Novohradské hory Pohoří 48 41'17.38"N 14 40'28.83"E Novohradské hory se rozprostírají při státní hranici České republiky s Rakouskem na ploše 162 km čtverečních. V ČR vyplňují území mezi Novými Hrady, Dolním Dvořištěm a Benešovem nad Černou. Nejvyšších výšek dosahují v Žofínské hornatině na česko- rakouské hranici Kamencem (1. 072 m). Ze čtrnácti vrcholů, které v Novohradských horách přesahují 1. 000 m, leží na našem území ještě Myslivna (1. 040 m) a Vysoká (1. 034 m). Novohradské hory jsou cenným přírodním územím se značnou koncentrací přírodních zajímavostí (Terčino údolí, Žofínský prales, Hojná voda,...) a současně jsou i oblastí, která byla dosud málo zasažená činností člověka. Proto zde byl v roce 2000 vyhlášen Přírodní park Novohradské hory. Jedná se o území, ve kterém byl do nedávné doby velmi omezen pohyb návštěvníků, protože většina ležela v tzv. hraničním pásmu, do něhož neměli turisté povolený vstup. Po zrušení tohoto pásma byly zpřístupněny rozsáhlé plochy lesních porostů při hranicích s Rakouskem, bylo zde provedeno turistické značení a začala se pozvolna budovat infrastruktura. Budoucí CHKO Novohradské hory by se měla rozkládat v jihovýchodním cípu jižních Čech a zasahovat do okresů České Budějovice a Český Krumlov. Toto území je z více než 75% pokryto rozsáhlými lesními porosty, v nichž na řadě míst jsou určující dřevinou jehličnany, jinde jsou lesy smíšené či listnaté. Hranici připravované CHKO tvoří spojnice Nové Hrady - Žumberk - Rychnov nad Malší - Benešov nad Černou - Malonty. Odtud pokračuje přímo na jih ke státní hranici s Rakouskem. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/novohradske-hory Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1
Cuknštejn Zřícenina 48 46'24.45"N 14 45'7.10"E Tvrz Cuknštejn stojí nad říčkou Stropnicí jihozápadně od Nových Hradů na Českobudějovicku v Jihočeském kraji. Cuknštejn je ojediněle dochovaným a vzácným příkladem vladyckého sídla z pozdního středověku. Tvrz je typem opevněného obytného a hospodářského sídla, obklopeného zděným příkopem. Čtvercový dvůr uzavírají obytné budovy se silnými zdmi z lomového kamene, na vnější straně zpevněné mohutnými opěrnými pilíři, ven otevřené jen úzkými střílnovými okénky. Průčelní dvoupatrové vstupní křídlo na východní straně má v přízemí valeně sklenutý průjezd se dvěma gotickými branami. V 16. století byla ke tvrzi v jihozápadním rohu přistavěna dvoupatrová osmiboká věž. Celá stavba si až na menší barokní úpravy ponechala neporušený pozdně gotický ráz. Tvrz není veřejnosti přístupná. Historie Tvrz nechal vybudovat v letech 1488? 1491 Vilém Pouzar z Michnic, v jehož rodu zůstala až do roku 1572. Ještě v 16. století byla tvrz několikrát upravována. Poslední majitel, který tady sídlil, byl Jiří Kába z Rybňan, který však tvrz narychlo opustil v roce 1618. Opuštěnou tvrz vydrancovalo císařské vojsko a císař ji pak daroval hraběti Buquoyovi, který ji připojil ke svému novohradskému panství, jehož součástí Cuknštejn zůstal až do roku 1945. Poté sloužil jako rekreační objekt MěNV České Budějovice, pak byl v držení Jihočeského muzea. Nedostatečná údržba však způsobila jeho havarijní stav, v současné době je Cuknštejn soukromým majetkem a probíhá jeho rekonstrukce. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cuknstejn CHKO Červene blato 48 52'13.39"N 14 47'37.45"E Přírodní rezervace Červené blato se rozprostírá na jihozápadním okraji CHKO Třeboňsko. Rezervace zde byla vyhlášena již v roce 1953 k ochraně přirozeného rostlinného pokryvu. V roce 1973 bylo chráněné území rozšířeno z původních 39 na 331 ha. Rašeliniště bylo od roku 1774 do začátku 20. století těženo. Tehdy fungovala v nedalekém Jiříkově založena sklárna, která využívala rašelinu k topení (místo dřeva) ve sklářských pecích. Od té doby je rašeliniště protkáno sítí odvodňovacích stok, které jsou v současnosti přehrazovány, aby se zde opět držela voda a zůstala tak zachována původní tvářnost tundry a druhová skladbu rostlinstva z raně poledového období. Hojná je zde borovice blatka, značně je rozšířen rojovník bahenní. Na řadě míst roste klikva bahenní i jiné vzácné rostlinné druhy. Podrost rašeliniště tvoří především borůvka, vřes, brusinka. Průchod chráněným územím umožňují dřevěné povalové chodníky. Nejzajímavější místa přibližují návštěvníkům informační tabule zdejší Naučné stezky. Na její pětikilometrové trase je 6 zastavení s informačními panely, které návštěvníky seznamují s historií těžby rašeliny a s hlavními údaji o rašeliništi. Přístup k rezervaci je možný ze silnice Nové Hrady - Třeboň z parkoviště u osady Jiříkovo Údolí s odbočkou vpravo po zelené turistické značce k hranici rezervace (1 km) nebo po modré značce Nové Hrady - Třeboň (asi 11 km) s přechodem na zelenou u Jiříkova Údolí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cervene-blato Terčino údolí Přírodní park 48 46'43.67"N 14 45'33.94"E Chráněný park Terčino (též Terezino) údolí leží asi 1 km jihozápadně od Nových Hradů v údolí říčky Stropnice v Novohradských horách. Původně krajinářský park se rozkládá na území o rozloze okolo 140 ha. Park byl zřízen ve druhé polovině 18. století hrabětem Buquoyem. Popud k jeho založení dala hraběnka Terezie Buquoyová, jejíž jméno nese park dodnes. Koncem 18. a počátkem 19. století prošel romantickými úpravami. Kromě tuzemských zde byly vysázeny i exotické dřeviny a vznikla tehdy většina staveb sloužících k lázeňským účelům. Nejstarší je lázeňský dům z konce 18. století a Modrý dům z počátku století devatenáctého. Hlavní lázeňská budova a tzv. Švýcarský dům pocházejí z období romantismu 19. století. Dochoval se i starý hamr z konce 18. století. Malebnou scenérii údolí dotváří v západní části parku uměle vytvořený vodopád na Stropnici. Na východním okraji parku stojí na vyvýšeném místě v téměř původní podobě zřícenina gotické tvrze Cuknštejna. Terčino údolí je chráněno od roku 1949. Dnes slouží zejména rekreačním účelům. Je veřejnosti volně přístupné. Parkem prochází naučná stezka a vycházkový okruh, které seznamují návštěvníky s historií parku i se všemi zajímavostmi, které se zde vyskytují. Vstup do chráněného území je z Údolí pod Novými Hrady poblíž odbočky silnice k Horní Stropnici. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2
Autor článku: Martin Kříž Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tercino-udoli Vysoká Vrchol 48 42'55.69"N 14 44'16.42"E V blízkosti hranic s Rakouskem se jihozápadně od Nových Hradů (asi 10 km) a jižně od Hojné Vody (asi 2 km) tyčí do výšky 1.034 m vrch známý jako Vysoká. Vrcholek hory je doslova poset zajímavými skalními útvary. Vedle samostatných skalních útvarů jsou na svazích i balvanové proudy vzniklé mrazovým zvětráváním. Celý masiv tohoto třetího nejvyššího vrchu Novohradských hor je tvořen hrubozrnnou kvalitní žulou. U úpatí Vysoké leží v těsném sousedství státní hranice prales Hojná Voda. Tento původní jedlobukový porost je chráněn současně s nedalekým Žofínským pralesem již od roku 1838, kdy byly vyhlášeny přírodními rezervacemi. Představují tak zřejmě nejstarší chráněná území tohoto typu v Evropě. Rezervace nejsou veřejnosti přístupné. Přístup k vrcholku je možný po okruhu červené značky, která návštěvníka provede od Hojné Vody okolo nejzajímavějších skalních útvarů. Trasa je dlouhá asi 10 km. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysoka--4 Kohout (kopec) Kopec 48 46'6.95"N 14 34'54.98"E Asi 7 km severovýchodně od Kaplice se nad krajinu vypíná nejvyšší vrchol Slepičích hor - Kohout (870 m). Z jeho vrcholku, na němž je umístěn trigonometrický jehlan jako jeden z hlavních bodů zeměměřičské sítě, se otevírají pěkné Výhledy na všechny světové strany, zejména do oblasti Slepičích a Novohradských hor. V sedle pod vrcholkem je křižovatka značených turistických cest se schránkou tzv. turistické pošty. Přístup na vrchol je možný od Kaplice po trase červené značky (asi 10 km) nebo po červené či zelené značce od Benešova nad Černou (asi 7 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kohout-kopec Myslivna - hora Vrchol 48 37'54.23"N 14 41'0.28"E Myslivna je druhým nejvyšším vrcholem (1. 040 m) Novohradských hor na české straně. Leží asi 10 km jižně od Benešova nad Černou v turisticky málo frekventované oblasti. Ve vrcholové části je řada zajímavých skalních útvarů. Severozápadní část je chráněna statutem přírodní památky. Chráněn je zde horský suťový les s převládajícím bukem a smrkem. Na vrcholu hory byl postaven vysílač, který zároveň slouží jako rozhledna. Na náhorní plošině u jejího jižního úpatí se rozprostírají Pohořské slatě. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/myslivna-hora Novohradského podhůří Pohoří 48 42'26.00"N 14 34'53.73"E Novohradské hory přecházejí směrem na sever do Novohradského podhůří. To se na našem území člení na pět podcelků. Kaplická brázda mezi Malší a Českokrumlovskou vrchovinou (část Šumavského podhůří) je jeho nejzápadnější částí. Jedná se o 5-12 km širokou sníženinu mezi Šumavou a Novohradskými horami. Nejvyšším bodem je zde Věncová hora (651 m). Severní část Novohradského podhůří vyplňuje Stropnická pahorkatina zasahující na západě až k Malši a svým severozápadním výběžkem až k Českým Budějovicům. Jejím nejvyšším vrcholem je Kondračská hora (682 m). Na západě sousedí s Novohradskými horami Soběnovská vrchovina, která dosahuje nejvyšší výšky v části zvané Slepičí hory vrcholem Kohout (870 m). Těsně při státní hranici leží dva poslední podcelky Novohradského podhůří - Hornodvořišťská sníženina s nejvyšším bodem zvaným Polední vrch (721 m) a Klopanská vrchovina (Tři Smrky - 824 m). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/novohradskeho-podhuri Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3
Vysoký kámen Kopec 48 45'23.14"N 14 36'35.67"E Druhý nejvyšší vrch (865 m) v Soběnovské vrchovině (známé též pod názvem Slepičí hory), která je součástí Novohradských hor, bývá označován i lidovým názvem Slepice jako protějšek k nejvyšší hoře známé pod jménem Kohout. Vrch se prostírá asi 5 km severně od Benešova nad Černou a asi 10 km východoseverovýchodně od Kaplice. Vrcholek je vyhledávaným rozhledovým místem s Výhledy na Kaplicko a na oblast Benešova nad Černou. Je přístupný po červené značce z Benešova nad Černou (asi 6 km) nebo z Kaplice (asi 12 km), případně po zelené a červené rovněž z Benešova nad Černou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysoky-kamen--2 Hrad Nové Hrady 48 47'23.64"N 14 46'50.19"E Rozlehlý hrad je nejvýznamnější památkou města Nové Hrady na Českobudějovicku v Jihočeském kraji. V rozsáhlém hradním areálu se dochovala část opevnění z 15. století s mimořádně hlubokým vyzděným příkopem, východní hranolová brána s lomenými oblouky, západní brána, severní křídlo se zbytky gotického zdiva, pozdně barokní západní křídlo a jižní trakt. Návštěvníci si mohou prohlédnout hradní místnosti s portrétní galerií Buquoyů, souborem hyalitového skla, akvarelů, zachycujících krajinu Novohradska v 19. století aj. Hrad je přístupný od června do října. Historie Hrad založili ve 13. století Vítkovci. Hrad byl vybudován na ochranu Vitorazské stezky. V roce 1359 získali hrad Rožmberkové. Za husitských válek byl hrad dobyt a vypálen. Po požáru v roce 1467 hrad znovu obnovil až v 1. polovině 16. století Vilém z Rožmberka. Další škody však způsobil požár v roce 1573 a zemětřesení v roce 1605, hrad byl poté vážně poškozen. Byl obnoven a sloužil jako vojenská pevnost, kterou za stavovského povstání v roce 1619 dobyl císařský generál Karel Bonaventura Buquoy, který v roce 1620 dostal novohradské panství od císaře darem. Buquoyové se tady pak udrželi až do roku 1945. Buquoyové však na hradě nesídlili, protože si na náměstí vybudovali honosnou barokní rezidenci. Hrad pak sloužil pouze jako sídlo úředníků. V roce 1945 převzal správu hradu stát. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nove-hrady--2 Soběnovská přehrada Přehrada 48 44'29.87"N 14 33'31.55"E Nejstarší funkční vodní přehrada v jižních Čechách přehrazovala tok říčky Černé u Soběnova (asi 8 km východně od Kaplice) od roku 1925 až do srpnových povodní v roce 2002. Její kamenná hráz byla dlouhá pouhých 21 m a zadržovala jezero o ploše 3,9 ha a objemu 73,5 tisíce metrů krychlových vody. Význam nádrže spočíval v jejím energetickém využití blízkou vodní elektrárnou v údolí Černé, kam byla voda z nádrže odváděna štolou a podzemním potrubím o výškovém rozdílu 59,5 m. K bývalé nádrži je možné se dostat po silnici z Kaplice do Benešova nad Černou s odbočkou vlevo za osadou Hradiště (asi 2 km), po červené turistické značce z Kaplice okolo zříceniny hradu Sokolčí, nebo po žluté značce z Benešova nad Černou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sobenovska-prehrada Římov - přehrada Přehrada 48 50'49.87"N 14 29'9.38"E Asi 15 km jižně od Českých Budějovic na jižním okraji obce Římov byl tok řeky Malše přehrazen jednou z nejmladších přehrad v jižních Čechách. Přehrada Římov byla předána do užívání roku 1977. Jejím hlavním účelem bylo vytvořit zásobárnu pitné vody pro nedaleké České Budějovice a pro skupinový vodovod střední části jižních Čech. Sypaná přehradní hráz je 290 m dlouhá a v koruně 45 m vysoká. Po přehradě Trnava je to druhá nejmladší sypaná přehradní hráz v popisované oblasti. Hladina Malše se po přehrazení vzedmula až do vzdálenosti 18 km od hráze a vytvořila jezero o ploše 210 hektarů, které pojme až 34, 5 mil. krychlových metrů vody. Po koruně hráze vede silnice a také červená značka z Římova do Svatého Jana nad Malší. Po levém (západním) břehu nádrže vede trasa žluté značky z Římova do Velešína. Pravý (východní) břeh je zpřístupněn modrou turistickou značkou z Římova do Kaplice. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4
Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rimov-prehrada Tvrz Žumberk (tvrz) 48 47'48.05"N 14 40'50.03"E Veřejnosti přístupná tvrz se nachází ve vsi Žumberk na Českobudějovicku v Jihočeském kraji. Dochovaly se historické interiéry? např. rožmberský salón či rytířský sál. Přístupné jsou i některé z pěti zachovaných bašt s expozicí kamenných fragmentů. Tvrz spolu s baštami, gotickým kostelem a farou tvoří mimořádně malebný celek. Historie Tvrz byla založena ve 13. století. V 16. století byla tvrz renesančně přestavěna. V roce 1602 ji získal Petr Vok a upravil ji na své letní sídlo, v roce 1610 daroval tvrz T. Hockovi, který ji nechal nově upravit a spolu se dvorem, kostelem a farou opevnit unikátní hradbou se sedmi válcovými věžemi (baštami), kterých se dochovalo jen pět. Za Buquoyů po roce 1620 byla tvrz využívána pouze jako úřednické sídlo. V roce 1817 byla rozparcelována, přestavěna a doplněna o nové objekty. Prvotní vzhled vrátila celému areálu generální rekonstrukce v letech 1971? 1974, po jejímž dokončení tady byla instalována expozice dějin objektu a lidového malovaného nábytku Jihočeského muzea. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zumberk-tvrz Tvrz TVRZ ŽUMBERK u NOVÝCH HRADŮ 48 48'25.42"N 14 42'30.42"E Pobočka Jihočeského muzea sezónní objekt je otevřen od května do září, svátky, út-ne: 9-17 hodin Tvrz Žumberk u Nových Hradů je historicky i stavebně velmi zajímavým komplexem a turisticky atraktivním místem jižních Čech. První písemné zmínky o Žumberku (německy Sonnberg) pocházejí z poloviny 13. století, kdy byla ves založena. Rozsáhlá památková rekonstrukce tvrze začala roku 1969 a v roce 1975 byl objekt zpřístupněn veřejnosti. V roce 1998 bylo obnoveno a napuštěno jezero pod tvrzí. Za zmínku stojí i ojedinělý čtyřlodní gotický Kostel sv. Jana Křtitele z poloviny 15. století, který stojí v sousedství tvrze a kamenná sloupková boží muka na návsi. V objektu je instalovaná národopisně pojatá unikátní expozice lidového malovaného nábytku z 18. a 19. století z typických národopisných oblastí jižních Čech. Sbírky selského nábytku jsou obohaceny o nábytek panský, ukázky skla, podmaleb na skle, keramiky, lidových plastik a dalšími exponáty. Historická expozice přináší navíc informace o dějinách sídla a přilehlého okolí. Ve dvou zrekonstruovaných baštách jsou umístěny zajímavé ukázky architektonických fragmentů. Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tvrz-zumberk-u-novych-hradu Tvrz Tichá (tvrz) 48 38'32.42"N 14 31'29.06"E Tvrz Tichá leží asi 5 km jihovýchodně od Dolního Dvořiště ve stejnojmenné vsi. Tvrz patřila od roku 1360 k hradu Velešínu a v roce 1387 přešla do majetku Rožmberků. Ti měli tvrz i stejnojmennou ves v držení až do vymření rodu v roce 1611. Koncem 17. a počátkem 18. století tvrz několikrát vyhořela. Vždy byla obnovena a v roce 1789 přeměněna na pivovar, který byl v polovině 19. století zrušen. Jedinou dochovanou památkou je torzo mohutné obytné věže bývalé tvrze. Věž měla čtvercový půdorys o straně devět metrů. Zdivo bylo místy až dva a půl metru silné. Pozůstatek věže je 12 m vysoký a v jeho prvním patře je původní vstup do objektu. Do obce Tichá se dostaneme z příhraniční obce Dolní Dvořiště, kam také Tichá přináleží. Z Dolního Dvořiště jedeme směrem na Rychnov nad Malší a odtud na obec Svatý Kámen, kde po cestě míjíme Křížovou cestu, na jejímž konci je kostel Paní Marie Sněžné. Pokračujeme- li dále, tak přijedeme po asfaltce do obce Tichá. Z Dolního Dvořiště je to do Tiché kolem 8 km a ne 5, jak se mnohde uvádí. Možno jet na kole i auty. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5
Až na jejím konci, po levé straně uvidíme rekonstruovanou věž gotické tvrze a pod ní vidíme rybník Tichá 8 (Hláska). Rybník kdysi sloužil k plnění vodního příkopu kolem obranné tvrze. Ta hrála v minulosti, spolu s dalšími (Žumberk, Cuknštejn) významnou úlohu při pohraničních bojích a ochraně před vniknutím na naše vnitrozemí. Tvrz v minulosti několikrát vyhořela, vyměnila několik vlastníků (Beneš a Jan z Velešína, rodina Rožmberků. Objekt obhospodařovali a udržovali jejich purkrabí jménem Ojíř, Jan z Petrovic, Čáp a Jan Hřebenář. Koncem 18. století byla využívána jako pivovar, který byl v polovině 19. století zrušen. Vnitřní část věže byla obytná. V současnosti, tedy 2010 a 2011 proběhla revitalizace hráze zmíněného rybníka Hláska a začaly práce na odkrývání původních základů areálu celé tvze, viz. Galerie. Tvrzení jednoho webu, že: "Malebná zřícenina gotické tvrze stojící u rybníka se nachází na jihovýchodním cípu dnes již téměř pusté vsi Tichá v okrese Český Krumlov. Areál tvrze je volně přístupný." není až tak pravdivá. Vrací se sem život, zejména rekreace, agroturistika, cykloturistika a co hlavně, funguje zde farmaření, což je velmi důležité, protože je zde čistý vzduch, klid a mnoho luk mezi lesy. Tedy ideální prostor pro pěstování kvalitního českého skotu. Od Tiché je oblast bývalých Cetvin a zde je již jen skok do sousedního Rakouska. Ovšem pěšky, či na kole. Autor článku: Zdeněk K Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ticha-tvrz Buškův hamr Památník 48 49'47.11"N 14 35'50.13"E Buškův hamr, se nalézá v blízkosti městečka Trhové Sviny, jižně od Českých Budějovic v podhůří Novohradských hor. V oblasti Trhosvinenska, kraji kam průmysl pronikal jen velmi pomalu a i dnes se jedná spíše o krajinu zemědělskou se sporadickým výskytem menších průmyslových podniků. K jejich založení docházelo, na rozdíl od vnitrozemí Čech, i v mnohem pozdějším období a tak zde byla až donedávna provozována mnohá z řemesel jinde již desítky let neprovozovaných. Díky tomu se v tomto příhraničním kraji zachovala i technicky zajímavá a svou původní dispozicí i zařízením vzácná památka zvaná Buškův hamr. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/buskuv-hamr PAMÁTNÍK JANA ŽIŽKY Z TROCNOVA Památník 48 54'0.07"N 14 38'31.49"E Pobočka Jihočeské muzea sezónní objekt je otevřen od května do září, svátky, út-ne: 9-17 hodin Památník Jana Žižky z Trocnova najdete v místě Žižkova rodiště, asi 15km jihovýchodně od Českých Budějovic, poblíž vsi Trocnov. Jan Žižka byl velký vojevůdce a významný představitel husitského hnutí. V budově bývalého poplužního dvora najdete výstavní expozici jeho života i jeho účasti v husitském hnutí. Jsou zde uloženy předměty ze 14. 17. století, nalezené při archeologických výzkumech trocnovských dvorců. Celý areál je národní kulturní památkou a zahrnuje značený procházkový okruh, základy Žižkova a Mikšova dvorce, 13 metrů vysokou kamennou sochu Jana Žižky a tzv. Žižkův kámen, kde stával dub, pod nímž se údajně Jan Žižka narodil. PAMÁTNÍK JANA ŽIŽKY Z TROCNOVA Pobočka Jihočeského muzea v Českých Budějovicích Kontakt: Památník Jana Žižky z Trocnova 373 12 Borovany tel.: +420 387 929 311 Otevřeno: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6
úterý - neděle: 9.00-17.00 hodin Vstupné: dospělí 40,- Kč, snížené 20,- Kč, rodinné 60,- Kč Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pamatnik-jana-zizky-z-trocnova Trocnov Památník 48 54'13.13"N 14 35'55.94"E Trocnov je rodištěm Jana Žižky (narozen zřejmě kolem roku 1360), velkého vojevůdce a významného představitele husitského hnutí. Areál se nachází uprostřed lesů poblíž vsi Trocnova asi 14 km jihovýchodně od Českých Budějovic. Na místě Žižkova rodiště byl vybudován v roce 1960 památník, který byl vyhlášen národní kulturní památkou. Areál zahrnuje Žižkovu kamennou sochu, Muzeum husitského revolučního hnutí a tzv. Žižkův kámen. Socha Jana Žižky byla v Trocnově odhalena v roce 1960 a je dílem J. Malejovského a A. Beneše. Žižkův kámen (nahrubo opracovaný balvan) na místě, kde stával dub, pod nímž se údajně Žižka narodil, nechali usadit majitelé zdejšího panství Schwarzenbergové v roce 1908. Objekty spojuje vycházková značená cesta dlouhá asi 1 km. Památník je dostupný ze vsi Radostice ležící na odbočce ze silnice z Ledenic do Strážkovic. Z Borovan vede k památníku trasa červené turistické značky (asi 3 km). Možný je též přístup od železniční zastávky Trocnov na trati České Budějovice - České Velenice podle modré značky (1 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trocnov Tvrz Vesnice a tvrz Žumberk 48 47'42.36"N 14 40'53.44"E Tvrz Žumberk leží cca 30 km od Českých Budějovic a jen pár kilometrů od Nových Hradů. První zmínky o tvrzi jsou z poloviny 13. století. V 17. století byla přestavěna na renesanční vilu v italském stylu. Kromě přestavby tvrze vznikají v této době hradební zdi s baštami, kterými je obehnáno historické jádro vesnice a samotná tvrz. Během 17. a 18. století byla tvrz využívána jako hospodářský statek. Ve 20. Století prošla tvrz rekonstrukcí a je zpřístupněna veřejnosti. V interiérech tvrze je možno si prohlédnout expozici lidového malovaného nábytku jižních Čech. Cena vstupného pro dospělou osobu 60 Kč Zlevněné. 30 Kč (údaje o vstupném z července 2011) Autor článku: Ivana Kališová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vesnice-a-tvrz-zumberk Vodopád v Terčině údolí Technická památka 48 46'46.09"N 14 45'5.87"E Tento úmělý vodopád je součástí krajinářského parku Terčino údolí, který byl již v roce 1949 vyhlášen státní přírodní rezervacií. Jedná se ale o dílo v těchto končinách natolik ojedinělé, proto si myslím, že si zaslouží samostatný článek. O této ojedinělosti svědčí i fakt, že kategorie úmělého vodopádu v nabídce přesného typu místa na těchto stránkách prostě chybí. Vodopád se nachází v místech, které si již na konci 18. století vyhlédl šlechtický rod Buquoyů k vytvoření romantického parku. Za tímto účelem bylo do koryta říčky Stropnice navezeno množství velkých kamenů, aby tok působil dojmem horské bystřiny. V roce 1817 pak došlo i na stavbu vodopádu, který je do údolního svahu se skálou zasazen tak citlivě, že působí naprosto přirozeným dojmem. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7
Výška vodopádu je 10.5 metru a voda do něj je přiváděna 750 metrů dlouhým náhonem z říčky Stropnice. Část náhonu blíže vodopádu je vedena kamenným korytem přímo na skálu nad říčkou. Horní část náhonu je tvořená zemní hrází a začíná v odkalovací nádržce, která prý byla dříve využívána i jako plovárna. Celý náhon prošel v roce 1985 rekonstrukcí. Poblíž vodopádu se v minulosti nacházelo i několik staveb. Kousek po proudu to byla tzv. Rybářská chata, která však byla těžce poškozena povodní a v roce 1839 zbořena. Nad vodopádem se rovněž nacházelo vyhlídkové místo Toniččina chýše (pojmenováno po věrné služebné). To fungovalo jen necelých 100 let a zaniklo počátkem 20. století. Pod i nad vodopádem stály navíc dva romantické mosty. K tomuto místu se dostanete po naučné stezce od parkoviště na začátku Terčina údolí. Je to pěkná procházka (hlavně na podzim a nebo na jaře) a není to ani daleko. Něco málo přes 1.5 km. Autor článku: Cyril Polášek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vodopad-v-tercine-udoli Nové Hrady-klášter Božího Milosrdenství Klášter 48 47'21.70"N 14 46'48.94"E U jižního průčelí kostela Sv. Petra a Pavla v Nových Hradech založil v r. 1677 majitel novohradského panství Ferdinand Buquoy (1634-1685), jako splnění svého slibu daného za záchranu života po těžkém zranění v tažení proti Turkům, barokní klášter řádu Služebníků Panny Marie-servitů a v letech 1678-1685 jej dal vystavět. Klášter je čtyřkřídlá patrová budova. Klenby bývalého refektáře, knihovny a kaple doplňují bohaté štuky z doby výstavby kláštera. V r. 1950 byl klášter zrušen a sloužil jako kasárna. R. 1991 byl v restituci vrácen a po rekonstrukci byl v r. 1994 navrácen původnímu účelu. Před Klášterem stojí kamenný kříž z r. 1751. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nove-hrady-klaster-boziho-milosrdenstvi Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8