2 5. T r e s t n í p r á v o a o b č a n s k é s o u d n í ř í z e n í T r e s t n í p r á v o Z á k l a d n í p o j m y a p r a m e n y

2 5. T r e s t n í p r á v o a o b č a n s k é s o u d n í ř í z e n í T r e s t n í p r á v o Z á k l a d n í p o j m y a p r a m e n y Trestní právo je souhrn právních norem o trestání osob (postihy obecně nazýváme sankce) za závažná provinění (trestné činy) proti chráněným společenským a individuálním zájmům. Trestní právo hmotné (materiální) se zabývá se vymezením trestných činů a trestů, které se za ně ukládají. Hlavní prameny jsou trestní zákoník a zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Trestní právo procesní (formální) obsahuje normy o zjišťování trestných činů a jejich pachatelů a o soudním trestním řízení. Hlavním pramenem je zákon o trestním řízení soudním (trestní řád). Trestní právo správní se zabývá přestupky (méně závažná provinění než trestné činy). Přestupky neprojednávají soudy, ale obce a jiné orgány státní správy (např. Policie České republiky). Za přestupky se ukládají mírnější sankce (jde o napomenutí, pokutu, zabavení majetku a zákaz činnosti). Hlavním pramenem trestního práva správního je zákon o přestupcích. T r e s t n í p r á v o h m o t n é Trestný čin je protiprávní čin uvedené v trestním zákoně (ve 13 hlavách celkem 256 druhů trestných činů). Dělí se na přečiny a zločiny. Přečiny jsou všechny trestné činy nedbalostní a z úmyslných pouze takové, na něž je stanoven trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do 5 let. Zločiny jsou všechny ostatní (závažnější) trestné činy. Trestnost se vztahuje na dokonaný trestný čin i na pokus o takový čin. Trestná je i příprava k trestnému činu, jestliže spočívá v organizování zvlášť závažné trestné činnosti (např. tipování oběti, opatření střelné zbraně k usmrcení osoby). 1

P o d m í n k y t r e s t n í o d p o v ě d n o s t i Při posuzování, zda jde o trestný čin, se zkoumají hlavně tyto podmínky trestní odpovědnosti: a) naplnění skutkové podstaty b) vina c) okolnosti vylučující protiprávnost činu (trestnost). Skutková podstata Jestliže výsledky šetření (popis skutkového děje) odpovídají znakům skutkové podstaty a shodují se s ní, je naplněna skutková podstata trestného činu. Vina jde o pachatelův psychický vztah ke skutečnostem naplňujícím skutkovou podstatu. Vina má dvě základní formy: úmysl (přímý a nepřímý) a nedbalost (vědomá a nevědomá). Okolnosti vylučující trestnost i když došlo k naplnění skutkové podstaty a byla zjištěna i vina, jednající osoba je někdy beztrestná, a to když a) jednala v nutné obraně b) jednala v krajní nouzi c) neměla dostatečný věk (beztrestný je mladistvý, kterému v době spáchání činu ještě nebylo patnáct let) d) byla nepříčetná e) oprávněně použila zbraň. T r e s t y a o c h r a n n á o p a t ř e n í Soudy mohou ukládat pachatelům za trestné činy 12 druhů trestů, jde o: 1) odnětí svobody (ukládá se nejvýše na 20 let, jako výjimečný trest za zvlášť závažný zločin až na 30 let nebo na doživotí) 2) domácí vězení (lze uložit za přečin) 3) obecně prospěšně práce (ukládá se za přečin zdravotně způsobilému pachateli) 4) propadnutí majetku (postihuje buď celý majetek, nebo jeho část) 5) peněžitý trest (neukládá se, jestliže by zřejmě byl nedobytný) 6) propadnutí věci (týká se věci užité nebo určené ke spáchání trestného činu) 7) zákaz činnosti (ukládá se tomu, kdo spáchal trestný čin v souvislosti s touto činností) 8) zákaz pobytu 9) zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce 2

10) ztráta čestných titulů nebo vyznamenání 11) ztráta vojenské hodnosti 12) vyhoštění (lze uložit pouze cizinci). Posuzování trestnosti činu trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Podle pozdějšího zákona jen v takovém případě, kdy je to pro pachatele příznivější. V mezích rozpětí trestních sazeb se výše trestů určují s přihlédnutím k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem. Promlčecí doba v trestním právu je odstupňována podle závažnosti trestných činů v rozpětí od 3 do 20 let. Promlčením trestního stíhání zaniká trestnost činu, promlčí-li se výkon uloženého trestu, nelze už tento trest vykonat. Ochranná opatření kromě trestů lze ukládat tato ochranná opatření: a) ochranné léčení, b) ochrannou výchovu mladistvým, c) zabrání věci náležející pachateli, kterého nelze trestně stíhat nebo odsoudit. T r e s t n í p r á v o p r o c e s n í Trestní právo procesní upravující trestní řízení, tj. zákonem stanovený postup při zjišťování trestných činů a jejich pachatelů a při výkonu trestů. Předmětem je vztah mezi osobou, proti níž se vede trestní řízení, a státními orgány činnými v trestním řízení. Státní orgány činné v trestním řízení: a) Policie České republiky - odhaluje trestnou činnost, zjišťuje okolnosti spáchání trestného činu a shromažďuje důkazy. Potřebné informace předkládá státnímu zastupitelství b) Státní zastupitelství - zkoumá okolnosti spáchání trestného činu včetně důkazů, vypracovává žalobu, kterou posílá soudu c) Soud - zkoumá žalobu státního zástupce, provádí výslech svědků, znalců i obviněného, rozhoduje o trestu a vině. Věcně příslušný v trestním řízení je okresní soud kromě závažných trestných činů uvedených v zákoně (u nich jde o krajský soud). Místně příslušný je soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje. 3

Zásady trestního práva procesního: např. nikdo nemůže být trestně stíhán jinak než ze zákonných důvodů a zákonným způsobem; nebo dokud vina není vyslovena pravomocně odsuzujícím rozsudkem, nelze pohlížet na toho, proti komu se trestní řízení vede, jako kdyby byl vinen Průběh trestního řízení trestní řízení má pět stádií: 1. přípravné řízení, 2. předběžné projednání obžaloby, 3. hlavní líčení, 4. odvolací řízení, 5. vykonávací řízení. Za podmínek stanovených v zákoně lze podezřelou osobu zatknout, zadržet, vzít do vazby (nejpozději do 48 hodin po zadržení), provést osobní a domovní prohlídku, zadržet zásilku. Obviněný není povinen při výslechu odpovídat a nesmí být žádným způsobem donucován k výpovědi a k doznání. Po zhodnocení výsledků dokazování soud rozsudkem buď obžalovaného uzná vinným a uloží mu trest, nebo ho zprostí obžaloby. Podle okolností může hlavní líčení někdy skončit také vrácením věci státnímu zástupci, zastavením nebo přerušením trestního stíhání. Uložené tresty se zaznamenávají do rejstříku trestů, který vede Nejvyšší státní zastupitelství v Praze. Doba vazby se započítává do výkonu trestu odnětí svobody. Opravné prostředky: V odvolacím řízení lze použít řádné (odvolání, stížnost a odpor, které vždy směřují proti nepravomocnému rozhodnutí) a mimořádné opravné prostředky (dovolání, stížnost pro porušení zákona a obnova řízení, které vždy směřují proti pravomocnému rozhodnutí). Odvolání je třeba podat v zákonné lhůtě (do 8 dnů od doručení rozsudku). Odpor je prostředek proti trestnímu příkazu, které vydal samosoudce ve zjednodušeném řízení. Lhůta pro podání dovolání je 2 měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu. Stížnost pro porušení zákona může podat pouze ministr spravedlnosti u Nejvyššího soudu. O b č a n s k é s o u d n í ř í z e n í Z á k l a d n í p o j m y a p r a m e n y Občanské soudní řízení je postup soudu v součinnosti s účastníky řízení za účelem spravedlivé ochrany práv a oprávněných zájmů účastníků. Postup soudu je upraven právním předpisem - občanským soudním řádem. Výkon soudního rozhodnutí (exekuci) upravuje pramenem - exekuční řád. 4

P r ů b ě h ř í z e n í Místně příslušný k řízení je obecný soud žalovaného. U občana je to soud, v jehož obvodu má občan trvalé bydliště. U právnické osoby soud, v jehož obvodu má tato osoba sídlo. V řízení jedná a rozhoduje jediný soudce (samosoudce). Jen některé záležitosti stanovené zákonem musí projednávat a rozhodovat soudní senát. Zahájení řízení se většinou uskutečňuje na písemný návrh účastníka, při sporném řízení se návrh nazývá žaloba (obsahuje - označení účastníků, vylíčení rozhodujících skutečností, navrhované důkazy, návrh rozsudku) a účastníci řízení jsou žalobce a žalovaný. Řízení končí rozhodnutím soudu, které má podobu rozsudku, platebního rozkazu (v řízení o zaplacení peněžité částky) nebo usnesení. O p r a v n é p r o s t ř e d k y V občanském soudním řízení lze použít řádné (odvolání a odpor) a mimořádné opravné prostředky (dovolání, zmatečnost řízení a obnova řízení). Odvolání a odpor je třeba podat v zákonné lhůtě (do 15 dnů od doručení rozhodnutí soudu). Lhůta pro podání dovolání je do 2 měsíců od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu. Lhůta po podání obnovy řízení je do 3 let od právní moci rozhodnutí. V ý k o n r o z h o d n u t í Nesplní-li povinná osoba povinnost dobrovolně, může oprávněná osoba podat návrh na soudní výkon rozhodnutí neboli exekuci. Příslušný k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí je obecný soud povinného. Týká-li se rozhodnutí nemovitosti, je příslušný soud, v jehož obvodu tato nemovitost je. Příklady výkonu rozhodnutí: a) zaplacení peněžité částky - lze provést srážkami ze mzdy (povinnému musí být ponecháno životní minimum stanovené zákonem), přikázáním pohledávky, prodejem movitých nebo nemovitých věcí, a to obvykle ve veřejné dražbě b) jiné dané povahou uložené povinnosti - např. vyklizení (např. bytu), odebrání věci, rozdělení společné věci, provedení práce a výkonu. Provedením může soud pověřit svého pracovníka - exekutora. Soud nařídí výkon rozhodnutí zpravidla bez slyšení povinného. 5