Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a podnikání Katedra obchodního práva

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a podnikání Katedra obchodního práva BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Smlouva o dílo, splnění, odevzdání, převzetí Leona Fadingerová 2010

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Smlouva o dílo, splnění, odevzdání, převzetí zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. ----------------------------------------- 3

Poděkování Velmi ráda bych tímto poděkovala především svým rodičům kteří mi byli velkou podporou a doc. JUDr. Karlu Markovi, CSc., vedoucímu bakalářské práce, za cenné rady, které mi pomohly při zpracování této práce. 4

OBSAH Úvod...6 1 Základní charakteristika smlouvy o dílo...7 1.1 Forma smlouvy o dílo...8 1.2 Vznik smlouvy...10 1.3 Závěrečné poznámky...11 2 Podstatné části smlouvy...12 2.1 Určení smluvních stran...13 2.1.1 Některá práva a povinnosti zhotovitele a objednatele díla...15 2.1.1.1 Práva a povinnosti zhotovitele...15 2.1.1.2 Práva a povinnosti objednatele...16 2.2 Provedení díla...16 2.2.1 Věci určené k provedení díla...16 2.2.2 Způsob provádění díla...18 2.2.3 Vlastnické právo ke zhotovení věci...20 2.3 Vymezení díla, předmět díla...21 2.3.1 Vymezení pojmu dílo...21 2.4 Zaplacení kupní ceny za provedení díla...24 2.4.1 Určení ceny...24 2.5 Závěrečné poznámky...27 3 Splnění díla jeho provedením a jeho předání a převzetí...28 3.1 Místo a způsob předání díla...28 3.2 Vady díla...30 3.2.1 Podmínky odpovědnosti za vady...32 3.2.2 Záruka...32 3.2.3 Uplatňování práv z odpovědnosti za vady...32 3.2.4 Nároky z vad díla...33 3.3 Závěrečné poznámky...34 4 Srovnání české právní úpravy smlouvy o dílo s úpravou německou...36 4.1 Závěrečné poznámky...37 Závěr...38 Resumé...40 Pouţitá literatura...42 5

ÚVOD Ve své bakalářské práci se věnuji otázce smlouvy o dílo v reţimu obchodního práva. Dala jsem si za cíl podat srozumitelný výklad právní úpravy tohoto typu smlouvy v obchodním zákoníku uvedením její základní charakteristiky a jelikoţ tato smlouva tvoří společně se smlouvou kupní dvojici nejvíce frekventovaných smluvních typů, tak i uvedení rozlišujících kritérií, kterými se smlouva o dílo ke smlouvě kupní upravené v obchodním zákoníku vymezuje. V návaznosti na zadání bakalářské práce bych se chtěla obšírněji věnovat otázkám podstatných částí smlouvy a splnění díla jeho provedením a jeho předání a převzetí. Rovněţ se budu snaţit zachytit některé sloţitosti, jeţ vznikají zejména při uzavírání smlouvy o dílo k provedení výstavby a v průběhu práce doporučovat určité návody a postupy k upřesnění těch rámcových ustanovení obchodního zákoníku, jeţ by ve smlouvě o dílo měly být podle mého názoru upraveny zcela přesně. Tím mám na mysli např. poznámky a doporučení ohledně písemné formy smlouvy o dílo stejně jako jejich písemných dodatků, ujednání o ceně, otázky nastavení parametrů pro předání a převzetí dokončeného díla apod. Charakteristika smlouvy o dílo, tj. její forma a vznik, tvoří první ze čtyř základních částí této práce. Ve druhé části se budu zabývat podstatnými náleţitostmi smlouvy. V souladu se zadáním budou stránky třetí části, věnované otázkám splnění díla jeho provedením a jeho předáním a převzetím, nejvýznamnějším oddílem mé bakalářské práce. Závěrečná část pojednává o základním srovnání české právní úpravy s úpravou německou se zaměřením na podstatné skutečnosti, které německou úpravu od české odlišují. K vytvoření mé práce budu vyuţívat různé publikace, komentované zákony, soudní judikaturu, učebnice obchodního práva a především obchodní zákoník. Přála bych si, aby moje práce byla pouţitelná i v praxi a abych poznatky, které při sepisování této mojí práce získám, mohla vyuţít i při samotném sepisu smlouvy o dílo. V závěru práce se pokusím o závěrečné návrhy pro praktické vyuţití mých poznatků i návrhy de lege ferenda. 6

1 Základní charakteristika smlouvy o dílo Smlouva o dílo je typickou obchodní smlouvou, kterou upravuje samostatně zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObchZ). Patří společně se smlouvou kupní k nejčastěji uzavíraným smluvním typům. Oba smluvní typy na sebe velmi úzce navazují a v některých případech, jde-li o zhotovení věci, se do konce zčásti překrývají. Proto také obchodní zákoník v ustanovení 410 upravuje rozlišovací kriterium pro pouţití toho či onoho z obou smluvních typů v konkrétním vztahu. Kupní smlouvu řeší obchodní zákoník komplexně. Smlouva o dílo takového komplexního řešení nemá, proto v některých případech odkazuje na obdobné či přiměřené pouţití některého z ustanovení smlouvy kupní. Smlouvu o dílo upravují 536 aţ 565 obchodního zákoníku v dílu IX, hlavy II a III. Smlouvu o dílo řadíme mezi obchody relativní, tzn., ţe při jejich obecném uţití půjde o závazkový vztah mezi podnikateli a ţe při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, ţe se týkají jejich podnikatelské činnosti, jak toto upravuje 261 odst. 1 obchodního zákoníku. 1 Posouzení toho, zda se konkrétní závazkový vztah zaloţený smlouvou o dílu týká podnikatelské činnosti, bude vycházet zejména z předmětu smlouvy. Je např. moţné, ţe podnikatel, který si nechává postavit rodinný domek pro svoji potřebu, podnikatelský záměr nesleduje, přesto obchodní zákoník v 262 odst. 1 umoţňuje, aby strany smlouvy ujednaly, ţe jejich závazkový vztah, uzavřený jako smlouva o dílo, který by se jinak jeho úpravou neřídil, bude pod tuto úpravu spadat. Takto učiněná dohoda však musí mít písemnou formu. V opačném případě by se totiţ takovýto vztah řídil občanským zákoníkem. Podle 536 obchodního zákoníku lze smlouvu o dílo definovat jako smlouvu, kterou se zhotovitel zavazuje k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení kupní ceny za jeho provedení. Dílem se přitom rozumí zhotovení věcí, montáţ určité věci, její oprava, popř. úprava, údrţba, nebo určitá činnost, která má hmotně zachycený výsledek (předmět díla). 2 1 MAREK, K. Smluvní obchodní právo, kontrakty. 4. aktual. a rozšíř. vyd. Brno: Nakladatelství Masarykova univerzita, 2009, s. 233. 2 PLÍVA, S. Obchodní závazkové vztahy. 2. aktual. vyd. Praha : Nakladatelství ASPI, a.s., 2009. s. 232. 7

Jak bylo jiţ výše zmíněno, obchodní smlouva o dílo je relativní obchodní smlouvou. Tento název sice neuţívá, je však vhodný v případě, ţe je třeba ji odlišit od smlouvy o dílo upravené občanským zákoníkem. 3 Právní úprava smlouvy o dílo podle obchodního zákoníku vůči právní úpravě provedené občanským zákoníkem je úpravou lex specialis, coţ znamená, ţe ustanovení obchodního zákoníku se v obchodně-závazkovém vztahu pouţijí přednostně před úpravou podle občanského zákoníku, který má povahu lex generalis. Současně však platí, ţe nelze-li některé otázky obchodně-závazkového vztahu podřadit pod ustanovení obchodního zákoníku, vyřeší se tyto podle předpisů práva občanského. Nelze-li je však vyřešit ani tímto způsobem, je na místě postupovat podle obchodních zvyklostí nebo zásad, na kterých obchodní zákoník spočívá. Jak je uvedeno výše, zhotovení věcí spadá pod reţim smlouvy o dílo pouze tehdy, jestliţe se neřídí úpravou kupní smlouvy. Pro určení, pod který ze smluvních typů bude v konkrétním případě zhotovení věcí spadat, stanoví obchodní zákoník některá rozlišovací kriteria. Základním rozlišovacím kriteriem je, který z účastníků smlouvy opatří potřebný materiál k vyrobení věci, která je předmětem plnění ze smlouvy. Ustanovení 410 odst. 1 ObchZ stanoví o dodání zboţí, jeţ má být teprve vyrobeno, ţe se povaţuje za smlouvu kupní. Jestliţe má však materiál k výrobě dodat podle ujednání ve smlouvě alespoň z větší části ten, pro kterého má být zboţí vyrobeno, jedná se o smlouvu o dílo. Zhotovení stavby je vţdy dílem bez ohledu na to, která ze stran poskytuje materiál k tomu potřebný. Kupní smlouvu lze pouţít pouze pro zboţí, které je věcí movitou. Stavba, která se povaţuje za nemovitost, se tak z moţnosti pouţití kupní smlouvy vylučuje a spadá tak pod reţim smlouvy o dílo, kterou obecně uţíváme pro zhotovení jak věcí movitých, tak nemovitostí. 1. 1 Forma smlouvy o dílo Současná právní úprava klade podstatně větší nároky na tvůrčí činnosti při sestavování smlouvy. 4 Smlouva o dílo nemá předepsanou formu. Písemná forma je vyţadována pouze v případě, kdy alespoň jeden z účastníku projeví zájem smlouvu písemně uzavřít. 3 KOPÁČ, L. Obchodní kontrakty II. díl. Praha : Nakladatelství PROSPEKTRUM, 1994. s. 478. 4 ČÁP, M. Smluvní vztahy ve výstavbě. Praha: Nakladatelství SEVT, 1992. s. 124. 8

Z obsahu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vyplývá, ţe smlouva o dílo můţe být uzavřena i jen z části písemně a z části ústně. Zákonodárce tedy ponechává zcela na rozhodnutí smluvních stran, jakou formu smlouvy o dílo zvolí. 5 Smlouvu o dílo lze uzavřít i konkludentně. Soudím, ţe u smluv ve výstavbě lze písemné uzavření smlouvy jen doporučit. Tyto smluvní vztahy bývají dosti sloţité se značným rozsahem ujednání, která je upravují. Je proto praktické smlouvu o dílo zpracovat v písemné formě a tím vyloučit pochybnosti o vzájemných právech a povinnostech účastníků a předejít takto případným pozdějším sporům. U smlouvy o dílo ve výstavbě je obvyklé uzavírat ji na jedné listině, tj. tak, ţe jeden z účastníků zpracuje návrh smlouvy a zašle jej v potřebném počtu vyhotovení druhému účastníkovi. Ten, pokud s návrhem souhlasí, smlouvu podepíše a dohodnutý počet vyhotovení vrátí navrhovateli. 6 Souhlasím z názorem, ţe ústní sjednání smlouvy o dílo má své praktické místo jen v případech, kde nestojí za to, aby se na ně plýtvalo papírem (resp. časem potřebným na zhotovení písemného dokumentu). 7 Ke zmenšení případných nejasností nelze neţ písemnou formu doporučit. Stejně tak důleţité je vést písemná ujednání o kaţdé změně smlouvy o dílo a to nejen z důvodu právní jistoty. Jestliţe smluvní strany chtějí měnit písemně uzavřenou smlouvu pouze písemně, musí toto ujednání včlenit do smlouvy. V opačném případě, jak připomíná autor příspěvku Smlouva o dílo K. Marek v publikaci Právní rádce lze s ohledem na ustanovení 272 ObchZ měnit písemně uzavřenou smlouvu jiným způsobem. Jak uvádí Z. Praţák ve svém díle Smlova o dílo podle obchodního zákoníku, je smyslem uzavření smlouvy o dílo v písemné podobě stvrdit černé na bílém, na čem se strany smlouvy dohodly a jakými pravidly se jejich vztah zaloţený smlouvou o dílo bude řídit. 8 5 Rozsudek nejvyššího soudu ČR ze dne 28.8.2001, sp. zn. 29 Odo 14/2001. 6 ŠTENGLOVÁ, I. Stavební právo díl II.: Stavební právo soukromé. Praha: Nakladatelství POLYGON, 2000. s. 117. 7 HAJN, P., BEJČEK, J. Jak uzavírat obchodní smlouvy. 2. vyd. Praha: Nakladatelství LINDE, 2003. s. 164. 8 PRAŢÁK, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. Praha: Nakladatelství LINDE, 2003. s. 50. 9

setkají. 9 Nabídka, která má být návrhem uzavření smlouvy, můţe být učiněna jak 1. 2 Vznik smlouvy Ze samotné povahy smlouvy vyplývá, ţe nevzniká naráz, ale rozloţeně, a ţe smluvní konsensus nastane v okamţiku, kdy se projevy vůle navrhovatele a příjemce ústně, tak písemnou formou. Vţdy však musí být učiněna tak, ţe je z této čitelná snaha smlouvu uzavřít. Návrh působí svými právními účinky od okamţiku, kdy nabídka dojde adresátovi. Do doby doručení adresátovi však můţe být odvolána. Učiněný návrh můţe být neodvolatelný, musí být však takto označen navrhovatelem. Neodvolatelný je rovněţ v případě, kdy navrhovatel stanoví lhůtu k případné akceptaci bez toho, ţe by zpětvzetí návrhu během akceptační lhůty pro sebe vyhradil. U rozsáhlejších a sloţitějších smluv na dodávky pro stavby se nejčastěji uplatní třístupňový způsob kontraktace, tj. objednatel vyzve zhotovitele k podání návrhu smlouvy (poptávka), zhotovitel vypracuje návrh smlouvy a objednatel jej přijme. 10 Větší stavební zakázky jsou v současné době z velké části nasmlouvány aţ na základě výběrového řízení podle zákona č. 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek v platném znění. Smyslem tohoto konání je vybrat na základě předem stanovených kritérií nejvýhodnější nabídku a minimalizovat nejrůznější postranní zájmové vlivy při výběru zakázky. Zadáváním veřejných zakázek se rozumí závazný postup zadavatelů veřejných zakázek, směřujících k uzavření smlouvy k jejich provedení. Veřejnou zakázkou se přitom rozumí úplatná smlouva uzavřená mezi zadavatelem a vybraných uchazečem. Veřejné zakázky jsou zadávány jako veřejná obchodní soutěţ, výzva více zájemcům, jako zjednodušené zadání, přímé zadání nebo výzva jedinému zájemci. Způsob zadávání veřejných zakázek vymezuje přesně zákonná úprava. 9 HAJN, P., BEJČEK, J. Jak uzavírat obchodní smlouvy. 2. vyd. Praha: Nakladatelství LINDE, 2003. s. 153. 10 ČÁP, M. Smluvní vztahy ve výstavbě. Praha: Nakladatelství SEVT, 1992. s. 129. 10

1. 3 Závěrečné poznámky Při uzavírání smlouvy o dílo je třeba dbát toho, abychom ustanovení, týkající se jiného typu smlouvy, např. smlouvy kupní, nepouţili pro úpravu smlouvy o dílo. I kdyţ pro určení typu smlouvy je rozhodující její obsah, nikoliv její název, je třeba v návaznosti na účel smlouvy vţdy pečlivě zvaţovat, o který smluvní typ se bude v konkrétním případě jednat. Účastníkům smlouvy o dílo lze jen doporučit, aby smlouvu o dílo uzavírali písemně a písemnou formu volili i pro případné změny a doplňky. 11

2 Podstatné části smlouvy Za podstatné části smlouvy povaţujeme takové části smlouvy, o kterých se musí účastníci dohodnout, aby smlouva platně vznikla. Jestliţe ve smlouvě o dílo některá z podstatných částí chybí, způsobuje to neplatnost smlouvy. Domnívám se tedy, ţe otázce podstatných náleţitostí smlouvy je tedy třeba věnovat při sepisování smlouvy náleţitou pozornost. Podstatnými částmi smlouvy o dílo jsou: - závazek zhotovitele provést dílo - Vymezení díla (činnosti) popř. předmětu díla (hmotného výsledku této činnosti) - Závazek objednatele zaplatit cenu za provedení díla - Určení ceny nebo způsobu jejího určení, pokud z jednání o uzavření smlouvy nevyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení. 11 V případě, ţe není ve smlouvě cena stanovena, určuje se podle ustanovení 546 odst. 1 obchodního zákoníku, tj. jako cena, která v době uzavření smlouvy obvykle platí za srovnatelné dílo prováděné za obdobných podmínek. Stanovení ceny však není vůbec jednoduché. Abychom předešli zbytečným sporům a průtahům byť např. se znaleckými posudky, soudím, ţe je velice vhodné, aby byl způsob jejího určení přesně uveden, např. podle výkazů odpracovaných hodin doloţením skutečně vynaloţených nákladů apod. Aniţ by to bylo v obchodním zákoníku výslovně uvedeno, je nutno za podstatnou náleţitost smlouvy o dílo povaţovat i určení účastníků smlouvy, neboť bez tohoto určení nelze smlouvu platně uzavřít. 12 Naproti tomu však mezi podstatné části smlouvy nepatří stanovení času nebo doby splnění díla, coţ nepovaţuji za příliš výhodné. Absence takovéhoto ujednání můţe mezi účastníky zaloţit řadu problémů. Smlouvu o dílo lze tedy uzavřít aniţ se její účastníci dohodnou na době plnění. V takovém případě je doba plnění stanovena v 577 odst. 1 ObchZ tak, ţe zhotovitel 11 PLÍVA, S. Obchodní závazkové vztahy. 2. aktual. vyd. Praha : Nakladatelství ASPI, a.s., 2009. s. 233. 12 ŠTENGLOVÁ, I. Stavební právo díl II.: Stavební právo soukromé. Praha: Nakladatelství POLYGON, 2000. s. 117. 12

je povinen provést dílo v době přiměřené k jeho povaze. Z obsahu shora citovaného ustanovení ObchZ rovněţ vyplývá určitá výhoda pro zhotovitele, který můţe provést dílo před sjednanou dobou, naproti tomu objednatel není oprávněn dřívější plnění po zhotoviteli vyţadovat. Je tedy pochopitelné, ţe ujednání o termínu např. předání staveniště, zahájení výstavby, dokončení a předání stavby atd. prospěje ve svých důsledcích oběma účastníkům smlouvy a přispěje k jejich právní jistotě. V praxi se doba plnění určuje ve smlouvě určením konkrétního dne nebo stanovením období pro plnění nebo koncem lhůty, do kdy má být plněno, eventuelně na vzniku určité události. Je-li doba plnění ve vazbě na určitou událost (např. zajištění úvěru) závislá na činnosti objednatele, je účelné tuto skutečnost ve smlouvě přesně podchytit co do stanovení nejzaţší moţné doby, do které objednatel tuto činnost úspěšně uzavře. 2. 1 Určení smluvních stran Mezi základní podstatné náleţitosti smlouvy o dílo patří bezesporu určení smluvních stran. Přesné označení subjektů smlouvy, jak tyto uvádí obchodní zákoník je zhotovitel na straně jedné a objednatel na straně druhé. Tito také spolu smlouvu uzavírají, coţ stvrzují svými podpisy. Za objednatele je třeba povaţovat osobu, která si provedení díla objednává, za zhotovitele pak osobu, která bude dílo provádět. Ve stavební praxi se subjekty oprávněné k uzavření smlouvy o dílo obvykle nazývají investor a dodavatel. Mluví se o nich, jako o účastnících výstavby. Povaţuji za praktické pokud jsou ve smlouvě uvedeny i další osoby, které mohou za investora i dodavatele uzavírat různé dodatky, případně jednat v technických nebo právních otázkách. Investorem (objednatelem) je tedy osoba, která pro sebe nebo pro jiného připravuje a zajišťuje stavbu 13 a dodavatelem (zhotovitelem) pak osoba, která se zavazuje k provedení stavby v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo. Dodavatel můţe uzavírat i další smlouvy se subdodavateli, jejichţ plnění potřebuje tam, kde k provedení určitého úkolu jeho odbornost nestačí a kde k řádnému splnění svých závazků potřebuje plnění jiného odborníka. Podmínky subdodávky je z hlediska 13 MAREK K., PRŮCHA P. Nové stavební právo. Brno: Nakladatelství Masarykova univerzita, 2007. s. 220. 13

zhotovitele nejvhodnější smluvně upravit tak, aby se shodovaly s podmínkami plnění ze smlouvy s objednatelem. V případě, že by objednatel měl ze smlouvy se zhotovitelem získat ohledně plnění, které bude zhotovitel dodávat pomocí subdodavatele, práva, která vedou na zhotovitele větší nároky než na subdodavatele je pro zhotovitele aktuální řešení případných rizik plynoucích z této situace (např. rozdílů v záručních dobách) při sjednání ceny. 14 Provádění díla s pomocí subdodávek však nemá ţádný vliv na odpovědnosti zhotovitele k objednateli za výsledek. Jestliţe účastníci smlouvy o dílo uzavřené podle obchodního zákoníku sjednali smluvní pokutu za zaviněné porušení povinnosti, lze zhotoviteli přičítat i zaviněné porušení povinnosti tím, koho pověřil provedením díla (subdodavatele), nebylo-li dohodnuto jinak. 15 Jsem názoru, ţe účastníci smlouvy by měli být pokud moţno co nejdetailněji označeni, a to prostřednictvím identifikačních údajů. Podle 13a obchodního zákoníku je kaţdý podnikatel povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách uvádět údaje o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle. Podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku téţ údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky, a podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku téţ údaj o zápisu do jiné evidence, v níţ jsou zapsáni. Při uzavírání vlastní smlouvy o dílo povaţuji za naprosto nezbytné ověřit údaje o účastnících z aktuálního výpisu z obchodního nebo ţivnostenského rejstříku, stejně jako rozsah oprávnění toho, kdo za podnikatele jedná, čímţ předejdeme riziku neplatně uzavřené smlouvy. Stejně tak doporučuji, aby v případě, ţe jeden z účastníků jedná na základě plné moci bylo ověřeno, ţe podpisem smlouvy o dílo nepřekročil rozsah uděleného zmocnění, a ţe plnou moc podepsal ten, kdo k takovémuto úkonu je podle výpisu z obchodního či ţivnostenského výpisu oprávněn. Ve smlouvě o dílo, která by se uzavírala k provedení výstavby by neměly chybět také základní údaje o stavbě, to je název stavby, místo stavby a její charakteristika a rovněţ také údaj o tom, zda byl jiţ vydán příslušný stavební souhlas. Kromě výše zmíněných údajů by smlouva k realizaci výstavby měla v souladu se 14 Tobeš, Zdeněk. Splnění závazku zhotovitele ze smlouvy o dílo. Časopis pro právní vědu a praxi. 2006, roč. 14, č. 1, s. 59. 15 Rozsudek nejvyššího soudu ČR ze dne 14.11.2001, sp. zn. 29 Odo 50/2001. 14

zápisem v obchodním či ţivnostenském rejstříku jasně uvést, kdo je statutárním orgánem účastníka smlouvy o dílo, komu je svěřen např. technický dozor, kdo je oprávněn k podepisování eventuálních dodatků smlouvy, kdo bude podepisovat stavební deník a kdo je oprávněn předat, resp. převzít dokončené dílo. Za praktické je třeba povaţovat i uvedení projektanta stavby nebo i smluvního dodavatele technologické části stavby. V praxi bývá běţné, ţe smlouva označuje za účastníky smlouvy neexistující subjekty, resp. subjekty, jejichţ obchodní označení odporuje zápisu v ţivnostenském resp. v obchodním rejstříku. Jako příklad lze uvést situaci, kdy podnikatel, fyzická osoba je ve smlouvě označen jako Stavitelství Němec, zastoupený Jiřím Němcem nebo kdy u právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku chybí právní forma, tedy označení, ţe se jedná o společnost s ručením omezeným, veřejnou obchodní společnost apod. Takováto vada můţe způsobit neplatné uzavření smlouvy. 2. 1. 1 Některá práva a povinnosti zhotovitele a objednatele díla Obecně má zhotovitel povinnost provést dílo vymezené ve smlouvě a objednatel povinnost řádně provedené dílo od zhotovitele převzít. Pro obě smluvní strany však ze smlouvy vyplývá i řada dalších povinností a oprávnění, která vyplývají z kogentních nebo dispozitivních ustanoveních zákona. 2. 1.1. 1 Práva a povinnosti zhotovitele S výše zmíněnou povinností zhotovitele dílo provést souvisí spousta jeho dalších povinností, jeţ vyplývají z ustanovení obchodního zákoníku, jako například provést dílo na svůj náklad a nebezpečí, provést dílo ve sjednané době, postupovat při provádění díla samostatně v souladu s pokyny objednatele díla ( 537 ObchZ), postupovat s odbornou péčí ( 551 ObchZ), opatřit věci k provedení díla ( 539 ObchZ), být skladovatelem ohledně věcí, které pro zhotovení díla opatřil objednatel ( 540 ObchZ), upozornit objednatele na nevhodnou povahu převzatých věcí od objednatele ( 551 ObchZ), umoţnit objednateli kontrolu provádění díla ( 550 ObchZ), pozvat objednatele k účasti na dohodnutých zkouškách ( 555 ObZ), řádně ukončit provedení díla ( 554 ObchZ), předat řádně provedený předmět díla včetně 15

dokladů, které jsou nutné k uţívání těch věcí, které zhotovitel opatřil k provedení celého díla nutných k uţívání v dohodnuté době a dohodnutém místě ( 417, 541, 554 ObchZ) nebo nést v souladu s ustanoveními zákona odpovědnost za vady díla ( 560 ObchZ). Naproti výše uvedeným povinnostem, má však zhotovitel i řadu oprávnění, jako např. provést a odevzdat dílo ještě před sjednanou dobou ( 537 ObchZ), pověřit prováděním díla jinou osobu ( 538 ObchZ), přerušit provádění díla, pokud se vyskytly skryté překáţky a zhotovitel je oznámil objednateli ( 552 ObchZ) nebo odstoupit od smlouvy v případech, kdy to zákon, nebo uzavřená smlouva o dílo připouští. 2. 1. 1. 2 Práva a povinnosti objednatele I objednateli náleţí řada oprávnění a povinností. Základní povinností objednatele je zaplatit cenu za provedené dílo. Mezi další povinnosti patří např. povinnost předat zhotoviteli věci potřebné k provedení díla ( 539 ObchZ), uhradit zhotoviteli cenu věcí, které opatřil, ač je měl opatřit sám ( 539 ObchZ), podepsat zápis o výsledku provedení dohodnutých zkoušek ( 555 ObchZ), provedené dílo převzít ( 537 ObchZ), nebo předmět díla prohlédnout ( 562 ObchZ). Naproti svým povinnostem je objednatel např. oprávněn ke kontrole provádění díla ( 550 ObchZ), poţadovat nároky vzniklé z titulu vad díla ( 560 ObchZ) nebo obdobně jako u zhotovitele odstoupit od smlouvy v těch případech, kdy to zákon či smlouva připouští, nebo po řádném ukončení a předání předmětu díla toto nerušeně uţívat. 2. 2 Provedení díla 2. 2. 1 Věci určené k provedení díla Obchodní zákoník neurčuje, který z účastníků smlouvy o dílo je povinen opatřit věci potřebné k provedení díla. Toto určení ponechává na dohodě účastníků smlouvy. Pouze pro případ, ţe by účastníci takové ujednání opomenuli, stanoví občanský zákoník, ţe je povinností zhotovitele potřebný materiál zajistil. 16

Jestliţe se objednatel smluvně zavázal k opatření věcí potřebných k provedení díla nebo jeho části, avšak opomenul dohodnout další podmínky jejich předání, je podle 539 odst. 1 ObchZ povinen předat tyto věci zhotoviteli bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Cena těchto věcí není většinou součástí ujednání o ceně díla, principielně však vyloučena není. Obchodní zákoník pro případ, ţe není ve smlouvě jednoznačně stanoveno, zda je cena díla stanovena se zahrnutím věcí opatřených objednatelem či nikoliv, anebo není-li takové ujednání jasné, upravuje domněnku, ţe se cena nesniţuje o cenu věcí, které opatřil k provedení díla objednatel. 16 Ujednání o tom, ţe věci ke zhotovení díla dodá objednatel není ve stavebnictví nic neobvyklého. Výjimku tvoří případy, kdy určité komponenty objednatel sám vyrábí nebo kdy určité věci zajistí výhodnějším způsobem. Pokud objednatel neopatří k provedení díla věci, k jejichţ opatření se zavázal, včas, je na rozhodnutí zhotovitele, zda poskytne objednateli přiměřenou dobu k dodatečnému opatření věcí s tím, ţe po uplynutí takto sjednané doby opatří potřebné věci na náklad zhotovitele sám nebo zda provádění díla přeruší do doby, kdy objednatel věci opatří, popřípadě zda vyuţije své moţnosti dané mu 345 a násl. ObchZ a od smlouvy odstoupí. Moţnost, ţe zhotovitel opatří pro prodlení objednatele věci sám, je jeho právem, nikoliv povinností. V případě, ţe zhotovitel opatřil tyto věci pro prodlení objednatele sám, má nárok na brzké zaplacení zajištěných věcí, stejně jako nákladů, které mu takto vzniky. Obchodní zákoník v 543 odst. 1 stanoví, ţe věci které objednatel opatřil k provedení díla, zůstávají jeho vlastnictvím aţ do doby jejich zpracování, kdy se stanou předmětem díla. Po celou tuto dobu také nese nebezpečí škody na těchto věcech. Za věci, které zhotovitel převzal od objednatele za účelem jejich zpracování při provádění díla, odpovídá jako skladovatel. Po dokončení díla má zhotovitel povinnost zbylé věci objednateli vrátit. 16 ŠTENGLOVÁ, I. Stavební právo díl II.: Stavební právo soukromé. Praha: Nakladatelství POLYGON, 2000. s. 123. 17

2. 2. 2 Způsob provádění díla Při provádění díla postupuje zhotovitel samostatně, neboť nese nebezpečí zvolení nesprávného postupu při provádění díla. Není tedy vázán pokyny objednavatele, ledaţe se k tomuto ve smlouvě o dílo zavázal ( 537, odst. 3 ObchZ). V tomto případě má zhotovitel upozorňovací povinnost ve vztahu k objednavateli na zřejmou nesprávnost jeho instrukcí a pokynů a pokud na těchto objednatel trvá, má toto vliv na jeho odpovědnost za případné vady díla. Jsem názoru, ţe upozorňovací povinnost by neměla být řešena pouze formálně, neboť z upozornění by mělo být zcela zřejmé v čem spočívá nesprávný pokyn objednatele a co tento v případě jeho splnění můţe s výsledkem díla způsobit. Navíc písemně zachycené zcela konkrétní upozornění, nejlépe potvrzeného objednatelem, je pro případ sporu velmi významným důkazem. Zhotovitel můţe pověřit provedením díla jinou osobu, jestliţe to nevylučuje povaha díla nebo jestli to nevylučuje smlouva. Problematika subdodávek je řešena v 538 ObchZ. Tyto jsou zcela běţné zejména ve stavebnictví. Případ, ţe z povahy díla, či ze smlouvy vyplývá, ţe dílo musí zhotovitel provést osobně, je ve výstavbě spíše výjimkou. V ustanovení 537 odst. 1 ObchZ je určeno, ţe zhotovitel je povinen provádět dílo na své nebezpečí, tzn. ţe nese veškerá nebezpečí s provedením díla. Tímto nebezpečím je zejména nebezpečí vzniku škody na zhotovené věci. Můţe však jíţ i o další nebezpečí, jako např. nebezpečí ztráty, zničení nebo poškození materiálu pro připravené dílo nebo nebezpečí způsobení škody třetí osobou při realizaci díla apod. Podle 542 odst. 1 ObchZ nese nebezpečí škody na zhotovené věcí objednatel pokud se věc zhotovuje u něj nebo na jeho pozemku nebo na pozemku, který sice nevlastní, avšak jej opatřil pro zhotovení věci. Účastníci smlouvy si však mohou dohodnout reţim odpovědnosti zcela odlišný. Nedohodnou-li se účastníci smlouvy jinak, nese nebezpečí škody, která vznikne na tvořící se stavbě, objednatel. Pouze v případě, kdy zhotovitel provádí stavbu pro objednatele na svém pozemku, ponese nebezpečí škody na takové stavbě. S otázkou nesení odpovědnosti za vznik škody na zhotovení věci souvisí otázka střeţení staveniště. Nese-li nebezpečí škody na budoucí věci objednatel, je jeho věcí, aby svoji stavbu střeţil. Zhotovitel pak střeţí pouze svoje věci a stroje a věci které převzal od objednatele k zabudování. Z ustanovení 18

554 odst. 5 v návaznosti na 461 ObchZ lze dovodit, ţe objednatel, který nese nebezpečí na stavbě, bude povinen zaplatit cenu stavby bez ohledu na to, ţe došlo k jejímu znehodnocení či zničení. To neplatí pouze v případě, ţe za takto vzniklou škodu odpovídá zhotovitel pro zanedbání svých povinností. V případě, kdy nebezpečí škody nese zhotovitel, přechází toto nebezpečí na objednatele spolu s přechodem vlastnického práva. Pokud není dohodnuto jinak, určuje obchodní zákoník, ţe nebezpečí škody na věci, která je předmětem údrţby, opravy nebo úpravy nese objednatel. Za takovouto věc odpovídá zhotovitel pouze jako skladovatel. Z tohoto plyne, ţe odpovídá za škodu, která vznikla po převzetí této věci, ledaţe tuto škodu nemohl odvrátit při vynaloţení odborné péče. Neodpovídá však za škodu, kterou způsobil objednatel nebo která vznikla z přirozené povahy věci nebo vadným obalem, na jehoţ nevhodnost při převzetí věci objednatele upozornil. Rovněţ zde platí o upozorňovací povinnosti v celém rozsahu to, co jsem uvedla shora. Jiţ v průběhu provádění díla je objednatel oprávněn provádět kontrolu realizace díla, a to bez ohledu na to, zda se dílo provádí u objednatele či zhotovitele. Důleţité je to především u stavebních prací, kdy objednatel kontroluje, zda zhotovitel dodrţuje pravidla, která si ve smlouvě dohodli nebo která plynou z jiných norem, popř. obchodních zvyklostí. Skutečnost, ţe objednatel vykonal kontrolu a nezjistil při ní ţádné závady, nemá vliv na odpovědnost zhotovitele za případné vady díla, neboť zhotovitel provádí dílo na vlastní nebezpečí. 17 Zjištění objednatele, ţe při realizaci díla porušuje zhotovitel své povinnosti, má většinou za následek vytčení nedostatků a stanovení lhůty k nápravě. Tato lhůta musí být přiměřená. Jestliţe chybný postup při provádění díla zhotovitelem by mohl vyústit v podstatné porušení smlouvy, je objednatel oprávněn, nikoliv povinen, od smlouvy odstoupit, a to za podmínek 550 ObchZ. Povinnosti o rozporu, s nimiţ zhotovitel dílo provádí, musí být někde specifikovány, musí z něčeho vyplývat. Buď ze smlouvy samotné nebo z obecně závazných předpisů (třeba poţárních či bezpečnosti práce, existuje řada předpisů o tom, jak mají být prováděny stavby) nebo i z norem a obchodních zvyklostí, jichţ se obecně závazný předpis nebo smlouva dovolává. 18 Rovněţ je věcí zhotovitele, aby řádně a s odbornou péči překontroloval věci a udělené pokyny k provedení díla a v případě, ţe zjistí jejich nevhodnost, aby na ně objednatele upozornil. Opomenutí 17 KOPÁČ, L. Obchodní kontrakty II. díl. Praha : Nakladatelství PROSPEKTRUM, 1994. s. 480. 18 PRAŢÁK, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. Praha: Nakladatelství LINDE, 2003. s. 67. 19

tohoto upozornění na vadu předaných věcí či nevhodných pokynů k provedení díla je v končeném důsledku nevyviní z odpovědnosti za vady díla, které byly těmito předanými věcmi nebo nevhodnými pokyny způsobeny. Stejnou upozorňovací povinnost má zhotovitel i v případě v tzv. skrytých překáţek, které znemoţňují dohodnutým způsobem dohodnuté dílo provést. U stavebních prací to mohou být nevhodné půdní nebo geologické podmínky. Zpravidla vedou k přerušení díla a ke sjednání dohody o jeho změně. V průběhu realizace konkrétní investiční akce mohou nastat mimořádné události, které právo, jímž se kontrakt řídí, a dále podmínky smlouvy výslovně charakterizují jako případy, kdy obě smluvní strany se zbavuji povinnosti nést nepříznivé důsledky, tzv. případy vyšší moci. Nelze totiž vyloučit vznik živelných katastrof, válek, revolucí a jiných zcela mimořádných a nepředvídatelných událostí, které mohou podstatně změnit výchozí podmínky za nichž byla smlouva uzavírána. V této souvislosti se ve smlouvě sjednávají tzv. doložky vyšší moci, případně tzv. klauzule vylučující odpovědnost. V našem obchodním zákoníku jsou okolnosti vylučující odpovědnost definovány v ust. 374, a to v souladu mezinárodními unifikovanými normami. 19 2. 2. 3 Vlastnické právo ke zhotovení věci Obchodní zákoník řeší v ustanovení 542 vznik vlastnického práva ke zhotovené věci tak, ţe jeho vznik ke zhotovené věci se řídí místem, kde se věc zhotovuje. Jestli-ţe se tedy stavba provádí na pozemku objednatele, je vlastníkem stavby od samého počátku objednatel. Vlastnické právo ke zhotovené věci nabývá tedy jako první vlastník. V ostatních případech je vlastníkem díla aţ do jeho předání zhotovitel. Dohoda účastníků smlouvy však můţe řešit přechod vlastnictví odchylně. Nabytí vlastnictví můţe být dohodnuto na dobu dřívější, ale třeba i pozdější, kdyţ kupříkladu se nabytí vlastnictví váţe na úplné zaplacení ceny díla (tzv. výhrada vlastnického práva). Pro vznik vlastnického práva ke stavbě je nerozhodné, kdo z účastníků opatřil materiál pro její postavení. Pokud takový materiál pořídil zhotovitel, je jeho 19 Vích, Jan. Kdyţ nezbývá, neţ plnění smlouvy přerušit. Právní rádce : měsíčník Hospodářských novin. 1999, roč. 7, č. 1, s. 10. 20

vlastníkem, ne však stavby a to do doby, kdy se zabuduje do stavby a stane se jejich součástí. Okamţikem, kdy je materiál zabudován, přechází vlastnické právo k tomuto materiálu na objednatele. Ve smyslu zákonné úpravy se stává objednatel vlastníkem stavby budované na jeho pozemku i v případě, kdy zhotovitel pouţil ke stavbě materiál, ke kterému sám neměl vlastnické právo. Jde o takové případy, kdy zhotovitel, který na stavbu přivezl např. okna k zabudování není jejich vlastníkem, protoţe tyto dosud v truhlářské dílně nezaplatil. Vlastnické právo ke stavbě, kterou zhotovitel upravuje, opravuje nebo montuje na něj nepřechází. Objednatel je stále vlastníkem stavby, jakoţ i věcí, které se staly součástí věci opravované. V návaznosti na vlastnické právo ke zhotovené věci řeší obchodní zákoník i situaci, kdy dojde k zániku závazku provést dílo před jeho splněním. Protoţe zákonná úpravu 544 obchodního zákoníku je poměrně nejasná, soudím, ţe je nanejvýš vhodné vyřešit tento případ ve smlouvě o dílo. Vypořádání účastníků v případě zániků závazků ze smlouvy o dílo rozlišuje obchodní zákoník nejen ve vztahu k vlastnickému právu, ale i ve vztahu k tomu, zda za zánik závazku je odpovědný objednatel, či někdo třetí. V případě, kdy vlastníkem stavby je zhotovitel platí: - zanikne-li závazek provést dílo na straně zhotovitele, můţe objednatel poţadovat vrácení věcí, které zhotoviteli předal k provedení díla. Není-li to moţné, můţe ţádat jejich zaplacení. Tím není dotčeno právo k náhradě škody. - závazek provést dílo vzniklo na straně objednatele. Zde můţe ţádat objednatel pouze to, oč se zhotovitel obohatil. Pro případ, ţe vlastníkem stavby je objednatel, platí: - zanikne-li závazek provést dílo z důvodu, za které není odpovědný objednatel, a však zhotovenou věc nelze vzhledem k její povaze předat nebo vrátit zhotoviteli, je povinností objednatele zaplatit zhotoviteli to, oč se obohatil, tedy např. hodnotu rozestavěné stavby po odečtení ceny materiálu, který objednatel dodal. - jestliţe závazek provést dílo zanikl z důvodu, za který je odpovědný objednatel, můţe zhotovitel ţádat úhradu ceny věcí, které účelně vynaloţil, a které se po zabudování staly součástí zabudovaného díla. To neplatí, jestliţe závazek provést dílo zanikl proto, ţe zhotovitel odstoupil od smlouvy pro prodlení objednatele a objednatel neprokázal existenci okolností vylučujících odpovědnost. V takovém případě můţe zhotovitel poţadovat zaplacení ceny 21

díla po odečtení toho, co ušetřil tím, ţe dílo neprovedl v celém rozsahu ( 548 odst. 2 ObchZ). 2. 3 Vymezení díla, předmět díla Předmětem smlouvy o dílo je zhotovení předmětného díla, jak je specifikováno ve smlouvě. Předmět smlouvy o dílo ve výstavbě by měl být ve smluvních ujednáních přesný. Je-li v době uzavření smlouvy k dispozici jiţ realizační projekt stavby včetně technické zprávy, lze předmět díla konkretizovat velmi přesně, např. tak, ţe zhotovitel se zaváţe provádět dílo (stavbu) v souladu s projektem a stavebním souhlasem a ţe výsledkem bude stavba odpovídající popisu uvedenému v technické zprávě projektu. V praxi bývá běţné, ţe smlouvy o výstavbě odkazují na předpisy, které jiţ v době uzavírání smlouvy nejsou předpisy platnými, nicméně účastníci smlouvy se chtějí takovýmito normami řídit. Je proto třeba, aby vlastní smlouva obsahovala odkaz na zrušený právní předpis a účastníci by měli zřetelně projevit vůli, ţe se jeho obsahem hodlají řídit. Doporučuji, aby ve smlouvě byly předpisy nebo jejich části, které jsou sice zrušeny, ale kterými se chtějí účastníci řídit přesně vymezeny tak, aby nebyly zaměnitelné. Zmíněné ujednání můţe být učiněno např. v souvislosti s fakturací, pouţitím technických norem atd. 2. 3. 1 Vymezení pojmu dílo Podle 536 odst. 2 obchodního zákoníku se dílem rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáţ určité věci ( montáţí rozumíme podle obchodních zvyklostí uloţení, uchycení a sestavení včetně seřízení a propojení i zkoušek kvality montáţe 20 ), její údrţba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti ( např. zpracování software na zakázku). Dílem se rozumí vţdy zhotovení, montáţ, údrţba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Takto široce pojmenované vymezení smlouvy o dílo zahrnuje pod její pojem např. jednoduchou opravu hodin přes vypracování znaleckého posudku aţ po smlouvy o výstavbě stavebních komplexů. 20 MAREK, K. Obchodně právní smlouvy. 5.aktual. vyd. Brno: Nakladatelství Masarykova univerzita, 2004. s. 142. 22

Uzavřením smlouvy o dílo, kterou se zhotovitel zaváţe provést pro objednatele stavbu vzniká zhotoviteli povinnost tuto stavbu provést způsobem a za podmínek dohodnutých ve smlouvě a objednateli vzniká povinnost zaplatit zhotoviteli cenu díla ve výši a způsobem uvedeným ve smlouvě. Když byste se někoho zeptali: co je to stavba? asi by se podivil.to ví přece každý. Nejeden z nás se totiž nějakým způsobem účastníkem stavebního procesu stal. Ať už aktivně či pasivně. Ale je tomu stou znalostí a především výkladem pojmu stavba opravdu tak jednoduché? Žádná zákonná norma nepřinášela definici, natož pak přesnou. 21 Stavbou se rozumí stavební dílo bez zřetele na jeho stavebně-technické provedení, účel a dobu trvání 22. Stavba můţe být jak nemovitostí, tak věcí movitou. Nemovitosti jsou definovány v 119 OZ jako stavby pevně spojené se zemí pevným základem. Naproti tomu např. fóliovníky, různé stánky, plechové garáţe apod., které jsou podle stavebních předpisů rovněţ stavbami, nejsou nemovitostmi, neboť nemají základ pevně spojený se zemí. Jak uvádí K. Marek ve své publikaci Smluvní obchodní právo, kontrakty, stavbou ve smyslu obchodního zákoníku přitom můţeme rozumět úpravu pozemků, budovy, inţenýrské sítě, stavební objekty, technologická zařízení spojená svými základy se zemí apod. 23 Dílem můţe být tedy zhotovení určité věci, ovšem pouze za podmínky, ţe nespadá pod reţim kupní smlouvy. Je tedy nutné věnovat pozornost zásadním kritériím, jimiţ se smlouva o dílo od smlouvy kupní odlišuje. Pokud podstatnou část věci opatřil objednatel, jedná se o smlouvu o dílo. Je-li podstatná část věci opatřena prodávajícím, jde o smlouvu kupní. 24 J. Krčmář povaţoval za nejpřiměřenější třídící hledisko okolnost, ţe smlouvou o dílo je vyvolán pracovní proces, tedy ţe smlouvou se zhotovení díla iniciuje. 25 21 Pech, Václav. Co je to stavba? Stavitel : měsíčník Hospodářských novin. 2006, roč. 14, č. 4, s. 46. 22 MAREK, K. Obchodně právní smlouvy. 5.aktual. vyd. Brno: Nakladatelství Masarykova univerzita, 2004. s. 145. 23 MAREK, K. Smluvní obchodní právo, kontrakty. 4. aktual. a rozšíř. vyd. Brno : Nakladatelství Masarykova univerzita, 2009, s. 235. 24 BEJČEK, J., KOTÁSEK, J., MAREK, K. et al. Nástin obchodního práva II: Obchodní závazkové vztahy Cenné papíry. Brno: Nakladatelství Masarykova univerzita, 2009. s. 46. 25 KRČMÁŘ, J. Právo občanské III : Právo obligační, Praha: Knihovna sborníků věd právních a státních, 1947. s.262.. 23

Myslím si, a z uvedeného je zřejmé, ţe je nutné porozumět tomu, co pojem dílo představuje, neboť jen činnost, která je tímto pojmem definována, můţe byt předmětem smlouvy o dílo. 2. 4 Zaplacení kupní ceny za provedení díla 2. 4. 1 Určení ceny Jednou z podmínek platnosti smlouvy o dílo je, ţe si její účastníci musí ve smlouvě sjednat cenu nebo způsob jejího určení nebo musí z jednání o smlouvě vyplývat vůle účastníků uzavřít smlouvu i bez dohody o ceně. 26 Obchodní zákoník nepředepisuje jakým způsobem mají účastnící k určení ceny dospět. Cena za dílo můţe být ve smlouvě stanovena následujícím způsobem, a to : - přesným stanovením ceny - odkazem na pozdější stanovení ceny - odkazem na obvyklou cenu Podle mého názoru by měli účastníci smluvního vztahu věnovat otázce ceny maximální pozornost. V otázce později stanovené ceny a nebo obvyklé ceny za dílo můţe dojít k řadě komplikací v případě, kdy není ani dohodnuto, jakým způsobem nebo na základě jakých podkladů se později stanovená cena určí a co v případě, budeli mít k této zhotovitel výhrady. Ještě sloţitější to můţe být u obvyklé ceny za dílo, kde se zřejmě smluvní strany nevyhnou moţná i několika znaleckých posudků, jejichţ závěry se mohou v reálné situaci rozcházet. Přesné stanovení ceny znamená, ţe cena je stanovena přesně a je zpravidla navrţena zhotovitelem na základě jím provedené kalkulace. Pevně stanovená cena znamená, ţe nemůţe být změněna jinak, neţ dohodou účastníků smluvního vztahu a to ani v případě, ţe zhotovitel měl na zhotovení díla vyšší náklady neţ původně kalkuloval. Naproti tomu objednatel je povinen zaplatit stanovenou cenu i v případě, ţe konečná cena díla se ukáţe niţší jak cena původně kalkulovaná. Později stanovená cena je odrazem skutečnosti, ţe nejde dopředu provést řádnou kalkulaci díla, neboť nelze určit rozsah prací, které budou provedeny. Příkladem mohou být různé opravy nebo rekonstrukce. 26 Rozsudek nejvyššího soudu ČR ze dne 28.3.2007, sp. zn. 32Odo 1403/2005. 24

Obvyklá cena za dílo musí být objednavatelem zaplacena v případě, kdy účastníci uzavřeli platně smlouvu o dílo bez ujednání o ceně. Cena se bude posuzovat podle srovnatelného díla zhotoveného za obdobných obchodních podmínek. Nejedná se ovšem o případ, kdy strany cenu díla ujednat opomenuly. Cena můţe být ve smlouvě o dílo stanovena na základě rozpočtu, který podle obchodního zákoníku nemá vliv na výši ceny. Tento způsob sjednávání ceny je obvyklý ve výstavbě, kdy se dodávky uskutečňují na podkladě projektové dokumentace, jejíţ je rozpočet součástí. V těchto případech je moţné za určitých podmínek rozpočet překročit Pokud se cena stanoví určitou částkou na základě rozpočtu, který je do uzavření smlouvy znám, platí cena uvedenou touto částkou ve smlouvě, ne cena, vyplývající z rozpočtu 27 547 ObchZ pak uvádí, ţe byla-li cena určena na základě rozpočtu, ohledně něhoţ ze smlouvy vyplývá, ţe se nezaručuje jeho úplnost, můţe se zhotovitel domáhat přiměřeného zvýšení ceny, objeví- li se při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, pokud tyto činnosti byly nepředvídatelné v době uzavření smlouvy. Byla-li cena určena na základě rozpočtu, který je ve smlouvě označen jako nezávazný, můţe se zhotovitel domáhat, aby bylo určeno zvýšení odměny o částku, o níţ náklady účelně vynaloţené zhotovitelem nevyhnutelně převýší náklady zahrnuté do rozpočtu. Zhotovitel je povinen překročení rozpočtové částky i výši překročení objednateli bez zbytečného odkladu oznámit, neučiní-li tak, jeho nárok zanikne. Pokud nebude objednatel se zvýšením ceny souhlasit, musí se zhotovitel obrátit na soud. V případě, ţe poţadované převýšení činí více neţ 10%, můţe objednatel bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Musí však zhotoviteli zaplatit část ceny odpovídající rozsahu částečného provedení díla podle rozpočtu. V praxi se ve smlouvách o dílo za stavební práce často odkazuje na projekt. Ten se však v průběhu realizace často mění a dochází tak k jeho změnám. Je proto problém dohodnout, ţe dokončené dílo bude přesně odpovídat projektu. Doporučuji proto dosáhnout dohody o tom, ţe zhotovitel se zavazuje k realizaci dohodnutého díla v souladu s projektem a stavebním souhlasem tak, aby výsledek, tedy dokončené dílo odpovídalo popisu v technické zprávě projektu. V tomto případě potom dosáhneme stavu, kdy o skutečném předmětu díla nelze vést dodatečně zpochybňující diskuze. 27 PRAŢÁK, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. Praha: Nakladatelství LINDE, 2003. s. 61. 25

Zákon však připouští, ţe smlouva můţe být uzavřená i bez určení ceny v případě, ţe strany výslovně ve smlouvě projeví vůli takovou smlouvu uzavřít, coţ pro výstavbu ovšem nebývá typické. Pro případ vzniku smlouvy bez dohody o ceně je nutné zváţit moţné důsledky. Dodatečné stanovení ceny, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy v případě stavby, by mohlo být velmi nesnadné a v případě pohybu cenových hladin materiálu a energií směrem nahoru pro zhotovitele ne příliš výhodné. Je-li sjednána pevná cena, pak se můţe stát, ţe zhotovitel případně nedosáhne předpokládaného kladného hospodářského výsledku. Naopak, při některých příznivých skutečnostech tomu můţe být naopak. 28 Cena ve smlouvě je ovšem cenou danou, změnitelnou pouze dohodou obou stran smlouvy. Zákon nevylučuje moţnost, aby bylo ve smlouvě sjednáno, kdy je objednatel povinen zhotoviteli cenu zaplatit. Lze tedy dohodnout, aby placení bylo provedeno převodem, po částech apod. Pokud smlouva neobsahuje ţádné takové ujednání, potom platí, ţe zhotoviteli vzniká nárok na zaplacení ceny provedením díla, tzn. dílo musí být řádně ukončené, tudíţ bez vad. V opačném případě nejde o dílo řádně ukončené a zhotovitelův závazek nezaniká a tedy nevzniká ani nárok na jeho zaplacení. Jestliţe se strany po uzavření smlouvy dohodnou na omezení rozsahu díla nebo na změně díla, měli by se současně dohodnout na změně výše ceny. Pokud tak neučiní, postupuje se podle 549 ObchZ. Při dohodě o ceně je kromě obchodního zákoníku určující i zákon o cenách a další předpisy. Obecně jsou však ceny, a to i ve výstavbě, volnými cenami. 29 Je vhodné, aby si strany ve smlouvě dohodly otázky fakturování a placení na které obchodní zákoník ve svých ustanoveních nepamatuje (kromě 13a a 369a) Ve smlouvách o stavebním díle je obvyklé, ţe se dohodne tzv. pozastávka, či zádrţné, dohodne se tedy splatnost části ceny aţ po uplynutí záruční doby. To se dělá proto, aby si objednatel mohl proti doposud nezaplacené části ceny započíst svůj nárok na slevu z ceny díla a na peněţní sankce. 30 Strany při této dohodě potom 28 MAREK K., PRŮCHA P. Nové stavební právo. Brno: Nakladatelství Masarykova univerzita, 2007. s. 242. 29 MAREK K., PRŮCHA P. Nové stavební právo. Brno: Nakladatelství Masarykova univerzita, 2007. s. 246. 30 PRAŢÁK, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. Praha: Nakladatelství LINDE, 2003. s. 64. 26

předpokládají, ţe si objednatel nechá za slevu z ceny díla drobné vady odstranit sám nebo tyto odstraní vlastními silami. Ve stavební praxi bývají velkým nešvarem tzv. vícepráce. Jde o to, ţe objednatel poţaduje kromě vlastního plnění předmětu díla, kdyţ uţ jsou na stavbě dělníci a stroje, mimo rámec smlouvy provedení ještě nějakých věcí navíc a navíc zadarmo. Takový poţadavek s původní smlouvou o dílo vůbec nesouvisí a znamená nový návrh smlouvy o dílo s nárokem na zaplacení ceny za takto provedené dílo. Podle ustanovení 537 ObchZ je zhotovitel povinen provést dílo na svůj náklad. Jelikoţ ale zhotovitel v případě rozsáhlejších děl, nemusí disponovat tolika finančními prostředky potřebných k provedení díla, můţe vyţadovat ve smlouvě o dílo závazek objednatele k placení záloh. Kde však ale objednatel bere záruku, ţe ač uhradí zálohy bude dílo provedeno řádně a včas? Podobnou otázku si ale můţe poloţit i zhotovitel. Kde vezme záruku ţe po dokončení díla mu objednatel uhradil dohodnutou cenu v dohodnuté době? Soudím, ţe je tedy vhodné do smlouvy včlenit taková ustanovení, která by vyhovovala oběma stranám. Např. sloţit předpokládanou cenu za dílo třetí osobě, k níţ mají obě strany důvěru nebo zajistit úhradu ceny za dílo nějakou zárukou či zástavou. 2. 5 Závěrečné poznámky Doporučuji, aby smlouva o dílo, která je sepsána písemně obsahovala ujednání o tom, ţe tuto lze změnit opět jenom písemně. Při sepisování smlouvy doporučuji pečlivost, zejména pokud jde o podstatné části smlouvy, abychom tak vyloučili moţnost prohlášení smlouvy za neplatnou. Náleţitou pozornost je třeba věnovat ujednání o ceně díla. Vůbec nedoporučuji uzavření smlouvy bez určení ceny, neboť její dodatečné určení jako ceny obvyklé znamená značné komplikace. Pokud smlouva o dílo obsahuje i závazek zhotovitele k součinnosti, je třeba jeho závazky uvádět zcela konkrétně včetně časového rozvrhu. Zvláštní pozornost doporučuji věnovat vymezení předmětu díla, který je třeba konkretizovat velmi přesně a to nejen s ohledem na účel díla, ale i jeho další technické poţadavky. Při určení smluvních stran doporučuji postupovat v souladu s 13a ObchZ a údaje ověřovat se zápisem v obchodním nebo ţivnostenském rejstříku. 27

3 Splnění díla jeho provedením a jeho předání a převzetí Zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným dokončením a předáním předmětu díla objednateli. Řádné ukončení díla reprezentuje dvě povinnosti zhotovitele. V prvém případě je to povinnost k náleţitému postupu při provádění díla. Za druhé jde o dokončení díla. Nebylo-li zhotovitelem dílo předáno objednateli, nebylo ve smyslu 554 odst. 1 ObchZ provedeno. 31 3. 1 Místo a způsob předání díla Místo a způsob předání díla je třeba ve smlouvě dohodnout. Pokud je zhotovitel povinen objednavatele k převzetí díla vyzvat, tzn. včas objednateli oznámit místo předání díla, doporučuji smluvním stranám, aby ujednaly písemnou formu výzvy a dohodly i s jakým předstihem je nutno tuto výzvu učinit, stejně jako adresu, na kterou má být tato odeslána. Pro případ, ţe místo předání dohodnuto není, postupuje se podle 554 a násl. ObchZ, a to předáním prvnímu dopravci, který má uskutečnit přepravu do místa určení v jiných případech, kde se mělo dílo provádět, jindy v místě, kde má zhotovitel sídlo nebo místo podnikání, popř. bydliště, jestliţe toto objednateli včas předem oznámí. Domněnka předání díla platí rovněţ v případě, kdy zhotovitel umoţní objednateli s dokončeným dílem nakládat v místě předání. Aby však šlo o platný úkon předání, musí být dílo řádně dokončeno. Za příklad lze uvést situaci, kdy zhotovitel umoţní objednateli uţívání stavby, která byla předmětem díla a ke které byl udělen kolaudační souhlas a kde zúčastnění proti kolaudaci ničeho nenamítali. Jestliţe k řádnému předání provedeného díla má dojít po provedení dohodnutých zkoušek, povaţuje se provedené dílo za dokončené teprve ve chvíli, kdyţ tyto zkoušky byly úspěšně provedeny. 32 Zákon ukládá zachytit výsledek provedených zkoušek v zápise o jejich průběhu. Protoţe obchodní zákoník neukládá zhotoviteli, aby prokazoval kvalitu díla provedením zkoušek,soudím, ţe je vhodné doporučit, aby se na tomto smluvní strany 31 Rozsudek nejvyššího soudu ČR ze dne 30.1.2007, sp. zn. 32 Odo 1250/2005. 32 PRAŢÁK, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. Praha: Nakladatelství LINDE, 2003. s. 73. 28