STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO STUDIUM V MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH, NAVAZUJÍCÍCH MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH A BAKALÁŘSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ OBCHODNĚ PODNIKATELSKÉ FAKULTY V KARVINÉ Čl. 1 Obecná ustanovení (1) Studijní a zkušební řád Slezské univerzity v Opavě, Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné je vnitřním předpisem fakulty podle 33 odst. 2 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon ). (2) Tento studijní a zkušební řád se vztahuje na studenty v bakalářských studijních programech, navazujících magisterských studijních programech a magisterských studijních programech uskutečňovaných Obchodně podnikatelskou fakultou v Karviné (dále jen fakulta ). Čl. 2 Studijní program (1) Studium vychází ze studijního programu. (2) Fakulta uskutečňuje tyto typy studijních programů: a) bakalářské studijní programy. b) navazující magisterské studijní programy; c) doktorský studijní program 1; d) magisterské studijní programy; (3) Studium v rámci bakalářských, navazujících magisterských a magisterských studijních programů se uskutečňuje na základě kreditního systému. (4) Studium se uskutečňuje formou prezenční a kombinovanou. (5) Bakalářský studijní program je zaměřen zejména na přípravu k výkonu povolání; obsahuje též vybrané teoretické poznatky. Standardní doba studia je v prezenční a kombinované formě tři roky. (6) Navazující magisterský studijní program navazuje na bakalářský studijní program. Je zaměřen na získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti. Standardní doba v prezenční formě studia je pro posluchače přijaté ke studiu od akademického roku 2004/2005 dva roky, pro posluchače v prezenční a kombinované formě studia přijaté před tímto akademickým rokem tři roky. (7) Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti. Standardní doba studia je v prezenční a kombinované formě pět let. (8) Studijní program, studijní obor a formu studia si student volí před nástupem ke studiu jeho vepsáním do přihlášky ke studiu. V případě přijetí ke studiu je tato volba pro něj závazná. 1 Podmínky studia v doktorském studijním programu řeší Studijní a zkušební řád pro studium v doktorských studijních programech Slezské univerzity v Opavě, Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné
(9) V rámci prezenční a kombinované formy magisterského studijního programu a navazujícího magisterského studijního programu zahájeného před akademickým rokem 2004/2005 si student volí studijní obor. Vedlejší obor si student volí v rámci prezenční formy magisterského studijního programu při registraci a zápisu do 7. semestru, v rámci kombinované formy magisterského studijního programu při registraci a zápisu do 9. semestru jeho vepsáním do přihlášky ke studiu. Vedlejší obor si student volí v rámci navazujícího magisterského studijního programu při registraci a zápisu do 3. semestru. Vedlejší studijní obor nemůže být totožný s hlavním studijním oborem. Čl. 3 Podmínky přijetí ke studiu (1) Podmínky přijetí ke studiu v bakalářském, navazujícím magisterském a magisterském studijním programu jsou stanoveny v 48 až 50 zákona. (2) Na fakultu se ke studiu ve studijních programech přijímají uchazeči se státním občanstvím České republiky (dále jen uchazeč ) a cizinci. (3) Přijímací řízení se zahajuje doručením písemné přihlášky ke studiu fakultě, která uskutečňuje příslušné studijní programy. Formu přihlášky a termín odevzdání přihlášky stanoví rektor směrnicí. (4) Znalosti uchazečů se prověřují zpravidla přijímací zkouškou. Vyhlášení přijímacího řízení bez přijímací zkoušky je podmíněno souhlasem rektora. (5) Přijímací zkouška nebo její část může být uchazeči prominuta děkanem v návaznosti na Podmínky přijímacího řízení pro bakalářské, navazující magisterské studium v daném akademickém roce. (6) Přijímací zkouška do bakalářského studijního programu se skládá z testu ze společenskovědního přehledu, z ekonomie, z matematiky a z jednoho světového jazyka, který si uchazeč zvolí (jazyk anglický, francouzský, německý, ruský, španělský). Přijímací zkouška je ve všech částech písemná. (7) Přijímací zkouška do navazujícího magisterského studijního programu se skládá z testu z všeobecného přehledu a z testu ze zvoleného studijního oboru. Přijímací zkouška je ve všech částech písemná. (8) Počty studentů přijímaných do jednotlivých studijních programů se stanovují v souladu s každoroční aktualizací dlouhodobého záměru univerzity podle 9 odst. 1 písm. i) zákona. (9) Počty přijímaných uchazečů stanoví děkan v souladu s každoroční aktualizací dlouhodobého záměru univerzity a Programem rozvoje fakulty po projednání v akademickém senátu fakulty (dále jen senát ) (10) O přijetí uchazeče ke studiu rozhoduje děkan. (11) Uchazeč může do 30 dnů od doručení rozhodnutí o nepřijetí podat žádost o přezkoumání rozhodnutí. (12) Uchazeč o studium se stává studentem dnem zápisu ke studiu. (13) Studenti mohou být přijímáni ke studiu v bakalářském, navazujícím magisterském nebo magisterském studijním programu na základě přestupu podle článku 21. Čl. 4 Podmínky přijetí ke studiu cizinců (1) Ke studiu v českém jazyce za podmínek shodných s ostatními studenty jsou přijati cizinci, pokud a) jim bylo uznáno dosažené vzdělání za vzdělání vyžadované zákonem k přijetí do daného typu studijního programu, b) vyhověli podmínkám stanoveným pro přijetí ke studiu pro ostatní uchazeče,
c) úspěšně složili zkoušku z českého jazyka na některé k tomu akreditované instituci. (2) Při přijímání cizinců ke studiu v rámci mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a v rámci meziuniverzitních dohod se podmínky odst. 1 aplikují přiměřeně s možnou modifikací zejména časových termínů přijímacího řízení, způsobu ověřování znalostí českého jazyka a uznání dosaženého vzdělání. Čl. 5 Poplatky spojené se studiem Poplatky spojené se studiem upravují Pravidla hospodaření a účtování Slezské univerzity v Opavě a Směrnice rektora o poplatcích spojených se studiem na Slezské univerzitě v Opavě v příslušném akademickém roce. Čl. 6 Doručování (1) Písemnost lze uchazečům nebo studentům do vlastních rukou doručovat přímo na fakultě. Převzetí písemnosti uchazeč nebo student potvrdí svým podpisem. Odepření převzít písemnost má účinky doručení; o odepření musí být pořízen záznam. (2) Nepodaří-li se písemnost doručit způsobem uvedeným v odst. 1 do osmi dnů, odevzdá se k poštovní přepravě na hlášenou adresu. Písemnost je doručena dnem převzetí zásilky, dnem odepření zásilku převzít, nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení na poště, případně uplynutím delší úložní doby, která je pro danou písemnost stanovena zákonem. (3) Jestliže je uchazeč nebo student zastupován na základě plné moci, doručuje se písemnost pouze zástupci, a to prostřednictvím pošty. Ustanovení odst. 2 věty druhé platí obdobně. (4) V případech, kdy není zákonem předepsána forma doručení rozhodnutí do vlastních rukou uchazeče nebo studenta a nepodaří-li se písemnost z jakéhokoliv důvodu doručit podle odst. 2 nebo 3 nebo nesplní-li uchazeč nebo student povinnost hlásit adresu, uloží se písemnost na studijním oddělení fakulty a současně se sdělení o tom vyvěsí na úřední desce fakulty (náhradní doručení). Čl. 7 Studenti Právní postavení studenta je upraveno v 61 zákona. Čl. 8 Práva a povinnosti studenta Práva a povinnosti studenta jsou určeny 62 až 69 zákona. Studenti jsou povinni ve stanovených termínech u zápisu do každého semestru předkládat ke kontrole studijnímu oddělení výkaz o studiu. V případě nesplnění této povinnosti mohou být sankcionováni za zaviněné porušení povinností stanovených vnitřními předpisy fakulty ve smyslu 64, 65 a 66 zákona. Čl. 9 Celoživotní vzdělávání Celoživotní vzdělávání upravuje 60 zákona. Vzdělávání v této formě na OPF upravuje směrnice děkana č. 44/2001.
Čl. 10 Organizace akademického roku (1) Akademický rok se člení na dva semestry - zimní a letní. Zimní semestr sestává z období výuky, období zimních (vánočních) prázdnin a zkouškového období. Letní semestr sestává z období výuky, zkušebního období a období hlavních (letních) prázdnin. V době hlavních prázdnin lze konat zejména specifické předměty vyplývající ze studijních programů a odbornou praxi. Volný čas studentů však nesmí být těmito činnostmi zkrácen na méně než čtyři týdny. (2) Průběh akademického roku určuje Harmonogram akademického roku fakulty stanovený děkanem po projednání v senátu. (3) V prezenční formě studia je v každém semestru zpravidla 14 výukových týdnů. Poslední z nich je určen k uzavření všech úkolů, které vyplývají z realizace předmětů a jsou podmínkou k udělení zápočtu či podmínkou připuštění ke zkoušce. (4) V kombinované formě studia je výuka organizována zpravidla v podobě tří studijních bloků (tutoriálů) v každém semestru. (5) Zkušební období pro studenty prezenční formy studia trvá po ukončení výuky v zimním semestru 6 týdnů. Na toto zkušební období navazuje prodloužené zkušební období do konce měsíce dubna. Po ukončení výuky v letním semestru je možno skládat zkoušky v bezprostředně navazujících 4-5 týdnech, nejpozději však do konce měsíce června, a dále též v průběhu prvních 2 týdnů měsíce září. Na toto zkušební období navazuje prodloužené zkušební období do poloviny měsíce října. Přesné termíny stanovuje Harmonogram akademického roku fakulty. Zkušební období posluchačů, kteří absolvovali část studia v rámci zahraničních programů organizovaných fakultou, může být na základě písemné žádosti studenta upraveno. Během prodlouženého zkušebního období mohou katedry vypisovat další termíny zkoušek. (6) Zkušební období u kombinované formy studia za zimní semestr je do 31. 5., za letní semestr do 30. 11. akademického roku. Čl. 11 Podmínky studia Podmínky studia stanoví studijní programy a studijní a zkušební řád fakulty. Čl. 12 Formy výuky (1) Výuka je realizována ve formě předmětů. Předmět je zpravidla jednosemestrální. Předměty je možno absolvovat též ve formě ekvivalentních krátkodobých intenzivních kurzů. Předměty se vypisují podle vzorového studijního plánu. O realizaci předmětu rozhoduje na základě vyjádření kateder děkan. (2) Předměty mají formu přednášek, cvičení, seminářů, odborné praxe, konzultací a samostatného studia. (3) Vyučující je povinen před zahájením výuky zveřejnit konzultační hodiny v rozsahu alespoň čtyř hodin ve dvou dnech v týdnu. (4) Součástí prezenční formy studia je odborná praxe. Podmínky odborné praxe schvaluje děkan. Vlastní realizaci odborné praxe zajišťuje příslušná katedra. Absolvování odborné praxe je podmínkou ukončení studia. Čl. 13 Kreditní systém (1) Studium je organizováno na základě kreditního systému. Absolvování předmětů studijního programu je hodnoceno udělením kreditů, počet kreditů každého předmětu je dán rozsahem předmětu a jeho náročností. Počet kreditů každého předmětu je určen na základě jeho zařazení
ve studijních programech a vyplývá z jeho akreditačního materiálu. K absolvování studijního programu je potřeba dosáhnout stanoveného počtu a struktury kreditů v souladu s celkovým počtem výukových hodin, kreditů a zkoušek, které jsou součástí Vzorových studijních plánů fakulty příslušného akademického roku. (2) Získání kreditů je podmíněno vykonáním zkoušky nebo udělením zápočtu. Vykonání zkoušky nebo udělení zápočtu je podmíněno splněním všech požadavků, které jsou stanoveny ve schváleném akreditačním materiálu předmětu. Kredity jsou udělovány v tom semestru, ve kterém byly splněny požadavky pro jejich udělení. (3) V případě, že student nesplní požadavky složení zkoušky nebo pro udělení zápočtu, zaznamenává mu studijní oddělení do výkazu o studiu kredity neuděleny. Čl. 14 Akreditace předmětů (1) Děkanem jmenovaní garanti studijních oborů předkládají s doporučením děkanovi návrh obsahu a skladby studijních oborů fakulty, zařazení předmětů do studijního programu a akreditační materiály předmětů. (2) Akreditační materiály předmětů předkládají garanti studijních oborů tak, aby mohly být děkanem posouzeny s dostatečným časovým předstihem před zahájením výuky. (3) Sylabus přesmětu musí obsahovat zařazení předmětu do studijního programu a oboru, garanci předmětu, kreditní a časovou dotaci, cíl předmětu, strukturu výkladu, obsah předmětu, formy a podmínky výuky, formy a podmínky ověřování znalostí studentů, přehled literatury a učební pomůcky pro práci studentů. (4) Akreditace předmětu má platnost maximálně tři akademické roky. Garanti studijních oborů mohou předložit nový akreditační materiál předmětu před uplynutím stanovené doby. (5) O akreditačních materiálech jednotlivých předmětů rozhoduje s konečnou platností děkan. (6) Akreditační materiály stávajících předmětů zůstávají v platnosti s ohledem na ustanovení Čl. 14 odst. 4. Čl. 15 Registrace předmětů (1) Na konci každého semestru provádějí studenti registraci předmětů, které hodlají v dalším semestru studovat. Toto opatření se netýká studentů prvního semestru, kteří si zapíší předměty pro první semestr podle vzorového studijního plánu. (2) Registrace se provádí způsobem a v termínu, který určí děkan po konzultaci s katedrami, nejpozději však do posledního výukového týdne předcházejícího semestru. Studenti jsou povinni se k registraci dostavit osobně. (3) K registraci jsou zařazeny všechny závazné předměty studijních programů a studijních oborů podle vzorových studijních plánů. Na základě registrace se sestavuje rozvrh na další semestr. (4) U všech ostatních předmětů katedry uvádějí, pro které studenty je předmět určen, případné maximální počty posluchačů a doporučení pro přednostní volbu v časovém sledu, který považují za nejvhodnější. Studenti tato doporučení mohou nebo nemusí akceptovat, stejně jako si mohou plánovat i u závazných předmětů jejich absolvování v jiných semestrech, než jak vyplývá ze vzorového studijního plánu. (5) Do rozvrhu jsou zařazeny pouze ty předměty, do kterých se registrovalo minimálně 20 studentů. Zařazení předmětů do výuky s menším počtem studentů než je stanoveno, povoluje děkan. U studijních oborů s malými počty studentů může garant oboru stanovený limit studentů se souhlasem děkana snížit. (6) Studenti přijatí před akademickým rokem 2004/2005, kteří opakují třetí ročník, si mohou ve třetím ročníku studia registrovat volitelné předměty svého hlavního oboru ze 7. až 10. semestru.
(7) Katedry jsou povinny zveřejnit akreditační materiály jimi garantovaných akreditovaných předmětů pro registraci na následující semestr alespoň 2 týdny před termínem registrace s uvedením předpokládaného personálního obsazení výuky. (8) Nesplnění podmínek registrace je student povinen nejpozději do 5 pracovních dnů po ukončení registrace zdůvodnit studijnímu oddělení. O dalším postupu může rozhodnout děkan ve smyslu 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na rozhodnutí se vztahuje 68 zákona Čl. 16 Zápis předmětů (1) Zápis je potvrzením registrace předmětů a jejich zařazení do individuálního rozvrhu studenta pro daný semestr. Zápis do předmětů se provádí způsobem a v termínu, který určí děkan po konzultaci s katedrami, nejpozději však v posledním týdnu před započetím výuky. K zápisu se student dostaví osobně nebo může pověřit jinou osobu, která vykoná zápis v jeho zastoupení na základě ověřené plné moci. Zároveň je povinen respektovat volbu předmětů z registrace. Zápis pro kombinovanou formu studia se uskuteční vždy v prvním studijním bloku (tutoriálu) podle Harmonogramu akademického roku fakulty. (2) Změnu zápisu nebo zrušení zápisu předmětu může povolit vedoucí katedry. Všechny změny zápisu a odevzdání aktuální zápisové karty na studijní oddělení, je možno provést nejpozději do konce prvního týdne výuky v semestru. Pokud tak student neučiní, je povinen předmět absolvovat. Do stejné doby si studenti se souhlasem vedoucího katedry mohou zapsat i některé z dalších předmětů, které se na fakultě uskutečňují. (3) Student má právo vykonat zápočet a zkoušku pouze v případě, že má příslušný předmět zapsán. (4) Předmět si může student zapsat maximálně dvakrát. Zápis již úspěšně absolvovaného předmětu je nepřípustný. V rámci skupiny volitelných fakultních předmětů magisterského studijního programu je možné splnění předmětu formou zapsání a absolvování daného předmětu ve dvou zápisech. V případě nesplnění zapsaného předmětu v prvním zápise je možnost jeho druhého zápisu nebo volba jiného předmětu, přičemž u tohoto předmětu je možný jen jediný zápis. V rámci volitelných fakultních bloků bakalářských studijních programů je nutné absolvovat veškeré předepsané předměty ze zapsaného bloku. (5) Odborná praxe a diplomový seminář jsou postaveny na roveň předmětu. (6) Student, který si v termínu stanoveném pro zápis nezapsal v příslušném semestru žádný předmět a do 5 pracovních dnů se neomluvil, se posuzuje, jakoby studia zanechal podle 56 odst. 1 písm. a) zákona. (7) Nesplnění podmínek zápisu je student povinen nejpozději do 5 pracovních dnů po ukončení zápisu zdůvodnit studijnímu oddělení. O dalším postupu rozhodne děkan ve smyslu 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na rozhodnutí se vztahuje 68 zákona. Čl. 17 Zkoušky (1) Zkouška je hodnocením znalostí a dovedností studenta, které získal absolvováním předmětu. Zkouškou je ukončen každý předmět, resp. sled na sebe úzce navazujících předmětů v podobě souborné zkoušky. Výjimku tvoří pouze předměty, které jsou podle vzorového studijního plánu zakončeny zápočtem (článek 18, odst. 1). (2) Forma a podmínky zkoušky jsou stanoveny v akreditačním materiálu předmětu. Katedry zajistí nejpozději v den zahájení semestru vyvěšení požadavků ke zkouškám z předmětů, které v rámci své působnosti realizují, včetně obsahu, forem, způsobu realizace a harmonogramu prověřování znalostí studentů v průběhu semestru. (3) Zkoušky mají písemnou, ústní nebo kombinovanou formu. Hodnocení může zahrnovat písemné či jiné práce, které byly studentům uloženy v průběhu semestru. (4) Zkoušky konají studenti u těch učitelů, kteří jsou k tomu pověřeni vedoucím příslušné katedry. U ústní zkoušky jde o učitele, kteří předmět přednášeli nebo kteří k němu vedli semináře
a cvičení. V případě, že se na zkouškách z určitého předmětu podílí při větším počtu studentů několik zkoušejících, zajistí vedoucí katedry adekvátní požadavky pro všechny studenty. (5) V průběhu studia je možno některé tematicky související předměty spojovat a uzavírat soubornou zkouškou. V takových případech jsou jednotlivé předměty zpravidla uzavřeny zápočty. V případě, že je student hodnocen u řádného i opravného termínu souborné zkoušky známkou nevyhověl, zapisuje si poslední předmět, na který navazuje souborná zkouška, znovu. Souborné zkoušky mohou být komisionální. O složení komise rozhoduje vedoucí katedry nebo, jde-li o předměty zajišťované různými katedrami, děkan. (6) Zkouška se koná v semestru, ve kterém se posluchač do předmětu zapsal, souborná zkouška v semestru, ve kterém skončil poslední z na sebe navazujících předmětů. (7) Vyučující zveřejňuje seznam zkoušek a termíny jednotlivých zkoušek včetně maximálního počtu studentů pro příslušný den v informačním systému fakulty, a to nejpozději 2 týdny před zahájením zkušebního období. Studenti musí mít možnost vybrat si z termínů rozložených v celém zkušebním období vyhrazeného pro zkoušky. Počet termínů musí být adekvátní počtu zkoušených. (8) Studenti se přihlásí ke zkoušce tím, že se osobně zapíší do seznamu zkoušek v informačním systému fakulty k příslušnému předmětu a termínu. Zápis do seznamu zkoušek je pro studenta závazný. V případě, že se student nezapíše do seznamu zkoušek, nedostaví se ke zkoušce, nedodrží časové lhůty jejího eventuálního přesunu nebo se do 5 pracovních dnů řádně neomluví, je klasifikován jako "nevyhověl". (9) Student je připuštěn ke zkoušce po splnění povinností stanovených akreditačním materiálem předmětu. Tyto podmínky musí splnit student prezenční formy studia nejpozději do konce zápočtového týdne, pokud nestanoví akreditační materiál předmětu jinak. (10) Zkoušející může povolit studentovi s přihlédnutím k výsledkům v průběhu studia a kapacitním možnostem před ukončením výuky v příslušném semestru zkoušku v předtermínu. Zkouška nesmí být konána dříve než 2 týdny před koncem výuky a odpovídá plnému rozsahu požadavků podle akreditačního materiálu předmětu. Zkouška v předtermínu se považuje za řádnou zkoušku. (11) Výsledek zkoušky klasifikuje zkoušející známkami výborně", velmi dobře", dobře" nebo nevyhověl". Za nevyhovující je považován takový výsledek zkoušky, kdy student buď nezvládl celkovou problematiku předmětu vůbec, nebo nezvládl některou z jeho podstatných součástí. Známka nevyhověl" se nezapočítává do celkového prospěchového průměru studenta. (12) Výsledek zkoušky může být na žádost studenta přepočítán do kreditního systému ECTS. (13) Výsledek zkoušky vyznačí vyučující do studentova výkazu o studiu a připojí datum a podpis. Hodnocení nevyhověl vyučující do studentova výkazu o studiu nezapisuje. Jestliže student neukončil zapsaný předmět složením zkoušky, zaznamená mu studijní oddělení do jeho výkazu o studiu kredity neuděleny". Výsledek každé zkoušky včetně známky nevyhověl" uvedou zkoušející do celofakultní evidence nejpozději do dvou dnů po ukončení zkoušky. (14) V případě, že byl student hodnocen známkou nevyhověl, má právo zkoušku v daném období jedenkrát opakovat. (15) K výsledkům zkoušky je možno odvolat se ve výjimečných případech do 5 dnů po jejím konání písemně k děkanovi a uvést důvod odvolání. Děkan k tomuto účelu zřizuje odvolací komisi. V případě, že povolí nové provedení zkoušky, je student zkoušen svým zkoušejícím před touto komisí, a to nejpozději do 1 měsíce po zahájení výuky v dalším semestru. (16) Jestliže student neuspěje ani při opravné zkoušce nebo nedodrží předepsané časové lhůty, stanovené v článku 17, odst. 8 a 9, může si znovu zapsat příslušný předmět za podmínek stanovených v článku 16. Pokud se jedná o volitelný předmět studijního oboru, může si zapsat v dalším semestru (semestrech) jiný předmět, pokud při tom zachová potřebnou strukturu. (17) V případě, že student splnil požadavky vyplývající z akreditačního materiálu předmětu a byl připuštěn ke zkoušce, při které byl klasifikován známkou nevyhověl, má tento student právo vykonat veškeré požadované aktivity, které jsou předpokladem přijetí ke zkoušce v období následujícího akademického roku toho, semestru, ve kterém je předmět zapsán.
Čl. 18 Zápočty (1) Zápočty se udělují za splnění požadavků předmětů, které nekončí zkouškou (s výjimkou případů uvedených v článku 17, odst. 5). Jedná se o předměty, které jsou uzavřeny pozdější soubornou zkouškou a o předměty tělesné výchovy, odbornou praxi a diplomový seminář. (2) Získání zápočtu vyplývá z požadavků, které vyplývají z akreditačního materiálu předmětu a požadavků vyučujícího, které z akreditačního materiálu předmětu vycházejí. Katedry zveřejní nejpozději v den zahájení semestru požadavky k zápočtům z předmětů, které v rámci své působnosti realizují. Udělení zápočtu je shrnutím výsledků práce studenta v průběhu celého předmětu. (3) Součástí předmětu tělesná výchova je specializovaný intenzivní tělovýchovný kurz. (4) Zápočet je možno složit v předtermínu a v případě neúspěchu ho jednou opakovat za podmínek uvedených pro zkoušky v příslušných ustanoveních článku 17. Udělení zápočtu se provádí označením započteno do výkazu o studiu a celofakultní evidence. (5) Jestliže student nezíská v průběhu absolvování předmětů uzavřených pozdější soubornou zkouškou zápočet z některého z nich, může pokračovat ve studiu dané skupiny předmětů a zapsat si znovu souběžně s následujícím předmětem též předmět, z něhož neuspěl dle pravidel stanovených akreditačním materiálem předmětu. (6) Studentovi prezenčního studia, který z vážných důvodů nevykonal odbornou praxi, může děkan na jeho žádost stanovit náhradní termín, příp. plně ekvivalentní formu odborné praxe. (7) Kontrola splnění podmínek pro udělení zápočtu vyplývající z akreditačního materiálu předmětu a článku 18, odst. 2, musí splnit student prezenční formy studia nejpozději do konce zápočtového týdne, pokud nestanoví vedoucí katedry jinak. Čl. 19 Přechod do vyšších semestrů (1) Do vyššího semestru se zapisuje v termínu určeném v harmonogramu akademického roku fakulty student, který splnil studijní povinnosti v míře požadované kreditním systémem studia. Kontrolu tohoto splnění provádí po každém semestru studijní oddělení porovnáním výkazu o studiu studenta a celofakultní evidence o zkouškách a zápočtech a zaznamenává ji do obou dokumentů. (2) Do prvního a druhého semestru bakalářského, navazujícího magisterského a magisterského studijního programu se zapisují všichni studenti přijatí na základě přijímacího řízení. Do dalších semestrů se mohou zapsat pouze studenti, kteří v posledních dvou po sobě absolvovaných semestrech získali celkem alespoň 30 kreditů. Pro poslední dva po sobě jdoucí semestry před státní závěrečnou zkouškou toto pravidlo neplatí. U kombinované formy studia lze vzhledem k odlišné délce zkušebního období do vyššího semestru podmíněně zapsat studenta, který dosud nevykonal zkoušky a zápočty za předcházející semestr. Student kombinované formy studia, který byl podmíněně zapsán do vyššího semestru, plní všechny studijní povinnosti semestru, do kterého byl zapsán. Po získání chybějících zápočtů a vykonání zkoušek se podmíněnost zápisu ruší. (3) Podmínkou přechodu do sedmého semestru prezenčního studia podle vzorového studijního plánu je splnění všech studijních povinností za prvních šest semestrů studia podle vzorového studijního plánu. (4) Podmínkou přechodu do devátého semestru kombinovaného studia podle vzorového studijního plánu je splnění všech studijních povinností za prvních osm semestrů studia podle vzorového studijního plánu. (5) Jestliže student nesplní ve stanoveném termínu povinnosti vyplývající z odst. 1 až 4, nebo byl po druhém zápisu závazného nebo volitelného předmětu hodnocen známkou nevyhověl, jeho studium se ukončuje podle 56 odst. 1 písm b) zákona. Na rozhodnutí o ukončení studia se vztahuje 68 zákona.
Čl. 20 Přerušení studia (1) Student může přerušit studium na základě písemné žádosti doručené studijnímu oddělení, a to nejpozději před začátkem výuky v příslušném semestru. Přerušení je možné jen na celé semestry, nejvýše na dobu čtyř souvislých semestrů v každé formě studijního programu. Studium lze přerušit maximálně dvakrát, celková doba přerušení je maximálně čtyři semestry. O žádosti rozhoduje děkan. Děkan určí zahájení a ukončení přerušení studia. (2) Ze závažných, nikoliv však studijních důvodů, může děkan povolit studentovi přerušení studia na základě řádně zdůvodněné a doložené písemné žádosti i v průběhu semestru. Děkan určí zahájení a ukončení přerušení studia. (3) Pomine-li důvod pro přerušení studia, může děkan na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím stanovené doby přerušení. (4) Po ukončení přerušení studia je student povinen se zapsat do dalšího studia. Nezapíše-li se student do pěti dnů po ukončení přerušení studia nebo nepožádá-li o jiný termín zápisu, je posuzován, jako kdyby nesplnil požadavky vyplývající ze studijního programu podle 56, odst. 1, písm. b) zákona a jeho studium se ukončuje. Na rozhodnutí o ukončení studia se vztahuje 68 zákona. (5) V době přerušení studia není osoba studentem. Studentem se stává dnem opětovného zápisu do studia. Přerušení studia se zaznamenává do výkazu o studiu a evidence na studijním oddělení. (6) Student, který přeruší studium po písemném zadání diplomové práce, musí po obnovení studia požádat o nové zadání diplomové práce. Čl. 21 Přestupy (1) Přestupem se rozumí přestup do studia jiného studijního programu či studijního oboru v rámci fakulty, přestup ze studia studijního programu uskutečňovaného na dalších součástech univerzity nebo jinými vysokými školami do studia studijního programu uskutečňovaného fakultou a přestup mezi jednotlivými formami studia. O přestupu rozhoduje na písemnou žádost do 30 dnů děkan. (2) Přestup je možný jen v rámci stejného typu studijního programu (bakalářský bakalářský, magisterský magisterský) nebo z vyššího typu studijního programu do nižšího typu studijního programu (magisterský bakalářský). (3) Při přestupu z jiných součástí univerzity nebo jiných vysokých škol je nutné předložit žádost, v níž žadatel uvede typ (bakalářský, navazující magisterský, magisterský) a formu studijního programu (prezenční, kombinovaná) a následující doklady o dosavadním studiu potvrzení o studiu na vysoké škole, potvrzení o vykonané přijímací zkoušce do 1. ročníku, obsahy předmětů, potvrzení o vykonaných zkouškách a zápočtech. (4) V průběhu studia v magisterském studijním programu uskutečňovaném fakultou je možný přestup mezi studijními obory daného studijního programu, a to po splnění požadavků postupu do dalšího semestru podle článku 19, odst. 2. (5) Přestup mezi studijními programy magisterského studijního programu a z magisterského studijního programu do bakalářského studijního programu je možný pouze ve výjimečných a řádně zdůvodněných případech. Přestup je možný nejpozději do ukončení šestého semestru studia. Student požádá písemně o přestup před termínem určeným k registraci předmětů pro následující semestr, student kombinované formy studia minimálně jeden měsíc před zápisem do semestru. (6) V průběhu studia v navazujícím magisterském studijním programu uskutečňovaném fakultou není přestup mezi studijními obory možný. (7) V průběhu studia v bakalářském studijním programu uskutečňovaném fakultou je možný přestup mezi studijními obory daného studijního programu, a to po splnění požadavků postupu do dalšího semestru podle článku 19, odst. 2.
(8) Přestup mezi studijními programy v bakalářském studijním programu je možný pouze ve výjimečných a řádně zdůvodněných případech. Přestup je možný pouze do ukončení třetího semestru. Student požádá písemně o přestup před termínem určeným k registraci předmětů pro následující semestr, student kombinované formy studia minimálně jeden měsíc před zápisem do semestru. Student je povinen absolvovat všechny předměty v plném rozsahu v novém studijním programu a studijním oboru. (9) Podmínkou povolení přestupu ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném na fakultě ze studijního programu uskutečňovaného zahraniční vysokou školou je, aby šlo o školu s příbuzným studijním programem, resp. takovou, jejíž skladba výuky by opravňovala k úspěšnému pokračování ve studiu studijního programu na fakultě. Přestup se řídí 89 a 90 zákona. (10) Podmínkou povolení přestupu ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném na fakultě ze studijního programu uskutečňovaného na dalších součástech univerzity nebo jinou vysokou školou je, aby se jednalo o příbuzný studijní program, resp. takový program, jehož skladba výuky by opravňovala k úspěšnému pokračování ve studiu studijního programu na fakultě. (11) Součástí přestupu ke studiu do studijního programu uskutečňovaného na fakultě je stanovení individuálního časového harmonogramu studia. O tomto harmonogramu rozhoduje po vyjádření kateder proděkan pro studijní záležitosti. (12) Student je povinen oznámit svůj přestup do studia ve studijním programu, který uskutečňuje jiná vysoká škola, studijnímu oddělení fakulty k datu zápisu do studia ve studijním programu uskutečňovaném jinou vysokou školou. Čl. 22 Uznávání zkoušek a zápočtů u předmětů absolvovaných na fakultě (1) Studentům, mimo studentů navazujících magisterských studijních programů, je možno uznat zkoušku a přidělit kredity za předmět, pokud byl vykonán s prospěchem výborně a velmi dobře, svým obsahem a rozsahem odpovídá předmětu ve studijním plánu fakulty a neuplynula-li od vykonání zkoušky doba delší než 5 let. Uznávání zkoušek není možné, pokud má student možnost volby jiného předmětu v rámci dané skupiny předmětů. Známka se nezapočítává do celkového prospěchového průměru studenta. (2) Studentům ve studijních programech uskutečňovaných fakultou je možno uznat zápočet a přidělit kredity za předmět, pokud svým obsahem a rozsahem odpovídá předmětu v studijním plánu fakulty a neuplynula-li od vykonání zápočtu doba delší než 5 let. (3) Studentům opakujícím 3. ročník budou uznány zkoušky za 7. až 10. semestr absolvované s prospěchem výborně a velmi dobře v souladu s článkem 15 odst. 6. Do studijního průměru pro účely hodnocení výsledků studia před státní závěrečnou zkouškou se započítává dosažený prospěch (známky) za veškeré absolvované předměty (i uznané). (4) Studentům v navazujících magisterských studijních programech je možno uznat zkoušku a zápočet a přidělit kredity za předmět, pokud jej absolvovali v předchozím bakalářském nebo magisterském studiu, svým obsahem a rozsahem odpovídá předmětu ve studijním plánu fakulty a neuplynula-li od vykonání zkoušky a zápočtu doba delší než 5 let. Uznávání zkoušek je možné, i když má student možnost volby jiného předmětu v rámci dané skupiny předmětů. Do studijního průměru pro účely hodnocení výsledků studia před státní závěrečnou zkouškou se započítává dosažený prospěch (známky) za veškeré absolvované předměty (i uznané). (5) O uznání zkoušek a zápočtů rozhoduje na základě vyjádření kateder děkan. V kladném případě provede zápis o uznání do studentova výkazu o studiu a celofakultní evidence studijní oddělení fakulty. (6) Kredity a známky získané za uznané zkoušky a zápočty se nezahrnují do výpočtu pro přidělení stipendia podle ustanovení Stipendijního řádu.
Čl. 23 Započítávání zkoušek a zápočtů u předmětů absolvovaných na jiné vysoké škole nebo na ostatních součástech univerzity (1) Studentům ve studijních programech uskutečňovaných fakultou je možno uznat zkoušku a zápočet a přidělit kredity za předměty, jež byly vykonány na dalších součástech univerzity nebo jiné vysoké škole s prospěchem výborně a velmi dobře, pokud svým obsahem a rozsahem odpovídají předmětu ve studijním plánu fakulty a neuplynula-li od vykonání zkoušky či zápočtu doba delší než pět let. Zápočet z dané části cizího jazyka je možno uznat na základě testu, jehož obsah a podmínky stanoví děkan. O uznání zkoušek a zápočtů rozhoduje na základě vyjádření kateder děkan.v kladném případě provede zápis o uznání předmětu do studentova výkazu o studiu a celofakultní evidence studijní oddělení fakulty. Známka se nezapočítává do celkového prospěchového průměru studenta. (2) Studentům v navazujících magisterských studijních programech je možno uznat zkoušku a zápočet a přidělit kredity za předmět, který byl vykonán na dalších součástech univerzity nebo jiné vysoké škole v bakalářském nebo magisterském studiu, svým obsahem a rozsahem odpovídá předmětu ve studijním plánu fakulty a neuplynula-li od vykonání zkoušky a zápočtu doba delší než 5 let. Do studijního průměru pro účely hodnocení výsledků studia před státní závěrečnou zkouškou se započítává dosažený prospěch (známky) za veškeré absolvované předměty (i uznané). (3) Na uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a zkoušek vykonaných na vysoké škole v zahraničí se vztahuje 89 zákona. Uznávání zkoušek a zápočtů za předměty absolvované v rámci mezinárodních programů organizovaných fakultou se řídí metodikou těchto programů. Známka se nezapočítává do celkového prospěchového průměru studenta. (4) Podmínky zahrnování kreditů a známek získaných za započítané zkoušky a zápočty do výpočtu pro přidělení stipendia upravuje Stipendijní řád fakulty. Čl. 24 Souběžné studium (1) Souběžným studiem se rozumí paralelní studium v dalších studijních programech uskutečňovaných fakultou. Přihlášky do dalšího studijního programu je možno podat v termínech určených Harmonogramem akademického roku fakulty. (2) Souběžné studium v dalším studijním programu uskutečňovaném fakultou je možné po splnění podmínek přijímacího řízení podle článku 3. (3) Studenti bakalářského a magisterského studijního programu mohou studovat stejný obor bakalářského studijního programu nejdříve po ukončení prvního ročníku studia. Čl. 25 Ukončení studia (1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní závěrečná zkouška nebo její poslední část. (2) Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom a vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, které se předávají zpravidla při akademickém obřadu. (3) Studium se dále ukončuje podle 56 zákona: a) zanecháním studia, b) nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle Studijního a zkušebního řádu zejména: v případě nesplnění minimálního počtu kreditů za dva po sobě jdoucí semestry,
v případě druhého hodnocení známkou nevyhověl nebo nezapočtení téhož předmětu, v případě nevyhovění u opravného termínu souhrnné zkoušky dle čl. 10, odst. 14, c) odnětím akreditace studijního programu, d) zánikem akreditace studijního programu podle 80 odst. 4 zákona, e) vyloučením ze studia podle 65 odst. 1 písm. c) nebo podle 67 zákona. (4) Student, který hodlá ukončit studium zanecháním studia, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi. (5) Student, který řádně ukončil studium nebo ukončil studium podle 56 zákona, předloží na studijní oddělení fakulty potvrzení od všech v úvahu přicházejících útvarů fakulty, že nemá vůči nim finanční ani jiné závazky. Čl. 26 Státní závěrečná zkouška (1) Studium v magisterském studijním programu a v navazujícím magisterském studijním programu u studentů zapsaných před akademickým rokem 2004/2005 se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou. Státní závěrečná zkouška má tyto části všeobecnou (vybrané závazné předměty studijního programu) a dvě specializované (vybrané závazné předměty studijního oboru a studentem absolvované předměty vedlejšího oboru) a obhajobu diplomové práce. Předpokladem připuštění ke státní závěrečné zkoušce (magisterské) je splnění studijních požadavků ve stanovené struktuře a ve stanoveném čase a dosažení počtu kreditů stanoveného pro jednotlivé studijní programy a studijní obory. (2) Studium v bakalářském studijním programu u studentů zapsaných před akademickým rokem 2004/2005 se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou. Státní závěrečná zkouška se skládá ze všeobecné části (vybrané závazné předměty studijního programu), ze specializované části (vybrané závazné předměty studijního oboru) a obhajoby bakalářské práce. Předpokladem připuštění ke státní závěrečné zkoušce (bakalářské) je splnění studijních požadavků ve stanovené struktuře a ve stanoveném čase a dosažení počtu kreditů stanoveného pro jednotlivé bakalářské studijní programy a studijní obory. (3) Studium v bakalářském studijním programu u studentů zapsaných od akademického roku 2004/2005 se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou. Státní závěrečná zkouška má tyto části zkouška ze závazného modulu Ekonomie, zkouška z vybraných závazných předmětů studijního oboru a zkouška z modulu bakalářské specializace a obhajobu bakalářské práce. Předpokladem připuštění ke státní závěrečné zkoušce je splnění studijních požadavků ve stanovené struktuře a ve stanoveném čase a dosažení počtu kreditů stanoveného pro jednotlivé studijní programy a studijní obory (4) Studium v navazujícím magisterském studijním programu u studentů zapsaných od akademického roku 2004/2005 se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou. Státní závěrečná zkouška má tyto části zkouška ze závazného modulu Ekonomie, zkouška z vybraných závazných předmětů studijního oboru a zkouška z modulu navazující magisterské specializace a obhajobu diplomové práce. (5) Předpokladem připuštění ke státní závěrečné zkoušce (magisterské) je splnění studijních požadavků ve stanovené struktuře a ve stanoveném čase a dosažení počtu kreditů stanoveného pro jednotlivé studijní programy a studijní obory (6) Garanti studijních oborů zajistí zveřejnění okruhů ke státním závěrečným zkouškám v rozsahu, který odpovídá akreditaci předmětů absolvovaných studenty v jednotlivých oborech. Okruhy budou zveřejněny na webových stránkách fakulty a na nástěnce dané katedry dle harmonogramu pro státní závěrečné zkoušky. (7) Ke státním závěrečným zkouškám podávají studenti všech forem studia písemnou přihlášku, a to v jarním nebo podzimním termínu v souladu s harmonogramem akademického roku. Přihláška je závazná.
(8) Státní závěrečné zkoušky jsou ústní. Nejméně tříčlenné zkušební komise jmenuje děkan z řad profesorů, docentů a odborníků schválených vědeckou radou fakulty. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jmenuje další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru. (9) Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky včetně bakalářské práce a diplomové práce i celkový výsledek státní závěrečné zkoušky se hodnotí známkami výborně, velmi dobře, dobře nebo nevyhověl. Pokud je student klasifikován u některé části státní závěrečné zkoušky včetně bakalářské práce nebo diplomové práce známkou nevyhověl, je celkový výsledek státní závěrečné zkoušky nevyhověl. (10) Státní závěrečnou zkoušku je možno jednou opakovat, a to nejpozději do konce maximální doby studia. V případě, že státní závěrečnou zkoušku v této době student nevykoná, je mu ukončeno studium podle 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na rozhodnutí se vztahuje 68 zákona. (11) Při opakování skládá student zkoušku jen z té části státní závěrečné zkoušky, ze které neuspěl, resp. znovu obhajuje bakalářskou práci nebo diplomovou práci. Za zkoušku, při které student neprospěl, se považuje nejen zkouška, která byla klasifikována jako nevyhověl, ale též zkouška, ke které se student po přihlášení bez omluvy nedostavil. Pokud student splnil všechny studijní povinnosti a složil úspěšně státní závěrečnou zkoušku, hodnotí se celkový výsledek jeho studia bakalářského nebo magisterského studijního programu takto: a) prospěl s vyznamenáním získá student, který absolvoval studium s průměrným prospěchem do 1,200 včetně, přičemž žádná ze zkoušek v průběhu studia nebyla hodnocena stupněm dobře a všechny části státní závěrečné zkoušky i obhajobu bakalářské práce nebo diplomové práce složil s prospěchem výborně ; b) prospěl získávají ostatní studenti. (12) Absolventům studia v magisterských studijních programech a v navazujících magisterských studijních programech se uděluje po vykonání státní závěrečné zkoušky akademický titul inženýr (ve zkratce Ing. uváděné před jménem). (13) Absolventům studia v bakalářských studijních programech uskutečňovaných fakultou se uděluje po složení státní závěrečné zkoušky akademický titul bakalář (ve zkratce Bc. uváděné před jménem). (14) Fakulta vydá absolventům magisterského studijního programu, navazujícího magisterského studijního programu i bakalářského studijního programu doklady podle 57 zákona. (15) Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní závěrečná zkouška nebo její poslední část. Čl. 27 Přechodná a závěrečná ustanovení (1) Návrh tohoto řádu byl schválen akademickým senátem fakulty dne 25. 5. 2005. (2) Tento řád byl schválen v souladu s 9, odst. 1, písm. b) zákona Akademickým senátem Slezské univerzity v Opavě dne 14. 6. 2005 a tímto dnem nabývá platnosti. (3) Tímto se ruší platnost Studijního a zkušebního řádu Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné, schváleného Akademickým senátem Slezské univerzity v Opavě dne 7. 12. 2004. (4) Studijní a zkušební řád nabývá účinnosti dnem 1. 9. 2005. Doc. RSDr. Vojtěch Malátek, CSc., v.r. děkan