FILOZOFICKÁ FAKULTA MASARAKOVY UNIVERZITY KATEDRA SLAVISTIKY RODNÁ JMÉNA A JEJICH HYPOKORISTIKA V CHORVATSKÉM A ČESKÉM JAZYCE Bakalářská diplomová práce Autor: Sandra Libická Vedoucí práce: Mgr. Mirna Durasek Brno červen 2007
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že tato práce je mým vlastním dílem a že jsem čerpala jen z pramenů uvedených v seznamu použité literatury. V Brně 2007. Sandra Libická - 1 -
Děkuji především vedoucí mé práce Mgr. Mirně Durasek za věcné a cenné připomínky. Dále bych chtěla in memoriam poděkovat své babičce za celoživotní podporu nejen ve studiu. - 2 -
Nomen est omen (Jméno je znak) * Oprosti svojim neprijateljima, ali nikad nemoj zaboraviti njihova imena. (Odpusť svým nepřátelům, ale nikdy nezapomeň jejich jména.) John F. Kennedy - 3 -
Obsah: Úvod 6 Část první: Jména 1. Jméno a jeho původ..7 1.1 Motivace k volbě jména 7 2. Slovanská jména 8 2.1 Jména skládající se ze dvou slov.8 2.2 Jména, která vznikla z jednoho slova 10 2.3 Jména, která má chorvatština na rozdíl od češtiny 11 3. Odvozování jmen.12 3.1 Shrnutí...13 4. Rozdíly v koncovkách mezi mužským a ženským jménem.14 4.1 Jména obourodá.15 5. Jména z gramatického pohledu.16 5.1 Kategorie rodu..16 5.2 Kategorie čísla..16 5.3 Kategorie pádu..16 6. Mužská jména.16 6.1 Mužská jména zakončená na souhlásku...16 6.1.1 Mužská jména zakončená na tvrdou souhlásku..16 6.1.2 Mužská jména zakončená na měkkou souhlásku...17 6.2 Mužská jména zakončená na samohlásku.18 6.2.1 Mužská jména s koncovkou a...18 6.2.2 Mužská jména s koncovkou o...18 6.2.3 Mužská jména zakončená na jinou samohlásku...19 7. Ženská jména..19 7.1 Ženská jména zakončená na samohlásku...19 7.1.1 Ženská jména končící na a 19 7.1.2 Ženská jména končící na e 20 7.2 Ženská jména zakončená na souhlásku..20 8. Výzkum 20 8.1 Seznam získaných mužských jmen a jejich české ekvivalenty..21 8.2 Původ získaných mužských jmen...23 8.3 Seznam získaných ženských jmen a jejich české ekvivalenty 25 8.4 Původ získaných ženských jmen.28 8.5 Vliv jiných jazyků na tvary jmen 29 8.6 Pravopis jmen..29 Část druhá: Hypokoristika 9. Hypokoristika.30 9.1 Jak se tvoří hypokoristika v chorvatštině a češtině...30 9.1.1 Sufixy pro tvorbu hypokoristik v chorvatštině ve srovnání s češtinou.31 10. Mužská hypokoristika v praxi.32 10.1 Seznam získaných mužských hypokoristik v chorvatštině...32 10.2 Tvoření chorvatských mužských hypokoristik přidáním přípony k základu jména..33 10.3 Tvoření chorvatských mužských hypokoristik přidáním přípony k redukovanému základu jména...33-4 -
11. Ženská hypokoristika v praxi 34 11.1 Seznam získaných ženských hypokoristik v chorvatštině 34 11.2 Tvoření chorvatských ženských hypokoristik přidáním přípony k základu jména..34 11.3 Tvoření chorvatských ženských hypokoristik přidáním přípony k redukovanému základu jména...35 11.4 Tvoření ženských hypokoristik vypuštěním několika hlásek...35 11.5 Shrnutí: Mužská a ženská hypokoristika..35 12. Závěr 36 13. Resumé.38 14. Použitá literatura 39-5 -
Úvod Tématem mé diplomové bakalářské práce jsou chorvatská jména a hypokoristika. Přestože se ve skutečnosti vždy nejedná o jména slovanského původu, jsou v mé práci chorvatskými a českými jmény myšlena jména, která se v těchto jazycích vyskytují, nehledě na jejich původ. S přihlédnutím k faktu, že chorvatský a český jazyk jsou slovanskými jazyky, považuji za vhodné vysvětlit v úvodu své práce, jak se slovanská jména tvořila, a tím je dokázat rozlišit od jmen převzatých. Zdrojem jmen mi byl hlavně Slovník osobních jmen od Mate Šimundića a jména z výzkumu, který jsem provedla na více než tisíci studentech ve věku mezi 15 a 19 let ze Záhřebu. Práci dělím do dvou částí, a to Jména a Hypokoristika. V první části se zabývám rodnými jmény odvozováním jmen ženských od mužských a jejich koncovkami. Dále sem zařazuji gramatickou část o jménech. U chorvatských jmen sleduji sufixy v jednotlivých pádech a srovnávám je se sufixy jmen českých. Hledám jména, která mají zvláštní skloňování, a přiřazuji je ke vzoru; s tím souvisí i problematika rodu. Ve svém výzkumu se snažím najít k chorvatským jménům české ekvivalenty, sledovat originalitu jmen a zaměřit se také na původ jednotlivých jmen. Jména také zkoumám z pohledu pravopisu, opět porovnávám češtinu s chorvatštinou. V druhé části si moje práce klade za cíl popsat na základě získaných hypokoristik, jak se v současné době užívaná hypokoristika tvoří, a srovnat je s teoretickou tvorbou hypokoristik. O hypokoristikách chci psát proto, že si myslím, že jsou daleko používanější (v neoficiální sféře) než jména rodná bez citového zabarvení. Vznikají neustále nová hypokoristika: jejich tvorba je způsobena neustálou snahou po originalitě a vlivem jmen cizích, zejména pak populárních hvězd, zpěváků, sportovců atd. Hlavně však mají funkci vyjádření citu k dané osobě, ať už v záporném či kladném slova smyslu. - 6 -
1. Jméno a jeho původ Oficiální jméno každého z nás se skládá z příjmení děděného po rodičích (Novák, Janković, Černá) a jména rodného (Martin, Helena, Petar). Slouží k identifikaci individua, ne však k jeho charakterizaci. Dnes je právo i povinnost mít jméno i příjmení, ale nebylo tomu tak vždycky. U většiny národů dostávali jméno nejprve dospělí před dětmi a urození před chudými. Převládala jednojmennost, teprve později se objevovala dvoujmennost i vícejmennost, a to hlavně v závislosti na historických a společenských podmínkách. Rodná jména vznikla původně z apelativ v době, kdy byla potřeba jedince pojmenovat a odlišit ho od ostatních. Z některých křestních jmen pak vznikala i příjmení. 1.1 Motivace k volbě jména Faktorů, které ovlivňují výběr jména, je mnoho. Může to být rodinná tradice, která je v Česku zvlášť oblíbená. Další možností je rada některých příbuzných nebo známých a přátel. V poslední době se však hodně často objevuje vliv jmen zahraničních populárních hvězd. Dříve docházelo k spojování několika počátečních písmen obou rodičů a tak vzniklo jméno zcela nové nebo se lidé nechali inspirovat např. květinami, zvířaty, dobrými vlastnostmi, mytologií, historií, minerály, vesmírnými tělesy, části dne nebo roku atd. Tyto původní pojmenovací podněty zakotvené v apelativních základech antroponym jsou dnes již povětšině zastřené. Cizí jména k nám i do Chorvatska začala pronikat s prvními styky s cizinou. Takto se stávají jména mezinárodními a jednotlivé země si je pouze přizpůsobují svému jazyku. Problémy však mohou způsobovat jména ponechaná v originálním jazyce: jednak z hlediska výslovnosti, jednak se mohou stávat terčem posměchu. Rodiče by také měli zohledňovat poměr délky jména k délce příjmení. Velkou roli při výběru také hraje snaha po originalitě. - 7 -
2. Slovanská jména U většiny slovanských jmen je ještě znát jejich apelativní základ. Vznikla buď původně spojením dvou, případně i tří slov (Dabiživ: da-bi-živ), anebo vznikla z jednoho slova. Skládání je způsob, který Slované uchovali jako dědictví indoevropské kultury. Takto utvořená jména jsou více či méně užívaná ve většině slovanských jazyků. Dnes se tento způsob tvoření rodných jmen již neuplatňuje. Poslední pokusy o jeho oživení pochází z doby národního obrození. Jména slovanského původu jsou vesměs dvoučlenná. Ze základu užívaných ve 14. století se jich dodnes užívá na 70, tj. o 2/3 méně než ve 14. století. (Knappová, 1989). Protože složená jména byla pro denní styk příliš dlouhá, docházelo časem k jejich krácení. Snažím se tu poukázat na podobnost mezi češtinou a chorvatštinou nebo na jejich případné rozdíly co do výskytu slovanských jmen. Zabývám se tu i otázkou ženských protějšků. 2.1. Jména skládající se ze dvou slov A) První člen kompozita může být 1) substantivum Např. ch. Bogomil(a) od Bog - Bůh, Suncoslav(a) od sunce slunce č. Bohumil(a) od Bůh, Miroslav(a) od mír 2) adjektivum Např. ch. Dragovit(a) od drag - drahý, Dražimir(a) od komparativu přídavného jména drag - drahý č. Drahoslav(a) od drahý, Svatomír(a) od svatý 3) zájmeno Např. ch. Mojmir(a) od zájmena moj - můj, Sebislav(a) od sebi, sebe - sobě, sebe č. Mojmír od můj, Soběslav od sobě 4) sloveso Např. ch. Rastimir(a) od imperativu slovesa rasti - růst, Stojimir(a) od starého imperativu stoji - stůj č. Kazimír(a) od kazit, Rostislav(a) od růst B) Podle druhého členu kompozita - 8 -
1) jména končící na slav(a) Tato část jména je odvozena od substantiva sláva, najdeme ji i v češtině i v chorvatštině. Můžeme sem zařadit několik jmen, např.: ch.: Miroslav(a), Stanislav(a), Danislav(a), Tomislav(a) č.: Miroslav(a), Stanislav(a), Boleslav(a), Jaroslav(a) 2) Jména končící na mir(a), v češtině mír(a), najdeme je i v češtině i v chorvatštině. Tato část pochází od substantiva mír ch.: Trpimir(a), Zvonimir(a), Slavimir(a), Stojimir(a) č.: Mojmír (nemá ženský protějšek), Bohumír(a), Slavomír(a), Radomír(a) 3) Jména končící na mil(a) Tato část je odvozena od adjektiva mio - milý ch.: Bogomil(a), Radimil(a), Pačemil(a), Radomil(a) č.: Bohumil(a), Blahomil(a), Radmil(a), Slavomil(a) 4) jména končící na voj Tato část slova pochází od původního praslovanského substantiva vojb - voják ch.: Boživoj, Branivoj, Berivoj, Darivoj (tato jména nemají ženský protějšek) č.: Slavoj, Budivoj, Ludivoj, Milivoj (tato jména nemají ženský protějšek) 5) Jména končící na boj Tato část jména pochází od slovesa bojati se - bát se v chorvatštině, v češtině od bojovat. ch.: Bogoboj(nemá ženský protějšek) č.: Slaviboj/Slavoboj, Svatoboj (k těmto jménům se nevyskytují ženské protějšky) 6) Jména končící na bor(a) Tato část jména je odvozena od slovesa boriti se - bojovat ch.: Boribor (nemá ženský protějšek), Dalibor(a), Miobor(a), Velibor(a) č.: Dalibor(a), Ratibor, Svatobor (k posledním dvěma zmiňovaným jménům se nevyskytuje ženský protějšek) 7) Jména končící na rad(a) Tato část jména je od přídavného jména rad v chorvatštině, v češtině od mít rád ch.: Bogorad(a), Milorad(a), Dobrorad (nemá ženský protějšek), Dragorad(a) č.: Ctirad, dříve ještě Domarad, Drahorad dnes už jen jako příjmení 8) Jména končící na vid Tato část jména je odvozena od podstatného jména vid - zrak - 9 -
ch.: Bogovid, Ljutovid V češtině se taková jména nevyskytují. 9) Jména končící na ljub(a) Tato část je od přídavného jména ljub - milý Slavoljub(a), Dragoljub(a), Radoljub(a), Bratoljub (nemá ženský protějšek) V češtině se taková jména nevyskytují. 10) Jména končící na drag(a) Tato část vznikla od přídavného jména drag - drahý, milý Milodrag(a), Milidrag(a), Čedodrag(a), Predrag(a) V češtině se taková jména nevyskytují. 11) Jména končící na dar(a) Tato část vznikla od podstatního jména dar - dar ch.: Bogodar(ka), Božidar(a), Milodar(a), Mirodar(a) č.: Božidar(a) 2.2 Jména, která vznikla z jednoho slova 1) Jména, která vznikla z podstatného jména biser (perla) Biserka, Biser(a) cvijet (květ) Cvijeta, Cvijetko sreća (štěstí) Srećko nada (naděje) Nada zora (jitro) Zora V češtině např. také Zora, Naděje (dnes už jméno neobvyklé) 2) Jména, která vznikla z přídavného jména mio (milý) Miloja drag (drahý) Dragan mirna (mírná) Mirna svijetla (světlá) Svjetlana zdrav (zdravý) Zdravko V češtině najdeme také několik jmen, která vznikla z přídavného jména. Např. Světla nebo Světlana od světlý, Běla od bílý, Miluše a Milada od milý, Mlada od mladá (dnes užíváno ojediněle ). - 10 -
3) Jména, která vznikla ze slovesa Např. od slovesa boriti (bojovat) vznikla jména: Boren, Boris (najdeme ho i v češtině) od slovesa braniti (bránit) vznikla jména: Branoje, Branko od slovesa stojati (stát) vznikla jména: Stojan, Stojana od slovesa sanjati (snít) vznikla jména: Sanja, Sanjan 4) Jména, která vznikla ze příslovce Od příslovce dosta (dost) vznikla jména: Dostija, Dostina 2.3 Jména, která má chorvatština na rozdíl od češtiny V této kapitole bych chtěla poukázat na jména, která se v češtině nevyskytují kromě skupiny d). Jména rozděluji do několik skupin podle jejich původního významu. a) podle ovoce: Višnja (višeň), Jagoda (jahoda), Trešnja (třešně), Dunja (kdoule) b) podle stromu: Jablan(a) (jabloň), Javor(ka) (javor), Jasenko(a) (jasan) c) podle ptáků: Golub(a) (holub), Grlica (pouze ženské) (hrdlička), Labud(a) (labuť), Orao (pouze mužské) (orel) d) podle květin nebo jejich částí: Latica (pouze ženské) (okvětní lístek), Ruža (pouze ženské) (růže), Ljiljana jména v této skupině nejsou slovanského původu V češtině najdeme také několik jmen, která vznikla podle květiny např. Růžena, Liliana e) podle části dne: Jutrenka, Jutran (jitro) f) podle minerálu nebo kovu: Kremen(a) (křemen), Kamenko(a) (kámen), Srebren(a) (stříbro) - 11 -
3. Odvozování jmen V češtině má přibližně polovina mužských jmen ženské protějšky, v chorvatštině jich je na základě mého studia slovníku jmen více. Vznikají přechylováním základových jmen mužských pomocí přípon. Nejčastější příponou je a: Ivan Ivana, Zvonimir Zvonimira, Krasimir Krasimira, Vedran Vedrana Stejnou koncovkou tvoříme ženská jména v češtině např.: Jan Jana, Martin Martina, Jaroslav Jaroslava, Petr Petra V chorvatštině i v češtině se setkáme se sufixem ka, jde primárně o deminutivní koncovku, v tomto případě však bezpříznakovou. Pomocí ní vznikne ze jména Svetozar ženská podoba Svetozarka nebo ze jména Igor podoba Igorka. V češtině ze jména Ondřej Ondřejka, Štěpán Štěpánka, Jindřich Jindřiška. Tato ženská jména jsou sice zdrobnělá, ale jejich používáním se stala neutrálními. Koncovka ka je však daleko typičtější pro tvorbu jmen zdrobnělých. na: V chorvatštině jsou ženská jména končící na (např. Krilana od Krilan) odvozena jen koncovkou a, protože hláska n je již obsažena právě v mužském jménu. Další příklady: Krispin Krispina, Grozdan Grozdana. U dvojice Leon Leona bychom o koncovce na mohli hovořit v případě, že by jméno Leona bylo odvozeno od jména Leo. V češtině najdeme tuto koncovku v těchto případech: Jiří Jiřina, Leo Leona ie: Tato koncovka se v chorvatštině nevyskytuje pro tvorbu ženských protějšků. Je typická pro češtinu, např.: Julius Julie, Klaudius Klaudie. V chorvatštině končí na ije jména mužská, ženská jména se od nich tvoří koncovkou ija: Klaudije Klaudija Od některých mužských jmen však ženské jméno vytvořit nelze. Jak už jsem uvedla např. v předcházející kapitole, od jmen končících na voj nebo boj neexistuje ženský protějšek ani v chorvatštině, ani v češtině. V češtině ke jménu Adam není doloženo jméno ženské, v chorvatštině se ke jménu Adam ženská varianta Adamka vyskytuje. Stejně tak v češtině ke jménu Tomáš nemáme ženský ekvivalent, v chorvatštině ke jménu Tomas existuje jméno Tomasa, nebo Tomislava. Další jména, která v chorvatštině nemají svůj ženský protějšek: Boživoj, Josim, Juraj, Osvald, Oskar. Česká jména, ke kterým nejsou ženské protějšky, jsou například: Lukáš, Marek, Luboš, Hynek, Zbyšek aj. - 12 -
Opět na základě studia slovníku se domnívám, že chorvatština má více mužských jmen s ženským protějškem. Otázkou zůstává, jestli se opravdu všechny ženské odvozeniny od mužských jmen běžně používají, anebo jsou ve slovníku uvedeny pouze jako ojedinělé, nicméně se vyskytující jména. Opačné odvozování jmen mužských od jmen ženských není podle Miloslavy Knappové v češtině doloženo, pouze bývá u některých jmen užívanější podoba ženská než mužská. Podle Mate Šimundića existuje několik jmen mužských odvozených od ženských. Příklady však neuvádí. 3.1. Shrnutí Samozřejmě nebylo možné ověřit existenci všech jmen, která Mate Šimundić uvádí ve svém slovníku v praxi. Vybrala jsem tedy z každé skupiny předcházejících kapitol Slovanská jména a Odvozování jmen jedno jméno a ověřila si jeho skutečnou existenci v chorvatském telefonním seznamu. 1) Suncoslav jméno se nevyskytlo ani jednou 2) Dražimir jméno se vyskytlo devětkrát 3) Stojimir jméno se vyskytlo jednou 4) Mojmir jedná se o zcela běžné jméno 5) Miroslav jedná se o zcela běžné jméno 6) Slavimir jméno se vyskytlo 14krát, není tedy běžné, nicméně se vyskytuje 7) Pačemil jméno se nevyskytlo ani jednou 8) Berivoj jméno se vyskytlo pouze šestkrát 9) Bogoboj jméno se nevyskytlo ani jednou 10) Velibor jméno se vyskytlo více než 150krát 11) Milorada jméno se vyskytlo pětkrát 12) Bogovid jméno se nevyskytlo ani jednou 13) Slavoljub jméno se vyskytlo zhruba stokrát 14) Predrag jedná se o zcela běžné jméno 15) Milodar jedná se o zcela běžné jméno 16) Biserka jedná se o zcela běžné jméno 17) Dobriša jméno se objevilo desetkrát 18) Branko jedná se o zcela běžné jméno 19) Dostija jméno se nevyskytlo ani jednou 20) Višnja jedná se o zcela běžné jméno 21) Jasenko vyskytuje se jako příjmení i jako jméno - 13 -
22) Grlica vyskytuje se častěji jako příjmení 23) Latica jméno se vyskytlo 11krát 24) Jutrenka jméno se nevyskytlo ani jednou 25) Kamenko vyskytlo se i jako příjmení, častěji však jako jméno 26) Zvonimir jedná se o zcela běžné jméno 27) Igorka jméno se vyskytlo pouze čtyřikrát 28) Grozdana jedná se o zcela běžné jméno 29) Adamka jméno se nevyskytlo ani jednou Z 29 vybraných jmen se jich 7 v chorvatském telefonním seznamu nevyskytlo vůbec. Stále to ale neznamená, že těchto 7 jmen v Chorvatsku nenajdeme. Je docela možné, že nositelé těchto jmen nemají telefon. Může jít i o jména, která byla zaznamenána v jiné zemi bývalé Jugoslávie a byla do slovníku zařazena. Některá jména se vyskytla také jako příjmení, což je běžné i v češtině, kdy některá původně křestní jména se dneska používají už jen jako příjmení anebo se používají i jako křestní jméno i jako příjmení. Jde o tzv. onymickou polysémii. V tom se chorvatština i čeština shodují. Co se týká křestních jmen používaných v Chorvatsku typu Jagoda, Golub, Grlica, Jasenko atd., jsou taková jména v Česku typická pro příjmení, ne pro křestní jména. V tom vidím rozdíl mezi chorvatštinou a češtinou. 4. Rozdíly v koncovkách mezi mužským a ženským jménem Při rozlišování jména mužského od ženského a naopak se ve většině případů řídíme koncovkami. Jak se tedy orientovat, jde-li o jméno mužské nebo ženské? V chorvatštině je situace o něco složitější než v češtině, a to proto, že několik jmen může být jménem jak mužským, tak ženským. Viz kapitola Jména obourodá. Čtyři skupiny ženských chorvatských jmen podle koncovek: První skupinu budou tvořit jména končící na a: Iva, Ana, Morana, Tihana. Některá jména, která v češtině končí na e nebo ije, přebírají v chorvatštině koncovku ija: Marija, Lucija, Julija, Emilija zařadím je tedy do druhé skupiny. Do třetí skupiny spadají jména zakončena na souhlásku: Doris, Ines, Karmen. Do čtvrté skupiny budou spadat jména, která jsou zakončena na jinou samohlásku. Zvláště v Dalmácii se vyskytují ženská jména zakončena na e, např. Mare, Kate tato jména nejsou z ankety. Skupiny českých ženských jmen podle koncovek: - 14 -
Většina českých ženských jmen končí na a, tvořily by skupinu první: Jana, Hana, Kamila, Veronika, Dora aj. Druhou skupinu tvoří jména na e, případně na ie: Marie, Xenie, Claudie, Julie, Zoe. Do třetí skupiny spadají jména zakončená na souhlásku: Astrid, Ingrid, Rut, Karin, Dagmar. U posledních dvou zmíněných jmen je však možno dodat sufix a (Dagmara, Karina) a zařadit je do první skupiny. * Nepočítá se s jménem Kazi a jmény cizími typu Britney, Audrey atd. Chorvatská jména mužská podle koncovek: V chorvatštině jsou mužská jména také často zakončena souhláskou, ať už měkkou nebo tvrdou: Tomislav, Ivan, Filip, Domagoj aj. Velmi často ale mužská jména v chorvatštině končí na samohlásku: -o: Marko, Dino, Lovro, -e: Ante, Hrvoje, Silvie, Jure -a: Luka, Vanja, Ilija Koncovky mužských jmen v češtině: Mužská jména jsou v češtině většinou zakončena na souhlásku, ať už měkkou nebo tvrdou první skupina: Tomáš, Petr, Martin, Michal, aj. Jmen zakončených na samohlásku tvořících druhou skupinu je v češtině pouze několik: Kvido, Hugo, Nikola, René, Jiří aj. 4.1. Jména obourodá V chorvatštině máme několik jmen, která mohou být i mužská i ženská: Matija, Andreja, Vanja, aj. V případě, že jméno uvidíme napsané, stěží poznáme, zda se jedná o jméno ženské, či mužské. Oproti tomu má čeština výhodu v tom, že přechyluje příjmení, pak se ukáže, zda jde o muže či ženu. V chorvatštině v tomto případě nastává problém. Např. u jména Jorga, pokud si nejsme jisti, nám pomůže slovník: prozradí, že se jedná o jméno mužské. Pokud si najdeme ve slovníku jméno Matija, najdeme toto: Matij/Matija m., Matija ž. Čeština disponuje pouze dvěma jmény, která mohou být jak ženská, tak mužská. Jsou to Nikola a René, přičemž poslední je častěji mužské. Zásadním rozdílem mezi českými a chorvatskými jmény je ten, že ne vždy lze na první pohled rozeznat ženské jméno od mužského. Zatímco čeština má vedle několika výjimek koncovky pro ženská jména dané, chorvatština se v tomto ohledu liší. Jak už - 15 -
jsem výše poukázala na to, že je zcela běžné, že na a končí jak jméno mužské, tak ženské. 5. Jména z gramatického pohledu Rodná jména jsou substantiva, která se vždy píší s velkým písmenem. Můžeme u nich určit rod, číslo, pád a přiřadit je ke vzoru. 5.1 Kategorie rodu Kategorie mužského a ženského rodu je dána přirozeným rodem pojmenovávaných jedinců. K rozlišování gramatické kategorie rodu napomáhá u základních podob rodných jmen mužských a ženských jejich rozdílné zakončení. Tímto pravidlem se lze řídit u českých jmen, ne však u jmen chorvatských. S tím souvisí předchozí kapitola, kde jsem uvedla, že pro chorvatská jména není koncovka určujícím faktorem rodu. 5.2 Kategorie čísla Rodná jména vyjadřují jedinečnost a individualitu, proto se jich primárně užívá pouze v jednotném čísle. Užití rodného jména v čísle množném bývá obvykle stylisticky příznakové nebo závislé kontextově např.: Ve třídě bylo pět Martinů. Jde tedy o pět chlapců se stejným jménem Martin, které však nemá individualizaci konkrétních jedinců, typickou právě pro vlastní jména. 5.3 Kategorie pádu Rodná jména jsou slova ohebná a skloňují se s výjimkou ženských jmen zakončených na souhlásku. Za nejpoužívanější pád ve spojitosti s rodnými jmény považuji vokativ, kterým se v komunikaci oslovuje nebo zvoleným oslovením hodnotí adresát. S pády souvisí také vzor. Jak se rodná jména skloňují a ke kterému patří vzoru viz dále. 6. Mužská jména V této části se budu zabývat mužskými jmény v chorvatštině z hlediska jejich skloňování a porovnávat je se skloňováním jmen českých. Mužská jména mohou být zakončena na samohlásku častěji v chorvatštině nebo na souhlásku. 6.1 Mužská jména zakončená na souhlásku 6.1.1 Mužská jména zakončená na tvrdou souhlásku Na tvrdou souhlásku je zakončeno mnoho mužských jmen jak v češtině, tak v chorvatštině. Jako příklad uvádím: Damir, Adam, Ivor, Gordan Milan, Michal, Jan, Rostislav V chorvatštině se tato jména skloňují podle vzoru jelen, v češtině podle vzoru pán. 1. Adam 1. Adam 2. Adama 2. Adama 3. Adamu 3. Adamu, Adamovi 4. Adama 4. Adama - 16 -
5. Adame 5. Adame 6. Adamu 6. Adamu, Adamovi 7. Adamom 7. Adamem Rozdíl mezi tímto skloňovaným jménem můžeme sledovat ve třetím a šestém pádu, kde chorvatština nemá koncovku ovi 1, která je v češtině více používána než koncovka u. Další rozdíl je v pádě sedmém. Typickou koncovkou je v češtině koncovka em, v chorvatštině se koncovka em vyskytuje, pokud jméno končí na palatální souhlásku. Vokativ je pro obě jména stejný Adame. V češtině u jmen, která končí na k (např. Marek, Mirek, Radek), je koncovka ve vokativu u. V chorvatštině tato jména přebírají v nominativu koncovku o (Marko, Mirko, Ratko) není v anketě, potom se skloňují podle vzoru auto. U některých jmen končících na k, g, h, c dochází k hláskové změně, př. Predrag Predraže, Ignác Ignače. U jména Petar dochází k vypadnutí vsuvného a: Petar, gen. sg. Petra. V češtině dochází např. u jmen Petr, Alexander ke změně na Petře, Alexandře 2. 6.1.2 Mužská jména zakončená na měkkou souhlásku Jako příklad uvádím: ch. Domagoj, Juraj (skloňuje se jako jméno s vsuvným a) č. Tomáš, Matěj, Chrudoš V chorvatštině se tato jména skloňují podle vzoru kraj, v češtině podle vzoru muž. 1. Domagoj 1. Tomáš 2. Domagoja 2. Tomáše 3. Domagoju 3. Tomáši, Tomášovi 4. Domagoje 4. Tomáše 5. Domagoju 5. Tomáši 6. Domagoju 6. Tomáši, Tomášovi 7. Domagojem 7. Tomášem V tomto případě už je skloňování v obou jazycích dost rozdílné. Shoduje se pouze v prvním, čtvrtém a sedmém pádě. 1 Častější je koncovka ovi, např. Dám to Tomášovi. Koncovka i se používá pouze, je-li jméno spojeno s příjmením, např. Dám to Tomáši Novákovi 2 Vlastně psl. re se změkčilo v staročeské (před XIII stol.) ŕe, a ŕ této slabiky změnilo se pak v sykavé ř. Tato změna se děje prvidelně. - 17 -
V chorvatštině platí, že pokud končí jméno na č, ć, dž, dj, lj, nj, š či ž, pak je pro něj typická koncovka u ve vokativu a em v instrumentálu, zatímco čeština má u jmen končících na měkkou souhlásku ve vokativu koncovku i. V instrumentálu má stejně jako chorvatština koncovku em. Ve třetím a šestém pádě má chorvatština koncovku u, čeština i a ovi. V genitivu je pak koncovka a v chorvatštině a koncovka e v češtině. 6.2.Mužská jména zakončená na samohlásku Jak už bylo zmíněno, v chorvatštině se daleko častěji vyskytují mužská jména zakončena samohláskou než v češtině. Pro příklad uvádím: ch. Hrvoje, Ante, Karlo, Marko č. Hugo, Kvido, Jiří, Nikola Na základě toho můžeme tedy porovnávat pouze jména zakončená na a a na o. Vlastní mužská jména zakončená na e, -je, -a, -o mají v chorvatštině vokativ roven nominativu. 6.2.1 Mužská jména s koncovkou a Jména končící na a se v chorvatštině skloňují podle vzoru žena, avšak nominativ se rovná vokativu, v češtině pak podle vzoru předseda. Nelze tedy porovnávat koncovky z toho důvodu, že každé jméno se skloňuje podle vzoru jiného rodu. 1. Luka 1. Nikola 2. Luke 2. Nikoly 3. Luki 3. Nikolovi 4. Luku 4. Nikolu 5. Luka 5. Nikolo 6. Luki 6. Nikolovi 7. Lukom 7. Nikolou 6.2.2 Mužská jména s koncovkou o Taková mužská jména se skloňují v chorvatštině podle vzoru auto s tou výjimkou, že akuzativ se rovná genitivu, neboť se jedná o jméno životné. Jan Sedláček uvádí v Stručné mluvnici srbocharvátštiny vzor Branko. V češtině se skloňují podle vzoru pán s tou výjimkou, že vokativ se rovná nominativu. 1. Marko 1. Kvido 2. Marka 2. Kvida 3. Marku 3. Kvidu, Kvidovi 4. Marka 4. Kvida 5. Marko 5. Kvido 6. Marku 6. Kvidu, Kvidovi - 18 -
7. Markom 7. Kvidem Ukázalo se, že přestože skloňujeme jména podle vzorů jiných rodů, je skloňování velmi podobné. Liší se pouze v 7. pádě a ve druhém tvaru 3. a 6. pádu, protože chorvatština nemá koncovku ovi. 6.2.3 Mužská jména zakončená na jinou samohlásku V chorvatštině nám zbývají jména zakončená na e: Ante, Hrvoje, Silvie, Mate, Šime poslední dvě zmíněná nejsou v anketě V chorvatštině se skloňují buď podle Hrvoje, a to ty jména, která mají před e palatální souhlásku. V instrumentálu pak mají koncovku em. Nebo se skloňují podle Mile nebo se také dá říci podle vzoru žena s tím, že nominativ se rovná vokativu. 1. Hrvoje 1. Mile 2. Hrvoja 2. Mile 3. Hrvoju 3. Mili 4. Hrvoja 4. Milu 5. Hrvoje 5. Mile 6. Hrvoju 6. Mili 7. Hrvojem 7. Milom V češtině žádné takové jméno nemáme, skloňujeme je tedy dvojím způsobem, buď jako Kvido, to znamená podle vzoru pán, ale nominativ a vokativ zůstává stejný nebo jsou k nim v některých pádech připojovány koncovky ho, mu, em. 7. Ženská jména Stejně tak jako v kapitole o mužských jménech se budu zabývat skloňováním chorvatských ženských jmen a porovnávat je se skloňováním jmen českých. 7.1. Ženská jména zakončená na samohlásku 7.1.1 Ženská jména končící na a Na a končí většina jmen českých a mnoho chorvatských. Jako příklad uvádím: ch. Klara, Korina, Nevena, Božica podle vzoru idea ) Tato jména se skloňují podle vzoru žena : č. Věra, Jana, Denisa, Helena, Růžena, Andrea (skloňuje se 1. Klara 1. Klára 2. Klare 2. Kláry 3. Klari 3. Kláře 4. Klaru 4. Kláru 5. Klara 5. Kláro 6. Klari 6. Kláře 7. Klarom 7. Klárou Při pohledu na skloňování tohoto jména můžeme sledovat shodu jen v 1. a 4. pádě. V češtině dochází v 3. a 6. pádě k hláskové změně r v ř. - 19 -
V chorvatštině ke změně v 3. a 6. pádě nedochází. Jména zakončena na ica, ať už mužská nebo ženská, mají ve vokativu sufix e. Víceslabičná jména mohou mít i sufix o, přestože se obyčejně používá pravidlo nominativ se rovná vokativu. Př. Marija Marijo, Barbara Barbaro. Jména končící na ka mají nominativ roven vokativu. 7.1.2 Ženská jména končící na e Jména zakončena na e jsou typická pro ženská jména v češtině, ne však pro chorvatská ženská jména. V chorvatštině na e, ije končí jména mužská, kromě jmen používaných v Dalmácii, kde se vyskytují i ženská jména končící na e, např.: Mare, Jele, Ive, Ljube. 7.2. Ženská jména zakončená na souhlásku Můžeme sem zařadit jména, která mají fakultativní zakončení na a, to znamená, že mohou končit na souhlásku nebo k nim můžeme připojit a. Jsou to například tato jména jak pro češtinu, tak pro chorvatštinu: Karin a, Elizabet a, Dagmar a. S koncovkou a se pak skloňují podle vzoru žena, když jim koncovku a nedodáme, potom zůstanou nesklonná. Jsou ale i jména, která končí na souhlásku a koncovku a jako u výše uvedených jmen jim dodat nemůžeme, např.: Nives, Iris, Ines, Karmen. Tato jména se podle knihy Ah, taj hrvatski Maji Matkovičové neskloňují, zatímco podle Stručné mluvnice srbocharvátštiny od Jana Sedláčka je možné tyto jména skloňovat podle vzoru žena. Př. Manon, gen. Manone. 8. Výzkum Tato anketa má za úkol zjistit, jaká jména se vyskytují v Chorvatsku, tato jména pak konzultovat s českými ekvivalenty, pokud existují; případně hledat rozdíly mezi pravopisem či podobou nebo výslovností jména vyskytující se v Chorvatsku a v Česku. Dále mi slouží tato anketa pro další kapitolu o hypokoristikách a jejich vzniku. Myslím, že je lepší pracovat se jmény, o nichž vím, že se v současné době v Chorvatsku vyskytují, než pouze hledat jména ve slovnících. Z ankety můžu dále sledovat, která jména se objevují častěji, která méně často a která jsou úplně vzácná. Na základě získaných jmen také mohu pozorovat případné vlivy jiných jazyků. - 20 -
8.1 Seznam získaných mužských jmen a jejich české ekvivalenty 1 Marko Marek 45 2 Filip Filip 42 3 Luka Lukáš 42 4 Ivan Jan 34 5 Matija Matěj 34 6 Hrvoje nevyskytuje se 17 7 Dino Dino 14 8 Tomislav nevyskytuje se 14 9 Fran František 12 10 Domagoj nevyskytuje se 11 11 Josip Josef 11 12 Juraj Jiří 11 13 Daniel Daniel 10 14 Davor nevyskytuje se 10 15 Petar Petr 10 16 Nikola Nikola 10 17 Bruno Bruno 8 18 Igor Igor 8 19 Lovro nevyskytuje se 8 20 Matko nevyskytuje se 8 21 Vedran nevyskytuje se 8 22 Ante Antonín 7 23 Goran nevyskytuje se 7 24 Krešimir nevyskytuje se 7 25 Kristijan Kristián 7 26 Mislav nevyskytuje se 7 27 Tin nevyskytuje se 6 28 Alen Alan 5 29 Andrej Andrej 5 30 Borna nevyskytuje se 5 31 Ramie nevyskytuje se 5 32 Denis Denis 5 33 Matej Matěj 5 34 Želimir Želimír 5 35 Antonio Antonín 4 36 Dario Darius 4 37 Dominik Dominik 4 38 Ernest Ernest 4 39 Ivor Ivor 4 40 Karlo Karel 4 41 Mario Mario 4 42 Marin Marin 4 43 Mihajlo Michal 4 44 Sven Sven 4 45 Adam Adam 3 46 Boris Boris 3 47 David David 3 48 Vanja nevyskytuje se 3 49 Zvonimir Zvonimír 3-21 -
50 Gordan nevyskytuje se 2 51 Ilija Ilija 2 52 Jasmin nevyskytuje se 2 53 Jure Jiří 2 54 Lino nevyskytuje se 2 55 Mihovil Michal 2 56 Mirko Mirek 2 57 Ozren nevyskytuje se 2 58 Robert Robert 2 59 Silvie Silván 2 60 Vito Vitold 2 61 Vjeran nevyskytuje se 2 62 Benjamin Benjamín 1 63 Bojan Bojan 1 64 Božidar Božidar 1 65 Branimir Branimír 1 66 Branko nevyskytuje se 1 67 Daman Damián 1 68 Dinko nevyskytuje se 1 69 Eugen Evžen 1 70 Franjo František 1 71 Grgo nevyskytuje se 1 72 Jan Jan 1 73 Jaško nevyskytuje se 1 74 Marjan Marian 1 75 Maroje nevyskytuje se 1 76 Martin Martin 1 77 Miroslav Miroslav 1 78 Mladen Mladen 1 79 Nenad nevyskytuje se 1 80 Paško nevyskytuje se 1 81 Pavao Pavel 1 82 Radovan Radovan 1 83 Roko nevyskytuje se 1 84 Roman Roman 1 85 Sandro nevyskytuje se 1 86 Stupán Štěpán 1 87 Srećko nevyskytuje se 1 88 Tvrtko nevyskytuje se 1 89 Valentin Valentýn 1 90 Vatroslav nevyskytuje se 1 91 Velebit nevyskytuje se 1 92 Velimir Velimír 1 93 Vido Vidor 1 94 Viktor Viktor 1 95 Višeslav nevyskytuje se 1 96 Vjekoslav nevyskytuje se 1 97 Vladimír Vladimír 1 98 Zdeslav Zdislav 1 99 Zoran Zoran 1 100 Željko nevyskytuje se 1-22 -
Od 556 studentů mezi 15 až 19 lety jsem získala 100 jmen. Prvních dvacet jmen uvedených v tabulce je velmi používaných. Na druhou stranu můžeme pozorovat značnou originalitu při výběru jmen. Svědčí o tom fakt, že 39 jmen se objevilo pouze jednou a 12 jmen pouze dvakrát. Nejčastěji se tedy vyskytlo jméno Marko (8 %), Filip (7,5 %) a Luka (7,5 %), Ivan (6,1 %) a Matija (6,1 %), což znamená, že těchto pět jmen tvoří celých 35,2 % všech získaných jmen. Dále jsem pozorovala, jestli existují jména používaná v Chorvatsku také v češtině. Ze stovky jmen se jich 34 v češtině nevyskytuje. Jména Želimír, Bojan, Božidar, Mladen, Velimir, Zdeslav a Zoran mají sice svoje ekvivalenty nebo se v češtině vyskytují, ale jen velmi vzácně podle Miroslavy Knappové. Jména Dino, Ivor, Sven, Darius, Silvie nebo Vido jsou jmény mezinárodními, která jsou typická více pro neslovanské země, jsou tedy v podstatě stejná jak v chorvatštině, tak v češtině. V češtině jde o jména velmi zřídka používaná. Zbytek jmen se vyskytuje běžně jak v chorvatštině, tak v češtině. Samozřejmě je třeba počítat s trochu odlišnými podobami, např. Luka Lukáš. Jde v podstatě o stejná jména, jen si je každý jazyk přizpůsobil. 8.2 Původ získaných mužských jmen Původně tvořila základ antroponymické soustavy jména domácí, tj. jména praslovanského původu. Během historického vývoje se k nim připojovala jména cizí. Na Balkán obzvláště pronikala jména cizí, tj. původu neslovanského, prostřednictvím mezinárodních vztahů a válek a také příchodem křesťanství. Dnes jsou v Chorvatsku, ale i v Česku vedle slovanských jmen velmi častá jména latinského, řeckého, hebrejského i germánského původu. V Chorvatsku se pak také vyskytují jména původu tureckého, muslimská 3. 8.2.1 Mužská jména původu slovanského Tomislav, Domagoj, Hrvoje, Krešimir, Goran, Mislav, Damir, Vedran, Miroslav, Borna, Davor, Vjeran, Ozren, Višeslav, Vjekoslav, Vladimir, Branko, Zlatko, Srećko, Vatroslav, Želimir, Božidar, Tvrtko, Velimir, Boris, Mirko, Branimir, Zvonimir, Bojan, Zoran, Radovan, Željko, Mladen, Reslav, Nenad, Zdeslav, Vido, Vanja, Velebit - 23 -
8.2.2 Mužská jména latinského původu Luka, Marko, Ante, Petar, Kristijan, Dominik, Valentin, Antonio, Silvije, Mario, Martin, Dario, Lovro, Marin, Marjan, Maroje, Viktor, Roman, Dinko, Pavao, Paško, Roko, Jure 8.2.3 Mužská jména řeckého původu Filip, Nikola, Mihajlo, Gordan, Andrej, Mihovil, Damjan, Stipan, Eugen, Sandro, Lino, Grga, Juraj, 8.2.4 Mužská jména hebrejského původu Jan, Ivan, Josip, David, Benjamin, Ilija, Adam, Daniel Jakša (od Matko (od Matej), Denis Dino, Franjo, Fran Sven (švédské) Ivor, Igor (od Ivar) (skandinávské) Karlo, Bruno, Robert, Vito (německá) Alen (keltské) Jasmin (perské) 8.2.5 Mužská jména italského původu 8.2.6 Mužská jména různého původu Tin (jméno odvozené od jiného jména, pravděpodobně končícího na tin) Jakob), Matija, 3 Při určování původu vycházím z M. Šimundića (1988) a z M. Knappové (1978) - 24 -
8.3.Seznam získaných ženských jmen a jejich české ekvivalenty 1 Ana Anna 43 2 Ivana Ivana 30 3 Petra Petra 29 4 Dora Dora 22 5 Iva Iva 21 6 Maja Mája 21 7 Marija Marie 21 8 Tea Tea 21 9 Sara Sára 16 10 Martina Martina 15 11 Nina Nina 15 12 Jelena Helena 14 13 Anamarija Anna Marie 13 14 Kristina Kristýna 13 15 Nikolina Nikola 13 16 Anja Anna 11 17 Mia nevyskytuje se 11 18 Barbara Barbora 9 19 Katarina Kateřina 9 20 Lana nevyskytuje se 9 21 Vedrana nevyskytuje se 9 22 Anita Anita 8 23 Diana Diana 8 24 Helena Helena 8 25 Ivona Ivona 8 26 Josipa Jozefína 8 27 Andrea Andrea 7 28 Ines Ines 7 29 Lucija Lucie 7 30 Mirna nevyskytuje se 7 31 Tina nevyskytuje se jako jméno 7 32 Marina Marina 6 33 Marta Marta 6 34 Monika Monika 6 35 Zrinka nevyskytuje se 6 36 Dina Dina 5 37 Irena Irena 5 38 Klara Klára 5 39 Lea Lea 5 40 Pavla Pavla 5 41 Sandra Sandra 5 42 Valentina Valentýna 5 43 Silvija Silvie 3 44 Sonja Soňa 3 45 Tihana nevyskytuje se 3 46 Alexandra Alexandra 3 47 Antonija Antonie 3 48 Danijela Daniela 3 49 Ida Ida 3-25 -
50 Marcela Marcela 3 51 Mihaela Michaela 3 52 Mirela Mirela 3 53 Sanja nevyskytuje se 3 54 Stela Stela 3 55 Tamara Tamara 2 56 Adriana Adriana 2 57 Džina Gina 2 58 Elena Elena 2 59 Ena nevyskytuje se 2 60 Gordana nevyskytuje se 2 61 Jana Jana 2 62 Julija Julie 2 63 Korina Korina 2 64 Lada Lada 2 65 Lara Larisa 2 66 Lina nevyskytuje se 2 67 Mana nevyskytuje se 2 68 Margareta Margareta 2 69 Morena nevyskytuje se 2 70 Nika Nika 2 71 Nevena Nevena 2 72 Rea Rea 2 73 Sabina Sabina 2 74 Tanja Táňa 2 75 Viktorija Viktorie 2 76 Alma nevyskytuje se 1 77 Andjelka Anděla 1 78 Amra nevyskytuje se 1 79 Asja nevyskytuje se 1 80 Azra nevyskytuje se 1 81 Beata Beáta 1 82 Bernarda Bernarda 1 83 Biljana nevyskytuje se 1 84 Bogdana Bohdana 1 85 Bojana Bojana 1 86 Božica Božena 1 87 Brankica nevyskytuje se 1 88 Brigita Brigita 1 89 Dea nevyskytuje se 1 90 Delfina nevyskytuje se 1 91 Doris Doris 1 92 Dubravka Doubravka 1 93 Ela Ela, Elena 1 94 Elvira Elvíra 1 95 Ema Ema 1 96 Emilija Emílie 1 97 Estera Estera 1 98 Gaja Gaja 1 99 Gloria Glorie 1 100 Greta Gréta 1 101 Kada nevyskytuje se 1-26 -
102 Karla Karla 1 103 Karmen Karmen 1 104 Laura Laura 1 105 Lena Lenka, Lena 1 106 Livia Livie 1 107 Lovorka nevyskytuje se 1 108 Ljubica nevyskytuje se 1 109 Manuela Manuela 1 110 Marijana Mariana 1 111 Marinela nevyskytuje se 1 112 Marita Marita 1 113 Melita Melisa, Melita 1 114 Merima nevyskytuje se 1 115 Milena Milena 1 116 Milica nevyskytuje se 1 117 Milka nevyskytuje se 1 118 Nataša Nataša 1 119 Oriana nevyskytuje se 1 120 Patricija Patricie 1 121 Perla Perla 1 122 Rašeljka nevyskytuje se 1 123 Zoja Zoja 1 124 Sofia Sofie 1 125 Staša nevyskytuje se 1 126 Suzana Zuzana 1 127 Tessa nevyskytuje se 1 128 Una Una 1 129 Valnea nevyskytuje se 1 130 Vida Víta 1 131 Viola Viola 1 132 Zita Zita 1 133 Zlata Zlata 1 134 Zora Zora 1 135 Zvijezdana nevyskytuje se 1 136 Željka nevyskytuje se 1 Od 641 studentek mezi 15 a 19 lety jsem získala 136 jmen. 61 z nich se objevilo pouze jednou a 21 pouze dvakrát. Jméno Ana zastupuje 6,7 %, Ivana 4,7 %, Petra 4,5 %, Dora 3,4 %, Iva, Maja, Marija a Tea 3,27 %. Dohromady těchto osm jmen tvoří 32,4 % z celkového počtu. Projevuje se zde tendence využití široké škály antroponym. Ze 136 se 34 jmen v češtině nevyskytuje. Jména Tea, Dina, Marela, Korina, Nevena, Rea, Gaja, Marita, Melita, Perla, Una, Bojana a Vida se sice v češtině nacházejí, ale jen velmi zřídka, zatímco v chorvatštině jsou běžná. - 27 -
Ostatní jména se vyskytují v obou jazycích víceméně běžně, každé samozřejmě přizpůsobené svému jazyku. Podle výsledků ankety jsem toho názoru, že jsou Chorvaté při výběru jmen originálnější než Češi. 8.4 Původ získaných ženských jmen Získaná jména jsem rozdělila podle jejich původu do několika skupin. U dívek je patrná tendence dávat spíše jména cizího než slovanského původu. Ze 136 jmen jich bylo pouze 22 slovanského původu. 8.4.1 Ženská jména slovanského původu Vedrana, Tihana, Mirna, Zrinka, Sanja, Nevena, Biljana, Bogdana, Lada, Bojana, Božica, Brankica, Dubravka, Ljubica, Milena, Milica, Milka, Zora, Zvijezdana, Željka, Rašeljka, Zlata 8.4.2 Ženská jména latinského původu Emilija, Gloria, Laura, Livia, Lovorka, Patricija, Suzana, Una, Antonija, Mirela, Stela, Adriana, Julija, Sabina, Viktorija, Asja, Beata, Dea, Ivana, Iva, Maja, Martina, Diana, Lucija, Marina, Irena, Klara, Lea, Pavla, Valentina, Silvija, Monika, Marcela, Alma (uvádí se i turecký původ), Delfina, Zuzana, Vida, Viola 8.4.3 Ženská jména řeckého původu Gaja, Marijana, Merima, Sofia, Alexandra, Mihaela, Gordana, Korina, Lara, Margareta, Nika, Rea, Andjelka, Doris, Dora, Tea, Jelena, Helena, Elena, Kristina, Barbara, Katarina, Andrea, Marta, Petra, Nikolina, Melita, Zoja 8.4.4 Ženská jména hebrejského původu Ana, Jana, Marija, Sara, Anamarija, Anja, Josipa, Danijela, Tamara, Estera 8.4.5 Ženská jména italského původu Laura, Marinela, Oriana, Zita, Džina, Dina, Lina, Nina, Sandra, Brigita, Valnea Ivona (keltské) 8.4.6 Ženská jména jiného původu Ines, Karmen, Anita, Morena, Elvira, Manuela, Marita (španělská) Ida, Ela, Ema, Karla, Bernarda (německá) Mia, Amra, Azra, Staša, Tessa (neznámého původu) Lana, Sonja, Tanja, Nataša (ruská) Perla (francouzské) Greta (švédské) Tina (jméno odvozené od jiného jména končícího na tina) Ena (jméno odvozeného od jiného jména obsahujícího ena) Mana (jméno odvozené od jiného jména) - 28 -
Kada (jméno odvozené od jiného jména) Lena (odvozeno od Eleonora, Helena nebo Magdalena) 8.5 Vliv jiných jazyků na tvary jmen V posledních desetiletích začala do Chorvatska pronikat jména cizí, která zůstávají v podobě toho jazyka, z něhož jsou převzata. Nejčastěji jsou to jména francouzského, anglického, německého, italského ale i švédského, norského, španělského, českého či jiného původu. Některá převzatá jména se přizpůsobila chorvatskému pravopisu. 8.6 Pravopis jmen U jmen přejatých má chorvatština dvě možnosti: buď je ponechat v původním znění, nebo je upravit. Pokud jsou ve jméně dvě samohlásky vedle sebe, může je rozdělit buď hláska j nebo v. Někteří rodiče ponechávají jméno ve tvaru, jaký je v jazyce, z něhož je jméno přejato, jako např. Antonio, Dario, Daniel. Nebo se mezi ea vloží j: Andrea>Andreja mezi ia se vloží j: Diana>Dijana mezi ie se vloží j: Daniel>Danijel mezi io se vloží j: Antonio>Antonijo mezi oi se vloží v: Mihoil>Mihovil ai se mění na aj: Adelajda>Adelaida (není v anketě) Do jména se vložilo i: Mojmir>Mojimir Čeština i chorvatština si některá jména upravuje do svého jazyka. Může jít např. o vypuštění některé hlásky nebo o vypuštění té hlásky, která byla ve výchozím jazyce zdvojená. Např. Ivonne>Ivona. Někdy je dokonce nutné jméno počeštit nebo pochorvatštit, aby se mohlo začlenit do morfologického, pravopisného i fonetického systému jinak by mohlo v daném jazyce působit cize a rušivě. V obou jazycích se vyskytují tzv. dubletní tvary jmen, např. Andrea i Andreja nebo Diana i Dijana v chorvatštině. V češtině se do těchto jmen j nevkládá. Čeština řeší otázku psaní y, ý nebo i, í. U jmen Kristýna Kristina, Valentýn(a) Valentin(a) jsou možné obě varianty. Co mají však oba jazyky společné, je rozpor mezi psaním s nebo z v některých jménech, např. Gisela Gizela, Isidor Izidor. Čeština na rozdíl od chorvatštiny má ještě rozpory v psaní dlouhých nebo krátkýchhlásek: např. Benjamin Benjamín, Glorie Glórie. - 29 -
9. Hypokoristika Hypokoristika rodných jmen vznikají na základě potřeby vyjádřit již v oslovení citový vztah mluvčího k adresátovi. To znamená, že hypokoristika dělíme podle stupně a charakteru expresivity, v dané komunikační situaci se rozlišují meliorativa nebo také deminutiva s kladným citovým zabarvením (např. Anica) a augmentativa (názvy zhrubělé), tj. jména se záporným citovým zabarvením (např. Pepan). V české lingvistické tradici domácké, popř. mazlivé, zdrobnělé apod. obměny neutrálních, oficiálních vlastních jmen, zřídka apelativ v důvěrném (rodinném, přátelském atd.) prostředí. Nově je hypokoristikum chápáno šíře a definováno jako expresivní obměna neutrálního jména (tj. vlastního jména i apelativa) v neoficiálním prostředí. (Pastyřík,1994). Od každého jména můžeme vytvořit mnoho hypokoristik. Některá jsou už tak zavedená, že už ani nepoznáme, jedná-li se o rodné jméno nebo jeho odvozeninu. Některá jsou zase úplně nová, ještě nezavedená a velmi originální, což v dnešní době hraje velkou roli. Od některých hypokoristik vznikly samostatná jména v češtině (např. Jindřiška, Nika), v chorvatštině nám přímo ukázal výzkum, že jména Tina, Ena, Mana a Lena jsou odvozena krácením od jiných, původně delších jmen. Tímto způsobem se rozšiřuje repertoár oficiálních jmen o jména, která byla původně hypokoristiky. Hypokoristika také vznikají kvůli rozlišování osob. Máme-li v jedné třídě tři Jany, řešíme tenhle problém právě hypokoristiky, případně jinými přezdívkami vznikajícími třeba z příjmení. Setkáváme se s nimi hlavně v neoficiální sféře a všude, kde při oslovení tykáme, výjimkou ale není ani oslovení např.: slečno Lucko vedle slečno Lucie. 9.1. Jak se tvoří hypokoristika v chorvatštině a češtině Hypokoristika se v chorvatštině a stejně tak i v češtině tvoří několika způsoby. A) Jde o připojování sufixů a) k původnímu jménu, např. ch. Jelena Jelenica, č. Helena Helenka b) k redukované podobě jména: ch. Jelena Jela, č. Helena Hela Helča c) k nějakému již vytvořenému hypokoristiku, např. ch. Miodrag Mišo Miško č.jan Honza Honzík, - 30 -
B) Jako hypokoristikum jednoho jména se použije hypokoristikum jména jiného, takže několik jmen může mít stejné hypokoristikum. Např. hypokoristikum Mišo může být od několika jmen: Miroslav, Mihovil. Miodrag aj. V češtině např. Nika může být hypokoristikum jmen Veronika, Dominika aj. C) Na základě zvukových variací, kdy se opakuje dvakrát po sobě první slabika jména, Např. ch.nina Nini, č. Kristýna Krykrý D) Krácení jmen Objevují se i zkrácené formy jména. Krácení nelze chápat jako samostatný slovotvorný způsob (ve smyslu zkracování), jde tedy o připojování nulového sufixu k základu oficiálního jména (popř. hypokoristika), tedy o odvozování. Zkracování se využívá právě při vytváření domáckých podob křestních jmen, zejména pokud jsou to kompozita. Jedna část složeniny se vypustí a zbytek je opatřen sufixem nebo novou morfologickou charakteristikou. Např.: ch. Miroslav Mirko, č. Bohuslav Bohouš. Řidčeji vznikají zkrácené podoby z jmen nesložených vypuštěním počátečních nebo koncových hlásek a sufixací nebo rovnou morfologickou charakteristikou: č. Alois Lojza. 9.1.1 Sufixy pro tvorbu hypokoristik v chorvatštině ve srovnání s češtinou 1) sufix a Tímto sufixem se tvoří hypokoristika od jmen rodu ženského i rodu mužského. Např. Grga, Iva, Jura, Mata, Pera 2) sufix e Většinou jsou tímto sufixem tvořena podstatná jména středního rodu, výjimkou jsou ženská a mužská jména a hypokoristika. Např. Ante, Kate, Mate 3) sufix ica Tento sufix tvoří jak ze jmen mužských tak i ženských jména zdrobnělá. Např. Klara Klarica, Pavla Pavlica, 4) sufix ić Má stejnou funkci jako sufix ica 5) sufix o Velmi plodná koncovka při tvorbě hypokoristik. Např. Ferdo, Ivo, Andro, Haso, Krešo (příklady z Velika hrvatska gramatika, s. 296) - 31 -
6) sufix jo Velmi častý sufix při tvoření mužských hypokoristik. Např. Gajo (Gabriel), Mijo (Michael, Mihovil), Pajo (Pavao), Pejo (Petar) (příklady z Velka hrvatska gramatika s. 311) 7) sufix ina, čina Tyto dva sufixy tvoří augmentativní zabarvení. 8) sufix ac Od jmen tvoří tento sufix zdrobněliny. 9) sufix čica Sufix tvořící od ženských jmen nebo od podstatných jmen rodu ženského zdrobněliny. 10) sufix ko Sufix tvořící hypokoristika. Např. Branko (Branislav) Čeština na rozdíl od chorvatštiny disponuje daleko větší zásobou přípon pro tvorbu hypokoristik než chorvatština. Pro příklad uvádím přípony pro tvorbu mužských hypokoristik: a, á, o, da, ja, i, í, y, ák, ek, ík, ka, an, in, na, ňa, nek, ánek, ínek, ůnek, ča, áček, íček, áneček, íneček, š, ša, eš, uš, oš, ouš, oušek, yš, s, ys, ál, ul, ula, ulo, ur. Dále se v češtině představují samohláskové alternace jako dloužení ze samohláskových alternací nebo měkčení a tvrdnutí ze souhláskových alternací. 10. Mužská hypokoristika v praxi Ze získaných mužských hypokoristik se snažím vysledovat, jak se tvoří v praxi porovnat je s teoretickou části o tvoření hypokoristik. 10.1 Seznam získaných mužských hypokoristik v chorvatštině. 12 nejčastějších získaná hypokoristika mužských jmen Marko Filip Luka Ivan Matija Hrvoje Dino Tomislav Fran Markec Fila, Filipac Lukica, Lukić Ivo, Ivica Mata, Mate Hrvi, Hrvojić, Hrvojica Dinko Toma, Tomo, Tomisko Frane - 32 -
Domagoj Juraj Josip Domo, Domko Jura, Jure, Jurajček Josipac 10.2 Tvoření chorvatských mužských hypokoristik přidáním přípony k základu jména ec ac ica ić ko ček Markec Filipac, Josipac Hrvojica, Lukica Hrvojić, Lukić Dinko Jurajček Pro lepší orientaci jsem všechna získaná hypokoristika na základě metody přidání přípony k základu jména uspořádala do tabulky. Ze jmen Filip vzniklo přidáním přípony ac hypokoristikum Filipac. Tato přípona má charakter deminutivní, jedná se tedy o zdrobnělinu jména, stejně tak vzniklo hypokoristikum Josipac. Taktéž přípona ica má deminutivní charakter, je však typičtější pro podstatná i vlastní jména ženského rodu, přesto se s ní tvoří zdrobněliny i mužských jmen Hrvojica, Lukica. U jmen Hrvoje, Luka došlo k odpadnutí poslední samohlásky a připojení přípony ica. Přípona ić má rovněž deminutivní charakter, už je ale typická hlavně pro jména mužského rodu. Při tvorbě došlo k odpadnutí u jmen Hrvoje a Luka poslední samohlásky, potom se připojil sufix ić. Přípona ko je určená přímo pro tvoření jmen.napojuje se rovnou na jméno, pokud končí na souhlásku. Příponu ček jsem nenašla doloženou v žádné gramatice, na první pohled se však jedná o příponu opět deminutivního charakteru. 10.3 Tvoření chorvatských mužských hypokoristik přidáním přípony k redukovanému základu jména a Toma, Jura, Fila e Mate, Jure i Hrvi o Ivo, Mato, Tomo, Domo isko Tomisko - 33 -
Přípona a se připojila k redukovanému základu jména a nebo jen k jedné části jména. U jména Tomislav se odtrhla jeho druhá číst slav, vznikla podoba Tomi, kde se i změnilo na a. Jura vzniklo připojením sufixu a k redukované části jména Juraj. Hypokoristikum Fila vzniklo připojením koncovky a k redukované podobě jména Filip. Hypokoristika tvořena koncovkou e, i, o vznikla stejným principem jako hypokoristika tvořena koncovkou a. Tomisko je hypokoristikum tvořené koncovkou augmentativního charakteru, připojenou k první části jména Tomislav. 11. Ženská hypokoristika v praxi Ze získaných hypokoristik bych ráda ověřila jejich tvorbu v praxi. 11.1 Seznam získaných ženských hypokoristik v chorvatštině 12 nejčastějších Získaná hypokoristika ženských jmen Ana Ivana Petra Dora Iva Maja Marija Tea Sara Martina Nina Jelena Anica, Anča Ivanica, Ivančica, Iva Petrica Dorica, Dorka Ivica, Ivka Majica Mare, Mara Teica Sarica Martinica Ninica, Ninka Jela, Jelica 11.2. Tvoření ženských chorvatských hypokoristik přidáním přípony k základu jména ica ka čica Anica, Ivanica, Petrica, Dorica, Ivica, Majica, Teica, Sarica, Martinica Dorka, Ivka, Ninka Ivančica Deminutivní přípona ica se připojila k základu jmen Ana, Ivana, Petra, Dora, Iva, Maja, Tea, Sara, Martina a vznikla tak výše uvedená hypokoristika. Příponou ka se tvoří od podstatných jmen rodu mužského podstatná jména rodu ženského. Tato přípona však není v gramatikách uváděna jako přípona pro tvorbu hypokoristik. Jan Sedláček dokonce uvádí: Na rozdíl od češ. nerozvinula sch. tvoření zdrobnělých žen. jmen příponou ka a naopak, češ. neužívá přípony ice jako protějšku produktivní zdrobňující přípony ica v sch. (Sedláček, 1989) - 34 -