Školní časopis studentů SŠZ a VOŠ Chrudim
2
Vážení a milí čtenáři, přicházíme se šestým číslem školního časopisu, abychom Vám připomněli tradice našich předků, které se vztahují k příchodu jara. Děkujeme Všem redaktorkám ze třídy 2. A,C a všem čtenářům přejeme hodně jarního sluníčka. Za redakční radu Mgr. Marie Viková Redakční rada: Šéfredaktorka: Mgr. Marie Viková Redaktoři: žáci 2. A, C Spolupracoval: Ing. Romana Zaňková Grafická úprava: Ing. Vladimír Vacek Adresa pro zasílání textů: m.vikova@centrum.cz 3
Jaro Začíná v době jarní rovnodennosti, kdy je den stejně dlouhý jako noc a tepla stále přibývá. Celá příroda se tak probouzí ze zimního spánku. Stromy začínají pučet a ukazovat nové listy, ze země vyrážejí za světlem nové rostlinky. Většina zvířat má na jaře mláďata a ptáci se vracejí domů ze svých zimovišť. Všechno je v pohybu, roste a rozvíjí se s ohromnou energií. To, co se děje v přírodě na jaře, můžeme přirovnat ke zrození a prvním mladým letům života člověka. Březen měsíc přeměny zimy v jaro, čas tajícího sněhu a probuzení života stromy jsou připraveny k pučení, v lese lze spatřit první posly jara - bledule a sněženky z jihu se již vracejí některé ptačí druhy (lindušky, sluky, čápi, vlaštovky, ) a ptačí zpěv je stále intenzivnější zajíci a jezevci mají mláďata a ve stojatých vodách se shromažďují k páření obojživelníci (ropuchy, skokani a čolci) vyletují včely a probouzejí se první motýli - hlavně babočky a žluťásci řešetlákoví netopýři se probouzejí ze zimního spánku lesníci provádějí předosevní přípravu u buku, jedle a douglasky vyzvedávají sazenice z lesních školek a začínají s jejich výsadbou zásoby sazenic se ukládají do sněžných jam a klimatizovaných skladů zahajují výchovné těžby (probírky) v porostech do 40 let dokončují se mýtní těžby u listnáčů a borovice probíhá kácení stromů napadených kůrovcem a kladou se proti němu stromové lapáky na stromy se umisťují budky pro užitečné ptactvo v březnu lze spatřit baculaté čmeláky, kteří poletují u země, prohledávají různé otvory a nevšímají si rozvitých květů - jsou to samičky hledající vhodné hnízdo mravenci, kteří byli v zimě zalezlí v hloubi mraveniště, při určité teplotě vylézají na povrch své kupy, nahřejí svoje tělíčko a vyhřívají jimi vnitřek mraveniště, jsou to tzv. teplonoši, teprve později se rozlézají po okolí Duben: většina stromů a keřů začíná pučet a vyhání nové výhonky, ze země vyrážejí svěží rostlinky z lesních stromů kvetou modříny, buky, javory a jasany, v zahradách pak jabloně a meruňky 4
začátkem dubna kvetou v listnatých lesích dymnivky, sasanky a plicníky, u cest najdeme podběl a u potoka blatouchy přilétá většina tažných ptáků, tokají tetřívci, bažanti se přepeřují do svatebního šatu straky, kavky, káňata a jestřábi již mají postavená svá hnízda, jiné druhy začínají teprve stavět objevují se první hejna hmyzu probouzejí se ježci, vylézají ještěrky a hadi lesníci pokračují ve výsadbě stromků, kontrolují stav zalesnění z minulých let po zimě zpracovávají nahodilou těžbu (neplánovaná těžba, která má však podle lesního zákona přednost před úmyslnými/plánovanými těžbami, jedná se o zpracování polomů, těžbu stromů suchých, poškozených a nemocných) koncem měsíce instalují do mechanicko- chemických lapačů feromonové návnady na lýkožrouta smrkového a bekyni mnišku myslivci po zimě čistí krmelce, kultivují a hnojí políčka pro zvěř a kontrolují liščí nory čistí a dezinfikují krmná zařízení i jejich okolí tlumí škodnou v bažantnicích Květen měsíc květů a vůně, mláďat a čas prvních teplých dní kvetou duby, jeřáby, kaštany, akáty, z keřů hlohy, šípkové růže přilétají poslední ptáci (rorýsi a ťuhýci), jiní už vyvádějí svá mláďata (kosi, drozdi, kvíčaly, ), v budkách lze najít vajíčka sýkorek i jiných ptáků ve stojatých vodách se vylíhli pulci obojživelníků ve školkách lesníci vysévají osiku, jilm a buk, koncem měsíce podřezávají jednoleté semenáčky buku ochraňují kultury proti buřeni (ta část bylinné a keřové vegetace ohrožující růst mladých stromečků, v porostech i na pasekách) zpracovávají souše, vývraty a zlomy bklade se další série lapáků na lýkožrouta smrkového myslivci chrání v honitbách klid, protože hnízdí ptáci a zvěř rodí mláďata začíná doba lovu srnců, myslivci je loví při osamělých lovech hlavně na čekané v dubnu žáby kladou do tůněk vajíčka a většinou v květnu se líhnou pulci, kteří potřebují 2-3 měsíce k tomu, aby se přeměnili v žabky a mohli opustit vodu na listech kopřiv lze spatřit housenky babočky kopřivové Machálková Marie, 2. C. 5
Svátky a tradice Nejkrásnějšími jarními svátky jsou Velikonoce, slavené jako svátky jara, sluníčka a probouzející se přírody. Na rozdíl od Vánoc jsou pohyblivé. Připadají na první neděli po prvním jarním úplňku, jak stanovil koncil (církevní sněm biskupů, který má za cíl projednat a urovnat záležitosti týkající se církevní nauky a praxe) v roce 325. Velikonoční (Pašijový, Svatý) týden začíná Květnou nedělí - světí se kočičky a zelené větvičky jako symbol palmových ratolestí, kterými lidé vítali Krista při příchodu do Jeruzaléma. Pondělí zvané Modré nebo Žluté bylo začátkem studentských prázdnin. Během Šedivého úterý hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny. Dny vnějšího klidu, úklid těla a duše. Škaredá středa - v tento den se nemáme mračit, jinak se budeme mračit po celý rok. Církev si připomíná zradu Jidášovu. K Zelenému čtvrtku se váže celá řada zvyků. Zelená připomíná zelený strom jako návrat hříšníků mezi věřící. Tento den se nemáme hádat, aby se nám celý rok hádky vyhnuly. Dříve se celý den jedla zelená strava. Chléb snědený s medem měl celý rok chránit před hadím uštknutím. Hospodáři seli hrách a len, protože co bylo zaseté v tento den, slibovalo hojnou úrodu. Velký pátek- den přísného postu, ticha, smutku a rozjímání. Připomíná ukřižování a smrt Krista. Po vsích chodí tzv. řehtáci s dřevěnými nástroji a oznamují poledne, klekání a začátek bohoslužeb. Používají se různé řehtačky, klapačky a mlýnky a nahrazují zmlklé zvony. Na Velký pátek se podle dávných legend a pověstí otevírá země a lidé pokorní a zbožní mohou najít poklad. Na Bílou sobotu se uklízela domácnost a zametalo se novým koštětem, aby bylo po celý rok v domě čisto. Pečou se velikonoční beránci a mazance, muži pletou pomlázky. V tento den se světí oheň = symbol světla a odcházející zimy, připomínka vítězství nad smrtí. Končí půst a vrací se zábavy a tancovačky. Ženy a dívky zdobí vajíčka pro pondělní koledu. Neděle po Bílé sobotě se jmenuje Boží hod velikonoční - v kostelech se světily pokrmy (mazance, beránci, vejce, chléb a víno). Kousky posvěcených pokrmů se nechávaly na poli a zahradě pro dobrou úrodu, víno pro dostatek vody ve studni. O Velikonočním pondělí probíhá koleda, chlapci chodí s pomlázkami za děvčaty. V minulosti hospodář šlehal čeládku - aby nebyla líná; dobytek - aby měl mladé; stromy - kvůli úrodě. 6
Velikonoční svátky končí sedmou nedělí velikonoční svatodušními svátky = Letnice. Pohané v tyto dny nosili ke studánkám oběti a dárky. Později byly letnice slaveny zpěvem, hodováním a tancem. Církev si připomíná seslání Ducha svatého jako třetí Božské osoby (Otec, Syn a Duch svatý), zobrazuje se jako holubice, která naplňuje lid moudrostí prozíravostí. Krásným jarním svátkem, který si připomínáme druhou květnovou neděli, je Den matek. Připomíná jedinečnost a nezastupitelnou roli ženy matky ve společnosti. Oslava ženy dárkyně života má dávnou historii, již staří Řekové ji vzdávali úctu a oslavovali. K dalším jarním zvykům patří apríl. Kde se nápad s aprílem poprvé objevil, to se zatím asi nepodařilo zjistit. V českých zemích máme první zmínku o aprílových žertících již v 17. století a jejich obliba postupem času stále vzrůstá. Také pálení čarodějnic patří k oblíbeným jarním událostem, při kterých se sejde celá vesnice nebo party dětí a mladých lidí. Noci ze 30. dubna na 1. května se říká svatojakubská nebo také čarodějná a odpradávna se věřilo, že se jedná o noc magickou. Nejenže se lidem otevíraly poklady země, ale také tuto noc poletovaly reje čarodějnic a slétaly se na svůj sabat. Proměňovaly se v různá zvířata a vymýšlely, jak lidem uškodit. Proto lidé tuto noc zapalovali ohně, aby čarodějnice odehnali a ochránili nejen sebe, ale také dobytek a úrodu. 7
1. Máj - lásky čas. Květen je pod vlivem planety Venuše, ta je pojmenovaná podle bohyně lásky, štěstí, jara a milostné poezie. A protože trocha poezie nikoho nezabije, vžil se v Praze hezký zvyk nosit v prvomájový podvečer k soše K. H. Máchy kytičku květů. Při té příležitosti se milenci zastaví pod rozkvetlou třešní, protože jak praví lidová moudrost, dívka na prvního máje nepolíbená do roka uschne. Májové oslavy tedy nebyly jen záležitostí vesnice, ale pronikly i do měst. Známé jsou například tradiční jarní studentské slavnosti = majálesy. Machálková Marie, 2. C 8
Rozhovor, tentokrát na téma Velikonoce Máte ráda Velikonoce? Tento svátek není můj oblíbený, raději mám Vánoce. Svým způsobem ale ano, protože se blíží jaro. Slavíte Velikonoce? Slavím je tím, že si doma udělám velikonoční výzdobu. Pokud ano, máte nějaké tradice? Chodíme do přírody, vlakem jezdíme na Vysočinu, odpočíváme, barvíme vajíčka a peču beránka. Syn chodí na proutky a plete pomlázku. Jezdíte někam na Velikonoce, nebo jste doma? Dříve jsme jezdili vlakem na jižní Moravu za babičkou. Nyní jezdíme kolem Chrudimi, okolí Vysočiny Hlinecko, Sněžné, Svratka. Když se to vezme, na Velikonoce jsme většinou někde v přírodě. Doma moc nebýváme. Podáváte koledníkům alkohol? Ano. Chodí k nám příbuzní. Dávám jim ho na posilněnou. Co plánujete na velikonoční prázdniny? Jet někam mimo Chrudim, prostě do přírody. Hlavně aby nám přálo počasí. Děláte nějaký jarní úklid? Musím. Určitě. Máte ráda jaro? Určitě. Velice se mi líbí. Vše je svěží, zelená se a příroda se probouzí. Jak trávíte čas, když je pěkné počasí? Procházky do lesa, do přírody, práce na zahrádce a cyklistika (občas trasy kolem 70 km). Děkujeme paní Ing. Romaně Zaňkové, že si našla čas a ochotně odpovídala na naše zvídavé otázky. Otázky tentokrát pokládaly: Lenka Ševčíková, Lucie Štoková, Marie Machálková a Lenka Spálenská (všechny 2. C) 9
Pro chytré hlavy Přesmyčky EONCELVKIO ĚNSEAŽKN TÍPČRKEL ÁOPZLAMK KBNEÁER ČAAVKJÍ DKAOEL SNKYIARC OAJR AATMÁĎL ESEIPLC ŘAUKÁTK CZÍAJČI ÍKOŠK ÝEKVL ÁKETP ÍČVKEIOOLNN ÍPĚDONL 10
KŘÍŽOVKA 1. Nejoblíbenější pečivo, které patří k velikonočním tradicím: 2. Kontinent, na který odlétá čáp: 3. Věc, která má kulatý tvar a neodmyslitelně patří k Velikonocím: 4. Květiny, kterým se říká poslové jara : 5. Ke konci května studenti slaví: 6. Typické zvíře Velikonoc: 7. Většina jarních květin má jako kořen: 8. Měsíc, kdy začíná jaro: 1 2 3 4 5 6 7 8 Křížovku připravily: Marie Machálková, Lenka Spálenská (obě 2. C) 11
Veselé velikonoce 12