Podporujeme ty, kteří pomáhají Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost květen 2014
Lidé, jejich rozvoj, vzdělávání a začleňování do společnosti, byli podpořeni částkou 5 54,3 miliard korun Vzniklo 57 000 nových pracovních míst O evropských penězích se často mluví jako o utracených. V případě Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) tomu tak rozhodně není. Jsou to peníze investované. Investované do několika tisíc projektů. Od těch zaměřených na lidi potřebné, odkázané na pomoc druhých, po podporu vzdělávání a rozvoj těch, kteří se o sebe postarat dokážou, a přesto jim evropské peníze pomáhají. Pomáhají městům, firmám, občanským sdružením, ale hlavně konkrétním lidem s konkrétními problémy.
Investice do lidí V centru pozornosti Evropského sociálního fondu jsou lidé a snaha pomáhat. Vzděláváme zaměstnance i zaměstnavatele. Podporujeme kvalitní a dostupné sociální služby. Usilujeme o rovné příležitosti na trhu práce a odstraňování bariér. Zlepšujeme přístup ke vzdělávání a k zaměstnání. Podporujeme touhu překonávat překážky a najít uplatnění. Otevíráme dveře na pracovní trh všem. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost obsahuje pět prioritních os, které se zaměřují na všechna důležitá témata. zlepšování přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti 20,1 miliard vzdělávání zaměstnanců a zaměstnavatelů 15 miliard podpora sociálních služeb a sociálního začleňování 14,9 miliard zvyšování kvality veřejné správy a veřejných služeb 5,1 miliard posilování mezinárodní spolupráce, inovativnosti a partnerství 1,1 miliarda Rozdělení prostředků OP LZZ dle prioritních os
Smysluplně čerpáme Čím více prostředků je z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost investováno, tím více se jich v rozšířeném potenciálu podpořených lidí vrátí. 96 % prostředků OP LZZ 54,3 miliard korun již čerpají projekty Do konce programu bude rozděleno 2,3 miliard korun Prostředky OP LZZ určené na projekty
Příběhy projektů a jejich účastníků Jak a kde našly prostředky OP LZZ uplatnění
Podporujeme skutečné lidi Podporujeme padesátníky, kteří mají i přes dlouholeté zkušenosti problém najít práci. Podporujeme rodiče malých dětí, aby pro ně děti nebyly překážkou, ale výhodou. Podporujeme ty, kteří nechtějí žít celý život na dně. Podporujeme všechny, kteří mají zájem a vůli posunout se dál. Celkem bylo z prostředků OP LZZ podpořeno 1 596 000 lidí 57 000 lidí bylo díky OP LZZ vytvořeno nové pracovní místo Počet podpořených lidí z prostředků OP LZZ
Jak na nástrahy běžného života V dětském domově jsem vyrůstala od svých tří let a žila v něm do sedmnácti. Po celou tu dobu jsem prakticky nikdy nebyla sama. Kolem sebe jsem měla ostatní děti a tety. Když jsem pak dětský domov opustila, samota čtyř stěn mi dělala problémy. Lenka, účastnice projektu Podle zákona je o děti z dětských domovů postaráno do doby, než se připraví na budoucí povolání, nejdéle do šestadvacátého roku. Na papíře to vypadá hezky, ale skutečnost je trošku jiná. Praxe ukázala, že mnohé z nich nemají dostatečné teoretické znalosti a dovednosti nezbytné k samostatnému životu. Často nedovedou nejen komunikovat s odlišným prostředím nebo úřady, ale chybí jim jakákoliv praxe v oblasti hospodaření s penězi. A co bývá nejhorší? Náhlý pocit samoty. V tom všem by jim měl pomoci projekt Krok do života. Stojí za ním ředitelé dětských domovů na Plzeňsku. Právě oni si uvědomili, jak velkým problémem může být pro děti z domovů přechod do běžného života. Projekt financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu chce mladým lidem odcházejícím z dětských domovů pomoci nejenom při studiu, ale především při hledání práce. Má je naučit, jak si zaměstnání udržet, dát jim možnost najít si bydlení a samostatně žít se vším, co k tomu patří. Není to jen o bydlení. Musela jsem se poměrně rychle naučit postarat se o domácnost a počítat, co si mohu dovolit a na co si musím ušetřit, říká Lenka Šmídová. Díky projektu se naučila bydlet v samostatném bytě, hospodařit s penězi, zvládnout jednání na úřadech, snáze projít nelehkou životní situací a pokračovat ve studiu oboru, po jehož absolvování by sama ráda pomáhala jiným. projekt za 9,8 milionů korun
Není nad to stát na vlastní noze Člověk prostě nemůže stále jen čekat, až za ním práce přijde. Musí se aspoň pokusit něco podniknout. A dokud nevyzkoušíme, že to jde, nebo nejde, nemůžeme soudit. Veronika, účastnice projektu Veronika Kousalová je maminkou čtyřletého předškoláka a devítiletého školáka. Když končila rodičovskou dovolenou, přemýšlela, jak dál. Lákala ji vidina samostatného podnikání, ale nebyla si jistá tím, zda to zvládne. Jistotu získala v projektu Podnikání jako flexibilní forma uplatnění na trhu práce, i díky němu má dnes vlastní obchod. Projekt financovaný z Evropského sociálního fondu měl ambiciózní cíl. Počítal s tím, že pomůže rozjet podnikání asi šesti desítkám osob. A ono se to podařilo! Veronika Kousalová si přímo v domě, kde bydlí, zařídila obchod s volnočasovým oblečením. Do Semil dováží originální módu ze Španělska. Potřebné vybavení obchodu, jako jsou regály, stojany a věšáky, pořídila z dotací od úřadu práce, které dostala na základě dobře připraveného podnikatelského plánu. Přestože má její obchod otevřeno od 9 do 17 hodin, čas na rodinu má. Navíc plánuje, že se v obchůdku bude střídat s paní na výpomoc, aby mohla děti sama vyzvedávat ze školky a školy. Zatím jsme domluveny na odpoledne, ale to budu stejně s dětmi většinou doma, takže kdyby něco, seběhnu jen po schodech dolů, říká s úsměvem. projekt za 7,9 milionů korun
Život ho změnil, teď ho mění jiným Podnikání bylo pro mě, to, co dělám teď, dělám pro druhé. To můj život naplňuje. Pavel, účastník projektu Pavlovi Zielinovi ze severu Moravy je osmapadesát. Ještě vcelku nedávno to byl velký a úspěšný podnikatel. Už v té době zažil několik zásahů do života, které ho vždy přiměly k přemýšlení, zda cesta, po které se profesně vydal, je pro něj tou pravou. Když mi táta umřel v náručí, došlo u mě k tomu zásadnímu zlomu a já pochopil, že pokračovat v podnikání nemohu, že smysl svého života vidím jinde, vzpomíná. Našel se v pomoci druhým. Pan Zielina absolvoval náš rekvalifikační kurz na pracovníka sociálních služeb, který jsme financovali z Evropského sociálního fondu, a poté prošel i téměř tříměsíční praxí se zaměřením na vzdělávací a poradenské aktivity. Dařilo se mu a viděli jsme, že v této práci našel svoje poslání. Proto jsme mu pomohli vytvořit dotované místo, na kterém dodnes působí, říká koordinátorka projektu Paklíč Markéta Uhrová. Jeho typickými klienty jsou především lidé závislí na podpůrných prostředcích nebo hracích automatech, bezdomovci, zkrátka lidé, kteří jsou na dně a jimž se zhroutil celý svět. Lidé, kteří se s tím ale ještě nesmířili, nerezignovali a volají po pomoci. Nezáleží přitom na tom, zda se do nezáviděníhodné situace dostali vlastním přičiněním, nebo za tím stála krutá souhra náhod. projekt za 6 milionů korun
Prostor na práci i osobní život Mám ve střídavé péči dva syny a velmi oceňuji, že mám pružnou pracovní dobu. V ty dny, kdy jsou kluci u tatínka, zůstávám v práci déle a napracované hodiny si pak vybírám, když jsou děti u mě. Všechno pak spolu hezky stihneme úkoly, kroužky i pohádku před spaním. Veronika, projektová manažerka I v regionech s vysokou nezaměstnaností se zaměstnavatelé snaží vytvářet pro své zaměstnance dobré podmínky. Statutární město Most se rozhodlo, že bude společně s partnery motivovat mostecké zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům umožnili sladit pracovní a rodinný život. Mezi mosteckými zaměstnavateli a občany se snažíme dosáhnout mnohem větší informovanosti o problematice rovných příležitostí a slaďování pracovního a rodinného života. Cílem je rovněž přispět k odbourávání genderových mýtů a stereotypů, vysvětluje projektová manažerka projektu SPOLEČNÉ PŘÍLEŽITOSTI pro město Most Veronika Loucká. Jako matka dvou synů využívá výhod pružné pracovní doby, která jí pomáhá skloubit práci a péči o děti. Pro osoby pečující o děti nebo nemohoucí členy rodiny může být upravená pracovní doba někdy jedinou šancí na návrat do zaměstnání. Také Veroničin kolega z mostecké radnice Tomáš Fiala toho zvládá díky pružné pracovní době hodně: Starám se o malou dcerku, chodím do práce a k tomu všemu ještě dálkově studuji. Postupné zavádění mosteckého projektu do praxe dokazuje, že slaďování rodinného a pracovního života prospívá zaměstnancům i zaměstnavatelům. Těm prvním zvyšuje třeba rodinnou pohodu, druzí zase získávají loajálnější zaměstnance, kteří jsou zároveň výkonnější a pozitivně motivovaní. projekt za 4,7 milionů korun
Ministerstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 E-mail: esf@mpsv.cz Tel.: +420 950 195 601 www.esfcr.cz