Jsou při řízení národních parků dostatečně reflektovány vědecké poznatky?

Podobné dokumenty
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Zelený Mordor. Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,

Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy. Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze,

Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV

Zelený Mordor. Kam kráčí Národní park Šumava

Proč chránit ekosystémy horských smrčin?

NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY

O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Národní park Šumava a lýkožrout smrkový historie, současnost a budoucnost. Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Krkonošský národní park. Ekonomická, ekologická a sociální specifika péče o národní park

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)

Stav lesních půd drama s otevřeným koncem

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav

Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000

Případová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách

VY_32_INOVACE_301. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Kůrovcová kalamita v NP Šumava a její řešení

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

Lesy na hranici - nejenom státní ale i myšlenkové

Síť amatérských a profesionálních meteorologických stanic na zajímavých místech Šumavy

Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava

Výstupy NIL2. Obnova lesa. Radim Adolt. I Informace o lesích

Ekologie lesa, stabilita lesních ekosystémů a faktory ovlivňující zdravotní stav lesů

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem

Základní charakteristika území

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald

Průběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum

Trocha teorie ( snad nikoho nezabije)

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Národní inventarizace lesa

Metody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ

Soubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Zaostřeno na Jizerky 2013

Naplňování cílů národních parků z pohledu Ministerstva životního prostředí. RNDr. Alena Vopálková


Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška

Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti. Otakar Schwarz

HOSTĚTÍN HISTORIE. Motiv ochrany: Výskyt kriticky ohrožené mochny drobnokvěté (Potentilla micracantha).

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava

Inventarizace krajiny CzechTerra. IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.

Příloha č. 8a - Přehled lokalit - Část A Oblast č.

Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin

Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar

Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i

Vývoj českého lesnictví v uplynulých sto letech: společenské okolnosti, přírodní vlivy, způsoby hospodaření, potřeba změny

Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání

Zdeněk Kučera Jiří Riezner Silvie R. Kučerová

PRALESY PRO NAŠE DĚTI? Zkušenosti z dosavadního vývoje části území Šumavy zahrnuté do souvisejících národních parků NP Bavorský les a NP Šumava

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno

MATERIÁL PRO RADU MĚSTA č. 9

Ekologie. CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ČR Novinky a spory v OP

Výskyt škodlivých činitelů v lesích Česka v roce 2009

ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze

Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý

Základní údaje. Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha. NP Thayatal Vyhlášen ha. Ptačí oblast Podyjí vyhlášena ha

Biogeochemické cykly ekologicky významných prvků v měnících se přírodních podmínkách lesních ekosystémů NP Šumava (VaV/1D/1/29/04)

Laserové skenování pro tvorbu 3D modelu terénu vybrané části NP České Švýcarsko

VY_32_INOVACE_361. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ DUM: VY_32_INOVACE_2/37

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Aktuální informace o kůrovcové kalamitě na Moravě - příčiny a následky

Účel a doba měření. Měřicí místa a měřené veličiny

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Vliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa

Výsledky digitalizace snímkování stavu lesních porostů NP Šumava

Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin

Obnova biotopů na Pístovských mokřadech

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková

Základní přehled managementových opatření v jednotlivých zónách ochrany přírody (návrh nových zón NP Šumava, duben 2019)

Čas na změnu v lesích Milan Hron, Jiří Nohel. 21. února 2016 Velká Bíteš Bítešská akademie Kolpingova rodina Velká Bíteš a KDU-ČSL

Škody zvěří na lesních porostech

Vývoj kůrovcové kalamity v letech a predikce dalšího vývoje

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT)

NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY, JEJICH VÝZNAM A DLOUHODOBÉ VIZE. Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D.Ing.

Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý

Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí

Soubor map poškození lesních porostů zvěří v Krkonoších (GIS KRNAP Vrchlabí)

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Monitoring a předpověď zemědělského sucha

Vodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková

VY_32_INOVACE_365. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

JEHLIČNATÉ A LISTNATÉ STROMY 1. Poznáš následující stromy podle nápovědy?

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

Transkript:

Jsou při řízení národních parků dostatečně reflektovány vědecké poznatky? Jakub Hruška - Česká geologická služba, Ústav výzkumu globální změny AV ČR plus 47 kolegů z 11 institucí a databáze SCOPUS

Počet publikací SCOPUS Na úvod trochu vědecké scientometie 40 35 30 25 20 Šumava Krkonoše Podyjí NP ČŠ 15 10 5 0 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020 publikací/km 2 (1968-2016) 800 700 600 500 400 300 200 100 0 km2 publikací Šumava Krkonoše České Švýcarsko Podyjí 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 Šumava Krkonoše České Švýcarsko Podyjí

NP Podyjí ochrana procesů i druhů (Ponikelský et al. 2016)

Šebek, Ponikelský et al. 2016 NP Podyjí výborná koexistence bezzásahovosti v lesích a druhové ochrany Limit: okolní zemědělská krajina

Počet jedinců [ks] NP České Švýcarsko 5000 3000 4000 2500 2007 2008 2009 2010 3000 2000 1000 2007 2008 2009 2010 2000 1500 1000 500 0 0 S 30 Král et al. 2012 60 130 N 130 VT BO+VJ BO VJ OS BR VR OD dřevina

Bogusch et al. (2014) Včely a vosy jedinci druhy

1770 1780 1790 1800 1810 1820 1830 1840 1850 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 NP Šumava disturbance. vichřice, archiv gradace lýkožrouta, archiv narušení, letokruhy Kalendářní rok Čada, Svoboda et al. (2016)

Podíl 1450 1480 Čada, Svoboda et al. (2016) 1510 1540 1570 1600 1630 1660 1690 1720 1750 1780 1810 1840 1870 1900 1930 1960 1990 0,4 0,3 rekonstrukce narušení věková struktura dnešních porostů 0,2 0,1 0 10% krajiny disturbováno 1x za 41 let 50% krajiny disturbováno 1x za 174 let Desetiletí Disturbance horských smrčin tu byly, jsou a BUDOU

Hydrologické změny? Hruška et al. (2016)

srážkové úhrny [mm] odtok [mm] 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 1800 Roční odtok - profil Modrava žádná statisticky významná změna ročních průtoků (1950 2015) 1950 povodí 1960 1970neztratilo 1980 1990 2000 lesní 2010charakter (půdy, biomasa, mrtvé Roční srážkové dřevo, úhrny přízemní - Filipova Huť vegetace) 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010

Bazická saturace půd (%) 2014 Plešné jezero gradace 2006-2008 80 70 Plešné Čertovo 2016 60 50 40 30 20 10 Čertovo jezero žádná gradace 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 rok Odumření dospělého lesa = výrazná regenerace půd, restart ekosystému Kaňa et al. (2014)

Krkonoše 80. léta 20. století Kamenec, foto Otakar Schwarz, opravdová černobílá fotografie Pentacon six 6x6 ORWO

Poimisní mlaziny v Krkonoších 1979-1995 (ca. 8 000 ha) Správa KRNAP

Výchovné zásahy s proměnlivou intenzitou Nastartování přirozených procesů -0.10 ha grid scale -Vary thinning by 0.10 ha units -20% skips (black) -20% gaps (light gray) -60% thinned (gray) Prostorová homogenita x prostorová heterogenita

Variable density thinning: skips and gaps approach -0.1 ha buňka -zásahy s různou intenzitou v buňce -20% žádné zásahy (tmavě zelená) -20% porostní mezery (žlutá) -60% zásahy různá intenzita (světle zelená)

NP Šumava - Borová Lada

Proč jsou krkonošské louky významné? v jednotlivých údolích téměř souvisle spojují podhůří se subalpínskými polohami vytvoření společenstev, která kombinují různé druhy; řada alpinských druhů je na loukách v okolí obcí velmi hojná. došlo i k evoluci nových druhů hybridogenního původu. Nejznámější skupinou jsou jestřábníky. (Krahulec et al. průběžně od 60.tých let)

Smilkové louky se silenkou nadmutou se hojně vyskytují v Karpatech (odkud byly popsány) v Alpách, a v Krkonoších

V uplynulých 30 letech byla provedena inventarizace luk a řada managementových experimentů (Krahulec et al.) Vliv kosení na výskyt kvetoucího rdesna hadí kořen Polygonum bistorta. (Pecháčková et al. 2010) 100 No. of flowering stalks (P. bistorta) 80 60 40 20 Mean+1.96*SE Mean-1.96*SE Mean+SE Mean-SE Mean 0 1992 1993 1994 1995 1996 Unmown Year 1992 1993 1994 1995 1996 Mown

Vliv kosení na množství druhů velký efekt po čtyřech letech experimentu 7.5 Mean ±SE ±1.96*SE 7.0 6.5 6.0 No. of species 5.5 5.0 4.5 4.0 3.5 1 2 3 4 Year Unmown 1 2 3 4 Year Mown

V současnosti probíhá v Krkonoších projekt Life Corcontica (ve výši cca 100 mil Kč), který dané poznatky využívá a převádí je do praxe

Depozice dusíku v ČR (Oulehle et al. 2016)

Kritická zátěž nutričního dusíku: Taková depozice, která ještě nezpůsobí chemické změny, vedoucí k dlouhodobému poškození ekosystému. Výpočet: Mezinárodní metodika UN ECE. Proč a jak škodí nadbytek dusíku ekosystémům? Nedostatek: pomalý růst, specifická druhově bohatá flóra (typické pro horské lesy) Nadbytek: rychlý růst stromů, změna flóry (úbytek druhů). V půdě vznik HNO 3 a acidifikace ekosystému

Kritická zátěž nutričního dusíku pro lesy zelená velmi citlivé ekosystémy KRNAP CHKO Jizerské hory (Hruška et al. 2010)

(Hruška et al. 2010) Kritická zátěž dusíku v KRNAP výrazně překročena - (2x až 4x) nutno zohlednit v managementu

Genetika smrku nové výsledky z NP Bavorský les (Bečka, 2016) - jasné geografické rozlišení populací - žádné definovatelné genetické rozdíly uvnitř populací - není genetický rozdíl mezi nižšími a vyššími polohami NPBW - typy korun nejsou geneticky podmíněny Itálie Bavorsko Švédsko

Lišejníky na buku staré a velké stromy nutné! počet druhů lišejníků 25 20 15 10 5 number of species 40 35 30 25 20 15 10 5 0 beech spruce other tree species (n = 155) (n = 180) (n = 174) smrk buk dub jedle ostatní listnáče ostatní jehličnany smrk *** buk *** dub *** jedle ostatní listnáče * ostatní jehličnany dead wood CR EN VU NT DD LC soil, stones etc. 0 substrates Hofmeister et al. 2016 20 40 60 80 100 120 140 průměr kmene (cm)

SHRNUTÍ Vědecké výsledky jasně ukazují, že bezzásahovost v lesích neohrožuje přírodu NP byly zřízeny primárně kvůli ochraně přírody člověkem podmíněnou biodiverzitu je třeba udržovat Horské NP jsou stále pod nezanedbatelným tlakem depozice dusíku NP jsou důležitým referenčním územím (vliv člověka, klimatické změny)

Jsou při řízení národních parků dostatečně reflektovány vědecké poznatky? Limity uplatňování: nedůvěra vědecké výsledky příliš odporují selskému rozumu politika - jiné zájmy využití území s dobrou značkou obavy z reakce veřejnosti - chceme zelený les!

Červík A 1981 (Beskydy, data VÚLHM) Odtok (mm) 1954 1957 1960 1963 1966 1969 1972 1975 1978 1981 1984 1987 1990 1993 1996 1999 2002 2005 2008 2011 2014 Těžby (m3) 1 200 Těžby (m3) 1 000 Odtok (mm) 800 600 400 200 0 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

Měsíční trendy odtoků 1970-2012 signál změny klimatu 1970-2012 odtoky lbound trend trendp ubound tau sig leden -0.02 0.01 0.26 0.04-0.01 0.97 únor -0.02 0.00 0.15 0.03 0.03 0.81 březen 0.01 0.05 2.08 0.09 0.22 0.04 duben 0.03 0.10 4.11 0.16 0.36 0.00 květen -0.12-0.04-1.65 0.04-0.07 0.50 červen -0.05-0.02-0.86 0.01-0.07 0.52 červenec -0.02 0.00 0.08 0.02 0.03 0.76 srpen -0.02 0.00 0.07 0.02 0.07 0.54 září -0.01 0.01 0.57 0.03 0.19 0.08 říjen 0.00 0.01 0.58 0.03 0.23 0.03 listopad -0.03 0.00-0.07 0.03 0.03 0.81 prosinec -0.04-0.01-0.28 0.02-0.03 0.76 Měsíční trendy odtoků 1992-2012 žádné změny! 1992-2012 lbound trend trendp ubound tau sig X1-0.12-0.01-0.13 0.11-0.08 0.63 X2-0.10-0.01-0.18 0.06-0.15 0.38 X3-0.17 0.01 0.26 0.17-0.02 0.92 X4-0.10 0.14 3.00 0.35 0.22 0.18 X5-0.32-0.05-0.97 0.20-0.01 0.97 X6-0.06 0.02 0.34 0.10 0.04 0.82 X7-0.05 0.04 0.92 0.12 0.13 0.46 X8 0.00 0.06 1.26 0.13 0.32 0.06 X9-0.06 0.02 0.47 0.10 0.05 0.77 X10-0.05 0.01 0.14 0.07 0.04 0.82 X11-0.13-0.02-0.38 0.06-0.14 0.42 X12-0.16-0.04-0.79 0.05-0.11 0.54

Rok 2015 2012 2009 2006 2003 2000 1997 1994 1991 1988 1985 1982 1979 1976 1973 1970 1967 1964 1961 1958 1955 1952 1949 Dny s extrémně nízkými (<5% kvantil) a extrémně vysokými (>95% kvantil) průtoky Modravský potok (1949-2015) 70 60 50 Počet velmi vodných dní 40 30 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 Počet velmi suchých dní Průtoky <5% kvantil (velmi suché) 20 Průtoky >95% kvantil (velmi vodné) 10 0

Průtok m3/s 80 Denní průtoky Modrava (1949-2015) 70 60 50 y = 9E-06x + 3,0449 R² = 0,0003 40 30 20 10 0 1949 1954 1959 1965 1970 1976 1981 1987 1992 1998 2003 2009 2014

Průtok m3/s Denní průtoky Modrava (1949-2015) 1,4 1,2 1 0,8 0,6 Průtoky podzim2015 0,4 0,2 0 1949 1954 1959 1965 1970 1976 1981 1987 1992 1998 2003 2009 2014

Průtok m3/s 80 Denní průtoky Modrava (1949-2015) vysoké 70 60 50 40 30 20 10 1949 1954 1959 1965 1970 1976 1981 1987 1992 1998 2003 2009 2014