Z mě ň t e pohled na šach 05 y! 201 4 Internetový čtrnáctideník pro šachové nadšence hledající zábavu i poučení.
Capablanca učí šachy Minule jsme zmínili tzv.trojúhelník. Jde o manévr krále, který donutí soupeřova krále opustit korespon dující pole. Složité? Jiné vysvětlení: manévr krále, jehož smyslem je dosažení stejné pozice, ale na tahu bude jiná strana. Vysvětlíme si tento manévr na následujícím příkladu. Je jasné, že na 1.Kc5 přijde 1.... Kc7. Na 1.Kd6 Kd8. Jak má tedy bílý postupovat?bílý zvítězí díky trojúhelníku: 1.Kc4!... Jaké je korespondující pole s c4? Žádné. 1.... Kd8 Bílý je stále blízko korespondujícím polím c5 a d5, proto si černý nemůže dovolit vzdálit se od korespondujících polí c7 a d8. 2.Kd4!... Ani teď se bílý nevzdálí od korespondujících polí. Bílý má pěšce více. Není těžké jednoduchou analýzou zjistit, jaká jsou korespondující pole, tedy pole, na nichž se musí nacházet oba králové, aby byla udržena rovnováha. Vstoupí li bílý král na d6 (Kd6), musí vstoupit černý král na pole d8 (Kd8). Při tahu 1.Kc5 musí černý hrát Kc7. Máme tedy korespondující pole d6 d8, c5 c7 a poslední korespondující dvojici polí nám určuje výchozí pozice, d5 c8. kdyby byl v této pozici na tahu černý, bílý by snadno vyhrál. Podaří li se bílému donutit černého, aby svým králem vstoupil na korespondující pole jako první, pak vyhraje. V opačném případě (bílý vstoupí na korespondující pole jako první) je partie remis. 2.... Kc8 Černý vstupuje na jedno z korespondujících polí jako první. 3.Kd5 Kc7 4.Kc5... a bílý vyhraje. Bílý král se pohyboval po trojúhelníku, jenž byl tvořen poli c4, d4 a d5, a protože se tím nevzdálil od kritických polí, musel i černý manévrovat kolem bodů c7 a d8, ale bílému se podařilo předat mu povinnost tahu. Je lhostejné, zda si ve své praxi vzpomenete na troj úhelník nebo korespondující pole, důležité je vědět, že k úspěchu vede opozice a vytempování (tedy pře dání povinnosti táhnout). Relativní hodnota jezdce a střelce
Ještě než se dostaneme k tomuto tématu, je nutné si říct, že samotná dvojice jezdců s králem nemůže vynutit mat. Výjimkou jsou pozice, v nich má slabší strana kromě krále ještě pěšce, ani tady však situace není jednoduchá a záleží na postavení pěšce slabší strany. Podívejme se na ideální příklad. je výhra nemožná. Bílému se v dané pozici žádným způsobem nepodaří vytlačit černého krále z rohu. Jediné, čeho může dosáhnout, je pat. Černý král je zahnán do rohu a čer ný pěšec je blokován na poli dosta tečně vzdáleném od pole proměny. 1.Jg6 h4 Černý král je v patu, takže není jiného tahu. Bílý teď samozřejmě nesmí pěšce vzít, protože už víme, že samotní jezdci nematují. 2.Je5 h3 3.Jc6 h2 4.Jb5 h1d 5.Jc7# Ale ani v některých střelcových koncovkách nemusí silnější strana vždy zvítězit. Pokud má silnější strana krajního pěšce, "falešného" střelce (střelce, který chodí po polích opačné barvy, než je pole proměny krajního pěšce) a král slabší strany obsadil pole proměny, A jak je to tedy s onou relativní hodnotou lehkých figur? Vše je jasné, podíváme li se na to, ja ktyto figury táhnou. Jezdec je "krátko nohá" figura, ale zato se může pohybovat po bílých i černých polích a může přeskakovat soupeřovy kameny. Střelec je naopak "daleko nosná" figura, jeho nevýhodou však může být to, že chodí jen po polích jedné barvy. Síla těchto figur je dá na typem pozice. Zatímco ve vět šině pozic se zablokovanými pěšci bude jezdec silnější než střelec, v otevřených pozicích tomu bude naopak. Další z výhod jezdce může být taktický úder vidlička. Naopak střelec může díky své dalekonos nosti "chytit" jezdce na kraji šachov nice.
V následující pozici je materiální rovnováha, ale pěšci jsou blokovaní a černý má všechny předpoklady pro hru na výhru. Navíc stojí černí pěšci na polích opačné barvy než po jakých chodí bílý střelec. Častou chybou začátečníků je, že si stavějí pěšce na pole stejné barvy, po kterých chodí jejich střelec. Takový střelec je pak omezen v pohybu a často je jeho hodnota na úrovni pěšce, protože kromě krytí vlastních pěšců nemůže dělat nic jiného. Měli bychom se tedy snažit stavět své pěšce na pole opačné barvy než máme střelce a naopak: snažit se blokovat soupeřovy pěšce na polích stejné barvy jako chodí jeho střelec. Budou li pěšci na obou křídlech, ale jejich počet bude různý (např.na dámském 2:3 a na královském 3:2) a pozice nebude blokovaná, stoupají šance na vítězství pro stranu hrající se střelcem. Obě strany si totiž mohou vytvořit volné pěšce, ale zatímco jezdec může buď podporovat postup svého volného pěšce nebo se snažit jezdcem zadržet volného soupeřova pěšce, bílý může střelcem dělat obojí: bránit postupu a podporovat svého pěšce. Je to dáno typickým chodem jednotlivých figur. V dalším příkladu je střelec silnější jezdce, ale díky pěšcům na jednom křídle by bylo těžké vytvořit si volného pěšce a tak, podobně jako v předcházejícím případě, by partie měla při správné hře skončit remízou. pokračování příště
"Apokalypsa" v Caro Kannu V minulém díle jsme si říkali, že v CaroKannu po protažení bílého pěšce na pole e5 (3.e5) se dostáva na svobodu bělopolný střelec černého a že černý pak bude prosazovat podobné plány jako ve francouzské obraně, tj.postup c5 s dalším b5 a útokem na základnu bílého pěšcového řetězu, zatímco bílý bude jen těžko prosazovat podobný plán na královském křídle. Modernější přístup k této variantě ze strany bílého spočívá v pokusu o využití mírně nestabilního postavení střelce tahy 4.g4 nebo 4.h4. V obou případech je černý nucen vyjádřit se, kam ustoupí Sf5. Běžně se hrává tah h6, aby nebyl chycen Sf5, a dále se černý vyvíjí podle schématu: Db6(c7), 0 0 0, c5, Kb8, Je7 c6(g6) atd. ad 2/ Předem si řekněme, že na 3.f3 hraje černý 3.... dxe4 s dalším 4.... e5 (ať už po 4.fxe4 nebo i po 4.Jc3) a dobrou hrou, ve které mívá lepší šance černý. Po: 3.Jc3... nemá černý volbu a musí 3.... dxe4 Nyní po 4.Jxe4... má dvě možnosti: 4.... Jd7 a 4.... Jf6. Tah 4.... Jd7 připravuje Jgf6. Černý si nechce znehodnotit pěšcovou strukturu dvojpěšcem na sloupci f. Bohužel černý tahem 4.... Jd7 přechodně uzavírá Sc8 a bílý toho může využít k útoku na pole f7 (schéma: Jf nebo Jeg5, Sc4) a obvykle se mu podaří vynutit tah e6 a zavřít tak Sc8. Bezpečnější je za černého okamžité: 4.... Jf6 po čemž může bílý hrát 5.Jxf6 nebo ustoupit 5.Jg3. Po: 5.Jxf6... může černý vzít 5.... exf6. Na první pohled je jasné, že pěšcová struktura je výhodnější pro bílého a bílý toho může využít především v koncovce. Není to však tak jednoduché. Naopak černý se zřejmě musí smířit s tím, že více než remízy obvykle nedosáhne. Jinou možností je dobrání 5.... gxf6
Tady má černý určité vyhlídky získat protihru za znehodnocenou pěš covou strukturu. Černý postupně připraví 0 0 0 (Sf5, Jd7 b6, Dd7) a počká s vývinem černopolého Sf8. Může pak buď prosazovat postup e5 v centru nebo se může pokusit využít otevřený sloupec g k ini ciativě na královském křídle. Ustoupí li bílý místo výměny Jxf6 jezdcem 5.Jg3 má černý jednoduché vyrovnání tahem 5.... c5 (a dále např.6.jf3 Jc6 7.Se3 cxd4 8.Jxd4 Da5+ 9.c3 Jxd4 10.Sxd4 e5 11.De2 Sd6 atd.) nebo může hrát podobně jako v Pircově obraně 5.... g6 s myšlenkou vývinu Sg7, 0 0, Db6 a s figurovým tlakem na pd4, který může být ještě umocněn postupem c5 nebo e5 (podle situace). ad 3/ Po výměně v centru: 3.exd5 cxd5 může bílý přejít do pozic dámského gambitu (4.c4, Panovův útok) nebo musí hrát 4.Sd3, protože jinak zahraje černý: 4.... Sf5 a bez problémů vyrovná hru (po případné výměně Sf5 za Sd3 zůstanou v centru blokovaní pěšci d4 a d5. Zatímco bílý pěšec je blokován na černém poli, d5 stojí na bílém, což umožňuje černému hrát na zisk výhody v koncovce (střelcové). Po 4.Sd3 Jc6 5.c3 Jf6 (nikoli 5.... e6 se zavřením Sc8) 6.Sf4... Tady se zkouší i 6.h3, aby se černému znemožnil vývin Sg4. Černý se v takovém případě může pokusit využít trochu pasivního tahu 6.h3 a zahrát hned 6.... e5!? s dobrou hrou. 6.... Sg4 7.Db3 Dc8 8.Jd2 e6 9.Jgf3 Se7 10.0 0 0 0 Obě strany dokončily vývin. Jaké budou jejich plány? Bílý má k dis pozici polootevřený e sloupec, černý c sloupec. Bílý tedy postaví věž na e1, černý na c8. Dále má bílý k dispozici "forpost" pro jezdce na e5, černý na c4. Pokus vyhnat jednoho nebo druhého jezdce z tohoto forpostu (f6 nebo b3) vede k oslabení vlastní pozice. V podobných pozicích postupuje černý b pěšcem až na b4 (i za pomocí tahu a5) a po výměně na c3 nebo na b4 je pak slabý buď opožděný pc3 nebo izolovaný pd4 (závisí od toho, kde proběhne výměna pěšců).
Může bílý provést podobný plán (f2 f4 f5)? Dost těžko, černý se totiž může bránit tahem g6 a bílý pak musí oslabit svého krále tahem g4. Tento plán je za bílé hratelný, ale dost riskantní. Proto bílý mnohem častěji volí ve čtvrtém tahu tzv.panovův útok 4.c4... ných sloupců. Často se izolovaný pěšec obě tuje za silnou iniciativu nebo po vý měně figur na sousedním sloupci mohou vzniknout tzv.visící pěšci (v našem případě třeba c4+d4 nebo d4+e4), kteří mohou být velmi nepří jemní v koncovce. Z toho vyplývá plán hry černého: obsadit pole před izolovaným pěšcem a pokusit se vhodně měnit figury a přejít do kon čící hry, kde se nejlépe může projevit slabost izolovaného pěšce. Tolik tedy na úvod ke CaroKannu a dostáváme se k variantě, kterou na západ od našich hranic vtipně nazývají Apokalypsa (dle Bible, Zjevení Janovo, 19 11: "... Pak jsem uviděl otevřené nebe a hle, bílý kůň..."). Apokalypsa I tady mohou vzniknout pozice podobné dámskému gambitu. Např. po 4.... Jf6 5.Jc3 e6 6.Jf3 Sb4 7.cxd5 Jxd5 8.Sd2 Jc6 9.Sd3 Se7 10.0 0 0 0 vzniká pozice s izolovaným pd4. Nevýhodou izolovaného pěšce je to, že se před něj může postavit figura, která nemůže být vyhnána. Samo zřejmě je izolovaný pěšec velkým mínusem pro koncovku. Přesto jsou pozice s izolovaným pěšcem hra telné. Proč? Protože strana s izo lovaným pěšcem má za něj kom penzaci v podobě volné figurové hry, při které může efektivně využívat otevřených či polootevře 1.e4 c6 2.Jf3 d5 3.exd5 cxd5 4.Je5!... Mohli bychom parafrázovat: "Pak jsem uviděl konec tradiční teorie a hle, bílý kůň táhne již podruhé..." pokračování příště
Útok na krále 4.Dg4! Jxd1 5.Jxe6... Bílý uskutečnil svůj plán a dostal se k bodu e6, jehož obsazením oslabil pozici černého krále. Teď už má i konkrétní hrozby. 5.... Dc6? Opět jedna pozice vzniklá ze sicilské obrany. Bílý je na tahu a už při let mém pohledu na šachovnici si mů žeme všimnout potenciálně slabých polí v černém táboře e6 a f7. 1.e5 dxe5 2.fxe5 Jd5 3.Sxe7... Po tomto, a následujících dvou tazích bílého, mohla vzniknout komplikovaná hra, pokud by černý našel správnou obranu. Proto bylo nyní za bílého lepší okamžité 3.Jxe6! s možnými variantami: a) 3.... fxe6 4.Dh5+ Kd8 5.Jxd5 Sxd5 6.Sxe7+ Kxe7 7.Dg5+ Ke8 8.Dxg7 Vf8 9.Sxh7 (s hrozbou 10.Vxd5 exd5 11.e6) Dc6 (nebo 9.... Sc6 10.Sg6+ Kd8 11.Vxd7+!) 10.Vxd5!! Dxd5 11.Sg6+ Kd8 12.Vd1 Dc6 13.Se4 a bílý vyhraje b) 3.... Sxg5 4.Jxg5 Jxc3 5.bxc3 Dxc3 6.Dg4 s mnohými hrozbami (7.e6, 7.Jxf7, 7.Sxb5 atp.). 3... Jxc3 Kdyby 3.... Jxe7, tak 4.Sxb5 axb5 5.Jdxb5 Dc6 6.Jd6+ Kf8 7.Vf1. Zřejmě rozhodující chyba v těžké pozici. Mělo se stát: 5.... fxe6 6.Sd6 Db6! a teď nic nedává 7.Dg5 pro 7.... Jf6! (7.... Dd8?? 8.Sg6+ s matem) 7.Dxe6 Kd8 8.Sf5! Sc6 9.Vxd1 Ve8 20.Df7 De3+ 11.Kb1 De2! 12.Kc1 a bílý se nemůže vyhnout opakování tahů, protože jinak by riskoval porážku. 6.Jxg7+ Kxe7 7.Dg5+ f6 Prohrávalo i 7.... Kf8 8.Jf5 8.exf6++ Kd8 9.f7+ Kc7 Delší odpor mohl klást černý po 9.... Df610.Je6+ Ke7 11.Jc5+ Kd8 12.Jxb7+ Kc7 13.Dxf6 Jxf6 14.Ve7+ a 15.Kxd1 10.Df4+... a černý se vzdal. Po 10.... Kc8 přijde 11.Ve8+ a na 10.... Kb6 hraje bílý 11.Ve6. Nepomohlo by ani 10.... Db6 kvůli 11.Je6+ Kc6 12.Se4+. Oběť jezdce (nebo jiné lehké figury) na poli e6 je velmi častá a existují různé varianty jejího provedení a hlavně využití. Podívejme se na další příklad.
viduje další bránící figuru. V tomto případě navíc získal pro svého jezdce překrásné pole d5. 5.... Sxf6 6.Jd5 Dc6 7.Vxf5... Hrozí 8.Jxf6 a iniciativa bílého už přerostla v útok. 7.... Vf8 Samozřejmě ne 7.... Sg5+ pro 8.Vxg5 8.Sg4 Vb6 Opět jedno "sicilské" postavení. V sicilské obraně je oběť na e6 standardním motivem v mnoha variantách. 1.Jxe6! fxe6 2.Dg6+ Kd8 Černý měl i druhou možnost: 2.... Kf8, ale král by se tak dostal pod rentgen Vf1 a útok by pokračoval podobně jako v partii: 3.e5! dxe5 4.f5! e4 5.Sxf6 Sxf6 (nebo 5.... Jxf6) 6.Sg5! 3.e5! dxe5 4.f5!... Bílý donutil jít černého krále na d sloupec a teď otevírá f sloupec pro svou věž. 4.... exf5 Nepodaří se zapojit do obrany dámu: 4.... Dc6 5.Sxf6 Sxf6 6.Sf3 Db6 7.fxe6 Dxe6 8.Sd5 Sg5+ 9.Dxg5 a bílý by vyhrál. 5.Sxf6... Typická výměna, která se využívá nejen k útoku na krále. Bílý tím lik Kritický okamžik. Jak má bílý pokračovat v útoku? 9.Vxf6! gxf6 Už není záchrany. 9.... Vxf6 10.Dxg7 Ve6 11.Sh5 atd. 10.Dg7 Vb7 Černý přehlíží mat v beznadějné pozici. Ale prohrál by i po lepším 10.... Ve8, 11.Jxb6 Dxb6 12.Vxd7+ Sxd7 13.Dxd7# 11.De7 mat. Jistě jste si všimli, že pod útok v centru se dostává častěji černý král než bílý. Není na tom nic divného, bílý má výhodu prvního tahu, nemá problémy s vývinem figur (nemusí se přizpůsobovat hře soupeře) a aby se sám dostal pod útok, musel by se dopustit větší chyby. Příště se podíváme na příklad špatné hry bílého. pokračování příště
CHESS JOKER