Základy WWW publikování



Podobné dokumenty
Vývoj Internetových Aplikací

Tvorba WWW stránek. Mojmír Volf

Uspořádání klient-server. Standardy pro Web

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

HTML Hypertext Markup Language

HTML - Úvod. Zpracoval: Petr Lasák

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Mgr. Vlastislav Kučera přednáška č. 1

Mgr. Vlastislav Kučera přednáška č. 1

Úvod do tvorby internetových aplikací

Tvorba webu. Úvod a základní principy. Martin Urza

APLIKACE XML PRO INTERNET

Úvod do aplikací internetu a přehled možností při tvorbě webu

HTML XHTML JavaScript PHP ASP.Net Zajímavé odkazy

Internetové publikování

(X)HTML a CSS. VOŠ a SŠT Česká Třebová

Technologie pro tvorbu webových aplikací 1. díl (rozdělení, HTML, XHTML)

Základy informatiky. HTML, tvorba WWW stránek. Daniela Szturcová Část převzata z přednášky P. Děrgela

NSWI096 - INTERNET. Úvod do HTML

14. Jazyk HTML (vývoj, principy, funkce, kostra stránky). Jazyk XML, XHTML. Algoritmizace - cyklus for, while a do while, implementace v jazyce

13. Vytváření webových stránek

(X)HTML, CSS a jquery

Tvorba WWW stránek. přehled technologií používaných na webu principy jednotlivých technologií a možnosti jejich vzájemného kombinování

WWW a HTML. Základní pojmy. Ivo Peterka

================================================================================ =====

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Webové stránky. 2. Úvod do jazyka HTML. Datum vytvoření: str ánk y. Vytvořil: Petr Lerch.

Nové přístupy tvorby web site. Doc. Ing. Zdeněk Havlíček, CSc. KIT PEF CZU - 13/11/2001

Internet 1 vývoj, html, css

Mgr. Stěpan Stěpanov, 2013

Základy informatiky. 03, HTML, tvorba WWW stránek. Daniela Szturcová Část převzata z přednášky P. Děrgela

Tvorba jednoduchých WWW stránek. VŠB - Technická univerzita Ostrava Katedra informatiky

Databázové aplikace pro internetové prostředí PHP úvod, základní princip, vkládání skriptu, komentáře, výpis na obrazovku

(X)HTML-TAGY. VOŠ a SŠT Česká Třebová

VÝVOJ INTERNETOVÝCH APLIKACÍ - VIA

TNPW1 Cvičení aneta.bartuskova@uhk.cz

22. Tvorba webových stránek

Základy webových aplikací ZWA Přednáška č. 2 HTML. Martin Klíma

Webová grafika, struktura webu a navigace, použitelnost a přístupnost

Základy informatiky. 03 HTML, tvorba webových stránek. Kačmařík/Szturcová/Děrgel/Rapant

Internet 2 css, skriptování, dynamické prvky

Jazyky pro popis dat

Návrh stránek 4IZ228 tvorba webových stránek a aplikací

Tvorba webových stránek

Název modulu: XHTML a CSS pokročilé techniky tvorby webových stránek

Název modulu: Tvorba webu pomocí XHTML a CSS začátečníci

Maturitní otázka webové stránky (technologie tvorby webu) Co znamená pojem Web? Web, www stránky, celým názvem World Wide Web,

ZNAČKOVACÍ JAZYKY A JEJICH VYUŽÍVÁNÍ MARKUP LANGUAGE AND THEIR USE. Zdeněk Havlíček

MODERNÍ WEB SNADNO A RYCHLE

Výukový materiál KA č.4 Spolupráce se ZŠ

Dnešní téma. Oblasti standardizace v ICT. Oblasti standardizace v ICT. Oblasti standardizace v ICT

PHP PHP je skriptovací programovací jazyk dynamických internetových stránek PHP je nezávislý na platformě

3 MOŽNÉ PŘÍSTUPY K TVORBĚ APLIKACÍ NAD SVG DOKUMENTY

Moderní techniky vývoje webových aplikací

Úvod do CSS. Střední škola informatiky, elektrotechniky a řemesel Rožnov pod Radhoštěm. Modernizace výuky s využitím ICT, CZ.1.07/1.5.00/34.

Základy XML struktura dokumentu (včetně testových otázek)

(X)HTML. Internetové publikování

1. Struktura stránky, zásady při psaní kódu, MVC pattern. Web pro kodéry (Petr Kosnar, ČVUT, FJFI, KFE, PINF 2008)

1. Začínáme s FrontPage

Základy informatiky. HTML, tvorba WWW stránek. Daniela Szturcová Část převzata z přednášky P. Děrgela

Základy informatiky. 03 HTML, tvorba webových stránek. Kačmařík/Szturcová/Děrgel/Rapant

Úvod do tvorby internetových stránek v jazyce HTML

24. XML. Aby se dokument XML vůbec zobrazil musí být well-formed (správně strukturovaný). To znamená, že splňuje formální požadavky specifikace XML.

Obsah prezentace. Co je to XML? Vlastnosti. Validita

Kurz je rozdělen do čtyř bloků, které je možné absolvovat i samostatně. Podmínkou pro vstup do kurzu je znalost problematiky kurzů předešlých.

Internetové publikování. Doc. Ing. Petr Zámostný, Ph.D. místnost: A-72a tel.: 4222, 4167 (sekretariát ústavu 111)

JavaScript v jazyku HTML

Tvorba stránek v HTML ve Wordu

Tvorba webových stránek

ZPRÁVA O HODNOCENÍ PŘÍSTUPNOSTI WEBOVÉ PREZENTACE MĚSTA XXXXXXXX

DELTA - STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A EKONOMIE, s.r.o. Obor informační technologie AJAX ESHOP. Maturitní projekt. Třída:

KAPITOLA 1 Přehled aktuálního vývoje webů 11

Web. Získání informace z internetu Grafické zobrazení dat a jejich struktura Rozšíření funkcí pomocí serveru Rozšíření funkcí pomocí prohlížeče

Identifikátor materiálu: ICT-3-55

Webová stránka. Matěj Klenka

Tvorba webu v HTML. Redakční systém. CMS Joomla! Co je Joomla

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

(X)HTML. Internetové publikování

Child selektory. Adjacent sibling selektory. Pseudoelementy. Atributové selektory. Tabulky. Obtékané elementy. »!!!

WAP. Jirka Kosek. IZI228 tvorba webových stránek a aplikací. Poslední modifikace: $Date: 2004/09/30 09:02:59 $ Copyright Jiří Kosek

Úvod 1 ČÁST 1 HTML 1 Základy HTML a kaskádových stylů 5

XML Š ABLONY A JEJICH INTEGRACE V LCMS XML TEMPLATES AND THEIN INTEGRATION IN LCMS

SEZNAM VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ - ANOTACE

Základy informatiky. HTML, tvorba WWW stránek. Daniela Szturcová Část převzata z přednášky P. Děrgela

Publikování map na webu - WMS

Tvorba jednoduchých WWW stránek

Čtvrtek 11. dubna. Základy HTML. Obecná syntaxe HTML. Struktura HTML

Název DUM: VY_32_INOVACE_2B_14_ Programovací_jazyk_HTML

Obsah. Stručná historie World Wide Webu 7

Systém elektronického rádce v životních situacích portálu

Co je HTML. 1. Párový tag má začátek a konec: 2. Nepárový tag nemá ukončovací značku:

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Stránka se dá otevřít dvěma způsoby

CZ.1.07/1.5.00/

Internet WEB stránky HTML, Hypertext MarkUp Language - nadtextový jazyk - Místo příkazů obsahuje tagy - značky

Část 1. Úvod. 1.1 Technické pozadí HTML a web HTML a XHTML Myšlenka CSS Další technologie 48

Euler - průvodce v češtině

Tvoříme PŘÍSTUPNÉ STRÁNKY. webové. Připraveno s ohledem na novelu Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy.

pracuje na principu Požavek/Odpověď (request/response) výhodou je jednoduchost a teoretická možnost přenášet objekty jakéhokoliv druhu

Transkript:

Ing. Igor Kopetschke Oddělení aplikované informatiky Ústav nových technologií a aplikované informatiky Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií Technická univerzita v Liberci Email : igor.kopetschke@tul.cz WWW : http://www.nti.tul.cz/wiki/wikiuser:igor.kopetschke Přednášky : Pondělí 12:30 16:00 Úterý - Čtvrtek 9:00 12:00 Cvičení : Úterý Čtvrtek 12:30 16:00 Závěrečná zkouška : Pátek 9:00 12:00

Anotace: Předmět poskytuje základní seznámení s problematikou vytváření WWW stránek. Zahrnuje jak techniky pro stanovení struktury stránek (jazyk XHTML a jeho konstrukce), tak tak pro řízení jejich vzhledu (CSS). Seznamuje studenty i s obecnými principy a metodikami vytváření WWW prezentací. Osnova předmětu: Základní pojmy, XHTML, kostra dokumentu, výchozí prvky pro text Formátování dokumentu, entity, seznamy Grafika pro web, odkazy, adresy a lokátory Základy CSS, selektory Barva a pozadí prvků Písmo a úprava textu Rámy a jejich vlastnosti Tabulky Obtékání, umisťování a pokročilé formátování Stanovené hodnoty v CSS, design stránek Úprava seznamů, formuláře Přístupnost a použitelnost stránek, strukturování prezentace

Doporučená literatura: Cederholm D.: Webdesign s webovými standardy, Zoner Press, 2004 Staníček P.: CSS kaskádové styly, Computer Press, 2003 Staníček P.: CSS hotová řešení, Computer Press, 2006 Krug S.: Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, Computer Press, 2003 Nielsen J.: Použitelnost domovských stránek, Zoner Press, 2005 Špinar D.: Tvoříme přístupné webové stránky, Zoner Press, 2004 Online materiály: Tyto přednášky na serveru TUL http://www.nti.tul.cz/wiki/wwwmu Vytváření informačních služeb (Doc. RNDr. Pavel Satrapa Ph.D.) http://www.nti.tul.cz/~satrapa/vyuka/vis/ HTML (Doc. RNDr. Pavel Satrapa Ph.D.) http://www.nti.tul.cz/~satrapa/vyuka/html/ Seriál na téma XHTML (Interval.cz) http://interval.cz/clanky/xhtml-vyvoj-x-html-a-jeho-moznosti/

Základní pojmy, XHTML, kostra dokumentu, výchozí prvky pro text Formátování dokumentu, entity, seznamy Grafika pro web, odkazy, adresy a lokátory Základy CSS, selektory Barva a pozadí prvků Písmo a úprava textu Rámy a jejich vlastnosti Tabulky Obtékání, umisťování a pokročilé formátování Stanovené hodnoty v CSS, design stránek Úprava seznamů, formuláře Přístupnost a použitelnost stránek, strukturování prezentace

Základní pojmy SGML HTML XML XHTML Standard Generalized Markup Language je univerzální značkovací metajazyk, který umožňuje definovat značkovací jazyky jako své vlastní podmnožiny. HyperText Markup Language je značkovací jazyk pro hypertext. Je jedním z jazyků pro vytváření stránek v systému Word Wide Web, který umožňuje publikaci dokumentů na Internetu. Jazyk je aplikací dříve vyvinutého rozsáhlého univerzálního značkovacího jazyka SGML extensible Markup Language je obecný značkovací jazyk a je primárně určen pro výměnu dat mezi aplikacemi a pro publikování dokumentů. Samotný XML nijak neřeší vizuální prezentaci dat. extensible HyperText Markup Language je moderní značkovací jazyk pro hypertext, nahrazující zastaralý HTML. Dá se říci, že je kombinací HTML a XML a klade mnohem větší důraz na strojovou čitelnost. Podrobnosti viz dále. WWW klient prohlížeč, browser. Aplikace na uživatelově počítači, která dokáže vizuálně interpretovat obsah HTML, resp. XHTML dokumentu WWW server pro uživatele neviditelný, vyřizuje požadavky WWW klientů a zasílá jim požadované dokumenty ve formátu HTML, resp. XHTML, XML atd.

Co obsahuje WWW stránka 1. Zdrojový text dokumentu v jazyce HTML (XHTML) 2. HTML kód zapouzdřuje základní definice obsahu stránky 3. Může obsahovat odkazy na případný další materiál: Obrázky a další multimédia Definice vzhledu stránky pomocí CSS Prvky poskytujíćí dynamiku (JavaScript, Java applety, Flash aj..)

Zobrazení požadované WWW stránky Uživatel v prohlížeči zvolí požadovanou stránku (klepne na odkaz, vloží adresu stránky, vybere ze záložek ) Klient kontaktuje server a odešle požadavek na stránku formou dotazu V případě, že dokument na serveru existuje, zašle zpět požadovaná data ve formě HTML. V opačném případě vrátí chybovou stránku Klient analyzuje a parsuje vrácený HTML dokument, získá ze serveru případné další zdroje (obrázky aj.), výsledek zformátuje a zobrazí

Vzhled získané WWW stránky Stránku formátuje klient výsledek zobrazení závisí výhradně na jeho schopnostech a podpoře standardů. Výsledek závisí na vlastnostech uživatelova počítače (grafická obrazovka s různým rozlišením versus textový terminál versus hmatový terminál pro nevidomé) Výsledek závisí na nastavení klienta (velikost okna, velikost písma) Výsledná podoba není nikdy jistá každý prohlížeč má odchylky v zobrazení jednotlivých prvků stránky

Vývoj HTML 1. HyperText Markup Language 2. Vzniklo v roce 1991 jako nástroj pro spojování dokumentů z různých zdrojů 3. Vývoj zajišťuje World-Wide Web Consorcium (www.w3c.org) 4. Prošlo jistým vývojem, poslední verzí je HTML 4.01 (W3C nehodlá dále rozvíjet) 5. XHTML (extensible HTML) HTML přepsané podle pravidel XML

XHTML 1.0 1. W3C doporučení z 26. ledna 2000 revidovaný 1. srpna 2002. 2. První specifikace, jejíž cílem bylo převedení staršího jazyka HTML tak, aby vyhovoval podmínkám tvorby XML dokumentů a přitom byla zachována zpětná kompatibilita. 3. Existuje ve třech verzích: Strict, Transitional a Frameset. XHTML 1.0 Strict se používá pro strukturovaný dokument osvobozený od formátovacích značek souvisejících s rozvržením stránky. Předpokládá se užití společně s CSS pro potřebné grafické efekty. Nicméně i tato verze obsahuje formátovací elementy, například <b> nebo <i> a naopak zavrhuje některé sémantické elementy, například <menu>. XHTML 1.0 Transitional je přechodným DTD pro webové stránky, který umožní používat překonané tagy. Je vhodný pro formátování stránek vytvářených pro staré prohlížeče, které nerozumí kaskádovým stylům CSS nebo chcete-li používat ve svých dokumentech některé zavržené, ale sémantické elementy, například již zmíněné <menu>. XHTML 1.0 Frameset umožňuje používat zastaralé značky jako XHTML 1.0 Transitional a přidává podporu pro rámce. V dnešní době by se mělo rámům vyhýbat použitím CSS, AJAXu nebo serverových skriptů jako například PHP.

XHTML 1.0 rozdíly oproti HTML Jak bylo řečeno, XHTML lze chápat jako kombinaci HTML a XML a z toho vyplývají některá omezení Současný trend tvorby WWW dokumentů doporučuje nejdříve vytvořit obsah pomocí HTML tagů a až poté jednotlivým značkám přiřazovat CSS vlastnosti (vlastnosti vzhledu) Každá XHTML stránka musí obsahovat validní přesně definovanou strukturu včetně hlavičky viz dále V XHTML není povoleno křížení značek (HTML tagů) I nepárové tagy musí být ukončeny : <br/> nebo <br></br> <img/> nebo <img></img> Hodnoty atributů musí být v uvozovkách špatně : <p class=dark> správně: <p class="dark" > Veškeré tagy jsou psány malými písmeny XHTML rozlišuje velikost písmen

XHTML 1.0 kostra dokumentu Každý validní XHTML dokument má následující strukturu : <!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Strict//EN" "http://www.w3.org/tr/xhtml1/dtd/xhtml1-strict.dtd"> <html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml"> <head> <title>titulek stránky (nadpis okna)</title> </head> <body> vlastní obsah (tělo) stránky... </body> </html>

XHTML 1.0 základní prvky 1. HTML kód dokumentu se skládá z jednotlivých elementů (značek, tagů) 2. Jednotlivé elementy v sobě definují typ a obsah 3. Každý element má otevírací a uzavírací část 4. Otevírací část elementu je vždy tvořena znakem <, jménem elementu (např. form), případnými atributy a znakem >. 5. Uzavírací část je vždy tvořena znakem <, /, jménem elementu a znakem >. Zde již nejsou povoleny žádné atributy, tato část slouží pouze k vymezení působnosti elementu. 6. Pokud do sebe vnořujeme více elementů, není je možné křížit mezi sebou. 7. Atributy elementu někdy též vlastnosti nebo parametry - se nachází v otevírací části elementu, oddělené alespoň jednou mezerou jak od jména elementu, tak od ostatních atributů. Slouží k upřesnění významu elementu nebo k přiřazení různých vlastností elementu (například u elementu sloužícího k vyznačení odkazu mohu pomocí atributu definovat, kam má odkaz vést). Každý atribut je tvořen jménem atributu, dále následuje znak = a hodnota atributu, obklopená uvozovkami (") nebo apostrofy (') - tedy jmenoatributu="hodnotaatributu" nebo jmenoatributu='hodnotaatributu'. Kolem znaku = se navíc může nacházet libovolný počet mezer.