VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK VYSOČINY Oddíl přírodních věd, XIII Muzeum Vysočiny, Jihlava, 13 (1997): 287-291, 1998 Některé nálezy motýlů (Lepidoptera) na Českomoravské vrchovině s ohledem na jejich ekologickou valenci II. JAN ŠUMPICH, IVO DVOŘÁK, MAREK DVOŘÁK Příspěvek volně navazuje na práci ŠUMPICH (1993), kde jsou publikovány některé nálezy motýlů především ze severní části Českomoravské vrchoviny. Předkládaný příspěvek doplňuje celkové poznání fauny motýlů Českomoravské vrchoviny (v širokém pojetí DEMEK et al. (1987)), prezentované nálezy jsou konfrontovány se všemi dosud publikovanými zprávami z tohoto území. Noctuidae Apamea illyria (Freyer, 1846) Vzácná a svými ekologickými nároky zajímavá můra. Z faunistického hlediska existuje z území bývalého Československa pouze několik publikovaných údajů. Na Slovensku byla A.illyria prvně zjištěna v oblasti Západních Tater (ELSNER et TITZ 1976). V téže práci autoři uvádějí i dvě lokality z, jihovýchodní Moravy: Lidéřovice a Hodonín. Tyto lokality z Pomoraví citují i KRALICEK et GOTTWALD (1985) a doplňují je o Dubňany, Rohatec, Hodonín - Pán o v a Hodonín- Zbrod. Prvně však výskyt tohoto druhu na Moravě publikoval KUDLA (1967, 1970) z Karlovy Studánky v Hrubém Jeseníku. První výskyty A.illyria v Čechách (severozápadních a západních) shrnul SLABÝ (1954), a nově je doplnili BERÁNKOVÁ et NOVÁK (1990) jednotlivými nálezy ze čtyř lokalit (nadmoř. výška mezi 417-515 m) na okresech Plzeň- jih, Tachov a Cheb. Výskyt v jižních Čechách byl doložen ze Šumavy z horských smíšených porostů Stožce (NOV ÁK et SPITZER 1972). Z Českomoravské vrchoviny druh poprvé publikoval JORDÁN (1990) z Bítova. Během posledních dvou let (1996-97) byl výskyt A.illyria prokázán také v centrální části Českomoravské vrchoviny, a to na několika dosud méně navštěvovaných lokalitách (z důvodu obtížné přístupnosti), které až na výjimku (Jihlava- intravilán města, park, zahrady) spojuje charakter jehličnatého až přirozeného smíšeného lesa a jejich lokalizace do vrcholových partií Českomoravské vrchoviny, nadmořské výšky se pohybují mezi 620 až 720 m n. m. [5. vegetační stupeň ve smyslu ZLATNÍK 1963]. Navíc všechny zjištěné lokality jsou součástíjedněc:h z největších lesních celků Českomoravské vrchoviny (lesní komplexy Strážiště, Javořice, Velkého Špičáku, apod.). Zčásti je patrná tato návaznost i u jihlavské lokality (lesní komplex Vysokého kamene: Štoky - Zborná - Jihlava). KOCH (1988) uvádí jako možná stanoviště druhu teplé lesní polohy: lesní
průseky, paseky a cesty, křovinaté lesní lemy, stráně, parky a smíšené lesy. Na základě zjištěného materiálu z Českomoravské vrchoviny se právě posledně jmenovaný typ stanoviště jeví jako optimální, což odpovídá i typu stanoviště na Šumavě, kde NOV AK et SPITZER (1972) registrovali během let 1966-1971 relativně hojný výskyt. A.illyria je druhem sibiřského původu s eurosibiřským rozšířením. V Evropě byl výskyt této můry prokázán v naprosté většině zemí pouze s výjimkou všech ostrovů (včetně britských) a Portugalska (NOW ACKI et FIBIGER in KARSHOL T et RA ZOWSKI [edit.] 1996). Již SLABÝ (1954) upozorňuje na výskyt ve Skandinávii a soustředěný výskyt v oblastech velkých evropských geografických celků (Alpy, Pyreneje, balkánská pohoří), zoo geograficky se v tomto pohledu nabízí vysvětlení v pseudoboreálně-montánní nebo i boreálně-montánní disjunkci ve smyslu KRAMPL (1992) (c.f.apamea rubrirena, Papestra biren). Z hlediska vertikálního rozšíření vystupuje A.illyria vysoko do hor, FORSTER et WOHLFAHRT (1980) uvádí v Alpách horní hranici výskytu 2000 m n. m., tato hranice však bývá dosahována i v dalších velkých geografických celcísh (např. Bulharsko, Alibotuš, oblast Paril, 2000 m n. m., 5. 6. 1995, V.Gashtarov leg., J.Sumpich co ll.) a bude zřejmě i překračována. HERING (1932), FORSTER et WOHLFAHRT (1980), a dal. uvádějí jako živné rostliny lesní trávy, KOCH (1988) jmenovitě pak srhu (Dactylis sp.), třtinu (Calamagrostis sp.) a pšeníčko (Milium sp.). Jedná se vesměs o rozšířené druhy stinných lesních stanovišť, které rostou i v podrostech např. smrkových monokultur. Vzhledem k potravní nevyhraněnosti A.illyria je tedy nutné hledat podmínky existence druhu na lokalitě v jiných ekologických faktorech než trofických, rozhodující bude zřejmě celkový cha-rakter lokality případně velikost a stupeň přirozenosti daného lesního celku. Optimální podmínky výskytu na Českomoravské vrchovině se ukazují být obdobné s charakteristikou 5. vegetačního stupně. KRAMPL et MAREK (1992) považují můru A. i~yria za typizující druh horského a jehličnatého lesa, což rozšíření tohoto druhu na CMV odpovídá. V tomto pohledu jsou zajímavé poměrně časté nálezy z jihovýchodní Moravy (KRÁLÍČEK et GOTTWALD 1985), které jsou sice lokalizovány do velkého lesního komplexu (původem dřínové doubravy, v současnosti značně pozměněné a lokálně nahrazené borovými monokulturami) v okolí Hodonína a Rohatce, avšak nadmořská výška dosahuje zhruba 200m. Tento výskyt spíše podporuje názor BERÁNKOV Á et NOV ÁK ( 1990), kteří poukazují na vazbu druhu k původním bučinám různého typu, nadmořská výška pak hraje spíše podružnou roli, což dokazuje již SLABÝ (1954). Ve snaze upozornit na určitou možnost ohrožení tohoto druhu zařazuje Hauser A.illyria do svého červeného seznamu motýlů Horních Rakous (HAUSER 1996), a to j31ko druh ohrožený při změně ekologických podmínek v areálech výskytu druhu, na Ceskomoravské vrchovině by se jednalo o razantní porostové změny příp. }ivkvidaci velkých lesních celků (spíše smíšených v nejvyšších polohách). KRALICEK et GOTTWALD ( 1985) takovýto negativní zásah do ekostruktur upřesňují a poukazují na následné změny např. mikroklimatických podmínek, které (mj.) mohou mít zásadní význam pro řadu živočišných, ale i rostlinných taxonů. Z hlediska ochrany přírody je nutné zdůraznit, že podobně jako u naprosté většiny druhů motýlů není ani u tohoto druhu opodstatněná individuální ochrana, ale ani lokální (maloplošná) ochrana úzce vymezené lokality není pro tento druh (a řadu jemu ekologicky podobných) základním východiskem. Podstatné tedy zřejmě bude, vzhledem k patrné vazbě druhu na velké přirozené lesní komplexy, rozumně korigovat hospodaření v těchto velkých lesních 288
celcích především ve smyslu zachování přirozené druhové dřevinné skladby a výběrného způsobu hospodaření. Pro Českomoravskou vrchovinu chorologicky významný druh. Materiál: Moravia mer.: Velký Špičák, 680 m n. m. [66S9]- 4 km SV od Třeště, 18. 6. 1996, 1 ex., M. Dvořák leg., det., co ll. Muzeum Vysočiny ; Jihlava-Březinovy Sady, SOS m n. m., [66S9], 3. 6. 1997, 1 ex., 8. 6. 1997, 1 ex., M. Dvořák leg., det. et co!!.; Roštejn, 67S m n. m., [67S8]- 9 km S od Telče, S. 6. 1997, 1 ex., 10.6.1997, 1 ex., 13. 6. 1997, 1 ex., 17.6.1997, 2 ex., M. Dvořák leg., det. et co!!.; Bohemia mer.: Strážiště, 720 m n. m., [64S6]- 8 km S od Pacova, 10. 6. 1996, 1 ex., 13. 6. 1996, 1 ex., 17. 6. 1997, 1 ex., 16.6. 1997, 4 ex., vše J. Šumpich leg., det. et co! I., ll. 6. 1996, 1 ex. J. Šumpich leg. et det., co!!. Muzeum Vysočiny; Bohdalín- Hutě, 620 m n. m., [67S6]- S km Z od Kamenice nad Lipou, 27. S. 1997, 1 ex., 3. 6. 1997, 1 ex., ll. 6. 1997, 1 ex., vše J. Šumpich leg., det. et co!!.; Protolampra sobrina (Duponchel, 1843) Rozšířený a lokálně i hojný druh, který byl doposud na území Českomoravské vrchoviny ~jištěn pouze z její jihozápadní části, a to z Terezína u Kunžaku (KRAMPL et LEVY 1974). Zatímco z Cech byl výskyt publikován řadou autorů (např. STERNECK 1929, NOVÁK et SPITZER 1972, JAROŠ 1984, BERÁNKOVÁ et NOVÁK 1990), směrem na východ se stává vzácnější : ze Slovenska byl výskyt prvně publikován teprve nedávno (KRÁLÍČEK 1976). Z hlediska vertikálního rozšíření je výskyt druhu dle názoru KRÁLÍČEK et POVOLNÝ (1978) typický v 6.-7. vegetačním stupni a na azonálních biotopech (rašeliniště). Na úzkou vazbu P.sobrina k rašeliništím poukazuje řada autorů (POVOLNÝ, SPITZERetMAREK 196S, SPITZERetJAROŠ 1993, a dal.), velmi hojně se však může vyskytovat i na písčitých biotopech. Ve východních Čechách publikoval první výskyt MIKÁ T et MARŠÍK (1997) z písčitých biotopů u Hradce Králové a Týniště nad Orlicí. Právě na píscích v okolí Týniště n./orl. se P.sobrina vyskytuje v některých letech velmi hojně (A.Kačírek pers. comm.). Na Českomoravské vrchovině byl výskyt potvrzen v její jihozápadní části a nově zjištěn v její severní části, a to na podmáčených loukách u Hlinska. Druh byl zjištěn dodatečnou determinací defektního jedince z kvantitativního výzkumu této lokality (ŠUMPICH 199S). Materiál: Bohem i a or Hlinsko, 600 m n. m., [6261], 13. 8. 1993, 1 ex., J. Šumpich leg. et co! I., J. Marek det. ; Bohdalín- Hutě, 620 m n. m., [67S6] - S km Z od Kamenice nad Lipou, 10. 8. 1997, 1 ex., 12. 8. 1997, 1 ex., 20. 8. 1997, 1 ex., vše J.Šumpich leg., det. et co!!. Zygaenidae Zygaena trifolii (Esper, 1783) Velmi lokální vřetenuška obývající podmáčené a rašelinné typy biotopů. V Čechách i na Moravě je známa řada lokalit, na kterých bývá lokálně hojná, ve východních Čechách byly publikovány pouze opakované nálezy z jedné lokality v podorličí (ROT TER et KAČÍREK 1984 ). N a Českomoravské vrchovině dosud zjištěná nebyla, přestože toto území skýtá řad u vyhovujících stanovišť, v tomto pohledu je uvedený nález významný nejen ekologicky, ale i faunisticky. Materiál: Moravia mer.: Stonařov [67S9], 27. 6. 1997, 2 ex., I. Dvořák leg., J. Šumpich det., J. Klír revid., 1 ex. I. Dvořák co!!., 1 ex. J. Šumpich co!!. 289
ZÁVĚR Autoři příspěvku prezentují výskyt tří druhů motýlů z území Českomoravské vrchoviny, které se vesměs vyznačují vysokou stenotopií: A.illyria, P.sobrina a Z.trifolii. Výskyt druhu A.illyria byl podroben komplexnímu rozboru z hlediska stanovištních nároků a faunistiky v rámci území České republiky. Some records of moths (Lepidoptera) from Českomoravská vrchovina (Highlands) with respect on their ecological valance II. SUMMARY The authors of this paper present the occurence of three stenotopic species of moths from territory of Českomoravská vrchovina (Highlands)- A.illyria. P.sobrina, Z.trifolii. The occurence of A.illyria was characterised from faunistic and station demands points of view. LITERATURA BERÁNKOV Á J. et NOV ÁK I. 1990: Zajímavé nálezy můrovitých (Lep., Noctuidae) v západních Čechách. Zpr. Muz. Západočes. Kraje- Přír., Plzeň, 40: 79-92. DEMEK J. et al. 1987: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha ELSNER V. et TITZ A. 1976: Příspěvek k poznání fauny můrovitých Slovenska a Moravy (Lep., Noctuidae). Zprávy Čs!. Spol. Ent. při ČSA V, 12, Praha: 77-83. FORSTER W. & WOHLFART T. 1980: Die Schmetterlinge Mitteleuropas. Franckhsche Verlagshandlung, W. Keller & Co., Stuttgart, 329 pp. HAUSER E. 1996: Rote Liste der GroiiS-Schmetterlinge Oberosterreichs (Stand 1995). Beitr. Naturk. Oberosterreichs., 4: 53-66. HERING M. 1932: Die Schmetterlinge. Ergtinzungsband I. Die Tierwelt Mitteleuropas. Verlag von Quelle & Meyer, Leipzig, 545 pp. JAROŠ J. 1984: Motýlí fauna (Lepidoptera) okolí Kaplice a Slepičích hor. Sbom. Jihočes. Muz. v Čes. Budějovicích, Přr. Vědy: 1-63. JORDÁN K. 1990: Některé faunisticky zajímavé a významné nálezy motýlů na Znojemsku - I. část - Noctuidae. Zprávy Čs. Spol. Ent. ČSA V, 26: 152-157. KOCH M. 1988: Wir bestimmen Schmetterlinge. Neumann Ve rl., Leipzig- Radebeul, 792 pp. KRÁLÍČEK M. 1976: Některé pozoruhodnější nálezy Lepidopter z našeho území, zv láště Moravy a Slovenska. Acta Rer. Natur. Mus. Nat. Slov., Bratislava. vol. XX!l: 93-108. KRÁLÍČEK M. et GOTTWALD A. 1985: Motýli jihovýchodní Moravy ll. Okresní kult. Střed. v Uherském Hradišti ve spolupr. s OV ČSOP, 141 pp. KRÁLÍČEK M. et POVOLNÝ D. 1978: Versuch einer Charakteristik der Lepidopterensynusien als primtirer Konsumenten in den Vegetationsstufen der Tschechoslowakei. Věštník Českosl. Spol. Zoolog., XLII (4): 273-288. KRAMPL F. 1992: Boreal macro-moths in centra! Europe (Czechoslovakia) and their eco-geographical characteristics (Lepidoptera: Geometridae, Noctuidae, Notodontidae). Acta Entomol. Bohemoslov., 89: 237-262. KRAMPL F. et LEVÝ J. I 974: Příspěvek k poznání fauny čeledi Noctuidae (Lepidoptera) jižních Čech. Sbor. Jihočes. Muz. v Čes. Budějovicích, Přír. Vědy, 14: 113-127. KRAMPL F. et MAREK J. 1992: Motýli našich hor I. Živa, I: 25-28. KUDLA M. 1967: Pozoruhodné nálezy motýlů na severní Moravě. Zprávy Čs. Spol. Ent. při ČSAV, 3 (2): 29-30. KUDLA M. 1970: Macrolepidoptera Hrubého Jeseníku. Práce odb. Přír. věd vlastvěd. Ústavu, Olomouc, I 9: 3-15. 290
MIKÁT M. et MARŠÍK L. 1997: Příspěvek k poznání fauny motýlů navrhovaného chráněného území "Na Plachtě" v Hradci Králové (Lepidoptera). Acta Mus. Reginaehradec. S.A., 25: 163-192. NOV ÁK I. et SPITZER K. 1972: Výsledky faunisticko- ekologického studia Lepidopter (Noctuidae a Geometridae) rašeliniště Mrtvý luh u Volar a okolí. Sbom. Jihočes. Muz.v Čes. Budějovicích, Přír. Vědy, XII, Suppl. 1, České Budějovice: 1-63. NOWACKI J. et FIBIGER M. 1996: Noctuidae. In: KARSHOLT O. et RAZOWSKI J.[edit.] (1996): The Lepidoptera ofeurope. A Distributional Checklist. Apollo books, Stenstrup, 380 pp. POVOLNÝ D., SPITZER K. et MAREK J. 1965: Versuch einer zoozonologisher Auswertung der Noctuidenfauna des stidbohmischen Hochmoores bei Libořezy. Acta Faun. Entomol. Mus. Nat. Pragae, 11(105): 245-264. ROTTER M. et KAČÍREK A. 1984: Motýli Orlických hor- I. Práce a studie- Přír.., Pardubice, 15: 101-116. SLABÝ O. 1954: Parastichtis illyria Frr. v západních Čechách a problém jejího výskytu a původu (Lep., Noctuidae). Čas. Čs. Spol. Entomol., 51: 193-196. SPITZER K. et JAROŠ J. 1993: Lepidoptera associated with the Červené Blato bog. (Centra! Europe): Conservation implications. Eur. J. Entomol., 90: 323-336. STERNECK J. 1929: Prodromus der Schmetterlingsfauna Bohmens. Selbstverlag, Karlsbad, 168 pp. ŠUMPICH J. 1993: Některé nálezy motýlů (Lepidoptera) v severní části Českomoravské vrchoviny s ohledem na jejich ekologickou valenci I. Vlast. Sbor. Vysočiny, Jihlava, XI: 261-272. ŠUM PlCH J. 1995: Synekologické hodnocení synuzie motýlů podmáčených luk u Hlinska na Českomoravské vrchovině (Lepidoptera). Acta Mus. Reginaehrad., S.A., Hradec Králové, 24: 71-134. ZLA TNÍK A. 1963: Die Vegetationsstufen und deren lndikation durch Pflanzenarten am Beispiel der Walder der ČSSR. Preslia, 35: 31-51. Adresy autorů: Ing. Jan Šumpich, AOPK ČR, stř. Ivo Dvořák, Havlíčkův Brod, Ledečská 2136, 580 Ol Havlíčkův Brod Žižkova 87, 586 Ol Jihlava Ing. Marek Dvořák, Muzeum Vysočiny, Masarykovo náměstí 55,586 Ol Jihlava 291