalaktickou astronomií a kosmologií. Prostřednictvím pravidelných seminářů, praxí na observatořích a tématicky zaměřených přednášek externích odborníků získávají představu o vědecké práci a současných problémech řešených v jednotlivých oborech astronomie a astrofyziky. Profil absolventa studijního oboru: Absolventi tohoto oboru mají přehled o současném stavu výzkumu v základních oblastech poznávání vesmíru. Při práci na diplomovém úkolu získali představu o postupech a metodách vědecké práce, výsledkem jsou zpravidla odborné publikace. Nejčastěji absolventi nastupují do doktorandského studia na některém domácím či zahraničním astronomickém pracovišti. Všeobecný přehled o oboru a poměrně rozsáhlé dovednosti v programování dovolují absolventům zvolit též profesionální dráhu v popularizaci oboru (ve vzdělávacích institucích, v planetáriích a na lidových hvězdárnách) anebo při rozvoji či aplikacích výpočetní techniky. Schopnost abstraktního myšlení a orientace v nové problematice pomohou absolventům uplatnit se i v dalších oblastech přírodních věd a případně i mimo ně. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a ústní zkouška. Předměty ústní části SZZ: 2. Astronomie a astrofyzika Návrh témat diplomové práce: Studium atmosfér Be hvězd Dynamika mladých hvězd v jádru Galaxie Studium meteorického roje Perseid 2000 a 2001 meteorickým radarem Spektrální diagnostika klidných slunečních protuberancí Statistika centrálního rozložení HI a CO ve spirálních galaxiích 8

Studijní program: Fyzika (navazující magisterské studium) Studijní obor: Geofyzika Cíle a charakteristika studijního oboru: Cílem je získat široké znalosti v matematice a fyzice a schopnosti řešit problémy základního geofyzikálního výzkumu (studium fyzikálních procesů v Zemi). Znalosti je možno využít rovněž při posuzování přírodních rizik, řešení některých ekologických problémů a vyhledávání nerostných surovin. Obor geofyzika zahrnuje studium Země a jejího blízkého okolí fyzikálními metodami. Soustřeďuje se na studium fyziky zemětřesení a šíření seismických vln, dynamiky Země, tíhového a elektromagnetického pole Země. K interpretaci geofyzikálních dat používá metod matematického modelování. Studium navazuje zejména na přednášky z mechaniky kontinua, teorie elektromagnetického pole a matematické fyziky. Metody experimentální geofyziky a práce na observatořích jsou vyučovány ve spolupráci s PřF UK a ústavy AV ČR. Profil absolventa studijního oboru: Absolvent má všeobecné znalosti fyziky a hlubší znalosti hlavních geofyzikálních disciplín. Absolventi se uplatňují ve výzkumných i komerčních pracovištích geofyzikálního a geodetického zaměření u nás a v zahraničí. Dobrá průprava v matematickém modelování, počítačové fyzice a pokročilých partiích programování vede k bezproblémovému uplatnění i v jiných oborech. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a ústní zkouška. Předměty ústní části SZZ: 2. Geofyzika Návrh témat diplomové práce: Zdrojový proces zemětřesení a jeho složitost Termomechanický model polytermálního ledovce Studium základních elektrických vlastností polovodičových vzorků p-hgcdte Vliv tenkých nízkorychlostních zón na seismická pozorování v oblasti západočeských zemětřesných rojů Seismická tomografická inverze syntetických dat 9

Studijní program: Fyzika (navazující magisterské studium) Studijní obor: Meteorologie a klimatologie Cíle a charakteristika studijního oboru: Cílem studia je vychovat absolventa se širokým spektrem znalostí a kompetencí v oblasti fyziky atmosféry, základního výzkumu i aplikované meteorologie a klimatologie s perspektivou uplatnění v ústavech Akademie věd, dalších výzkumných ústavech, na pracovištích vysokých škol, na pracovištích Českého hydrometeorologického ústavu, ve sféře ekologických aplikací poznatků v atmosféře, dále v řadě odvětví národního hospodářství ovlivňovaných atmosférickými procesy (doprava, zejména letecká, energetika, zemědělství atd.). Obor meteorologie a klimatologie vychází především z hydrodynamiky a termodynamiky atmosféry, přičemž široce využívá poznatků dalších fyzikálních oborů a výpočetních metod zejména numerické matematiky a statistiky. Je orientován na studium rozsáhlé škály atmosférických dějů včetně atmosférické optiky, akustiky a elektřiny, záření v atmosféře, fyziky oblaků a srážek apod. Soustřeďuje se především na aplikace dynamiky, energetiky a cirkulace atmosféry v oblasti meteorologických prognóz využívajících nejmodernějších metod numerické matematiky, dále na dnes silně aktuální problematiku znečištění ovzduší ve vztahu k ekologickým problémům, problematiku antropogenních vlivů na atmosféru, metody modelování klimatu, studium klimatických změn, problémů stratosférického i přízemního ozonu apod. Profil absolventa studijního oboru: Absolvent má široké znalosti ze základů fyziky, zejména s ohledem na fyziku atmosféry (hydrodynamika, termodynamika, šíření elektromagnetických vln, optika a elektřina, teorie nelineárních dynamických systémů, vlnové procesy apod.) a z potřebných matematických metod (řešení parciálních diferenciálních rovnic, numerická matematika, matematická statistika). Z hlediska vlastního oboru i příbuzných oborů je připraven pro řešení úkolů základního i aplikačního výzkumu i širokého spektra činností v praxi (povětrnostní služba, meteorologické zabezpečení v řadě odvětví národního hospodářství atd.). Obsahově je zaměřen především na problematiku dynamiky, energetiky a cirkulace atmosféry s perspektivou aplikací zejména v tematické oblasti numerických prognostických modelů, dále na oblast transportu, transformací a modelování znečišťujících příměsí v atmosféře a na oblast klimatologie vyznačující se aktuální problematikou modelování klimatu, antropogenních vlivů na klima, klimatické změny apod. Má rovněž znalosti z optiky a elektřiny atmosféry apod. umožňující mu uplatnění v řadě technických aplikací výzkumného i provozního charakteru. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a ústní zkouška. 10

Předměty ústní části SZZ: 2. Meteorologie a klimatologie Návrh témat diplomové práce: Asimilace dat z družice Meteosat-8 do numerického předpovědního modelu ALADIN Použití semi-langrangeovy metody v numerických předpovědních modelech Chaos a fraktály v meteorologii Odhad rozložení koncentrací od bodového zdroje v přízemní vrstvě uvnitř městské zástavby Regional analysis of extreme precipitation events in the Czech Republic 11

Studijní program: Fyzika (navazující magisterské studium) Studijní obor: Teoretická fyzika Cíle a charakteristika studijního oboru: Cílem studia je poskytnout absolventovi dobrou znalost základních matematických metod a základních metod teoretické fyziky, které mu umožní rychlé přizpůsobení výzkumným metodám v široké oblasti fyzikálních, ale i mimofyzikálních aplikací. Pojem teoretická fyzika znamená spíše přístup k vědeckému zkoumání, než specifickou oblast fyziky. Jako studijní obor seznamuje studenty hlouběji s matematickými metodami a základními pilíři moderní fyziky, teorií relativity a kvantovou teorií a jejich základními aplikacemi v kosmologii a astrofyzice, atomové fyzice a fyzice kondensovaného stavu. Podle zaměření diplomové práce se pak studenti seznamují s teoretickým zázemím dalších oblastí fyziky jako je fyzika plazmatu, chemická fyzika, jaderná a subjaderná fyzika, klasická mechanika kontinua atd. Profil absolventa studijního oboru: Absolvent má dobré znalosti matematických metod i dobré základy základních fyzikálních teorií. Způsob studia, založený na poměrně značné volnosti ve výběru přednášek, zaručuje velkou přizpůsobivost absolventa a schopnost uplatnit se nejen v různých oblastech fyziky, ale i v jiných činnostech, ve kterých se uplatňují matematické metody. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a ústní zkouška. Předměty ústní části SZZ: 2. Teoretická fyzika Návrh témat diplomové práce: Studium proudění a kvantové turbulence v He II Klasický chaos v geometrickém kolektivním modelu jader Částečně nehmotná pole v AdS/CFT korespondenci Přesné modely gravitačního záření Chirální poruchová teorie v limitě nekonečného počtu barev 12

Studijní program: Fyzika (navazující magisterské studium) Studijní obor: Fyzika kondenzovaných soustav a materiálů Cíle a charakteristika studijního oboru: Cílem je poskytnout široké vzdělání v kvantové teorii, termodynamice a statistické fyzice ve vazbě na současné přístupy teorie kondenzovaných soustav a to soustav anorganických, tak organických a makromolekulárních. Současně poskytnout přehled o principech moderních experimentálních metod a technologických postupů. Ve vybraném studijním bloku poskytnout hlubší vzdělání a praktické dovednosti. Obor je věnován experimentálnímu i teoretickému studiu vlastností kondenzovaných soustav, jejich mikrofyzikální interpretaci a možnostem aplikací, zejména se zřetelem na současný rozvoj materiálového výzkumu. Po absolvování výuky společné pro celý obor si studenti mohou volit jeden ze studijních bloků: Fyzika atomových a elektronových struktur, Fyzika makromolekulárních látek, Fyzika materiálů, Fyzika nízkých teplot, Fyzika reálných povrchů. Každý z uvedených tématických bloků zabezpečuje obecné vzdělání v oboru na současné úrovni poznání a profiluje absolventa ve zvolené specializaci. Profil absolventa studijního oboru: Široké vzdělání v matematice, v teoretických fyzikálních disciplínách vázaných na fyziku kondenzovaných soustav a v experimentálních a počítačových metodách. Vzdělání zabezpečuje širokou flexibilitu absolventů Vhodným uplatněním jsou zejména pracoviště základního fyzikálního, chemického a biomedicínského výzkumu, vysoké školy uvedeného zaměření, laboratoře aplikovaného materiálového výzkumu a vývoje, zkušební laboratoře strojírenského, elektrotechnického, elektrotechnického a chemického průmyslu (především v oblasti makromolekulárních látek a organické chemie), ústavy zaměřené na ochranu a modifikaci materiálů a pracoviště v hygienické a ekologické službě. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a ústní zkouška. Předměty ústní části SZZ: 2. Fyzika atomových a elektronových struktur 2. Fyzika makromolekulárních látek 2. Fyzika materiálů 2. Fyzika materiálů 13

2. Fyzika nízkých teplot 2. Fyzika reálných povrchů Návrh témat diplomové práce: Magnetické a magnetotransportní vlastnosti intermetalických sloučenin RENi. (RE = Dy, Tb, popř. Gd) Mechanické vlastnosti a struktura mikrokrystalických materiálů Rtg strukturní studium nanokrystalických tenkých vrstev Studium teplotní závislosti hyperjemného pole v YIG metodou NMR Depozice nanokompozitních vrstev SiOx/plazmový polymer 14

Studijní program: Fyzika (navazující magisterské studium) Studijní obor: Optika a optoelektronika Cíle a charakteristika studijního oboru: Cílem studia je vychovat odborníky se znalostmi jak o elektronových a fotonových procesech probíhajících v materiálech významných pro optoelektroniku, tak z oblasti kvantové optiky a fotoniky. Studijní obor Optika a optoelektronika je nabízen studentům, kteří po absolvování bakalářského studia chtějí pokračovat v tomto navazujícím magisterském studiu a rozšířit si tak základní fyzikální vzdělání o vlnovou a kvantovou optiku, koherenční a statistické vlastnosti světla, metody a prvky pro optické komunikace (lasery, vlákna, kvantové detektory) a optické zpracování informace. Profil absolventa studijního oboru: Absolvent oboru má základní znalosti z kvantové optiky, optoelektroniky a fotoniky. Podrobné pochopení fyzikální podstaty funkce prvků a technologických procesů pro optoelektroniku a fotoniku podstatně zvyšuje možnosti uplatnění absolventů. Ze stejných důvodů jsou významné získané znalosti matematického modelování fyzikálních procesů. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a ústní zkouška. Předměty ústní části SZZ: 2. Kvantová a nelineární optika 2. Optoelektronika a fotonika 2. Teorie a modelování pro kvantovou optiku a elektroniku Návrh témat diplomové práce: Magneto-optická spektroskopie tenkých vrstev perovskitů s kolosální magnetorezistencí Vliv krystalografické symetrie na magnetooptické vlastnosti tenkých vrstev Cu-feritů Luminiscenční mapování krystalů (Cd,Zn)Te Širokopásmová dielektrická spektroskopie relaxačního ferroelektrika PbW1/3Fe2/3O3- PbTiO3 Ultrarychlé procesy v křemíkových nanokrystalech 15

Studijní program: Fyzika (navazující magisterské studium) Studijní obor: Fyzika povrchů a ionizovaných prostředí Cíle a charakteristika studijního oboru: Cílem studia je vychovat odborníka orientujícího se v moderních experimentálních metodách, metodách matematického a počítačového modelování a ve využití počítačů k řízení a automatizaci. Absolvent s dobrým teoretickým základem širokého spektra moderních disciplin úzce navázaných na materiálový výzkum a nové technologie má perspektivu dobrého uplatnění na vysokých školách, v ústavech Akademie věd i dalších pracovištích zabývajících se fyzikou povrchů, kosmickým i materiálovým výzkumem nebo aplikujících vakuové a plazmové technologie. Fyzika povrchů a ionizovaných prostředí je oborem interdisciplinárního charakteru, který zahrnuje základní poznatky o pohybu neutrálních a nabitých částic ve vakuu, plynu i kondenzované fázi a o jejich interakcích s těmito prostředími, s jejich rozhraními i mezi sebou navzájem. Spojením vakuové fyziky, fyziky povrchů, fyziky laboratorního a kosmického plazmatu a fyziky tenkých vrstev poskytuje obor základ pro řady aplikací jako jsou moderní diagnostické metody v materiálovém výzkumu, vakuové a plazmové technologie, výroba elektronických prvků, řízená termonukleární fúze nebo kosmický výzkum. Jednotlivé disciplíny mohou být studovány jak experimentálně, tak teoreticky nebo metodami počítačové fyziky. Témata diplomových prací si studenti vybírají ve shodě se zvoleným studijním plánem z těchto oblastí: vakuová fyzika, fyzika plazmatu, kosmická fyzika, fyzika povrchů, fyzika tenkých vrstev, počítačová fyzika, automatizace a kybernetizace experimentu. Profil absolventa studijního oboru: Absolvent má široké teoretické i experimentální znalosti ze základů fyziky i matematiky, je odborníkem v užití moderních měřících metod jak hardwarových, tak i softwarových včetně dobré znalosti příslušného matematického aparátu. Z pohledu vlastního oboru Fyzika povrchů a ionizovaných prostředí ovládá odpovídající teoretické i experimentální metody, které dokáže využít také v jiných oborech zaměřených jak na základní, tak i aplikovaný výzkum na vysokých školách, ústavech akademie, ale i v průmyslu a managementu různých společností. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a ústní zkouška. Předměty ústní části SZZ: 2. Fyzika plazmatu a ionizovaných prostředí 2. Fyzika povrchů a rozhraní Návrh témat diplomové práce: Studium adsorbce atomů kovu na površích Si metodou rastrovací tunelové mikroskopie (STM) Diagnostika plazmatu v magnetickém poli Studium bimetalických systémů metodou RHEED Studium struktury povrchů metodou elektronové difrakce (LEED) Studium valenčního pásu přechodových kovů a jejich slitin 16

Studijní program: Fyzika (navazující magisterské studium) Studijní obor: Biofyzika a chemická fyzika Cíle a charakteristika studijního oboru: Cílem studia je vychovat absolventa se širokým spektrem znalostí na rozhraní fyziky, biofyziky a chemické fyziky s perspektivou uplatnění v ústavech Akademie věd i dalších ústavech, na pracovištích vysokých škol, a dalších pracovištích, která se zabývají fyzikou, biofyzikou, chemickou fyzikou, fyzikou v medicíně a ekologií. Těžiště těchto oborů leží na rozhraní fyziky, biologie a chemie. Výuka navazuje na základní fyzikální vzdělání, které prohlubuje v oblastech teoretické a experimentální fyziky důležitých pro popis a zkoumání molekul, biopolymerů, nadmolekulárních soustav a biologických objektů, a zároveň je doplňuje předměty pokrývajícími potřebné vybrané partie z chemie a biologie. Absolvent získá teoretické znalosti zejména z kvantové teorie, kvantové chemie, modelování molekul a molekulárních procesů, a dále znalosti experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky, zejména optických a dalších spektroskopických metod, strukturní analýzy a zobrazovacích technik. Podle výběru studijního plánu a diplomové práce se rovněž dostává absolventům vzdělání ve vybraných oblastech obecné a fyzikální chemie, biochemie, molekulární a buněčné biologie. Díky širokému okruhu znalostí mají absolventi dobré možnosti uplatnění ve výzkumných i aplikovaných oborech souvisejících s fyzikou, biologií, chemií a medicínou. Profil absolventa studijního oboru: Absolvent má široké teoretické i experimentální znalosti ze základů fyziky (mechanika, elektřina a magnetismus, optika, fyzika kondenzovaného stavu, jaderná fyzika, kvantová fyzika) i matematiky (diferenciální a integrální počet, algebra, metody matematické fyziky aj.). Z hlediska vlastního oboru biofyzika a chemická fyzika ovládá odpovídající teoretické (kvantová fyzika, výpočty molekul, modelování molekulárních procesů) a experimentální metody (optické a další spektroskopické metody, strukturní analýza aj.) Díky svému zaměření je absolvent připraven k práci na pracovištích zaměřujících se na fyziku, biofyziku, chemickou fyziku, fyziku v medicíně a ekologii. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a ústní zkouška. Předměty ústní části SZZ: 2. Biofyzika 2. Chemická fyzika 17

Návrh témat diplomové práce: Molekulové simulace interakcí molekul a iontů na rozhraní voda/vzduch Femtosecond spectroscopy of excited state relaxation in light harvesting complexes of green photosynthetic bacteria Teoretický popis fotosyntetického reakčního centra Studium dynamiky makrocyklických inkluzních komplexů pomocí NMR spektroskopie Spektroskopické studium vlastností nových modifikovaných oligonukleotidů - potenciálních chemoterapeutik 18

Studijní program: Fyzika (navazující magisterské studium) Studijní obor: Jaderná a subjaderná fyzika Cíle a charakteristika studijního oboru: Poskytnout absolventům ucelené vzdělání v teoretické i experimentální částicové a jaderné fyzice, včetně základů aplikované jaderné fyziky. Ve výběrových přednáškách pak absolventy dovést na práh vědeckého výzkumu. Subjaderná fyzika (fyzika vysokých energií, částicová fyzika) přináší fundamentální poznatky o struktuře hmoty na nejhlubší úrovni a základních interakcích. Jaderná fyzika ji doplňuje výzkumem hmoty na úrovni jaderných systémů a jejich změn. Základem studia je kurs experimentální jaderné a částicové fyziky, opřený o rozsáhlý kurs fyziky teoretické, především kvantové mechaniky a kvantové teorie pole. Důraz je kladen na metody získávání experimentálních dat a na jejich zpracování, včetně efektivního zvládnutí výpočetní techniky. Pomocí výběrových přednášek a diplomové práce pak student získává hlubší vzdělání ve vybrané oblasti a volí tak příklon k teorii nebo experimentu. Profil absolventa studijního oboru: Absolvent oboru má dobré znalosti experimentální i teoretické částicové a jaderné fyziky. Nachází uplatnění v základním i aplikovaném výzkumu v těchto oblastech i v práci s jadernými zařízeními v medicíně a průmyslu. Absolventi jsou připraveni začlenit se do velkých mezinárodních vědeckých týmů, které jsou v současné době typické pro experimentální základní výzkum v daném oboru. Zběhlost v práci s výpočetní technikou otevírá absolventům rovněž možnost kariéry v oblasti informačních technologií. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a ústní zkouška. Předměty ústní části SZZ: 2. Jaderná a subjaderná fyzika Návrh témat diplomové práce: Modelování kolektivních stupňů volnosti jaderného pohybu Profily jetů Pořádek / chaos a fázové přechody v geometrickém modelu atomových jader QCD analýza multijetových případů v proton-antiprotonových srážkách na urychlovači Tevatron Difrakční procesy při vysokých energiích - experiment TOTEM 19

Studijní program: Fyzika (navazující magisterské studium) Studijní obor: Matematické a počítačové modelování ve fyzice a technice Cíle a charakteristika studijního oboru: Cílem studia je příprava studentů, kteří jsou jednak schopni problémy reálného světa formulovat, vytvářet modely či je umět modifikovat ve spolupráci se specialisty nematematiky. Zároveň však studenti získají znalosti, které jim umožní fyzikální modely analyzovat, navrhovat numerická schémata k jejich aproximaci i provést počítačové simulace. Studijní obor Matematické a fyzikální modelování je mezioborovým studiem, které spojuje matematiku a fyziku. Studenti absolvují přednášky z obecných i speciálních fyzikálních disciplín, zejména z mechaniky a termodynamiky kontinua a kvantové a statistické fyziky, a získají tak přehled, jak jsou fyzikální modely vytvářeny. V matematické části pak studenti získávají znalosti v moderních partiích matematiky s důrazem na diferenciální rovnice a numerické metody. Fyzikální předměty jsou přednášeny odborníky z řad fyziků, matematické předměty jsou pak prezentovány specialisty z řad matematiků. Část fyzikální i matematická jsou zastoupeny vyváženým způsobem. Studijní obor je svou náplní obdobný oboru Matematické modelování ve vědě a v technice studijního programu matematika, liší se tím, že absolventi bakalářského studia fyziky vstupují do magisterského studia s hlubším základem z fyziky a naopak si více doplňují svůj matematický rozhled. Obor je svým pojetím perspektivní z celosvětového měřítka. Profil absolventa studijního oboru: Velmi dobré znalosti matematických i fyzikálních disciplín, vysoká flexibilita, schopnost problémy formulovat, analyzovat a následně i numericky řešit, jsou zárukou velmi dobrého uplatnění v řadě oblastí a to jak akademických (nejen v oblastech aplikované matematiky a fyziky, ale i v jiných vědních oborech jako např. věda o materiálech, biologie, lékařství), tak i v komerčních sférách (bankovnictví, softwarové firmy, průmysl aj.) Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a ústní zkouška. Předměty ústní části SZZ: 1. Moderní analýza a diferenciální rovnice 2. Matematické modelování a numerické metody 3. Vybrané partie fyziky Návrh témat diplomové práce: Interakce proudící tekutiny a obtékaných těles Modelování pohybů plazmatu v eruptivních protuberancích a ve výronech koronální hmoty Vybrané vlastnosti stacionárních axiálně symetrických polí v obecné relativitě Numerické simulace deformací visko-elastických materiálů, zejména asfaltu Studium interakce plazma-pevná látka postupy počítačové fyziky 20

Studijní program: Fyzika (navazující magisterské studium) Studijní obor: Učitelství fyziky pro SŠ v kombinaci s odbornou fyzikou Cíle a charakteristika studijního oboru: Cílem tohoto studia je vychovat středoškolské učitele fyziky a jednoho dalšího předmětu. Toto studium je navazujícím magisterským studiem. To znamená, že předpokládáme, že student během svého bakalářského studia získal potřebné fyzikální znalosti a osvojil si potřebné fyzikální postupy k tomu, aby mohl s nadhledem a kompetentně vyučovat fyziku na střední škole. V magisterském studiu získá potřebné metodické, didaktické a další všeobecné znalosti a schopnosti, aby mu mohla být udělena aprobace středoškolského učitele fyziky a dalšího zvoleného předmětu. Obor učitelství fyziky s dalším předmětem pro střední školu je určen absolventům bakalářského studia, pro které je tento obor navazujícím magisterským studiem nebo kteří mají kvalifikaci s tímto studiem ekvivalentní. Absolvent tohoto studia získá aprobaci pro vyučování fyziky a dalšího zvoleného předmětu na střední škole. Profil absolventa studijního oboru: Absolvent tohoto oboru získal všechny potřebné předpoklady k tomu, aby mohl na vysoké odborné úrovni a s potřebnými metodickými a didaktickými znalostmi pracovat jako středoškolský učitel fyziky a dalšího zvoleného oboru. Má také dobrou úroveň počítačové gramotnosti, získal základní učitelské dovednosti během vykonaných pedagogických praxí v průběhu studia. Získal také potřebné znalosti z pedagogiky a psychologie, nezbytné pro výkon učitelského povolání. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: Státní závěrečná zkouška se skládá ze tří částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a dvě ústní zkoušky. Ústní části SZZ: 1. Podle zvoleného oboru navazujícího magisterského studia fyziky 2. Didaktika fyziky Návrh témat diplomové práce: Mikroskopická měření vnitrobuněčného ph kvasinek Interakce Beta-cyklodextrinu s biologicky aktivními molekulami Porovnání modelových a měřených hodnot přízemních koncentrací ozónu Vliv vnějších parametrů na chování doutnavého výboje v laserové směsi Chaotické chování máloparametrických modelů atmosféry 21

Studijní program: Fyzika (navazující magisterské studium) Studijní obor: Učitelství fyzika-matematika pro SŠ Cíle a charakteristika studijního oboru: Cílem tohoto studia je vychovat středoškolské učitele fyziky a jednoho dalšího předmětu (matematika). Toto studium je navazujícím magisterským studiem. To znamená, že předpokládáme, že student během svého bakalářského studia získal potřebné fyzikální znalosti a osvojil si potřebné fyzikální postupy k tomu, aby mohl s nadhledem a kompetentně vyučovat fyziku (a další zvolený předmět) na střední škole. V magisterském studiu získá potřebné metodické, didaktické a další všeobecné znalosti a schopnosti, aby mu mohla být udělena aprobace středoškolského učitele fyziky a dalšího zvoleného předmětu (matematiky). Obor učitelství fyziky s dalším předmětem (matematika) pro střední školu je určen absolventům bakalářského studia, pro které je tento obor navazujícím magisterským studiem nebo kteří mají kvalifikaci s tímto studiem ekvivalentní. Absolvent tohoto studia získá aprobaci pro vyučování fyziky a dalšího zvoleného předmětu (matematiky) na střední škole. Profil absolventa studijního oboru: Absolvent tohoto oboru získal všechny potřebné předpoklady k tomu, aby mohl na vysoké odborné úrovni a s potřebnými metodickými a didaktickými znalostmi pracovat jako středoškolský učitel fyziky a dalšího zvoleného oboru (matematika). Má také dobrou úroveň počítačové gramotnosti, získal základní učitelské dovednosti během vykonaných pedagogických praxí v průběhu studia. Získal také potřebné znalosti z pedagogiky a psychologie, nezbytné pro výkon učitelského povolání. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: Státní závěrečná zkouška se skládá ze tří částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a dvě ústní zkoušky. Ústní části SZZ: 1. Fyzika a didaktika fyziky 2. Matematika a didaktika matematiky Návrh témat diplomové práce: Vnímání významu matematiky a fyziky středoškolskými studenty Fyzikální pokusy v záznamu I Ověření Fresnelových vzorců Bardeyova sbírka úloh, porovnání s jinými sbírkami Fyzikální pokusy v záznamu II 22

Studijní program: Fyzika (navazující magisterské studium) Studijní obor: Učitelství fyziky pro SŠ v kombinaci s jiným aprobačním předmětem Cíle a charakteristika studijního oboru: Cílem tohoto studia je vychovat středoškolské učitele fyziky a jednoho dalšího předmětu (z kmenové fakulty - např. PeF UK). Toto studium je navazujícím magisterským studiem. To znamená, že předpokládáme, že student během svého bakalářského studia získal potřebné fyzikální znalosti a osvojil si potřebné fyzikální postupy k tomu, aby mohl s nadhledem a kompetentně vyučovat fyziku (a další zvolený předmět) na střední škole. V magisterském studiu získá potřebné metodické, didaktické a další všeobecné znalosti a schopnosti, aby mu mohla být udělena aprobace středoškolského učitele fyziky a dalšího zvoleného předmětu (z kmenové fakulty - např. PeF UK). Obor učitelství fyziky s dalším předmětem (z kmenové fakulty - např. PeF UK) pro střední školu je určen absolventům bakalářského studia, pro které je tento obor navazujícím magisterským studiem nebo kteří mají kvalifikaci s tímto studiem ekvivalentní. Absolvent tohoto studia získá aprobaci pro vyučování fyziky a dalšího zvoleného předmětu (z kmenové fakulty - např. PeF UK) na střední škole. Profil absolventa studijního oboru: Absolvent tohoto oboru získal všechny potřebné předpoklady k tomu, aby mohl na vysoké odborné úrovni a s potřebnými metodickými a didaktickými znalostmi pracovat jako středoškolský učitel fyziky a dalšího zvoleného oboru (z kmenové fakulty - např. PeF UK). Má také dobrou úroveň počítačové gramotnosti, získal základní učitelské dovednosti během vykonaných pedagogických praxí v průběhu studia. Získal také potřebné znalosti z pedagogiky a psychologie, nezbytné pro výkon učitelského povolání. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: Státní závěrečná zkouška se skládá ze tří částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a dvě ústní zkoušky. Ústní části SZZ: 1. Podle oboru, který studuje na kmenové fakultě (PřF, PeF, FTVS) 2. Fyzika a didaktika fyziky Návrh témat diplomové práce: Student si může nechat zadat diplomovou práci na své kmenové fakultě, nebo na MFF a pak ji volí podle oboru studijního programu fyzika, který si vybral. 23

Studijní program: Fyzika (navazující magisterské studium) Studijní obor: Učitelství fyzika-matematika pro 2. stupeň základních škol Cíle a charakteristika studijního oboru: Cílem tohoto studia je vychovat učitele ZŠ fyziky a jednoho dalšího předmětu (matematika). Toto studium je navazujícím magisterským studiem. To znamená, že předpokládáme, že student během svého bakalářského studia získal potřebné fyzikální znalosti a osvojil si potřebné fyzikální postupy k tomu, aby mohl s nadhledem a kompetentně vyučovat fyziku (a další zvolený předmět) na střední škole. V magisterském studiu získá potřebné metodické, didaktické a další všeobecné znalosti a schopnosti, aby mu mohla být udělena aprobace učitele fyziky pro základní školy a dalšího zvoleného předmětu (matematiky). Obor učitelství fyziky s dalším předmětem (matematika) pro ZŠ je určen absolventům bakalářského studia, pro které je tento obor navazujícím magisterským studiem nebo kteří mají kvalifikaci s tímto studiem ekvivalentní. Absolvent tohoto studia získá aprobaci pro vyučování fyziky a dalšího zvoleného předmětu (matematiky) na základní škole. Profil absolventa studijního oboru: Absolvent tohoto oboru získal všechny potřebné předpoklady k tomu, aby mohl na vysoké odborné úrovni a s potřebnými metodickými a didaktickými znalostmi pracovat jako učitel fyziky a dalšího zvoleného oboru (matematika). Má také dobrou úroveň počítačové gramotnosti, získal základní učitelské dovednosti během vykonaných pedagogických praxí v průběhu studia. Získal také potřebné znalosti z pedagogiky a psychologie, nezbytné pro výkon učitelského povolání. Charakteristika změny oproti předchozí akreditaci: k žádné změně nedochází Státní závěrečná zkouška: Státní závěrečná zkouška se skládá ze tří částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a dvě ústní zkoušky. Ústní části SZZ: 1. Fyzika a didaktika fyziky 2. Matematika a didaktika matematiky Návrh témat diplomové práce: Představy žáků o základních vlastnostech elektrického proudu a napětí Žáci základních škol a fyzikální měření Katalog námětů k opakování učiva fyziky na ZŠ formou hry Extremální body konvexních množin s aplikacemi na ZŠ matematiku Charakter fyzikálních zákonů 24

Seznam vyučujících, kteří jsou na MFF zaměstnáni v hlavním pracovním poměru ve studijní programu FYZIKA - stav ke dni 1. 2. 2005 titul příjmení jméno titul narození Prof. RNDr. Barvík Ivan DrSc. 1948 Doc. RNDr. Baťka Michal DrSc. 1936 Doc. RNDr. Baumruk Vladimír DrSc. 1953 Prof. RNDr. Bednář Jan CSc. 1946 Prof. RNDr. Bičák Jiří DrSc. 1942 Prof. RNDr. Biederman Hynek DrSc. 1946 RNDr. Bílek Oldřich 1941 Doc. RNDr. Bok Jiří CSc. 1947 Doc. RNDr. Brechler Josef CSc. 1955 RNDr. Brokešová Johana CSc. 1963 Mgr. Bulant Petr Dr. 1970 Doc. RNDr. Ing. Burda Jaroslav CSc. 1959 Doc. RNDr. Cejnar Pavel Dr. 1964 RNDr. Cieslar Miroslav CSc. 1965 Doc. RNDr. Čadek Ondřej CSc. 1960 Prof. RNDr. Čapková Pavla DrSc. 1945 Mgr. Čížek Jakub Ph.D. 1974 RNDr. Čížek Martin Ph.D. 1972 Mgr. Čížková Hana Dr. 1972 RNDr. Daniš Stanislav Ph.D. 1970 RNDr. Dědic Roman Ph.D. 1974 Doc. RNDr. Dian Juraj CSc. 1961 Doc. RNDr. Diviš Martin CSc. 1963 RNDr. Doležal Zdeněk Dr. 1963 RNDr. Drozd Zdeněk Ph.D. 1961 Doc. RNDr. Dvořák Leoš CSc. 1952 Prof. RNDr. Englich Jiří DrSc. 1943 Doc. RNDr. Fähnrich Jaromír CSc. 1942 Doc. Ing. Franc Jan CSc. 1964 Doc. RNDr. Gášková Dana CSc. 1958 Doc. RNDr. Glosík Juraj DrSc. 1950 Doc. RNDr. Grill Roman CSc. 1960 RNDr. Gronych Tomáš CSc. 1964 Prof. RNDr. Hála Jan DrSc. 1952 RNDr. Halenka Tomáš CSc. 1959 RNDr. Hanyková Lenka Dr. 1967 Doc. RNDr. Harmanec Petr DrSc. 1942 Doc. RNDr. Havela Ladislav CSc. 1955 Doc. RNDr. Heřman Petr CSc. 1960 Mgr. Heyrovský David Ph.D. 1970 Doc. RNDr. Hlídek Pavel CSc. 1947 Prof. RNDr. Holý Václav CSc. 1953 Prof. RNDr. Horáček Jiří DrSc. 1945 Prof. RNDr. Hořejší Jiří DrSc. 1951 Prof. RNDr. Höschl Pavel DrSc. 1938 Prof. RNDr. Hrach Rudolf DrSc. 1943 Doc. RNDr. Hrachová Věra CSc. 1946 Doc. RNDr. Chmelík František CSc. 1960 PhDr. Chvál Martin Ph.D. 1970 Doc. RNDr. Chvosta Petr CSc. 1955 Prof. Ing. Ilavský Michal DrSc. 1940 25

Doc. RNDr. Janeček Miloš CSc. 1958 Doc. Mgr. Javorský Pavel Dr. 1967 Doc. RNDr. Kalvová Jaroslava CSc. 1940 Doc. RNDr. Klíma Jan CSc. 1938 Mgr. Kohout Jaroslav Dr. 1967 Doc. RNDr. Kolářová Růžena CSc. 1943 RNDr. Koudelková Irena 1956 Prof. RNDr. Kratochvíl Petr DrSc. 1934 Mgr. Krtouš Pavel Ph.D. 1967 RNDr. Kubala Martin Ph.D. 1977 Doc. RNDr. Kučera Miroslav CSc. 1950 Mgr. Kudrna Pavel Dr. 1970 Doc. RNDr. Kužel Radomír CSc. 1955 Prof. RNDr. Kvasil Jan DrSc. 1950 Doc. RNDr. Langer Jiří CSc. 1939 Mgr. Ledvinka Tomáš Ph.D. 1968 Prof. RNDr. Lukáč Pavel DrSc. 1935 Doc. RNDr. Lustigová Zdena CSc. 1957 Prof. RNDr. Malý Petr DrSc. 1955 RNDr. Mandíková Dana CSc. 1960 Prof. RNDr. Martinec Zdeněk DrSc. 1952 Doc. RNDr. Mašek Karel Dr. 1963 Prof. RNDr. Matolín Vladimír DrSc. 1951 Mgr. Matolínová Iva Dr. 1969 Doc. RNDr. Matyska Ctirad DrSc. 1958 Doc. RNDr. Mészáros Attila DrSc. 1951 Doc. RNDr. Mojzeš Peter CSc. 1960 Doc. RNDr. Moravec Pavel CSc. 1950 Doc. RNDr. Nedbal Jan CSc. 1939 RNDr. Němec Petr Ph.D. 1971 Prof. RNDr. Němeček Zdeněk DrSc. 1947 RNDr. Novotný Jiří CSc. 1961 Doc. RNDr. Novotný Oldřich CSc. 1942 Mgr. Novotný Tomáš Ph.D. 1972 Doc. RNDr. Obdržálek Jan CSc. 1942 Doc. RNDr. Ošťádal Ivan CSc. 1956 RNDr. Pelcová Jitka Ph.D. 1975 Doc. RNDr. Pešička Josef CSc. 1950 Doc. RNDr. Plášek Jaromír CSc. 1950 Mgr. Plašil Radek Ph.D. 1974 Doc. Ing. Pluhař Zdeněk CSc. 1937 Doc. RNDr. Podolský Jiří CSc. 1963 RNDr. Pospíšil Miroslav Ph.D. 1974 Doc. RNDr. Přech Lubomír Dr. 1962 RNDr. Pšenčík Jakub Ph.D. 1967 RNDr. Raidl Aleš Ph.D. 1969 Doc. RNDr. Rotter Miloš CSc. 1943 Doc. RNDr. Řepa Petr CSc. 1941 Doc. RNDr. Santolík Ondřej Dr. 1967 Prof. RNDr. Sechovský Vladimír DrSc. 1946 Doc. RNDr. Semerák Oldřich Dr. 1962 Prof. RNDr. Skála Lubomír DrSc. 1947 Doc. Slavínská Danka CSc. 1938 Doc. RNDr. Smola Bohumil CSc. 1942 RNDr. Sobotík Pavel CSc. 1962 Doc. RNDr. Stulíková Ivana CSc. 1950 26

Prof. RNDr. Svoboda Emanuel CSc. 1940 Doc. RNDr. Svoboda Pavel CSc. 1959 Prof. RNDr. Šafránková Jana DrSc. 1947 Doc. RNDr. Šíma Vladimír CSc. 1952 Doc. RNDr. Šolc Martin CSc. 1949 Prof. RNDr. Štěpánek Josef CSc. 1951 Doc. RNDr. Štěpánková Helena CSc. 1952 Prof. RNDr. Tichý Milan DrSc. 1947 Doc. RNDr. Toušková Jana CSc. 1941 RNDr. Trojánek František Ph.D. 1968 Prof. RNDr. Trojanová Zuzanka DrSc. 1942 RNDr. Urbánková Eva Ph.D. 1974 Doc. RNDr. Valenta Jan Ph.D. 1965 RNDr. Valentová Helena Ph.D. 1965 Prof. RNDr. Valvoda Václav CSc. 1937 Doc. RNDr. Večeř Jaroslav CSc. 1954 Prof. Velický Bedřich CSc. 1938 Prof. Ing. Višňovský Štefan DrSc. 1940 Doc. RNDr. Vokrouhlický David DrSc. 1966 Ing. Vorobel Vít Ph.D. 1963 Doc. RNDr. Wolf Marek CSc. 1957 Doc. RNDr. Zahradník Jiří DrSc. 1947 Doc. Ing. Zajac Štefan CSc. 1940 Mgr. Zamastil Jaroslav Ph.D. 1974 Doc. RNDr. Zvára Milan CSc. 1940 Doc. Ing. Žáček Josef DrSc. 1944 RNDr. Žilavý Peter Ph.D. 1971 Seznam externích vyučujících pracujících na DPČ ve studijním programu FYZIKA ke dni 23. 2. 2005 titul příjmení jméno titul narození zaměstnavatel RNDr. Ambrož Pavel CSc. 1941 AsÚ AV ČR RNDr. Arnold Zdeněk CSc. 1949 FzÚ AV ČR Ing. Beneš Luděk Ph.D. 1967 ČVUT FS RNDr. Borovička Jiří CSc. 1964 AsÚ AV ČR RNDr. Brynda Eduard CSc. 1945 ÚMCH AV ČR RNDr. Cimrová Věra CSc. 1960 ÚMCH AV ČR Ing. Dobeš Jan CSc. 1944 ÚJF AV ČR Dr. Ing. Dušková-Smrčková Miroslava 1967 ÚMCH AV ČR RNDr. Dvořák Vladimír DrSc. 1934 FzÚ AV ČR RNDr. Dybal Jiří CSc. 1953 ÚMCH AV ČR RNDr. Ehlerová Soňa Ph.D. 1972 AsÚ AV ČR RNDr. Fárník František CSc. 1946 AsÚ AV ČR RNDr. Fiala Jaroslav CSc. 1942 ČHMÚ Doc. RNDr. Hadrava Petr CSc. 1951 AsÚ AV ČR RNDr. Hašek Jindřich DSc. 1945 ÚMCH AV ČR RNDr. Heinzel Petr DrSc. 1950 AsÚ AV ČR RNDr. Holoubek Jaroslav CSc. 1939 ÚMCH AV ČR Ing. Hošek Jiří CSc. 1943 ÚJF AV ČR RNDr. Hrabovský Milan CSc. 1944 ÚFP AV ČR RNDr. Hudec René CSc. 1951 AsÚ AV ČR Prof. Chýla Jiří CSc. 1948 FzÚ AV ČR Prof. RNDr. Janiš Václav DrSc. 1954 FzÚ AV ČR Doc. RNDr. Jaňour Zbyněk DrSc. 1944 ÚT AV ČR RNDr. Janů Zdeněk CSc. 1955 FzÚ AV ČR 27