Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ ZŠ Školská, Karviná - Ráj Určeno pro 6. ročník? Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Občanská výchova Domov - obec, region/ Region Multikulturnost našeho regionu, historické souvislosti Luděk Wala
Obsah: MULTIKULTURNOST NAŠEHO REGIONU, HISTORICKÉ SOUVISLOSTI...3 V TÉTO KAPITOLE SE DOZVÍTE:...3 MULTIKULTURNOST NAŠEHO REGIONU, HISTORICKÉ SOUVISLOSTI...4 2
Multikulturnost našeho regionu, historické souvislosti V této kapitole se dozvíte: Jaký byl historický vývoj Těšínského Slezska a jeho vliv na národnostní složení regionu. Budete schopni: Popsat historický vývoj regionu a jeho vliv na národnostní složení regionu. Klíčová slova této kapitoly: Těšínské knížectví, rozdělení Těšínska, po našymu, Poláci na Těšínsku Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 1 hodiny (teorie + řešení úloh) 3
Multikulturnost našeho regionu, historické souvislosti Historický vývoj Těšínského Slezska: Nejstarší archeologické nálezy na Těšínsku pocházejí zhruba z doby 10 000 8 000 př. n. l. Naznačují, že v této době byla tato oblast důležitou komunikační oblastí, kterou procházely obchodní stezky spojující povodí Moravy, Odry, Visly a Váhu. Přítomnost Slovanů je doložena od poloviny 8. století. Etnicky se řadili k Vislanům či Opolanům a své mocenské centrum měli v hradišti v Chotěbuzi-Podoboře. V 9. století spadalo Těšínsko do závislosti na Velkomoravské říši a po jejím zániku jej ovládala česká knížata z rodu Přemyslovců. Po vpádu polského knížete Boleslava Chrabrého do českého knížectví na konci 10. století připadlo Těšínsko Polsku. Břetislav I. je sice získal koncem 30. let 11. století zpět, avšak roku 1054 nakonec připadlo znovu polským Piastovcům. Hranice Těšínského Slezska se shodují s hranicemi někdejšího Těšínského knížectví. To se vyčlenilo z původně většího hornoslezského Opolského knížectví. Roku 1290 Měšek I. Těšínský založil Těšínské knížectví, za své sídlo si zvolil hrad v Těšíně a začal se přiklánět k Českému království, což se projevilo i sňatkem jeho dcery Violy Těšínské s českým králem Václavem III. Měškův syn Kazimír I. uznal lenní svrchovanost českého krále Jana Lucemburského v roce 1327. Proces spojení Slezska se zeměmi Koruny české byl dovršen roku 1335 v Trenčíně, kdy se Polsko definitivně zřeklo svých nároků na Těšínsko a ostatní slezská knížectví mírem, uzavřeným mezi českým a polským králem. Těšínsko se tak stalo součástí českého státu jako tzv. korunní léno - v případě vymření vládnoucího rodu mělo připadnout přímo české Koruně. Těšínská větev Piastovců panovala v Těšíně po téměř čtyři století. Po Měškovi zasedlo na těšínský stolec dalších 15 Piastovců a Piastoven. Rod vymřel roku 1653 smrtí poslední kněžny Alžběty Lukrécie. Těšínsko pak skutečně přešlo pod přímou vládu českých králů, jimiž byli Habsburkové. V rukou habsbursko-lotrinské dynastie zůstalo Těšínsko jako součást zemí české Koruny až do roku 1918. Se zánikem rakousko-uherské monarchie zaniklo i původní Těšínské knížectví jako korunní země, avšak nezměnilo se původní územní vymezení Těšínského Slezska. To chtěly připojit ke svému území jak Československo tak Polsko. Těšínské Slezsko se stalo 4
předmětem územního sporu nově vzniklých států. Spor vyvrcholil sedmidenním ozbrojeným střetnutím při obsazování Těšínského Slezska československou armádou v lednu 1919. Po zastavení bojů se spor o novou státní příslušnost území Těšínského Slezska přenesl na půdu právě probíhající mírové konference v Paříži. Rozhodnutím velvyslanecké komise, k němuž došlo v belgickém Spa 28. 7. 1920, bylo rozděleno na dvě části. Byly vytýčeny nové státní hranice, v zásadě platné dodnes, 17 obcí, mezi nimi i město Těšín, bylo novými hranicemi rozděleno. V roce 1938 po mnichovském diktátu si tehdejší polská vláda vynutila změnu hranic z roku 1920 a odstoupení většiny československého Těšínského Slezska. Ve dnech 2. 11. října 1938 bylo území obsazeno polskou armádoua následně zde byla zavedena polská státní správa. Bezprostředně po zahájení II. světové války a přepadení Polska 1. září 1939 bylo toto území připojeno přímo k Německu. Po ukončení II. světové války byl v prostoru Těšínského Slezska obnoven stav z roku 1920. K definitivnímu ukončení jednání o průběhu státních hranic došlo ve Varšavě 13. června 1958 podpisem Smlouvy mezi Polskou lidovou republikou a Československou republikou o konečném vytýčení státních hranic. Současný průběh státních hranic České republiky s Polskem je téměř shodný se stavem platným od roku 1920. Přečti si pozorně text a doplň chybějící údaje ve větách: 1/ Od poloviny 8. století je doložena přítomnost.. na Těšínsku. 2/ V 9. století bylo Těšínsko součástí.. říše. 3/ Po zániku Velkomoravské říše ovládla Těšínsko.. knížata z rodu... 4/ Na konci 10. století získal Těšínsko.. Chrabrý a připojil ho k... 5/ Těšínské knížectví vzniklo na konci.. století a vládli mu knížata z polského rodu... 6/ Příklon těšínských Piastovců k českému státu započal sňatek.. Těšínské s českým králem... 7/ Proces spojení Těšínska se zeměmi Koruny české by dovršen v letech.. a.. za vlády Jana... 8/ Vládnoucí rod Piastovců roku 1653... 5
9/ Po smrti poslední Piastovny Alžběty Lukrécie přešlo knížectví přímo do rukou vládnoucích... 10/ Po zániku habsburské monarchie v roce1918 se stalo Těšínsko předmětem územního sporu mezi.. a.. 11/ Těšínsko bylo nakonec roku 1920.. mezi oba státy. 12/ Československou část Těšínska v říjnu 1938.. polská armáda. 13/ Po vypuknutí 2. světové války a obsazení Polska bylo Těšínsko připojeno přímo k... 14/ Po skončení 2. světové války byl na Těšínsku obnoven stav z roku... 15/ K definitivnímu vytýčení hranic došlo podpisem.. mezi Československem a Polskem v roce 1958. /Řešení: 1/ Slovanů, 2/ Velkomoravské, 3/ česká - Přemyslovců, 4/ Boleslav - Polsku, 5/ 13. - Piastovců, 6/ Violy Václavem III., 7/ 1327-1335 Lucemburského, 8/ vymřel, 9/ Habsburků, 10/ Československem - Polskem, 11/ rozděleno, 12/ obsadila, 13/ Německu, 14/ 1920, 15/ smlouvy/ http://www.tesinsko-info.cz/index.php?cpmenu=8 http://www.muzeumct.cz/tesin/tradice/historgeogr.php Těšínské nářečí Těšínské nářečí ( po našymu ) se vyvinulo z vlivů polštiny, češtiny, němčiny a, od 50. let 20. století, i slovenštiny. V praxi se používají dvě verze po našymu. První z nich je po gorolsku, používá se v Jablunkově a okolních obcích, tedy v horách (po našymu v górach). Druhá verze se jmenuje po dolańsku a používá se v okolí Karviné. V oblasti kolem Českého Těšína, ležícího mezi Jablunkovem a Karvinou, je možné slyšet obě verze. V současné době je po našymu vytlačován češtinou resp. polštinou a to především ve větších městech, kde jej v komunikaci užívá méně obyvatel než na venkově. 6
Porovnej podobu některých slov v češtině, polštině a po našemu. ČESKY POLSKY PO NAŠEMU bůh bóg bóg pravda prawda provda týden tydzień tydźyń den dzień dźyń čas czas čas měsíc miesiąc měśónc rok rok rok život Ŝywot žyvot smrt śmierć śmjyrć láska miłość laska století stulecie stóletě jazyk język jynzyk město miasto mjasto dům dom chałupa jméno imię mjano láhev butelka flaška kříž krzyŝ křyž ulice ulica ulica hvězda gwiazda gvjazda cena cena cena cesta droga cesta řeka rzeka řyka http://cs.wikipedia.org/wiki/t%c4%9b%c5%a1%c3%adnsk%c3%a9_n%c3%a1%c5%99e%c4%8d%c3%ad http://ls78.sweb.cz/ponaszymu.htm Polská menšina na Těšínsku Umělé rozdělení Těšínska způsobilo, že se v českém (československém) státě v pohraniční oblasti náhle ocitlo několik desítek tisíc Poláků. Během posledního půl století se početní stav polské menšiny zmenšoval o více než jednu osobu denně. Rekordní poválečný pokles polské národnosti byl zaznamenán v 80. letech - o více než 8 tisíc během 11 let. V 90. letech klesl počet Poláků na Těšínsku o téměř 16%. 7
Porovnej početní stav obyvatel polské národnosti v letech 1950 a 2001. Obce s největším počtem osob polské národnosti v letech 2001 a 1950 2001 1950 obec Poláci celkem % Poláků obec Poláci celkem % Poláků Třinec 6 901 41 322 16,70% Karviná 11 521 35 256 32,70% Karviná 5 081 64 761 7,80% Třinec 5 389 15 614 34,50% Český Těšín 4 165 28 737 14,50% Orlová 3 526 20 444 17,20% Havířov 2 823 87 703 3,20% Stonava 2 501 4 740 52,80% Bystřice 1 494 5 016 29,80% Horní Suchá 2 166 4 120 52,60% Vendryně 1 347 3 772 35,70% Dolní Suchá 1 743 7 518 23,20% Jablunkov 1 234 5 920 20,80% Vendryně 1 705 3 117 54,70% Orlová 1 133 36 263 3,10% Bystřice 1 651 3 790 43,60% Horní Suchá 975 4 423 22,00% Český Těšín 1 424 12 693 11,20% Albrechtice 946 4 071 23,20% Jablunkov 1 408 4 811 29,30% http://www.polonica.cz/prezentace/index.php?h=126582715157267911 8