O B Č A S N Í K 3. Z Á K L A D N Í Š K O L Y B E R O U N R O Č N Í K I V, Č Í S L O 4 G U L Á Š P O D M O Ř S K Ý R Á J N A Z E M I U V N I T Ř T O H O T O V Y D Á N Í : V E V Ě T V Í C H E U K A L Y P T U 3 Z E M Ě D I V Ů 5 U Č I T E L É Z T R O J K Y T E C H N I K U N E- V E D E M E C H Y T R É T E L E- F O N Y P R O Č E R N Ý K O N T I - NENT O T R O C T V Í D Ř Í- V E A D N E S M É J M É N O J E : E L I Š K A B R T- N I C K Á Každý druh korálu roste jinak, čímž 6 7 vzniká obrovská rozmanitost útesu, nejrůznější vyvýšeniny, 10 11 13 roviny, větvičky i paroží. Velký bariérový útes- kdo o ze všech stran a to i uvnitř, rají. Přemnožení těchto hvězdic něm někdy neslyšel? Ale co to neboť živočichové, kteří jej je způsobeno značným úbytkem vlastně je, co o něm vůbec vímeček tvoří, se neustále rozmnožují a přirozených nepřátel larvi- této hvězdice, mezi Tak na úvod je tady krátký souhrn živočichů, kteří zde žijí: které patřily hlavně ryby ploskozubci a malé druhy žraloků. Nepřátelé ubyli i velkým hvězdicím, jsou jimi 360 druhů tvrdých korálů 1/3 měkkých korálů vyskytujících se na světě 4000 druhů ústřic Koráli zde tvoří mnohé rozmanité tvary totiž lastury měkkýšů tritonek, jenž jsou turisty často vyhledávány jako suvenýry. Ale za škůdce by se dali označit i lidé jako takoví, do 1500 druhů mořských hub vytváří nové jedince. Každý moře ročně vypustí tuny draslíku, fosforu, těžkých kovů a 800 druhů ostnokožců tento živočich je svou tělesnou 500 mořských řas 23 druhů mořských savců 6 druhů mořských želv tkání svázán se svým sousedem, což přispívá k jejich celistvosti. Každý druh korálu roste DDT*. Lidé také kácí lesy a tím přispívají k erozím, které způsobují nedostatek světla ve vodách jinak, čímž vzniká obrovská útesů a postupné vymírání Ale teď už k útesu jako takovému. rozmanitost útesu, nejrůznější vyvýšeniny, roviny, větvičky i stovek rostlinných a živočišných druhů. Velký bariérový útes je paroží. Pokud ale chcete vidět velký největším korálovým útesem Tato nádherná podmořská bariérový útes, než bude nějak vůbec. Útes se nachází u severovýchodního pobřeží Austrá- vážněji poškozen, anebo se vám kvůli němu nechce letět lie v Korálovém moři. I když je až do Austálie, můžete navštívit internetovou stránku nazýván útesem, vlastně to ani útes není - je to síť útesů, http://maps.google.com/intl/ která má více než 2 000 km en/help/ maps/ streetview/ na délku a 2-150 km na šířku, gallery/#!/ocean a Velký bariérový útes si prohlédnout na severu se rozkládá místy pouze 50 kilometrů od pevniny. Nad hladinou je z něj vi- Útes nejvíce ohrožují hvězdice. z pohodlí domova. dět spousta ostrovů a ostrůvků, krajina je ale ve vážném ohrožení. Nejvíce ji ohrožují posled- chlorfenyl)ethan, je aromatická *DDT= 1,1,1-trichlor-2,2-bis(4- také je to jediná stavba živých tvorů na Zemi, která je vidět i z ní dobou hvězdice trnité, které halogensloučenina (organochlorid). Měsíce. Původní obyvatelé mu se přemnožily a nyní jej rozeží- Je jedním z nejstarších a nejznámějších insekticidů. říkali Waga Gaboo. Útes roste Pavla Ž.
Stránka 2 S Y M B O L A U S T R A L A N Ů J A K O Š K Ů D C E Jedete na kole v příjemně slunečném ránu, široko připomenout, že tohle číslo se týká jen čtyř nejrozšíře- do cesty, už nic lovcům nebrání v tom, aby ho zabili. vláda. Odezva na četné protesty je skoro vždycky stej- daleko ani živáčka a vy si jízdu užíváte, jak jen to jde. nějších druhů). Vcelku rozdíl, že? Kdyby byl klokan domá- Reflektory klokana oslní a on, dezorientovaný, se ne- ná. Australská vláda, i zemědělci obhajují lov tím, že Nikde žádná otravná auta, ani zástupy lidí jen vy, cím mazlíčkem, na každého Australana by připadli při- může nijak bránit. Lovcům je přitom jedno, jak starého klokan je škůdce, dokonce ho označují za mor anebo úžasný východ slunce a bližně dva klokani. nebo silného klokana zastře- tím, že zabíjením se pouze klokan, který vás právě předhonil a skáče si to do dálky. Nemožné? Ne v Austrálii. Kdo by nevěděl o tak úžasném a zvláštním zvířeti, které je zároveň národním symbolem Austrálie. Klokani nejsou jen velká skákající zvířata. Nedovedou se sice pohybovat normální chůzí, tudíž jsou odsouzení k celoživotnímu poskakování, ale mohou dosahovat vcelku vysoké rychlosti a to klidně 50km/h. Jejich skoky jsou až 10 metrů dlouhé. Také klokaní ocas má svou významnou funkci funguje jako kormidlo. Pro farmáře už není vidina kolonie klokanů tak úžasným zážitkem jako pro turistu. Jak už je vidět na počtu klokanů obývajících Austrálii, tahle zvířata jsou přemnožená a Australané jsou proto nuceni vymýšlet alternativní způsoby, jak jejich počet snížit. Takovou otázku si pokládají hlavně farmáři, kteří v klokanovi vidí pouze škůdce. Živí se totiž tuhou trávou a spásají tak celé pastviny, původně určené třeba pro ovce. Před několika lety proto několik farmářů otrávilo v blízkosti farmy vodu. V Západní Austrálii přišlo tak o život 19 tisíc klokanů a na jedné jediné farmě dokonce 90 tisíc klokanů za pět let. Další způsob, jak se zbavit těchto škůdců vidí mnoho farmářů ve vypalování pastvin. Myslí si totiž, že účinně pohnojí půdu. Takové vypalová- lí. Co je asi nejhorší, klokan je téměř vždycky jen postřelen, tudíž není na místě mrtev a bolestivě umírá několik dalších minut, ne-li hodin. V roce 2002 byla od Ministerstva životního prostřední stanovena kvóta dokonce 7 milionů klokanů, což byla doposud nejvyšší stanovená hodnota. Má to bohužel své následky. Nejen, že je symbol Austrálie tak masově vražděn, ale některé klokaní druhy dokonce zcela mizí, nehledě na to, že se tak narušuje životní prostředí Austrálie. Co se potom stane se zabitými klokany? Jejich maso je vydatné a hojně prodávané, klokaní kůže také nejčastěji se používá k výrobě sportovního náčiní. Možná nakonec není problém v tom, že klokani ničí pastviny, ale jsou za celou věcí opět jen peníze Takové nehumánní vybíjení klokanů samozřej- udržují stavy klokanů. Samozřejmě je nesmyslné nechat klokany rozmnožovat ve velkém, brzy by dokázali vytlačit celé obyvatelstvo Austrálie, ale jistě existuje i jiné řešení, například přemisťování (které ale vyjde vládu draho, proč tedy upouštět od relativně levného zabíjení), než nelidské vyhlazování klokanů, někdy i mláďat. Pokud je totiž zastřelena matka, pravděpodobně u sebe má i svoje mládě. To je po matčině smrti z jejího vaku vytažené lovci a buď zašlápnuté, nebo jen tak pohozené na silnici. Je tohle doopravdy lidské chování? A co vy, jako jedinec můžete udělat? Možností je víc, například nejíst klokaní maso a nenosit věci z jejich kůže a šířit tuhle informaci dál. Snad se jednou podaří prosadit zákaz nehumánního lovu klokanů. I přes to, že klokani jsou vyobrazeni na australských ní snášejí dobře akorát málo výživné trávy, které ovcím mě vyvolává i vlnu odporu a austral- mincích a každý si pod slo- nestačí, ale klokanům ještě ské organizace na vem Austrálie téměř okamžitě vybaví poskakující klokany, v jejich domově už je tak lidé nevnímají. V Austrálii žije přibližně 22 milionů obyvatel. A klokanových spoluobyvatel okolo 50 milionů (ovšem stojí za to ano. Největším tématem je ale odstřel klokanů, který probíhá tak, že profesionální lovci vyrazí za hluboké noci v džípu pročesávat okolní krajinu. Pokud se jim nějaký nešťastný jedinec připlete ochranu zvířat, spolu s obyvateli země, kterým masové zabíjení je proti srsti taky, ostře protestují. Ovšem rozhodující slovo má jako vždycky jen a pouze Káča
Stránka 3 V E V Ě T V Í C H E U K A L Y P T U V Austrálii se, přestože je to nejmenší kontinent, vyskytuje obrovské množství endemitů (druhy zvířat, které se nevyskytují nikde jinde na světě). Z takto rozsáhlého výběru zvířátek jsem si já nakonec vybrala koalu, kterému se zde budu věnovat především (o článek o klokanech totiž již zpracovává Katka Svobodová pod názvem: Symbol Australanů jako škůdce ), a pár méně známých druhů (jako například krokodýla australského, o kterém jsem, možná vinou toho, že doopravdy nejsem největším fandou biologie, předtím slyšela snad jen zmínku). Koala medvídkovitý svým vzhledem připomíná medvěda, přestože je vačnatec. Patří do čeledě koalovitých (je jejím jediným zástupcem). Vyskytuje se na jižním až východním pobřežím, ve vlhkých oblastech i ve vnitrozemí. Jejich původ je nejasný, nalezly se však zkameněliny z doby před 20 mil. lety. Koala váží asi 5-12 kg a měří asi 80 cm. Má doopravdy malý mozek, který se kupodivu zmenšoval (v budoucnosti se u většiny tvorů počítá spíše se zvětšováním). Jejich srst je měkká a hustá, má šedou až hnědou barvu. Na uších má dlouhé bílé chlupy. Na každé končetině má pět prstů a velké ostré drápy. Jako jeden z mála savců má koala otisky prstů. Jak je všeobecně známo, živí se výhradně listy blahovičníku. Díky této stravě je jejich metabolismus velmi pomalý a navíc většinu dne prospí. Koalové byli téměř vyhubeni, neboť se dříve lovili kvůli kožešině, teď jim však spíše vadí znečišťování životního prostředí. V zajetí se dožívá až 18 let. Krokodýl australský (též zvaný krokodýl Johnstonův), je sladkovodní krokodýl, který žije na severu Austrálie. Přestože je to krokodýl, není nebezpečný lidem (vlastně je to spíše obráceně). Měří asi 3 metry. Loví žáby, ryby, a malé ptáky a savce. Ježura australská je savec, který je zástupcem vejcorodých. Přestože je to savec, vykazuje spoustu znaků plazů (vejcorodost). Má dlouhý jazyk, kterým loví mravence a termity; a jak již název napovídá (přece jen, ježek s ježurou jsou si, alespoň co se názvu týče, velmi podobní), má bodliny. Ptakopysk podivný je zástupcem řádu ptakořitných (savci, kteří kladou vejce). Žije na východě Austrálie. Jeho tělo je pokryto hnědou srstí, na nohou má plovací blány a kachní zobák. Má jed, který však není životu nebezpečný, pouze může poznamenat zdraví oběti. Ve volné přírodě se dožívá 16 let, v zajetí pak 6 let. Zdroje: Wikipedie, http:// www.zviratazesveta.estranky.cz/ Slečna C Jako jeden z mála savců má koala otisky prstů.
Řešení : 1C 2A 3A 4B 5C S P Ř Í C H U T Í E X O T I K Y Stránka 4 K D O T O V Í, N A P O V Í 1. Klokani žijí hlavně v Austrálii, ale i na jiných místech. Věděli byste, kde klokana nenajdete? A) TASMÁNIE B) NOVÁ GUINEA C) MALAJSIE 2. Na obrázku je ježura australská, do jaké skupiny živočichů patří? A) VEJCORODÍ B) KRTKOVITÍ C) DIKOBRAZOVITÍ 3. Jaký tvor se skrývá na fotografii? A) KOALA B) LYROCHVOST C) PANDA ČERVENÁ 4. Tento pták neumí létat, ale A) PLAVE B) BĚHÁ C) PLACHTÍ 5. Lemuři žijí na jednom ostrově, který patří k Africe. Jak se jmenuje? A) MADADASKAR B) KANÁRSKÉ OSTROVY C) MADAGASKAR Kráter :) Ž I J Í C Í F I L M Nový Zéland - země proslulá svými pohledy do krajiny, vysokými horami a rozmanitou přírodou. Právě tento kraj si režisér Peter Jackson vybral pro natočení Hobita a Pána prstenů od anglického spisovatele J. R. R. Tolkiena. Teď, několik měsíců po premiéře prvního dílu Hobita, se může Nový Zéland chlubit i další turistickou atrakcí Hobitínem. Již v knize Hobit aneb Cesta tam a zase zpět nám autor představuje národ malých človíčků. Lidé jim pro jejich malý vzrůst říkají půlčíci. A právě hobiti mají v Tolkienových knihách vždy hlavní role. Zvláštní pozornost je v knize věnována i jejich domovům útulným hobitím norám, které se táhnou po obvodu travnatých kopců. Při natáčení trilogie Pán prstenů byl Hobitín vystavěn z polystyrenu, a proto musel být po natáčení zbourán. Přírodním živlům by jen těžko odolával. Když se začal natáčet Hobit, neočekávaná cesta, byl již plán jasný zachovat malebné údolí i s idealistickou vesničkou. Tentokrát je Hobitín postaven tak, aby vydržel. Můžete tak procházet skrz vesnici plnou fantasie. Dostanete se na místa, která se objevují ve filmu a do děje se dokonale vžijete. Tolkienovým fanouškům je tak kniha ještě bližší. Majkelina Zdroje: www.celysvet.cz www.denik.cz
Stránka 5 Z E M Ě D I V Ů Nový Zéland má rozmanitý povrch najdeme tu písčité pláže, ale také vysoké hory, ledovce a dozajista i činné sopky. Jsou tu však taky lesy podobající se džungli, nížiny i pahorkatiny. Teče tu čistá voda v potocích a řekách, proto není divem, že moře je pěkně modré. Díky tomu je Nový Zéland jednou z nejčistších oblastí světa. Vulkanické činnosti způsobily, že se Nový Zéland odtrhl od prastarého kontinentu Gondvany a přesunul se na místo, které nám je již známé. Prvními obyvateli byli nejspíše Maorové, kteří sem připluli v 9. století z Východní Polynésie. Maoři ostrovy pojmenovali Aotearoa - Země dlouhého bílého oblaku. Historie První Evropan, který objevil Nový Zéland, byl Abel Tasman. Pojmenoval ho Staten Land, po čase přejmenován na Nieuw Zeeland. Tasman však ostrovy jenom objevil. Jako první se tu vylodil a zmapoval ostrov James Cook v roce 1769. Následovalo století válek mezi domorodci a Angličany, tahanice o půdu a odebírání práv Maorům. Od roku 1840 až do roku 1907 byl Nový Zéland britskou kolonií. Roku 1840 založili přistěhovalí obyvatelé město Wellington. Po ukončení krvavých válek zbylo asi jenom 37000 maorských obyvatel. Nový Zéland se stal roku 1907 nezávislým státem. Pořád se ale vázal k Británii. Také si začal všímat ostatních států kolem sebe (např. Austrálie, Asie, Polynésie). Tato země se za 130 let vypracovala z primitivní kolonie na kapitalistickou zemi s dobrou životní úrovní. Obyvatelstvo Obyvatelstvo je tu velmi různorodé, najdeme tu Angličany, Holanďany, ale i Asiaty a Polynésany. Oficiálními jazyky jsou angličtina a maorština tu však používá jen pár procent lidí. Fauna a flóra Novozélandská fauna a flóra je unikátní, jelikož se vyvíjela v izolaci po 80 miliónů let. Většinu zvířat, která se tu nachází, najdeme jenom tady. Do příchodů Evropanů tu nebyli savci, teda až na netopýra a na mořské druhy savců. Flóra Lesy se tu dělí na dva druhy jehličnaté a pabukové. V jehličnatém lese najdeme stromy s šišky jako tady u nás, ale většinou se tam vyskytují stromy, které mají místo šišek barevné bobule, těch je tu většina. Tento les je hustý a často neprostupný. Mezi nejvyšší stromy rostoucí tady, patří třeba rimu, dorůstá výšky 60 Novozélandské lesy bývají často bez ptačích obyvatel, moc se jich tu totiž nevyskytuje. Od lidského příchodu bylo vyhubeno přibližně 40% ptactva, málo turistů tu nějakého ptáčka vůbec zahlédne. Mezi úhlavní metrů, nebo strom rata, který dorůstá výšky 30 metrů. Jehličnaté lesy dominují Severnímu ostrovu. Pabukový les svůj název získal díky podobnosti s našimi buky. Tady nenajdeme žádné popínavé nebo plazivé rostliny. Ale naleznout tu můžeme parazitující rostliny (mechy, které obepínají celý strom, houby, lišejníky nebo kapra- Fauna nepřítele, které sem zavlekli lidé, patří převážně všichni savci. Hlavně lasice hranostaj a australský possum. Na Novém Zélandě však ještě nevyhynulo všechno ptactvo. Nejznámějším zástupcem je nelétavý pták kiwi. Dnes ho však spatříme jenom v ZOO, v přírodě je na pokraji vyhynutí. Dalšími ptačími obyvateli jsou třeba papoušci kea nebo diny). Pabukový les dominuje Jižnímu ostrovu. V oblastech, kde je tepleji, roste i palmu nikau (jediná palma navyklá na chladnější počasí), často bývá součástí lesů. papoušci kaka. Je tu i vodomilné ptactvo, mezi, které tu patří kormoráni, ústřičníci nebo volavky. Jinak je to tu s rybami, v horských potocích se tu prohání hejna pstruhů. Na pobřeží se zase dají spatřit kolonie tučňáků a lachtanů. Při pobřeží najdeme i spoustu velryb. Novozélandské prostředí jim umožňuje tu setrvat celý rok. Nový Zéland je jedno z míst, kde se najde spousta zajímavostí a přírodních unikátů. Určitě by stál za Vaše navštívení. Lucie Hrubá
Stránka 6 U Č I T E L É Z T R O J K Y ( A F R I K A A A U S T R Á L I E ) Kateřina Schröpferová a Tereza Kasíková: Do jaké africké země byste se chtěly podívat? Schröpferová: Jela bych určitě do země Keňa. Kasíková: Už jsem byla v Africe, konkrétně v Egyptě. Dovolená vs dobrodružství? Obě: DOBRODRUŽSTVÍ Podporujete UNICEF? Obě: Ne Jela byste s nějakou třídou do Afriky? Živý výklad? Schröpferová: Když mi to někdo zaplatí :) A záleží s jakou :) Ivana Flíčková: Oblíbená kulturní památka? Tak asi celkově pyramidy. Chtěla byste učit něco jiného z afrických dějin krom Egypta? No, to bych si asi netroufla, ale kdybych učila, tak bych se to musela nejdříve naučit. Co konkrétně byste chtěla učit? Asi vývoj v Jihoafrické republice. František Krejčí : Oblíbená africká skupina? No zapomněl jsem asi ne. Ale jo,ale nevím, jak se to píše Ossibisa. Myslíte si, že tam je dostačující počet škol? Určitě ne. Miroslava Růžičková: Místo na dovolenou, kde si odpočinout od fyziky? Nikdy bych nejela, já jsem domácí typ. Chtěla byste se podívat do Austrálie? Austrálie? To je moc daleko :) Zdeněk Liehne: Oblíbený africký sport? Strašně obdivuju vytrvalé běžce. Jel byste do Afriky za účelem nějakého sportu? Jel bych do Afriky určitě střílet Dana Horáková: Jaké zvíře si vybavíte z australské nebo africké fauny? Klokan nebo koala. Chtěla byste navštívit nějaký park, vidět nějaká zvířata? Určitě, ale nevím, jak se ty parky jmenují :) V příštím čísle rozhovor s naší šéfredaktorkou Jitkou Bělkovou :) Áda Soukup
Stránka 7 T E C H N I K U N E V E D E M E Afrika je kontinent známý domorodými obyvateli. Mnoho z nich žije v chudobě. Techniku? Nevedeme! Existují však jiné věci, kterými se tyto kmeny chlubí. tohoto kmene se zdobívají malováním hlínou a mělkými zářezy v kůži. Surmové také vyrábí mírně alkoholický nápoj z kukuřice - borde. Je tak hustý, že jej častokrát jedí jako jídlo Masajové Kmen vysokých štíhlých černochů kolonizátoři Afriky se jich báli podobně jako šelem a dravé zvěře. Stejně jako jiní afričtí domorodí bojovníci si i Masajové natírají vlasy černou hlínou smíšenou s máslem. Méně obvyklá je již ženská obřízka, kterou masajští muži považují za pojistku proti nevěře. Pygmejové Často přezdívané trpaslíci pralesa jsou kmeny sběračů a lovců. Nepěstují žádné plodiny ani nechovají dobytek. Proto se velmi často stěhují za potravou. Staví si jen skromná obydlí. Postavit dům tak trvá pouze hodinu. Křováci I Křováci jsou malého vzrůstu. Jsou typickými lovci a sběrači. V období dešťů obohacují svůj jídelníček o kořínky a výhonky rostlin. Sami si neříkají Křováci, nýbrž Sanové. V jejich domorodém jazyce se toto slovo překládá jako lidé. Mursiové Prvním kmenem, který mě na první pohled zaujal, jsou Mursiové. Žijí na území Etiopie. Je zvykem, že vdané ženy si do rozříznutého rtu, nebo ušního lalůčku vkládají ozdobné talířky z terakotové hlíny Surmové Podobní Mursiům jsou i Surmové. Stejně jako oni si vkládají do rtů talířky, které jsou však v jejich případě mnohem zdobnější. Muži Himbové Na první pohled mě překvapilo zdobení tohoto národa. Vlasy vyztužené kravím trusem, čelenka z kozí kůže, pokožka natřená prachem z rozdrceného okrového kamene a tradiční africké náhrdelníky Tento kmen najdete v polopoušti, kterou domorodí obyvatelé nazývají rudá země. Majkelina Zdroje:http: www.nahaafrika.cz cs.wikipedia.org www.google.cz www.cl-kultura.cz worldnaturephoto.com Žijící lidé pravěku-petr Jahoda
Stránka 8 N O M Á D I O P R A V D U V Í T E, K D O J S O U? Pod slovem nomád se vám pravděpodobně vybaví obrázek zachumlance ve voze taženém velbloudy, táhnoucího se nějakou nekonečně dlouhou pouští, neboť nomády máme povětšinou spojené s písečnými pouštěmi. Avšak to není tak úplně pravda, protože nomádi jsou pouhé synonymum pro kočovníky komunity lidí, kteří neustále putují z jednoho místa na druhé. Proto by byla velká chyba myslet si, že se jedná pouze o obyvatele Egypta apod. Obrázek istanbulské kočovné rodiny v tradičním oblečení Vám může posloužit jako důkaz (žádná poušť, žádný Egypt..). Přestože nomádů díky neustále se rozvíjejícím technologiím a průmyslu znatelně ubývá, stále ještě nejsou přežitkem minulosti. Dokonce se odhaduje (sami jistě uznáte, že ani v dnešní době není možné zjistit přesný počet neustále se stěhujících nomádů), že na celé Zemi žije okolo 30-40 milionů kočovníků. Nomádské kmeny se převážně vyskytují v Asii a Africe a můžeme je rozdělit do tří typů, podle způsobu jejich života. Na lovce sběrače, kočovné honáky a potulné obchodníky. Asi si teď myslíte, že v moderní Evropě je naprosto vyloučeno, abyste potkali nějaké kočovníky? Omyl! Pravděpodobně jste jich viděli i stát několik na sobě. Tedy pokud jste někdy navštívili cirkus. I tito lidé totiž žijí kočovným životem a můžeme je tak řadit mezi kočovníky. Zdroje: http:// blogs.bootsnall.com/ Slečna W nomads/category/centralasia/kyrgyzstan http://cs.wikipedia.org/wiki/ Ko%C4%8Dovnictv%C3%AD S V Í T Á P R O C H U D É O B Y V A T E L E V A F R I C E N O V Ý Z A Č Á T E K? O Africe se toho ví hodně. Například víme, že africký kontinent patřil k největším koloniím, víme také, že se zde nachází jedinečná flóra a fauna. Například se až do nedávna stále nevědělo přesné místo pramene řeky Nilu. Další věc, která k tomuto kontinentu neodmyslitelně patří, je bída, utrpení, dětská práce, drogy, export ovoce a ropy, špatné životní podmínky, špatná hygiena a další věci. Pokud se podíváme do dějin samotného lidstva, uvidíme povětšinou seznam katastrof a válek, které většinou skončí zle. Abych se odpoutal od nudného uvažování a psaní již známých pravd, kterými nás krmí média. Přesunu se tedy k organizacím, které se angažují v pomoci těmto lidem. K nejznámějším humanitárním organizacím patří například ADRA, Člověk v tísni, nebo také UNICEF. ADRA- Nemusím snad ani naznačovat, že se jedná o celosvětovou organizaci. Organizace, jako taková byla založena v USA a její celý název zní: Adventist Development and Relief Agency. Z názvu se dá usoudit, že její zakladatelé byli adventisté. Dnes působí celkem ve 125 zemích a je zřejmé, že se nebude jednat o malou organizaci. V České republice patří k třem největším organizacím svého druhu. Jejich probíhající projekty se týkají nejen Afriky, ale i dalších zemí, které se v poslední době ocitli v špatných situacích. Adra se věnovala, nebo ještě věnuje projektům v Bangladéši, Barmě, Bosně a Hercegovině a dalších místech, které se mohou ocitnout v situacích, které samotná vláda nevyřeší. Momentálně se ADRA věnuje obětem sucha a to v státech: Džibutsko, Etiopie, Eritrea, Keňa, Somálsko, Uganda. Pokud se jedná o sucho, je opravdu velmi, velmi závažné. Jelikož se zvyšují i celosvětové ceny potravin, obyvatelstvo zde trpí podvýživou. Tolik tedy o významné organizaci jménem ADRA, nyní se přesunu k další z uvedených organizací
Stránka 9 ČLOVĚK V TÍSNI Podle názvu se dá jednoduše usoudit, že tato organizace je ČESKÁ! Původně byli zakladatelé Člověka v tísni váleční zpravodajové, kteří se nespokojili jen se zprávami, a proto začali do těchto míst vozit pomoc, ať už peněžní, či humanitární. Během své existence se Člověk v tísni rozvinul v jednu z největších organizací ve střední Evropě, což vyústilo v rozšíření pomoci, kterou bude organizace rozdávat. Rozdělení těchto příspěvků je následující: Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce tato část se týká především přírodních katastrof a válečných krizí, Program sociální integrace toto odvětví se zabývá sociálního vzestupu chudých, či ohrožených rodin pomáhá organizace poradenskými a vzdělávacími službami, Podpora lidských práv podpora disidentů a občanské společnosti v nesvobodných zemích. Toto odvětví bylo základní filosofií této organizace. UNICEF Základní poslání této světové organizace je pomoc dětem. Založena byla v roce 1946 s jiným názvem: Mezinárodní dětský fond neodkladné pomoci (United Nations International Children s Emergency Fund). V té době byla samozřejmě určena pro pomoc dětem postiženým 2. světovou válkou. V roce 1953 se UNICEF trvale připojil k Organizaci spojených národů se specializací pomoc dětem při svět o v ý c h k a t a s t r o f á c h. K nejznámějším projektům této velké organizace patří Adopce panenek. Jde o projekt, při kterém si rodina či jednotlivec pořídí panenku, za získané peníze UNICEF očkuje proti šesti nejzávažnějším a nejčastějším chorobám, které mohou postihnout d ě t i v rozvojových zemích: spalničky, záškrt, černý kašel, tetanus, t u b e r k u l ó z a, dětská obrna. Můj názor na tyto organizace je prostý a jednoduchý: je to potřebné a důležité, ale má to svá negativa. Pokud přispějete peníze, nemáte 100% záruku, že dojdou na místo, kterému jste chtěli pomoci. Ovšem i tento faktor se během let odstraňuje a příspěvky potřebným by se mohly třeba předávat osobně, ovšem to je jen teorie. Tomáš Bobok G E N O C I D A V E 2 0. S T O L E T Í V A F R I C E Rwandská genocida: 6. dubna 1994 se uprostřed malého státu jménem Rwanda, udála jedna z nejhorších novodobých genocid vůbec. O co šlo? Nenávist mezi dvěma kmeny vyvrcholila ve válku. První kmen byli Tutsiové, těch bylo sice jen pouze 14% obyvatelstva, ale vládli už od 16. století, až do roku 1961. Naproti tomu druhý kmen Hutuové, měl v zemi drtivou většinu (85%) a vládli od roku 1961 až po současnost. Platila sice mírová smlouva z roku 1993, ale napětí v zemi sílilo. Kolem prezidenta Juvénala Habyarimana začala vznikat radikální skupina, která chtěla vyřešit otázku národů ve Rwandě provždy. Začínají vznikat seznamy, které obsahují jména Tutsiů, téměř jako seznamy německého vůdce Adolfa Hitlera. Hutuové se začínají vyzbrojovat mačetami a samopaly. Reakce Američanů? Nechceme se angažovat. Nejpravděpodobnější důvod nečinn o s t i, b y l a a k c e v somálském Magadíší, kde zemřelo 18 amerických vojáků. Vše začíná v noci 6. dubna, kdy je sestřeleno letadlo s prezidentem. Dále dochází k vraždě předsedkyně vlády a její ochranky osmnácti Belgičanů. Kvůli tomu Belgie stáhne všechny své vojáky a zůstane pouze hrstka amerických vojáků a pouze 450 afrických vojáků. Mezitím Hutuové vraždí každého, kdo má v občanském průkazu napsáno Tutsi, nebo-li příslušník kmenu Tutsiů. Jedinou věc, kterou podniknou Američané, je záchrana vlastních vojáků. Ti ale na vlastní pěst zachraňují některé Tutsie. Válka trvá více než 3 měsíce, dokud nezakročí vojáci z Ugandy. Celkový počet mrtvých se vyšplhal na jeden milion. Roman Pohl
Stránka 10 C H Y T R É T E L E F O N Y P R O Č E R N Ý K O N T I N E N T Na nedávném kongresu v rozvojových zemích to má jednoduché ovládání. v Barceloně byla představena bude první smartphone, a Pro chudší lidi v těchto zemích novinka, která obohatí mobilní trh. Mozilla OS. Tedy pro vysvětlenou: Oblíbená firma, která vyvinula velmi to bude vítané zpestře- ní a možnost být přes internet v kontaktu s celým světem. Z prvních testů OS Mozzila populární prohlížeč Firefox, převažují pozitivní hodlá vyvinout své technologie i na poli mobilních telefonů. Přístroje sice budou od čínských výrobců jako ZTE, ale operační systém budou mít od oranžové lišky, jak se Mozille přezdívá. Jejich dojmy. I přes špatný procesor, malý displej se dá říct, že telefon běžel celkem plynule a aplikace jako multitasking ( ovládání telefonu hlasem) jsou jen příjemné zpestření. hlavním úkolem není konkurovat telefonním softwaro- Dá se říct, že náročné uživatele uspokojit nemohou, ale vým obrům jako Apple, Android nebo Windows, ale proto je tomu uzpůsoben. Je smartphonové začátečníky rozhodně ano. především telefony dostat levný (zhruba tři a půl tisíce, na trh do Afriky nebo Jižní Ameriky. Pro mnoho lidí což je třeba pětkát méně levnější než iphone 5) a také Roman Pohl Specifikace ZTE Open: rozměry a hmotnost: 114 62 12,5 mm displej: 3,5'', kapacitní TFT LCD, 320 480, 165 DPI sítě: GSM, WCDMA, GPRS, EDGE, HSPA (7,2 5,76 Mb/ s) konektivita: microusb, Wi-Fi 802.11 b/g/n, Bluetooth 2.1, GPS paměť: uživatelská 512 MB, operační 256 MB RAM, baterie: 1 200 mah procesor: Qualcomm MSM7225A (1 Cortex-A5, 1 000 MHz, 45nm) operační systém: Firefox OS fotoaparát: 3MPx (2 048 1 536), video R A L L Y E D A K A R Mnozí z vás určitě o rallye Dakar slyšelo, ale o co se vlastně jedná? Rallye Dakar se pořádá od roku 1979. Jezdí se každoročně a jedná se o závod upravených offroad speciálů (aut, nákladních automobilů a motorek) napříč africkou pouští. Dříve se startovalo v Paříži, ale start byl přesunut na různá místa a i trať se mnohokrát změnila. Od roku 2008 se závody pořádají v Jižní Americe (Argentina, Chile a později Peru) kvůli hrozbě teroristických útoků na africké půdě (pozn. autora: mapa znázorňuje původní trasu závodu). V jakých kategoriích se závodí? Závody se jezdí v těchto třech kategoriích, a to: Automobily: Jedná se o speciály upravené na dálkové závody pouští, takže s sebou musí vozit náhradní pneumatiky, nádrže s benzínem či naftou, nářadí a spoustu dalších důležitých věcí. Tyto speciály vyrábí různé firmy, třeba Mini, Mitsubishi, Volkswagen a jiné. Vítězi v této kategorii jsou většinou Francouzi například: Stéphane Peterhansel. Motorky: Stroj, hojně využívaný je od značky KTM, která na trhu patří mezi nejlepší výrobce dálkových terénních motocyklů. Mezi jezdce v této kategorii patří třeba Španěl Coma či Francouz Despres. Nákladní vozidla: Používají se nákladní automobily, které mají nákladní prostor oddělený od kabiny a jsou spolu uloženy na podvozku. V těchto vozidlech se vozí spoustu náčiní a věcí a třeba přídavného paliva. Tyto vozy jsou ze všech nejtěžší, takže mají nejvyšší výkon motoru, pohybuje se okolo 800 koňských sil. Při počátcích rallye Dakar byly využívány hlavně značky Fiat, Mercedes a DAF. Teď se používá třeba i Tatra, Kamaz, MAN nebo Iveco. V této kategorii jezdil i Čech Karel Loprais, který má na kontě 6 vyhraných závodů. Igi
Stránka 11 D O V O L E N Á V A F R I C E A N E B N E J O B L Í B E N Ě J Š Í D E S T I N A C E Afrika je druhý největší a druhý nejlidnatější kontinent na světě. Má 53 států, největší je Sudán a nejmenší je souostroví Seychely. Nejlidnatějším městem je Káhira, což je hlavní město Egypta. Egyptu se budeme víc věnovat v následující části, jelikož patří mezi oblíbené destinace. Podnebí v Africe je tropické až subtropické. Víc než třetinu povrchu pokrývá poušť Sahara. Největší hora je Kilimandžáro a nejdelší řeka Nil. I když je v Africe mnoho zemí, kam můžeme jet na dovolenou já jsem si vybrala tři, které mě nejvíc zajímají a jednou bych se tam chtěla určitě podívat. Bude to Egypt, Madagaskar a Tunisko. 1. Egypt Egypt jedna z nejoblíbenějších destinací. Nachází se na severovýchodě Afriky. Když se řekne Egypt, asi každý z nás si jako první vybaví obrovské pyramidy nebo sfingu. Egyptská civilizace je známá také svými chrámy a monumentálními hrobkami. Známými příklady jsou Džoserova stupňovitá pyramida, Velká Sfinga v Gíze a chrám Abú Simbel. Turisty rovněž láká pestrobarevný podvodní svět Rudého moře. Přímořská letoviska jako například Hurghada, Šarm aš - Šajch či Taba navštíví ročně několik miliónů turistů. Umění v Egyptě je různorodé. V egyptském hlavním městě se rovněž nachází káhirská opera. Ale známá je taky Káhirská ZOO v Gize. Lákavá je i plavba po řece Nil. 2. Madagaskar Madagaskar je čtvrtým největším ostrovem na světě. I když má krásné pláže a bohatou přírodu, cestovní ruch je ještě velmi málo rozvinutý. Hlavní město je Antananarivo, také známe pod svým zkráceným názvem Tana. Největší hora je Maromokotro. Zaručená místa, kam se při návštěvě Madagaskaru podívat, jsou deštný prales v národním parku Ranomafana, kde můžete pozorovat různá zvířata, nebo jít na noční safari a vidět zvířata, která ožívají jen v noci. 3. Tunisko Tunisko je stát v severní Africe. Hlavní město Tunis. Známým pohořím je Dorsale, které je pokračováním pohoří Atlas. Tunisko je velmi bohaté na památky. Tady jsou ty nejznámější. Medína - tj. Staré město. Tuniská Medina má kolem 700 památníků, paláců, mešit a medres (školy islámu). Muzeum Bardo je nejznámější muzeum v Africe. Dále Sidi bou Said. Je to malá vesnička, která je pokládána za předměstskou část Tunisu. Nebo Bulla Regia, což je jedna z nejcennějších lokalit archeologů. Proslavila se zejména svými podzemními vilami. Pavlisková Diana O T R O C T V Í D Ř Í V E A D N E S Myslím, že v Evropě je názor na otroctví vcelku jednoznačný. Už malým dětem se vysvětluje, že je to něco špatného. Proto mě osobně tak často zaráží, že stále existuje a naše západní společnost ho podporuje. Ó ano, vidím vaše šokované výrazy:,,ale otroctví je přeci zrušeno! Jaktože existuje, co to povídáš? Aha! Co oči nevidí, to srdce nebolí. Ale kdo dělal mikrovlnku, kterou máte v kuchyni, kdo vyrobil vaše auto, povlečení...? Za to, že máte iphona zaplatil zdravím jakýsi dělník v Číně (a jako majitelku tohoto skvělého mobilu mě to samozřejmě rmoutí). Například při výrobě iphone 5 byli dělníci jasně srozuměni s tím, že spletou-li se byť jen o milimetr, mají padáka. Pravda je ta, že právě teď je někde v Asii rodina, jejíž jediné příjmy pocházejí z otročiny v chemičce odpadu, továrně na hračky na Tchaj-wanu, nebo z tavení PVC. Možná, že tohle je ale ten důvod, proč s tím nic neděláme že z toho mají příjmy. Já si stejně myslím, že vzhledem k podmínkám, mzdám, které nejsou ani minimální a věčnému každodennímu nátlaku na jejich zdraví, se jedná o otročinu. Zvláště uvědomíte-li si, že tam pracují už i malé děti. Ovšem, co s tím MY můžeme dělat? Přestat kupovat jejich výrobky? To by ekonomika zkrachovala. A malý Čing by neměl na těch 10 g rýže. Nechce se mi ale líbit, že bychom se zkrátka měli smířit s tím, že v některých asijských oblastech lidé umírají okolo 40 let buď na přepracování, nebo zdravotní problémy. Když je něco špatně, neměli bychom nad tím jen tak mávat rukou, že se to vyřeší samo. Proto doufám, že jednou se snad i asijští dělníci dočkají nějakých vlastních práv a vhodných podmínek k žití. Julka x)
ŘEŠENÍ: 1) HLADOMOR 2) MUSLIM 3) PIRÁTSTVÍ 4) KÁHIRA 5) EGYPT 6) SERENGETI 7) KADDÁFÍ 8) HANZELKA 9) MADAGASKAR 10) CASABLANCA 11) NIL 12) SAVANA 13) PYRAMIDY S P Ř Í C H U T Í E X O T I K Y Stránka 12 L U Š T Í M E S A F R I K O U 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 1) Označení pro hromadné vymírání obyvatelstva na určitém území v důsledku dlouhodobého hladovění 2) Člověk vyznávající islám 3) Kriminální způsob obživy především Somálců v oblasti Perského zálivu 4) Hlavní město Egypta 5) Země faraónů 6) Nejslavnější národní park v Africe 7) Sesazený libyjský diktátor 8) Významný český cestovatel (Zikmund a...) 9) Největší africký ostrov 10) Velký marocký přístav 11) Nejdelší řeka Afriky 12) Označení pro travnaté oblasti tropických a subtropických oblastí 13) Stavby v Gíze czmelisekcz
Stránka 13 M É J M É N O J E : E L I Š K A B R T N I C K Á Ahojky :) Je tu další číslo Guláše a s ním přichází i další umělec. Už jste někdy přemýšleli o tom, jaké by bylo létat. Se svými zkušenostmi se mi tentokrát svěřila Eliška Brtnická Prosím, přibližte našim čtenářům, čím se zabýváte.? Zabývám se především divadelním žánrem zvaným nový cirkus. Jedná se o inscenace, které používají cirkusové disciplíny jako hlavní vyjadřovací prostředek. Zjednodušeně řečeno jde o divadlo, v němž herci jsou zároveň artisté. Může jít o různé druhy akrobacie, žonglování nebo například i klaunérii. Já osobně se zabývám jednak pozemní a v z d u š n o u a k r o b a c i í (akrobacie na visuté hrazdě, šále, laně), ale také výukou akrobacie, choreografií a vlastní tvorbou inscenací. Založila jsem skupinu Cirkus Mlejn, která vytváří své autorské inscenace a experimentuje s různými přístupy k tvorbě z hlediska režie a dramaturgie. Někdy se inspirujeme textem, jindy obrazy nebo hudbou nebo jen tak nějakou obyčejnou každodenní situací a z improvizací na zkouškách pak různými způsoby sestavujeme přibližně hodinový divadelní kus. Momentálně máme na repertoáru 4 inscenace, každou úplně, ale úplně jinou, což plyne právě z těch našich experimentů. Jak jste se dostala k akrobacii? Já jsem byla už od mala dost v pohybu, tak mě naši dali asi ve čtyřech letech na gymnastiku, aby ode mě měli taky chvíli pokoj. Později jsem začala dělat a k r o b a t i c k ý rokenrol, u kterého jsem vydržela deset let. A pak nějak kolem těch mých jednadvaceti mi nabídl jeden můj kamarád, herec Jakub Škrdla, ať se s ním učím na visuté hrazdě a že pak spolu uděláme představení. On, kromě toho, že hraje klasickou činohru v Horáckém divadle v Jihlavě, tak má svoje malé experimentální divadlo T.E.J.P. Tam si vybíjí všechny svoje nápady a uskutečňuje svoje vlastní projekty, občas právě i novocirkusové. A to se mi tenkrát líbilo akrobatit a nemuset přitom soutěžit, nemuset dělat povinné prvky v povinném čase. Přijde vám to nebezpečné? Nebezpečné to být může, ale když nejste cvok, děláte to bezpečně. Když se učím něco nového, mám pod sebou tlustou duchnu, třeba i lidi, kteří mě chytají, záchranný pás atd.. Když si myslím, že na tenhle trik ještě nemám dost síly a techniky, tak ho zatím ani n e z k o u š í m. Pak při představení je to už v š e c h n o najisto. Samozřejmě, že se může kdykoli cokoli stát, ale to se může i doma u sporáku (což se mi stává pravidelně na rozdíl od akrobacie). Je to ale hodně v hlavě, jednak se musím soustředit na trik/ pohyb, který právě dělám, a jednak v tu chvíli vím, že ho umím a nesmím nechat mozek myslet na to, že se může něco stát. Dá se v dnešní době akrobacií živit? To je složitá otázka. Já jsem zároveň zaměstnaná v KD Mlejn jako dramaturg, takže nemůžu říct, že se živím jenom akrobacií. Zároveň je rozdíl živit se tvorbou a hraním inscenací nového cirkusu a učením a živit se akrobatickými vystoupeními třeba pro komerční účely (vystoupení na večírcích úspěšných firem, natáčení reklam apod..). Prvním zmíněným způsobem to zrovna zatím dost dobře nejde, druhým to jde, ale je to trochu otrava. Já dělám obojí. Pracovat v oblasti umění znamená většinou dělat několik různých věcí na různých místech, občas je těch kšeftů víc, občas míň. Je něco, co bys nedokázala? Tak toho je hodně. Asi bych nikdy nedokázala skočit base-jump, takový ten seskok volným pádem z okraje nějaké skály nebo budovy. Člověk chvilku letí a hned otvírá padák, ale třeba o ty skály se může pěkně omlátit a vůbec.. Pak bych taky asi nedokázala dělat nějakou takovou tu normální práci, to by mě možná zabilo dřív než takovej base jumping...
Stránka 14 Je nějaké číslo, které byste dobrá škola. Začala jsem v KD Mlejn ve Stodůlkách. nikdy neudělala? hodně číst a vznikla tam i Jezdíme ale i všude možně Ani nevím, obvykle je to tak, že časem se člověk dopracovává k tomu, o čem si dřív myslel, že tohle fakt nedá a najednou se k tomu vrátí po nějakém čase a nějak to najednou jde. Každopádně ale nedělám vystoupení ve velkých výškách bez jištění dobrá parta spolužáků. Jaký byl váš největší trapas na škole/ při vystoupení? Tak to mě napadá jeden vtipný trapas. Já jsem v jednom představení hrála s takovou velkou maskou na hlavě, která po republice a po různých festivalech jako je Letní Letná, Cirkuff, Fun Fatale a další. Máte nějakou profesní úchylku? Jo, myslím, že ne jen jednu. Nejvýraznější je asi zkoumá- měla jen malin- ní různých kovových před- ký dírky na oči. mětů (háků, tyčí, lanek, svo- (třeba 20m), to se mi zdá zbytečné. Pak mě ještě přemlouvají kolegyně, ať se pověsím za vlasy (mám je prej na tuhle disciplínu ideální), ale zatím odolávám...:) Jaké máte vzpomínky na Když jsem odcházela na konci jedné vážné scény do portálu (který byl samozřejmě černý), tak jsem šla mírně špatným směrem a to úplně přímo do zdi (která byla taky černá). Do tý jsem totálně nabourala tou maskou a vrávorala tam jak v temným lese, pak jsem se ještě několik dlouhých sekund zmateně rozhlížela, než jsem rek), kolem kterých někde projdu. To zní asi divně, ale souvisí to s tím, že si (jako skoro každý vzdušný akrobat) věsím svoje nářadí sama a k tomu mám různé věcičky: karabiny, smyce, kladky, různé kovové doplňky a tak. No a když takhle něco vidím, hned si říkám třeba: to by se možná hodilo, něco takovýho jsme posledně potřebovali, dalo by se to vzpříčit mezi ty úchyty a pak už by se to tak netočilo.. Nemluvě o tom, že spíš když už člověk vyrazí za kulturou, aby zkoušel také méně známé věci a nechodil jen na zaručené hvězdy, o kterých se píše na titulních stranách. A když se divákovi nějaké představení třeba vůbec nelíbí, aby to bral taky jako přínos, jako zážitek a zážitek nemusí být dobrý, hlavně, když je intenzivní. Majkelina Zdroje: www.vitalia.cz základku? našla ten východ. Diváci se v každém prostoru mě nejvíc Na základce jsem chodila do třídy s rozšířenou hudební výchovou a to bylo úplně super, hlavně asi díky učitelce, kterou jsme měli, jmenovala se Věra Velcová. Teď, když si na to vzpomenu, mám pocit, že jsme se snad ani neučili, bylo to hrozně zábavný. Já jsem vlastně na základce byla jen do páté třídy, pak jsem šla na víceletý gympl a to byla tvrdá změna. Ale musím říct, že to byla mohli strhat smíchy a já, když jsem zalezla dozadu a představila si, jak to mohlo vypadat, tak jsem propukla taky ve smích, což bylo dost slyšet a na to diváci přidali další vlnu smíchu. Takhle se ten smích zacyklil a trvalo pěknou chvíli, než se to uklidnilo. Kde vás můžeme vidět? S Cirkusem Mlejn hrajeme pravidelně tak 2-3x měsíčně zajímá strop. Jakmile je někde minimálně 6m výška a nedej Bože nějaký hák na stropě, už tam vidím zavěšenou šálu naposled mě takhle zaujal strop na Masarykovým nádraží, ten je moc pěknej.. Co byste chtěla na závěr vzkázat našim čtenářům? Asi aby se nebáli netradičních forem umění. Nemyslím zrovna jen nový cirkus, ale REDAKCE: Bergerová Anna Marie VIII. A Slečna W., Bobok Tomáš VIII. B - Tomáš Bobok, Červenková Michaela VIII. B - Majkelina, Hrubá Lucie VII. C - Lucie Hrubá, Jungmann Igor VIII. A Igi, Kopecká Martina VIII. A Slečna C., Králová Tereza IX. A - Kráter :), Melichar Karel IX.A - czmelisekcz, Pavlisková Diana IX. C Pavlisková Diana, Pohl Roman VIII. A Roman Pohl, Svobodová Kateřina IX. C Káča, Soukup Adam VIII. B Adam Soukup, Šimůnková Julie IX. B Julka x), Žerníčková Pavla IX. C Pavla Ž. VYDÁNO: 10.6. 2013