18. PŘÍLOHY Zkratky používané v tabulkách: LČR Lesy České Republiky s.r.o. LZ lesní závod MS myslivecké sdružení VÚLHM Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti VŠV Vysoká škola veterinární Bývalé okresy: A - Praha - všeobecně JH - Jindřichův Hradec PT - Prachatice AV - Praha - východ JI - Jičín PB - Příbram AV - Praha - východ JN - Jablonec nad Nisou PV - Přerov AZ - Praha - západ KH - Kutná Hora RA - Rakovník BE - Benešov KD - Kladno RK - Rychnov nad Kněžnou BN - Beroun KL - Klatovy RO - Rokycany BL - Blansko KO - Kolín SO - Sokolov BM - Brno - město KR - Kroměříž ST - Strakonice BR - Břeclav KV - Karlovy Vary SU - Šumperk BU - Bruntál LI - Litoměřice SV - Svitavy BV - Brno - venkov LO - Louny TA - Tábor CB - České Budějovice MB - Mladá Boleslav TB - Třebíč CK - Český Krumlov ME- Mělník TE - Teplice CL - Česká Lípa MO - Most TR - Trutnov CO - Chomutov NJ - Nový Jičín TV - Tachov CR - Chrudim NY - Nymburk UO - Ústí nad Orlicí DE- Děčín OL - Olomouc VS - Vsetín DO - Domažlice OP - Opava VY - Vyškov FM - Frýdek Místek OS - Ostrava ZL - Zlín HB - Havlíčkův Brod PA - Pardubice ZN - Znojmo HK - Hradec Králové PE - Pelhřimov ZS - Žďár nad Sázavou HO - Hodonín PJ - Plzeň - jih CH - Cheb PL - Plzeň město J - Jihlava PM - Příbram JE - Jeseník PO - Prostějov Zkratky zvěře chované v oborách: Velkým písmenem je zaznačena zvěř, která se v oboře v současnosti chová, malým, zvěř, která zde byla chována v minulosti B - bažant obecný Bobr - Bobr evropský D - daněk skvrnitý DZ - Dutorohá zvěř (ovce dutorohá, kamzík horský, turecká koza, aj. J - jelen lesní JM - jelen maral
Jmil - jelen milu JS - jelen sika, jelen dybowského JV - jelenec viržínský JZ - Jelenovitá zvěř ( méně běžní asijští a severoameričtí jeleni ) K - krocan divoký KB - koza bezoárová Kch - kachna divoká Koně - koně Kuch - drobná zvěř, zvířata pro kuchyň ( labutě, husy, křepelky, koroptve) Lo, So - los, sob LS - liška P - prase divoké R - ryby S - srnec obecný V - velbloud Z - zajíc Zubr - zubr evropský 2
Zvěř chovaná v oborách : Za jménem zvěře následuje časový údaj, který udává, kdy se asi poprvé tato zvěř dostala na území ČR a místo, kam tato zvěř byla prvně vypuštěna. Tyto druhy zvěře uvádí použitá literatura. Jelen lesní královská zvěř, jako první chována v oborách Bílý jelen od r. 1723 (Brandýs n. Labem) Jelen wapiti 70. léta 19. stol. (obora v Černovicích u Tábora) Daněk skvrnitý 1465 na Moravě, v Čechách konec první pol. 16. stol. (Královská obora ) Jelen sika - okolo 1891 (obora Kluk u Poděbrad ), (obora Kersko 1910), ( velkostatek Manětín 1897), (obora Libá okolo 1903), atd. Jelen dybowského - 1891 (obora Kluk u Poděbrad ) Jelenec viržíský (běloocasý) 1853 (Dobříš, obora u Královské stolice) Jelen axis dovezen v roce 1910 ( Holešov), (1853, Dobříš -obora u Královské stolice) Jelen vepří ( porcinus) - 1853 (Dobříš, obora u Královské stolice) Jelen Sambar 1929 (Lukov) Jelen hřivnatý 1929 (Lukov) Jelínek šedý 1929 (Lukov) Jelen indický 1853 ( Dobříš, obora u Královské stolice) Jelen wapiti dovezen na začátku 20. století ( Holešov) Sob polární 1925 (Lukov), již v 16. stol. Srnec obecný 1376 ( Ledenická obora u Českých Budějovic) Zubr - 16. stol. ( obora v Bubenči) Los - 16. stol. Kamzík horský, kozorožec horský oba 16. stol. ( Křivoklátsko) Muflon 16. stol? (není jisté), 18. stol. Koza bezoárová Jiní jelenovití a dutorozí Prase divoké 16. stol. Medvěd hnědý 3
Lvi, jiné nepůvodní šelmy Liška obecná Bobr evropský, vydra říční Zajíc polní, králík divoký Koně, poníci Skot a jiný dobytek Velbloudi, lamy Bažanti, koroptve, křepelky Krocan divoký Husy, labutě, kachny, drůbež Jiná pernatá zvířata Ryby Následující výpis z článku pochází z časopisu Svět myslivosti č. 8/2004, str. 27, dokládá, že myslivost a lovectví působí pozitivně na krajinu a k zlepšení stavu životního prostředí.. Uznávaný britský vědecký časopis Nature ( č. 423 z 29. 5. 2003, str. 531 533) zveřejnil výsledky studie týmu odborníků z Univerzity v Kentu, z nichž vyplývá, že lovecké aktivity motivují provozovatele lovů, kteří jsou současně vlastníky honebních pozemků, k lepší péči o krajinu. Lov ( v našem pojetí myslivost) je tak v Anglii významným faktorem při udržování biodiverzity v krajině. Na pozemcích soukromých vlastníků, které nejsou součástí chráněných území, se rozkládá mnoho oblastí vytvářejících přirozené prostředí pro nejrůznější druhy živočichů. Jen málo států si však může dovolit podporovat ze svého rozpočtu biodiverzitu rozsáhlejších území, přičemž i ve vyspělých státech je taková podpora omezená. O to důležitější je přístup vlastníků příslušných honebních pozemků k péči o biotopy na nich se vyskytující. O příznivcích lovu ( v Anglii především hony na lišky a na pernatou zvěř) se ví, že svědomitě pečují o životní prostředí lovné zvěře. Analýza leteckých fotografií ukázala, že vlastnící pozemků, kteří na nich pořádají hony na pernatou zvěř, více podporují zakládání a údržbu přirozených prostředí než ti, kteří se lovu nevěnují. 4
Autoři výzkumu v závěru článku konstatují další důležitou skutečnost, kterou lze rovněž zobecnit pro středoevropské podmínky. 5
Vyobrazení způsobů lovů zvěře: ( černobílá vyobrazení jsou převzata z použité literatury č. 1, barevná z literatury č. 3) Původním způsobem lovu vladařů byla štvanice, ta se postupně přenesla z volnosti do obor. Výjev se odehrává v oboře, neboť je patrný dřevěný proplétaný plot. Nejde zde ani o klasickou štvanici, kdy byla zvěř štvána a ulovena jezdci. V tomto případě je zvěř jezdcem nahnána na střelce. Kuš, kterou drží střelec se objevila až ve 14. století. Již od 14. století se uplatňoval lov do tenat. Zvěř byla do sítí nahnána koňmo nebo pěšími honci, zamotala se a lovec ji usmrtil zásahem pod žebro. 6
Ukázka lovu na divočáky. Ti byly štváni jezdci na koních a psy, uměním pak bylo zvíře usmrtit ze země, neboť rozlícená zvěř bývala velmi nebezpečná. Zajímavý je způsob ohrazení prostoru v němž se scenérie odehrává. Jedná se o střídání celistvých dílů a dílů s otvory, což umožňovalo pohyb zvěře. Plachtové lovy se začaly objevovat v 15. století, lovilo se pomocí nich i v 16. století. Zvěř byla nahnána pomocí plachet do uzavřeného prostoru bez porostu a v něm byla lovena. Jelikož palné zbraně byly rozšířené až v 16. století, dá se předpokládat, že výjev pochází z konce 15. století. Vpravo jsou přítomni diváci. 7
Ohrazené kolbiště sloužící jako aréna. Divoká prasata byla býky, lovci s oštěpy na koních toreadory. V okolí ohrazení se nacházely tribuny pro diváky. Tento způsob lovu vyžadoval volný prostor, který mohl být doplněn solitérami nebo drobnými skupinami dřevin. V 17. století byla krom parforsních honů oblíbená tzv. vodní honba. Zvěř byla pomocí plachet nebo jinak upraveného prostředí hnána do vody, odkud byla lovena střelci z břehů nebo z vody (ti byli v loďkách nebo na umělých ostrovech) 8
Zobrazení atmosféry před započetím barokního parforsního honu. Jsou přítomni lovci a jezdci na koních oblečeni do předepsaných loveckých kostýmů, smečka speciálních psů, a nezbytní trubači. Typické je také paprskovité členění porostů, které bylo znakem úpravy barokních obor. Kombinace plachtových lovů, vodní honby a italského způsobu lovu. Celek tvoří ohromnou divadelní scenérii barokní doby na přelomu 17. a 18. století. 9
Příprava ohrazení části lesa pro plachtový lov. Výše postavení (lesmistři, hajní, myslivci) při zábavě dohlížejí. Dobová koláž malby a fotografie zobrazující výjev z parforsního honu. 10