VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír.
ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy tušili, že naše planeta je součástí něčeho většího. Na nebi jsou vidět Slunce, Měsíc a hvězdy, někdy dokonce i další planety. Lidé však dlouhou dobu věřili, že Země je středem všeho dění. Mysleli si, že Slunce a všechny ostatní planety obíhají kolem ní. Ale nakonec zjistili, že Země je jen jednou z planet ve sluneční soustavě. SLUNEČNÍ SOUSTAVY A GALAXIE Sluneční soustava zahrnuje okolí Slunce a tělesa, která kolem něho obíhají. Do sluneční soustavy patří planety, jejich měsíce, asteroidy, komety, meteority a další útvary. Naše sluneční soustava má průměr mnoho trilionů kilometrů! To se může zdát jako obrovský prostor, ale ve skutečnosti je to jen malá část Mléčné dráhy, což je galaxie, která má spoustu hvězd. Naše Mléčná dráha není jedinou galaxií ve vesmíru. A všechny galaxie jsou zase částí vesmíru. Vesmír je největší věc, jaká existuje! Obsahuje úplně všechno včetně tebe! VELKÝ TŘESK Vědci se domnívají, že vesmír tu nebyl pořád. Přišli s vysvětlením, kterému se říká teorie velkého třesku. Podle ní vesmír vznikl z drobounké tečky asi před 13,7 miliardy let. Tato tečka byla tak hustá a rozžhavila se natolik, že zkrátka vybuchla! Z tohoto výbuchu se zrodil vesmír a všechno v něm. Vesmír začal velice rychle růst. A roste dodnes! Tak jak se rozšiřuje vesmír, rozšiřují se i naše vědomosti o všem, co se v něm nachází. Pojďme spolu objevovat úžasný svět vesmíru. 5
MARS ZEMĚ JUPITER VENUŠE MERKUR
NEPTUN URAN SATURN OBJEVUJEME PLANETY V naší sluneční soustavě se nachází osm planet, které obíhají okolo Slunce. Co je ale vlastně planeta? Podle Mezinárodní astronomické unie je planeta těleso, které obíhá okolo Slunce a má dost velkou hmotnost, aby díky gravitaci mělo tvar koule. Gravitace je neviditelná síla, která přitahuje věci k sobě. Planeta také obíhá okolo Slunce po své oběžné dráze. Podívejme se společně na osm planet a některé další zajímavé objekty v naší sluneční soustavě.
MERKUR Páni, na tom Merkuru bych dostal pěknou žízeň! Merkur je planeta nejblíže k Slunci. Ale nejblíže je pořád ještě docela daleko Merkur je od Slunce vzdálen 58 milionů kilometrů! Merkur je nejmenší planeta naší sluneční soustavy. Má průměr 4 880 kilometrů. Obrázek Merkuru a sondy Mercury Planetary 0rbiter
Povrch Merkuru (ilustrace) JAK HORKO MŮŽE BÝT NA MERKURU? Protože Merkur je tak blízko Slunce, je na něm velké horko. Denní teploty mohou dosahovat až 465 C! Merkur je malá planeta s velkými teplotními rozdíly. Žádná jiná planeta naší sluneční soustavy takové teplotní rozdíly nemá. JAK VLASTNĚ VYPADÁ POVRCH MERKURU? Merkur hodně připomíná Měsíc. Na jeho povrchu jsou ploché pláně, strmé skály a spousta hlubokých kráterů. Kráter vzniká tak, že se z vesmíru přiřítí skála nebo jiné těleso a narazí na povrch Merkuru. Největší kráter na Merkuru je Caloris Basin (čti: keloris beisn), který má průměr 1 550 km. Obepíná ho val vysoký 2 km. V kráteru Caloris Basin se nachází ještě mnoho dalších, menších kráterů. JAK DLOUHÝ JE DEN NA MERKURU? Merkur se otočí kolem své osy za 59 dnů. Ale než Merkur oběhne kolem Slunce, trvá to 88 dnů. Proto je povrch Merkuru 88 dnů na Slunci a 88 dnů ve tmě. Noci mohou být velmi chladné, až -180 C! Pokud bychom stáli na povrchu Merkuru ve chvíli, kdy se na své oběžné dráze nejvíce přiblíží ke Slunci, stala by se podivná věc. Zdálo by se nám, že se Slunce na chvíli zastavilo a pohybuje se obráceně! Dva menší krátery v Caloris Basin na Merkuru 9
VENUŠE Tahle Venuše je ale horká! Venuše je druhá nejbližší planeta od Slunce. Je také jednou ze sousedních planet Země. Ale moc by se ti na ní nelíbilo. Atmosféra Venuše se skládá převážně z oxidu uhličitého, takže se tamní vzduch nedá dýchat. Většinu povrchu Venuše tvoří ztuhlá láva z erupcí, ke kterým došlo před miliony let. Povrch Venuše, sopka a ztuhlá láva
PROČ JE NA VENUŠI TAKOVÉ HORKO? Teplota na Venuši ve dne ani v noci neklesá pod 400 C. Je to nejteplejší planeta naší sluneční soustavy. Atmosféra Venuše je velmi hustá, se silnou vrstvou mraků. Skrz tuto vrstvu proniká sluneční záření, které ohřívá planetu. Oxid uhličitý v atmosféře pak drží teplo u povrchu planety. Tomuto jevu se říká skleníkový efekt. Venuše Blesk ve Venušiných mracích CO DALŠÍHO SE NACHÁZÍ NA POVRCHU VENUŠE? Asi třetinu planety tvoří hory. Nejvyšší z nich Maxwell Montes (čti: mexwel montis) měří okolo 11 km. Porovnej tuto výšku s nejvyšší horou Země Mt. Everestem. Ten měří jen necelých 9 km. Venuše má také velmi hluboké kaňony, které sahají až do hloubky 5 km! Z ČEHO SE SKLÁDAJÍ MRAKY NA VENUŠI? Atmosféra Venuše má vysoký podíl oxidu uhličitého. Silná vrstva žlutavých mraků se skládá z oxidu siřičitého. Oxid uhličitý se mísí s vodními párami a vytváří hustou atmosféru. Oxid siřičitý pochází ze sopek. Venuše má nejvíce sopek ze všech planet naší soustavy! Činnost sopek zaplavila povrch planety spoustou lávy a vrhla do vzduchu velké množství popílku, který obsahuje oxid siřičitý. Trojrozměrná ilustrace sopky Maat Mons na Venuši 11