Přírodě blízké lesní hospodaření a certifikace FSC

FSC ČR Přírodě blízké lesní hospodaření a certifikace FSC Sborník Seminář s exkurzí Solnice 28. června 27 1

2

Editor: Tomáš Duda Příspěvky ve sborníku neprošly jazykovou korekturou. Seminář se uskutečnil s podporou Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Poradenství vlastníkům lesů o Českém standardu FSC. Vydalo občanské sdružení: FSC ČR Poděbradova 111 612 Brno www.czechfsc.cz info@czechfsc.cz 3

OBSAH: 1/ Michal Rezek Systém lesní certifikace FSC v ČR a ve světě... 5 2/ Milan Hron Český standard FSC v podmínkách lesního provozu... 16 3/ Martin Zavrtálek Zkušenosti z certifikačního auditu podle certifikačního systému FSC u státního podniku LČR... 2 4/ Milan Reška Certifikační audit FSC z pohledu certifikační firmy... 24 5/ Tomáš Duda Ponechávání dřeva v lese na rozpad dle standardu FSC... 32 6/ Milan Košulič, ml. Využití výběrného principu v hospodářských lesích... 36 7/ Vasil Hutník Zkušenosti se změnou druhové skladby... 47 4

1. Systém lesní certifikace FSC v ČR a ve světě Mgr. Michal Rezek (FSC ČR) Systém lesní certifikace FSC v ČR a ve světě Seminář PBLH a certifikace FSC, Solnice 28.6. 27 Michal Rezek, FSC ČR Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 Kontext vzniku FSC 8. a 9. léta minulého století: se zvyšuje zájem o problematiku destrukce světových přírodních zdrojů roste povědomí o významu lesů pro život společnosti, dřevo jako obnovitelný zdroj uznává se potřeba mimoprodukčních funkcí lesa (ekologické a sociální) zvyšuje se zneužívání označování produktů (6 značek šetrného lesnictví) Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 Proč FSC vzniklo? Identifikace ekologicky, hospodářsky a sociálně šetrně obhospodařovaných lesů a výrobků z nich Poskytnutí nezávislé garance o bezvadném původu dřeva Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 5

FSC je Mezinárodní sdružení založené v roce 1993 zástupci lesníků, dřevozpracovatelů, nevládních organizací a obchodníků. 7 členů z více než 7 zemí organizovaných ve třech sekcích: ekonomické, sociální a ekologické Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 Programové prohlášení FSC FSC prosazuje: ENVIRONMENTÁLNĚ VHODNÉ SOCIÁLNĚ PROSPĚŠNÉ A EKONOMICKY ŽIVOTASCHOPNÉ VYUŽÍVÁNÍ SVĚTOVÝCH LESŮ Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 Celosvětová síť FSC FSC Evropa FSC mezinárodní centrum, Bonn, Německo FSC Rusko FSC Kanada FSC Čína FSC USA FSC Asie FSC Amerika, Panama FSC Afrika, Ghana Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 6

FSC je. prestižním systémem pro certifikaci lesů a dřevěných výrobků působící v 82 zemích světa certifikace: měkký tržní nástroj trvale udržitelného rozvoje Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 FSC je systém dotažený ke spotřebiteli papír dveře a okenní rámy podlahy + 2 druhů výrobků nábytek kartony tužky Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 Zapojení různých zájmových skupin Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 7

Přijato významnými obchodními řetězci Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 FSC odpovědné nakupování Individuální spotřebitelská znalost loga FSC: Nizozemí (63%) 33%, Švýcarsko 2%, Německo 13%, ČR 11% (?) Průzkum trhu stovky výrobků v řetězcích v ČR, databáze výrobků Institucionální spotřeba: Při zadávání veřejných zakázek a nákupech vládních institucí, firem a korporací (CSR) Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 Nárůst poptávky po FSC výrobcích Roční obrat s FSC zbožím, 5 mld. USD Poptávka ze Švýcarska, Nizozemí, VB, Francie, Německa, Belgie, Dánska, Itálie Rostoucí poptávka po listnatém i jehličnatém dřevě a zejména finálních výrobcích Komparativní výhoda na evropském trhu Nenahrazuje další kvality výrobků Databáze firem LH a CoC www.fsc-info.org Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 8

Jak FSC pracuje? Akreditace (a kontrola) Akreditační jednotka FSC (Bonn) národních iniciativ, národních standardů pro lesní hospodaření, certifikačních firem. Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 Jak FSC pracuje? Standardizace 41 národních iniciativ akreditovaných při FSC (např. FSC ČR) vytváření národních standardů pro lesní hospodaření Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 Jak FSC pracuje? Certifikace 17 akreditovaných certifikačních firem, v ČR pobočky Soil Association, SmartWood NEPCon, SGS, další na www.fsc.org Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 9

Jak FSC pracuje? FSC Akreditace Klient, spotřebitel Certifikace Certifikační firma Informace Standardizace (FSC ČR) Podnik LH/CoC Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 Typy certifikace I Certifikace: certifikace lesního hospodaření certifikace podniků ve zpracovatelském řetězci (CoC) - sledování původu dřeva z lesa až k výrobku, různé podíly certifikovaného dřeva, kontrolované dřevo Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 Loga FSC Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 1

Typy certifikace II Certifikace: individuální skupinová sdružení vlastníků lesů - snižuje náklady, navíc zjednodušení pro malé lesy pod 5 ha Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 Celosvětové principy FSC 1. Dodržování zákonů a principů FSC 2. Vlastnická práva, práva na užívání pozemků a odpovědnost 3. Práva domorodých obyvatel 4.Vztahy k místnímu obyvatelstvu a práva zaměstnanců 5. Užitky z lesa 6. Vliv na životní prostředí 7. Hospodářský plán 8. Kontrola a hodnocení 9. Zachování lesů s vysokou hospodářskou hodnotou 1. Plantáže >> 56 kritérií >> 158 indikátorů >> Český standard FSC Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 Certifikáty LH a CoC ve světě 92 mil. ha > 5 certifikátů CoC 82 zemí Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 11 1. leden 27

Certifikované lesy Přírodě-blízké lesy Přírodní lesy 368 Boreální lesy 75 44 34 138 Lesy mírného pásma 66 35 296 413 Tropické a Subtropické lesy 214 11 592 717 47 889 285 Veřejné lesy 258 56 872 54 31 35 669 198 Plantáže 217 Soukromé lesy 53 3 241 79 7 364 785 Obecní lesy 134 3 89 685 Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 April 27 Certifikáty FSC v ČR Školní lesní podnik MZLU - 1 4 ha Lesní správa Lány - 2 788 ha Skupinová certifikace Sdružení vlastníků Svitavy - 1324 ha Hlavní město Praha - 2394 ha LHC Žehrov, LS Nymburk, LČR s.p. 2 zpracovatelských podniků Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 Certifikáty LH FSC v SR Lesy SR, š.p., LS Prešov 43 659 ha Gemerské reg. združenie vlastníkov neštátných lesov 27 219 ha Únia diecéznych lesov 19 989 ha Lesy SR, š.p., Závod Trenčín a P. Bystrica 72 32 ha Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 12

FSC ve střední a východní Evropě stát rozloha lesů rozloha lesa FSC (tis. ha) cerifikovaných dle počet stát FSC (tisíc ha) počet certifikátů zpracovatelského druh vlastnictví řetězce (FM/C-oC, C-o-C) 2 universitní, soukromé a obecní lesy 21 státní, církevní a soukromé lesy ČR Slovensko 17 162 Německo 574 416 soukromé, obecní a zemské lesy Rakousko 5 49 obecní a soukromé lesy Maďarsko 194 12 státní lesy Polsko Chorvatsko Rumunsko 6197 1988 1124 342 54 27 státní a experimentální lesy celé státní lesy státní lesy Litva Lotyšsko 118 59 29 91 státní lesy státní a obecní lesy Estonsko 163 3 celé státní lesy Rusko 14675 46 státní lesy Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 FSC ČR, o.s. Nevládní nezisková organizace, 22 Národní iniciativa FSC akreditovaná v říjnu 24 (první z CEE zemí) 35 členů v ekonomické, sociální a ekologické sekci FSC ČR otevřené všem! Řádné a podpůrné členství. Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 Hlavní úkoly FSC ČR Reprezentace FSC v ČR Interpretace a revize Českého standardu FSC Platforma pro diskusi o PBLH Poradenství všem zájemcům o certifikaci FSC Marketing a propagace konceptu a výrobků FSC www.czechfsc.cz Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 13

Český standard FSC 35 členů v ekonomické, sociální a ekologické sekci sdružení, rovnost sekcí, konsenzus Intenzivní práce na Českém standardu FSC 18 schůzek v letech 21 25 na podkladě principů a kritérií FSC v souladu s politikami FSC pro proces a obsah Harmonizační setkání s FSC Německo a Polsko ad. Konzultace s 8 externími odborníky J. Fanta, V. Ferkl ml., L. Hort, J. Hřebačka, V. Krchov, B. Nejezchleb, J. Pařez, J. Škrňa Národní a mezinárodní diskuse, mj. připomínky LČR a MŽP Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 Český standard FSC Terénní testování standardu: skupinová certifikace Svitavy KRNAP Městské lesy Volary Kinský dal Borgo Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 Budoucnost Českého standardu FSC 3. srpna roku 26 Český standard akreditován pro všechny lesní podniky v ČR plně platný rok po akreditaci do 211 musí proběhnout revize standardu schůzky standardizační komise sdružení jste srdečně zváni k členství a diskusi! Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 14

Děkuji za pozornost. Otázky, odpovědi. - Dobré pro les, dobré pro lidi. - Seminář PBLH a FSC Solnice 27April 25 15

2. Český standard FSC v podmínkách lesního provozu Ing. Milan Hron (Sdružení obecních a soukromých lesů Svitavy) představení některých požadavků Českého standardu FSC z pohledu lesního hospodáře certifikovaného majetku Informace o lesním majetku Certifikované majetky se nacházejí na Svitavsku v lesní oblasti 31-Českomoravské mezihoří v nadmořské výšce od 32 do 62 m n. m. a různých terénních podmínkách. Jedná se o 9 obecních majetků o výměrách od 8 do 2 ha a 1 majetek soukromý (3 ha). Územně jsou značně roztříštěné mezi severní a jižní částí okresu. Informace o FSC certifikátu K certifikaci našich majetků jsme si vybrali polskou firmu NEPCon Kraków. Certifikát byl skupině majetků udělen 25.2. 25 jako skupinový certifikát, tj. v mírně odlišném režimu na rozdíl od certifikátu jednotlivého majetku. Pro provedení hlavního auditu byl použit Interní standard SmartWoodu zahrnující nedřevní lesní produkty jako jsou semena, semenáčky, vánoční stromky a okrasný klest z dubna 23, čili ne standard národní, který nebyl v době auditu schválen a byl v rámci auditu provozně testován. Pro poslední průběžný roční audit byl použit standard Interní standard SmartWoodu pro Českou republiku SW-STD-CZ-26-3. Ten je založen na Interním standardu SmartWoodu zahrnujícím nedřevní lesní produkty jako jsou semena, semenáčky, vánoční stromky a okrasný klest z dubna 23. Na naši žádost je měněn statut skupiny na kategorii malé lesy a lesy s nízkou intenzitou obhospodařování. Praktické zkušenosti s aplikací českého standardu FSC v lesním hospodaření (!platí pro certifikované majetky Svitavska!) V českém lesnictví není snadné naplnit samotné zákonné a podzákonné požadavky. Certifikace FSC je potom ještě poměrně vydatným rozšířením. Hlavní audit odhalil řadu nesouladů se standardy FSC, které musely být uvedeny do pořádku do tří měsíců nebo do následujícího průběžného auditu. Průběžný audit odhalil pak další méně závažné nedostatky. Jako problematické se u nás ukázaly následující požadavky standardů (aktuálně českého standardu FSC): Znění: 5.5 V rámci lesních hospodářských opatření je nutno uznávat, udržovat a tam, kde je to třeba, zvyšovat hodnotu funkcí lesa a dalších zdrojů, jako jsou například vodní zdroje a rybolov. Problém: Při hlavním auditu jsme neprokázali existenci směrnic pro hospodaření v tzv. ochranných pásmech lesních porostů, podle auditora cca 1 m porostního okraje. Komentář: V průběhu řešení vznesl auditor požadavek na prakticky bezzásahovost v tomto prostoru. Při následujícím průběžném auditu nebyly shledány závady. 16

Znění: 6.1 Vlivy na životní prostředí, adekvátní způsobu a intenzitě lesního hospodaření a jedinečnosti dotčených zdrojů, musí být zhodnoceny a výsledky hodnocení dostatečně zapracovány do systémů hospodaření. Hodnocení bere zřetel jak na dopady na úrovni krajiny, tak na vlivy činností prováděných v lesních porostech. Vliv na životní prostředí musí být vyhodnocen před započetím prací narušujících ráz území. Problém: Požadavek auditora Za účelem kontroly dopadu těžebních prací na životní prostředí a k zajištění kvality vykonaných prací, musí být doplněny existující formuláře na objednávky prací pro dodavatele a formuláře na potěžební zápisy o 1) plánek umístění hodnotných přírodních objektů, směrů kácení a vyklizovacích linií; 2) seznam těch složek životního prostředí, které mají být chráněny během prací, jako je mrtvé dřevo, doupné stromy, místa přirozeného zmlazení atd. Lesní hospodář a dodavatelé prací musí podepisovat tyto formuláře před započetím a po dokončení prací Komentář: Provozní náročnost, úředničina, změny projektů. Znění: 6.3 Je nutné uchovat, posílit nebo obnovit ekologické funkce a hodnoty, k nimž patří: XVI. Vlastník* lesa o výměře do 5 ha ponechává v porostech k zetlení nejméně 5 stromů na hektar. Problém: Evidence, stálý přehled o vybraných stromech, pracovní náročnost Komentář: Není problém stromy najít, ale označit a hlídat. Znění: XVIII: Pálení klestu a těžebních zbytků není přípustné. Výjimka je možná při kalamitním výskytu podkorních škůdců. Problém: Občasná vysoká koncentrace klestu na malé ploše, zákaz i v oblastech s posílenou rekreační funkcí lesa Komentář: Absolutní zákaz je odstrašující, přesto že se lze bez pálení prakticky obejít. Někdy je klest objektivně na překážku. Kůrovce je možné vymyslet vždy. Znění: 6.6 Systémy řízení lesního hospodaření musí prosazovat rozvoj a používání environmentálně vhodných metod boje proti škůdcům na nechemické bázi a snažit se vyhýbat používání chemických pesticidů. Je zakázáno používat pesticidy skupiny... Dochází-li k používání chemikálií, musí být zajištěno odpovídající vybavení a školení, aby se minimalizovala zdravotní a environmentální rizika. Problém: Sdružení nemá psané procedury nebo pravidla pro bezpečné používání chemikálií. Skupinový manager má elektronickou evidenci použitých chemikálií, není zde zmíněna žádná chemikálie zakázaná FSC (nález auditora). Komentář: Přestože chemické zásahy provádí jen dva externí dodavatelé a jsou proškoleni, bylo nutné vyrobit směrnici. Znění: 7.1. Hospodářský plán* a podpůrná dokumentace musí obsahovat: (mimo jiné) XI. Vlastník* s výměrou lesa nad 5 ha má k dispozici ekologickou mapu zachycující zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, registrované významné krajinné prvky, referenční plochy, prvky územního systému ekologické stability, lesy s vysokou ochranářskou hodnotou a další ekologicky citlivá místa, např. vodní plochy, mokřady, prameniště, skalní výchozy a sutě. Problém: Rozlišovací schopnost map, zpočátku neujasněnost obsahu, zachycení migrujících živočichů Komentář: Mapa je poměrně náročné dílo, hodně různých zachycených prvků, složitější grafika. Problém bude snad lépe vyřešen při obnovách LHP (převážně 28). 17

Znění: 6.7 Chemikálie, obaly a tekuté a pevné neorganické odpady včetně paliv a maziv musí být likvidovány environmentálně vhodnými způsoby mimo místo použití. Problém: Požadavek na zajištění olejových absorbentů u pracovníků s JMP. Komentář: Ano, jde to, problém je ve vynutitelnosti používání, používáním vzniká nebezpečný odpad, Další problémové body českého standardu Jak vznikl standard? Intenzivní prací tří sekcí českého FSC a následným konsensem (trpný souhlas, někdy doslova). Z toho vycházejí i následující slabiny českého standardu: Znění: 6.4 Reprezentativní vzorky ekosystémů nacházejících se v krajině musí být chráněny ve svém přirozeném stavu a zaznamenávány do mapy, to vše s ohledem na rozsah a intenzitu zásahů a jedinečnost jimi ovlivňovaných zdrojů. I. Vlastník* lesa o výměře nad 5 ha vymezí nejméně 2 % lesa, u obecních majetků 3%, u státních majetků 5 % lesů jako referenční plochy*. V. Referenční plochy* musí být trvale vyjmuty z intenzivního lesnického využívání a slouží jako ukázky lesních ekosystémů s přirozenou dynamikou vývoje. Provádějí se pouze zásahy, které směřují k přirozenému stavu. VI. Porosty nebo jejich části v přirozeném stavu, které jsou součástí referenčních ploch*, jsou ponechány v bezzásahovém režimu. Problém: Není dořešena metodika (ne)obhospodařování referenčních ploch, legislativa bezzásahovosti Znění: volně-povinnosti držitelů certifikátu nad 5 ha obecně (posouzení vlivu na ŽP byť zjednodušeně před započetím veškerých prací; další směrnice, monitoring a hodnocení, systém vnitřní kontroly, Odbyt? Základ úspěchu certifikací Základní podmínkou bezproblémového odbytu certifikovaného dříví je poptávka spotřebitelů po certifikovaných výrobcích. Přesto, že jich je dost a v širokém sortimentu, na našem trhu je nabízejí (a někdy i propagují) zejména nadnárodní řetězce, do kterých české firmy nejsou schopny proniknout. Teoreticky možné dodávky na export jsou limitovány ekonomikou doprava dokonale smaže konkurenční výhodu certifikovaného dříví. V praxi neexistuje rozumná poptávka po jehličnatém FSC dříví (rozumná = kombinace objem-cena-vzdálenost-trvalost). FSC dříví je tedy převážně prodáváno jako necertifikované, často za lepších podmínek pro prodávajícího, než jsou nabízeny certifikovaným odběratelem. Při srovnání obou certifikačních systémů v odbytu platí cca toto: PEFC certifikovaná hmota: prakticky nulové náklady na certifikaci, prakticky nulové zvýhodnění na trhu. FSC certifikovaná hmota: vyšší náklady na certifikaci (u nás prakticky cca 4 Kč/m3), kolísavé zvýhodnění na trhu. Předpokládané mimofinanční zvýhodnění FSC dříví (přednostní odběr FSC cert. dříví, exkluzivní řetězec,..) se nedostavilo kromě pozitivního přijetí samotnými vlastníky (vyšší povědomí o nějaké zvláštnosti našich lesů mezi občany). 18

Odbyt není vše Pořízení FSC certifikátu s sebou nese i další ekonomicky hůře prokazatelné nebo sporné efekty. Jsou-li spíše kladné nebo záporné je na vyhodnocení uchazeče o certifikát. Mezi významnější patří zejména (jen výběr): 1. pro vlastníka lesa nezávislou kontrolu hospodaření zvenčí (kromě OSSL, ČIŽP, ) nadzákonná omezení v hospodaření (podíl MZD, velikost holin, pálení klestu, investice v lesích ) určitou výjimečnost mezi srovnatelnými majetky jednodušší komunikaci s NNO a řešení střetů ekonomicky jiné přístupy k hospodaření (zejména ústup od holosečí, omezení dříve nezbytných prací v lese) 2. pro lesního hospodáře rozšíření obzorů myšlení, nutnost posuzovat své jednání multikriteriálně navázání nových dodavatelsko-odběratelských vztahů daleko více práce a stresu na straně jedné, daleko méně práce a více radosti na straně druhé 3. pro veřejnost jednoznačné posílení ekologického a sociálního pilíře lesnického hospodaření prospěšnější zaměstnanecká politika v lesích větší váha hlasu lidu při hospodaření v lese Audity lesnického hospodaření v pojetí PEFC a FSC 1. 2. 3. 4. Oba systémy jsou prospěšné českému lesnictví. Pojetí se liší (administrativní / praktický). Náročnost pro vlastníka je nesrovnatelná (administrativní, personální, finanční). Výhody a nevýhody jsou popsány výše. 19

3. Zkušenosti z certifikačního auditu podle certifikačního systému FSC u státního podniku LČR Ing. Martin Zavrtálek (Lesy ČR, s. p., Hradec Králové) Úvod Již v roce 25 bylo vedením LČR, s.p. rozhodnuto o realizaci pilotního projektu certifikace jednoho vybraného lesního hospodářského celku systémem FSC. Konkrétní aktivity započaly až téměř o rok později, zejména v souvislosti s probíhajícími diskusemi nad v té době připravovaným zněním národního standardu FSC, jehož schválení a akreditace v srpnu 26 přinesla do procesu certifikace nemalé změny. Charakteristika pilotního objektu Jako pilotní objekt byl zvolen LHC Žehrov na Lesní správě Nymburk. Těžiště tohoto celku se nachází v okolí obce Branžež na Mladoboleslavsku, menší izolované části se pak táhnou zhruba 15 km jižním směrem až k obci Dobrovice. Z majetkového hlediska se jedná o jeden ucelený komplex a větší množství menších lokalit navazujících na ostatní vlastníky. Výběr byl proveden zejména s ohledem na přiměřenou výměru celku a na vysoké zastoupení ploch, potenciálně vhodných pro vymezení referenčních ploch. Svou roli hrála samozřejmě i skutečnost, že lesní hospodářský celek je nejnižší jednotkou, u které lze bez jakýchkoli komplikací oddělit účetnictví, hospodářskou evidenci i fyzickou produkci od ostatního obhospodařovaného lesa. Výměra PUPFL na LHC činí 2633,8 ha, z toho 2576,1 ha porostní půdy. Převážná většina celku náleží do PLO 18 - Severočeská pískovcová plošina a Český ráj, menší jižní část pak do PLO 17 - Polabí. Významnou část LHC v jeho severní části zaujímá CHKO Český Ráj (I.zóna 535,46 ha, II.zóna 484,53 ha, III.zóna 138,65 ha). V zájmovém území jsou výrazně zastoupeny také ochranné lesy (272,2 ha) a maloplošná zvláště chráněná území (579,12ha, z toho 133,5 ha v překryvu s ochrannými lesy), z nichž nejvýznamnější jsou přírodní rezervace Příhrazské skály a přírodní památky V dubech a Křižánky. Z hospodářského hlediska dominují cílové HS 1 mimořádně nepříznivá stanoviště, 13 přirozená borová stanoviště, 23 kyselá stanoviště nižších poloh, 43 kyselá stanoviště středních poloh, dohromady s více než 75% zastoupením. Tomuto faktu odpovídá i dřevinná skladba s převahou BO (55%) a SM (21%), dále DB (1%), BR (4%), BK, MD (3%), DG, VJ, HB, JS (1%). Významnou část LHC (cca 348 ha) tvoří obora Žehrov (v pronájmu) s normovanými stavy 1 ks muflona a 25 ks daňka. Předpokládané dopady na hospodaření Na základě analýzy znění národního standardu FSC a výsledků předauditu, zpracovaného firmou NEPCon, Sp. z o.o., Kraków, byly definovány hlavní hospodářsky významné oblasti, které je třeba při úvahách o zavádění certifikace brát v potaz. Zavedení certifikace s sebou v první řadě nese nutnost vyrovnat se se zvýšenými nároky standardu na podíl tzv. ekostabilizačních dřevin při obnově porostu. Možný dopad na hospodaření si ukážeme na příkladu našeho modelového celku: 2

SLT K 1,3,5,7 3K 2K K 2,4,6 3S 3M 3I 4Q 2M Z Y 2S 2I 2D P 2H 3N 2L 2P T M 1L 2B 3P 1V 2Q 1C 3A 1H ostatní plocha 379,65 375,48 344,15 184,82 139,13 95,1 88,52 84,58 78,8 72,74 61,67 56,38 52,73 44,3 4,1 38,34 38,73 36,63 31,27 29,22 25,66 26,98 26,55 26,52 18,94 18,56 15,3 12,4 11,27 122,66 podíl 14,7 14,6 13,4 7,2 5,4 3,7 3,4 3,3 3 2,8 2,4 2,2 2 1,7 1,6 1,5 1,5 1,4 1,2 1,1 1 1 1 1,7,7,6,5,4 5 navýšení oproti podíl min.podí vyhl.83/1996 načítaně l EsD Sb. 14,7 29,3 42,7 49,9 55,3 59 62,4 65,7 68,7 71,5 73,9 76,1 78,1 79,8 81,4 82,9 84,4 85,8 87 88,1 89,1 9,1 91,1 92,1 92,8 93,5 94,1 94,6 95 1 3 5 5 2 5 5 5 3 5 5 1 5 5 6 15 6 5 8 4 1 1 8 6 3 6 4 4 6 6 2 2 2 1 2 2 25 1 2 5 25 25 35 5 4 2 65 2 65 4 1 4 2 1 3 4 Pokud dopočítáme průměrný požadovaný podíl zpevňujících dřevin, dostaneme se v případě LHC Žehrov pro obnovní cíle podle FSC na 41,4%, podle vyhlášky 83/1996 Sb. na 21,8% (skutečnost v roce 26 činila 31,9%). To samozřejmě představuje značnou ekonomickou zátěž. Vzhledem k stávajícímu charakteru porostů je nutno se při vnášení stabilizačních dřevin spoléhat výhradně na umělou obnovu. Zvýšené náklady se projevují v rozdílných cenách sazenic (DB oproti BO cca 1,5 násobek, BK cca 2 násobek) navíc u BO se cca 4% ročně obnovuje přirozeně na holině. Nákladovost zvyšuje také nutnost chránit výsadby proti zvěři, ať již repelenty nebo oplocováním. Naopak snížení nákladů představuje rozdíl v ceně práce při zalesnění některými EsD (DB,BK). Snížení nákladů také přináší odhadovaný menší podíl intenzivnějších způsobů přípravy půdy. Změna počtu sazenic při náhradě BO EsD nehraje v nákladech podstatnou roli. Po zahrnutí 21

všech těchto faktorů do výpočtu lze pro konkrétní území uvažovat zvýšení ročních nákladů průměrně o 75 Kč/ha, které nebude v nejbližších deceniích nijak významně klesat. To lze očekávat až ve vzdáleném výhledu, kdy se současná příznivější skladba zakládaných porostů projeví ve vyšších věkových stupních. Tento typ vícenákladů je vysoce proměnlivý v závislosti na povaze současných mýtných porostů, výhodnější je pochopitelně situace v oblastech s vysokým zastoupením listnáčů. Jako poměrně těžko řešitelný se v kontextu variabilních podmínek ČR jeví potenciální konflikt mezi požadavky standardu na zastoupení EsD a požadavky na omezení holosečí na 1/3 celkové mýtní těžby. Domnívám se, že v současnosti by měla přeměna druhové skladby představovat pro svěřený les daleko vyšší prioritu než neurčitě odůvodněný praktický zákaz holosečí - připomínám, že podstatnou část z přípustného podílu holosečných obnov spolknou nahodilé těžby. Je iluzorní se domnívat, že významné zvýšení podílu EsD v podmínkách naprosté převahy jehličnanů lze i při maximálním využití podsadeb stinných dřevin realizovat bez přiměřeného využití holosečných prvků. Bylo by již skutečně zapotřebí vytřídit cíle reálně dosažitelné v horizontu jednoho životního cyklu lesa od cílů z kategorie zbožných přání. Na tomto místě bych rád pro inspiraci uvedl pasáž z dánského národního standardu FSC, kde je v indikátoru 6.3.I stanovena povinnost minimalizovat holé seče, ale v poznámce je výslovně uvedeno, že toto ustanovení se neaplikuje na porosty, kde budou obnovovány přirozeně světlomilné dřeviny jako bříza, borovice a dub. Dalším posuzovaným hlediskem byly dopady zavedení konceptu mrtvého dřeva do praxe. Následující vývody vychází z předpokladu, že se vhodným výběrem a umístěním referenčních ploch do obtížně obhospodařovatelných lokalit podařilo udržet nutné ponechávání jedinců k dožití a zetlení v intenzivně obhospodařovaných lesích na minimálních počtech, tzn. 5 ks na hektar. Při hodnocení ekonomických dopadů bylo v souladu s připravenou vnitropodnikovou směrnicí uvažováno s odepisováním ponechávané hmoty a jejím vyznačováním až bezprostředně před realizací těžby. Tak je lépe vyjádřen faktický charakter ztrát a umožněn optimální výběr ponechávaných jedinců. Pro kalkulaci ztrát byly použity údaje o průměrném zpeněžení těžené hmoty -včetně paliva, tak, aby bylo zohledněno upřednostňování méně hospodářsky hodnotných jedinců mezi ponechávanými. Míru snížení fiktivního zpeněžení hmoty ponechaných jedinců oproti průměru ale spolehlivě vyjádřit nelze, vypočtené hodnoty je proto nutno brát jako maximální. Lze předpokládat, že proměnlivost těchto ztrát bude mnohem menší oproti ostatním typům zvýšených nákladů, v podmínkách pilotního objektu vychází maximální průměrná roční ztráta (včetně průběžného nahrazování rozkládající se hmoty) cca 85 Kč/ha. Poslední závažný ekonomický dopad představuje postupný přechod k bezzásahovému režimu v referenčních plochách (viz indikátory 6.4.V a 6.4.VI). Dopad tohoto procesu bude silně proměnlivý a bude se odvíjet z podílu referenčních ploch, které jsou v současnosti při respektování zájmů ochrany přírody (plány péče) a technologické dosažitelnosti porostů hospodářsky využitelné. V podmínkách LHC Žehrov, kde jsou referenční plochy umístěny především do maloplošných ZCHÚ a ochranných lesů, se jedná o cca 2% (3 ha) jejich plochy. Tento typ ztrát bude postupně narůstat s přibližováním referenčních ploch cílovému stavu, po jeho dosažení se ustálí na ekvivalentu hodnotového přírůstu těchto lokalit. Současný přírůst činí v těchto porostech okolo 4,9 m3/ha za rok, v dnešních cenách tak vychází roční ztráta přibližně na 12 Kč, což v přepočtu činí cca 46 Kč/ha certifikovaného celku za rok. Ostatní požadavky vyplývající ze zjištění předauditu nebo z rozboru znění národního standardu se v ekonomice lesního hospodaření nejeví jako příliš podstatné. Dosud nezodpovězenou otázkou ale zůstává míra nárůstu administrativy spojené s certifikací, z čehož mezi venkovním personálem panují značné obavy. 22

Závěr Podle zhodnocení dosavadních poznatků lze očekávat okamžité nezanedbatelné zhoršení ekonomické situace lesních podniků po zavedení certifikátu FSC. Odhad celkových dopadů se u pilotního objektu pohybuje okolo 2 Kč/ha za rok bez nákladů na audit a poplatků za používání loga. Provedená analýza hlavních charakteristik jednotlivých LHC ve správě LČR nedává příliš prostoru pro výběr k certifikaci jednoznačně vhodných celků. Kladné dopady příznivější druhové skladby jsou zpravidla eliminovány menším podílem potenciálních referenčních ploch (1.zóny CHKO, ochranné lesy, maloplošné ZCHÚ, lesy kategorie 32e se zvýšenou funkcí půdoochrannou). Nedá se ovšem vyloučit možnost zcela jiné situace u menších majetků do 5 ha, kde za příhodných podmínek může být zvýšení nákladů zanedbatelné. Naopak ekonomické přínosy zavedení certifikace jsou pro největší vlastníky s velkými objemy realizované hmoty v současnosti nevýznamné, poptávka po certifikované surovině není tak velká, aby ovlivnila bilanci takového podniku jako celku. Dá se říci, že za stávající situace přistoupením k certifikaci vlastník nabízí na své náklady společnosti určitou přidanou hodnotu v oblasti mimoprodukčních funkcí lesa. V současnosti vedené úvahy o rozšíření certifikace na některé další hospodářské jednotky LČR jsou proto nyní orientovány zejména na to, aby takto vynaložené vícenáklady splnily svůj účel v maximální míře. LČR proto bude usilovat o získání certifikátu u několika dalších celků s mimořádně významnými mimoprodukčními funkcemi lesa. Diskuse nad výběrem těch nejvhodnějších právě probíhají. Na závěr musím znovu zopakovat, že nejzásadnějším problémem zůstává znění indikátoru 6.3.VI, který od základů podkopává dosažitelnost certifikátu. Chci tímto vyzvat autory standardu, aby uvážili zrušení striktní hranice pro přípustný podíl holosečí a přenesly zodpovědnost za posouzení akceptovatelnosti způsobů hospodaření ve smyslu indikátoru 6.3.IV na certifikační společnost. 23

4. Certifikační audit FSC z pohledu certifikační firmy Ing. Milan Reška (Soil Association) Certifikační audit FSC z pohledu certifikační firmy Woodmark Soil Association South Plaza Marlborough Street Bristol, BS1 3NX, UK www.soilassociation.org/forestry Ing. Milan Reška Certifikace lesního hospodaření & Certifikace spotřebitelského řetězce (COC) Při certifikaci lesního hospodaření se hodnotí sociální, přírodní a ekonomické aspekty. Výsledkem auditu je certifikovaný les a hospodaření v něm. Při certifikaci spotřebitelského řetězce je hlavním cílem zaručit to, že se ve výsledném výrobku nachází skutečně certifikovaná surovina. Certifikace: jednotlivé kroky Kontakt s certifikační firmou Přípravná návštěva Zpráva obsahující doporučení Příprava na hlavní audit Smlouva o provedení auditu Konzulta ce před auditem Hlavní audit Zpráva o výsledcích auditu Konzultac e po auditu Oponentura zprávy z auditu Rozhodnutí o udělení certifikátu 24

Základní proces Vyplnění základního dotazníku Přípravná návštěva (>1,ha nebo lesy lesů s vysokou ochranářskou hodnotou, COC) Hlavní audit certifikát platný 5 roků 4 každoroční audity RE-certifikace Požadavky na auditorskou firmu Akreditace pro certifikaci FSC Nestrannost Bez konfliktu zájmů Cena auditu Požadavky na auditora Odborné předpoklady Znalost standardů a kritérií FSC Univerzitní vzdělání ekologie, LH, antropologie Praxe v lesnictví min. 5 roků Bez konfliktu zájmů 25