Příloha č. 2/2011/str.1 Kaple sv. Jana Nepomuckého v Horosedlech Blížící se výročí 300 let od vysvěcení kaple nově vystavěné v Horosedlech v období let 1711 až 1713 tehdejšími majiteli Horosedel Janem Františkem, svobodným pánem z Tallenbergu a jeho manželkou Josefou Maxmiliánou, rozenou z Löwenfels, bylo důvodem, že jsem se jako kronikář obce amatér pokusil připomenout velmi cenné informace, které nám zanechal pan Jan Toman v publikaci Minulost a přítomnost vsi Horosedel (dále jen J. T.) a doplnil je o některé nově získané údaje. Zmíněné období popisuje J. T. na straně 33 49 J.T. str. 33 Novým majitelem Horosedel se stal Jan František, svobodný pán z Tallenbergu a jeho manželka Josefa Maxmiliána rozená z Löwenfels. Tallenbergové byla původně německá měšťanská rodina, jejíž členové se po bitvě bělohorské uplatnili v Čechách jako úředníci různých zemských úřadů. V Prácheňsku se Tallenbergové objevují již v druhé polovině stol. 17. nějaký čas jako držitelé malého rytířského statku Pole na Blatensku. Znění kupní smlouvy, jíž se po Sternbercích stali majiteli Horosedel Tallenbergové neznáme a proto nelze ani udal přesně, kdy byl prodej uskutečněn. Jistě to nebylo hned v r. 1708, ale mohlo to být o něco později. Určitě to však bylo před rokem 1711, v němž se nová horosedlská vrchnost velkoryse uvedla v držení statku výstavbou poměrně velké a nákladné zámecké kaple, jejíž výstavba a zařízení bylo prováděno v letech 1711 1714, jak je to vyznačeno jednak nad vchodem do kaple a na zvonu, který byl zavěšen na vížce kaple. Formální žádost o povolení k výstavbě kaple podal p. Tallenberg pražské arcibiskupské konsistoři 7. listopadu 1711, která 28. ledna 1713 pověřila píseckého děkana a vikáře P. Václava Bezděku, aby nově vystavěnou kapli vysvětil. J.T. str. 34 Podle matričních zápisů mirovických narodilo se manželům Tallenbergovým v Horosedlech jediné dítě a sice 7. září 1720 dcera Marie Kateřina. Po roce však přesně 29. září 1721 zemřela a byla pohřbena v pohřební kryptě Loubských v mirovickém kostele, kde již dříve byla pohřbena i druhá slečna Tallenbergových, jejíž úmrtní zápis však v milovických matrikách zaznamenán není. J.T. str. 35 P. Tallenberg koncem roku 1721 dal se svolením pražské arcibiskupské konsistoře, ale bez vědomí orlického patronátu vyzdvihnout z mirovické pohřební krypty Loubských nedávno tam pohřbenou dceru a i dříve již tam pochovanou druhou dceru a nechal je převézt ke karmelitánům do Prahy. K tomuto rozhodnutí byl p. Tallenberg přinucen nadměrným požadavkem faráře Kamlacha zaplacením vysoké částky k milovickému kostelu za souhlas k pohřbení svých dcer v kryptě.
Příloha č. 2/2011/str.2 Pokusil jsem se vyhledat v matrikách pražských kostelů na Malé Straně zápisy o pohřbení členů rodiny p. Tallenberga z Horosedel, zde jsem však nic nezjistil. Avšak z Genealogické sbírky Jana Václava hraběte Dobřenského z Dobřenic, uložené v Národním archivu v Praze (ul. Mil. Horákové) jsem pod sign. 1105 Talmberk zjistil, že zde je Jan František Tallenberg přiřazen jako potomek rodu Talmberků. Podle údajů Dobřenského by synem Franze Maxmiliána Leopolda na Ratajích, Talmberku a matky Evy Reginy. Jan František Leopold se narodil jako poslední z dětí zmíněných rodičů dne 1. 10. 1680. Oddán byl s Josefou Maxmiliánou z Löwenfels narozenou v Německu dne 9. 11. 1706 v Pohoří. Dne 6. 8. 1716 se jim narodila dcera Marie Anna, která zemřela 13. 8. 1718 o dva roky později dne 5. 9. 1720 se narodila druhá dcera Marie Kateřina, která jak již víme, zemřela 29. 9. 1721. Obě dcery byly převezeny ke karmelitánům do Prahy. Jan František Tallenberg zemřel v Horosedlech dne 27. 9. 1730 ve věku 50 roků a i on byl podle poznámky Dobřenského pohřben u karmelitánů v Praze. V roce 1735 zemřel v Horosedlech další z rodu Tallenbergů Josef Václav. Ten byl podle údajů Dobřenského synem Janova bratra Františka Antonína, narodil se v Praze 22. 3. 1711, a když v Horosedlech dne 8. 6. 1735 zemřel, bylo mu teprve 24 roků a jak je uvedeno v matrice mirovické byl (i podle údajů Dobřenského) skutečně posledním mužským potomkem po svém dědu Františku Maxmiliánovi Leopoldovi na Ratajích a Talmberku. Byl tedy synovcem horosedlského Jana. Rozdíl mezi zařazením rodu Tallenbergů, jak uvádí pan učitel Jan Toman a jak jej zařadil ve své genealogické sbírce Dobřenský soudit nemohu a rád jej přenechám k posouzení odborníkům současným či budoucím. Pokud se týká kupní smlouvy, jíž se stali Tallenbergové majiteli Horosedel, podařilo se mi v Národním archivu vyhledat zápis z 29. listopadu 1714, kdy do desek zemských byl vložen text kupní smlouvy ze dne 20. 11. 1710, kdy vysoce urozená paní Clara Bernerdina, ovdovělá hraběnka ze Sternberka prodala vysoce urozenému Janu Františkovi z Tallmberka a jeho choti paní Josefě Maxmiliáně rozené z Löwenfels statek Horosedlo v prácheňském kraji ležící. (Fotokopii tohoto zápisu vedeme jako součást kroniky obce). Víme již tedy kdy k prodeji došlo, i to, že pan učitel Toman se ve svém odhadu nemýlil. Již několik let, když jen tak procházím kolem kaple, nebo když ze zahrady na ni pohlédnu, či před přípravou kaple na každoroční poutní mši svatou uvnitř rozjímám, vždy si říkám, komu asi prošlo dle mého odhadu 500 tun stavebního materiálu rukama, čí ruce asi vyřezaly ten krásný oltář, kdo vyřezal sochy,jež zdobí vnitřek, jaký zvuk měl onen positiv, jehož torzo na chóru zbylo, jaký zvuk měl původní zvon, který v roce 1942 padl za oběť poslednímu válečnému běsnění? Odpověď na řadu svých otázek již nikdy nedostanu, ale na tu první, kdo patrně měl v rukách všechen stavební materiál bych se pokusil odpovědět. Nepochybuji, že zdejší poddaní přiložili při stavbě kaple ruku k dílu. Jak uvádí J. Toman na str. 37 41 došlo v roce 1713 k pořízení nového pozemkového katastru. Rektifikační
Příloha č. 2/2011/str.3 vizitační komise tehdy v Horosedlech zjistila, že zdejší poddaní jsou nuceni robotovat celoročně po celý týden, tj. 6 dní v týdnu od samého jitra až do pozdního večera. Komise důrazně upozornila a vytkla vrchnosti, že to odporuje platným patentům a stanovila, aby 10 sedláků robotovalo volským potahem jen 4 dny v týdnu a ostatních 7 osedlých, aby vykonávalo v týdnu 4 dny roboty pěší. J. T. na straně 38 a 39 uvádí jména hospodářů z roku 1719. A já si předsevzal, že přece z matrik se dá najít, kdo v té době v obci žil. Jako vždy, ani tentokrát to nebylo tak jednoznačné. Matriky mirovické jsou k dispozici od roku 1646 do roku 1684 (kniha 1), pak však další kniha chybí až do roku 1708 a pokračuje kniha 2 od roku 1708 do roku1742. Zajímá-li nás období 1711 1714, je zřejmé, že kontinuita zápisů a sledování obyvatel je přerušeno. I tak se však dá například zjistit, kdo od roku 1708 vstoupil v stav manželský, komu se v té době rodily děti a byl takzvaně v produktivním věku. Ze zápisů matriky zemřelých (s jistou nepřesností udaného věku) se dá zpětně vypočítat věk osob ve sledovaném období. Jak to dopadlo? Dle zápisů matriky žili v obci Horosedly od r. 1708: Šimon Šátava se ženou Markétou děti 1708 Kateřina, 1713 Kašpar Václav Korecký, žena Dorota děti 1708 Ludmila, 1711 Vojtěch, 1713 Kateřina, 1715 Jakub, 1718 Pavel, 1720 Dorota Vít Kotnaur, žena Anna děti 1708 Martin,1713 Jan Řehoř Končelík, žena Alžběta- děti1708 Dorota,1710 Josef, 1711 Matěj, 1714 Marta, 1717 Bartoloměj Tomáš Koňas, žena Voršila děti 1708 Tomáš, 1711 Anna Georg Geyer, šenkýř, žena Kateřina děti 1709 Pavel, 1712 Jan Josef Končelík, žena Lidmila děti 1709 Josef a Jan, 1710 Vít, 1712 Václav Martin Bahenský-Bartoš, žena Eva děti 1709 Kateřina, 1718 Dorota Jakub Šátava, žena Mara děti 1709 Jan, 1711 Kateřina, 1712 Mařena, 1714 Jan Bartoloměj Hájek, žena Veruna děti 1709 Anna, 1711 Bartoloměj, 1713 Dorota, 1715 Mařena, 1717 Tomáš Pavel Pivo, žena Anna děti 1709 Vít, 1711 Kateřina, 1716 Jan, 1719 Václav Jan Bartoš, žena Alžběta děti 1709 Kateřina, 1711 Barbora, 1713 Tomáš, 1716 Vojtěch, 1718 Anna Jan Červený, žena Anna - děti 1709 Barbora Václav Baloun, žena Anna děti 1710 Kateřina Martin Bartoš, žena Kateřina syn Šimon Matouš Červený, žena Lidmila děti 1712 Dorota, 1713 Matěj, 1715 Bartoloměj Řehoř Kotnaur, žena Kateřina děti 1712 Ludmila, 1715 Rosina Martin Kotnaur, žena Eva děti 1713 Eva, 1715 Václav Matěj Kotnaur, žena Alžběta děti 1714 Eva, 1716 Václav Matěj Kotnaur, žena Anna děti 1715 Eva-Kateřina, 1718 Kateřina, 1720 Magdaléna
Příloha č. 2/2011/str.4 Vít Kotnaur, žena Kateřina děti 1715 Anna-Mařena Josef Kotnaur žena Lidmila syn 1715 Martin Václav Vinopal,žena Kateřina děti 1716 Magdaléna, 1718 Rosina, 1720 Anna Martin Podhradský, žena Dorota děti 1715 Matěj, 1717 Jan, 1718 Havel Václav Trnka, žena Dorota děti 1715 Marie-Josefa, 1717 Matěj, 1719 Jan Martin Trojan, žena Anna syn 1716 Jakub Vít Trojan, žena Kateřina- dcera 1717 Kateřina Václav Trojan, žena Alžběta dcera 1718 Kateřina Jakub Vrba, žena Magdaléna děti 1718 Dorota, 1720 Anna Ondřej Černý, panský ovčák, žena Ludmila dcera 1712 Anna Jan Dolejší, žena Anna dcera Dorota Krom výše uvedených žili v obci patrně v roce 1710 i následující obyvatelé: Barbora Králová - 16 let Václav Korecký 60 Matěj Kotnaur 50 Václav Borák? 55 Anna Šlapáková 25 Řehoř Pišek 80 Bartoloměj Hájek 30 Markéta Šátavka 50 Alžběta Trnková 25 Veruna Kalinová 17 Řehoř Končelík 69 Magdalena Klinková 51 - služebná p. Tallenberga Kateřina Chvalová 41 - polní mistrová Alžběta Šabalková 36 Eva Menšíková 60 Mařena Kotnaurka 15 MaříMagdaléna Baštová 49 Alžběta Šátavová 7 Anna Kozelochová 52 Václav Bašta 48 Voršila Uhlířová 17 Anna Tesařová 46
Příloha č. 2/2011/str.5 Anna Šabatová 6 Mařena Řehoře žena 46 Řehoř Řemaška švec 46 Dorota Končelíková 5 Ludmila Baštová 15 Anna Baštová 3 Eva Kotnoaurová 69 Magdaléna Kotnaurová 6 Alžběta Vecíňková? 51 z horosedlského mlýna Anna Nedvědová 6 Myslým, že výše uvedené údaje matrik se v zásadě shodují se jmény tehdejších hospodářů, jak je uvádí J. T. na str. 38 a39 Končelík Řehoř, Hájek Bartoloměj, Červenej Matouš, Kotnour Matěj, Pivo Pavel, Šátava Šimon, Koňas Tomáš, Bartoš Jan, Korecký Václav, Kotnour Tomáš, Švec Josef, Dolejší Jan, Kotnour Vít, Bašta Václav, Bahenský Václav, Johánek Jakub, Trojan Jan, mlynář Řehoř Pešek, šenkýř Jiří Kayer, panský ovčák Ondřej Černý. M. Křiváček 2012